Hledání: 2015.07.19.uklizeny.les

Pro dotaz 2015.07.19.uklizeny.les jsme našli 473 výsledků.
AKCE -35 % s kódem
Vytvářejte
fotodárky v akci!

Akce trvá do 30. 11.
Kód: BLACKFRIDAY2020
BLACKFRIDAY2020
skzelenec
Předposlední den našeho soustředění jsme dopoledne dokončili fotbalovou olympiádu, následně sehráli přátelská utkání proti trenérům a po odpoledním lehkém tréninku zafandili domácí Svratce v derby proti Lípě :o) Po večeři přišlo vyhlášení všech soutěží (včetně soutěže o zlaté prase pro nejlépe uklizený pokoj ;o)) a dobrovolníci se následně vydali do tmavého lesa na drsnou stezku odvahy..!
více  Zavřít popis alba 
  • 22.8.2020
  • 149 zobrazení
skzelenec
Zdravíme všechny rodiče, cesta proběhla zcela bez problémů, stejně jako ubytování. Celý objekt byl důkladně uklizen a vydezinfikován :o) Po vydatném obědě jsme se téměř všichni vydali na dlouhou procházku do lesa (soutěž o nejhezčí lesní vilu), jen mladší přípravka se nemohla dočkat a okusila připravený fotbalový trávník ;o) Po večeři (špagety si přidal každý včetně trenérů :o)) se kluci rozdělili mezi týmy a zahájili jsme novou celotýdenní hru zaměřenou na propojení kluků mezi kategoriemi. Teď už všichni spokojeně spí a i trenéři a tety se chystají na kutě.. Zdravíme ze Svratky!
více  Zavřít popis alba 
  • 16.8.2020
  • 314 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
petasites
Opětovně sraz u kostela v Rozdělově 6.června 2020. Sešlo se 18 borců z toho 1 žena. Klubovníků přišlo 6 - Pavel, Jarda, Kája, Pišta, Dušan a čestný člen Vítek Hauptman. Počasí bylo ucházející, spíše chladnější a zamračené. Cesta na kolech byla bez problémů, jelo se většinou po cyklostezce, kromě kousku kolem Strašecí, až na Bucek. Kromě jednoho borce plavali všichni. Když jsme vyrazili na kolech zpět, tak začalo poprchávat. Ve Strašecí již byl takový déšť. Že jsme se schovali na téměř hodinu do hospody. Potom jsme vyrazili dál na Družec. Byla překopána stará Karlovarska v Kamenných Žehrovicích, tak Pišta našel novou cyklostezku lesem z okraje Kam. Žebrovic přímo do Družce.Po uklizení kol, jsme měli objednaný oběd na hřišti SK Družec. Pěší cesta probíhala jako vždy s první zastávkou u Jirky Jandy alias Cikána. Potom nás čekalo Poteplí, Děkův mlýn a protože je stále zavřený ……… tak dlouhá cesta až do Lodenice. Tam jsme došli s mírným zpožděním až po 19. hodině. Ze šesti klubovníků udělali „Plecháčka“ puze dva Jarda a Pavel. Uspěl i čestný člen Vítek. Z jedenácti cizích účastníků udělalo „Plecháčka“ pouze 8 borců, včetně přítomné ženy. Zdar dalšímu ročníku 2021 Roku kdy bude 6 klubovníků slavit „70“ let. Text dodal Pavel.
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 6.6.2020
  • 194 zobrazení
osmcbrno
Skoro přesně na den čtvrtého výročí od našeho prvního velkého jarního úklidu Wilsonova lesa se Občanské sdružení Masarykova čtvrť (nově za spolupráce Nadačního fondu Lerchova otevřeno všem) vrátilo tentokrát v rámci akce Ukliďme Česko do Wilsonova lesa.
Ve slunné sobotní dopoledne 7. dubna po úvodních pokynech předsedy OSMČ Michala Závodského vyrazila necelá třicítka účastníků ve dvou rojnicových směrech do oblíbeného lesoparku na letošní úklid. Od naší čtvrti až po Biskupské gymnázium na straně jedné a na druhé k Rosničce a Krondlově je po dvou hodinách tak opěk uklizeno jako doma ? Dobrou zprávou rozhodně je, že se již neopakovala situace právě z prvního našeho úklidu, kdy jsme odpadů sesbírali hodně a tentokrát by se dal nazvat úklid jako „údržbový“. A už víme, kam chodí milovníci hašlerek, kde se kouří jako z komína nebo pije kořalečka a kde zase odpalují dělobuchy nebo se intimně sbližuje ;-) Výsledkem je tak několik pytlů směsného odpadu a cvale toho se nám podařilo ještě třídit sklo, plasty a železo. Letošní třešničkou na dortu byly nálezy starého chladiče z motorky nebo hnízdečka, kde si někdo dopřával snad až padesát malých mlék do kávy. Uznání si zaslouží zejména dříve narození, kteří neváhali se vydávat i mimo cesty do nelehkého kopcovitého terénu. Závěrečné zhodnocení a popovídání proběhlo v bývalém vojenském areálu na Lerchově, kde jsme si díky péči Ing. Bohumila Bílka popovídali u čočkové polévky a špekáčků a došlo i na kulturní kytarovou vložku. I touto cestou děkujeme SAKO Brno a OŽP Brno-střed za materiální podporu.

