Hledání: 2012_09_15_Selske_koule

Pro dotaz 2012_09_15_Selske_koule jsme našli 811 výsledků.
AKCE -30 % s kódem
📅 Naplánujte
celý nový rok.

Využijte 30% slevu na všechny kalendáře!
Kód: Kalendare2021
Kalendare2021
yvy
HOLANDSKO LUCEMBURSKO www.dovolenaforyou.cz/dovolena?&zeme=123&str=2
NIZOZEMSKO http://www.dovolenaforyou.cz/dovolena?&zeme=123&str=2
BELGIE http://www.dovolenaforyou.cz/dovolena/82479/13476879
AMSTERDAM http://www.dovolenaforyou.cz/dovolena?&zeme=123&destinace=489
LIGA http://www.dovolenaforyou.cz/dovolena?&zeme=123&destinace=3477
SVATÝ MARTIN www.dovolenaforyou.cz/dovolena?&zeme=123&destinace=1538AMSTERDAM VE DNE
Hlavní město Holandska Amsterdam je bezpochyby jedním z nejkouzelnějších měst na světě. Otevřené a kosmopolitní, kde neplatí téměř žádná tabu, stále plné turistů, kteří si užívají zdejší báječnou svobodnou atmosféru.Amsterdam má vše, co si návštěvník moderního velkoměsta může přát. Od mezinárodních módních butiků, přes umění a starožitnosti. Leidsestraat, Kalverstraat a Nieuwendjik jsou známé nákupní ulice Amsterdamu. Bezcílné potulování se mezi Hlavním nádražím a Vondelparkem je pak samo o sobě zábavou. Kontrastem ke shonu hlavních tříd jsou tichá, romantická zákoutí čtvrti Jordaan, kanály lemované měšťanskými domy nebo oku lahodící barevná krása květinových trhů. Krásné fasády domů, prodavači tulipánů, pouliční hudebníci a davy lidí – to je jedním slovem Amsterdam.Místo auta šlapadloAmsterdam je postavený na vodě, a tak i žije. Na zdejších kanálech, grachtech, najdete více než 2000 obytných lodí a hausbótů. Kanály lemují úzké domy ze 17. století s velmi strmými schodišti. Proto mají na štítu hák, kterým se pomocí kladky stěhuje do domů nábytek. Většina je i památkově chráněna.Nejlépe poznáte Amsterdam z vody. Většina projížděk trvá asi hodinu a trasa vede historickým srdcem města až do moderního přístavu. Nejpraktičtější je nastoupit u Hlavního nádraží, kde je nabídka nejširší. Můžete si pronajmout i šlapadlo „Canal Bike“. Ve městě je několik půjčoven, kde si ho vyzvednete, a v kterékoliv z nich ho zase vrátíte. Další možností je loď „Canal Bus“, která má zastávky u jednotlivých zajímavostí, z níž můžete kdykoli vystoupit a zase do ní nastoupit. V Amsterdamu je ale dopravním prostředkem číslo jedna kolo. Vozí se na něm nákupy, telefonuje se... Na přechodech si proto dávejte pozor hlavně na cyklisty, střet s nimi je totiž pravděpodobnější.

MĚSTO MUZEÍ Málokteré město na světě má tolik různých muzeí a galerií jako právě Amsterdam, což souvisí s bohatstvím země ve středověku, kdy být mecenášem umění patřilo v Holandsku k dobrému tónu ve společnosti.
Skutečné umělecké klenoty najdete v Rijksmuseu, například slavnou Rembrandtovu Noční hlídku, další mistrova díla jsou umístěna v muzeu Rembrandthuis. Odvážné moderní muzeum má i další slavný holandský malíř – Vincent van Gogh. Je v něm umístěna největší sbírka jeho děl a pak mnohé další skvosty moderního umění. Smutným mementem druhé světové války je dům Anny Frankové, v němž je muzeum připomínající osud židovské dívky, která se zde skrývala v období 2. světové války. O tom, že Holandsko bývalo námořní velmocí, se přesvědčíte ve Scheepvaartmuseu, kde je umístěna i replika trojstěžníku z 16. století. Představu o životě na palubě hausbótu si zase můžete udělat při návštěvě Houseboat musea.
