Hledání: 2017-03-11 Běh na Nový hrad - Adamov

Pro dotaz 2017-03-11 Běh na Nový hrad - Adamov jsme našli 34 výsledků.
AKCE -30 % s kódem
📅 Naplánujte
celý nový rok.

Využijte 30% slevu na všechny kalendáře!
Kód: Kalendare2021
Kalendare2021
mamaon
27 komentářů
  • 11.3.2017
  • 175 zobrazení
mamas
1 komentář
  • 11.3.2017
  • 151 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
michnov
Městys Pecka leží v členité krajině Podkrkonoší. Původ jména je odvozen od kopce, který svým tvarem připomíná pecku. V minulosti však městečko se nazývalo „městečko pod Peckou“, kdežto hrad nesl jméno „na Pecce“. První zmínka o osadě pochází z roku 1322.
Zřícenina hradu Pecky stojí na skalním výběžku, pod kterým leží městečko Pecka. K hradu se dříve jezdívalo po dvou cestách. Jedna z nich vede ze západní strany až k bráně a druhá vede z města kolem hradního příkopu, který je už zasypaný. Západní cesta končí u klenutého, třemi oblouky klenutého mostu. V místě kde se hrad spojuje s hradem býval padací most. Z brány zbyly jen postranní zdi a průjezd. Čtverhranný dvůr je obklopený rozbořenými zdmi. Dříve dvůr obklopovala stavení. Prvním zaznamenaným pánem hradu byl Budivoj z Pecky, později byli pány na Pecce tři bratři, nakonec se ale rozdělili a hrad dostal Jan Pecka. Potom se v držení hradu vyskytuje poprvé vyskytuje jiný krajan – Jarek z Železnice a přidal k Pecce několik kostelů. Jelikož byl smýšlením katolík, obléhali Pecku Sirotci a Jarek byl nucen uzavřít s nimi dohodu. Přidal se na jejich stranu a směl dále zůstávat pánem na Pecce. Rok na to ale zemřel a hrad připadl jeho synovi Vaňkovi z Pecky. Ten přidal k Pecce držení města Semily. Po předání Pecky panu Protivovi se stal pánem na hradě Lev z Rožmitálu, jelikož pan Protiva nečekaně zemřel, ale ten prodal hrad Mikuláši Hořickému z Hořic. Tento pán byl hofmistrem krále Jiřího a později nejvyšším písařem a horlivě chránil jednotu bratrskou. Dále byl během 20 let hrad v držení 8 pánů a nabyl nového majetku. Nakonec se hrad dostal do držení Jindřicha Škopka z Bílých Otradovic. Za jeho držení se hrad hodně rozšířil. Poté byla Pecka rozdělena mezi jeho syny Karla a Adama. Mezitím hrad schvátil oheň, ale Pecka byla znova opravena a rozšířena. Barbora, vdova po Karlovi, se po druhé vdala za Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic a pánem hradu se stal on. Roku 1612 prodal Adam svůj díl Pecky a panství třetí Harantově manželce. Kryštof Harant ovládal několik jazyků a psal cestopisy ze svých cest a plně sloužil Rudolfovi II. Z katolíka přešel k víře podobojí. R. 1621 pro něj přijelo na Pecku oddělení vojska s Albrechtem z Valdštejna a zajali ho. V Praze byl obviněn z obléhání Vídně a na Staroměstském náměstí popraven. Pecka padla do rukou Albrechtu z Valdštejna, který jej v roce 1627 daroval kartuziánskému řádu.
Navštíveno a foceno - 3.10.2014
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 5.10.2014
  • 99 zobrazení
samr65
Běh Adamov - Nový Hrad a zpět. , 8,4km, převýšení 200m
více  Zavřít popis alba 
  • 18.3.2013
  • 72 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
dino-sport
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 17.3.2013
  • 234 zobrazení
ms-dvorakova
Děti měly za úkol během vycházky k hradu pozorovat přírodu,okolí vycházky a najít šípkový keř.Šípkovou královnou se stala Barbora a šípkovým králem Jácym-byli pozorní a nejdříve našli šípkový keř.Děti během vycházky sledovaly rozdíly mezi keřem a stromem.Na závěr vypracovávaly pracovní list.