Fotografie: Michal Závodský
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
  • 7.4.2018
  • 118 zobrazení
stanpilot
Dnes už krásně nejen svítí, ale i hřeje - ideální situace k návštěvě Kornberghütt´n. V lese se už nějakou dobu pracuje, popadaných stromů je ale pořád dost k tomu, aby nás donutily jet jen po hlavních, již uklizených, šotolinách. Holt sněhu bylo minulou zimu řádně. Ale jaro se už dere ke slovu!
Na ujetou trasu se můžete podívat na http://www.gps-tour.info/cs/92/detail.78848.html
více  Zavřít popis alba 
  • 3.4.2011
  • 108 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
oddillacerta
Výprava v Hlinsku, otevíráme kufr - zajímají se nejen o Sergeje ale i o nás! Zachraňujeme Ondru a Ágnes z mafiánské léčky. Chodíme po lesích, sbíráme houby a hrajeme bombu. Večer se fotíme do mafiánského alba a při ruské ruletě létají první kulky. Městečko Palermo usíná. Balení, uklízení a výlet v okolí Doubravy. Pizza, špagety a italský víkend končí strašlivou cestou autobusem zpět..
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • září 2013
  • 192 zobrazení
dtbiskupice
Na druhém turnusu od 8. do 18. července je téměř 150 dětí. Jsou rozděleni do 11 oddílů podle věku a pohlaví. Na celotáborovou hru do 15 družinek různých věkových kategorií.
Program je většinou rozdělen do čtyř částí. Dopoledne zpravidla celotáborová hra (CTH), která je letos pod názvem VESMÍRNÁ GALAXIE. Před svačinou, pokud vycházelo počasí, koupání a potom zaměstnání podle oddílových vedoucích. Večerní program je společný - diskotéky, exponáty v lese, letní kino, splněná přání, Biskupce hledají talent, bludičky a možná i táborové ohníčky. Při nepříznivém počasí hry v budově podle oddílových vedoucích nebo promítání. Po oddílech bojují za odměnu pro nejlépe uklizené chatky. Někteří kluci mají uklizeno lépe něž dívky.
Úvodní slovo k CTH:
Lidstvo planety Země směřovalo k dokonalosti. Z lidského vnímání se však vytrácí láska, přátelství a porozumění jednoho k druhému. Velký Wink – císař hvězdné Galaxie proto rozhodl, že planeta Země musí být zničena. Aby kámen nezůstal na kameni,…Pouze Vy jsme dostali poslední možnost záchrany………Nezapomeňte na hodnoty, pro něž se stal člověk člověkem. Spoléhejte na své schopnosti, nezalekněte se Winkových překážek, vždyť on nikdy nepoznal, co je domov a pomoc těm, kteří to potřebují….
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • srpen 2007 až červenec 2012
  • 1 176 zobrazení
otisdavis
Pokračování předchozí části, z lesů nad Kamenicí dolů k vlastnímu Dolskémo mlýnu. Je zde díky turistickým nadšencům pěkně uklizeno a trosky alespoń trochu upraveny a zakonzervovány. Nádherné okolí. Pak jsem pokračoval stále po MTZ vzhůru na Vysokou Lípu, dále směrem k Divoké soutěsce na řece Kamenici, ale před ní jsem odbočil na Mezní Louku. Autobus do UL mě před nosem ujel a vzhledem k tomu, že již zkončila turistcká sezóna, tak další jel až za čtyři hodiny. Nechtělo se mě nečinně čekat, na Pravčický bráně jsem byl nedávno, tak jsem si cestu prodloužil ještě o 6 km až na Labské nábřeží v Hřensku. Odtud busem v 17.25 hod do Děčína a vlakem až do UL. U mne spokojenost byla největší, nádherný výlet v příjemném počasí. Celková pěší trasa cca 23-25 km.
více  Zavřít popis alba 
105 komentářů
  • 17.9.2014
  • 159 zobrazení
coloraaa
Dnes bylo nádherné slunečné počasí tak jsem to vzal sprintem na jižní stranu Brd. Na Fort Benningu jsem se setkal s partou rytířů. Za celých 20 let trempování jsem se s rytíři v plné zbroji v lese nikdy nepotkal až dnes. Museli si pěkně šlápnout když přišli až z Dobříše. Asi se jim to brnění pěkně proneslo. Další srub je hned za kopečkem v bývalém lomu. Odtud jsem šel přes radar na Komorsko a na Lone Star. Bohužel jsem tam nikoho z kamarádů nepotkal a srub a okolí bylo perfektně uklizeno. Ještě vyfotit stromek ověšený lebkami a kostmi zvířat a rychle domů. Bylo -2'C a místy 5 cm sněhu. Jít o pár dní déle kdy je hlášena obleva tak bych se utopil v blátě. Takhle bylo vše zmrzlé a pěkně se šlapalo.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 26.2.2011
  • 1 051 zobrazení
finedays
Chrudim je krásná. Čistá, uklizená. Odpad se tady třídí bez řečí. Chrudim má rozhlednu Báru a sportovní lesy...( viz. naše rajče). První písemná zmínka o Chrudimi je v listině z roku 993. Český panovník Boleslav II. v ní dává nově založenému benediktinskému klášteru v Břevnově právo pobírat z Chrudimě 1/10 soudních a tržních pokut. Listina sama je však podvrh až ze 13. stol. Celé východní Čechy byly do konce 10. stol. součástí slavníkovského panství se střediskem v Libici n. Cidlinou. V roce 995 byli Slavníkovci vyvražděni a jejich území spojeno s pražským knížectvím. Z tohoto důvodu je tedy pravděpodobné, že k vybudování chrudimského hradiště došlo až po tomto roce. Jistě však stálo v r. 1055, kdy v chrudimském hradišti zemřel český panovník Břetislav I.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 12.6.2014
  • 121 zobrazení
stribrak
Tak se nám v okně do chlívka usídlila jedna rodina. Rodiče přičinliví, nezastaví se ani na chvilku ( oni snad lítají i v noci :- ) a mladí by je nejradši sežrali i s chlupama - teda pardon, s peřím samozřejmě... Jen z objektivu byli poněkud zaražení, to asi proto, že ještě neviděli tak velkého hmyza... kvalita snímků tentokrát daleko zaostává za pavoučí sérií, neboť takový rozlítaný konipas, naštvaný, že mu furt někdo keruje do děcek, je pro můj skromný Olympus bez teleobjektivu dost tvrdý oříšek... Jo, a kdyby někomu vrtalo hlavou, v čem že to ty ptačí mimina vlastněi leží, tak jsou to lebky srnčí a jiné lesní zvěře, které jsem před mnoha lety posbíral po lese a k nepříliš veliké radosti svých rodičů s nimi ozdobil stěnu naší wíkendové rezidence. Časem byly uklizeny do onoho inkriminovaného okénka, jež si konipasí rodiče zvolili za domov pro svá holátka. Dost morbidní nápad... ale koneckonců, je to zajímavý paradox, narodit se v kostnici... by mě zajímalo, co by na to říkal Jan Hus.
Kategorie: přírodazvířata
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2008
  • 142 zobrazení
kockysos
14.5.2017
Dnes nám odpoledne zavolala paní, že ve Vřesovicích, v chatové oblasti našla u cesty kočku se 7 koťaty!

Koťata mají asi 5 týdnů, kočičí máma je plná klíšťat a vyhladovělá a vystresovaná. Vůbec nemáme pro kočku s koťaty místo, ale nechat jsme ji tam nemohli. Obvolali jsme kolegyně a domluvili se s paní Anežkou Dvořákovou z brněnských Opuštěných kočičích tlapek, že je zatím všechny vezmeme k nám do provizorní karantény (u Lucky ve sklepě), a jakmile se koťata naočkují, Opuštěné kočičí tlapky je převezmou. Tímto paní Anežce děkujeme.
Kočka není plachá, je naprosto evidentní, že ji tam někdo i s koťaty vyvezl.

Je to hnus, jinak se to říct nedá - každý rok pořád a pořád dokola, nic nepomáhá, můžeme vysvětlovat jak chceme a co chceme ... Kočky se prostě nekastrují a pokud porodí koťata, tak se vyváží do lesa a na podobná místa. :-(
A je vyřešeno a doma uklizeno
více  Zavřít popis alba 
  • jaro 2017
  • 417 zobrazení
vutvbrne-festival
Deset nádherných, neopakovatelných, nezapomenutelných, dramatických dní se skvělými dětmi s DD Tišnov a DD Boskovice. Prázdniny jsme trávili na zvířecí farmě, kde bylo 43 koní, spousta koček, ovcí i prasat, to byla moje letošní jediná dovolená, kterou jsem si pořádně užil.

Měli jsme možnost každý den vyklízet čuníkům jejich boxy, pomáhat v koňských stájích a také se na samotných koních projíždět v kryté jízdárně. Protože jsme vyhráli soutěž o nejlépe uklízené pokoje tábora, což je opravdu co říct, dostali jsme za odměnu vyjížďku do lesa na nádherných koních.

Společně jsme dělali túry na hrady, vyráběli a pouštěli lodičky v potoce, hráli obrovskou spoustu her, stavěli v lese domy z kůry, skákali na trampolíně, hráli fotbal, chodili na kofolu a zmrzlinu… Zkrátka bylo toho spoustu. Taky jsme si koupili skvělý lovecký salám a za odměnu si vychutnávali pravý maso.

Ale hlavně jsme měli možnost být spolu. To je to nejdůležitější nejen na takovýchto táborech, ale i v průběhu roku. A to se nám všem společně daří. Jsme domluvení, že v srpnu vezmeme naše postižené kamarády z Kociánky Brno a pojedeme navštívit přátele z DD Tišnov i DD Boskovice.

