alacuh
Foto : Józek Gurbiel
více  Zavřít popis alba 
  • 21.7.2019
  • 100 zobrazení
lllm
Krátký výlet na Balt. KOLCZEWO, kemp Tramp
Kategorie: rodina-přátelé
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • červenec 2010
  • 26 915 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
mojerodinka
Camping Tramp NP Wolin
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • srpen 2018
  • 4 610 zobrazení
coloraaa
Dnes jsem se šel podívat na zničený nejpamátnější Brdský kemp ''Zlaté dno''. Připadá mi to jako by to někdo udělal naschvál. Začali totiž kácet přesně těmi stromy u mohyly a jeli podél potoka dolů po pravé straně. Vlevo od potoka se toho ani nedotkli. Co to musí být za lakotné lidi že nenechali alespoň ty tři stromy u mohyly. Bohužel to je obraz dnešní doby. Nikdo si ničeho neváží a vše dovedou jen zničit a ukrást. Bratr okrade bratra, manželka manžela, podnikatelé se okrádají a vraždí navzájem. Soudy, policie, exekutoři a kdo ví kdo další si jen hrají do vlastní kapsy. Boháči vše podplatí a chudí lidé jsou na tom čím dál tím hůře. Ani komančové si nedovolili při Brdské čistce zničit tento památný kemp. Až novodobá hrabata se s tím nepárají a ničí co se dá. Toto není poslední zničený kemp na Brdech. Už je připraveno a vyznačeno kácení směrem k Manitobě neboli Bobrovna. Pár stromů pokáceli i u Samotáře a možná tu budou pokračovat.
ČÍM JE NÁM ZLATÉ DNO ?
Nejmilejším campem na Brdech, na který si zajdeme tábořit během roku několikrát. A pak ještě něčím víc. Každoročně, začátkem měsíce růží, stává se putovním místem, kam chodíme uctít památku kamarádů, kteří v minulé válce bojovali proti fašismu za svobodu své vlasti. Zde pod stromem a upomínkami, kterých jsou už celé desítky, se sejdeme s kamarády z celé republiky, s nimiž se mnohdy nevidíme celý rok. Mladí, starší i nejstarší, všechno se promísí do kamarádské pohody. Po pietní vzpomínce se táboří, jeden druhému poví, co je u nich na osadě nebo v partě nového. A hlavně se hodně zpívá a hraje. Různé soubory kamarádů se předvedou s písněmi, které nacvičily, přejde se na staré písně. Se známou melodií se vrací i dny mládí. Stane se i to, že vás popadne do náručí kamarád, kterého jste neviděli bezmála třicet let a rysy zprvu vzdálené se rozjasní a vyvstane podoba milé tváře z dávných let. Nikde není duch kamarádství tak markantní jako zde, pod lesními velikány na tradičním campu ZLATÉ DNO. Všem je najednou tak nějak pěkně, uvědomují si, jaká je to vzácnost mít dobré a milé kamarády, se kterými je dobře být. To krásné vědomí nám dává setkání v lesích a vracíme se odtud vždy s hezkou vzpomínkou na jeden z výjimečných dnů, na které se nezapomíná. Pavla Brochesová (v Obraně Lidu)
ZLATÉ DNO
Je to jeden z nejstarších a nejpamátnějších kempů na Brdech. Zde můžete uctít památku trempů, padlých za svobodu a lidská práva v letech 1939-1945. Můžete zde zavzpomínat na první trempy a především na zakladatele Brdské zimní armády Jerryho Packarda. Součástí tohoto pietního místa je kamenná mohyla, na kterou kladou kamarádi další a další kameny.
Jerry Packard, občanským jménem Jaroslav Krsek se narodil 12.1.1909 v jugoslávském Mostaru. Na jaře roku 1929 založil Jerry Packard spolu s Dawem, Johnym, Svenny Krupičkou a Vencou Kuncem tábořiště Dice Camp, později přejmenovaný na Zlaté dno. Jaroslav Krsek alias Jerry Packard vstoupil za války do odboje a organizoval útoky proti nacistům. Dne 28. ledna 1943 byl Jaroslav Krsek převezen gestapem do koncentračního tábora Osvětim (Birgenau), kde 21.2.1943 zemřel, byl utýrán nacisty ale své kamarády nezradil!!! Podobný osud stihl i jeho kamaráda Ladislava Brožka zvaného Broches. Jaroslav Krsek-Packard, Ladislav Brožek-Broches, Vilda Jakš, Jiří Pešek-Píďa, jsou jen skromným výčtem dlouhé řady trampů, kteří obětovali své mladé životy za svobodu národa. Pro mnohé trempy se stalo Zlaté dno odbojem proti totalitám. Vždyť třeba účast na tryznách v sedmdesátých letech byla určitým hrdinstvím. Zlaté Dno je přeslavný trempský kemp. Každoročně se zde koná vzpomínkový oheň. Desítky placek, řemínků, kamenů a všech možných camrátek zde visí na třech vzrostlých smrcích.
