Hledání: 2017_1_7_Zima

Pro dotaz 2017_1_7_Zima jsme našli 207 535 výsledků.

Náš tip

Stáhněte si Rajče do kapsy!
Rychlejší a jednodušší přístup
k vašim fotkám a videům.

stanaafalco
Procházky, běžkování, super :)
Báďáček 7. měsíc
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2017
  • 32 zobrazení
3smecka
Ani ranních -18 °C, jeden z nejchladnějších dní letošní zimy, neodradilo 5 statečných vlčat. Šli jsme na Poděbrady, kde jsme se chtěli klouzat. Bohužel led byl celkem hrbolatý a nerovný, tak jsme se spíš jen procházeli sem a tam po hladině.
více  Zavřít popis alba 
  • 7.1.2017
  • 57 zobrazení
radimderolezec
Rodinný výlet na Brádlerovy boudy a okolí. Konečně to vypadá v Krkonoších jako v zimě. Takže prošlapáváme cestu kupou čerstvého sněhu v -15°. V sobotu odpoledne se zatáhlo a začalo drobně sněžit. V neděli sestup do ŠM, zde setkání s dalšími kamarády a do Labáku na ledy. Led byl nic moc, ale zalezli jsme si vcelku pěkně.
více  Zavřít popis alba 
  • 8.1.2017
  • 55 zobrazení
druzinazscechova
Koledu nacvičily paní vychovatelky Jana Horčičková a Taťána Kučerová.
Vynášení Smrtky aneb Příchod jara do Rokycan
Akce organizovaná Muzeem Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech.
Připomenutí starého předkřesťanského zvyku, který se udržel až do poloviny 20. století. Tato tradice je spojována s vítáním jara a symbolickým ukončením zimy. Zima je personifikována postavou „Smrtky“, která byla za doprovodu písní a říkadel vynesena z obce, zapálena a vhozena do řeky. Zpět do obce se nosil stromek ozdobený mašlemi a vyfouklými vajíčky, tzv. „líto“. Doklad o tom, že se tento zvyk udržoval i na Rokycansku, podává koleda „Smrt plyne po vodě“, sebraná na konci 19. století Josefem Hylákem v Němčovicích.
více  Zavřít popis alba 
  • 7.4.2017
  • 78 zobrazení
gimax
Hvězda Kladno - Kutná Hora 2:7 (1:2,1:2,0:3)
Rychlý přejezd z Černošic. Focena jen 2. třetina. Pak jsem to kvůli tmě a zimě zabalil.
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 25.2.2017
  • 93 zobrazení
trampskalaci
Na pozvání Freda z T.O. Trappers jsme s bráchou vyrazili na Šumavu. Nejdříve jsem se shledali u Ládínka ve Vodňanech, kde byl Fred a Geronimo s Trappers a Tuky. Odsud jsme zamířili do Ovesné, kde započal náš vandr. Zde jsme se shledali ještě s kamarády Modrý kaňon Trpaslíkem a Pípou a čekal zde i Ziky z Brdských králů. Odsud jsme vyrazili Medvědí stezkou.Počáteční stoupání je opravdu kruté. Mohu říct, že se stoupá půl cesty nepřetržitě. Ale odměna je to krásný. Po cestě je vidět mnoho kamených útvarů. a na konci tohoto dne bylo ještě Jelení jezírko. Došli jsme na Jelení Vrchy kde čekal Frefs Geronimem. Vzápetí přišel i Ládínek se Zikym. Posvačili jsme a usedli v místní trampovně. Na Velikonoční víkend byla zima, že jsem ani chuť na pivo neměl. Po povídání vytáhl Brácha, Trpaslík, Pípa a Tuky hudební nástroje a začlo orchestrování, které končilo až po 1 hodině ranní. Zdejší lidi nás příjemně pohostili. Vstávali jsme v 8 ráno. Čekala nás snídaně králů. Geronimo vezl s sebou gril a Trappers naložili maso, tak se grilovali opravdu pěkný steaky.Vyrážíme směrem na Zátoň. Klesame k Černému kříži podel říčky