Hledání

7 024 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

obecvinarice
Další ročník vinařické expedice do Krkonoš.
Tentokrát jsme jako cíl túry vybrali Horskou boudu Dvoračky.
Do základního tábora jsme se vraceli kolem řeky Mumlavy.
Kategorie: vesnice
více  Zavřít popis alba 
  • 9.9.2017
  • 145 zobrazení
  • 0
obecvinarice
Další ročník vinařické výpravy do Krkonoš, tentokrát na nejvyšší vrchol České republiky - Sněžku.
Na 1 603 metrů vysokou horu jsme šli pěšky Obřím dolem; žádná lanovka :-)
Kategorie: vesnice
více  Zavřít popis alba 
  • 10.9.2016
  • 59 zobrazení
  • 0
pastickar
Letošní zimní expedice započala v Jakušicích, kde jsme v sobotu 28.ledna vystoupili z vlaku, stejně jako dalších asi 300 nadšenců. Drtivá většina národa se naštěstí vrhla na tratě směrem do Jizerských hor, pouze naše výprava se vydala k Harrachovu, abychom po 1km začali stoupat na hřeben Krkonoš. Čeká nás asi hodně srandy, jelikož pan Oválný již ve vlaku spočítal, že na běžkách nestál rovných 26 let. Počasí zatím nic moc, -10st, mlha a ledový vítr. Až v 1000 m.n.m. jsme konečně vylezli nad inverzi a teplota začala prudce stoupat. Nádherně modrá obloha, téměř kýčovité výhledy a stále brblající Bedy – to jsou tři konstanty, které nás budou doprovázet celý víkend. Nic, vůbec NIC se nezměnilo, běžky jsou stejně debilní jako tenkrát, hudroval si pod omrzlým knírem nejstarší účastník zájezdu. Spolu se západem slunce jsem dorazil na Voseckou boudu a rozhodl se před chatou počkat na kamarády, kteří v půlce cesty sundali lyže a rozhodli se jít pěšky. Zatím, co jsem se kochal bílým mořem pod sebou, ze kterého se vynořoval jako maják pouze vrchol Ještědu, připlazil se i Bobeš s Bedym a jedním dechem mi oznámili definitivní konec své běžkařské kariery. Pan Oválný ještě dodal: „čekal jsem, že budu mít zlomený lyže, hůlky, nohy, ruce…, ale já mám zlomený sebevědomí“. Nezaměnitelné halekání vedoucího zájezdu nás přivítalo na Vosecké boudě. Milštejn prostě trpí syndromem, že kdykoliv jedeme do hor, tak na něj alkohol působí vzrůstající rychlostí, přímo úměrnou se vzrůstající nadmořskou výškou. Když nás konečně všechny objal a ohubičkoval, tak jsme se šli ubytovat. Stará a poctivá horská chata, bez přístupové silnice a bez zavedené elektriky, prostě nádhera. Kouzelné přítmí restaurace, kde jsou, vzhledem k poloze chaty, velice příznivé ceny a milý personál nám dokonce zajistil i plzínku. Výborný gulášek, jako zákusek tláča, k tomu pár pivek a karban, prostě vznikla taková pohoda, že i Bedy přestal nadávat (na chvilku). Svět vypadal už téměř dokonale, když v tom se vedle u stolu objevily tři osoby opačného pohlaví. A co čert nechtěl, ty slečinky si normálně popíjely NAŠI PLZEŇ... První to zblýsknul rozevlátý Milštejn a to by nebyl on, aby si k nim hned nepřisedl a nezačal jim to vysvětlovat. Po chvilce se jedna dáma zvedla a přišla nám oznámit, abychom si odvedli dotyčného pána, že je doslova ruší. Evidentně se jednalo o genderově vyvážené feministky, které si s nevyžádanou návštěvou jistě poradí i bez nás, že. No, moc se jim to nedařilo, páč Milan do nich hučel ještě asi půl hodiny, aniž by si všiml, že oni se s ním vůbec nebaví. Pak si přisedl opět k nám, 7x se Bobeše zeptal, jestli s náma pojede v březnu na Fatru, a pak usnul. Ach ty hory :-).
Hned po snídani jsme se vydali pěšky na Labskou louku, k prameni Labe, na Sněžné jámy a přes Svinské kameny zpět na Voseckou. U Sněných jam povídám Oválňákoj, že by aspoň mohl uznat, že to stálo za to, že ten pohled dolů je uchvacující. Hmmm, díra, odpověděl… S ním už to jiné nebude :-). Teploměr před chatou na sluníčku ukazoval téměř 20st., takhle krásnou neděli jsme nezažili hodně dlouho. Po obědě následoval 9km dlouhý sjezd podél Mumlavy až do Harrachova, během kterého se Bedymu málem splnilo přání, že si něco zlomí. Málokterému běžkaři se stane, že mu ruku přejede cyklista. Síly jsme doplnili v bufetu na autobusáku a pak už jsme pokračovali busem a vlakem do Tanvaldu. Zde se od výpravy odpojil Milan s Kubou a nás vcucla nádražní krčma. Až na smradlavé párky, které si mimochodem dal k večeři Bedy (tomu klukoj se prostě nedaří), to bylo fajn posezení. V Semilech jsme se rozloučili s Bobešem a do Staré Paky Na Lajnu mě doprovázel už jen zhrzený běžkař. Poslední vlak znamená i konec této povedené expedice. Při odchodu z Lajny jsme si nezapomněli koupit ještě lahváče na cestu, ovšem běžky, tak ty jsme v hospodě zapomněli. Takhle my to s tím sportem máme…
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
  • 29.1.2017
  • 202 zobrazení
  • 1
horalezhane
Krkonošské soustředění nebylo ani tak testem nováčků, jako spíše protřelého horala
V sibiřském týmu jsou i horští nováčci a vznikly nové dvojice, které by měly na horách spolupracovat. Plánované Alpy nám zhatilo nevyzpytatelné jarní počasí. Tak jsme se rozhodli společně vyrazit do našich nejvyšších hor Krkonoš a horsky se sladit.
Bohužel některé lidské osudy zamíchaly kartami. Nakonec tedy do hor odjíždělo jen „torzo“ sibiřské grupy. Na Sněžného levharta zbyla trojice úžasných dam – Stará stanová kůže, Nerada se myje a Na všechno se šklibí. Test odolnosti tak paradoxně nečekal nováčka Nerada se myje, ale spíše protřelého horala Sněžného levharta.