Slova sherifa jedné známé osady zní: „Brdskej tramping je nezničitelnej!“
Počasí: +13,5°C, slunečno, bezvětří.
http://coloraaa.rajce.idnes.cz/Nove_Zlate_Dno
http://coloraaa.rajce.idnes.cz/Brdy_-_Kemp_Zlate_dno_a_Samotar
Bohužel kemp Zlaté dno byl hamižným člověkem zničen a rabování Brdských lesů pokračuje!!!
http://www.trampsky-magazin.cz/blog/legendarni-brdsky-camp-zlate-dno-byl-znicen-213.html
http://www.brdskelisty.cz/fotogalerie/dice-camp-vykacen-harvestorem/dice-camp-vykacen-harvestorem-3781.html
http://ic.mestodobris.cz/10-tramping-v-brdech/d-465652
http://cholinsky.blog.cz/1402/konec-zlateho-dna
http://www.trampsky-magazin.cz/blog/kdo-byl-general-jerry-packard-214.html
http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1464:brdy-zem-nikoho-sp-1646141863&catid=1624:2002-11&Itemid=148
http://www.youtube.com/watch?v=BD4KMRttSs4#t=91
Začátek 35 minuta...
http://tn.nova.cz/zpravy/tv-archiv/televizni-noviny/televizni-noviny-br-tn-3-3-2.html
http://www.trampsky-magazin.cz/blog/trampske-setkani-a-uklid-na-zlatem-dnu-218.html
http://www.trampsky-magazin.cz/blog/dohoda-o-budoucnosti-zlateho-dna-225.html
více  Zavřít popis alba 
19 komentářů
  • 27.2.2014
  • 4 265 zobrazení
trempoviny
Vzpomínka na legendární Kubrychtovu boudu aneb Kubrychťárnu ve Vodopádech u Srbska, která bývala Eldorádem trampů. Právě letos, v roce 2021, tomu bude 100 let, kdy vznikla jedna z nejslavnějších trempoven.
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • březen 2006 až březen 2021
  • 4 062 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
trempoviny
Dnes, 1.4. bylo v dopoledních hodinách ve zrekonstruovaném pražském Paláci trampingu otevřeno regionální Muzeum trampingu /MuTr/ pro území Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, Podkarpatské Rusi, Ameriky, Australie a Oceanie. Slavnostního otevření se zúčastnili prezidenti České republiky a Slovenské republiky, český a slovenský ministr kultury, šerif osady Ztracenka, velvyslanci USA, Kanady, Australie a další vzácní hosté. Prostory MuTr disponují rozsáhlými klimatizovanými výstavními sály (některé sály jsou chlazené, jiné vyhřívané dle povahy expozice). Všechny prostory jsou chráněny nejmodernějšími elektronickými systémy. Drobné exponáty si mohou návštěvníci zaměřit průmyslovými kamerami se zvětšenými výstupy na přilehlé velkoplošné obrazovky. Jednotlivé sály jsou ve vztahu k exponátům ozvučeny trampskou hudbou vztahující se k příslušnému období, ale rovněž intenzitou a zabarvením osvětlení dle charakteru exponátů. Experimentálně je ověřováno působení zápachů, chcete-li vůní. Pro zahraniční návštěvníky jsou k dispozici tištěné průvodce nebo digitální audiovizuální přehrávače (reagující na laserové ukazovátko) v nejrozšířenějších světových jazycích, zejména těch jazycích, kde se předpokládá budoucí rozkvět trampingu – jihoamerická španělština a portugalština, stošest afrických dialektů, čínština, korejština, kurdština, hindština a pochopitelně sankrst. Nedílnými součástmi MuTr jsou klasické a digitální knihovny, badatelny a studovny s přístupem na internet a trampnet (vnitřní okruh). Významné místo má konferenční sál, vybavený všemi druhy projekčních zařízení (nově 4D) včetně překladatelského zařízení instalovaného do kamenných a kulatinových křesel. Otáčivé hlediště umožňuje panoramaticky sledovat produkci hudebníků z pozice středu potlachového ohně, tzv. pohled Mistra Jana Husa. Na odborných podkladech pro vystavení exponátů spolupracovala Univerzita Boba Hurikána v Praze, Vysoké školy trampingu v Bratislavě a v Košicích a trampská učiliště v Melbern a Otawě. Ozvučení sálů dobovou hudbou zabezpečila TAMU z  Brna. Exponáty zapůjčil z rodinné sbírky neznámý tramp. Nedílnou součástí Paláce trampingu je Trempovna (trampská hospoda), kde lze konzumovat výhradně trampská jídla (např. buřtguláš) a nápoje (např. pivo a rum tuzemák). Přespat lze pod širákem na přilehlé umělé louce. Nepatrnou část z vystavených exponátů přinášejí na ukázku následující fotografie pořízené většinou již v průběhu instalování expozic:
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 1.4.2011
  • 3 658 zobrazení
tonyavalon
Protože v poslední době došlo k nárůstu počtu různých trampských muzeí, uvědomil jsem si, že kdo dnes nemá vlastní trampské muzeum, není stoprocentní tramp a nejde s dobou, která pohrdavě hledíce na současnost, žádá si velké vzpomínkové činy!
Po několika bezesných nocí, štván myšlenkou, že „ já nemám muzeum!“, zajásal jsem osvícen nápadem a inspirován ostatními kamarády, jsem si jedno taky založil a jste srdečně zváni na prohlídku.

