Hledání: 2018 10 27 až 30 - Čtvrtletní výprava Lvíčat - 396

Pro dotaz 2018 10 27 až 30 - Čtvrtletní výprava Lvíčat - 396 jsme našli 20 001 výsledků.
AKCE -30 % s kódem
📅 Naplánujte
celý nový rok.

Využijte 30% slevu na všechny kalendáře!
Kód: Kalendare2021
Kalendare2021
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
jenkster
  • 10.11.2020
  • 35 zobrazení
pinia
Druhé doplňující albíčko sobotní vycházky Od Anthroposu....
Kamenná kolonie v brněnské části Kamenná čtvrt nad břehem Svratky vznikla ve 20.-30. letech v době 1. republiky. Ve vytěženém kamenolomu si chudí dělníci začali stavět svá obydlí. Tenkrát bez elektřiny i kanalizace. V 60. letech měli původní obyvatelé možnost se přestěhovat do nově stavěných sídlišť a do domků s levným nájmem se nastěhovali studenti. V 70. letech objevili kouzlo kolonie různí umělci, kteří "Kamence" dodnes dodávají určité kouzlo.
více  Zavřít popis alba 
124 komentářů
  • 7.11.2020
  • 188 zobrazení
ddmbuc
Recept: Nachystáme si  cca 600–700 g syrové dýně, kterou buď upečeme v troubě (180 °C po dobu 30 minut) nebo rozvaříme v malém množství vody. Uvařené (upečené) kostičky dýně rozmixujeme ponorným mixérem na pyré, necháme vychladnout.

Rozmixujeme (ušleháme) spolu: 4 vejce, 1 hrnek cukru, 1 hrnek oleje, přidáme 425 g dýňového pyré, 2 hrnky hladké nebo špaldové mouky, 2 lžičky kypřicího prášku, 2 lžičky skořice, 1 lžička soli, 1 lžička jedlé sody. Dle libosti přidáme do těsta nasekané oříšky nebo rozinky – nemusí být. Rozmixujeme vše na těsto, plníme jím papírové (nebo silikonové) pečicí košíčky (plníme asi do 2/3) a pečeme v troubě při 180 °C.

Na upečené vychladnuté těsto dáme zdobicím sáčkem krém (ten vytvoříme např. z vyšlehaného tvarohu a myascarpone), můžeme přidat čokoládové ozdoby nebo čerstvé ovoce.
více  Zavřít popis alba 
  • listopad 2020
  • 20 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
pavrb
Co je vlastně 30 minut proti věčnosti? Stojí vůbec za to, otvírat článek s takovým názvem? Nedávno jsem v jedné anketě položil otázku: Co všechno se dá zvládnout za 30 minut? A bylo to zajímavé.
Více se dozvíte zde:
https://pavelvrba.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=703412
#1866
#prusko
#rakousko
#bitva u Hradce Králové
více  Zavřít popis alba 
  • 6.11.2020
  • 25 zobrazení
lotusesprit
Přírodní památka Dutý kámen - V přírodě ojedinělý výskyt pískovcových útvarů s pětibokou a šestibokou sloupcovitou na styku s bazickou vyvřelinou je chráněn jako přírodní památka od roku 1963. Jedná se o pískovcový hřbet vyvýšený nad okolní terén o 30 metrů. V minulosti zde probíhala těžba pískovce pro stavební využití.

Sklaní reliéf hlavy německého romantického básníka Theodora Körnera, který padl v pouhých 22 letech ve válce proti Napoleonovi. Pro německé obyvatelstvo byl oblíbeným válečným hrdinou. Tento reliéf byl vytesán v roce 1913 ke 100 výročí básníkova úmrtí.

Vyhlídka Dutý kámen (Karolínin odpočinek) - Na jedné z pískovcových skal nazvaných Dutý kámen se nachází vyhlídka, z které je pěkný pohled do krajiny. Spatříte Zelený vrch s osadou Drnovec, Cvikov, vrch Klíč a vrch Ortel. Na kruhové skalní plošině najdete kamenný stůl s lavicí. Na kamenném stole jsou vidět zbytky slunečních hodin a astronomicko-geografické orientační tabule. Na východní straně stolu je vytesané datum zhotovení 19.7.1914.

