Též Grabštejn, něco z Hrádku nN, Kohoutí vrch, Popova skála, Horní Sedlo, Chotyně, Horní Suchá

Cíl našeho výletu byl vrch Popova Skála v Lužických horách. Z Horního Sedla jsme šlapaly okolo Horních a Vraních skal, ty jsou častým cílem horolezců. U rozcestí Podkova jsme odbočily ke skále, která dala rozcestí jméno. Údajně zde čert otiskl svoje kopyto. Pokračovaly jsme k hlavnímu bodu výletu. Popova skála měří 565 m n.m a je na ní vyhlídka, přístupná od roku 1907 po železných schodech. Je zde pěkný kruhový výhled – Lužické hory, Hrádek nad Nisou a Jizerské hory. Na tabuli jsme si přečetly jednu zajímavost - na začátku roku 1934 se nejvyšší vrchol skály rozvolnil a hrozil zřícením. Turisté z Horského spolku pro Ještedské a Jizerské hory zvětralou skálu otesali a podezdili pískovcovými kvádry.
Přes vyhlídku na Kohoutím vrchu, odkud byla vidět polská elektrárna a důl Torow, jsme sestoupily do Dolního sedla a pokračovaly do našeho výchozího bodu po červené. Naskytly se nám výhledy na Hrádek nad Nisou a zámek Grabštejn.

Lužcké hory (Polesí-U tří pánů-Tobiášova borovice-Loupežnický vrch-Popova skála-Horní Sedlo-Havran)