mackopu
20180324 Jarní Bahno Linhart od Michaela Vaněčka
Kategorie: sport
Více  Zavřít popis alba 
  • 24.3.2018
  • 228 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
mois
https://youtu.be/5avzH0TTEkA

Včerejší návštěvu našeho brněnského arboreta jsem si krásně užila. Babí léto, jak je také avizovaná výstava ve výstavní síni i na volné ploše, začalo pěkně. Nádherně zbarvené listí stromů, kytky a trávy, které jsou teď na podzim kouzelné. Ale stejně nejvíc mě oslovila voda, která mě už na první pohled upoutala na instalované výstavě, tak zahradní bazénky, jezírka i umělý potůček protékající plochou. Ráda bych se s vámi podělila o tento dojem. Voda je nezbytným doplňkem, funkčním i krásným v zahradách, zahrádkách i parcích. I na jarním albu z Arboreta jsem se tomuto tématu věnovala a doplnila ho o citáty a taky o píseň Hradišťanu na Skácelovy verše. Tentokrát stahuji z YouTube píseň, kterou zpívá Hanka Ulrychová svým průzračným hlasem, tak jak na mne působila voda včerejšího odpoledne. Kdo máte zájem, může vás provázet při prohlížení fotografií.
Více  Zavřít popis alba 
51 komentářů
  • 29.9.2021
  • 89 zobrazení
verastrnadkova
SKÁLA STRÁŽCE
Strážce je jedna ze skal na hraně vápencového bradla. U skály je upravené vyhlídkové místo jištěné zábradlím, vede k němu krátká odbočka z červené značky.
GPS : 48.8648592N, 16.6431494E

VYHLÍDKA STRÁŽCE
GPS : 48.8646872N, 16.6432722E

NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE DĚVÍN
Nejvýznamnější dominantu Pálavy tvoří vápencová bradla na Děvíně a Kotli, oddělená soutěskou. Najdeme zde kamenné sutě a krasové útvary ve formě škrap. Díky vápencovému podloží vznikla na výslunných skalních svazích unikátní stepní i lesní společenstva s bohatou řadou významných chráněných druhů. Mezi roztroušenými duby šípáky a porosty dřínu jarního kvete kosatec nízký, koniklec velkokvětý, hlaváček jarní a další nejen jarní druhy rostlin. V suťových lesích najdeme velké množství kyčelnice devítilisté a hluchavky skvrnité. Luční stepi jsou pokryty mimo jiné hvězdnicí chlumní a bělozářkou větevnatou. V lesích hnízdí dudek chocholatý a žluva hajní. Na skalách se vyhřívají velké ještěrky zelené, které pozoruje otakárek fenyklový a ovocný.
Vyhlášená rozloha : 159,62 ha
Upozornění : V národní přírodní rezervaci je ze zákona zakázán přístup k místům ležícím mimo schválené turistické značení.
GPS : 48.8676261N, 16.6472717E

VRCH DĚVÍN
Děvín je nejvyšším vrcholem Pavlovských vrchů, Mikulovské vrchoviny i celých Jihomoravských Karpat. Vrchol dosahuje výšky 550 m n. m. V mapách uváděná výška 554 m n. m. se vztahuje ke geodetickému bodu, umístěnému na čtyřmetrovém pilíři.
GPS : 48.8694219N, 16.6500858E

VYHLÍDKA DĚVÍN
GPS : 48.8694589N, 16.6504275E

VYHLÍDKOVÉ MÍSTO
GPS : 48.8674375N, 16.6510869E

VYHLÍDKOVÉ MÍSTO
GPS : 48.8721433N, 16.6555172E

ZŘÍCENINA HRADU DĚVIČKY
Mohutná zřícenina, odkud se nabízí krásný výhled do celého okolí, byla založena zřejmě na počátku 13. století. Hrad sloužil k ochraně zemské cesty z Rakouska do vnitrozemí a byl nazýván Dewiczky. Po kolonizaci německým obyvatelstvem byl později známý jako Maidberg nebo Maidenburg. Ještě na konci 18. století na hradě žil hlídač, po jeho smrti byl zcela opuštěn. Dodnes se zachovaly obvodové zdi a bašta se střílnami.
GPS : 48.8759822N, 16.6618553E

