tulajztorovi
Krásný sobotní závod , krásné počasí...co víc si přát, když jsme se dočkali po takové době :-)
více  Zavřít popis alba 
  • 8.5.2021
  • 691 zobrazení
thomas211
Jednu jarní neděli jsme se vydali podel řeky Úslavy do Koterova. Koterov je v současné době součást města Plzně. Její náves plná historických, vesnických stavení je rozhodně zajímavá...#města#architektura
Kategorie: vesnice
více  Zavřít popis alba 
  • 9.5.2021
  • 8 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
zsmajcichov
Pri príležitosti 76. výročia oslobodenia našej krajiny sme si na pôde našej školy pripomenuli hrôzy vojny. Ešte stále sú medzi nami ľudia, ktorí sú pamätníkmi 2. svetovej vojny. Ľudia, ktorí si spomínajú na desiatky miliónov obetí, s tým spojené utrpenie, krutosť, umieranie. No pre väčšinu z nás je toto obdobie vzdialené, preto je dôležité našim deťom, budúcim generáciám, tieto historické udalosti neustále pripomínať - hlavne v tejto dobe - plnej bojov vo svete a v dobe narastajúceho terorizmu a extrémizmu. Naši žiaci si tieto útrapy pripomenuli tento rok - nielen prednáškou starších žiakov pod vedením p.uč. D. Grosmana ale i položením vencom k pamätníku padlých.
více  Zavřít popis alba 
  • letos v květnu
  • 171 zobrazení
handysto
v parku jsem potkala dosti lidí ...... jenže málo jich sem přišlo obdivovat vše krásné a zajímavé kolem ..... mám tak nějak čím dál silnější pocit, že sem většina lidí chodí jen proto, že se pochlubí - my tam byli - jen někteří sem tam stihli zaregistrovat nějakého letícího ptáka či hnízda na stromech ....... spíše jen tak šli ..... stávalo se, že když jsem delší dobu stála na místě a něco fotila - kytky, kořeny, ptáky - slyšela jsem, když procházeli: co tam vidí, nebo fotí? ..... tak třeba u těch kořenů to bylo zrovna tak, když slečna najednou upozornila, že fotím ty zajímavé kořeny. Kdybych tam nestála a nefotila je, ani by si jich jako většina dalších nevšimli ........ #příroda#krajina
více  Zavřít popis alba 
51 komentářů
  • letos v květnu
  • 54 zobrazení
radekgre
Poutní vrch Cvilín s kostelem Panny Marie Sedmibolestné a rozhlednou tvoří výraznou dominantu města Krnova. Místo je osídleno již od pradávna, při vykopávkách v letech 1934 - 1935 zde bylo objeveno hradiště z mladší doby kamenné. Tradice církevních poutí na vrch Cvilín sahá k počátku 17. století. V letech 1722 – 1728 byl na vrchu postaven z popudu představeného řádu minoritů kostel (řád minoritů je s městem spjat již od 13. století), a to v těsné blízkosti dřevěné kaple, která zde stávala již od roku 1684 (dnes je na jejím místě trojdílná kaple z roku 1729). Interiér poutního kostela je vyzdoben nádhernými freskami z roku 1726 – 1727 brněnského malíře F. Ecksteina. Již v roce 1786 byl kostel z nařízení císaře Josefa II. uzavřen a určen k likvidaci. Byl však vykoupen za cenu 406 zlatých čtyřmi krnovskými měšťany. Znovuotevření kostela bylo dosaženo v roce 1795. Před tím však musela v okolí vrchu Cvilína vzniknout kolonie Mariánské Pole s 18 domy, která byla důvodem pro jeho znovuotevření. Císařským výnosem nicméně nebylo dovoleno, aby spravovali kostel minorité, a proto přešel do vlastnictví města Krnova, přičemž duchovní správu nad ním převzali diecézní kněží. Řád minoritů jej znovu získal až v roce 1940 výměnou za pozemky, které město nutně potřebovalo ke svému rozvoji. V srpnu roku 1865 kostel vyhořel. Tato událost je zachycena na jedné z nejstarších fotografií města Krnova. Také válečné události v roce 1945 kostel velmi poškodily, konkrétně byla požárem poničena levá věž kostela.
