Hledání: 2017-12-01-pesky-v-praci

Pro dotaz 2017-12-01-pesky-v-praci jsme našli 128 výsledků.
AKCE -35 % s kódem
Sleva 35 %
Využijte slevu
na naše fotodárky.
Kód: OnaDnes2020
OnaDnes2020
blackdiamant
Fotky z májového Liberce, cesty do práce.
Přes Dělnickou, kolem Vávrů na Perštýn, přes město, se zastávkou v Bille až na Klostermanku. :)
Kategorie: koníčkyměsta
více  Zavřít popis alba 
  • 4.5.2018
  • 141 zobrazení
blackdiamant
16. března 2010 jsem dostala v práci padáka, tak jsem zahájila 100 jarních kilometrů tůrou přes Kryštovofo Údolí. :)
více  Zavřít popis alba 
  • 25.3.2010
  • 81 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
kajdule
Krásné ráno s jarní vůní, a tak rozhodnutí jít pěšky do práce bylo jasné.. Kdybych vám k tomu mohla pustit ten ptačí zpěv.. Do těla jsem si malými doušky nechávala vpouštět ty střípky předjarního období. Vůně, vjemy, město krásné a já v něm po ránu skoro sama.. Tak to mám ráda.
více  Zavřít popis alba 
  • letos v březnu
  • 23 zobrazení
iva-63
Po asi 5-6 dnech se mi podařilo dokončit rozpracované album, a pořád ještě nevím, proč mi tak blbne ukládání popisků. Bez popisků sem alba dávat nebudu.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Nová Hlína - rybník Vítek - Stará Hlína - rozcestí Smítka - rybník Rožmberk - Lužnice - rybník Velký Tisý - Lomnice nad Lužnicí (20 km)

Velmi podobný výlet jako v loňském albu https://iva-63.rajce.idnes.cz/2019.09.21._-_Po_hrazich_rybniku_na_Trebonsku_I._-_Vitek%2C_Rozmberk%2C_Velky_Tisy/. Až na to, že loni jsme šly pěšky až z Třeboně, tentokrát jsme si to zkrátily a ráno se popovezly na zastávku Nová Hlína, točna (která není vyznačena na mapy.cz, ale existuje).

Koncem 15. století počala vznikat velká rybniční soustava u Třeboně. Mocní Rožmberkové využívali příznivých přírodních podmínek, ke starším rybníkům přibývaly další, např. Velký Tisý. Při jeho vyměřování a stavbě již působil myslivecký mládenec Štěpánek Netolický, který se roku 1515 stal novým třeboňským porybným – fišmistrem. Roku 1506 vypracoval návrh rybniční soustavy na třeboňské pláni. Její osou se měla stát 45 km dlouhá Zlatá stoka. Ta odebírá vodu z Lužnice, protéká krajinou po levém břehu Lužnice a u Veselí se do ní opět vrací. Zlatá stoka umožnila Štěpánkovi zřídit další velké rybníky (Opatovický, Horusický, Kaňov). Štěpánkovy rybníky nevynikaly rozlohou, ale úrodností a výnosem. Stavěl totiž mělké teplé rybníky, ve kterých se kaprům dobře dařilo. Úkolem Zlaté stoky bylo napájení rybníků kvalitní vodou, protože voda z močálů nebyla pro chov ryb vhodná. V zimě také zajišťovala okysličování zamrzlých rybníků pro přežití ryb pod ledem, na podzim zajišťovala vypouštění hlavních rybníků Třeboňska.

Dalším z významných rybníkářů byl Mikuláš Ruthard z Malešova, jehož životním dílem se stala rybniční soustava v oblasti Chlumu u Třeboně. Za doby Viléma z Rožmberka se stal hejtmanem třeboňského panství, jeho kariéru však ukončil příchod nadanějšího a průbojnějšího Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan. Ten byl v roce 1569 jmenován regentem všech rožmberských panství. Cílem veškeré jeho práce byla snaha o zvýšení výnosu rožmberského hospodářství, stavěl dvory, pivovary, ovčíny a rybníky. Největší pozornost Krčín soustředil na rozšíření třeboňské rybniční soustavy. V roce 1570 zahájil odvážnou stavbu rybníku Nevděk (dnes pod jménem Svět) u Třeboně, později dalších rybníků a roku 1584 přistoupil ke stavbě svého životního díla, mohutného Rožmberka. Aby zabránil přívalům řeky Lužnice, převedl geniálně její vodu Novou řekou do Nežárky a současně zahájil práce na Rožmberku. Práce trvaly 6 let. Dělníci přemístili 750 000 m3 zemin a zátopa činila 1000 ha.