Vystaveny jsou vtipy z bohatého archívu Puchejře, Brdské vločky, Portýru, Trampské soutěže, edice Chechták a to:
KAVČETE, TOMA ZVĚDĚLÍKA, KOKEŠE, BAČI, DŘEVÍKA, LEXA, MARKO ČERMÁKA, KAPITÁNA KIDA, MIKIHO RYVOLY, PETRA SLABY, DĚDEČKA, MATESE, VLOČKY a AKÉLY.
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • červen 2003 až listopad 2011
  • 3 635 zobrazení
trempoviny
Prodloužený víkend od středy do neděle jsem s kamarády prolezl Roverky (dříve zvané Blížáky) a Peklo. Mým cílem nebylo nafotit a popsat všechny tamní campy či převisy, ale po delší době se podívat, jak je to v místě s trampingem jako takovým. Na listopad bylo kupodivu teplo, ovšem, u ohňů a v hospodách jsme museli stále sušit značně provlhlé oblečení. Přesto jsme nachodili poměrně dost kilometrů. Od středy jsme potkávali samé trampy a akorát v pátek jednu mastňáckou partu s červenými bundami a tornami. Na pozdrav „ahoj“ jsme červenáčky pozdravili „dobrý den“. Nejlepší hospodou se ukázala hospoda ve Skalce, kde je vždy plno trampů. Letní bufet byl pochopitelně zavřený. Hospodu U kostela v Blíževedlých navštěvují trampové nepravidelně. Dřevčická hospoda je prý zrušena a tak někteří trampové putovali až do hospody v Dubé. My jsme dorazili do Holan, kde jsou dvě chladné a neútulné hospody. Hospodu v Liticích jsme nezkoušeli. V Zahrádkách jsou 4 hospody, jedna u zámku byla příjemná. Kde jsou ty časy, kdy jsme v srpnu 1975 založili Amerika-boys v nádražní hospodě v Zahrádkách. Dotazovaná (náš malý test) střední generace netušila, že na nádraží v Zahrádkách bývala skvělá hospoda. Nejstarší generace mně dala zapravdu. Nakonec jsme došli Peklem do České Lípy, kde bylo v okolí nádraží zavřeno či zrušeno asi 8 hospod a fungoval jen maličký bufet proti nádraží. Závěrem bych chtěl mladým trampům připomenout, že tramping vznikal a vzkvétal v místech s romantickou přírodou a dobrou hospodou. Já, a mnoho mých kamarádů chodíme do hospod za kulturou a vědomostmi pamětníků, kdybychom se chtěli jen opít, tak si snadno přineseme chlast na víkend pod převis a nikam se nebudeme trmácet. Jó, v cizině, tam mají hospody přímo pod převisy.
více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • listopad 2011
  • 3 582 zobrazení
coloraaa
Konečně vysvitlo slunce tak jsme se dnešní den vypravili do nejpamátnějšího kempu Zlaté dno na Brdech uctít památku trampů, padlých za svobodu a lidská práva v letech 1939-1945 a abychom tu zavzpomínali na první trampy a především na zakladatele Brdské zimní armády Jerryho Packarda. Součástí tohoto pietního místa je kamenná mohyla, na kterou kladou kamarádi další a další kameny. Jerry Packard, občanským jménem Jaroslav Krsek se narodil 12.1.1909 v jugoslávském Mostaru. Na jaře roku 1929 založil Jerry Packard spolu s Dawem, Johnym, Svenny Krupičkou a Vencou Kuncem tábořiště Dice Camp, později přejmenovaný na Zlaté dno. Zlaté Dno je přeslavný trempský kemp. Dne 28. ledna 1943 byl Jaroslav Krsek převezen gestapem do koncentračního tábora Osvětim (Birgenau), kde 21.2.1943 zemřel, byl utýrán nacisty ale své kamarády nezradil. Cestou zpět jsme se ještě stavěli na velice pěkném kempu Samotář. Po celonočním dešti bylo v lese jako v pralese. Jak se na slunci voda vypařovala tak bylo jako v prádelně a všude vodní opar. Škoda že jsme se museli vrátit na oběd, jinak bychom navštívili plno dalších kempů v okolí.
Bohužel kemp Zlaté dno byl hamižným člověkem zničen a rabování Brdských lesů pokračuje!!!