více  Zavřít popis alba 
  • 24.10.2019
  • 38 zobrazení
fotodron
Kategorie: lidésport
více  Zavřít popis alba 
  • 8.10.2019
  • 27 zobrazení
lotusesprit
Hrad Vízmburk je poprvé zmíněn k roku 1279 v Dalimilově kronice, ve které je zmíněn v souvislosti s Tasem z Vízmburka (syn Petra ze Skalice), který byl pravděpodobně prvním majitelem hradu. Tas z Vízmburka náležel k mocnému východočeskému rodu Pánů erbu zlatého třmene, kteří ve 13. století kolonizovali oblast severovýchodních Čech. Po Tasově smrti roku 1304 hrad s panstvím přešel na jeho syna Jaroše, který jej někdy před rokem 1309 prodal Milotovi z Pnětluk. Někdy v letech 1327–1330 se hrad dostal do držení pánů z Dubé, kteří hrad drželi až do jeho zničení v roce 1447. Posledním majitelem hradu byl Jiří z Dubé a z Vízmburka, který na hradě již trvale nesídlil. Přítomná vojenská posádka se neklidných letech po husitských válkách aktivně účastnila spolu s posádkami dalších hradů ve východních Čechách loupeživých výpadů proti slezským městům. Ta se roku 1447 spojila a hrad Vízmburk s dalšími hrady v okolí odkoupila a pobořila. O této události nás informují Staré letopisy české „…téhož roku po sv. Duchu všechna knížata slezská spolu s městy Vratislaví, Svídnicí, Zhořelcem, Budyšínem, Žitavou a dalšími městy, která jim patřila, vytáhli, a když mezi sebou sebrali peníze, vykoupili od pánů a zemanů hrady, ze kterých jim silně škodili a loupili, jako Vízmburk pana Jiříka Vízmburského z Dubé, Adršpach pana Hynka Červenohorského, Žacléř patřící kdysi panu Hanušovi z Varnsdorfu, Belver a Skály pana Jana Salavy. Hrady zaplatili hotovými penězi a pak je zbořili a zničili…“ Po zboření hradu Vízmburk se k němu začaly pojit pověsti o pokladu, který se má nacházet v jeho sklepeních. Další osud hradu se začal psát až roku 1972, kdy byl na zalesněném pahorku zahájen archeologický výzkum pod vedením Antonína Hejny z Archeologického ústavu Československé akademie věd. Výzkum, který byl původně naplánovaný jako jednosezónní, se na základě unikátního objevu zdiva s klenebním výběhem žebrové klenby ze 13. století protáhl až do roku 1984. Během těchto 13 let byla z porostlého pahorku vykopána zřícenina hradu, jehož zdi dosahovaly výšky až 8 m. Kromě odhalení architektury samotného hradu bylo archeologickým výzkumem získáno velké množství archeologických nálezů a architektonických článků. Dobový tisk hrad nazýval podkrkonošskými Pompejemi. V roce 1985 výzkum již kvůli zdravotnímu stavu dr. Hejny nepokračoval a následujícího roku, 1986, Antonín Hejna zemřel. V roce 1984 byl hrad direktivou KNV v Hradci Králové převeden pod správu Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Pardubicích, a v následujících letech byl správcem provizorně zastřešen a oplocen. V průběhu přípravy obnovy se ukázalo, že se bude jednat o náročnou akci. Jedním z problémů je samotný stavební materiál – měkký pískovec s jílovým tmelem, dalším nedostatek prostředků na obnovu hradu. V letech 2006–2008 byly na hradě zajištěny některé konstrukce, práce však kvůli nedostatku financí dále nepokračovaly. Archeologické nálezy byly uloženy na několika místech, mnohé nebyly ošetřeny a v důsledku restitučních procesů po roce 1989 jim dokonce hrozil zánik. Většina z nich pak byla uložena v provizorních podmínkách. V roce 2002 vzniklo Sdružení pro Vízmburk, které se soustředí na záchranu archeologických nálezů. Od roku 2005 na hradě probíhají záchranné stavební práce. V roce 2008 uspořádalo ve spolupráci se správcem hradu Vízmburské slavnosti, během kterých byl hrad výjimečně zpřístupněn návštěvníkům. V roce 2009 začalo sdružení poskytovat návštěvníkům informační servis v podhradí. Hrad byl zpřístupněn opět při příležitosti Vízmburských slavností během druhého víkendu v září. Z iniciativy Sdružení vznikl projekt trvalého zastřešení hradu, z něhož byla v první fázi realizována střecha západního stavení (tzv. purkrabství).