Mapa: https://mapy.cz/s/jaranofoce
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
113 komentářů
  • 21.9.2020
  • 83 zobrazení
parta-svih
  • 1.12.2017
  • 31 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
verastrnadkova
Velké Bílovice jsou město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 10 km severně od Břeclavi. Žije zde přibližně 3 900 obyvatel.
Město náleží k mikroregionu Lednicko-valtický areál. První osídlení této lokality je doloženo již z neolitu, první písemná zmínka pochází z roku 1306, na město byly Velké Bílovice povýšeny v roce 2001. Velké Bílovice jsou tradiční vinařskou obcí, což také dokládají vinařské atributy na znaku a vlajce. V současné době jsou se svými více než 760 ha plochy registrovaných vinic vůbec největší vinařskou obcí v České republice.

Příroda a okolí
Především severně a východně od města se rozkládá velké množství vinic a kolem 650 vinných sklepů ve 40 pojmenovaných sklepních uličkách tvořících samostatné vinařské "městečko".Dominantou Velkých Bílovic je kopec Hradištěk s kapličkou, nacházející se severně od města mezi vinicemi. Kaplička na vrcholu kopce je zasvěcena čtyřem svatým: sv. Urbanovi (patron vinařů), sv. Cyrilu a Metodějovi (patroni křesťanství v českých zemích) a sv. Václavu (patron českých zemí).
V blízkosti Velkých Bílovic se nachází rybníky Šísary a Velký Bílovec vhodné zejména k rybaření. Na jihozápad od města, za Podivínem, se nachází Přírodní park Niva Dyje a Lednicko-valtický areál, dále na západ pak CHKO Pálava a Vodní dílo Nové Mlýny.

Název
Velké Bílovice (historicky v němčině Groß Billowitz) jsou velké z toho důvodu, že patřily k největším osadám na bývalém břeclavském panství Lichtenštejnů. Sám název Bílovice pochází buď od jména mýtického zakladatele Biela (Bíla) a znamená ves lidí Bielových anebo název vznikl ze jména prvního písemně doloženého vlastníka obce Siegfrieda Sirotka nesprávným přeložením z němčiny slova Waise - sirotek jako weisse - bílý.

Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1306, když po smrti Siegfrieda Sirotka přešla obec na Tobiáše z Bechyně. Poté se zde vystřídalo mnoho majitelů, mezi nimi i Páni z Kunštátu a Poděbrad. V letech 1416–1524 byla obec poprvé ve vlastnictví Lichtenštejnů.
Od roku 1532 až do Bitvy na Bílé hoře v roce 1620 patřila obec Žerotínům. V této době se v Bílovicích usadili Habáni a členové Jednoty bratrské. Habáni zde svou kolonii založili v roce 1545. Žerotínové dali místní středověkou tvrz přestavět na renesanční zámeček a v roce 1564 postavili kostel pro Jednotu bratrskou. Protože zdejší Žerotínové patřili k jedněm z vůdců českého stavovského povstání proti Habsburkům, museli po Bitvě na Bílé hoře emigrovat a jejich majetek byl zkonfiskován. Habáni a členové Jednoty bratrské byli poté z Moravy vyhnáni na Slovensko.
Od roku 1638 až do roku 1848 byly Bílovice opět součástí panství Lichtenštejnů. Ti také dali v letech 1764–1765 na místě původního bratrského kostela postavit kostel katolický – nynější kostel Narození Panny Marie. Začátkem 20. století odešlo mnoho místních obyvatel do Spojených států, Kanady a Argentiny. V Argentině v provincii Chaco přistěhovalci z Velkých Bílovic založili tradici pěstování bavlny.
V době socializmu zde vzniká jedno z největších a nejznámějších družstev v Československu – JZD Mír Velké Bílovice, které sloužilo představitelům státu i jako ukázka fungujícího družstevnictví v ČSSR. Z tohoto důvodu sem také zajížděly významné státní návštěvy. Po Sametové revoluci se družstvo rozpadlo, z toho je vidět, že zde myšlenka družstevnictví hluboké kořeny nezapustila. Vše se vrátilo zpět k soukromému zemědělství.

Památky
• Habánské sklepy – Největší z nich, který byl postaven kolem roku 1614 Habány, najdeme směrem na Čejkovice v blízkosti rybníku Velký Bílovec. V současné době je ve vlastnictví společnosti Habánské sklepy s.r.o., zabývající se výrobou vína.
• Tvrz – Poprvé se uvádí až v roce 1417, ale jako již válkami poničená. Později byla obnovena a v polovině 16. století renesančně přestavěna Žerotíny. V 18. století byla tvrz upravena pro hospodářské účely. V současné době je veřejnosti nepřístupná.
• Kostel Narození Panny Marie – Postaven v letech 1764–1765 v barokním stylu.
• Městské vlastivědné muzeum – Zde je možné prohlédnout si místní archeologické nálezy, místní kroje, staré zemědělské nástroje a další zajímavosti spojené s historií města.