Hučiny. Cesta je celá zalesněná a na pohodu. U Mrtvého luhu jsme šli směrem na Dobrou přes Vltavský luhy. Při trochu snění si člověk dokáže přemísti o 10 let zpet kdy tu určitě byly pastviny. Tyto pastviny byly obehnány šumavským pohořím, Teplou Vltavou a železnicí. Za Dobrou jsme uhli na Soumarský most. Procházeli březovým hájem. Na Soumarském mostě jsme chvilku poseděli a já si dal polivku. Sem pro nás přijel Trpaslík a odvezl nás 3 km do Zátoně. Zde jsme den zakončili opět u muziky. Opět jsem byl nějaký promrzlý, že jsem volil čaj. Zde se Fred dal do řeči s jedním Hajným, který nás vzal po půlnoci do polesí. Takže jsme na tuhle noc měli spaní 1A Ráno v 7:45 jsme ale už museli být sbalení a nastoupení k odchodu, protože, aby z toho neměl problém. K ránu přišla snídaně. Jelikož byl Ladínek po operaci kolena, tak se volili schůdnější cesty. Tak jsme poznali Šumavu trochu jinak než kdybych tam vyrazil já sám.Tady se od nás odtrhl Trpaslík s Pípou z Modrého kaňonu, kteří chtěli trávit Velikonoční pondělí s rodinou. Přesunuli jsme se do Vola. Zde jsme zalomili palec s Trapslíkem a Pípou a vydali se směr na Blanici a hrad Hus Jsou zde krásné kaskády řeky Blanice. Zde se přehnala krátká přeháňka. Odsud nás čekal už jen Křišťanovický rybník a cesta do Záblatí. Na Soutoku Cikánského potoka a Blanice jsme si rozestavěli bydlení a přemístili se do Záblatí. Zde už jsme byli unavení, tak se ani nehrálo. Taky jsme tu vydrželi jen do 22 hodin. Při odchodu začalo i sněžit. Ráno jsme posnídali a odsud už vyjeli do Vodňan kde jsme nechali auto u Ládínka. bylo to příjemné shledání na Šumavě plné krásné muziky a studeného počasí. Celkem nás na vadr vyrazilo 10 kamarádů.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • duben 2017
  • 154 zobrazení
jura1972
Dopolední vycházka do nějkrásnějších míst I. zóny Národního parku Šumava. Za silného deště postup z Modravy proti proudu Roklanského potoka přes Rybárnu na bývalou Javoří pilu, poté krátký výstup na Tříjezerní slať pod vrcholem Oblíku, návrat přes Rybárnu na Modravu, celkem 11 km.
„Bažinaté louky, klečí porostlé slatiny, jimiž protéká několik potoků, naplněných brunátnou vodou, a nekonečný počet menších struh a vodotoků. Údolina je sevřena se všech stran lesem pokrytými vrchy, otvírajícími se pouze k jihovýchodu, kde propuštějí mocný potok, řečený Gross-Müllner, v nějž se všecky tyto vody slily, a jenž teče k Madru, kde, spojiv se s Lusenbachem a jinými lesními potoky, tvoří Vydru, na severu a severozápadu strmí mocný Steining, na západě nyní zčásti holé, tehdá ještě neprostupným houštím pokryté divočiny Fallbaumu, jih uzavírají menší výšiny, vesměs slatinaté, dopouštějící pohled na ohromnou dvojitou báň Roklanu. V zimě jest celý tento kraj jediná sněžná poušť, černými lesy přerušena, toky nikdy nemrznoucích vod odrážejí se co černé stuhy od nekonečné bílé pokrývky. Dnes tudy vede dosti pěkná upravená silnička ze Stubenbachu do Madru, jiná odtud přes Schätzenreit do Rehberku a třetí k weitfällské nádržce, všecky tyto cesty počaly se tehdá stavěti a upravovati, jediná ze Stubenbachu do Madru už existovala, ale v jakém stavu! Hrůza pomyslit! Takové kamení, takové výmoly, že jízda po ní mívala účinek důkladné masáže. Ostatní cesty, vedoucí k tomuto středisku, kde skládalo se z hlubokých hvozdů vyvážené dříví, byly pouze dočasné, ujeté ponejvíce jenom v zimě, kdy mráz klenul mosty přes bahniska, sníh vyplňoval mezery mezi šedými balvany rulovými.