jirkacv
  • 27.8.2016
  • 102 zobrazení
johny90-cz
Více mých fotek na www.johny90.cz
Stále nabízím první portrétní focení zdarma.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 18.9.2019
  • 3 197 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
skincarlos
Jezdili jsme okolo a vídali tento kopec z dálky. Mysleli jsme, že jde o jakousi zarostlou homoli nad Kovářskou. Ale pohledem při druhé návštěvě Jelení hory jsme si všimli, že je jaksi holá na svém temeni a že při své výšce pomalu 1000m by mohl být z ní dobrý výhled .
Tak jsme k ní vyrazili. Mapa toho moc neřekla. Cesta na vrchol není značena . Poblíž se nachází jen žluté značení vedoucí od Měděnce do Vejprt .Hoře se trapně vyhýbá – který blb to tak vedl nevím . My šli po ní myslíce, že přece tu bude alespoň odbočka. Ne museli jsme jít vlastní trasou . Stihla nás první bouře a průtrž. Všude vysoká tráva a tak zuti naboso jsme šli dál /příjemné a osvěžující/. Jdeme okolo základů, kde dříve stával pracovní tábor pro německé ženy a dívky / dnes tu staví nějaký pražák luxusní chatu / . Došli jsme až k úpatí. Zajímavý lom na boku otevírá pohled na čedičové varhany. Vydrápeme se příkře na vrchol . Stojí zde dřevěný kříž s vrcholovou knížkou / založená tak jako na Jelení hoře němci/, tibetské šátečky a v kamenech láhev Myslivecké . Zápis a přípitek . Vynikající krásný výhled s čistým rozsahem 360° na přehradu Přísečnici, Klínovec, Fichtelberg, Bärenstein , Doupovské hory…. Na vrchu zjišťujeme že pod námi je vidět Kovářská i včetně silnice , která vede i pod horu. Sestupujeme k silnici pěšinou a po lesní velmi pěkné silničce vedoucí na Kryštofovy Hamry jdeme směrem ke Kovářské.
Cca 15 min.po sestupu přichází další bouřka s průtrží a do kopce uhodí blesk ….
Začínají růst první houby a tak po cestě sbíráme masáky a lišky. Na svazích cest i velké lesní jahody. Naproti nám běží srneček a cca 20m před námi zmizí v malé díře v pletivu oplocenky…

Obec Kovářská Zvu vás na návštěvu soukromého muzea nadšenců v Kovářské do muzea Letecké bitvy v Krušných horách ze dne 11.9.1944.Bitva proběhla okolo poledne a zapřičinila i to,že žáci školy v Kovářské už pak nemuseli do školy.Proč?Na jejich střechu dopadl bombardér B-17G,tedy po explozi ve vzduchu zadní část .Chtěl jsem se dozvědět více a tak jsem se vypravil do muzea v místní knihovně pod hřbitovem.Bohužel jsem nepochodil.Bylo zavřeno a telefon mi nikdo nevzal /a proto si zamluv návštěvu po telefonu či emailem/..Takže mám jen tiskové zprávy.Ten den bitvy se nazývá Černé pondělí a zahynulo při něm 80 letců.Letecká bitva trvala jen cca 40 min.V oblasti samotné Kovářské spadly 4 létající US pevnosti,1 německý a 1 americký stihač,ostatní stroje dále v okolí.Ale k té škole,někdo uvádí že v ocase přežili 3 lidi,jiní 2,ale určitě 1 střelec jménem J.C Kluttz po kterém nese škola jméno.Dokonce v roce 1982 zde našli ještě na půdě jeho věci,které si tu schoval.Jinak Kovářská je až moc klidné až ospalé město.Pár penzionů a hotelů.Spíš upadající,pár ruin.Lze tu navštívit velmi starou vápenku a huť Expozici o letecké bitvě jsem samotnou viděl na Červeném Hrádku.Jedna část lidí tvrdí,že jde o unikátní a velmi výborně zpracovanou výstavu,druzí,že jde výstavku šrotu.Každopádně Kovářská toto vojenskou událostí je v dalekém světě proslavena a scházejí se tu při slavnostech letci z obou stran.Více lze i slyšet na WWW.Znovuobjevenekrusnohori.cz/ zaznamenané autentické vyprávění svědků.
