trinecky
Únorová vycházka turistů TJKČT Ostrava-Poruba opět bez sněhu. Sešlo se nás hodně a u Hornického muzea nám Jirka Sekera zpíval při kytaře. Líbilo se nám u Vrabloveckých rybníků a podél řeky Odry.
více  Zavřít popis alba 
  • 13.9.2019
  • 56 zobrazení
joripce
2 komentáře
  • 13.9.2019
  • 57 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
iva-63
Mařenice - Kalvárie - skalní reliéfy - Kunratické rybníky - skalní kaple u Kunratic - Dutý kámen - Drnovec (9,5 km)

Další nepříliš dlouhý výlet ve vedru a s náhradním foťákem. V Mařenicích jsme už byly dříve, ale poutní kaple na Kalvárii byla pro nás nová. Dále vedla naše cesta kolem zajímavých skalních reliéfů vytesaných do pískovcových skal (Útěk do Egypta a Kamenný oltář) ke Kunratickým rybníkům. Říčka Svitavka u Kunratic právě procházela "revitalizací", což působilo naprosto hrozně.
Dutý kámen je pozoruhodný především sloupkovým rozpadem pískovce. Tento mimořádný geologický jev způsobila vyvřelá hornina, která sice nepronikla až k povrchu, ale horké plyny a páry, které průnik doprovázely, stoupaly po puklinách vzhůru a zahřály okolní pískovec na vysokou teplotu. Ta sice nestačila k roztavení horniny, ale způsobila její zpevnění prokřemeněním. Při následném chladnutí došlo spolu se zmenšováním objemu horniny ke vzniku kontrakčních trhlin a k rozpukání pískovce na tenké svislé desky. Sloupcová odlučnost pískovce je nejlépe vyvinutá na 2,5 m vysokém skalním suku.

Mapa: https://mapy.cz/s/becojonoho
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
129 komentářů
  • 13.9.2019
  • 226 zobrazení
unokct
Pohádkově zajímavou pozvánku na "ochutnávku jedlého lesa", kam nás pozvali Luboš s Jitkou, si nenechalo ujít třináct cyklistek a cyklistů. Po krátké zastávce u semanínské historické zvonice a vyhlášeného "knajpoviště" jsme pozvolna pokračovali okolo rybníka Hvězda do údolí říčky Třebovky - do obce Třebovice. Ve zdejším naučném parku jsme obdivovali stromy a keře s jedlými plody, divokou zeleninu, jedlé trvalky i bylinky, prošli se meditačním labyrintem z buksusu, špacírovali po chodníčku reflexní terapie, zacvičili si na venkovních fitness prvcích ... Zkrátka - užili jsme si krásně provoněné májové odpoledne.
více  Zavřít popis alba 
  • 30.9.2021
  • 12 zobrazení
unokct
A je to tady !!! Kdo si počkal, ten se dočkal !!! Po dvou měsících nedobrovolné karantény, kam nás uvěznila "hnusná - neviditelná - pichlavá sviňa", se sdružujeme, shromažďujeme, shlukujeme, srocujeme, scukáváme, ... ba i houfujeme, abychom po vynucené pauze opět společně šlápli do pedálů ... Hurááááá ... Cílem nedělní odpolední vyjížďky pro jednadvacítku cyklistek a cyklistů bylo návrší stolového tvaru severně od Vysokého Mýta - rozhledový Bučkův kopec, odkud se nám otevřela pěkná podívaná nejen na královské věnné město, ale i na krajinu Podorlicka a Českomoravské vrchoviny. Poté se přes oblíbené výletní místo "kujebáků" Vinice, lesním terénem po břehu třpytící se hladiny rybníka Chobot, vracíme notoricky známou (silně zahuštěnou) údolní cyklostezkou z Chocně zpět do Ústí.