“ Toť z díla česko-rakouského spisovatele Karla Klostermanna "V ráji šumavském". Vznik samoty na Javoří Pile je spjat s dřevařskou kolonizací Šumavy na začátku 19. století. Samota se v podstatě členila na tři části – pilu na zpracování dřeva pro resonanční továrnu na Modravě, hájenku s hostincem U Tetřeva a usedlosti, které stály u soutoku Javořího a Tmavého potoka. Je třeba doplnit, že k samotě na Javoří Pile nepatřilo dodnes stojící stavení, které se nachází při cestě z Javoří Pily na Poledník. Toto stavení bylo postaveno začátkem 60. let 20. století coby jeden z objektů pohraniční roty Javoří Pila. Pila na Javořím potoce je spjata s osobou Františka Bienerta, který v roce 1827 na Modravě zřídil továrnu na resonanční dřevo. S nárůstem výroby tohoto specifického dřeva na hudební nástroje se Bienert rozhodl zřídit dvě menší pily – první v roce 1852 v Prášilech a tu druhou v roce 1856 na Javořím potoce u Modravy. Pila se nacházela na levém břehu Javořího potoka a zpracovávala dřevo z okolních lesů. Po skončení provozu továrny na Modravě v roce 1880 ukončila provoz i Javoří Pila. Pila byla zbourána v roce 1892. Na leteckém snímku z roku 1949 ještě stojí zřejmě pomocná stavba (přístřešek) již bývalé pily. Dnes tu po objektu pily zůstaly pozůstatky náhonu, který byl napojen na Javoří potok. Objekt hájenky a hostince U Tetřeva se nacházel naproti pile na zpracování dřeva, přes cestu. Hájenka byla zřízena knížetem Schwarzenbergem pro lesnický personál někdy na začátku 19. století. Hájenka později, zejména v období prvorepublikové turistiky sloužila i jako hostinec U Tetřeva s turistickou noclehárnou. Průvodce z roku 1908 hostinec U Tetřeva popisuje „se dvěma pokoji o 8 lůžkách a studentskou noclehárnou, jednoduchá strava.“ Průvodce z roku 1938: „státní hájenka, jídlo (pstruzi), noclehy, ve 3 místnostech 15 lůžek.“ Objekt hájenky a hostince zanikl po 2. světové válce v souvislosti se zřízením hraničního pásma. Stalo se tak zřejmě v roce 1950. Na leteckém snímku z roku 1949 objekt hájenky a hostince, společně s dalšími domky stojí. Dnes nám ho připomíná rozvalina kamenné podezdívky stavení. U soutoku Javořího a Tmavého potoka se nacházely dvě až tři usedlosti, které vznikly v 19. století v souvislosti se zpracováním dřeva z okolních lesů. I tyto objekty zanikly po 2. světové válce v souvislosti se zřízením hraničního pásma. Na leteckém snímku z roku 1949 domky ještě stojí. V místě soutoku obou potoků dnes lze dohledat základové zdivo. Blízké jezírko nebo chcete-li rybníček měl zřejmě hospodářský význam. Když už jsme u těch jezírek, tak s lokalitou Javoří Pila je spojeno ještě jedno jezírko nebo spíše nádržka - navršenou hráz s betonovým stavidlem najdeme kousek od soutoku Javořího a Roklanského potoka. Nádržka byla vybudována v době, kdy území zabrala Pohraniční stráž a měla hospodářský význam - chovaly se v ní ryby.