http://coloraaa.rajce.idnes.cz/Brdy_-_Zniceny_kemp_Zlate_dno
http://www.trampsky-magazin.cz/blog/legendarni-brdsky-camp-zlate-dno-byl-znicen-213.html
http://www.brdskelisty.cz/fotogalerie/dice-camp-vykacen-harvestorem/dice-camp-vykacen-harvestorem-3781.html
http://coloraaa.rajce.idnes.cz/Nove_Zlate_Dno
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 5.8.2011
  • 3 430 zobrazení
trempoviny
Zajisté si mnozí z vás všimli, že Trempoviny.rajče nejsou jen dokumentární seriály fotografií s trampskou tématikou, ale jsou trochu stručným pokračováním občasného investigativního časopisu Trempoviny, založeného v roce 1993. Takže, občas se zde objeví i rozsáhlejší texty. Tentokrát jsem se vypravil po stopách Vontů – chlapců, které proslavil ve svém literárním díle spisovatel Jaroslav Foglar. Totiž, věhlasné postavy a skutky z knih J. Foglara skutečně existovaly, ale pod jinými jmény a v jiném místě, což spisovatel nikdy neprozradil. Odjakživa si čtenáři jeho knih lámali hlavy, kde bylo území Vontů, Rychlých šípů a dalších kladných či záporných postav. Komiksy, filmová a televizní zpracování i fantazie čtenářů naznačovaly, že Stínadla byla někde u Řásnovky v pražské čtvrti Na Františku. Je logické, že tam mezi sebou „válčily“ party místních kluků, protože tak tomu bývalo všude po republice v městských čtvrtích i mezi vesnicemi. Avšak, tam Vontové nebyli. Tak, kde skuteční Foglarovi hrdinové žili ? Dovedla mně k tomu náhoda. Zúčastnil jsem se jedné letošní Mikulášské v Praze 7, kde se sešlo mj. několik lidí ve věku téměř devadesát roků. V průběhu akce mně zazvonil mobil a po ukončení hovoru jsem se okolí (tak trochu pyšně) omlouval, že mě volala Foglarova praneteř. Náhle nastalo oživení, když se nejstarší muži hlásili k tomu, že se s Foglarem - Jestřábem osobně znali od útlého mládí. Díky jejich následnému vyprávění jsem pochopil následující: Foglar nezačal chodit ve svých cca 30-ti letech někam na Řásnovku, aby tam pozoroval, jak si hrají nějací neznámí kluci a pak o nich napsal knihy. Foglar přesně popsal své vrstevníky a mladší generaci s kterými vyrůstal. Foglar byl totiž obklopen Vonty. A Vontové byli Letenští kluci, Leteňáci a později tzv. Letenská šlechta. Party těchto kluků pocházely z Bubenče, který byl samostatným městem od roku 1904, než byl připojen v roce 1921 ku Praze, a ze sousedních původně spojených vsí Holešovice-Bubny, které byly součástí Prahy již od roku 1884. Letná je náhorní plošina, kde od konce 19.století do 30-tých let 20.století probíhala mohutná výstavba blokových činžáků na území Holešovic-Buben a Bubenče. Do jednoho takového domu v ulici Nad Královskou oborou (Královská obora = nyní Stromovka) se nastěhoval Jaroslav Foglar počátkem dvacátých let minulého století ve svých cca 15 letech věku. Místní obyvatelé o sobě neříkali, že jsou Bubenečáci nebo Bubeňáci a Holešovičtí, ale každý chtěl být hrdý Leteňák. A kluci z každé party se pochopitelně snažili, aby byli nejvlivnějšími Leteňáky. Pro dobrodružství si kluci nemohli přát lepší místo, protože blokové domy měly dvory zaplněny dílnami a sklady mnoha živnostníků – zámečníků, mechaniků, elektrikářů, truhlářů atd., kteří občas zkrachovali a objekty byly po nějakou dobu opuštěné. Na Letné byly různé sklepy starých vinic, tajemné okolí kostelů sv. Vavřince a v Bubenči sv. Gottharda, železniční tunel Buštěhradské dráhy, stará Rudolfova štola, sáňkovalo se na prudkých svazích Stromovky v místě Na Kolíkách, koupalo se v Malé Říčce a skákalo z mostu do Trojského průplavu, kluci obeplouvali Letnou po Vltavě na ledových krách atd. atd. O takových dobrodružstvích by se nějakým klukům ze Řásnovky ani nesnilo. Vontové žili na Letné daleko dobrodružněji, než v literárním díle. Z mnoha Leteňáků se stali trampové. Asi nejznámějším z nich je Gustav Zenker, který zahynul pod dávkou z německého kulometu v ulici Nad Královskou oborou v květnu 1945 při útoku českých vlastenců na sídlo gestapa. Po G.Zenkerovi se jmenuje trampská osadní chata v Údolí Oddechu a v tamní osadě se pořádá každoročně jeho memoriál. Foglar, coby zastánce ortodoxního skautingu a puritán, neměl bujaré a svobodomyslné trampy rád. Možná právě proto se o trampské Letné nikdy nezmiňoval. A ještě závěrem - jak přišel Foglar na název Stínadla ? Jednoduše, jmenovala se tak část Ledče nad Sázavou, kudy cestoval na skautské tábory do Sluneční zátoky. Takže, ani nějaká Stínadla na Řásnovce nebyla. Nakonec tedy přináším fotky z míst, které letenští Vontové zajisté dobře znali a pro svá skutečná dobrodružství využívali. Asi je i dnešní mladí Leteňáci také využívají (podle trochu jiných malůvek na zdech):
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 9.12.2012
  • 3 062 zobrazení
coloraaa
Tak potlach je již minulostí, ať žije příští potlach v Austrálii.
Celosvětové potlachy se konají pod heslem Trampi sobě. Vznikly z kamarádství a z myšlenky sejít se jednou za pět let u společného ohně, ať bydlíš kdekoliv na světě. Jde o nezapomenutelná setkání kamarádů, kteří se neviděli řadu let a dnes už většině z nich zdobí skráně stříbro moudrosti. Posvátné ohně celosvětových potlachů už vzplály v Kanadě, USA, Austrálii i v Evropě. Jde o výjimečný fenomén, který bude mít tradici 33 let. S myšlenkou pořádání celosvětových potlachů přišel kamarád Wimpy. V Torontu byl hnacím motorem trampů a vymyslel různé čundry pro kamarády. Do Kanady emigroval v roce 1967. Hlavni myšlenka pořádání Celosvětových potlachů byla, aby se kamarádi roztroušení po emigraci do všech koutů světa jednou za 5 let sešli u společného ohně.