Kolu zdar !!! Viru zmar !!!
více  Zavřít popis alba 
  • 30.9.2021
  • 15 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
bezerovice
Výpisky ze zpráv jednatelů SDH Bežerovice
Dávné bylo přání občanů bežerovických zakoupiti obecní stříkačku a zříditi sbor dobrovolných hasičů. K uskutečnění této myšlenky došlo konečně v roce 1911 20.10. Po platném usnesení obecní zastupitelstva zahájeno bylo prostřednictvím čestného občana bežerovického Antonína Fialy, správce Hlávkových kolejí v Praze vyjednávání s českou firmou „Ústřední prodejna stříkaček v Praze“ a došlo k objednávce stroje to zcela moderního. Stříkačka i s příslušenstvím stála po všech naším důvěrníkem docílených slevách kor. 1858,05. Stříkačka dodána byla do obce 24. února 1912. (Podle jednatelské zprávy Josefa Marka z roku 1932 byl sbor založen v únoru 1912.)
V měsíci září roku 1912 postavena byla kolna na stroj a nářadí nákladem obecním per Kro 307,55 a v říjnu pak stříkačka i s příslušenstvím v kolně konečně uschována. Zaznamenati sluší ještě že do chvíle tohoto zápisu vykonal sbor dobr. hasičů v Bežerovicích 4 cvičení.
Končím první zápis pamětní s přáním všeho zdaru práci sboru heslem: „Svornost tuží, sváry muží“. V Bežerovicích dne 14. prosince 1912. Josef Hruška čp. 19 jednatel sboru a starosta obce.
Sbor měl první a těžkou zkoušku v roce 1919, 6. července, kdy se po poledni strhla bouře a blesk zapálil dřevěnou stodolu a kolnu usedlosti čp. 2 (Daňha). V obecní kronice se píše, že sbor při ní znamenitě obstál, ovšem i za pomoci velkého lijáku a výhodného větru, který vál plameny od ostatních obytných budov a stájí. (Jednatelské zprávy se začaly psát až v roce 1921 a tak o starším dění nemáme mnoho záznamů)
Další požáry byly v roce 1924. V zápisu (z valné hromady dne 11. ledna 1925) se o tom dočteme: dne 19. dubna v ½ 11 večer u Marie Houškové. Oheň vznikl ve stodole a díky příznivému větru a prázdné stodole že byl lokalisován pouze na hořící stodolu a část krovů na kůlně, ostatní bylo zachráněno, pomáhal Sbor Sudoměřický. Sbor Smoleč již se ani hašení nezúčastnil. Dne 2. listopadu vznikl oheň ve stodole souseda Jos. Filipa a sice v ½ 8 ráno. Při silném větru byla hnedle celá stodola v plameni. Sbor byl ihned na místě a jen velkou námahou a přičiněním bylo zabráněno aby nechytl stoh slámy za stodolou a stodola přít. Haškovce na kterou táhl silný vítr, za přispění sboru Sudoměřického bylo zabráněno šíření na obytné místnosti takže účastí sborů Smolče a Černýšovic byl oheň v 10 hodin dopoledne již lokalisován a zabráněno další šíření. Tento požár byl pro nás též zkouškou neb byli tři členové místního sboru zraněni. Pří záchranných prací u Kolihů byl zraněn přít. Kos Jan a sice pádem si zlomil žebro přít. velitel Hruška A. utrpěl vnitřní zranění a dále byl zraněn přít. Losos Jan při ukončovacích pracích sesulo se klenutí, byl zraněn do hlavy.
Dne 3. ledna 1926 se (sbor) účastnil požáru v Bechyni počtem 16 členů, jelikož požár nehrozil nějakého rozšíření, nebylo zapotřebí již stroj upotřebit.
V tomtéž roce přítel Haškovec navrhuje častější cvičení ve sboru o čemž se živě debatovalo. Od té doby se tyto návrhy objevují ve zprávách pravidelně. V prosinci 1928 se dokonce usnesli, že kdo se nedostaví na cvičení oznámené alespoň 6 dní předem, musí zaplatit do sborové pokladny 5 Kč.