Tříjezerní slať je menší horské vrchoviště prameništního typu (5 ha) pod svahem Oblíku (1224 m) v I. zóně Národního parku Šumava, 4 km severozápadně od Modravy. Tříjezerní slať se rozprostírá v chladné a vlhké oblasti se 160 mrazovými dny v roce a s průměrnými ročními srážkami 1 100 mm. Mocnost rašeliny je asi 4,5 m. Svůj název dostala slať podle tří jezírek uprostřed vrchoviště, z nichž největší má rozlohu 7 arů a hloubku 2 m. V jejich okolí najdeme typické vrchovištní rostliny jako je kyhanka sivolistá, klikva bahenní, suchopýr pochvatý, vlochyně bahenní, šicha černá, rosnatka okrouhlolistá, blatnice bahenní nebo ostřice mokřadní. Rašelinná kleč rostoucí i na ostatních šumavských slatích je křížencem borovice kleče a borovice blatky. Naučná stezka s poválkovým chodníkem a informačními tabulemi byla zprovozněna v roce 1979.
více  Zavřít popis alba 
  • 27.10.2017
  • 156 zobrazení
datavideomedia
Pražský maraton 2017 – v pořadí můj 18 v Praze…. .
Oficiální čas : 3:30:21, reálný čas: 3:30:20, čas reálný bez zastavování : 3:27:26
Tak jak závod probíhal a jaké byly přípravy ?
No…. .Tento rok je ještě více specifičtější, než obvykle…. .Vším možným, co mě potkalo . Jak v osobním životě , tak i v běžeckém… .
Ale teď hlavně k tomu běžeckému ?… . Všichni víme, že maraton je velmi těžký závod a neodpouští Ti nic… .Když nemáš naběháno , ani tam nechoď. Okamžitě uvidíš , jak Tě ztrestá…. . Je to jako Tvoje zrcadlo – ZA NIC NIKDY NEOČEKÁVEJ DOBRÉ VÝSLEDKY KDYŽ MU NIC NEODEVZDÁŠ !
Od začátku nového roku jsem až do května naběhal všeho všudy 289 km…. .OPAKUJI – NABĚHAL JSEM 289 km … . Prostě tragédie ….. .Spíš místo tréninků běhu jsem se snažil hlavně věnovat svému synovi, jezdit s ním na hory, za jeho sporty a zájmy, přiblížit se mu , sdílet s ním jeho život- neb si myslím , že máme jen pár okamžiků, chvil v životě, kdy si můžeme naše děti užít… Život je moc krátký na to, abychom něco odkládali, jen kvůli své pohodě, lenosti , zájmům… .
Čím více se blížil termín maratonu, tím více jsem se toho obával… . Jak obstojím, zda vůbec, a v jakém stavu… . Dá se říci, že jsem pouze běžel všeho všudy 1 půlmaraton (+ s Ájou jsme běželi jednou hezký 17km výběh)+ 3 závody na 10km a to bylo vše… . Pouze jen v posledním měsíci jsem se byl několikrát proběhnout okolo Krčského lesa , „dal jsem si“ jednu desítku a duatlon a to bylo všechno… .
Poslední dva týdny před závodem mě navíc postihli osobní nepříjemnosti, které jsem musel řešit a bohužel mi nedávali ani mnoho klidu ve spaní , ani přes den… .
Dvě noci před maratonem jsem spal 6 hodin (navíc v sobotu ráno jsem si šel zaběhnout Dvě míle s úsměvem a hlavně doufat , že Enrico přijde na tyto závody a podpořit ho v jeho závodu)… . Den jsem strávil na Expu a pak několik krátkých chvil s někým moc mi blízkým. Nicméně jsem se nestačil ani pořádně najíst od snídaně a den před závodem jsem vlastně pořádné jídlo měl až v půl deváté večer – kuřecí medailonky/domácí hranolky/ grilovanou zeleninu… .na noc a před maratonem „opravdu dobrá volba“ – ale jít spát bez jídla mě přišla hloupost … . Navíc mě hodně rozrušili dané osobní problémy , které mě trápí ….. . Šel jsem spát v 23:30 a…. probudil se 1:30 – i ve spaní jsem na to myslel (však to někteří určitě znáte)…a usnul zase až v 2:45… .