Centrum Amsterdamu je plné hospod, hospůdek a barů. Platí to zejména o náměstích Rembrandtplein a Leidseplein. Náměstí Dam vedle hlavního nádraží slouží za hlavní orientační místo. Zajděte si do tzv. bruincafé´s, jednoduše zařízených podniků, kde si dávali dostaveníčko spisovatelé a intelektuálové. Například do Café Rijders chodíval rakouský spisovatel Joseph Roth, který zde psal své slavné romány. Nebo navštivte Haesje Claes, nejstarší hospodu v Amsterdamu. Chcete-li zažít opravdový kulinářský zážitek, tak je tu pro vás Puri Mas, vynikající indonéská restaurace, kde doporučujeme především tzv. rýžové stoly.

HOLANDSKÉ DŘEVÁKYl U nás nosí klapající dřeváky asi jenom Spejbl s Hurvínkem, zato v Holandsku se do nich místní lidé obouvají už po staletí a dodnes jim slouží.V Holandsku se všechny pastviny, louky a pole musejí odvodňovat. Proto se pro místní obyvatele staly voděodolné boty nutností. Protože kožené se rychle promáčely, kohosi osvíceného napadlo zkusit je vyrobit ze dřeva. Nápad se osvědčil a dřeváky se začaly zhotovovat z topolu, vrby nebo lípy. Právě lipové dřevo je nejlehčí, proto se z něj dělají i svatební dřeváky. Je to taková holandská tradice. Pokud se muž rozhodne vyznat své milé lásku, tak pro ni vydlabe dřeváky. Dříve se dělaly pouze ručně, dnešní moderní stroje jich dokážou zhotovit až tisíce za den. Dřevo se nejprve máčí, pak se nechá trochu vyschnout a poté se opracovává noži a dlabacím zařízením. Pouze špičky a paty se dělají ručně. Rybářské dřeváky mají špičku placatější, sedlácké ostřejší, protože sloužila k popohánění dobytka. A jak si vybrat, aby dobře seděly? Při zkoušení se musí za patu nohy vejít palec ruky. Při chůzi se sice vyzouvají, ale to chce cvik. Časem se v nich naučíte běhat, skákat i tančit.

SÝR JAKO ZPŮSOB ŽIVOTA Bílé mléko černobílých krav ze zelených holandských pastvin dává žluté zlato – sýr. Holandsko je plné skvělých sýrů. Ve specializovaných prodejnách,ale i ve stáncích na trzích jsouk dostání po celé zemi. Tradiční selské, s bylinkami, a dokonce i s bramborovými slupkami.
Je to jako ve večerníčku o medvědech, kteří se potkali u Kolína. Jen se přeneste do Holandska a místo chlupáčů dosaďte chutný voňavý sýr. Ten menší, co vypadá jako koule, je edam (eidam jsme z něj udělali my Češi), ten větší ve tvaru kola pak gouda. První, z městečka Edam, je sušší a slanější, zatímco druhý, pocházející z Goudy, je tučnější a méně slaný.
