Kdo by seděl doma jen, když nedělní je krásný den :-) Žďár nad Sázavou a Olšiakovy sochy z betonu. To se stalo našim cílem. Jenda moc hodná a ochotná paní nás nenechala hledat a zavedla nás přímo k Charlimu. Filozoficky pojatý nápis v okně baru a zvonkohra oznamující, že je právě čtrnáct hodin. To byly první dojmy z nedělního Žďáru. Odtud jsme zamířili do Škrdlovic k hroší fontáně a dál k rozcestníku na hrázi Velkého Dářka. Lidí jak na pláži v Chorvatsku :-) Další zastávka byla u Pilské nádrže a Hraničního kamene. I tady byla velká návštěvnost a stěží jsme našli místo k zaparkování. Mají zde výbornou bezinkovou limonádu :-) Hamroň byl trošku oříšek, bo v blízkosti je uzavřená silnice. Mamuta jsem již jednou hledal - špatně, včera premiéra. Jako bonus - kousek od Mamuta Šlakhamr a Rozštípená skála. To se musí vidět :-) Posledním cílem se stal kůň s bryčkou - po sfrézované silnici. K večeři zvěřinová specialita v restaurace Hubertuska nebyla - měli zavřeno. Zastoupila restaurace Ingot.