Do Kovářské jezdí vlak /trať Vejprty – Chomutov/.Trasa vede hezkým okolím a je v jakoukoliv dobu velmi zajímavá a záživná.Někdy bohužel v zimě je trať překryta nánosy sněhu a vlak nemusí zrovna vyjet.
Před Kovářskou je nádrž Přísečnice,kde je zatopené kdysi velké město Přísečnice.Byla zde světoznámá hudební škola.Nádrž je na pitnou vodu.Zákaz vstupu.Okolí je pověstné výskytem mnoha druhů motýlů.V novinách psali o vymizení žluťásků a zde jich bylo nepočítaně.Za nízké hladiny lze vidět obrysy domů a starou silnici.-
muzeum letecké bitvy,městečko Kovářská,stará huť a vápenka,sjezdovky a lyžařský terén.Nádrž Přísečnice,opodál velký počet větrných elektráren.

Vozíčkář se sem dostane pod kopec
Pozor ! V okolí se mají stavět desítky větrných elektráren, které zcela změní tvář Krušných hor !
Chraňme floru a faunu Krušných hor pro budoucí pokolení , neprodávejme hory podnikavcům , jsou pro všechny ! Podpořte finanční částkou občanské sdružení Krušno , které proti VE bojuje !
Č.ú. 241151651/0300
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 24.1.2003
  • 557 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
lotusesprit
Důl Měděnec - Důl Měděnec je uzavřený železnorudný důl v Měděnci v Krušných horách. Výstavba vlastního dolu proběhla mezi lety 1960 a 1968, kdy byl v květnu uveden do provozu, přestože nebyl kompletně dokončen. Mezi lety 1968 a 1992, kdy byl v provozu, se v něm vytěžilo přibližně 2,7 miliónů tun rubaniny, což představuje asi 936 tisíc tun železa. Po určitou dobu se v něm získávaly také rudy mědi a stříbra. Po ukončení těžby kovových rud z důvodu vyčerpání ložiska v roce 1992, ještě krátkou dobu probíhala těžba muskovitu a granátů. Definitivně byla těžba zastavena v roce 1997. Celý dobývací prostor dolu tvořilo pět skarnových ložisek magnetitu: Měděnec, Měděnec-sever (mezi Měděncem a Mezilesím), Přísečnice (2,5 km severně od Měděnce), Fischer-Václav (500 metrů severovýchodně od ložiska Přísečnice) a Kovářská (severovýchodně od Kovářské). Těžba probíhala pouze na třech z nich. Hlavní ložisko Měděnec tvořila ve skarnovém tělese vyvinutá magnetitová čočka o délce až 600 metrů, šířce 300 metrů a mocnosti až 90 metrů s ortorulami v nadloží. Otevíraly ji dvě svislé jámy. Klecová jáma Měděnec vyhloubená během průzkumu Jáchymovskými doly a prohloubená do roku 1968 až do hloubky 224,5 metrů sloužila k dopravě lidí a pomocného materiálu, zatímco skipojáma vybavená těžním zařízením byla hluboká 279 metrů. Měla čtyři patra. Ze třetího vedl překop k ložisku Přísečnice a pod čtvrtým patrem se nacházela drtírna rudy. Ložisko poskytlo 85 % vytěžených surovin. V roce 1989 provedli zaměstnanci velký odstřel, který vedl k propadu nadložní klenby, v jehož důsledku se na povrchu vytvořila časem zatopená propadlina o průměru přes sto metrů. Příčinou propadu byla snaha získat větší množství rudy těžbou zásob z ochranných pilířů širokých 8–10 metrů mezi jednotlivými komorami širokými 30 metrů. Celková produkce dolu byla 2 672 000 tun rubaniny o průměrné kovnatosti 35,07 %, což odpovídá 937 000 tun kovového železa. Průměrný roční úhrn rubaniny se pohyboval kolem 110 000 tun. Hlavním produktem dolu byl železný koncentrát využívaný k výrobě surového železa nebo jako zatěžkávadlo pro uhelné úpravny. Od roku 1982 se však z doprovodného chalkopyritu vyráběl také měděný koncentrát s celkovým obsahem 323 tun mědi a 807 kg stříbra (z koncentrátu bylo získáno v Kovohutích Krompachy 752 kg stříbra). V posledních pěti letech provozu odebíral měděneckou magnetitovou drť z nejkvalitnější železné rudy podnik Výstavba jaderné elektrárny Temelín, který ji používal k výrobě těžkých betonů. Kromě rud se využíval také štěrk a zpracovávaly se zde nízkotavitelné strusky z chomutovských Válcoven trub a železáren, ze kterých se vyráběla zatěžkávadla, a pokusně také železné podíly z popílků tepelných elektráren v Prunéřově a louženců z niklové huti Sereď.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 11.12.2018