Pověsti
O Velkých Bílovicích je známo těchto šest pověstí, uvedených v knize Kde modrý plamének hoří :
• Polednice (společně s Moravským Žižkovem)
• Pidimužík
• Žerotínova deska
• Toufarské strašidlo
• Akáty u kříže
• Šafránová paní (více Podivín, než Velké Bílovice)

Kultura a slavnosti
• Tradiční krojované hody – Vůbec největší lidová slavnost ve Velkých Bílovicích. Hody začínají vždy první neděli po svátku Narození Panny Marie (8. září), patronky místního kostela, a pokračují až do úterý. V sobotu před hody se ručně staví hodová mája. Úterní večer má maškarní pojetí. Hlavní slavnost probíhá v hodovou neděli, kdy mnoho návštěvníků i z daleka přijíždí obdivovat zejména krojovaný průvod, kterého se každoročně účastní více než 70 krojovaných párů (přes 150 svobodných domácích krojovaných). Na hodovém sóle v centru města hraje každý hodový den až do noci dechová hudba k tanci i poslechu. Součástí hodové slavnosti je také spousta kolotočů, stánků a atrakcí.
• Hodky - jinde také "dohrávky", nebo "dohrávání hodů", se konají druhou neděli po skončení hodů. Dříve se konaly hned první neděli po hodech, ale termín byl z důvodu krytí s hody v Moravském Žižkově přesunut. Po znovuvysvěcení žižkovského kostela a tudíž i přesunutí jejich hodů, zůstal termín hodek ve Velkých Bílovicích již nezměněn.
• Zahrávání hodů - známé též pod názvem "zahrávky", se konají měsíc před hody.
• Ze sklepa do sklepa – Tradiční putování za vínem, kdy více než 50 místních vinařů otevře v jeden den své sklepy pro návštěvníky. Je zajištěna autobusová doprava mezi sklepy a doprovodný program s dechovou a cimbálovou muzikou. Koná se v sobotu na přelomu března a dubna.
• Za vinařem do Velkých Bílovic – Další putování za vínem, ale tentokrát trvající celých 19 týdnů. Začíná koncem dubna a trvá až do začátku září. Od čtvrtka do středy mají otevřeno 3 různá vinařství prvních 9 týdnů konání akce (vedlejší sezóna) a potom 5 vinařství dalších 10 týdnů (hlavní sezóna). Postupně tak otevře své sklepy návštěvníkům až 50 různých místních vinařství.
• Výstava vín – Ochutnávka vín nejen místních vinařů, ale také vinařů z blízkého i vzdáleného okolí Velkých Bílovic. Koná se v místním Kulturním domě v sobotu na přelomu dubna a května.
• Letní slavnost autentických vín – Ochutnávka vín místních vinařů vyrobených netradičními autentickými postupy. Obvykle se koná poslední týden v červenci.
• Svatomartinská slavnost – Slavnost spojená s příjezdem sv. Martina na koni a následnou ochutnávkou mladých a Svatomartinských vín letošního ročníku. V rámci kulturního programu zahraje dechová i cimbálová muzika a zazpívají mužácké sbory. Obvykle se koná nejbližší sobotu po 11. listopadu (svátek sv. Martina).
• Soutěž ve vaření zelňačky – Více než 30 soutěžních družstev, místních i přespolních, soutěží o to, kdo uvaří nejlepší zelňačku. Zároveň se soutěží se koná také adventní jarmark. Soutěž se koná v sobotu, 1 nebo 2 týdny po Svatomartinské slavnosti. První ročník se konal již roku 2009.

Sportovní akce
• Vinařský maraton – Běžecký závod pro všechny pořádaný spolkem Báječné ženy v běhu. Běží se maraton i půlmaraton. Trasa vede mezi vinnými sklepy a vinicemi, převážně po cyklostezkách, mezi obcemi Velké Bílovice, Čejkovice a Vrbice. Dále se běží nesoutěžní rodinný běh s 1,5 km dlouhou trasou. Závod se koná poslední sobotu v říjnu.

Doprava
Jihozápadně od města probíhá trasa dálnice D2 s výjezdem na 41. kilometru na Velké Bílovice a Podivín.
Městem prochází dvě silnice II. třídy: II/422 a II/423.
Nejbližší železniční stanice se nachází ve 3 km vzdáleném Podivíně.

Místní samospráva
Od roku 2018 je starostkou Lenka Grofová (Nezávislí kandidáti). Zastupitelstvo města má 15 členů (8 za Nezávislí kandidáti, 4 za Sdružení nestraníků pro město a 3 za koalici stran KDU-ČSL a TOP 09).