Nezůstaňte ale jen u nich. Výtečný je například selský sýr (boerenkaas). Drobní sýraři mléko na jeho výrobu nepasterují, suroviny zpracovávají ručně a s láskou. Králi mezi těmito sýry jsou bezesporu beemster a stolwijker s plnou bohatou chutí, vyráběné z plnotučného syrového mléka. Skuteční milovníci sýra ocení fríský hřebíčkový sýr (friese nagelkaas), pikantní a nakyslou pochoutku. K pivu se hodí old amsterdam, dobře zralá uleželá gouda s pikantní a plnou chutí. Jedním z nejchutnějších sýrů je i polotvrdý až tvrdý ovčí sýr z ostrova Texel.Mladé, zralé, uleželéTéměř každý Holanďan má svého sedláka, u kterého sýry kupuje. U sýrů se často setkáte s různými názvy podle délky zrání. Jong (mladý) zraje čtyři týdny, belegen (uleželý) čtyři měsíce a oud (starý) odpočívá deset měsíců. Nejvíc vám nejspíš zachutnají ty mladé uleželé. Na sýry se tu kladou i estetické nároky. Kůra goudy musí být „pěkná, čistá, hladká, dobře uzavřená a rovnoměrně žlutě zbarvená“ a tvar „kulatý jako kolo od vozu“.
MĚSTO SÝRŮ Sýry se v Holandsku vždy dražily na městských trzích. Za nejzajímavějšími se vypravte do Alkmaaru a Edamu. Na známější, alkmaarském, každý pátek od dubna do září muži na speciálních vahadlech přenášejí obrovská kola sýrů. Ty se zde nejprve ochutnávají, poté je sedláci a obchodníci v krojích kupují, váží a odnášejí. Veřejné sýrové trhy se tu poprvé konaly v roce 1622. Edamský trh je sice komornější, ale o to půvabnější. Koná se pouze o letních prázdninách vždy ve středu dopoledne. A kde sýry koupit? Buď na sýrovém trhu, nebo na sýrových farmách. Na farmě Alida Hoeve u Volendamu vám výrobu sýra vysvětlí v roztomilé češtině, a dokonce vám dají i ochutnat.

HOLANDSKÉ TULIPÁNY...tulipány jsou jedním ze symbolů Holandska a jejich cibulky se vyvážejí ze země po milionech. Málokdo však zná jejich asijský původ. Holandsko a tulipány k sobě patří stejně jako Belgie a pralinky. Málokdo však ví, že tulipán je vlastně zdomácnělých exotem. Přirozenou domovinou tulipánu je oblast dávné Persie. Pojmenování rostliny pochází z tureckého slova „tülbend“ – turban. Když rakouský vyslanec popisoval v šestnáctém století na dvoře tureckého sultána oblíbenost rostlin svému císaři, přirovnal jejich květ k turbanu obrácenému vzhůru nohama. Zkomoleninu slova známe jako dnešní „tulipán“.
Do Holandska cibulky doputovaly přes botanickou zahradu ve Vídni, odkud je přivezl nizozemský zahradník a věnoval univerzitě v Leidenu. Díky holandské hlinitopísčité půdě se jim však začalo nebývale dařit.
Dnes se tulipány draží pro celý svět na aukci VBA Aalsmeer. Nejvíce tulipánů v květu (spolu s ostatními cibulovinami asi 7 mil.) je k vidění každoročně na jaře v květinovém parku Keukenhof. NEJMENŠÍ MĚSTO HOLANDSKA Už jste viděli nejmenší město Holandska? Město, kde jediným krokem překročíte ulici a kde žádný dům není vyšší než....Svět miniatur
Přes 55 let vítá návštěvníky kouzelného světa detailů zvlněná budova se skleněnou tváří, pod dohledem červenobílého majáku mořských dálek. Za těmito strážci vás čeká kouzelný svět nádherných domů, s fasádami propracovanými do nejmenších detailů, svět vodních kanálů, uliček se zaparkovanými auty a kráčejícími lidmi, nádherné parky vonící přírodou, a to vše zpracované ve zmenšeném měřítku 1:25. Manželé Madurovi tento park založili roku 1952 na památku svého syna George, který zemřel jako spojenecký voják v Dachau. Pohádková zmenšenina země představuje nejdůležitější kulturní a architektonické skvosty Holandska na jednom místě a je dokonale promyšlenou atraktivní podívanou pro děti i dospělé. Třešničkou na dortu je každovečerní laserová a vodní show za doprovodu symfonické hudby, která rozehraje všechny struny vaší duše. Ani si možná nevšimnete, že se z radosti usmíváte nad křehkou náručí krásy malého velkého světa, jenž vás pohladí a vždycky rád uvidí. Takový je Madurodam, nejmenší město s největší duší.