Osadu Kamarádi Staré Řeky vzorně reprezentovali kamarádi Baron s manželkou a Wimpi.
Výsledky soutěží: Zpěv jednotlivců: 1. Karas – Hadinec 2. Sosnik – Tisnov 3. Monte – Maslovice 4. Wimpy – Kamarádi Staré Řeky 5. Marcela – Praha
Zpěv dvojic: 1. Romana a Lenka Brno – 100Mile House B. C. 2. Beda a Ivetka Modra Kotva 3. Hurdisaci Brno 4. Baron a Wimpy Kamarádi Staré Řeky 5. Monte a Majda Maslovice.
Skupiny: 1. Spojené osady tišnovské, 2. Máslovické drnkačky (Máslovice), 3. Kamarádi Staré řeky (Beroun), 4. Hadinec (Orlické hory), 5. Expedice Teslin –Yukon (uskupení, které vzniklo na místě - Brno, Kanada, Rakousko).
Díky kamarádi. Foto Vladimír Suna, Naftak a Ludekorion.
9.Celosvětový potlach bude v roce 2014 pravděpodobně v březnu.
Tak tedy na shledanou na 9. Celosvětovém potlachu v Austrálii.
http://potlachkanada.com/
Článek a fotky kamaráda Barona je zde:
http://www.kamaradistarereky.cz/view.php?nazevclanku=8-svetovy-potlach-na-bush-river&cisloclanku=2011080001
Zapálení ohně na potlachu.
http://naftak.rajce.idnes.cz/USA_Oregonske_pobrezi%2CCalifornia-Redwoods_a_Seqoiapark/#MVI_1644.jpg
Moc pěkné fotky z Kanady a USA:
http://ludekorion.rajce.idnes.cz/8.Celosvetovy_potlach_Bush_River%2C_Canada_18.6.2011/
http://sosnik.rajce.idnes.cz/8._celosvetovy_potlach_2011_Kanada_B.C/
http://naftak.rajce.idnes.cz/USA_-Kanada_8_celosvetovy_potlach_v_Kanade_na_Bush_River_fotil_Mira_Diego
http://jirmanakj.rajce.idnes.cz/8_Celosvetovy_Potlach%2C_Bush_River%2C_8th_World_meeting_Czech_TRAMPS/
http://drnkacky.rajce.idnes.cz/Kanada_12.6.2011_-_12.7.2011%2C_8._celosvetovy_trampsky_potlach_a_jine/
http://fotoalbum.web.de/gast/stan.peschel/Svetovy_potlach_2011
https://www.facebook.com/media/set/?set=a.1922111706168.2107279.1643360008&l=b93bb286dd&type=1
http://bobifarma.rajce.idnes.cz/USA_-_Canada_-_svet._potlach_-_2011_foto_Caribu_-_3.cast/
http://trutnovinky.cz/index.php?gid=29708
http://www.stream.cz/video_world/cGdXzQIvLFE
http://www.youtube.com/watch?v=lpZ7UydlJz4
http://www.youtube.com/watch?v=dcGN8Ny88Do
http://www.youtube.com/watch?v=1OGzajsTqyk
http://www.youtube.com/watch?v=eFwcPX2yo-s
http://www.ahojahoj.szm.com/ahoj_info_Jun2011PripravyKanada.htm
http://www.musicopen.cz/index.php/tramping/886-britska-kolumbie-kanada-manitou-byl-naklonn
http://www.musicopen.cz/index.php/tramping/877-jaky-byl-osmy-svtovy-potlach
http://www.mvideoclips.ru/view.php?video=4yytZIUQxJw&feature=youtube_gdata_player&title=8.+Celosvetovy+Potlach+Vlajka
http://www.trampnet.sk/potlachy/bush_river/bush_river.htm
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • červen až srpen 2011
  • 2 922 zobrazení
trempoviny
Letos jsem vyrazil podruhé na Moravu. Tentokrát nikoliv za stejnojmennou řekou, ani za Oslávkou, Jihlávkou, Dyjí či dalšími oblíbenými řekami, ani do hor či pohoří, ani do krasu a jiných jeskyní, ale na setkání českých a slovenských trampů v Čebíně u Brna. Krásy moravské krajiny a přírody mohu navštívit kdykoliv, ale velké česko-slovenské setkání trampů z obou národů je jen jedenkrát do roka – střídavě v Česku a Slovensku. Blízké i vzdálenější okolí Čebína dobře znám, ale v samotné obci jsem nikdy nebyl. Tak jsem od vlaku procházel skrz celou obec směrem na Čebínský kopec na jehož západním úbočí je opuštěný vápencový lom. Již cestou jsme se zdravili s jednotlivci a skupinkami trampů a čím blíže k lomu, tím větší hustota trampů. V čebínských hospodách jsem se potkal s mnoha dávnými kamarády a na potlachovišti v lomu s dalšími kamarády a třeba i s kamarádkami Froschkou z Trnavy, s Rosničkou z Řevnic ad. Vzhledem k tomu, že stále pršelo, nedalo se venku příliš vysedávat. Hudba byla slyšet z nejrůznějších úkrytů. Terénní podmínky u lomu a v lomu neumožňovaly postavit velkokapacitní stany. Ovšem, nutno pochválit organizátory za vytvoření vynikajících podmínek pro toto trampské setkání - vše bylo do detailu mistrně připravené a provedené. Bohužel, ale jako už poslední dobou, objevili se zloději zaměření především na slovenské účastníky. Zloději měli opět štěstí, že nebyli chyceni rozzlobeným davem. Avšak, ani zloději ani počasí nezkazili atmosféru kamarádského setkání trampů a já tento svůj víkend hodnotím jako velmi zdařilý.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • září 2019