Jeskyně Ševcovská díra - Částečně zasypaná puklinová jeskyně je až 20 metrů dlouhá. Hlavní chodba se směrem do hloubky zužuje, asi po 7 metrech se větví na dvě nízké a úzké chodby, levá ústí do rozšířeného prostoru, vysokého až 2 metry.
více  Zavřít popis alba 
  • 3.11.2020
  • 43 zobrazení
lotusesprit
U radvanecké hájovny na jižním konci Údolí samoty je nevelké návrší, z jehož temene vystupuje dvojice pozoruhodných pískovcových skal. Mohutnější západní Čertova skála strmě vyčnívá do výšky okolo 30 m nad dnem údolí a horolezci jí říkají Škuner, sousední štíhlou věžičku někdy označují jménem Pirát, ale mnohem známější je jako Panenská skála. Je zajímavě tvarovaná a ve vrcholové části má malé skalní okno. K Panenské skále a k nedalekým Havraním skalám se váže pověst o zlém rytíři, pronásledujícím nevinnou dívku, která se právě na tomto místě zachránila skokem do jezírka pod skálou, dnes tu místo jezírka jen lesní potůček. U cesty v sedle pod skalami je do vyčnívající skály vytesaný výklenek neznámého stáří se zajímavou lidovou plastikou Krista bičovaného u sloupu, nazývanou dříve "Martersäule". Nad výklenkem je upevněn malovaný obrázek Panny Marie s Ježíškem.
více  Zavřít popis alba 
  • 3.11.2020
  • 34 zobrazení
libkak
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 1.11.2020
  • 81 zobrazení
stamps-filatelia
  • 30.10.2020
  • 54 zobrazení
zdvitu
  • listopad 2020
  • 26 zobrazení
jirka121
  • 30.10.2020
  • 34 zobrazení
mszavidov
30. 10. 2020
více  Zavřít popis alba 
  • 30.10.2020
  • 52 zobrazení
mszavidov
30. 10. 2020
více  Zavřít popis alba 
  • 30.10.2020
  • 164 zobrazení
stamps-filatelia
  • 29.10.2020
  • 167 zobrazení
handysto
Vranovice (německy Branowitz) jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládají se v Dyjsko-svrateckém úvalu, v katastrálním území Vranovice nad Svratkou, 30 km jižně od Brna, na železniční trati Břeclav–Brno. Žije zde přibližně 2 400 obyvatel.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257. Dřívější název obce zněl Prennwiz nebo Brannowitz. Oficiální název Vranovice obec získala až ve 20. století. V okolí obce se nalézaly další starší osady – Teplany (někdy uváděné i Topolany), kde byly nalezeny unikátní vápenité pece, Želice v blízkosti Přísnostic, dále Závistice, tyto obce zanikly ve středověku. Obec Teplany byla zničena v souvislosti s válkou krále Jiřího z Poděbrad s králem Matyášem Uherským. Obec byla přifařena do Přibic, počátek historických zmínek je spojen s klášterem v Dolních Kounicích, dalšími majiteli obce byl Žabka z Limberka a nakonec i Ditrichštejnové, z jejichž znaku obec převzala do svého znaku dva vinařské nože. Obec s ohledem na svoji zeměpisnou polohu velmi trpěla nájezdy a průchody vojsk, ať už to byla válka třicetiletá nebo nájezdy Kuruců, protože obec ležela na důležité křižovatce cest – především odbočky tzv. jantarové stezky a dále stezky, kterou se hnal dobytek z Uher směrem do Polska. Obec v 19. století spadala do soudního okresu Židlochovice a politického okresu Hustopeče, kde setrvala až do roku 1960, kdy se stala součástí okresu Břeclav, až v roce 2007 došlo ke změně na okres Brno-venkov, s ohledem na snahy pověřené obce Pohořelice.
více  Zavřít popis alba 
64 komentářů
  • říjen 2020
  • 90 zobrazení
mkcknihovnahorovice
Osobnost Miloslavy Rutové, české političky, speciální pedagožky a kinezioložky, přilákala i v této nelehké době mnoho návštěvníku. Paní Rutová nebyla naším hostem poprvé, ale poprvé navštívila knihovnu v nových prostorách. Zajímavé vyprávění o metodě Kineziologie One Brain, které se věnuje přes třicet let a kterou by si ráda představila jako účinnou pomocnou metodu, kterou by mohli používat výchovní poradci na školách a pracovníci pedagogických poraden, si přišlo vyslechnout bez mála 30 návštěvníků. Tato metoda odstraňuje příčiny fyzických i psychických bloků u dětí a dospělých. Zlepšuje učení, čtení, psaní a počítání. Pomáhá odstranit různé specifické vývojové poruchy učení jako je například dyslexie. Zlepšuje komunikaci s ostatními lidmi a napomáhá členům rodiny k vzájemnému pochopení, komunikaci a toleranci. Pomáhá odstranit různé formy fóbie, strachu, trémy a závislostí. Odstraňuje stresy způsobené nepříjemnými prožitky v dětství, dospívání i v dospělosti. Vede k pochopení vlastních vrozených dispozic a k rozvoji harmonického životního stylu.
více  Zavřít popis alba 
  • 29.10.2020
  • 30 zobrazení
defenger
2020 10 29. - Cestou i necestou, podzimní Pálavou:

Barvy letošního podzimu a pracovní volno mne vylákaly v výletu na mé milované Pavlovské vrchy.
Ranním busem jsem dorazil do Pavlova a vyrazil na první z míst, kde jsem jeěte nebyl a to
archeostezku vedoucí z Archeoparku do Věstonic.