Díky vám všem Michael Svoboda
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2012
  • 327 zobrazení
janaariel
Lokalita uklízení byla hlavní silnice od Jablonce nad Nisou - směr Dobrá Voda, malé Vrkoslavice - lesík nad sjezdovkou, zpět, a okolí hlavní silnice - přilehlý les...V počtu 3 uklízejících pejskařek a dvou pejsků, plus následný dozor dobrmanky , jestli jsou pytle s odpadky na svém místě :-)
Kuriózní nález byl reproduktor, ozdobná skleněná lahev, která neputovala do pytle, ale do batohu jedné z účastnic, a nejodpornější nález odpadků byla krabice s pukavci, u kterých se mi udělalo docela zle, a buďte rádi, že fotografie nepřenáší i pachy :-) bleeee .-)
Po nálezu pukavců jsme se na chvíli zastavili zrelaxovat u vyhlídky Dobrá Voda :-)
V čase od 9. - 11:30 jsem posbírali cca. 35 kg odpadků, ve 4 pytlích, z toho jeden jsou pet lahve ..
Tímto chci moc poděkovat dámám, za ochotu přijet sbírat odpadky a to až ze Stráže pod Ralskem !!!!
Český svaz ochránců přírody (ČSOP) - http://www.csop.cz/
Nadační fond Veolia - http://www.nfveolia.cz/projekty/environmentalni-projekty/
více  Zavřít popis alba 
  • září 2015
  • 101 zobrazení
trempoviny
První dubnový víkend se uskutečnil trampský pochod APRÍLÁK, pořádaný tradičně kamarádem Danem, který ve svých 81 letech dokáže chodit s tornou desítky kilometrů a ještě k tomu temperamentně protancovat celé večery a noci. Tentokrát Dan připravil víkendovou trasu pochodu po Brdech z Voznice do Řevnic. Naposledy jsem byl na Brdech o Vánocích a byl všude klid a pořádek. Nyní jsme nestačili uhýbat cyklistům a dřevorubeckým vozidlům, v lesích se pohybovali hluční outdooráci, žádný camp nebyl uklizený, bylo spálené zásobní dřevo, nedohořelé klacky se povalovaly v ohništích, u jednoho srubu byly čerstvě utrženy dveře ... prostě teplo láká do přírody nejrůznější lidi. Mile mě překvapili chataři z Haloun, kteří skvěle hráli a zpívali U Zrzavého paviána samé trampské písně, což málokdy tak dobře dokáží hrát a zpívat "podširákoví" trampové. Trampové z řad pochodníků ovšem hráli také skvěle v páteční Voznici i v sobotních Řevnicích. Tak se necháme překvapit, co vymyslí Dan za trasu na příští rok.
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2014
  • 686 zobrazení
msliptan
Slavnostní rozloučení se školáky

začalo ranní přípravou sváteční tabule. Všechny děti, nejen školáci, připravovaly v jídelně barevné „ubrusy“ s dekoracemi. Nejmenší děti měly prostor pro hru v upravené lehárně.
Paní učitelka Petrošová pomohla připravit sváteční snídani, které nikdo z dětí neodolal. (jen vypěstované ředkvičky chutnaly málokomu).
Po snídani paní učitelka začala vyprávět zajímavý motivační příběh o zklamaných skřítcích, kteří hledají ztracenou lesní vílu Přesličku.
Přeslička utekla z místních lesů kvůli hroznému nepořádku, pořezala by si bosé nožky. Děti věděly, že jsme již před měsícem lesík v okolí uklízeli. Našli jsme tam velmi mnoho nepořádku a skla, ale vílu žádnou.
Děti v herně kouzlily se šátky a vytvářely lesní skřítky z přírodnin, vymýšlely jim jména a opakovali jsme si názvy stromů.
Po povídání nás čekalo slavnostní rozloučení na Obecním úřadě v Liptani. Paní učitelka Čadecká pronesla slavnostní řeč a všichni jsme se s našimi předškoláky rozloučili.
Školáci se těšili z pěkných dárků, ale ještě více se těšili na hledání lesních skřítků. Nemohli se dočkat, až mladší děti odejdou z MŠ a my se vydáme k místní myslivecké chatě, kde přenocujeme.
Hry na zahradě, sváteční oběd i vlastní příprava odpolední svačinky na zahradě, to vše připadalo předškolákům hrozně dlouhé.
Až ………….. konečně odešel poslední kamarád. Vzali jsme na záda batohy a vydali se k chatě.
Než jsme si vybalili a seznámili s prostředím, trošku jsme se vydýchali a pak jsme se vydali do „uklizeného“ lesíku hledat skřítky, aby nám pomohli najít cestu k lesní víle.
Děti tvořily přímo v lese z přírodnin skřítky, které tam nechaly. Žádné živé lesní totiž nenašly, ale uslyšely zpěv – tak krásný, že musel být „vílí“.
Když už bylo šero, vrátili jsme se do lesa, abychom zjistili, zda naši lesní skřítkové neožili. Ale viděli jsme něco překrásného.
Víla se vrátila, tancovala mezi stromy bosými nožkami, děti se jí nebály, spíš se k ní stále přibližovaly.
Prožitková hra byla nádherná a paní učitelce Petrošové, která hru připravovala se veškerý čas a úsilí vrátily při pohledu na nadšené děti.
Víla nám ještě zatancovala kolem ohně, když jsme se vrátili do chaty. My učitelky jsme už byly unavené, ale děti byly přitisknuté k oknu a potmě sledovaly, jak víla děkuje za čistý les.
(kdyby vílu dělala některá z učitelek, děti by to snadno odhalily – ale naše pomocnice byla úžasná – a děti ještě asi půl hodiny vydržely mlčky sledovat).
Ráno děti s pomocí připravily palačinky a začali přijíždět rodiče, aby si své nadšené děti odvezli.
Myslím, že nocování zůstane dětem (i učitelkám) velmi dlouho v paměti.
Budeme vzpomínat na den plný her, pokusů a překvapení i noc protkanou sny o pořádku v lesích a víle.
více  Zavřít popis alba 
  • květen až červenec 2010
  • 294 zobrazení
trempoviny
Předposlední prázdninový víkend dorazily do Zeleného údolí v povodí Střely téměř tři stovky kamarádek a kamarádů z významných osad ze západní poloviny Čech, aby se zúčastnili potlachu k 50. výročí vzniku T.O. Šedý vlk. V nádherném přírodním amfiteátru se již od pátku a celou sobotu konaly nejrůznější soutěže či hry pro dospělé a děti. Pokud mnoha přítomným dětem trampský způsob života vydrží, nemusíme se bát o budoucnost trampského hnutí. A opět se v soutěžích ukázalo, že kamarádky perfektně háží noži i sekerami, tak pozor kamarádi. Během dne se také muzicírovalo ve stínech kraje lesa tohoto romantického údolí, protože slunce se na přítomné až příliš smálo. Také zde bylo mnoho kulinářského umění, např. rozdávané vynikající vošouchy. Nesmírně si vážím toho, že mě pořádající osada poctila zapálením výročního ohně. K tomu jsem ještě dostal při zahájení neobvyklou placku – a ať to bylo myšleno vážně či s humornou nadsázkou, velice děkuji a budu se snažit nadále plnit text ze zadní strany placky. Když jsem se v neděli dopoledne vzbudil, jakoby se mě ta paráda zdála, po ohni téměř ani stopy, vše uklizené, ale sen to určitě nebyl, protože v ruce jsem držel své dvě placky. Tak ještě jednou za vše dík a ahoj !
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • srpen 2013
  • 1 109 zobrazení
11vsbarka
Vedle tábora největší, nejdůležitější a nejlepší akce roku. Letos jsme nebojovali o přežití na Svárožné, ale vyjeli jsme si do luxusního čtyřhvězdičkového hotelu zvaného Vávrovka. Doprava tam bohužel nebyla luxusní limuzínou, nýbrž pěškobusem. Který navíc ztratil cestu dříve, než opustil Soběslav. Navíc turistické značení nám přerušovala rozestavěná dálnice a řeka.
Každý den pro nás bylo připraveno krásné počasí a plná penze připravovaná Markem, Anežkou a Pantem.
Vrchní logistik Dráček zajišťoval přísun zásob. Křeček s Michalem se starali o program. Michal byl ze začátku zaskočen náturou skautů a slyšet ho mluvit v chumlu kluků bylo nemožné.
Na Vávrovce měli své jarní prádniny i vlčata. Spolu se skauty měli stejné téma etapové hry - dobytí Měsíce. Každá skupina si ho ovšem dobývala sama. Skauti prošli fyzickým výcvikem pro pobyt ve vesmíru. Dále je čekal výcvik psychologický metodou "Kumbál" následován výcvikem úklidovým. Po dobytí měsíce a sběru geologického materiálu skauti cestou zpět havarovali. Ideální podmínky pro výcvik s obvazy.
Jelikož na Vávrovce byli skauti i vlčata, uspořádala se velká bojovka všeho lidstva v lese. V tu dobu přijel pan správce a vylovil kočku Mařenu z trubky. Banán se s ní skamarádil, nehledě na to, že má alergii na chlupy. Nakže mu oteklo oko.
Verča nám dělala zdravotníka. A protože jsme ji naštěstí nepotřebovali, odjela domů vyležet si čtyřicítkové horečky.
Jarky by nebyly jarky, kdyby nebylo poslední večer kasíno. Kraloval Viking se svým předpovídáním výsledků. Vyhrával nejvyšší sumy, a tak se nevsázelo na černou, či červenou, ale na Vikinga.
V den odjezdu jsme opustili dokonale uklizenou Vávrovku pana Punktlich a odjeli pěškobusem dále vlakobusem domů.
Kategorie: dětipříroda
více  Zavřít popis alba 
  • březen 2011
  • 350 zobrazení
hasicizizelice
Využili jsme nabídku pobytu ve srubovém táboře v Pnětlukách od paní Emílie Růžičkové. Sešla se parta bezva lidí a ve čtvrtek 4.7. večer jsme vyrazili na cestu. Rodiny s dětmi a ženy se ubytovaly v chatkách a většina chlapů se odebrala do srubu, kde nocovali (pokud vůbec :-D ) hromadně.
První večer jsme opekli buřtíky a pomalu odpadávali do chatek, jen osazenstvo srubu nemělo potřebu spát a tak se bavili až do rána, kdy nám všem ostatním, co nevydrželi, na probuzení pustili rozhlasovou rozcvičku a Poupata – mě osobně to vykouzlilo úsměv na rtech :-)