Osobnosti
• Libor Zapletal (1920–1944), voják a příslušník výsadku Bivouac, popraven v Mauthausenu
• Marcela Melková (* 1971), poslankyně Poslanecké sněmovny a zastupitelka Středočeského kraje za hnutí ANO 2011
• Martin Hrdina (* 1978), interiérový architekt a grafický designér
• Antonín Osička (1888–1949), český anglista, básník a prozaik
• Johann Polach (1871–1942), český učitel a politik židovského původu, senátor meziválečného Národního shromáždění
• Václav Lebloch (1854–1924), rakouský a český politik, poslanec Říšské rady na přelomu 19. a 20. Století
• Svatopluk Sem (* 1973), operní pěvec v Národním divadle, držitel ceny Thalie za mimořádný jevištní výkon – Opera – muži (2018)

Velké Bílovice ve filmu
Velké Bílovice jsou již dlouho oblíbeným místem filmařů k natáčení filmů s tematikou víno. Natáčela se zde velká část trilogie „Víno“: Bouřlivé víno (1976), Zralé víno (1981) a Mladé víno (1986). Natáčelo se zde také mnoho scének filmu Bobule (2008).

VÝKLENKOVÁ KAPLIČKA JANA
GPS : 48.8580394N, 16.8991072E

NAUČNÁ STEZKA MEZI VINICEMI VE VELKÝCH BÍLOVICÍCH
Velké Bílovice jsou největší vinařskou obcí v České republice. Naučná stezka vás seznámí se zajímavostmi Velkých Bílovic, vinařskou a vinohradnickou tradice i se současným životem vinařů. Stezku můžete projít jak pěšky, tak na kole.
Stezka začíná na hlavní silnici směrem na Čejkovice, kde naleznete první zajímavost - vřetenový lis jako unikátní památku a připomínku vinařské tradice. Po cestě se na informačních tabulích seznámíte např. s nejdůležitějšími bílými i modrými odrůdami révy vinné pěstovanými ve Velkých Bílovicích, porovnáte si způsoby obdělávání vinic dříve a dnes, uděláte si představu o stavbě klenutého sklepu nebo se dovíte jak správně degustovat víno. To vše je v každé zastávce podtrženo vyhlídkou na bílovské vinohrady.
Stezka vás zavede do uliček sklepní trati Belegrady. Nejstarší sklepy této trati leží ve třech patrových ulicích – Staré Belegrady, Desátková a Habánská. Výrazně mladší zástavbu vinných sklepů najdete v ulici Ke Špičáku, nejmladší sklepy tvoří 11 sklepních uliček nazvaných podle odrůd pěstovaných ve Velkých Bílovicích.
Stezka dále pokračuje kolem Machovy studny do sklepní trati Pod Předníma přes Náměstí sv. Jana. Informační tabule jednotlivých zastávek jsou zaměřeny na zvláštnosti lokalit, vinařské a vinohradnické tradice i na současný život vinařů v největší vinařské obci ČR. Příkré svahy nad touto zastávkou jsou jedny z nejlepších vinohradnických poloh ve Velkých Bílovicích a nazývají se "Pánské".
Zastávka Púrynský kříž vás přivede do nejstarší lokality vinných sklepů nazývaných Púrynky. Vinné sklepy, stojící po obou stranách svažité cesty vytváří charakteristický kolorit. Přes Náměstí sv. Martina, patrona mladých vín, se dostanete až do Ťuhýkova a odtud dále k zastávce Novosádská studna. Nedaleko odtud bylo v roce 1976 objeveno velkomoravské pohřebiště. Při další cestě mezi vinicemi se dostanete přes Bucňákovu dolinu až ke Kapličce na Hradišťku, kde v minulosti stávalo nejen drobné středověké opevnění, ale pravděpodobně také opevněné strážní místo Velkomoravanů. Od roku 2002 stojí na zmíněném vrcholku kaplička, která toto místo s výjimečnou vyhlídkou zviditelňuje, poskytuje obraz kulturní krajiny vinohradnického regionu a nabízí příležitost k zastavení a rozjímání.
Konec vinařské stezky "Mezi vinicemi Velkých Bílovic" se nachází u Habánských sklepů ve Velkých Bílovicích. Dochoval se zde původní klenutý sklep z druhé poloviny 16. století, který pro tehdejší majitele Bílovic, rod Žerotínů, postavili právě habáni - novokřtěnci, jak byli často nazýváni. Měli výrazný podíl na rozvoji vinohradnictví a vinařství v celém okolí, vynikali ale i v jiných oblastech, známá je například habánská keramika.
Délka : 9,1 km
GPS : 48.8583428N, 16.9080222E