Zajímavostí je, že podle druhého řádku zápisu se tato schůze konala přítele Haškovce, ale o řádek níže již schůzi zahajuje bratr velitel. V lednu 1954 se pak v zápisech objevuje oslovení soudruh, které tam vydrželo do roku 1973, kdy se vrací bratr.

Během roku 1930 zúčastnil se sbor při požáru Horního mlýna v počtu 12 mužů.
V roce 1932 se sbor účastnil hašení požáru v obci Smolči. Od okresní požární pojišťovny za to dostal 100 Kč.
V roce 1936 se sbor súčastnil požáru v obci Sudoměřicích, v plném počtu, avšak činně nezasahoval, jelikož toho nebylo potřeba.
V roce 1937 se sbor zúčastnil požáru na Hutích u pana Haškovce, plném počtu, kdež také činně zasáhl. Jako náhrada za opotřebení bylo pojišťovnou Slavia darováno 100Kč.
Řádná valná hromada v r. 1939 konána nebyla, neboť je bylo zakázáno vykonávat. Ta se konala až v únoru 1941. Sbor dobrovolných hasičů se musel přejmenovat na Hasičský sbor, dále zakázáno nosit vycházkový stejnokroj a odstraněno všechno, co nese název bývalé Československé republiky, odstranění lvíčka z helem a opasků a dovoleno nositi jen pracovní stejnokroj s helmou. Činnost sboru byla dosti omezena.
19., 20. 21. února 1941 provedl záchranné práce na řece Lužnici u osady Hutě. Také v roce 1943 prováděl záchranné práce na řece \Lužnici u osady Hutě. V roce 1942 předal veškerý majetek do vlastnictví obce. Dále bylo nařízeno povinnost zdravení a zaveden byl povině ve služebním úředním styku arijský pozdrav zdviženou pravicí. Generální velitel uniform. Protektor policie zakázel konání vole nových činovníků.
V roce 1944 konal sbor mnoho cvičení dle nového řádu se stříkačkou. Také velitel samarické stráže vycvičil lajcké pomocnice k ochraně proti letecké obraně. 20. října 1944 se sobr účastnil požáru v Německém Dvoře u p. statkáře Václava Mary, kde podlehla požáru stodola v ní krmné zásoby uloženy.
1.7. 1945 se konala mimořádná valná hromada za účelem a programem zvoliti funkcionáře po době 6 roků okupace a utrpení hrozivé války s německem. Dále se účastnil sbor sběru střeliva a granátů na silnicích kde odhazovala německá rozprášená armáda na útěku před Ruskou rudou armádou. V den 5. května kdy se objevily československé vlajky na každém domě a Praha venkov a všechny města bojovala německými esmanskýma pluky i v okolí města Bechyně netrpělivě vyčkávali se pomstíti německým okupantům při této revoluční době byl ještě zastřelen učitel Kovařík.

V roce 1946 se slavilo upálení m. Jana Husa. Sbor se zúčastnil na záchraných prací na řece Lužnice, 26.9. požáru v lesích Alfonse Paara ve Dvorcích, kde první byl u požáru zúčasten. A dále požáru Kamenný Dvůr 8 členama kde rovněž byl při záchraně nejdříve.
Na valné hromadě sboru hasičů 11. dubna 1949 byla schválená objednávka motorové stříkačky a pracovních obleků.
16. prosince 1949 se v místnosti Místního národního výboru za účasti 12 členů (nejméně od založení) konala slavnostní schůze k 70 narozeninám J. V. Stalina, kde bratr velitel přečetl slavnostní projev Bojovník za mír a Stalin a český národ.