Shrnutí čtyřdenního přechodu:
1. Nerada se myje zpanikařila v okamžiku, kdy si měla sbalit batoh na čtyři dny. Batoh o velikosti 65 litrů měla napěchovaný k prasknutí, ale vedle něj ještě ležela dvakrát tak velká hromada věcí, které je potřeba do batohu narvat. Myslím, že dodnes jí stále vrtá hlavou, jak se sbalí na dva a půl týdne na Sibiř.

2. Nerada se myje přišla v Krkonoších vlivem lidského osudu o svého sibiřského parťáka a musela se spokojit s náhradnicí Na všechno se šklibí. Ta ji nekompromisně oznámila, že ona ani za nic vařit nebude!!!! a že jí stačí kus salámu a sýra na celé čtyři dny. Poté, co to Nerada se myje uslyšela, zpanikařila podruhé. Padly tím její plány otestovat, co a kolik jídla vlastně na horách mít a jíst, zjistit spotřebu plynu…

3. Sněžného levharta cestou litoval každý chlap, kterého jsme potkali. Mnozí konstatovali, že je chudák a že zřejmě musel spáchat něco strašného, když dostal takový strašný trest - doprovázet dámské trio.

4. Sněžný levhart naopak měl možnost proniknout do ryze dámského kolektivu. Obávám se, že ale ani tak ženské myšlení nepochopil.

5. Ženský kolektiv je podle Sněžného levharta pořád stejná písnička – „štěbety, štěbety, štěbety – cha cha chá, štěbety, štěbety, štěbety – cha cha chá …. , a to vytrvale od procitnutí až do usnutí.

6. Nerada se myje a Sněžný levhart neuváženě konstatovali, že se raději podívají ze Sněžky než na Sněžku. Krakonoš jejich přání dostál, ze Sněžky nabídl fantastické výhledy a zbytek hřebene jsme prošli stylem – mlha přede mnou, mlha za mnou.

7. Stará stanová kůže přišla o iluze, když se ostatní vzbouřili a odmítli likvidovat zásoby jídla výhradně z batohu. Neudržitelně vtrhli do Špindlerovy boudy, kde se bez sebemenšího studu ládovali krkonošským kyselem, čerstvým pečivem a pivem. Nad námitkami Staré stanové kůže, že v sibiřské divočině nic takového nebude, mávli jen rukou a začali si objednávat každý dvojitou porci kynutých borůvkových knedlíků. Od obžerství je zachránil číšník, který při pohledu na zhroucenou Starou stanovou kůži hostům oznámil, že mají pouze knedlíky jahodové.

8. Rezignovaná Stará stanová kůže se následně neodbytně dožadovala velkého kvasnicového piva, a to přesto, že neměli ani malé.

9. Nerada se myje zažila po třech dnech pochodu na vrcholu Sněžky obrovskou euforii. Volala na všechna telefonní čísla, aby se o radost podělila i s ostatními. Pocity štěstí záhy vystřídalo obrovské zoufalství a po té, co ji nikdo nevzal telefon, upadla do deprese a přestože je absolutní abstinet, dopřála si řádného doušku pravé nefalšované na černo vypálené slivovice.
Závěrem: Akce prokázala jisté drobné mezery a mouchy. Na vše ale budou stačit pouze kosmetické úpravy. Mohu tedy konstatovat, že sibiřská grupa je putování uprostřed sibiřské divočiny schopná !!!!!

Celkem: 56 km, stoupání 3223 m, klesání 3021 m
Stránky expedice Divočinou sibiřské tajgy http://sibir2017.webnode.cz/
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2017
  • 136 zobrazení
  • 1
roadmonster
výlet do Savojských Alp 12. - 15.8.2018
#expedice#Courchevel#OKEUD08
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2018 až leden 2019
  • 74 zobrazení
  • 1
travnickovi
  • srpen 2012
  • 336 zobrazení
  • 0
vitroz
jak jsme jeli do hor
více  Zavřít popis alba 
  • 24.8.2008
  • 72 zobrazení
  • 0
sevuska
  • září 2015
  • 76 zobrazení
  • 0
freeparta
foto od Martina M. video na FB
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2013
  • 71 zobrazení
  • 0
reklama