BOŽÍ MUKA
GPS : 48.8602931N, 16.9070472E

VRCH ZIMARKY
GPS : 48.8762578N, 16.8894853E

PŘÍRODNÍ PAMÁTKA ZIMARKY
Stráň se stepní loukou, na které roste silně ohrožený teplomilný druh katrán tatarský (ten je zároveň i evropsky významným druhem). Vyskytují se zde však i další vzácné rostliny, jako orchideje tořič včelonosný nebo vstavač vojenský.
Vyhlášená rozloha : 3,05 ha
GPS : 48.8755506N, 16.8851853E

KAPLIČKA SVATÉHO CYRILA A METODĚJE, SVATÉHO VÁCLAVA A SVATÉHO URBANA NA HRADIŠŤKU
Na vyvýšenině uprostřed vinic nedaleko Velkých Bílovic stojí kaplička Na první pohled zjistíme, že vršek Hradišťku byl vytvořen uměle prací lidí, kteří tu v dávných dobách žili. S myšlenkou postavit kapličku na Hradišťku přišli lidé z Velkých Bílovic už v roce 1945. V tomto roce 8. září došlo ale pouze na vysvěcení základního kamene pro stavbu kaple sv. Cyrila a sv. Metoděje. Stavba probíhala až od léta 2001 do jara 2002 z peněz z veřejné sbírky. Kapličku zdobí řezby od Jana Chovana ze Slovenska a malby na stropě představující čtyři roční období v práci vinaře, jsou dílem Bohumila Bortlíka ze...
Stavba probíhala až od léta 2001 do jara 2002 z peněz z veřejné sbírky. Kapličku zdobí řezby od Jana Chovana ze Slovenska a malby na stropě představující čtyři roční období v práci vinaře, jsou dílem Bohumila Bortlíka ze Starého Podvorova. Vstupní bránu ukoval František Macinka z Velkých Bílovic. Antonín Zapletal z Velkých Bílovic veškeré práce řídil a má největší zásluhy na stavbě kapličky.
Svěcení kaple proběhlo 19. května 2002 Kaple byla v tento den zasvěcena sv. Cyrilovi, sv. Metodějovi, sv. Václavovi a sv. Urbanovi.
V prvním ročníku soutěže O lidech s lidmi pořádanou CpKP, týdeníkem Veřejná správa, Nadací OPEN SOCIETY FUND PRAHA a East West Institutem v roce 2001 byl projekt kapličky mezi sedmi oceněnými z 65 přihlášených.
Ke kapličce se lze dostat :
1) po silnici od Velkých Bílovic směrem na Velké Pavlovice, první odbočka uprostřed polí doprava - k Novosádské studni u odbočky doprava dolů, údolím v Úlehlích až na hranice katastru s Vrbicí, na odbočce do leva na křižovatce rovně.
2) po silnici z Velkých Bílovic směr na Čejkovice - velkopavlovická vinařská stezka - na vrcholu kopce za sklepy odbočit do leva, jet stále rovně po hřbetu kopce až téměř k Hradišťku, na křižovatce sjet z cyklostezkyVrbice - Bílovice doleva.
GPS : 48.8757567N, 16.8863622E
více  Zavřít popis alba 
  • letos v září
  • 44 zobrazení
magduzle
17.10.2017
více  Zavřít popis alba 
  • 17.10.2017
  • 24 zobrazení
martys
Podle nařízení proj. šéfa musím být na pracovišti v 9.00. Na Dp se nedá spolehnout, že mne dopraví včas, nezbývá tedy než raději vyrazit pěšky. Kudy? No koukněte se - na trasu Bronx (Lehovec) - Hrdlořezy.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 115 zobrazení
zbavitelovi
Galina dostala pobyt v práci na narozeniny a tak jsme si s Radimem vyrazili na 3 dny na Vysočinu. Bohužel nebylo moc sněhu, tak jsme místo běžek zabalili pohorky. V neděli jsme se po cestě prošli Poličkou, zastavili jsme se v Jimramově a po ubytování ve Sněžném jsme se prošli prohlédnout si Japonskou zahradu, místní galerii a navštívili jsme také zdější vyhlášenou cukrárnu. V pondělí jsme se svezli autobusem do zastávky Milovy a šlapali pěšky na Malinskou skálu. Pak jsme pokračovali přes Dráteníčky a skálu Drátník až do Sněžného - cca 10 km. Po obědě jsme se ještě prošli po okolí a nezapomněli jsme se zastavit opět do výborné cukrárny. Před večeří jsme si dopřáli místní vířivku a saunu. V úterý ráno nebylo příjemné počasí a tak jsme si jen na chvíli zastavili okouknout Pohádku a prošli jsme se Moravskou Třebovou.
více  Zavřít popis alba 
  • letos v lednu
  • 86 zobrazení
hoves