Na valné hromadě 27. března 1951 předseda přejmenovává hasičskou jednotu na Československý Svaz hasičstva a náš sbor se jmenuje místní jednota ČSH. V roce 1954 je to již Československý svaz požární ochrany, místní jednota Bežerovice. Ale v zápisech se vytrvale drží slovo hasičská, někdy v závorce za požární a od roku 1965 už jen požární. V listopadu 1990 na návrh okresního výboru Svazu byli požárníci přejmenováni na hasiče.

Do roku 1949 se schůze konají v hostinci u Haškovců nebo u pana Matyáska. Od prosince 1949 pak v místnosti MNV. V roce 1960 došlo ke sloučení obcí. Schůze v roce 1964 se konala v místnosti osvěty v Bežerovicích a od té doby již v úřadovně MNV.

V roce 1952 se jednota účastnila lesního požáru v lese Soudná.
V roce 1954 se účastnila požáru u člena A. Hrušky č. 19, kde v době noční vypukl požár u stájí pro vepře. #Požár byl brzy uhašen aniž by se rozšíril na další budovy. Při požáru pomáhaly vydatně naše ženy, které prinášely vodu v kýblech a putnách. Jeví se zde nutná potřeba motorové stříkačky. Další požár by v březnu v lese u trati.
V roce 1956 se zúčastnila požáru statku v Sudoměřicích. V tomto roce byla také doplněna výstroj požární devítky.
Od roku 1957 se opravuje vodní nádrž před domem čp.3
V roce 1958 vyhlašují členové závazek k 11 sjezdu KSČ opravit zbořený mostek pod vozovkou na Hůrku, která slouží socialistickému sektoru JZD v Bežerovicích.
V dubnu a květnu 1965 byl provedena adaptace požární zbrojnice v akci Z. V červnu 1966 byla místní jednotě přidělena nová motorová stříkačka a byla vyhlouben rybník/nádrž, ale bude potřeba aby členové pochopili tuto potřebu jako ji pochopil i s. Jos. Daňha, který má hlavní zásluhu na řízení a opatření potřebného materiálu.
Od této doby se v zápisech objevují zprávy o pravidelných prohlídkách budov a JZD Rozvoj, brigádách v zemědělství, osvětové akce a vysílání rozhlasových relací. Jak to bylo si přečteme v zápisu z roku 1968: Prostě plán hlavních úkolů a jeho plnění zůstal pouze na papíře ačkoliv měl být vzorem plnění úkolů na počest 4. sjezdu ČSPO. Tento závazek obsahoval mj. ukončení vodní nádrže a stožár na sušení hadic. Od roku 1970 se sbírá železo. Od roku 1978 se už neplnilo vůbec nic a to ani závazky na počest 60. výročí VŘSR. Ačkoliv se nějaká činnost dělá – občas prohlídky budov, opravy úřadovny, hasičárny apod. ve všech zápisech se objevují stesky na skoro nulovou činnost a neplnění závazků. Závazky se přestávají přijímat až v roce 1990 a odpadlo i mnoho papírování a zasílání každoměsíčních hlášení.

Protože si za 3 dny připomeneme výročí založení Československa, dovolte mi na závěr přečíst zápis z roku 1937
Dne 14. září 1937 o 3 hodině ranní na zámku Lánském zemřel celým národem milovaný a celým světem ctěný a obdivovaný náš první president , president Osvoboditel Dr T. G. Masaryk. Věhlasný filosof, učenec, slavný revolucionář, tvůrce naší samostatnosti, státník věhlasného jména rozvážný a nanejvýš moudrý správce státu a jeden z nejušlechtilejších Čechů, to byl T.G. Masaryk. Byl skvělým vzorem neúnavné práce lidskosti a spravedlnosti a veřejné správě zářným příkladem svědomitého nestranného služebníka státu, jehož jedinou snahou bylo blaho a zdar státu, hmotné i duchovní povznesení jeho obyvatelstva.