Bohužel stezka teměř neznačená, zpočátku i obtižně schůdná po deštích, tak musela pomoci navigace,
ale dobře jsem pak trefil známou Boži muku nad Pavlovem. Pokračuji po archeostezce a zastavuji se u
infopanelů, popisující dávné nálezy archologů v této lokalitě. Zastavim se u sochy Pálavského anděla lásky.

Pak se vracím a strmě stoupám ke zřícenině Divčích hradů. Cestou pcituji prvnikapky deště, ktery mě už bude
doprovázet po většinu dne (naštěstí jsem do špatného počasí vybaven). Na hradě zjištuji první novinky:
Hezký malovaný kaminek, fixem napasané vyznání lásky na hraním okně, zámečky lásky na zábradlí a také podivné
dřevěné kolo, jehož učel je mi záhadou. Zatím nikoho nepotkávam, takže jsem lehce v šoku, když se náhle vynoří
ztepilá bezkyně, jenž rychle mizí cestou k vrcholu.

Pokračuji k vrcholu Děvin, kde se pokochám vyhledy všemi směry, ale i výkopy sloužíci k uložení kabelu vysokého
napětí, jenž mají nahradit příslušné stožáry, hyzdící krajinu už od 40.let 20.st. Projdu okolo kamenného Strážce
střežícího strmou Soutěsku (s letmou vzpominkou na dávné časy, kdy jsme tudy projižděli k vrcholu s nakladními auty).

Po vydechnuti na upatí kopce, se opět škrábu na další vrchol. Podivat i nafotit rozhledy z místa, kde kdysi stával
hrad Neuhaus. Bohužel i zde jsou pozůstatky vandalismu, v odobě ohniště s rožněm. V cestě pokračuji po upatí kopce
Homola, kolem skalního města Martinka, okolo bývalých lomů, až ke zřícenině kaple Svatého Antońina (zde se mi podaří
i náhlý pád, naštestí bez poškození techniky či zdraví).

Přede mnou je již obec Kentnice, kterou elegantně obejdu a za doproodu toulavého psa (nejspíš ten samý, co minule)
jdu za pozůstatky Sirotčího hrádku. Zde prvně potkávám další turisty, kterých je až moc... Příjemným zjištěním je
nová infotabule, se zobrazením původní podoby hradu. Přejdu přes Stolovou horu, kde nechráněn, čelím nejhorší změně
počasí tohoto dne. Sestoupím k hlavní silnici, kde vyhlížím odbočení na polní cestu k Mandloňové aleji.

Díky navigaci nacházím téměř neviditelnou cestu mezi poli a po chvíli i začátek Mandlové aleje, vysázené k 30. výročí
Sametové revoluce. Se zájmem si čtu cedulky, zde umístěné, s různým věnováním. Alej vede až k areálu bývalých kasáren,
tam pokračuji přes místní zahrádkářskou kolii (zde jsem asi také ještě nebyl). Opět přijdu k hlavní silnici, za kterou
se rozhodnu k průzkumu lesní cesty okolo známého zatopeného lomu (Rezervace Janičův vrch).

Jsem na okraji města Mikulov a již se stmívá. proto vynechám přechod Svatého kopečku a vyrazím dolekopcem k vlakovému nádraží. Díky milosrdnému přítmí, nikdo nevidí mé zablácené maskáče, které sundám až na peronu, kde také ukryji mačetu do batohu.

Shrnutí:
Kolik jsem ušel km nevím, Garminu došly baterie a v dešti jsem je měnit nechtěl. Ale nevadí, výlet jsem si užil
bez ohledu na počasí a poznal další nová místa. Lékárnička nepoužita, mačeta jen jednou. (7-18h).

Fotky:
https://defenger.rajce.idnes.cz/2020_10_29._-_Cestou_i_necestou%2C_podzimni_Palavou/
.
Video:
2010 10 29 - podzimní Pálavou 1. VIDEO: https://youtu.be/4MxhyG0FQ9w

2010 10 29 - podzimní Pálavou 2. VIDEO: https://youtu.be/CQ0fQLI-Sj4

2010 10 29 - podzimní Pálavou 3. VIDEO: https://youtu.be/bnVhRLAh9xc
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
  • 29.10.2020
  • 152 zobrazení
astronomka
více  Zavřít popis alba 
  • 29.10.2020
  • 28 zobrazení
Reklama