Všechny fotky tohoto alba, kromě kopie obrazovky mapy, jsou geotagované. Do Pece jsem se rozjel ve středu po práci, cca v šest z Pardubic. Středeční skialpovou trasu jsem šel z Pece na Černou horu, nejdříve po sjezdovce Javor, pak po cestách přes Vébrovy boudy na Kolínskou boudu a odtamtud po přímce terénem k vysílači. Zpátky od vysílačem nejdříve prašanem dolů na cestu, pak po cestě přes Václavák okolo Kolínské a Pražské na sjezdovku Smrk a po ní zpátky do Pece. Z Pece pak po dvou hodinách spánku budíček v půl čtvrté s následným pokusem pěšky zkouknout východ slunce na Sněžce. Vydal jsem se ale neznačenou cestou Růžovým dolem, cesta nebyla prošlápnutá, místy jsem se nad kolena bořil do navátého prašanu, až jsem cestu ztratil a s pomocí navigace za Růžovým potokem v pětačtyřicetistupňovém svahu jen obtížně znovu hledal. Půl hodiny před východem na Růžohorkách jsem usoudil, že mé zpoždění je pro dosažení vrcholu Sněžky příliš velké a s podporou faktu, že se v té době Sněžka celá halila do mraků, jsem akci vzdal a po zelené se vrátil do Pece, východ odložil na jindy.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 25.2.2016
  • 342 zobrazení
hoves
Trasy z jednotlivých denních úseků cesty ke stažení:
sobota - http://www.wikiloc.com/wikiloc/view.do?id=14330382,
neděle - http://www.wikiloc.com/wikiloc/view.do?id=14330412,
pondělí - http://www.wikiloc.com/wikiloc/view.do?id=14330424.
Všechny fotky tohoto alba, kromě kopií obrazovky mapy, jsou geotagované. Víkend plus jeden den dovolené, slušná předpověď počasí a ve výsledku skvělá pěšárna na těžko. Hochschwab (pohoří) se rozkládá na východě rakouského Štýrska a je tvořen horským valem z bílo-červeného vápence. Nejvyšší stejnojmenný vrchol (2 277 m n. m.) leží přibližně ve středu hlavního hřebene. Pod vrcholem Hochschwabu je postavena na jedné straně moderní chata Schiestlhaus (2 153 m n. m.) a na straně druhé bivak Fleischer Biwakschachtel. Pohoří (resp. nástupní místo Seewiesen) je z Pardubic nějakých 430 km daleko, v pátek po práci se tam dá snadno dojet. V úterý v jednu ráno jsem byl pak zpátky doma. Výlet byl svou koncepcí pojat jako nízkorozpočtový, všechny noclehy zadara po širákem, veškeré zásoby jídla s sebou v batohu.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2016
  • 258 zobrazení
strediskoleknin
V pátek jsme se sešli v 18.30 v klubovně. Cíl pátečního večera byl jasný uvařit si večeři. Jako tradičně před vánoci to byl bramborový salát a řízky. Všichni jsme se zapojili do práce. Tak se loupalo, krájelo, smažilo... Vše jsme zvládli a jídlo nám chutnalo. Po večeři jsme chvíli odpočívali a pakm jsme se vydali na večerní procházku do parku, kde byl klukům předán nováček vlčat a skautů k jejich další skautské cestě. Po návratu do klubovny si kluci ještě zahráli hru čokoláda. A poté se uložili ke spánku.
Ráno jsme po snídani zabalili a vydali se směr vlakové nádraží, kde jsme se sešli s ostatními oddíly a vlakem vyrazili smer Kolín. Z Kolína pak asi 2 km pěšky do Sendražic, na řepařskou dráhu, kde už jsme měli připravený vlak pouze pro nás. Před odjezdem vlaku nám byla ukázána truhla s pokladem, který jsme vezli. A měli chránit. Téměř na konci nás přepadli naši nejmladší benjamínci a tak jsme se s nimi o náš poklad rozdělili. Z Bychor jsme se pěšky vypravili na zastávku Výrovna, kde bylo ohniště na kterém jsme opékali. Když jsme se najedli dojeli jsme vláčkem zpátky do Sendražic, kde následovala prohlídka výtopny. Poté jsme poděkovali a vydali se na zpáteční cestu do Kolína na vlak. V Městci jsme byli v 16.00 a naše kroky vedli do klubovny, kde jsme si chvíli odpočinuli a zahřáli se. Čekala nás ještě tradiční cesta do parku ke stromku, kde jsme si v kruhu se všemi oddíly zhodnotili skautský rok, popřáli si a vyslovili svá přání. Poté návrat do klubovny, balení a odchod domů.
více  Zavřít popis alba 
  • 14.12.2019
  • 81 zobrazení
danabar
V 18 hod. se koná na Hvězdárně v Brně přednáška Patrika Dekana o Kanadě. Jdu pěšky městem hned po práci ...
Kategorie: města
více  Zavřít popis alba 
  • 20.3.2018
  • 143 zobrazení
bremot
Staré tábořiště mi lesníci kolem dokola vykáceli a proto jsem našel tábořiště jiné. Prioritu má vždy voda, tedy nějaký zdroj poblíž. Než vyrobím stolek, lavice, ochranu před zvěří, podloží pod plachtu nebo stan, jezdím na kole. Pěšky bych neměl tolik času na práci, dny jsou již krátké.