  • 2 770 zobrazení
trempoviny
Humor je nedílnou součástí trampingu od samého počátku trampingu. Nejdříve se humor nebo-li sranda, legrace, vtípky, kanada, smích, parodie a karikatury objevovaly ústně i fyzicky na trampských tábořištích, osadách, záhy na prvních slezinách. Písemné formy v podobě veselých vyprávění a vtipů se zachovaly v některých osadních kronikách a především už v prvních trampských časopisech (1926). Zaznamenaný humor máme nejčastěji v podobě textů, v menší míře pak coby kreslený humor. Trampský kreslený humor, který je zobrazen v nejstarších trampských časopisech, má právě 85 roků. Podrobným a komplexním studiem této problematiky se určitě budou časem zabývat profesionálové z Muzea trampingu, ale do té doby jsem si dovolil coby amatérský trampský aktivista (nejsem placený generální ředitel trampského nakladatelství a vydavatelství) přibližně chronologicky uspořádat kreslený humor ze své skromné muzejní sbírky. Já totiž vyrážím pátky až neděle trampovat do přírody a nechci víkendy trávit v nějaké redakci či státních archivech hledáním dalších materiálů. Je všeobecně známo, že některé vtipy jsou vtipné pouze v určité době, jiné jsou tzv. nadčasové – těm se smějeme stále. Bohužel, mnoho kreslených vtipů vůbec nevzniklo nebo se nezachovalo z důvodů vynucené autocenzury a klasické cenzury novin a časopisů (z dob předválečné republiky, z německé okupace a z dvou období socialismu). Příklad jedné cenzury je na adrese:

http://www.ivanbinar.cz/2009/04/opis-rozboru-ceskeho-uradu-pro-tisk.html

Následně zobrazený humor je především z legendárních časopisů: Tramp, Ahoj, Totem, Pacific expres, O.L. – Z údolí a osad, Ĺud - Pod modrou oblohou, BRD-BOY ad. V současnosti, díky internetu, najdeme trampský humor na některých webových stránkách trampských osad. Ovšem, pokud někdo z vás bude chtít přidat svůj vtípek k následujícím obrázkům, tak obrázky průběžně doplním (známá adresa: trempoviny@volny.cz ) :-):-):-)
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 26.7.2011
  • 2 551 zobrazení
suarp
Za dávných temných dob minulého tisíciletí Zajac řekl: „13.března 1999 budiž první Trampský guláš“ …..
I začali se sjíždět kamarádi trampové do těrlické osvěžovny, kde už byla připravena kvalitní výstava trampských archiválií a byly připraveny i kapely. První Trampský guláš se vyznačoval dokonalou improvizací pořadatelů, za což se nám diváci odvděčili nefalšovanou rodinnou atmosférou.

Na začátku – před skoro dvanácti lety – byl nápad uspořádat přehlídku trampské a folkové hudby, která by byla jiná, než ty festivaly, které jsme znali. Logickým vyústěním byl návrh, aby kapely hrály akusticky bez mikrofonů. Vyžadovalo to však tolerantní publikum, které by přítomné muzikanty moc nerušilo.To se povedlo a posluchači tak zažívají neopakovatelnou atmosféru. Zpočátku jsme tyto akce pořádali dvakrát do roka, poté co jsme začali s každoměsíčními ozvučenými Tóny cest, ustálili jsme se na jarním termínu. Trampský Guláš pořádá T.O.Žlutý kvítek spolu s Tempo di vlak.

www.folkvostrave.cz
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • únor 2013
  • 2 485 zobrazení
trempoviny
15. 10. 2016 se uskutečnila trampská svatba tohoto století. Podobné svatby probíhaly ve zlaté éře trampingu v šedesátých letech minulého století, potom byli trampové dvacet let z přírody vyháněni, pak od devadesátých let nejsou svatby příliš v módě a nakonec už je minimum lidí, kteří každý víkend trampují. A právě lidé, kteří jsou nejčastěji v přírodě se sešli na svatbě Jindřicha a Lenky, kde je dokonce rodinná několikagenerační tradice trampování. Řádný svatební obřad pod širým nebem provedl místostarosta města Plasy. Gratulace novomanželům od přítomných kamarádek, kamarádů a příbuzných trvaly třičtvrtě hodiny. Pro svatebčany bylo nachystáno nádherné prostředí, metráky jídla a hektolitry pití. Většina z nás si může dobré jídlo a pití snadno pořídit, pro to bychom daleko necestovali, ale pravou trampskou atmosféru dokáží vytvořit jen správní lidé. Na této trampské svatbě století se správní lidé sešli. Novomanželům přeji ještě jednou vše nejlepší do společného života a ať vychovají další generaci trampů s kterými se rád budu potkávat na vandrech. Ahoj !