SÝROVÝ TRH Známé sýrové trhy se konají přesně podle staletých tradic, kdy jsou bochníky nejprve váženy a potom je určována jejich cena.
CA DOVOLENÁ FOR YOU * jurankova@dovolenaforyou.cz * 777 66 00 77
více  Zavřít popis alba 
  • březen 2010
  • 214 zobrazení
mysticsmile
Boskovický hrad. Majestátná středověká zřícenina z poloviny třináctého století se vypíná ve výšce 451 metrů nad mořem na kopci nad městem. Od nepaměti již zdaleka láká svým tajemným vzhledem lidi z širokého okolí. Však je též vidět z velké dálky. Někde i několik desítek kilometrů. Unikátní je starobylá studna nebo spíše rezervoár na pitnou vodu hluboká asi 26 metrů. Dochovalo se dřevěné šlapací kolo s vědrem na vytahování vody. Ta se prý kdysi sem přiváděla z místa zvaného Tři rybníčky dřevěným potrubím. Celý důmyslný systém pracoval na principu spojených nádob.
Dnes se ke hradu dostanete pohodlnou asfaltovou cestou od empírového zámku kolem letního kina. Ovšem vyžaduje to trochu fyzické zdatnosti, jde se pořád strmě vzhůru. Teprve na malebné loučce před hradem je možné dát unavenému tělu spočinutí a rozhlédnout se. Moc toho přes stromy vidět není, jen lze zblízka obdivovat mohutné zdi hradu a vstupní bránu. Na počátku osmnáctého století zde byly přistavěny hospodářské budovy, ty se ale nedochovaly. Snad jen jejich části. Až z vrcholu vnitřní věže je nádherný pohled do krajiny lemované na východě Drahanskou vrchovinou a na západě prvními výběžky vysočiny Českomoravské. Za mimořádně jasných dnů je vidět Jeseníky s nejvyšší horou Pradědem. Pomocí silného dalekohledu lze prý rozeznat tamní televizní a rozhlasový vysilač. Ovšem to se podaří třeba jen jednou v roce.
V sobotu 25. srpna proudily strmou cestou k hradu davy lidí převážně s malými dětmi. Již z dálky bylo slyšet dunění středověkých bubnů. Skupina historického šermu Grál společně se správcem hradu Jiřím Mazalem pořádala jedenáctý ročník tradiční akce Boskovické setkání. Za mírné vstupné, jež se nelišilo od běžného, byl návštěvník vtažen do propadliště dějin, kdy středověk byl právě na vrcholu své slávy. Představila se též dívčí formace historického tance Perchty von Bladen. Všichni účinkující vystoupili zcela zdarma, odměnou jim byl pouze potlesk diváků.