Bohužel si nedovedu představit, že bychom toto napsali o jakémkoliv současném politikovi.
více  Zavřít popis alba 
  • 30.9.2021
  • 124 zobrazení
vrtulea
Školní výlety: 10.6. Rožďalovice & rybník Bučice, 17.6. Mirákulum Milovice

6.6. výlet Mácháč, 22.6. dračí lodě
více  Zavřít popis alba 
  • 29.9.2021
  • 1 422 zobrazení
obecpodbrezi
V neděli 26.9. byla v rámci projektu "Sad naděje" v Podbřezí u rybníka vysazena vrba, která nejen že bude zdobit nově zrekonstruovaný rybník, ale především symbolizuje naději, která je nesmírně důležitá při onkologickém (i jiném) onemocnění, jejichž pacienty právě tento projekt podporuje.
více  Zavřít popis alba 
  • 29.9.2021
  • 69 zobrazení
zs-klokanek
Žáci vyrazili na naučnou stezku, terá vedla z Děhylova do Třebovic. Po cestě stihli nakrmit i labutě. #zslogopedicka#zshrabova#rybnikstepan
více  Zavřít popis alba 
  • 29.9.2021
  • 33 zobrazení
basketdomazlice
Trasa - Domažlice, Baldov, H.Týn, Dolní Metelsko, Miřkovské rybníky, Mezholezy, Seměvice, H.Týn, Svatá Anna, Horní
Valdorf, Baldov, Domažlice
Občerstvení - Horní Valdorf - U Mamona, Domažlice - U Kulináře
více  Zavřít popis alba 
  • 29.9.2021
  • 51 zobrazení
jajka17
Kryštofovy Hamry - vodní nádrž Přísečnice - Jelení hora (994 m) - Jilmová cesta - Skelný vrch (878 m) - býv. Jilmová - Balzerův rybník - Hadinec - Nový rybník - osada Nový Dům - Starý rybník - sv. Anna - Kamenná hůrka (878 m) - Jindřichova Ves - Načetín - Kalek ... cca 32 km
více  Zavřít popis alba 
  • 29.9.2021
  • 23 zobrazení
suof
Kamarád Kinda mi přeposlal zvadlo na 28. výroční oheň T.O. Oblhůt, jelikož se sám pro nemoc nemohl zúčastnit. Takže jsem byl takový jeho vyslanec. Jelikož to mám na osadu kousek, tak neváhám, po šesté večerní sedám do vlaku a i s dvěma přestupy na autobus vystupuji po hodině půldruhého kilometru od osady. Přicházím už za tmy. Přivítám se s několika přítomnými kamarády a usedám u ohně. Celý večer se hraje a zpívá, dokonce ještě dlouho po půlnoci, kdy se už snažím usnou pod oknem Oblhůtské boudy.
Sobotní ráno je pěkné počasí, kamarádi zavěšují nad oheň měděný kotel v němž se budou vařit vepřová kolena. Po poledni se vydávám na krátký výšlap ke studánce Červené blato, kterou už mám pár měsíců v merku, protože jsem ji ještě neviděl. Přecházím louku s ocúny u chaty Jantar a zabočuji vzhůru k Vranovým žlebům. U studánky su poměrně rychle. Je pěkně upravená, i když stříška už se naklání. Od studánky stoupám žlebem na jehož horním konci se nachází skála Pilařka. Tady se obracím zpět na osadu, kličkuji nezpevněnými cestami, protože nechci jít po upravené lesní cestě. Na Osadu se vracím včas, ještě před zahájením soutěží. Které se opozdily, protože v soutěžním koltu se zapříčilo olovo. Ale vše je zažehnáno a už se střílí na 4 plechové úhelníky, které tvoří cíle. Většina střelců není příliš úspěšná. Ale najdou se jedinci, kteří soutěž vyhrávají. Následuje opět střelba, tentokrát z praku na zavěšenou láhev. Jako střelivo