Budíček – 7:03 hod.
Nezapomeň na to Fialo, že máš od 8:00 hod focení s PIM King u Koruny na Vclaváku a v 8:15 hod. s Báječnými ženy v běhu !!!! Tzn. vyjíždět z domova v cca 7:20 a nechat auto na I.P.Pavlova- a zbytek – cca 1,5 km dojít – na pohodu – užít si pohodu jarního nedělního rána, jak Praha vstává… .
No – vyjel jsem 7:33- takže pozdě- uháněl jsem ku centru . V 7:45hod vystupuji z auta a metelím na Václavák- procházka se mění na slušnou rozcvičku/ běh s dvěma batohy…. .
Přicházím včas a potkávám spoustu známých : Zuzanu Hofovou, Petra Vltavského, Tondu Růžičku a další a další, ale.. jde se fotit !
Po focení s Pim King přicházím k již už téměř kompletní sestavě „Báječných žen v běhu“ – hle ! Uvědomuji si, že jsem si vlastně nenapsal čas na kolik poběžím… . Koukám na časy mezi 3:20 a 4:00- a jen tak z hecu si napsal na levou ruku časy na 3:30- OSOBNĚ JSEM V TO NEVĚŘIL, SPÍŠ JSEM SI V DUCHU ŘÍKAL, ŽE BĚHEM BĚHU BUDU PŘEMÝŠLET O TOM , JAKOU ZTRÁTU MÁM NA TENTO ČAS… . ?
Po focení s děvčaty , které byly vedeny Karolínou Jeníkovou jsem zamířil do šaten. Zde jsem potkal několik svých známých , především však Pavla Fridricha , který chtěl běžet pod 3:00 hod.(výsledný čas má myslím 2:58 a gratuluji !! ?). Člověk si tak v duchu vzpomene, jak jsem se poznali , chlapec ( neb je o dost mladší než já začal běhat před cca 7-8 lety , byl horší než já a postupně se zlepšoval a zlepšoval- svůj trénink na maraton nyní dovršil několika měsíčním pobytem v Keni s Davidem Vašem). Prostě – připadal jsem si, že na takový závod už ani nepatřím, neb všichni běhají již lépe a já stárnu … .
Nevyspalý, se žaludkem naplněným jedním jablkem a banánem jsem vyrazil na start… . Do svého sektoru B, určenými pro Gold PIM Kingy. Cestou jsem potkal Michala Živného a dovedl jsem ho…do sektoru A. Takže jsem se spolu s ním dostal do sektiru s Kenani, Vítkem Pavlištou a dalšími borci… . Byl tam mimo jiné František Večeřa , starší pán , který běžel snad všechny ročníky PIMu.
START !
Vyrážím sekundu po startu za zvuku Smetanovy Vltavy do ranní Prahy . Je spíš zima , sluníčko je zatáhlé… . Bez ideje , nápadu , kolik vlastně chci běžet , ale s cílem DOBĚHNOUT . A zkusit doběhnout se ctí a v pohodě . První kilometr 4:35 , další dva obdobně , přitom se mi běží pěkně , uvolněně, přebíhám Karlův Most , diváci tleskají, na konci mostu si snažím nezlomit nohu o bednění na zemi- to víte , my šikulové musíme dávat pořád pozor ? .
U Úřadu vlády slyším, jak na mě někdo volá: „Enrico přidej , super ! “- a on to pod mostem fandí s vlaječkou ( byla to vlaječka ??) Jirka Homoláč ? ( později zjišťuji, že vedle něj stála i Marika ;-) ).
Moc mi to pomáhá- cokoliv , co Vás vyžene z té letargie běhu Vám hrozně pomůže, nabudí.. ..