  • 417 zobrazení
serp
cyklovýlet Jirkov - Jindřišská - Boleboř - Telčský potok - Gabrielina Huť - Kalek - Starý rybník - Nový rybník - Pohraniční rybník - Jilmová - Skelný vrch - v.n. Přísečnice - Kovářská - České Hamry - Loučná - Klínovec - Suchá - Horní Žďár - Ostrov nad Ohří
více  Zavřít popis alba 
115 komentářů
  • 27.8.2014
  • 414 zobrazení
kct-kralovice
Trasa: Planá - Dyleč - Cheb - Aš - Fr. Lázně - Komorni hůrka - Luby - Kraslice - Bublava - Olověný vrch - Přebuz - Sauersack - Jelení - Horní Blatná - Rýžovna - Boži Dar - Klínovec - Háj - Kovářská - Měděnec - Přísečnice - Jelení vrch - Pohraniční - Načetín - Kalek - Brandov - Hora Sv. Kateřiny - Deutschneudorf - Neuhermsdorf - Český Jiřetín - Flaje - Mníšek - Jeřabina - Nová Ves v Horách - Medvědí skála - Jezeří - Litvínov. Foto: Verča Kupková, Lubík Roub, Miri Štefl, Patrik Kučera
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2017
  • 390 zobrazení
pisarik01
Studánka s odpočívadlem byla vybudována na památku krušnohorských lesníků, kteří se zasloužili o obnovu lesních porostů na hřebenech Krušných hor. Pramen se nachází u vodní nádrže Přisečnice .
více  Zavřít popis alba 
264 komentářů
  • 18.7.2014
  • 359 zobrazení
skincarlos
Obce zaniklé jednak odsunem němců a poté i stavbou přehrady Přísečnice . Místní a odsunutí němci se starají o poslední zbytky náznaků vysídlení obcí. Poslední domky byly zbourány r.1979 a dnes již není pomalu znát kde bývaly .
Pozor ! V okolí se mají stavět desítky větrných elektráren, které zcela změní tvář Krušných hor !
Chraňme floru a faunu Krušných hor pro budoucí pokolení , neprodávejme hory podnikavcům , jsou pro všechny ! Podpořte finanční částkou občanské sdružení Krušno , které proti VE bojuje !
Č.ú. 241151651/0300
více  Zavřít popis alba 
  • 24.1.2003
  • 356 zobrazení
skincarlos
Už jsme prošli mnoho výhledů a vrcholů, ale tenhle výhled Vám vezme dech včetně okolí . Docela neznámé místo - je tu víc němců než čechů / svědčí o tom vrcholová knížka a kešková knížka /.

Dnes jsem se rozhodl prošlápnout okolí nádrže Přísečnice. Dojeli jsme k hrázi nádrže a na kraji ponechali auto / je tu stání jen pro 3 auta /. Další větší parkoviště je až v Kryštofových Hamrech / cca 1,5km daleko /. Je tu přísný zákaz vjezdu aut okolo nádrže / pitná voda a tak pozor na pokuty / .
Přísečnická nádrž má hloubku cca 50 / nejvyšší je 58 m /. Celkový objem je cca 50 mil.m3 pitné vody.Délka hráze je 470m . Plocha je 362 ha . Postavena byla v letech 1970 až 76 . Na dně se nacházelo město Písečnice , kdysi s počtem až 5000 obyvatel . Po válce většina obyvatel odsunuta a domy pobořeny či zdevastovány . Z hráze nás upoutala olysalý horský hřbet - Jelení hora . Po hrázi vede Krušnohorská magistrála , cesta spíše rekreačního rázu pro cykloturisty a v zimě pro běžkaře. Sem tam jde nějaký turista / jako my /, ale jelikož jde o velmi dlouhou cestu / asfaltku / a není na ní žádný penzion ani hospoda tak pěší turista sem jen tak nezavítá .