slouží kruhové odpadové výstřižky ze silného plechu. Je zajímavé sledovat různé, až podivuhodné styly střelby. Zásahy jsou spíše dílem náhody, takže trefují i ty, které nedržely prak v životě v ruce. Poslední soutěží jsou přírodní ruské kuželky o pěti špalcích. Opět se najdou borci i borky, kterým se daří. Pomalu přichází večer a blíží se zapálení ohně. Vedení se ujímá Ruda, volá oheň, kamarádi zapalují pochodněmi pagodu. Následuje samozřejmě zpěv Vlajky, hymny trampů. Ruda žádá o minutu ticha za nebohé kamarády, které k sobě povolal trampský bůh Pajda. Hranice hoří, díky ohnivákovi Kryštofovi. Předávají se placky vítězům soutěží. Muzikanti se pěkně rozparádili. Přispěla k tomu pestrost nástrojů, kromě kytar nechybí bendžo, kontrabas a dokonce ani housle. Jsou slyšet i písně z dob první republiky a tehdy populárních Setlerů. Nastává ovšem problém s naražením bečky, jelikož se nedaří ji narazit. Zasekl se ventil. Po několika pokusech o nápravu nezbývá, než místo pípy používat nalévání náklonem přes zaseknutý ventil. Ale hlavně, že teče. Zábava je v plném proudu, i když množství kamarádů by možná nezaplnilo ani celý autobus. Hraje se, požívají se pochutiny vařená kolena, vývar, pečené maso z alobalu a nějaké sladkosti, které dovezli někteří kamarádi. Zapíjí se pivem i něčím ostřejším, aby lépe trávilo. Na obloze září hvězdy a svítí měsíc, je to krásný večer i noc. Uléhám někdy kolo jedné po půlnoci na jiném fleku na stráni pod babykou.
Nedělní ráno, budí mne hřejivé paprsky slunce vystupující nad korunami stromů. Je skoro půl desáté, to jsem si tedy pospal. Sbalím spaní a scházím k boudě, kde si na užitkáči vařím snídani. Ruda vytahuje ze ztuhlé polévky zbylé maso z kolen a peče na roštu. Někteří kamarádi už odjeli, jiní se chystají. I já se loučím a vycházím na 15 km cestu vandrem k domovu. První zastávku mám naplánovánu v Ježovském lomu. Trošku jsem v poli kufruji, lom jsem přešel. Vysokými bylinami nad houštinami se vracím. Konečně je u rybníku místo, kde končí houštiny a scházím na silnici. Lom už je kousek. V něm usedám pod obnaženými pískovcovými skalisky do stínu keře a rozbaluji kuřecí paličky, které jsem si dopoledne upekl. Před tím ještě zouvám boty plné semen ze suchých bylin, kterými jsem se ploužil. Po gáblíku se vydávám na krátkou obhlídku skalisk. Je to zajímavá chráněná lokalita stepního charakteru. Nahazuji batoh na záda a vydávám se přes silnici jediným lesíkem na cestě chránícím před pálícím sluncem do svahu, na jehož vrcholu za lesem je kaplička sv. Antonínka nad Žeravicemi, jehož okrajovou zástavbou projdu do vinohradů plných šťavnatých hroznů. Minu odbočku a ocitám se na kraji pole. Beru to zkratkou, což nebyl dobrý nápad. Je to asi dvě stě metrů houštím zarostlých teras. Konečně su venku, na rukou pár šrámů od trnů. Dál se vydávám přímo k Fibingerovu mlýnu polem. Těmice obcházím polní cestou, přede mnou už jen poslední vesnice a za kopcem už su okolo páté odpolední doma.