V pátek jsme se nasnídali, uvařili oběd a po poledním klidu jsme šli procházkou lesem na nedaleký vrch Pravda, kde se nachází zřícenina se stejným jménem. Kdo měl ještě sílu, po cestě zpátky odbočil k Čertovu kameni a ke studánce u Čertova kamene, která je ale bohužel vzhledem k počasí vyschlá. Večer jsme opět poseděli a povídali si.

Sobota se nesla ve znamení vymýšlení her pro děti. Po výborném gulášku a poledním klidu, který jsme opravdu pečlivě dodržovali, šly děti nejprve nasbírat šišky, pak si vytvořily trička na památku a nakonec se i s doprovodem odebraly do srubu s krbem. Skupinka, která byla zrovna na řadě, vyrazila na bojovku, kdo musel čekat, zabavil se hraním twistru – podle fotek poznáte, že se bavili hlavně dospělí, kteří následně svým hraním bavili děti :-)
Musím ocenit promyšlenost hry, kterou během tak krátké doby připravili Kuba, Zuzka a Jára.
Každý soutěžící byl odměněn – děti malou sladkostí, dospělí dobrým pocitem, že se dětem líbilo.
Na závěr se spustila balónková bitva, ve které nezůstal nikdo suchý a vlastně ani čistý :-)

Protože s námi jeli také čtyři oslavenci, připravili jsme si pro ně malé překvapení – všem jsme pogratulovali k narozeninám, postavili jsme si je vedle sebe ke stolu a donesli každému muffin se svíčkou. Na stole byly připravené hrnečky s pivem (pro malého Zdendu limča), papírové housenky a brčko. Úkolem každého bylo sfouknout svíčku, bez pomoci rukou sníst muffin, brčkem vypít obsah hrnečku a tím samým brčkem dofoukat housenku na druhý stůl. Za vydatné pomoci Vládi Kočky, který neustále mezi ostatními přesouval nakousané muffiny tak, že mám pocit, že nakonec všechny zřejmě snědl Luďa, který se i přesto snažil být nejrychlejší a málem se nám tam udusil :-D, nakonec vyhrál malý Zdenda. Odměnu v podobě šampaňského ale dostali všichni. Kubovi, který byl také oslavencem a celý pobyt nám vařil, jsme pak ještě poděkovali a pogratulovali k získání řádu Kuchaře roku a odměnili ho vařečkou.
Unavení, ale spokojení jsme se pustili do grilovaného kuřátka a opět postupně odpadávali do chatek.

Ráno jsme pak pomalu uklízeli a balili, z nasbíraných šišek jsme na hřišti v táboře vytvořili smajlíka a společně se u něj vyfotili.

Musím říct, že takové akce jsou potřeba, protože tady teprve poznáte, jaké máte kolem sebe úžasné lidi – ochotní pomoci i bez toho, aby si člověk o pomoc řekl, veselí, hraví, vtipní...Všem moc děkuji za to, že každý přiložil ruku k dílu (s troškou remcání i naše omladina :-D ), ať už to bylo u vaření, mytí nádobí, uklízení jídelny, přípravy her pro děti, konečného úklidu celého tábora. Tímto také děkujeme Obci Žiželice za příspěvek, Luďkovi za hudební doprovod po celou dobu pobytu :-) a v neposlední řadě velký dík paní Emě Růžičkové za zapůjčení srubového tábora, který je na takové akce opravdu dobře vybavený, všude příroda, klid, no prostě paráda :-)
(více fotek v albu)

Pevně věřím, že se vám pobyt líbil a že třeba příští rok pojedete znovu. Bylo nám s vámi mooc dobře :-)