VYHLÍDKOVÉ MÍSTO
GPS : 48.8761400N, 16.6622083E

VYHLÍDKOVÉ MÍSTO
GPS : 48.8754072N, 16.6614575E

VYHLÍDKOVÉ MÍSTO
GPS : 48.8708708N, 16.6583297E

VYHLÍDKOVÉ MÍSTO
GPS : 48.8690903N, 16.6572781E

NAUČNÁ STEZKA DĚVÍN
Celkem patnáct zastavení vás provede celým pálavským masivem. Stezku tvoří tři vzájemně propojené okruhy. Z informačních panelů se dovíte vše o zdejší jedinečné krajině jak z hlediska fauny, flóry a neživé přírody, tak i z hlediska historie lokality.
Délka : 11 km
GPS : 48.8610269N, 16.6450481E #cestování#vesnice#kouzelnezahrady#příroda
Více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • letos v září
  • 39 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
sdhlhotauopavy
Z nejmenovaného zemědělského družstva na Opavsku uniklo ve středu 25. 8. 2021 celkem 33 mladých a již poměrně statných býčků, které chovatelé označovali jako „jarní telata“. Většina z nich zamířila do neobydlených končin, luk, lesů a skal, odkud prý se obvykle večer v klidu vrátí do domovského kravína.

„Pouze“ dvanáct z nich zamířilo do zahrady rodinného domku v Háji ve Slezsku a další tři býčci se pohybovali na náspu frekventované železniční trati mezi Ostravou a Opavou.

Do jejich odpolední až večerní záchrany se zapojily tři jednotky hasičů – první z opavské stanice HZS Moravskoslezského kraje, druhá jednotka dobrovolných hasičů Háj ve Slezsku-Lhota a jako třetí zasahovali (u trati) i drážní hasiči z Ostravy (Správa železnic).

Býčci na zahradě u rodinného domku byli do příjezdu hasičů klidní a bez známek nervozity spokojeně přežvykovali šťavnatou zahradní travičku. Únikovou cestu do polí a luk jim chovatelé lehce zahradili dlouhou hadicí. Bylo potřeba dostat je všechny najednou do přepravního vozidla.

Chovatelé hasičům poradili, ať si sundají vše, co by mohlo chovnou zvěř zneklidnit, zásahové oděvy, přilby, roušky. Hasiči pak vybudovali z natažených červenobílých výstražných pásek vyhrazenou cestu až k vozidlu, ke své ochraně i případnému usměrnění býčků drželi sedm nastavovacích žebříků. Operace se ve spolupráci s chovateli nakonec podařila bez zranění, zahrada osiřela, zbylo jen několik kravinců k pohnojení…

Další tři býčci se pohybovali na náspu a pod náspem v křoví v blízkostí železničních kolejí. Po dohodě se železničáři byla v úseku mezi Hájem ve Slezsku a Děhylovem snížena rychlost na 50 km/hod.