více  Zavřít popis alba 
  • 24.4.2019
  • 134 zobrazení
fotodron
Běžecké závody
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 16.10.2018
  • 450 zobrazení
oktopus
Křižácký hrad Malbork je dominantou okresního města Malbork ležícího na severu Polska v Pomořském vojvodství. Obranná tvrz postavená v gotickém stylu zaujímá plochu více než 250 000 m². Skládá se ze tří částí: Podzámčí, Středního Hradu a Vyššího Hradu. Je to největší gotická stavba na světě a současně také největší stavba z cihel na světě. Řád německých rytířů zahájil stavbu hradu asi v roce 1274. Roku 1276 dostala městská práva osada, která vznikla při stavbě hradu. V letech 1309-1457 byl Malbork sídlem velmistra řádu a hlavním městem křižáckého státu. Tvrz velmistra nebyla dobyta během obléhání polsko-litevskými vojsky pod vedením krále Vladislava II. Jagellonského po bitvě u Grunwaldu v roce 1410. Během třináctileté války hrad koupil od námezdné posádky král Kazimír IV. Jagellonský, pak byl do roku 1772 jednou z rezidencí polských králů. Hrad byl poškozen během válek se Švédskem, dělení Polska, napoleonských válek. Rekonstrukce zahájeny v roce 1817. Od r. 1877 byl hrad rekonstruován K. Steinbrechtem až do jeho smrti v roce 1923, práce pokračovaly do roku 1945, kdy byl silně poškozen Rudou armádou během bojů o město V roce 1997 byl hrad zapsán na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
více  Zavřít popis alba 
18 komentářů
  • 4.10.2018
  • 110 zobrazení
lotusesprit
Tharandt (D) - Původní hrad neznámé podoby nechal na vysokém ostrohu nad říčkou Weisseritz a jejím přítokem Schloitzbach postavit mezi l. 1206-1215 míšeňský markrabě Dětřich Míšeňský, aby zamezil dalším výpadům purkrabích z Donína. Jako správce hradu jmenoval Boriwa de Tarant, ministeriála povolaného z Vinschgau, jehož jméno je v souvislosti s hradem prvně zmiňováno v písemných pramenech k r. 1216. V moci míšeňských markrabat zůstal hrad po celou dobu své existence.Po vraždě Dětřicha r. 1221 převzal hrad lantkrabě Ludvík IV. Durynský jako poručník nezletilého Dětřichova syna Jindřicha. Aby mu zajistil nárok na markrabství míšeňské, vedl Ludvík r. 1224 boj proti Míšeňsku. Hrad Tharandt byl při tom dobyt, zničen a vypálen. Za Jindřicha Osvíceného byl na zbořeništi v l. 1240-1256 vybudován nový hrad, jehož ruiny se dochovaly dodnes. V l. 1371-1400 byl hrad zastaven hrabatům ze Schönburgu a po donínských válkách se vrátil Wettinům. V této době bylo přestavěno opevnění hradu na takovou úroveň, že byl Tharandt považován za nejpevnější v zemi. R. 1410 získal hrad lantkrabě Friedrich mladší. Během husitských válek hrad odolal, a proto zde byly později uschovány důležité kurfiřtské listiny a cennosti. R. 1436 byl hrad vybaven palnými zbraněmi. V porovnání s ostatními zemskými hrady měl Tharandt silnou vojenskou posádku. Ke konci 15. stol. byla na SZ proražena nová brána a vybudována pohodlnější přístupová cesta. V příkopu také vznikl nový bastion, spojený s hradem dřevěným můstkem. V l. 1500-1510 byl hrad vdovským sídlem vévodkyně Sidonie (Zdeňky) České, dcery Jiřího z Poděbrad a manželky vévody Albrechta Srdnatého. Po smrti Sidonie r. 1510 nebyl již hrad obýván. R. 1568 poškodil hradní budovy úder blesku a následný požár. R. 1579 vydal kurfiřt August Saský povolení ke stržení objektu a o tři roky později začaly být zdi rozebírány místními obyvateli na stavební materiál. Dodnes se dochovalo torzo zdiva hradního jádra s obytným palácem. Na zbytcích zdí dolního hradu vznikl v l. 1626-1631 dnešní kostel Svatého Kříže. V období romantismu byly ruiny hradu zajištěny, část zdí byla z důvodu bezpečnosti stržena, terén byl srovnán a areál osazen stromy. Ve 2. pol. 20. stol. vzniklo na místě horního hradu divadlo pod širým nebem. Teprve r. 1976 začal místní občanský spolek hrad, který mezitím přešel do vlastnictví města a církevní obce, zajišťovat, provedl archeologický výzkum a zpřístupnil hrad veřejnosti. V těsné blízkosti hradu se naézá zámek Tharandt (http://lotusesprit.rajce.idnes.cz/tharandt_zamek ).