Za SDH Žiželice
Lenka Urbánková
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2019
  • 144 zobrazení
rososka
Na přelomu března a dubna(do 10.4. 2012) došlo k brutálnímu vykácení všech porostů podél toku Stroupinského potoka v délce 952 metrů v rámci protipovodňových opatření, a to bez právního základu. Původně mělo být pokáceno pouze 25 stromů v korytě potoka(původní znalecký posudek firmy Geovision). Vodoprávní úřad v Hořovicích rozšířil kácení na 75 stromů. Celkem však bylo vykáceno přes 270 stromů, a to na základě rozhodnutí Městského úřadu č. 5/2012 (starosta Mgr.Daniel Havlík, aniž by toto rozhodnutí projednal s Radou Města, "na své triko"), které bylo později Správou ChKO Křivoklátsko(Ing.Moucha) prohlášeno za nicotné, tedy bez právních účinků. Dosud žádné platné rozhodnutí o kácení těchto stromů neexistuje. Na základě čeho se tedy kácelo? V rozhodnutí starosty Havlíka se mluví "pouze" o 175 stromech v souvislosti se stavební akcí-protipovodňová opatření na Stroupinském potoce(povoleno vykácet však pouze 75 stromů v rámci stavební akce). Je třeba také upozornit na to, že se protipovodňovými opatřeními neřeší příčina povodní, jimž je včasné vypouštění Žebráckého rybníka ze všech výpustí, ale jejich následky. Česká televize odvysílala 14.4. 2012 reportáž, při které zachytila spoušť podél potoka, včetně pokácení stoleté zdravé lípy. To vše se dělo v době, kdy od 1.6. 2012 přecházela správa povodí Stroupinského potoka z Lesů ČR na Povodí Vltavy. Kdo se tak "ještě" obohatil na pokáceném dříví, které přecházelo na jiného hospodáře? Děti Země - Krajina a památky Křivoklátska se obrátily na základě petiční podpory žebráckých občanů na ČIŽP a Kontrolní odbor MŽP ČR. Bylo založeno nové o.s.Stroupinská lípa se sídlem v Žebráku. Náhle se však začaly dít a dějí dosud otevřené i skryté kamuflážní věci k uklizení trestního jednání. Začal "Tanec Sv.Víta nebo Vavřince?"
14.4. 2012, v den, kdy probíhalo natáčení reportáže ČT u Stroupinského potoka, se prý pohybovala v korytě potoka skupinka odborníků z ChKO Křivoklátska(byli asi neviditelní, protože jsme je tam vůbec nezahlédli), kteří následně provedli obhlídku potoka a následně ho prohlásili za stoku. Bylo to v době, kdy v korytě potoka již více než 14 dní řádili bulharští zaměstnanci těžařské firmy s motorovými pilami a přepravními prostředky, to vše v době hnízdění, rozpuku stromů, rostlin a bez povolení zásahu do VKP, jimž každý vodní tok je ze zákona. To však naše odborníky,včetně inspektorů ČIŽP (Maryška,Novák) nezajímalo. Je zajímal jen výskyt raků v této lokalitě. Samozřejmě raky tam v tom nepořádku a pustině nenašli, což jim umožnilo na konci května vydat ex post výjimku k zásahu do VKP Stroupinského potoka. A Povodí Vltavy taktně v celé věci mlčelo, vždyť jen přicházelo o státem svěřený majetek.
V květnu se uskutečnilo veřejné projednání celé věci za účasti Lesů ČR(bez ČIŽP a ChKO), při kterém Petr Zemánek z Děti Země Krajina a památky Křivoklátska upozornil na to, že žebráčtí občané nemají žádné kontrolní mechanismy k přibrzdění podivných aktivit Lesů ČR a Žebrácké radnice. Bylo to však marné dovolávání. Pan starosta jen zdůrazňoval, že je třeba Evropskou unii "pumpnout", dokud to jde. Mezitím pokračovaly další kamuflážní aktivity ze strany správních a kontrolních úřadů. Starosta města Mgr. Havlík obvinil ČT z nepravdivé reportáže, aniž by vyvrátil jediné své tvrzení. Bohužel ČT(paní Rosí) ustoupila a natočila tendenční reportáž na zakázku s citacemi dokumentů, které byly později prohlášeny za neplatné.
Starosta Města obvinil tři členy o.s.(Petra Zemánka -Děti Země, Vladimír Hora-Stroupinská lípa, Jan Šinágl-Sodales Solonis) z šíření poplašných zpráv. Petr Zemánek podal návrh na zahájení trestněprávního stíhání na neznámého pachatele pro zneužití pravomoci veřejného činitele. Obě trestní stíhání byla Policii ČR zastavena.
Kdyby kdokoli z občanů pokácel stoletou lípu bez povolení, dopustil by se trestného činu a určitě by nesl za své jednání trestní odpovědnost. Učiní-li tak občan skrytý za svojí funkcí či úřadem, je nepostižitelný. Takovou sílu má úřednická( a policejní) solidarita. Můžeme se jen znovu a znovu ptát:"Na základě čeho došlo k likvidaci významného krajinného prvku a biokoridoru Stroupinského potoka v Žebráku?" Nenajdeme nic, jen další pokusy, jak vyjít vstříc Žebrácké radnici zrušením biokoridoru(ÚSES) v Žebráku-navrhovatel Správa ChKO Křivoklátska ing.Moucha(2015).
Srovnejte první dvě fotky alba.