Vraťme se však na spodní nádvoří. Tam právě sedm bubeníků vytvářelo tu pravou atmosféru dávných časů, kdy řinčela zbroj a jiskřily meče. „Dobré odpoledne, vítám Vás jménem skupiny historického šermu Grál zde na hradě v Boskovicích u dalšího ročníku Boskovického setkání,“ zdravil příchozí poutníky vedoucí Grálu Ing. Michal Vecheta. Je to soustředění bývalých členů a přátel skupiny, jež vznikla v roce 1990. Za tu dobu se v ní vystřídalo množství lidí a my jim nyní rádi ukazujeme, jak v jejich šlépějích pokračujeme. Hned od začátku jsme zakotvili na hradě Boskovice, protože jeho správce pan Jiří Mazal nám velmi fandí. Ten se na akci podílí a již druhým rokem nás podporuje společnost Ferrum, s.r.o. zabývající se hutním materiálem. Naše skupina má nyní jedenáct členů, teď budeme zahajovat podzimní a zimní přípravu, kdy trénujeme a nacvičujeme. Přijdou k nám noví mladí a hned též začnou s nácvikem. Příští rok Vám zde ukážeme nové představení z období Třicetileté války a o žoldnéřích z té doby. Grál je producentem akce a vedle stojí sličná děvčata tanečního souboru Perchty von Bladen z Šumperka. Seznámili jsme se před několika lety a dnes jsou neodmyslitelnou součástí zdejších akcí.“ Poté se ozvalo ještě jednou víření bubnů a na „place“ se představily středověké tanečnice s programem Hradné pošpílenie: „My se zabýváme starodávným tancováním, dnes zde nejsme ani v plném počtu,“ zahlaholila Dagy a pokračovala: „Naše vystoupení má staročeský název, jedná se o tance hradních dam z gotické doby. Letos jsme zde popáté a také pět let slavíme. Před čtyřmi lety jsme se v Praze zúčastnily soutěže, kde jsme měly úspěch s choreografií tanců. Do víru zábavy pak děvčata zapojila i přihlížející obecenstvo a všichni při maďarské temperamentní muzice zažili mnoho legrace. Šermíři pak za slavnostního víření bubnů spustili svůj několik let velmi úspěšný program Rytířský dětský turnajíček ve veršované podobě: „Slyšte, slyšte, lidičky, i Vy milé dětičky. Dobrou zprávu pro Vás mám, turnaj zde dnes udělám. Turnaj slavný převelice, nebude se konat více. V něm padne rozhodnutí, komu ruku podá s chutí přesladká a přemilá princeznička spanilá.“ Malí rytíři urputně soutěžili za mohutného povzbuzování publika. Poté si mohly děti na šesti stanovištích zasoutěžit v různých dovednostních disciplínách o sladké odměny a také si nechat podepsat od oplechovaných hrdinů barevné plakáty. Všechny soutěže byly tématicky zaměřené tak, aby to v nejmenších probudil talent a zájem o historický šerm a třeba se jednou stali pokračovateli ve skupině Grál. Zejména střelecká soutěž o Robina Hooda se setkala s velkým úspěchem a děti se zde dosyta vyřádily. Volný čas, mezi programy, který mohli bývalí i současní šermíři využít k neformálnímu setkání vyplnila stylová reprodukovaná hudba world music kapely BraAgas zabývající se rytmy středověku.
Velmi zajímavá přednáška se odehrávala ve sklepení hradní zbrojnice, kde byly vystaveny repliky středověké výzbroje a výstroje. Šel jsem se tam podívat též. Sestoupil jsem po schodech do tmavé díry, spoře osvícené jedním reflektorem. Po rozkoukání jsem uviděl nádherné kamenné klenuté sklepení s mnoha exponáty. O tom všem poutavě vyprávěl zakládající aktivní člen, nyní spolupracovník skupiny Grál pan Luděk Šubert: „Tyhle věci dělají šikovní zbrojíři, platnéři. Všechny věci jsou zde repliky. Původní už neexistují nebo jsou vzácné a nelze s nimi ve fingovaných bojích hrubě zacházet. Plná plátová gotická zbroj (replika) dnes stojí kolem 60 ti tisíc korun. Jsou zde k vidění předměty od starověku, keltské a římské štíty. Meče nosili bojovníci na pravé straně a důstojníci vlevo. Do zteče šli nejprve vrhači oštěpů, teprve pak muži s meči a štíty. Je zde též část expozice věnovaná zbraním a výstroji z období 13. až 17. století. Některé ze zbraní byly pak později používány jen při slavnostních příležitostech, na přehlídkách. Kruhové štíty se používaly na východě v Orientu, od 16. století částečně i v Evropě. Přilby nahoře s křížovou výztuží se používaly od sedmého do třináctého století. Přilby hrncové byly lehčí, některé měly pohyblivá