Kategorie: krajinakultura
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 29.9.2021
  • 305 zobrazení
jsmicka
více  Zavřít popis alba 
  • 28.9.2021
  • 14 zobrazení
jaropet
Předpokládá se, že Seeberg byl postaven již někdy na začátku 13. století jako sídlo některého z chebských ministeriálů. První písemná zmínka však pochází až z roku 1322, kdy se stal součástí majetku, který Chebští zastavili králi Janu Lucemburskému. Hrad Seeberg patřil městu Cheb až do roku 1434, kdy byl císařem Zikmundem Lucemburským darován kancléři Kašparu Šlikovi. Šlik neměl dostatek financí na udržování hradu, a ten tak velmi zpustl. V roce 1461 ho odkupuje ve velmi špatném stavu radní z Chebu Kašpar Juncker. Po jeho smrti se stávají majiteli bratři z Neuberga, Konrád a Jošt. Během této doby byl hrad silně poškozen v dlouholeté válce Neubergů s Jorgem z Zedtwitz, který obýval blízký hrad Liebenstein (Libá). V roce 1648 byl hrad dobyt, vykraden a vypálen Švédy pod velením generála Königsmarka. V té době ho vlastnil Vít Dětřich ze Steinheimu, který ho poté nechal opět opravit.
V roce 1703 se stal Seeberg opět majetkem města Chebu. V průběhu času hrad několikrát zpustl a patrně kvůli nedostatku peněz byl opravován na etapy. Úpravy J. Pröckla (které hradilo město Cheb) z let 1905–1915 zachránily hrad před úplným zničením, avšak po druhé světové válce zůstal hrad Seeberg opět sám a bez jakékoliv pomoci. Kdyby se jeho rekonstrukce neujalo v 70. letech 20. století Městské muzeum ve Františkových Lázních, hrad by dnes pravděpodobně již nestál. V roce 1990 byl Seeberg slavnostně otevřen veřejnosti. Jeho současný stav je velmi dobrý, a je turistickým lákadlem nejen pro české, ale i německé turisty. V roce 2007 byla zprovozněna naučná stezka „Okolí hradu Seeberg“. Zahrnuje například okolní mlýn, kostel sv. Wolfganga, mlýn, kapličku či Kachní rybník.
Římskokatolický kostel svatého Wolfganga v Ostrohu byl postaven v letech 1470 až 1478 v pozdně gotickém slohu a v roce 1721 barokně přestavěn na náklady města Cheb. Jednolodní stavba bez věže s polygonálně uzavřeným presbytářem sloužila v 50. letech 20. století jako sklad, poměrně cenné vnitřní barokní vybavení se proto z větší části nezachovalo. Tento filiální kostel nyní patří obci, je v havarijním stavu a k bohoslužbám není využíván.

Zdroj: wikipedie
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • 28.9.2021
  • 27 zobrazení
veraposp
3 komentáře
  • 27.9.2021
  • 29 zobrazení
iva-63
Výlet jen do blízkého okolí, přesto to nakonec bylo 16 km. Fotografie nejsou nic moc, v téhle roční době a za slunce prostě listnané lesy fotit neumím a moc nevím jak se toho věčného přesvětlení zbavit. Hlavně bych ale prosím potřebovala v tomhle albu určit jeden keř, jednoho "červa" a především jednu rybu.

Přibližná orientační mapka: https://mapy.cz/s/hezumenuga
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
141 komentářů
  • 27.9.2021
  • 93 zobrazení
radimturista
Pěší výlet ve Šluknovském výběžku a návštěva rozhledny u městečka Sohland.Trasa výletu :Lipová u Šluknova-Ns Zámecký rybník-Solanská cesta -rozhledna prince Friedricha-Špičák (pohraniční stezka)-Nové Hraběcí-vyhl.Židovský vrch-Šluknov #krajina#příroda#vesnice
více  Zavřít popis alba 
  • 27.9.2021
  • 36 zobrazení
jardazupice
Po sobotním motovýletě na Lipnici přišla na řadu "Gabča" a jeli jsme s Viktorkou na Frýdštejn. Krátkou zastávku jsme nejprve udělali na rozhledně v Roprachticích "U borovice", pak hrad Frýdštejn, na přeplněné rozhledně Černé Studnici, u rozhledny Maják a chaty "U čápa". A protože bylo krásně, tak nám přišla k chuti zmrzlina ve Valteřicích. Poslední zastávka byla u kempu v Čisté u Černého dolu. Vždy jsem se divil proč je u silnice loďka, v horách. A on tam je rybník.