V době komunismu byla činnost řádu minoritů násilně přerušena. Kostel se opět dostává do správy diecézního kléru, a to až do roku 1994, kdy byl znovu navrácen minoritskému řádu. V letech 1994 - 1996 byl v bezprostřední blízkosti kostela postaven poutní dům Sv. Josefa, který slouží především věřící mládeži a řeholníkům.
Každoročně se na Cvilíně koná několik poutí, nejvýznamnější z nich vždy uprostřed září. V blízkosti kostela vede zeleně značená turistická trasa a rekreační okruh kolem Krnova. Zhruba 150 m od kostela je možnost ubytování a stravování v nově zrekonstruovaném hotelu Cvilín
více  Zavřít popis alba 
  • 8.5.2021
  • 19 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
ustinadlabemkctspartak
FOTO.Daniela Patasiová vedl.Jirka Kořan - 8.KM
Vrchol Komáří hůrka (807 m), německy Mückentürmchen, je významná dominanta hřebenu Krušných hor. Stala se významným střediskem zimní i letní rekreace.
Původně na vrcholu stávala zvonice, která sloužila ke svolávání horníků z nedaleké Krupky do práce. Teď tady stojí kiosek, horní stanice lanovky z Krupky–Bohosudova a hotel s charakteristickou vyhlídkovou věží, díky které je též zaběhlý alternativní název oblasti – Komáří vížka. Za jasného počasí a dobré viditelnosti lze z terasy dohlédnout až na vrcholky Krkonoš a jako na dlani zde spatříte České středohoří a Doupovské hory. Na jihovýchodních svazích je lyžařský areál se stanicí Horské služby.
Na vrchol vede sedačková lanovka z nedalekého Bohosudova, která v době svého vzniku v roce 1952 byla nejdelší lanovou dráhou bez zastávky ve střední Evropě. Délka lanovky - 2348 m. Její vrcholová stanice je na Komáří hůrce ve výšce 807 m n.m. a převýšení činí 482 m. Jízda trvá 15 minut. Lanovka je v provozu po celý rok a vyveze vás s kolem i běžkami.
Na vrchol se můžete také dostat na kole po silnici nebo pěšky po značené turistické stezce z Krupky. Autem lze dojet z Krupky na parkoviště u kapličky, které je asi 300 m pod vrcholem
více  Zavřít popis alba 
  • letos v květnu
  • 133 zobrazení
radekgre
Na vrcholu Cvilínského kopce 423 m. n. m. stojí zřícenina hradu Cvilín, nazývaná též Lobenštejn neboli Šelenburk. Jedná se o trosky pravidelně utvořeného hradu, jehož půdorysná dispozice zůstala nenarušena většími přestavbami.
Poprvé je hrad zmíněn pod jménem Lobenštejn v roce 1238. Byl založen Přemyslovci a brzy jej ovládli Benešovicové. K částečné obnově hradu došlo po jeho dobytí Matyášem Korvínem v roce 1474. Král po roce 1493 udělil zdejší panství i s hradem do vlastnictví Janovi ze Šelmberka a Kosti, který okamžitě zahájil opravu a rozsáhlou přestavbu hradu. Také Janovi potomci v přestavbě hradu pokračovali a začali ho nazývat Šelenburk. Za Jana ze Šelmberka na přelomu 15. a 16. století byly postaveny další budovy kolem nádvoří. V roce 1523 ho prodali braniborskému markrabímu Jiřímu Hohenzolernskému z Ansbachu, který v přestavbě hradu pokračoval. Přestavba byla dokončena až téměř po třiceti letech. V 16. století sídlo sloužilo jako lovecký hrádek. Od roku 1622 vlastnili hrad Lichtenštejnové. Po třicetileté válce byl Šelenburk nadobro opuštěn a začal chátrat. Dochované jsou příkopy a valy, zbytky zdí a kleneb paláce a budov, studny a velké válcovité věže. Studna zásobovala hrad vodou. Byla dobře chráněná a nepřipadalo její zneužití nepřítelem při obléhání.