Kdo se na krytí zničení významného krajinného prvku a biokoridoru Stroupinského potoka podílel a jak?
1) Lesy ČR -požádaly o pokácení 175 stromů v rámci dotčené stavební akce, ačkoli bylo ve vodoprávním a stavebním řízení povoleno vykácet jen 75 stromů. Krytí celé akce po celou dobu projednávání a veřejná spolupráce se starostou Města Žebráku za stejným účelem.
2) Městský úřad Žebrák a zástupci Města Žebráku- rozhodnutím vykácet všechny stromy a drastickým provedením celé akce. Ignorování občanských aktivit, zakrývání skutečného účelu kácení za dotační tituly protipovodňových opatření. Likvidace a prodej dřeva. Záměrné uvádění občanských aktivit v omyl.
3) Česká inspekce životního prostředí(Maryška, Novák), která svou liknavostí a záměrným nekonáním umožnila překrývání kácení. Veřejné vystupování proti občanským aktivitám a proti zájmům ochrany přírody.
4) Agentura ochrany přírody-Správa ChKO Křivoklátska(Moucha, Kasalický), která prováděla šetření o udělení výjimky (zásah do významného krajinného prvku) až po celkovém vykácení a po celou dobu ve věci nezasahovala, a to i poté, když v lednu 2013 prohlásila rozhodnutí starosty Žebráku o kácení za nicotné.
5) Vodoprávní úřad Hořovice-Odbor výstavby a ŽP- nejednal a nezasáhl poté, co bylo pokáceno o 120 stromů více než bylo určeno ve stavebním povolení, Ani později nekonal
6) Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství-zamítl odvolání občanských aktivit, za rok však ta samá uřednice vydala diametrálně odlišné usnesení, ale až pod tlakem veřejného mínění a úředního zametání. Dál však odbor exekutivně nekonal a stáhl se.
7) Policie ČR oddělení Zdice, Beroun -konala vždy tak, aby byla věc vedena do ztracena, aby nebyla zjištěna žádná škoda(majetek státu a životní prostředí přece za to nestojí). Rízení bylo zastaveno.
8) Státní zastupitelství Beroun-přes vyšetřování na kriminální službě, zastavilo trestní stíhání pro zneužití pravomoci veřejného činitele a poškození cizí věci. Stačilo pouze zjistit na základě čeho se kácelo a kdo se na celé věci obohacoval(dřevo, pozemky, dotace).
9) Ministerstvo životního prostředí ČR-oddělení kontroly. Přes osobní projednání v Žebráku, příslib kontroly inspektorů ČIŽP v této věci dál nekonalo a nechalo celý případ "u vody."
10) Povodí Vltavy s.p., který se od 1.6. 2012 stal správcem Stroupinského potoka a přebíral jej od Lesů ČR s.p. Převzal zničený tok ve městě Žebráku, který formálně zůstal významným krajinným prvkem, ale fakticky betonovým polem. Dle sdělení nejmenovaného zaměstnance Povodí Vltavy s.p. byli "přinuceni" nový majetek převzít takový jaký je, tedy zničený a rozkradený.
11) Ministerstvo zemědělství ČR-občanským aktivistům sděleno, "proč se do toho montují, když jde přece o majetek státu pod stejným rezortem(MZe ČR)". Jde však o dva samostatné státní podniky s vlastní právní subjektivitou a účetnictvím. To však ministerského úředníka a Policii ČR vůbec nezajímalo.
12) Česká televize-Zpravodajství. Po první reportáži(mapovala konání radnice bezprostředně po kácení a trefila se do černého") a následné stížnosti starosty Města Žebráku se redaktorka paní Rosí(v té době ještě Komňacká) stáhla a v červenci natočila odlišnou reportáž ve prospěch Města.
13) Podbrdské noviny-regionální tisk. "Koho chleba jíš, toho píseň zpívej."
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2006 až leden 2015
  • 275 zobrazení
suof
DUBEN. ČAS ÚKLIDU OSLAVKY.
DOMNLUVIL JSEM SE S MEDVĚDEM, ŽE S KAMARÁDY VYRAZÍME NA SBĚR ODPADKŮ OKOLO OSLAVKY. KAMARÁDI BUDOU NA KONDORCE. JELIKOŽ JSEM TAM NIKDY NEBYL, MEDVĚD SE OBĚTOVAL A ČEKAL MĚ V BRNĚ.
V PÁTEK VYSTUPUJEM V NÁMĚŠTI PŘED SEDMOU VEČERNÍ. MEDVĚD MĚ VEDE ZKRATKOU PŘES VICENICKÝ ŽLEB A HRÁZ ÚDOLNÍ NÁDRŽE DO ZŇÁTEK. POTKÁVÁME A ZDRAVÍME SE S MEDVĚDOU KAMARÁDKOU JITKOU. SOTVA JSME VYŠLI ZE VSI, MEDVĚD ZJIŠŤUJE, ŽE JDEME BLBĚ. PŘES POLE TEDY UHÝBÁME VÍCE NA ZÁPAD A MOTÁME SE OKOLO ZŇÁTECKÉHO POTOKA. NARÁŽÍME NA CESTU. MEDVĚD ROZHODUJE, ŽE TUDY. JDEME A JDEME ČÍM DÁL RYCHLEJI. U CESTY FOTÍ MEDVĚD DŘEVĚNÝ KŘÍŽEK. PTÁM SE, ZDA TUDY NĚKDY ŠEL. NE. NESMĚLE NAMÍTÁM, ŽE SE STÁČÍME STÁLE DO LEVA. PODLE MNE K VODĚ. MEDVĚD UŽ TÉMĚŘ UTÍKÁ, ABY JSME NEZATMĚLI. JE SKORO TMA A VIDÍME OSLAVKU U VELEBILA. TAKŽE ZNOVU DO ÚBOČÍ , TENTOKRÁT PO ZELENÉ. TEPRVE NYNÍ Z MEDVĚDA VYPADLO, ŽE JDEME NE NA KONDORKU, ALE DO SEDLECE DO HOSPODY. NO TĚ BŮH! TO SE JEŠTĚ PROJEDEM. VĚDĚT TO, TAK UŽ CESTOU SÁM VÍM, ŽE JDEME NA OPAČNOU STRANU. ALE NIJAK ZVLÁŠŤ MNE TO NEVZRUŠUJE. BLOUDĚNÍ, TRAMPINGU KOŘENÍ. DO SEDLECE DORÁŽÍME PO DEVÁTÉ. ZDE SEDÍCÍ KAMARÁDI NÁM OZNAMUJÍ, ŽE KŘÍŽÁK, PEPÍNO A SPOL UŽ ODEŠLI NA KONDORKU, ŘKA, ŽE TERMÍN PŘÍCHODU UŽ JSME O VÍCE JAK HODINU PŘEŠVIHLI. TAK NIC, DÁME NĚJAKÉ PIVKO. JÁ, HLADNÝ JAK VLČÁK, OBJEDNÁVÁM ZDEJŠÍ VYHLÁŠENÝ SMAŽÁK. OKOLO DESÁTÉ SE LOUČÍME A SMĚŘUJEM OPĚT K LESU NA KONDORKU. NA VODOPÁDECH KRÁTCE NAHLÉDNEME DO BOUDY NA KAMARÁDY. KONEČNĚ JSME NA KONDORCE. JSME BOUŘLIVĚ A VÝSMĚŠNĚ PŘIVÍTÁNI. KDEŽE TAK DLOUHO JSME? VYTAHUJI „ČERTÍKA“ A ZAPÍJÍME SHLEDÁNÍ. KAMARÁDI BOUDU NA POTOCE PĚKNĚ OPRAVILI. UVNITŘ JE PĚKNĚ VYTOPENO. MALÝ ŽANEK HADŘIČKY A PEPÍNA TO URČITĚ JEŠTĚ VÍTÁ. DLOUHO NEPONOCUJI, MÁM TOHO ZA DNEŠEK DOST. ULÉHÁME S KŘÍŽÁKEM NA VERANDĚ. NĚKTEŘÍ KAMARÁDI SEDÍ U OHNĚ DLOUHO DO NOCI. V NOCI PRÝ TROŠKU SPRCHLO.
V SOBOTU VSTÁVÁME DO PĚKNÉHO RÁNA. UVAŘÍME, KÁVY, ČAJÍKY, POSNÍDÁME A V 10 HODIN VYRÁŽÍME NA KANČÍ LOUKU. NA JINOŠOVICKOU SKÁLU SE HRABEME STRMĚ DO KOPCE CESTOU NECESTOU. NA VRCHOLU SE NÁM NASKÝTÁ KRÁSNÝ VÝHLED DO ÚDOLÍ OSLAVKY. DOLE PRÁVĚ VIDÍME STANÍKA BRODIT ŘEKU. NEMUSEL SE DŘÍT DO KOPCE. POKRAČUJEME CESTOU NAD ÚDOLÍM A OPĚT SESTUPUJEME STRMĚ SOTVA ZNATELNÝMI PĚŠINAMI KE „KANČÁRNĚ“. ODHAZUJEME BATOHY , BEREME PYTLE A JDEME PROTI PROUDU. JÁ VE DVOJCE S MEDVĚDEM. NAHLÉDNEME NA BOUDU FETOŠKU.PŘED NÁMI VYRAZILI PEPÍNO A STANÍK. MOC TOHO ZA NIMI NEZBÝVÁ.. A PŘECE. DVĚ MOLITANOVÉ MATRACE NAPITÉ VODOU. NEDAJÍ SE ANI ZVEDNOUT. NAVRHUJI ROZŘÍZNOUT. TAK I ČINÍM. NA MĚ ZBYL VĚTŠÍ KUS. DRUHOU MATRACI UŽ NEUNESEM. PYTEL MÁ SNAD DVACET KILO. TRMÁCÍME SE DÁL. SKÁLA DO VODY. ZKOUŠÍME. S TĚŽKÝMI PYTLI NEPŘELEZEM. MEDVĚD ROZHODUJE, STRMĚ VZHŮRU DO ÚBOČÍ. HMMM , NECHCE SE MI. NAVRHUJI BRODĚNÍ. MEDVĚD OPANUJE: „NENÍ ČAS NA HRDINSKÉ SKUTKY“. Z DRUHÉ STRANY BRODÍ STARŠÍ MANŽELÉ. BEZ KALHOT. VODY DO PŮLI LÝTEK. SU ROZHODNUT PODLEHNOUT MEDVĚDOVU NÁVRHU. MOMENT. Z DRUHÉ STRANY V JINÉM MÍSTĚ BRODÍ DVĚ HOLKY. KALHOTY VYHRNUTY NAD KOLENA. „VYPADÁ TO ,MEDVĚDE DOBŘE, MAJÍ VODY JEN PO KOLENA.“ ALE CO TO, V POSLEDNÍ TŘETINĚ BRODU ZAPADAJÍ TÉŽ DO PŮLI LÝTEK I S KALHOTAMI. DEFINITIVNĚ DÁVÁM ZA PRAVDU MEDVĚDOVI. PLAHOČÍME SE, MEDVĚD UŽ S MÝM TĚŽŠÍM PYTLEM, DO ÚBOČÍ. ZCELA NÁHODOU JSME NARAZILI NA JIMÁRNU. KRÁTKÝ ODPOČINEK V BOUDĚ NA PALANDÁCH. PROJDEME KEMPOVKU, NEDÁVNO SE ZDE STAVIL KAMARÁD VEB A LITOVAL, ŽE PŘESPAL NA JINÉ BOUDĚ. JE ZDE PĚKNĚ UKLIZENO. PÁR FOTEK A ŠKRÁBEME SE DÁL. KONEČNĚ JSME NA VRCHOLU ÚBOČÍ. DÁL UŽ JDEME PO ROVINĚ AŽ K HÁJENCE. ZDE UŽ JSOU NĚKTEŘÍ KAMÁRÁDI S PYTLI. SKLÁDÁME JE NA VALNÍK. ODCHÁZÍ DO SEDLECE. HOSPODA OTVÍRÁ AŽ VE ČTYŘI. VRACÍM SE OKOLO GLORIETU NA KANČÁRNU. UŽ SE ZDE ŠEŠLA ŘÁDKA KAMARÁDŮ. HRÁČ S KUNTOU UŽ ŽHAVÍ KYTARY. POSTAVÍM PŘÍSTŘEŠEK A UŽ SE VĚNUJI TLACHÁRNĚ A ZÁBAVĚ SE STÁLE PŘICHÁZEJÍCÍMI KAMARÁDY. JE ZDE I SPOUSTA DĚTÍ. NEÚNAVNĚ POBÍHAJÍ LESEM, KOPEC, NEKOPEC. KDE SE V NICH BERE TA ENERGIE? PĚKNÝ VEČER S DOBROU HUDBOU. JEDNA KRÁSNÁ TRAMPSKÁ, I JINÁ PÍSEŇ, STŘÍDÁ DRUHOU, PROLOŽENY VTIPY A VÍCE ČI MÉNĚ HUMORNÝMI PŘÍBĚHY. JE DOCELA TEPLO. ZCELA SYMBOLICKY SPRCHLO. BYL TO KRÁSNÝ VEČER. ULÉHÁM SPOKOJENĚ PO PŮLNOCI, MOŽNÁ V JEDNU.