více  Zavřít popis alba 
  • 15.1.2017
  • 131 zobrazení
jirka-suchomel
Možná nejkrásnější místo během dovolené. Mohutný hrad. Jeho dominantou je lichoběžníková věž, která působí velice dominantně, ale z nádvoří je...no...divná. Její zajímavostíje, že má lichoběžníkový půdorys, a z jednoho místa, jsou vidět všechny její rohy. Hrad Kost musí turista, pohybující se v této oblasti, navštívit.
více  Zavřít popis alba 
  • 17.7.2016
  • 148 zobrazení
nikol9
  • 21.3.2016
  • 202 zobrazení
darmotka
V téhle atraktivní "cizí zemi" se cítíme s Darmoťákem jako doma. S každým se snadno domluvíme, mnohdy si i hezky popovídáme, a co víc, rozumíme si i beze slov. To se nám náramně zamlouvá, a proto se na Slovensko rádi vracíme - fyzicky jednou za rok, v myšlenkách a ve vzpomínkách každou chvíli.
Když se ohlédnu za loňskou dovolenou, vybaví se mi nejen obrysy Strážovských vrchů a Malé Fatry, ale i siluety dvou neobyčejných žen (přesněji řečeno dvou pozoruhodných paní). Nikdy nezapomenu na čáry Čachtické paní, díky nimž jsem se během procházky k hradu zbavila několikatýdenní bolesti chodidla způsobené zánětem šlach. Netuším, proč mi nemilosrdná a sadistická hraběnka pomohla...Možná si chtěla vylepšit pověst.
Navždy budu mít v paměti i vstřícnou paní domácí, dobrou duši penzionu Vendelín. Nedávno jsem jí poslala fotky půvabné slovenské krajiny a ona pak nabídla mně i mému muži při příští návštěvě Bojnic ubytování zdarma. Jen tak, jako poděkování.
Čachtická paní zařídila, že jsem za krásami Slovenska mohla nejen jezdit, ale i chodit, a paní domácí mi svým děkovným emailem přivodila něco jako simulaci stavu beztíže - asi tak hodinu jsem se vznášela samým blahem minimálně půl metru nad zemí.
Třeba budu fotkami ze Slovenska inspirovat nejen hosty penzionu, ale i Vás... Nicméně další týdenní pobyty zdarma neočekávám, dostatečnou odměnou je mi Vaše návštěva.
Dík. :)
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
694 komentářů
  • 5.2.2016
  • 768 zobrazení
simontimingeriu
Zlenice, zvané také Hláska, stojí na ostrohu nad ústím potoka Mnichovky do řeky Sázavy severně od Čerčan na Benešovsku. Zlenice jsou typickou ukázkou hradu s blokovou dispozicí. Z hradu se zachovala část velké obytné věže, obytných staveb, brány, obvodových hradeb se zaoblenými nárožími a příkopy. Zříceniny hradu je volně přístupná.
Hrad vznikl pravděpodobně z kraje 14. století, a první písemná zmínka o něm je z r. 1351 jako majetek Jana ze Zlenic. Poté jej získali páni z Dubé. Během poděbradských válek hrad dobylo a zničilo královské vojsko. Hrad zpustl kolem roku 1460 a jako zřícený se uvádí v roce 1465.
Podrobnější informace o této památce a její záchraně jsou na : http://www.zlenice.cz/
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 24.9.2015
  • 229 zobrazení
seba
více  Zavřít popis alba 
  • 22.3.2015
  • 370 zobrazení
hajenas
Hrad byl založen koncem 13. století rodem Drslaviců ze západních Čech. Pod hradn je systém podzemních chodeb, který je datován do 14. století. V 16. století byl hrad sídlem Pernštejnů, kteří ho opět rozšířili. Během 18. století hrad pustl. Koncem 18. století byla na hradě postavena barokní kaple sv. Jana Nepomuckého a poutní kaple Božího hrobu.
více  Zavřít popis alba 
169 komentářů
  • 1.9.2013
  • 146 zobrazení
lucmat
  • 25.3.2013
  • 92 zobrazení
calipo
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 18.3.2013
  • 152 zobrazení
mag80
1 komentář
  • 18.3.2012
  • 446 zobrazení
Reklama