Video bude na YouTube, odkaz sem později dám.
více  Zavřít popis alba 
  • 24.11.2018
  • 63 zobrazení
hoves
Všechny fotky tohoto alba, kromě kopie obrazovky mapy, jsou geotagované. Album obsahuje fotky z těchto čtyř výletů: páteční večerní skialp, sobotní dopolední sjezdové lyžování, sobotní odpolední a večerní skialp a nedělní pěší výlet. V pátek po práci po příjezdu do Pece jsem se vydal na večerní skialpové kolečko okolo Liščí hory. Šel jsem po sjezdovce Javor, ve dvou třetinách jejího černého úseku mě zahnal rolbista do lesa, aby mě prý nesťalo lano, na kterém byla rolba zavěšená. Pak přes Liščí louku, zakázanou cestou okolo Liščí hory na její vrcholek a přes Liščí louku a Zahrádky zpátky do Pece.V sobotu dopoledne sjezdování v Peci a odpoledne pak skialp z Pece po cestách k hotelu Hnědý vrch, terénem pak od hotelu Energetik k patě lavinového svahu na Liščí hoře, odsud po turistické zelené na Bufet. Z Bufetu zakázanou cestou okolo Liščí hory k Lyžařské boudě a přes Zahrádky zpátky do Pece.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • únor 2016
  • 204 zobrazení
krusnohorka
Dnešní ráno bylo jak malované,jako v milovaných Karpatech...a že jdu do práce půlhoďku pěšky,pěkně jsem si tu krásu užila.
A tentokrát s foťáčkem.
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • 2.10.2015
  • 59 zobrazení
pajoch
Qwintík, Bax i já v poho, takže není co řešit.. auto spraví páníček :-)
a já hold budu chodit pár dní do práce i z práce pěšky a za tmy, zato ale s osobním bodygardem Qwintem... takže se není čeho bát :-)
více  Zavřít popis alba 
  • 2.10.2012
  • 63 zobrazení
hoves
Všechny fotky tohoto alba, kromě kopie obrazovky mapy, jsou geotagované. Takový milý dvoudenní výlet. V pátek po práci autem na Moravu do Trojanovic, nocleh v penzionu, ráno přes hranice na autobus v Liptovské Osadě, tam jsem si odložil auto, autobusem do Donoval a hurá do kopců. Cestou vrcholky Zvolen, Motyčská hoľa, Šturec, Veterný vrch, Repiště, Liška a Krížna. Nocleh v hotelu na Kráľové Studni, v půl osmé večer, když jsem tam dorazil, bylo dvanáct nad nulou, byla hustá mlha a fičel skoro uragán. Ještě před večeří pár panáků s místním bačou Paľem, co na Kráľové Studni pase už padesát let (doslova), a taky s Janom, provozním hotelu. Ve dvacet dva nula dva zdechnul naftový generátor proudu a šlo se spát. Ráno v půl osmé snídaně, venku deset nad nulou a opět větrno, mlha se naštěstí zvedla. No a přes jiný hřebínek k autu do Liptovskej Osady, cestou vrcholky Krížna (repete), Ostredok, Suchý vrch, Chyžky, Borišov, Ploská, Minčol a Rakytov. U auta před půl jedenáctou večer. Nocleh za hranicemi v Horní Bečvě a v pondělí ráno ve tři čtvrtě na devět v kolbence už za stolem.
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • 13.8.2017
  • 370 zobrazení
pleskteamplasy
Pivníci vyrazili v pátek po práci do ŽR. V sobotu jim přálo počasí, tak jeli vlakem do Alžbětína, odtud pěšky do ŽR, vlakem na Špičák, lanovkou na Pancíř a pěšky zpátky do ŽR. V neděli museli opustit pokoje
do 10:00 hod, tak původně plánované běžky už nestihli. Na páteční Valné hromadě Pleskačky pány vzorně zastoupily.
více  Zavřít popis alba 
  • březen 2018
  • 88 zobrazení
paj
Za nějaký čas se náš syn seznámil s mladou paní s jedním dítětem, která byla v rozvodovém řízení. V krátké době se ke Zdence nastěhoval do Orlové. Během další doby se rozhodli pro postavení rodinného domku v Dolní Lutyni, asi 20 minut pěšky od nás. Během prázdnin Jirkovi stavební firma postavila rodinný domek, na jehož stavbu jsem pravidelně docházel a kontroloval postup prací, což jsem zaznamenal v následujícím albu. Po dokončení se do domečku všichni nastěhovali
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2015 až únor 2017