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • říjen 2016
  • 2 470 zobrazení
trempoviny
Tak jsem se vypravil do Španělska. Tam pobývá mnoho Plzeňáků, protože to mají blíže, než my Pražáci. Kamarádky a kamarádi tam pořádali tzv. Zimní táboření, které je ve Španělsku oblíbené když klesnou teploty na pouhých dvacet stupňů nad nulou. Tamní krajinou jsem byl nadšen, dobré bylo české pivo i místní nápojové speciality. Rozhodně mohu doporučit dubnový sraz trampů pod tamním Frňákovníkem, pokud se počasí zase nějak nezblázní. Ovšem, co a kdo je dnes normální ? :-D
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • únor 2014
  • 2 423 zobrazení
trempoviny
Tramping má mnoho podob, ale všechny musí být v souladu s prožitou trampskou historií, s trampskou kulturou, trampským kamarádstvím, trampskými zvyky a tradicemi. Občas si někteří mladí lidé myslí, že stačí vyspat se občas „pod širákem“ a to z nich udělá trampy. Mnoho těchto mladých nezná ani základní zálesácké dovednosti, principy původního skautského maskování v přírodě, fyzicky jsou zaostalí za předchozími generacemi, jejich vzájemné kamarádství má jepičí život, nemají úctu ke starším lidem ani k lidské práci, chlubí se abstinencí alkoholu ovšem hulí trávu a berou taneční drogy, v přírodě chodí se sluchátky na uších nebo si tam řadu hodin pohrávají s mobilem, natož aby věděli něco o trampingu - co jsem zde napsal úvodem. Naštěstí, je zde ještě stará generace trampů pamětníků, střední aktivní generace a také něco trampů z nejmladší generace.
Právě uplynulý víkend jsem měl opět dilema, zda se zúčastnit na Brdech výročního ohně T.O.Diagonála Y nebo být v Srbsku na trampské merendě pořádané od T.O.Pozvolná Smrt, T.O.Údolí Děsu a T.O.Kamarádi Staré řeky. Obě akce totiž byly zárukou skutečného trampingu. Tak jsem se s jednou částí kamarádů setkal v pátek a v sobotu na Brdech, s druhou částí v sobotu a v neděli v Srbsku – viz fotky.
Závěrem bych chtěl různým vandrákům, kotlíkářům, outdoorákům, mastňákům apod. vzkázat, že trampové si od nich hrdý název TRAMPING ukrást nenechají, jak se o to občas někteří z nich snaží prostřednictvím internetu.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • listopad 2011
  • 2 218 zobrazení
trempoviny
Tak jsem za dosavadní život navštívil asi půl tisíce potlachů, výročáků a ohňů s různými názvy. Staré trampské osady dělaly výročáky každý rok, ale camrátka byla jen na jubilejní akce to je cca po pěti letech; mladé osady dříve své ohně tajily, proto se většinou camrátka ani nevyráběla. A často se také sešlo více účastníků ohňů, takže camrátka se nedostala na všechny – já je vždy přenechával mladším kamarádkám a kamarádům. Uplynulý víkend se o mě pokoušela nějaká chřipka a také jsem potřeboval zkontrolovat svou chatu, kam se dostanu jen párkrát do roka. Zavítal jsem tedy do pohodlí chaty a shromažďoval camrátka, což se nakonec téměř podařilo, ale dost jich postrádám – doufám, že je někdy někde najdu. Podotýkám, že si vážím všech camrátek, ať pracného či jednoduchého provedení, ať jsou jakéhokoliv tvaru, ať jsou dřevěná, kožená, kovová, sádrová, umělohmotná, z paroží aj. Každé camrátko mně připomene nádherné chvíle v přírodě v kruhu skutečných trampů. Camrátka jsem chtěl chronologicky seřadit, ale na to bych potřeboval další dny volna, takže nakonec jsou focena tak, jak mně přišla pod ruku. Tolikrát za sebou nešlo fotit bleskem, světlo nic moc, proto kvalita fotek je poněkud horší – prostě, ne umělecké foto, ale pouhý dokument:
více  Zavřít popis alba 
  • listopad 2013
  • 2 172 zobrazení
brdska-fotosoutez
  • únor 2008 až leden 2009
  • 2 150 zobrazení
trempoviny
"Dobrodružství 66 trampů aneb vzpoura na lodi Plzeň Hracholusky", tak lze snadno nazvat uplynulý předposlední červencový víkend, kdy se ve strašném vedru vydali plzeňští a pražští trampové na západ do okolí řeky Mže. Na parník nastoupila téměř sedmdesátičlenná banda trampů poměrně spořádaně, ale čím dále se plulo, ztrácela posádka lodi kontrolu nad plavbou. Postupně se parník proměňoval v indický vlak, kdy lidé seděli na střeše, na nepřístupných palubách a kouř z cigaret vytvářel dojem dobře pracujícího parního stroje. Pivo, víno a kořalky vhodně svlažovaly hrdla zpěváků, takže za doprovodu kytar a kontrabasu se širokodaleko z lodi nesl sborový zpěv trampských námořnických písní. Myslím, že tímto víkendem byli zúčastnění trampové a hospodští docela spokojeni. Jak se naše plavba líbila mastňákům a paďourům není podstatné. Ahoj !