5 km- 23:19
10km – mezičas 46:54
Na 7 km mě předbíhá Mirek Tiouška a irka Fix (vodiči na 3:15) – trochu spolu polaškujeme.. .
Začínám přemýšlet o tom ,že jsem (oproti svým zvyklostem ještě nebyl na záchodě.. ? No uvidím , není to nutný… . Uvědomuji si, že vlastně od startu běžím skoro pořád blízko jedné mladé paní – jednou předběhne ona mne , jednou já jí… U Národního divadla se spolu začneme bavit, jmenuje se Martina a běží první maraton… .Že by ráda na 3:30… . Hmmm…asi bude dobrá ?… .
15km- 1:11:14
Zezadu mě dobíhá Víťas Meloun ?… . Hmm, asi už začnu mít problémy…ale mě se běží pořád docela době ! Časově to vychází stále na cca 4:45- max 4:50. Nicméně dle času a napsaných „harmonogramů“, jsem stále v „plusu“ přes pět minut na čas 3:30 – no to je super !
20km-1:35:38
U zastávky najednou vidím kamaráda ze základky Petra Havlíka s dětmi , kousek se mnou běží , ptá se mě jak je , trak spolu chvilenku mluvíme, ale běžím dál… .
21,095km – půlmaraton- 1:40:53
Tak jsme v polovině … . Stále se snažím nemyslet na to, že mě čeká ještě polovina trasy, ještě jeden půlmaraton . Potkávám a zdraví Martina Beníčka- pronese par vtipných skazek , ale jdu dál.. ? .Na každé občerstvovačce pořádně doplňuji vodu, ionty, pomeranče, občas banán. A všude používám houbičky . U Dvorců začíná foukat totiž i vítr a trošku se oteplilo…. . Na 23km (opět se dobíháme s Martinou) si řeknu – jo – tady by to šlo ?, odbíhám k plotu… .
Nemyslím na závod, myslím na svůj další život na mé nejbližší: malou a tmavovlasou lásku, co asi dělá ???
25km- 2:00:23
Běží se překvapivě dobře, protahuji si ruce, tempo držím…. .Ale za chvilku tady máme Strakonickou …a tu fakt nemám rád- je to jednotvárná ulice a navíc …hroooozně dlouhá… .
Na 28km ale už začínám cítit nohy a hlavně – začínám si uvědomovat , že mám za sebou 2/3 martonu a poslední ….ALE NEJTĚŽŠŠÍ ..MĚ TEPRVE ČEKÁ… .
30km- 2:25:28
Stále mám časový náskok a vypadá to n čas 3:25. Nicméně- velmi jemně zpomaluji …. . Běžím už na cca 4:56-5:10. Ale snažím se nemyslet na to, že bych zastavil, odpočinul si. Na to že bych vzdal ale ani nepomyslím… .
Víte vnitřně cítím, jak mě ten maraton vlastně „vychovává“ . Nebát se řešit problémy, umět je překonávat- jak v osobním tak v normálním životě… . Snažit se být na sebe tvrdý nepo…se z každého problému.. . Dokázat si stát za svým , když mám pravdu , nebo ustoupit , když zjistím , že ta pravda je na druhé straně… . A u maratonu to platí obzvlášť – nic není zadarmo, vše si musíš zasloužit…. .
Vidíš jak běžci jdou už do chůze , odpočívají , zastavují …. Někdo se i protahuje… . ZASTAVIT ??? NE !!!
Na každé občerstvovačce si houbičkou vystříkám studenou vodu na levou achillovku, která pobolívá… . Ale vždy se ihned dám do pohybu… . A běžím… .Tvoje vnímání se Ti zúžuje na několik věcí , která Tvá mysl vyhodnotila jako nejdůležitější: běh , běh , nemyslet na bolest a Tvoje nejbližší lásky, které Ti tak chybí … . A nejsou ani v cíli .. Ta je mi to líto….. Ale už je brzy uvidím..uslyším… .To vše Tě žene do cíle… . Běž, běž,.. běž.