hledí. Nevýhodou byla nemožnost otáčení hlavou. Novější typy měly hledí odklopné nahoru a používaly se do poloviny patnáctého století. Jezdecké přilby měly odklopný nákrčník a zvedací hledí. Přilby z konce patnáctého století pocházely ze Španělska z doby Kryštofa Kolumba, používaly se ve Třicetileté válce. Dodnes se používají ve Švýcarsku ve výzbroji papežské gardy. Jsou zde gotické meče, renesanční (lehčí). Jezdecké meče jsou podstatně delší než pěchotní a používaly se od šestnáctého století. Nejprve sloužily jako sečné, později i jako bodné zbraně. Vývoj palných zbraní též ovlivnil výstroj. První jezdecké pistole měly dostřel do padesáti metrů, muškety do tří set metrů. Obávaná švýcarská pěchota měla halapartníky, jezdectvo příliš rozvinuté tato armáda neměla. Halapartna tedy pochází ze Švýcarska. Je kombinací kopí, sekery a háku. Hákem strhávali jezdce z koní. Protizbraní byl dvouruční meč. S postupným zdokonalováním palných zbraní ubývalo sečných a bodných typů. Poslední vývojovou fází meče je palaš. Je to jezdecký přímý jednobřitý meč. Šavle je totéž, ale zahnutá. Samurajský meč je spíše jistým druhem šavle. Meč se postupně odlehčoval do podoby kordu. Kordy byly bojové a reprezentační. Od šestnáctého do poloviny sedmnáctého století patřil ke kordu hák na lámání čepele meče protivníka. Ten se zlomil, nebo s ním nešlo hýbat. Bojovník toho využil k útoku vlastním kordem druhou rukou. Poslední typy kordů se dodnes používají na přehlídkách jako slavnostní. Jsou též ve slavnostní výzbroji naší armády. Tesáky používaly menší selské jednotky domobrany a námořníci. Na palubách tehdejších plachetnic bylo málo místa vždy zde šlo o boj zblízka. Bodné a sečné zbraně používaly armády blízkého východu ještě před první světovou válkou, když anglická, francouzská, nizozemská a další vojska expandovala na východ, kde byla vojenská technika zaostalá. Bojové sekery se používaly v osmém a devátém století na západě. Byly celokovové vrhací. Účinnost 25 až 30 metrů. Novější sekery se používaly v carském Rusku u elitních vojsk ještě na počátku osmnáctého století. Poté car Petr Veliký armádu vyzbrojil po evropském způsobu a tyto jednotky střelců (kromě sekery měli muškety) zrušil. Muškety byly zpočátku těžké, míření usnadňovala vidlice opřená do země. Byly jen na jednu ránu, nabití trvalo dlouho. Tak se po střelbě používaly s bodákem. Voják měl ještě šavli. Kopí se drželo, mělo délku i čtyři metry, u hrotu mělo zarážky nebo kouli. Aby nevniklo hluboko do těla a šlo vytáhnout. Oštěpem se házelo. Hojně se používaly za třicetileté války a první polovině sedmnáctého století, též za napoleonských válek. Dýky se vrážely do nechráněných částí těla. Do podpaždí, pod konec přilby. Brnění je kroužková nebo šupinatá zbroj. Z velkých plechů šlo o poloviční, tříčtvrteční nebo celou plátovou zbroj. Dřevěné štíty měly kovové okraje a šlo je použít jako nouzovou zbraň. Mizí počátkem sedmnáctého století, s modernizací palných zbraní. Perkusní pistole z šestnáctého století měly kolečkový mechanizmus s perem, kdy se natahovaly klíčem jako hodiny. Nevýhodou bylo značné zpoždění. Asi tři vteřiny od spuštění. Proto byla palba dost neúčinná. Ve dvacátých letech devatenáctého století se začal používat rychlý jehlový systém. Kavkazské tesáky používají dnes tamní národopisné soubory s pěstním štítkem k ukázkám šavlových tanců. Zbraň „Ranní hvězda“ měla hroty a používala se v západní Evropě k prorážení přileb a omráčení protivníka. Byla velmi rozšířená.“
Druhý díl zde: http://mysticsmile.rajce.idnes.cz/Jak_se_zilo_ve_stredoveku_aneb_Boskovicka_setkani_-_jedenacty_rocnik._Druhy_dil._25._srpna_2012/
více  Zavřít popis alba 
  • 25.8.2012
  • 577 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
uverka
Kategorie: oslavy
více  Zavřít popis alba 
  • 22.8.2020
  • 80 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
kastaneklitvinov
Dnes si předškoláci ze Zvídálků a Berušek i přes nepřízeň počasí užili výlet, na který nás doprovázeli babičky a dědečkové z DSS Meziboří. Děti se povozily na koních a seznámily se i s ostatními zvířecími obyvateli.