NEDĚLNÍ RÁNO JE SLUNEČNÉ. TROUSÍME SE K OHNI NA SNÍDANI. DOMLOUVÁM SE S KŘÍŽÁKEM A MEDVĚDEM. V DESET VYRÁŽÍME DO NÁMĚŠTI OKOLO GLORIETU PO ZELENÉ K VLASÁKOVI. MEDVĚD JDE JEŠTĚ K HÁJENCE S PYTLEM ODPAKŮ. DÁLE JDEME S KŘÍŽÁKEM PO VODĚ PŘES LÁVKU NA DRUHOU STRANU A ZNÁMOU CESTOU DO MĚSTA. PO DVANÁCTÉ USEDÁME VE „SKLENÍKU“. K OBĚDU SI DÁVÁME CELÉ MENU ZA 66 KČ. DOBRÁ POLÉVKA S JÁTROVÝMI KNEDLÍČKY, ŘÍZKY SICE DVA V PORCI, ALE TROŠKU JAKO PODRÁŽKA. NICMÉNĚ JSME ZASYCENI. MEDVĚD SE ZASE ZDRŽEL. DORÁŽÍ PO 3 NA JEDNU. UŽ MÁ ČAS JEN NA PIVO. VLAK JEDE 13:13. NASEDÁME A ODJÍŽDÍME. SLUNCE NÁM STÁLE SVÍTÍ NA KOLEJE. KŘÍŽÁK VYSTŘĚLIL VE STŘELICÍCH. AHOJ. S MEDVĚDEM SE LOUČÍME V BRNĚ NA ROLI, AHOJ. RYCHLÍK MNĚ JEDE ZA 1 HODINY.
BYL TO SKVĚLÝ VÍKEND. ČTYŘIKRÁT JSEM VYŠEL, BA I VYDRÁPAL ÚBOČÍ OSLAVSKÉHO KAŇONU, NAVŠTÍVIL ČTYŘI BOUDY A VÍCE SE ZORIENTOVAL NA OSLAVCE MEZI JINOŠOVICKOU SKALOU A LAMBERKEM A PŘISPĚL SVOU TROŠKOU K ČISTOTĚ OSLAVKY. AHOJ.
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • duben 2016
  • 289 zobrazení
bbclub
Bylo nás pět … překvapivě.
Akce byla předem včas naplánovaná, trasy promyšlené tak, že nás v podstatě nemělo co překvapit. Pohledem zpátky, to ale vlastně bylo samé překvápko.
Hned první, asi nejpodstatnější překvapení, které pak zásadně ovlivnilo charakter celé akce, nastalo už v úvodu. Jako černý jezdec se za obzorem hrany nástupiště železniční stanice Mojžíř, náhle vynořil cyklista a rovnou si to namířil k Petrovi, který tu čekal na příjezd ústeckého vlaku, se Stáňou, Michalem a Zbyňkem. „Nazdar, tak jsem tady“ oznámil bajker, ve kterém Petr až zblízka rozeznal dávného spolužáka Tomáše. Ten se prostě rozhodl připojit k nám podle info na FB, vlastně tak jak může každý. Udělal to dobře a nečekanost jeho rozhodnutí tak nejen překvapila, ale o to víc potěšila celý tým, co se sešel ve vlaku, který nás v pětičlenné posádce odvezl do Děčína.
Dalo by se teď rozsáhle popisovat mnoho atributů celé té pohodičky, která nastala po přestoupení v DC do cyklovláčku do Kytlic, kterým jsme se podél říčky, beze spěchu vnořili do nádherné přírody pod nádherným modrým nebem, slibujícím nádherné víkendové počasí. Na rozdíl od předchozích románů, se v tomto případě ale úplně nabízí popis zestručnit a omezit jen na výčet toho všeho co nás PŘEKVAPILO dál, tak jak to posobě šlo:
Den 1. - sobota
1. Jak již zmíněno, účast Tomáše na akci – překvapení nejdřív pro Petra, pak pro všechny.
2. Mikiho zakoupení lístku pro kolo, které ve vlaku nebylo – překvapen nejdříve Petr… pak sám Miky, nakonec vyřešeno v bodě 7.
3. Na nádraží se setkáváme s milou paní hostinskou Zámecké Kavárny, z minulé akce – překvapeni Petr,Stáňa i paní hostinská – ostatním je to jedno.
4. Tomáš všem ve vlaku oznamuje, že poblíž lesního jezírka v Kytlicích, kam máme namířeno v úvodu, stojí rodinná chata od které má klíče a můžeme tam spát – super překvápko pro všechny.
5. Super překvápko pro Tomáše - Oznamujeme Tomášovi, že chatu skvěle využijeme jako základní tábor k uskladnění bagáže a spát budeme na zahradě.
6. Cyklovagón náhle silně zavoní trávou - překvapeni všichni, kdo znají vůni Marjánky – ostatním je to jedno … a to nejvíc asi hlavně tomu provoněnému cyklistovi, který si přistoupil docela v pohodě...
7. Jízdenka pro kolo na jednu jízdu stojí jen 25,- (na celý den 50,-) – překvapení pro Toma.
8. Tomova chata v Kytlicích je vážně fajn – překvapeni všichni… Tom ani ne.
9. Chata je fakt kousek od Lesního jezírka, kde už mají otevřenou boudu s občerstvením, naši dva známí z loňska: Láďa a Petr – překvapujeme se vzájemně a konzumujeme první pivko
10. Jízda nalehko bez bagáže se v lesním porostu do kopce vyplácí – překvapivě odbočujeme z Kytlic blbě, ale ještě to nevíme.
11. Petr mluví německy... s němcem – překvapený Tom. Petr překvapený - že je Tom překvapený.
12. Po protažení kol lesem nás mile překvapuje asfaltka v místě, kde jsme ji ani nečekal.
13. Petr překvapen tím, že mu na dotaz „Jedete z Rybniště“ asi 4 protijedoucí cyklisté postupně odpovídají jen nadšené „AHOJ“
14. Zbyněk překvapuje aktivním dotazem a tím zjištěním informace, že do Rybniště jedeme správně!
15. Asfaltka nás překvapuje parádním prudkým sjezdem v místě, kde jsme to nečekali …
16. V místě kde jsme to rozhodně nečekali … pod tím parádním sjezdem… nás svou cedulí nanovo vítají KYTLICE … ? ! Hm... tak to jsme fakt nečekali.
17. Překvapivě poměrně lehce zdoláváme návrat přes kopec a konečně míříme správně do Rybniště, k nádražní hospůdce a těšíme se na výbornou gulášovku…
18. Překvapení v Rybništi – gulášovka dnes není. Překvapivě to nikomu neva… už. Dáváme pivo.
19. Překvapivě nenápadně skrytá cestička kolem paneláků, o které ale Tom ví, nás vede do hlubokých hvozdů, prozatím zajímavým terénem.
20. Nesrovnalost v mapách nás překvapí nedobrovolnou účastí na naučné stezce, skrze část Kyjovského údolí – jsme poučeni tam příště nejít ani pěšky.
21. Nakonec jsme fakt překvapeni dlouhým adrenalinovým sjezdem z vrcholku neznámého Kyjovského Everestu. Kořeny, bahno, štěrk, potoky, kameny, klacky, roští… hluboký les a v jednom místě dokonce můstek!
22. Po výjezdu z tankodromu zjišťujeme, že překvapivě nikomu nepraskly tlumiče, brzdy, lanka, dráty, gumy… ani nervy.
23. Na Krásnou Lípu a blízkou rozhlednu už SE_ EME ! Překvapivě nikdo neprotestuje.
24. Vyhlášená restaurace DOUBICE, jeden z našich plánovaných cílů, nás nepřekvapuje náporem turistů, kteří jí v tomhle počasí obsypali jak mravenci lízátko u cesty… ale překvapujeme se sami tím, že si i přesto najdeme místo kam si sednout, přesednout a přestože už při chuti, dáme si jen pivko … a jedeme se najíst do Chřibské.
25. Poblíž Chřibské se filmuje, ale touha po guláši, nebo gulášovce nás vede přímo do venkovské hospody ve stylu komunisticko-socialistické výstavy. Překvapivě tu mají oboje. Tedy je tu guláš i ...šovka. A jsou překvapivě výtečné !
26. V asijském stánku cestou kupujeme uzeniny k ohni – mají překvapivě velký výběr buřtů, vuřtů, kabanosů a koniny – překvapivě skoro bez domluvy, jednotně kupujeme ďábelské špekáčky.
27. Překvapivě přesně, po 50ti ujetých km dojíždíme zpět k chaloupce stýčka Toma… a po převlečení do věcí k ohni… jdeme k jezírku k ohni.
28. Miki za vydatné pomoci Stáni, opět přítáhne k ohni kus lesa, což samo o sobě už nepřekvapuje – překvapuje jen fakt, kde to dřevo v tom vysbíraném okolí vždycky najde. Neprozradil. Ale možná že pak ten večer překvapené děti z nedalekého tábora, nečekaně neměly večer ohýnek…
29. Po špekáčkách z asijského marketu překvapivě nikomu nic není.
30. Pijeme kafe, limo, pivo… piva … víc piv… možná pro někoho překvapivě, nebudu bod 30 více rozvádět.