více  Zavřít popis alba 
  • 26.9.2021
  • 78 zobrazení
miral
Krásná podzimní neděle dneska byla, tak je třeba tu kachničku k obědu trochu rozhýbat :).
více  Zavřít popis alba 
  • 26.9.2021
  • 52 zobrazení
janulinkaso
Podzimní výlet do Jedovnice - rybník Olšovec, NPP Rudické propadání, Kolíbky, větrný mlýn Rudice, Křtiny - poutní kostel Jména Panny Marie, zámek
více  Zavřít popis alba 
  • 26.9.2021
  • 24 zobrazení
kvetoslav56
Pár postřehů ze včerejšího výšlapu s TK Horomil.
Sobota 25.9.2021, výšlap: "Z Valtic do Lednice."
Vyrazili jsme z Přerova do Břeclavi mezinárodním rychlíkem a pak osobáčkem do Valtic. Prošli si valtický zámek, zastavili se na pivko, měli jsme žízeň, začalo být horko a to nás provázelo celý výšlap. Burčák jsme nezkusili, byl předražený.
Z Valtic jsme vyrazili do Lednice přes zámek Rendez-vous (Dianin chrám), kapli sv. Huberta a chrám Tří Grácií do Lednice.
U chrámu Tří Grácií, jsme se zastavili v bufetu (francouzsky byfé) na pivko. Někteří to nevydrželi a okusili i burčák (podle mého, jak se říká, jen jsem si lízl, nebyl nic moc).
A tady na cestě už do Lednice, cíle naší výpravy, jak říká nastala nepříjemná věc, naše skupina se začala trhat a někteří se začali zpožďovat. To, že se nám několikrát ztratila Vlasta B., na to jsme zvyklí, ale pak to byli další a to už bylo na pováženou. S Laďou a Květkou jsme byli alespoň na telefonu a v Lednici jsme se sešli. Ale chyběl pořád Tonek, který nebral ani telefon a jak nám později řekl "zabloudil" u rybníků. Jaká byla naše radost, když jsme ho potkali na náměstí v Lednici, kam přijel, jako by se nechumelilo, STOPEM.
S Horomili totiž není nouze o kRÁsné, ale i takové zážitky.
Ještě jednu věc vzpomenu, taky nepříjemnou. Na celé trase našeho výšlapu nás provázelo potkávání se s cyklisty. Co bylo na tom nepříjemné? Nepříjemné bylo to, že někteří tu cykloturistku pojali jako závody a potkání se s takovými bylo nepříjemné zvláště, když jeli za našimi zády a nedali o sobě vědět. Byli jsme rádi, že z nás někoho nesrazili, a ještě navíc se rozčilovali, jako by jim patřil svět.
Jinak jsme se s většinou cyklistů, na cestě našeho putování, zdravili.
No a pak už jen autobusem z Lednice do Břeclavi, náhradní autobusovou dopravou do Hodonína a vlakem z Hodonína do Přerova.
Jak vidíte byl to na zážitky bohatý výšlap, děkuju Karlovi a Jarmilce, za zorganizování výšlapu a všem ostatním za milou společnost.
Těším se na další akce. Ta nejbližší bude oslava Vraťových 70. narozenin v "našem klubu" - Kyjovjance, 12.10.2021.
Na dokreslení pár fotografií.
Fotili: Jarmilka K., Věrka O., Hanka B., Milan C., Radek S. a moje maličkost (snad jsem na nikoho nezapomněl).
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 26.9.2021
  • 82 zobrazení
Reklama