Hasičům se po únavné honičce za mladými a hodně rychlými kusy na polích a lukách nakonec podařilo býčky nasměrovat dostatečně daleko od železnice na louku nedaleko kravína, kde skot v klidu ulehl na zem. Podle chovatelů později večer prý uslyší hluk svých čtyřnohých parťáků a pustí se také do svého domovského kravína.
Více  Zavřít popis alba 
  • 25.8.2021
  • 30 zobrazení
unokct
Dneškem jsme se přehoupli do druhého měsíce letošního roku a za mimořádně teplého až jarního počasí si početná skupinka rekreačních turistů vyšlápla po cyklostezce z Dlouhé Třebové přes Lhotku do města s kohoutem ve znaku. Nahlédli jsme do nové tenisové haly, prohlédli si areál rotundy sv. Kateřiny, prošli se podél řeky Třebovky a výlet zakončili ve Vavřínových lázních - "O své zdraví nemá bázně, kdo zná Vavřínovy lázně" :-) Děkujeme Aničce za pěknou vycházku!
Více  Zavřít popis alba 
  • 16.8.2021
  • 8 zobrazení
veraradek
Vycházka turistů z Branné podle potoka Hučavy k vodopádům
Více  Zavřít popis alba 
  • 11.8.2021
  • 5 zobrazení
miissanek
Více  Zavřít popis alba 
  • 5.8.2021
  • 21 zobrazení
miissanek
Více  Zavřít popis alba 
  • 5.8.2021
  • 27 zobrazení
miissanek
Více  Zavřít popis alba 
  • 5.8.2021
  • 15 zobrazení
glgdesign
  • 30.7.2021
  • 9 zobrazení
atonin
Kategorie: sport
Více  Zavřít popis alba 
  • 29.7.2021
  • 8 zobrazení
mercedes-benz-klub
Letošní ročník tradičního setkání klubu v Kolíně se z jarního termínu přesunul vlivem vládních opatření na léto. Ani posunutí termínu neodradilo členy klubu a další majitele Mercedesů přijet do Kolína v hojném počtu. Spanilá jízda byla nyní pojata jako okružní a po projetí okolních obcí se účastníci zase vrátili na Karlovo náměstí. Děkujeme všem organizátorům za profesionální přípravu a všem majitelům za účast.
Více  Zavřít popis alba 
  • léto
  • 60 zobrazení
zbuchmika
19 komentářů
  • 10.7.2021
  • 119 zobrazení
coloraaa
Ještě v roce 2012 a 13, před vznikem CHKO Brdy, bylo na Brdech Listonohů hodně. Nacházel jsem jich tu stovky a z louží, kde jich bylo hodně, jsem je postupně roznosil do dalších louží. Vypadalo to, že se kolonie Listonohů rozšíří do všech louží na Hrachovišti. Po vzniku CHKO Brdy se ale stav listonohů rapidně snížil. Díky intenzivnímu vojenskému výcviku v týdnu a řádění čtyřkolkářů o víkendech neměli Listonozi šanci založit další pokolení. Byli rozježděni dřív, než stačili naklást nová vajíčka. Díky nečinnosti CHKO Brdy, které se nedokázalo domluvit s armádou aby v době života Listonohů omezila nebo přerušila výcvik na této lokalitě a v součinnosti s Policií nedokázali zabránit řádění čtyřkolkářů!!! Hlavně, že si Policie na buzeraci lidí v Brdech pořídila dva drahé drony a čtyřkolky. Dokázali chytit jen pár blbů, co si udělali ohýnek ale na čtyřkolkáře a motorkáře, co řádí po celých Brdech jsou krátcí. Jediné co CHKO Brdy dokázalo je to, že sem dalo informační tabuli aby turistům ukázali kde Listonozi jsou!!! V době před vznikem CHKO Brdy, každý kdo o Listonozích věděl, jejich teritorium tajil a říkalo se to jen opravdu dobrým kamarádům. CHKO Brdy a Klub Českých Turistů zneužili veškeré Brdské zajímavosti ve svůj prospěch a na dříve utajovaná místa přivedli hordy neukázněných turistů, kteří se neumí v přírodě chovat a pohazují odpadky kde je napadne!!! Co to může být za člověka, který vychlastá limonádu nebo pivo a obal, který už pro něho nemá cenu, odhodí v lese. To je debil. Všichni, co chodili do Brd ještě před vznikem CHKO vidí, jak se situace mění čím dál tím více k horšímu. Mělo se to nechat armádě a byl by klid.
Listonoh je jeden z nejstarších živočichů dosud žijících na Zemi. Poprvé se na Zemi objevil před 200 miliony let. Má velmi odolná vajíčka, která na souši a mrazu vydrží až 30 let. U Listonohů je známa partenogeneze – líhnou se tedy i z neoplozených vajíček, které odhodí samice na dno. Rychle rostou a za 9 dní jsou schopni rozmnožování. Když kaluže vyschnou, dospělci zahynou a vajíčka přečkávají do dalšího období dešťů. Po dešti se v louži během 1–4 dnů líhnou noví malí Listonohové a vše se opakuje. Jejich život trvá 1-2měsíce.
Listonoh jarní je u nás kriticky ohroženým druhem a je zvlášť chráněný!
Ve volné přírodě je neberte. Doma by Vám nepřežili. Jsou zvyklí na svoje podmínky. Kupte si uměle šlechtěné např. zde:
https://aukro.cz/vychovejte-si-sveho-trilobita-set-pro-chov-oranzoveho-listonoha-6978214126
https://www.iqhracky.cz/albi-science-praveke-akvarium/
https://www.4kids.cz/albi-science-praveke-akvarium?gclid=EAIaIQobChMIqLPPyf3N8QIVSAOLCh0JaQTdEAQYAyABEgLksPD_BwE
Další alba zde:
http://coloraaa.rajce.idnes.cz/Listonoh
http://coloraaa.rajce.idnes.cz/Listonoh_II
http://coloraaa.rajce.idnes.cz/Videa_Listonoh_II
https://coloraaa.rajce.idnes.cz/Prehistoricka_zruda_-_Listonoh/
https://coloraaa.rajce.idnes.cz/Listonoh_2017/
https://coloraaa.rajce.idnes.cz/Konec_Listonohu_na_Brdech/
I na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/T.O.Rosomak/
Více  Zavřít popis alba 
  • 5.7.2021
  • 363 zobrazení
defenger
Využil jsem nabídky přátel a vyrazil s nimi na týdenní pobyt v našich nejvyšších horách, Krkonoších. Akci pořádala cestovní agentura Klub poutníků, kterou vede Milan Šaman Blaho.
Akce (03. - 10.7.2021, Benecko - hotel Kubát, denní cesty do 20km):
.
Krkonoše - pondělí 5.7.2021: Přes Labskou boudu k pramenu Labe: (Cesta k symbolickému prameni Labe bylo lemovaná úžasnými výhledy, ale přišly
i dešťové přeháňky, které jsme však přečkali v hospůdkách u dobré krmě ).
.
Horní Mísečky (bus - výsadek)
- Vrbatova bouda (horská bouda na hřebenech Krkonoš. Na vrcholku Vrbatova návrší stojí mohyla Hanče a Vrbaty. Tento pomník připomíná tragickou událost, která se stala 24. března 1913. Při
mezinárodním závodě v běhu na lyžích umrzli český závodník Bohumil Hanč a jeho kamarád Václav Vrbata,
který se Hančovi snažil pomoct ve sněhové bouři.)