Den 2. – Neděle
1. Překvapivě asi pro mnohé osadníky kolem, se brzo ráno před třetí náš „lampionový“ průvod složený z baterek a čelovek, vrací zpět z Lesního jezírka k Tomově chatě.
2. Nikdo kupodivu cestou nezakopl o bludný kořen, ani neupadl do potoka a sousedy vedle Toma jsme nevzbudili…asi.
3. Tom překvapen znovu – ano opravdu i Stáňule, všichni budem spát venku na zahradě, jen ve spacáku na čerstvém vzduchu. Usínáme překvapivě rychle. Tedy někteří z nás.
4. Nikoho nepřekvapí, že ráno je plné překvapení:
- Zbyněk má v uších nacpané papírové kapesníky. Nemohl spát … údajně.
- Petr co ležel poblíž, se ke svému překvapení dozvídá, že prý chrápal … údajně.
- Spát na čerstvém vzduchu se ukázalo překvapivě prozíravé. Prý jsme v noci tak notně plynovali, že chata by asi jinak vylítla do povětří. Stáňa tvrdí, že to jen kluci … údajně.
- Na stole leží Ibalgin … hurá surprise
- atd.
5. Až ráno postupně zjišťujeme, jak překvapivě útulně zařízená a prostorná je Tomova chata. Využíváme především hygienické zázemí. Ještě jednou tímto díky Tome !
6. Po sbalení bagáže, zkoušíme zajet na snídani k jezírku. K našemu překvapení jsou už taky vzhůru.
7. K snídani si někteří dáváme jen pivo – to je velké překvapení asi už jen pro Stáňu.
8. Stáňa vzápětí překvapena umístěním svého batohu ze zad, na zad…ale na kolo.
9. Cesta z Kytlic do Kamenice je překvapivě KRÁSNÁ. Jinak to nazvat nejde. Pořád z kopce krásnou přírodou podél říčky, za krásného počasí, krásně pohodlnou asfaltkou (v porovnání se včerejším tankodromem sametovou).
10. V Kamenici Petra překvapuje vyústění jeho „zkratky“ na hezky upravené náměstí … z kouska asfaltu zpět na dlažební kostky.
11. Překvapivě snadno vyjedeme velmi pozvolné, ale táhlé vystoupání z Kamenice a projedeme Žandov
12. Za dofukování u pumpy překvapuje Zbyněk tlakem v jeho pneu 1,2 bar! Dotlakuje na obvyklých 3,3… a posouvá se z poslední pozice peletonu do jeho čela. Od té chvíle překvapuje stylem své jízdy, na malý převod a rychlou frekvencí šlapání, takže to vypadá jako by spíš běžel, což mu jako půlmaratonci vyhovuje.
13. Mikiho překvapuje střelba, která ho ruší při jízdě. Střílí mu to do lýtka a tak nemůže moc šlapat. Později fasuje od Petra stahovací obvaz.
14. Po překonání výškového rozdílu si dáváme pauzu na pivko v nejbližším, překvapivě neútulném, hnusném špinavém dvorku … s překvapivě dobře vychlazeným pivem. Je na každém, zda preferuje více prostředí nebo chuť. Jedno sice výrazně ovlivňuje druhé, ale v neděli dopoledne je jakákoli otevřená hospoda, už sama o sobě asi překvapením.
15. Nepříjemně překvapuje další stoupání. Sraz si dáváme až na zastávce. Kdo to vyšlapal dostal od Zbyňka chladivý bonbon. Všichni.
16. Následující zastávka Bobří Vodopády nás překvapuje novým perfektním parkovištem, od kterého vede v ostrém kontrastu totál rozflákaná cestička. Petrovi dojdou baterky ve foťáku.
17. Verneřice překvapují, zataraseným mostíkem, ale jen pro auta. Nutná stoupačka z nich přes horizont nepřekvapuje nikoho. Co nás ale hlavně překvapilo bylo, že jsme si tam včas málem nevzpomněli na cílovou hospůdku U Dubu, kam chceme brzo dojet.
18. Po prohlídce rozhledny... z dálky... následuje nádherně dlouhý sjezd z Verneřic, obvykle průjezdný téměř bez šlápnutí. Tentokrát překvapil silným protivětrem, s nutností šlapat tak občas i z kopce.
19. Překvapila popovodňová cyklostezka do Března. Poničená, ale už tak zprůjezdněná a zčásti uklizená.
20. Závěrečně překvapila hospůdka U DUBU, která nebyla přecpaná, s bezva obsluhou, velkým výběrem a dobrou kuchyní… takže přecpaní jsme za chvilku byli my a to tak, že někteří tři z nás, tam nakonec museli zůstat ještě další hodinu, aby nám slehlo. Akce proto skončila postupně, nejdříve odjel Tom, který pobavil hláškou" nemůžu už jíst, ani přestat jíst", vzápětí Zbyněk, až nakonec Stáňa, Miky a Petr pospolu.
Byla to akce na 2 dny. Hodně jsme viděli a hodně se událo, těžko popis zkrátit ještě víc na úplná hesla. Příště snad už asi jen opravdu mapku trasy a seznam konzumace. V této souvislosti si dovolím osobní překvapení na závěr. Po návratu a oněch ujetých cca 110 km jsem se zvážil. Mám o 2 kg víc…

Petr (https://www.facebook.com/petermaniq)
Za www.bbclub.tym.cz Beer Bikers Club : https://www.facebook.com/BeerBikersClub
a clubový sportrelax tým: https://www.facebook.com/groups/460327394047680/
více  Zavřít popis alba 
  • 16.6.2013
  • 297 zobrazení
Reklama