Hrad sloužil především k obraně stezky vedoucí podél řeky Opavy do Krnova a dále do Slezska. Mohutný, ve skále vytesaný příkop utvořil téměř pravidelný obdélník, na kterém byl hrad postaven.
V letech 1817–1825 probíhaly ve zřícenině archeologické práce, při které byla nalezena středověká keramika a zbytky železných předmětů. Další výzkum proběhl v letech 1932–1945. Mimo jiné byla odhalena studna, koule vrhané z hradu a jiné předměty – sekery, zbytky nádob a zdobených kachli nebo mince.
Kolem roku 1900 byl původně holý kopec zalesněn.
Lichtenštejnský majetek získaly po roce 1918 obce, Cvilín a s ním i zřícenina hradu Šelenburk patří dodnes Státním lesům.
V roce 1933 krnovský stavitel Gustav Adolf Horny projevil zájem o zříceninu hradu Cvilín a vlastním nákladem nechal očistit a vyspravit jeho zdi. Při vyklizení sklepů byly objeveny zbytky mincovny. Své nálezy věnoval krnovskému muzeu a menší výstavu uspořádal pod přístřeškem přímo na Cvilíně. Říká se, že pod troskami hradu je ukrytý poklad loupeživého rytíře. Poklad může získat pouze ten, kdo stráví 3 noci na hradě a postaví se příšerám. Pokusil se o to i tkalcovský řemeslník Theodor. Dvě první noci se nic nedělo, ale třetí noc se strhla strašná vichřice, prudký liják, věž hradu byla najednou plná havěti, která začala syčet a pištět, až z toho naskakovala husí kůže. Theodor vzal nohy na ramena a prchal ke Krnovu. Od té doby se už nikdo nepokusil o získání pokladu. Takže z toho vyplývá, že poklad je zde ukrytý dodnes.
více  Zavřít popis alba 
  • 8.5.2021
  • 24 zobrazení
zuypompi
Foto: Jiří Pojar
8.5. 2021 stadion Přeštice
přípravné utkání v době covidové
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2010 až leden 2021
  • 378 zobrazení
hynek-mrazek
15 komentářů
  • 14.4.2021
  • 48 zobrazení
mamutik58
  • 18.3.2021
  • 1 274 zobrazení
spshk
Na 14 místech jsme připravili tréninky pro děti s jejich rodiči
více  Zavřít popis alba 
  • 10.4.2021
  • 31 zobrazení
potocaci
Po dlouhé době i přes nepříznivou předpověď počasí, vyrazilo několik kamarádů do přírody, obhlídnout starý místa.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 3.4.2021
  • 45 zobrazení
spshk
  • letos v dubnu
  • 53 zobrazení
libkak
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
13 komentářů
  • 27.4.2021
  • 130 zobrazení
mois
56 komentářů
  • březen až duben
  • 161 zobrazení
ms-rotava
  • březen až duben
  • 133 zobrazení
arnostho
  • 11.3.2021
  • 141 zobrazení
zsmeteo2m
  • letos v únoru
  • 46 zobrazení
integrachroustovice
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 5.3.2021
  • 59 zobrazení
spshk
12 dětí na sportovišti, 2 děti a jeden trenér, 10 metrů od sebe ! Náročné, ale podařilo se. Sluníčko pomohlo k úsměru malých sportovců.
více  Zavřít popis alba 
  • 26.4.2021
  • 27 zobrazení
farnostbvk
  • únor až duben
  • 47 zobrazení
spkf
více  Zavřít popis alba 
  • 1.4.2021
  • 70 zobrazení
oskaar1
3 komentáře
  • 16.1.2021
  • 113 zobrazení
tridahrabuvka2017
Díky videodokumentům jsme se mohli podívat do jeskyní pravěkých lidí! A tady je výsledek!
více  Zavřít popis alba 
  • zima 2020/2021
  • 97 zobrazení
jdvoracek
Cestování přes Budapešť Daruvar Zagreb na Rab.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • letos v dubnu
  • 197 zobrazení
Reklama