Probíhám již podruhé okolo Karlova mostu a vidím první sanitku, kolabujícího běžce.. . Ale Ty běžíš, a chceš běžet … .
35km- 2:51:58
Potkávám Zbyňka Schneidera, který vždycky fandí v Jateční ulici. Přemýšlím o tom , zda jsem schopen doběhnout do těch 3:30- Zpomalil jsem, ne moc (hlavně díky těm zastávkám na občerstvovačce) na 5:10, mám ale stále k dobru 4 minuty … .
Nejhorší bude úsek na Invalidovně a Husákovo ticho…. . Nezastavit , nepřejít do chůze !
40km-3:19:17
Zastavil, nepřešel do chůze – pouze jsem se v klidu napil , ochladil… . Hodně lidí už nemůže, přechází do chůze … . Poslední kilometry jsou vždy nejtěžší…. . Nicméně lidi moc fandí, i když např. na Invalidovně pořádně foukalo… . Mává na mě Jakub Poddaný, moc díky za povzbuzení !
Poslední kilometr potkávám pár známých ze závodů. Někdo je už tak unavený, že si sám povídá pro sebe, přesvědčuje se sám do běhu .
U nemocnice na Františku na mě volá Jiří Flaks , fandí seč může…MOC DĚKUJI I ZA FOTKU !
Pařížská- posledních 400m . Spousta diváků , vnímáš cíl, vzpomínáš na svoje blízké, chce se Ti dojetím brečet, slzíš… .
CÍL: 3:30:20 ( ČISTÝ ČAS 3:27:26)
Posledních 100m vidím , že to nebude pod 3:30, ale velmi těsňounce nad… . No co … . I tak skvělé… .
Za cílem se opřu o svodidla, a těžce odpočívám… . Mám radost , že jsem tady.
Přebírám medaili, hurá do zázemí , kde se potkávám s Ivem Procházkou ( během posledních tří týdnů běžel maraton v Bostonu , minulý týden v Londýně a nyní Praha : 3:04 !!! ).
Jdeme spolu do sprch (jak je to příjemné !) a posléze na masáž, kde si romluvíme o závodu.. .
A už slyším v telefonu milý hlas, a ač unaven, je mi hned lépe. .. .

A pro Vás všechny jen vzkaz:
NEVZDÁVEJTE SE PŘED NEŘEŠITELNÝM PROBLÉMEM, ZKUSTE JEJ ŘEŠIT , BOJOVAT S NÍM A ONO VŠECHN PŮJDE ! A I KDYŽ NE TŘEBAS HNED TAK VĚŘTE ŽE I MALÝ POKROK JE POKROK !
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2017
  • 296 zobrazení
bobici
10/06/2017, Brušperk
Autor: Jaromír Pigula | Jarda Farník | BOBika
Výsledky
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2017
  • 85 zobrazení
kscm-louny
více  Zavřít popis alba 
  • 28.5.2017
  • 71 zobrazení
goldenjack1
  • 7.1.2017
  • 32 zobrazení
krovacka
  • leden 2017
  • 33 zobrazení
skolkalubenice
Sněží, sněží, mráz kolem běží... :-)
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2017 až únor 2018
  • 83 zobrazení
hele-honza
  • prosinec 2016 až leden 2017
  • 54 zobrazení
hokina
Když nasněží a v 7 jdete fotit, ještě než to roztaje nebo spadne..
více  Zavřít popis alba 
  • 2.2.2017
  • 106 zobrazení
slavic
  • léto 2017
  • 114 zobrazení
tomatoiva
  • leden 2009 až leden 2017
  • 27 zobrazení
rydvos
  • leden 2017
  • 48 zobrazení
jovicic
Goran 27, Eva & Tonda 69, Katka 7, Krakov, Vánoce a Silvestr 2017
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2017 až leden 2019
  • 2 156 zobrazení
goldenmartha
  • leden 2017
  • 40 zobrazení
susankafr
  • leden až červenec 2017
  • 103 zobrazení
Reklama