- Pančavský vodopád (Voda nejvyššího vodopádu na našem území padá z neuvěřitelné výšky 148 m. Vodopád je nejvydatnější po jarním tání sněhu.)

- Labská bouda (Labská bouda je soukromý hotel v Krkonoších v nadmořské výšce 1340 metrů. Několik set metrů od boudy se nachází pramen Labe.)

– Pramen Labe (V rašeliništích na Labské louce pramení naše nejvýznamnější řeka. Kamenná studna, ve které vyvěrá voda, se nachází v nadmořské výšce 1387 m. U pramene je zídka s 26 barevnými erby měst,
kterými Labe protéká od pramene až po ústí do moře.)

– Dvoračky (Horská bouda - rekreační zařízení - Rokytnice nad Jizerou - Rokytno, krůtí játra)

- Horní Mísečky (Horní Mísečky jsou nejvýše položená horská osada v Krkonoších. Po správní stránce spadají pod Vítkovice. Byly vystavěny na svazích Medvědína v
nadmořské výšce 1000 metrů. Nachází se na sever od Vítkovic a na západ od Špindlerova Mlýna).
.
Fotky - Rajče:
https://defenger.rajce.idnes.cz/2021_07_05_-_Expedice_Krkonose%2C_pres_Labskou_boudu_k_pramenu_Labe/
.
Video - Youtube:
SMES:
https://www.youtube.com/watch?v=4DA9-Ib9PEE&list=PLH0fgU7cjpSlVwuQxwdizvouCgveIIOr-
+
KUKS:
https://www.youtube.com/watch?v=LotlBpbSKN8&list=PLH0fgU7cjpSlNAotBv1pouX3JPsppoVl6
.
Více  Zavřít popis alba 
  • 5.7.2021
  • 61 zobrazení
Reklama