  • 126 zobrazení
jiranovak
Byl jsem pozván na chatu rodiny Šímových, která se nachází kousíček za Pískem na zdvihající se stráni pod lesem na levém břehu Otavy. Vezmeme-li to ze strany toku, tak je to vlastně před Pískem nedaleko od „soutoku“ (Otava + Malše).
Jel jsem z práce BUSem přes MB, kde jsem se stavoval v infocentru a v knize, pak vlakem do Phy na Smíchov a pak pěšky k Hance a Radkovi, se kterými už jsem pak cestoval autem.
Počasí se velmi povedlo, účast nejkomornější jakou jsem tam kdy zažil... koupali jsme se na jezu u kempu ve Štěkeni (výlet na kolech přes Zátaví) a jeli na člunu od soutoku až pod chatu.
Jen ta zpáteční cesta byla „trošku“ problematická... Ale zvládla se! :)
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2009
  • 66 zobrazení
lotusesprit
Ronov nad Sázavou - Novobarokní zámek nechal v druhé polovině 19. století vybudovat majitel přilehlé škrobárny. Škrobárna má dlouhou tradici. Již v 19. století se zde Christian Peška pustil do průmyslového zpracovávání brambor. V jeho práci pokračoval od roku 1891 švagr František Malinský, jenž z malé továrničky vybudoval silný podnik (firma Amylon), který postupně skupoval další škrobárny. Zámek byl vystavěn na obdélném půdorysu. Jedná se o patrový, obdélný objekt, s členitou novobarokní fasádou s rizality a štíty. Okenní otvory jsou lemovány šambránami s rostlinnými motivy a bohatými parapetními výplněmi. Severní průčelí do zahrady zdobila přízemní lodžie na sloupech a pilířích, dnes zazděná, ukrytá za přerostlými tújemi. Součástí romantického areálu byl můstek a grotta ve skále za potokem, obojí je v současnosti odděleno od stavby plotem. V první polovině 20. století byla k rezidenci přistavěna na západní straně prosklená veranda. Tato etapa je spojena s absencí údržby. Po znárodnění sídlil v zámku národní výbor, byla zde prodejna a byly zde zřízeny byty. Restituce v 90. letech 20. století vrátily zámek potomkům majitelů. Ti nechali opravit střechu a zajišťují základní udržovací práce.
více  Zavřít popis alba 
  • 20.7.2019
  • 106 zobrazení
klobouk71
stalo se to v pondělí 18.3.2013. Šel jsem na jedenáctou do práce a venku bylo ještě sucho. Obul jsem si polobotky a zimní obuv nechal doma. Venku začínalo jemně sněžit.
Sněžení postupně nabývalo na intenzitě, přesto se sníh na chodnících rozpouštěl. To se postupem času změnilo. Sníh se držel na chodnících, silnicích, klejích i v ulicích. Obloha byla zatažená šedými mraky a bylo to jako v apokalypse. venku nepanoval naštěstí mráz, teplota se držela kolem nuly, také vítr nefoukal. Zato sníh se sypal z nebe a to vytrvale. Následkem toho jej rychle přibývalo a nebylo v silách nikoho jej odklízet. Během několika hodin - od 11h. do 19 h. napadlo v Komárově 16cm sněhu. Sníh byl těžký, mokrý. Při návratu z práce jsem se dostal na Českou tramvají č. 12. Pohotovostní služba odklízela sníh z vyhýbek, aby alespoň tramvaje mohly jezdit. dělali to tak, že stáli u vyhýbky a pořád odmetali sníh. pořád, neustále, nonstop. Na České jsem nastoupil na trolejbus, že se svezu do Komína. Jenže trolejbus zapadl na Slovákově ulici před Moulin Rouge. I když jsme se snažili vůz roztlačit, nepovedlo se nám to, a tak jsem musel dál pěšky.
Tramvaje sice jezdily, ale pouze z Bystrce do centra. Opačně nejelo nic. Jezdily tím způsobem, že první jela prázdná tramvaj, která prohrábla sníh z kolejí, a teprve za ní jela tramvaj s lidmi.
Ulicemi Veveří, Minskou a Horovou jsem došel na zastávku linky č.1 v Žabovřeskách u prodejny Billa. Odtud už jsem dojel domů autobusem náhradní dopravy, který klouzal smykem po rozbředlém sněhu z levého do pravého jízdního pruhu a naopak. Cesta domů mně trvala skoro 2 hodiny.
více  Zavřít popis alba 
  • březen 2013
  • 198 zobrazení
Reklama