více  Zavřít popis alba 
  • 29.9.2020
  • 71 zobrazení
skrysovak
102 komentářů
  • květen 2020
  • 139 zobrazení
skrysovak
více  Zavřít popis alba 
44 komentářů
  • 14.3.1995
  • 82 zobrazení
hyskas
více  Zavřít popis alba 
  • 2.6.2020
  • 44 zobrazení
kjsze
Nový Drahov - Selský dvůr
více  Zavřít popis alba 
  • 8.8.2020
  • 309 zobrazení
photographyvernerova
Pension Selský dvůr, Daňkovice
více  Zavřít popis alba 
  • loni v létě
  • 145 zobrazení
casek
Čtyřdenní cyklo-turistické putování Vysočinou s ubytováním na Selském dvoře v Daňkovicích. Tradičními účastníky jsou členové turistického klubu z Litomyšle.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2020
  • 38 zobrazení
joona
Spolek Veteráni Litvínov Přístupné jsou jak vnitřní a venkovní expozice, tak i Selský dvoreček.
více  Zavřít popis alba 
  • 7.6.2020
  • 130 zobrazení
jarekvlosinsky
Selské baroko
více  Zavřít popis alba 
  • 21.3.2020
  • 14 zobrazení
roudnicak
  • 1.1.1980
  • 34 zobrazení
lotusesprit
Holičky (Hultschken) - je zaniklá obec v okrese Česká Lípa, v severní části bývalého vojenského prostoru Ralsko, kvůli jehož založení zanikla. Dochované zmínky o osídlení jsou z počátku 16, století. V obci žili převážně horníci (v okolí se těžila železná ruda), ale také košíkáři a bednáři. Obec měla dvě hospody a od roku 1875 školu. Počet obyvatel se postupně zvyšuje: roku 1678 se uvádí jen 8 selských usedlostí a 4 domky, v roce 1848 obec čítá již 27 domů a na konci 19. století 40 domů a 200 obyvatel. Při sčítání lidu roku 1921 bylo v Holičkách 37 domů se 165 obyvateli (162 Němců a 3 Češi). Ze staveb se nedochovalo nic, pouze v některých místech jsou patrné základy budov. Do skal na úpatí Vápenného vrchu jsou vytesány skalní světničky. Ty dříve sloužily jako obydlí, později jako sklepy. Dobře je ve skále viditelná kovárna, která byla využívána ještě ve 20. letech minulého století. Posledním kovářem byl Franz Pruschek. Další vytesané sklepy patřily i k hostinci Felsenkeller.
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • prosinec 2020
  • 909 zobrazení
jd380
  • 6.8.2019
  • 97 zobrazení
markkal
  • 14.9.2019
  • 16 zobrazení
rstony
Kategorie: auta
více  Zavřít popis alba 
  • 7.9.2019
  • 173 zobrazení
sobikv
  • 20.11.2005
  • 404 zobrazení
Reklama