Tak jsme vyšli ke kopci. Není zde jediný ukazatel l,t akže GPS a pořádná mapa je nutná . Zjistili jsme ,že ani mapa moc nesouhlasí , je tu moc stezek , které nejsou uvedeny . Prostě jen intuice a světové strany vám pomohou v orientaci / ještě že Jelení hora je dost vysoká a většinou ji máte v dohledu /. Nejlepší je narazit na lesní silničku jež vede velmi dlouze po přímce/není asfaltovaná a vede stále do kopce /. Kupodivu jsem si myslel , že půjdeme docela strmě , ale šlo o velmi příjemné protáhlé stoupání a jen na konci cca 200 m se šlo strměji do kopce.Vršek je z poloviny lysý , stráně kamenité , všude šestiboké kameny až o průměru 1 m .
Nahoře je dřevěný kříž/svázaný provazem - asi letošek už nevydrží/. Je tu horská knížka , protože jen 6 m chybí do 1000m . Zapsali jsme se. S hrůzou jsme zjistily , že jsme devátí češi co tu byli , jinak jen samí němečtí turisté . I na trase jsme potkali jen samé němce a to i ve velmi pokročilém věku . Nejkrásnější je opravdu výhled . Vidíte velmi daleko a hodně do stran , řekl bych tak do 220 st. Bylo pošmourno , ale byl vidět Měděnec, Fichtelberg, Klínovec, Barenstein, Kalek,celá nádrž Písečnice .
Z Jelení hory je vidět Osamělá skála na Kryštofovými Hamry. Jelikož ve vrcholové knížce na začátku je zmínka o pokladu na této skále, vydali jsme se k ní. Opět jsem použil GPS. Poblíž jsou vřesovište a bažinky, takže trochu opatrnosti je potřeba. Jsou patrny na první pohled , jsou označeny uschlými stromy - pláně starých šedivých kmenů - dost rozlehlé. Dostat se ke skalám/ není jedna , ale asi je to pět bloků , z nichž jsou největší dvě. Cesta byla ze začátku dobrá , ale posledních cca 200m bylo nutno se prodírat hustším lesem .Dostali jsme se na obě skály a pohled byl odměnou . Je tu ohniště a tak jsme poobědvali .V dáli jsem viděli 3 skálu , ale chtěli jsme už sejít do obce po námi . Sešlo se porostlým kamenitým svahem k divokému hraničnímu potoku .
Dostali jsme se na konec obce Kryštofovy hamry - u jediné zdejší sjezdovky .Poblíž je památník Stülpnera - zdejší legendární postavy dobrodruha a cestovatele /něco jako náš Babinský – věčný voják a pak dezertér, zkrachovalec, o jeho zlodějnách němci moc nepíší, ale loupil prý dost když měl mohutné jeskyně plné lupu nedaleko Marienbergu / .
My jsme se vydali po hraniční silnici směrem na Schmalzgrube. Minete skalní ostroh , bývalý mlýn , skautský tábor na velké planině . Velmi se mi líbila usedlost po pravé straně se zbytkem krásné aleje . Dojdete k hranici s ocelovými sloupy v silnici . Za chvíli jste už v Schmalzgrube. Po pravé straně si dejte pozor aby jste nepřehlédli starou hutní pec, která je v dnešní době součástí dětského ústavu / v okolí jsou houpačky a skluzavky /. Velmi pěkný je zámeček z 18.stol. nedaleko s dvěma lvy nad dveřmi . Šli jsme dál a došli k pěknému koupališti / podle mapy asi jedinému v okolí /. Zde jsme se rozhodli vrátit , ale jelikož nikdy nejdu po stejné cestě zpět , vydali jsme se směrem do kopce na Johstadt . Tady jsme po trase narazili na zdejší raritu – minivláček , modelové kolejiště umístěné venku / za euro se vše rozjede a zprovozní /.
Jdeme dál do prudkého kopce . Na lavičce si dáme menší svačinku a kocháme se výhledem na městečko v údolí Schmalzgrube . Vcházíme do lesa a jdeme lesní silnící až k Hraniční skále . Vpravo silnička zahýbá do Johstadtu a my jdeme vlevo podél hraničních kamenů dolů / kousek vpravo je lesní cesta - na tu jsme narazili o kus dál /. Sešli jsme na silničku a vpravo jdeme zase okolo tábora do Hamrů . V obci dům Hildy Bartlové – německé antifašistky / dobrovolně vstoupila do Rudé armády a pak byla shozena jako vyzvědačka u Karlových Var , zde zatčena a pak popravena v konc.táboře/. Projdeme obcí okolo pěkných chat a již v dáli vidíme hráz Písečnice. Dojdeme k našemu parkovišti.