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • červenec 2014
  • 1 999 zobrazení
trempoviny
Trampská osada Údolí Děsu o právě uplynulém víkendu oslavila svých 93 roků. V pátek se hrálo a zpívalo v hospodě U Nádraží, v sobotu dopoledne osadníci uctili památku zemřelých kamarádek a kamarádů u pomníku v srdci osady, odpoledne se uskutečnil tradiční Memoriál Honzy Čuchny ve vrhu koulí. Čuchna byl desítky let šerifem Údolí Děsu, byl propagátorem lehké atletiky a sám úspěšný koulař. Právě od samého počátku trampingu se trampové věnovali mnoha sportům, proto z řad trampů vzniklo mnoho mistrů republiky, evropy a světa a dokonce olympijští vítězové. Sobotní večer a noc na neděli patřily tradičnímu výročnímu ohni osady - ohni, zde zvanému odnepaměti: "táborák". Zahrály a zazpívaly zde soubory z osad Údolí Děsu, Kamarádů Staré řeky, Pozvolné Smrti a v podstatě různé kombinace hudebníků z těchto osad. V životě jsem navštívil stovky potlachů, ale nikde se mně tak nelíbí trampská hudba jako ta, která se tradičně hraje na táboráku T.O.Údolí Děsu. V Údolí Děsu už jsem zažil táboráků šedesát. Nakonec přikládám tři fotky šerifa Čuchny z mého archivu.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • červenec 2012
  • 1 975 zobrazení
tonyavalon
Článek který vyšel ve čtvrtek 27. února v MF DNES a týká se Zlatého dna...
Článek DOHODA O BUDOUCNOSTI ZLATÝHO DNA ve kterém je dohoda s lesáky najdeš na http://www.trampsky-magazin.cz/blog/dohoda-o-budoucnosti-zlateho-dna-225.html
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • březen 2014
  • 1 960 zobrazení
trempoviny
Deštivý týden a deštivý začátek víkendu se snažily utopit potlachoviště v campu Cimaron v údolí říčky Zábrdky, která vtéká do řeky Jizery. Déšť nám sice znemožnil projít si divoké úseky podle 24 km dlouhé Zábrdky, ale neodradil dorazivší otrlé trampy zapálit 40. výroční oheň T.0. Czech Legion. Sobota až do půlnoci probíhala ve znamení střídavého skrývání se před kapkami pod plachtami a v osadním srubu. Přesto jsme si dobře zasoutěžili, zazpívali trampské písničky a dobře popovídali. V neděli už bylo počasí lepší, proto jsme někteří navštívili sušší místa v okolí říčky. Takže, přeji legionářům další desítky let skvělých vandrů v nádherné přírodě a zase někdy příště AHOJ !
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2013
  • 1 943 zobrazení
trempoviny
Letos je tomu půl století, kdy skončila provoz průmyslová dráha Králův Dvůr – Beroun – Koněprusy, zkráceně K.B.K. či KBK. Dráze z roku 1897 se také říkalo Ajska, Malodráha, Drobná dráha, Lokálka a také jen Úzkokolejka či Úzkorozchodka. Dráha KBK v podstatě skončila ze dvou důvodů: zaprvé už docházel kvalitní vápenec v lomech na Damilu nad Tetínem, zadruhé těžba v lomech u Koněprus se podstatně zvětšila (původní lomy se spojily) a vyžadovala se větší produktivita práce. V roce 1960 byla postavena vlečka normálního rozchodu z Velkolomu Čertovy schody údolím Suchomastského potoka do Králova Dvora. Vlečka úspěšně převzala přepravu vápence z oblasti Koněprus a tak byl na KBK trvale zrušen provoz v prosinci 1962. Tehdy jsme si s kamarády na opuštěných kolejích a vagónech KBK hráli na přepadávání vlaků a užívali si dobrodružství Divokého Západu. Myslím, že koleje a vagóny zmizely z KBK někdy počátkem sedmdesátých let. Někteří lidé se domnívají, že by bylo zajímavé KBK obnovit pro turisty do Koněpruských jeskyní, ale neuvědomují si, že by obnova přišla na cca 150 miliónů Kč (můj výpočet v současné cenové relaci) a dráha by byla využita jen částečně v roce. Vždyť se ani neuživil autobus do Koněpruských jeskyní a byl vloni zrušen. Mně by se spíše líbilo pro dopravu osob využít existující vlečky VČS, která prochází atraktivním údolím. Občas by na ní mohly jezdit osobní vlaky jako o slavnosti v roce 2010. Ovšem, tramp se rád projde i po voňavých pražcích, tak si s tím hlavu lámat nebudu. Tetínský víkend považuji za vydařený, poděkování zaslouží všichni, kteří se podíleli na přípravě a průběhu výročí Ajsky.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • září 2012
  • 1 927 zobrazení
Reklama