Pozor ! V okolí se mají stavět desítky větrných elektráren, které zcela změní tvář Krušných hor !
Chraňme floru a faunu Krušných hor pro budoucí pokolení , neprodávejme hory podnikavcům , jsou pro všechny ! Podpořte finanční částkou občanské sdružení Krušno , které proti VE bojuje !
Č.ú. 241151651/0300
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 14.2.2003
  • 338 zobrazení
takjo
5. etapa přechodu Krušných hor. Krušné hory určitě stojí za návštěvu. Pěkné lesy a hezké výhledy.
Zajímavosti na trase: Pomníky zaniklým obcím, kaplička Sv. Anny v Kotlině, socha u křižovatky u vodní nádrže Přísečnice, smírčí kříž u Nové Vsi, Hora Svatého Šebestiána.
Trasa: Měděnec - červená TZ - Rusová, bývalá obec - Farský les - Nová Ves - Hora Svatého Šebestiána
Ubytování: Penzion Nord, cena 350 Kč/den/osobu, bez snídaně, moderní pokoj bez sociálního zařízení, v místní restauraci výborná kuchyně, více informací na www.penzion-nord.cz.
Délka trasy: 17 km
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • září 2011
  • 322 zobrazení
starepole
Další den bylo střídavé počasí. Ráno nepršelo a tak jsme vyrazili do Janova nad Nisou na naši oblíbenou bobovku. Ke konci začalo krápat a my se vydali do obchodního centra Nisa v Liberci, cestou jsme se ještě zastavili na rozhledně Bramberk. Při cestě zpět se vyčasilo a já se rozhodl, že si musím vyfotit sochu našeho českého génia umístěného v Tanvaldu na balkoně kina. A na závěr jsme zajeli do obce Přísečnice kde postavili rozhlednu zvanou Maják podle projektu Járy Cimrmana, pod rozhlednou je umístěno muzeum českého velikána. Bohužel v době naší návštěvy ještě nebyla rozhledna dostavěna a muzeum bylo zavřené.
více  Zavřít popis alba 
90 komentářů
  • 12.7.2013
  • 312 zobrazení
mirekva
Preßnitztalbahn - úzkorozchodná železnice v údolí říčky Preßnitz (Přísečnice), leží malinký kousek od našich hranic v Krušných horách. Pár kilometrů od Vejprt. Je skvělým příkladem vhodně vybudované a následně restaurované úzkorozchodky o rozchodu 750 mm, která tvoří jen nevelkou část saské sítě úzkorozchodek, svého času tak velkoryse vyprojektované.
Trasování Preßnitztalbahn (Přísečnické dráhy) se orientovalo spojnicí obcí Wolkenstein a Jöhstadt, délka vyšla na údaj 23 km. Dráha zahájila provoz 1. června 1892. Zkraje se dráha vyvíjela velice slibně, což místní radní tak nadchlo, že dráhu chtěli prodloužit až do Čech, nikdy ovšem nedošlo k realizaci těchto plánů. Od začátku se za stěžejní činnost dráhy považovala nákladní přeprava, osobní přeprava hrála vždy druhořadou roli. Dopravní výkony od šedesátých let dvacátého století drasticky klesaly jak v oblasti přepravy nákladů, tak i osob. To vedlo k tomu, že byl v době NDR postupně zastaven provoz této dráhy, situované v krajině tak půvabné. 30. září 1984 po ní projel poslední pravidelný nákladní vlak a v letech 1984 až 1989 byla celá dráha kompletně snesena.
Po snesení posledních kolejnic se mezi místními přáteli železnice ujala myšlenka a pak i iniciativa směřující ke znovupostavení dráhy pro turistické účely, tedy zvláštní vlaky. Horní úsek dráhy, tj. úsek o délce 8 kilometru mezi obcemi Jöhstadt a Steinbach, byl znovu postaven v letech 1992 až 2000 a je dnes využíván výlučně k turistickým účelům. Z dolního úseku je dnes cykloturistická stezka. V době naší návštěvy (v roce 2006) stálo jízdné tam i zpět 10,-marek (DM) a pro občany ČR to bylo Kč 50,- (skvělý kurz) Dnes stojí jízdné 10,- Eur (zvláštní přepočet) a pro občany ČR Kč 200,- (stále berou i české koruny - holt tvrdá měna se nezapře).
http://www.pressnitztalbahn.de
Kategorie: cestovánípráce
více  Zavřít popis alba 
107 komentářů
  • 9.7.2006
  • 303 zobrazení
aktuell
Cyklovýlet Litvínov - Horní Jiřetín - Nová Ves - Malý Háj - Rudolice - Načetín - Jilmová - Přísečnice - Měděnec - Kláštěrec nad Ohří
více  Zavřít popis alba 
426 komentářů
  • 10.9.2013
  • 294 zobrazení
starepole
Dnes jsme si udělali výlet na Sfingy u obce Měděnec a na vodní nádrž Přísečnice.
Vodní nádrž Přísečnice je přehradní nádrž v okrese Chomutov, v nadmořské výšce 732,8 metrů, na náhorní planině středních Krušných hor. Má plochu 362 hektarů, průměrná hloubka je okolo 50 metrů. Nejvyšší hloubka je 57,6 metrů.

Nádrž slouží k zásobování měst v podkrušnohorské pánvi pitnou vodou. Přehradu napájí Přísečnický potok a přívodní štolu vedený potok Černá voda. Odtok z přehrady pokračuje na německé území a vlévá se do říčky Zschopau.
více  Zavřít popis alba 
216 komentářů
  • 29.4.2012
  • 274 zobrazení
jirkadolejs
Klášterec nad Ohří-Měděnec-Přísečnice-Nový Dům-Kalek-Rudolice v Horách-Pyšná-Jirkov
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
14 komentářů
  • 15.6.2012
  • 250 zobrazení
hajenas
Přísečnice je vodní nádrž vybudovaná v 70. letech minulého století pro zásobování Chomutova, Mostu, Teplic a Loun pitnou vodou. Vodní plocha nádrže je 362 ha, hloubka cca 50 m, hráz přehrady je sypaná. Vodní nádrž je obklopena lesy.
Pod hladinou dnešní vodní nádrže stálo středověké město Přísečnice, poprvé připomínané v r. 1335. Město zbohatlo těžbou stříbrné a železné rudy, po útlumu těžby rud bylo ve městě rozšířeno paličkování krajek . Ve městě byl kostel, radnice, zámek, později škola, hotely. V Přísečnici byla známá hudební škola pro smyčcové nástroje, založená v roce 1882. Po 2. světové válce se nepodařilo město znovu zcela osídlit a v 70. letech minulého století bylo rozhodnuto o jeho likvidaci v souvislosti s výstavbou vodní nádrže.
více  Zavřít popis alba 
92 komentářů
  • září 2014
  • 248 zobrazení
fzp0vh0ozpp
Exkurze 21.10.09
více  Zavřít popis alba 
  • 21.10.2009
  • 242 zobrazení
lucy029
báječná dovča na chalupě na Kovářské, výletování, houbaření, relax ve vířivce, hry a pohoda s přáteli.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2011
  • 220 zobrazení
lentilkacervena
Vyjížďka s Kovim a Mesmim

Foceno: Panasonic DMC FZ5
více  Zavřít popis alba 
  • srpen až listopad 2007
  • 218 zobrazení
kerami
Dnes jsme jeli autem do Kryštofových Hamrů a dále jsme se vydali pěšky od hráze přehrady Přísečnice na Jelení vrch . Nad ní se totiž tyčí další z kategorie nejkrásnějších, avšak téměř neznámých kopců Krušných hor – 994 m vysoká Jelení hora.

Má podobu malé stolové hory a okolní mírně vyklenutou náhorní pláň převyšuje zhruba o 50 metrů. Jelení hora představuje z geologického hlediska zbytek povrchového čedičového výlevu, zachovaný v těsné návaznosti na hlavní sopouch
Zdroj: http://cestovani.idnes.cz/krusne-hory-cha-/po-cesku.aspx?c=A110922_222114_igcechy_skr
více  Zavřít popis alba 
333 komentářů
  • 9.9.2014
  • 209 zobrazení
Reklama