Hledání: 24.09 IHA Tulln ( Rakousko )

Pro dotaz 24.09 IHA Tulln ( Rakousko ) jsme našli 20 000 výsledků.
AKCE -30 % s kódem
📅 Naplánujte
celý nový rok.

Využijte 30% slevu na všechny kalendáře!
Kód: Kalendare2021
Kalendare2021
strfamily
The Lun olive groves represent a true oasis and one of the most scenic and beautiful corners of Pag. This area of wild olives, which covers 24 hectares of space, is the only one of its kind in the Adriatic Sea region and it has great botanical value. Due to its special characteristics, it was protected and proclaimed a botanical preserve in 1963.
více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • 9.11.2020
  • 588 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
jura1972
První listopadovou sobotu i vzhledem k ohlášenému nádhernému počasí a očekávaným krásným výhledům nás devítičlenná skupinka vyrazila na sever Olomouckého kraje na přechod jižní části hřebene Rychlebských hor. Po rychlém a bezproblémovém přesunu rychlíky přes Olomouc na Ramzovou jsme po půl deváté vystartovali z Ramzovského sedla (763 m), abychom nejdříve vystoupali po červeném místním značení přes Klín (983 m) a rozcestí Nad Horním barem na nejvyšší vrchol Rychlebských hor, Smrk (1127 m) s vrcholovým rašeliništěm a poněkud podmáčeným terénem, ve kterém se před naším příchodem očividně povalovali divočáci, z jehož severozápadního úpatí se nám otevřely nádherné výhledy na protější Králický Sněžník (1423 m) s polskou Czarnou Gŕou (1204 m). Následně jsme přešli k rozcestí na státní hranici Smrk-hraničník, kde už od roku 2019 nestojí nouzový dřevěný přístřešek, a dále popošli po státní hranici k jihozápadu na další vyhlídkový bod Brousek (1115 m), z něhož jsme se mohli pokochat krásnými pohledy na masív Keprníku s Obřími skalami (1081 m), Šerákem (1351 m), Keprníkem (1423 m) a Vozkou (1377 m). Z Brousku jsme se vrátili na rozcestí Smrk-hraničník, z něhož jsme poté pokračovali po žluté TZ klasickou hřebenovkou Rychlebských hor na sever s občasnými výhledy do kdysi českého Kladského výběžku s neustálým klesáním a opětovným nabíráním výšky Rychlebských hor přes Klínový (965 m), nejvyšší vrchol Gór zlotých s řádným výšvihem a seběhem Kovadlinu (989 m), sedlo Peklo (847 m), Břidličný (945 m) a Pomezný (921 m) na zalesněný vrchol Špičáku (957 m). Na závěr jsme pak sestoupali po červené TZ ke skorošické hájovně a přešli přes Skorošice, kde se někteří ještě stihli občerstvit v menší hospůdce s koloniálem, se závěrečnými pěknými pohledy k Boží hoře s kostelíkem Panny Marie Bolestné do Žulové, kde byly vzhledem k současným omezujícím opatřením všechny podniky zavřené, tak jsem si aspoň před odjezdem vlaku zaběhl k atypickému kostelu svatého Josefa s válcovou věží a hezkým hřbitůvkem.
Celkem jsme za úžasného podzimního dne našlapali 24 kilometrů s převýšením kolem 800 metrů a už se těšíme, jak si někdy zase spravíme severní část tohoto pohoří s rozhlednou na Borůvkové hoře a městem Javorník s krásným zámkem na skalním ochozu.
Mapa: https://mapy.cz/s/pohahotusa
více  Zavřít popis alba 
  • 8.11.2020
  • 422 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
veradopitova
  • 5.11.2020
  • 119 zobrazení
mestozamberk
24. 9. 2020
více  Zavřít popis alba 
  • 4.11.2020
  • 47 zobrazení
adamautistickedetiamy
  • 3.11.2020
  • 100 zobrazení
pavelll
Podzimní výlet Saským Švýcarskem z Neumannmühle přes Arnstein a Grosses Pohlshorn na Grosser Teichstein a přes Kleiner Lorenzstein zpět. Sasko umožňuje Čechům vstoupit na své území na 24 hodin bez jakýchkoli omezení, rozhodli jsme se toho využít. Počasí nám přál a bludiště pískovcových stěn jsme si užili parádně.
více  Zavřít popis alba 
17 komentářů
  • 3.11.2020
  • 103 zobrazení
crossway51
  • 1.11.2020
  • 24 zobrazení
bajth
  • 1.11.2020
  • 77 zobrazení
matest
Penzistor, Limetall
více  Zavřít popis alba 
  • 1.11.2020
  • 30 zobrazení
thuhien
  • 1.11.2020
  • 166 zobrazení
misulinka
  • 1.11.2020
  • 15 zobrazení
kct-trebic
  • 30.10.2020
  • 110 zobrazení
lenjessie
Ešte za rannej hmly sme vykročili od Čutkovskej priehrady Čutkovskou dolinou za sprievodu zurčiaceho Čutkovského potoka, ktorý nesie vodu až z Veľkej Fatry, kde pramení pod vrcholom kopca Šiprúň. Obklopovali nás nádherné stromy odeté v slabom jesennom šate, krásne ticho, ľudoprázdno a vzduch, ktorý sme dýchali, mi nádherne motal hlavu. Kráčali sme rezko, takže pri odbočke k Jeleniemu vodopádu sme boli do pol hodinky. Úsek k vodopádu je celkom výživný, takže sme sa mierne zadýchali. :-P Vedie spevneným chodníkom krásnym lesom, neskôr zelenou divočinou a kamenným chodníkom s brvnami, po ktorom tiekla voda. Jelení vodopád je pravostranným prítokom Čutkovského potoka zvanom Jelení potok. 24 metrov vysoký vodopád sa odborne nazýva deštrukčný, čo znamená, že v priebehu svojej existencie sa jeho výška i sklon pôsobením vody zmenšuje. Preliezla som s Gorkou okolie vodopádu, pofotila nádherné scenérie a vybrali sme sa opatrne naspäť.
Keď sme vychádzali z lesa, spoza hmly zrazu vykuklo slnko a krajina dostala opäť inú atmosféru. Jeho lúče nás sprevádzali ešte zopár kilometrov a energia z nich sa rozlievala nielen po kraji, ale i v nás.
Ešte pred koncom doliny som sa neplánovane (a na nemilé prekvapenie Rastíčka) rozhodla, že si vyšliapeme strmo do Sedla pod Vtáčnikom. Popravde, až do chvíle, kým sme na smerovníku zbadali tento názov, sme ani len netušili, že i tu sa nachádza nejaký Vtáčnik. :-) A tak sme v podstate vykročili do neznáma. A šliapali sme a šliapali, strmo nahor. Krajina bola nádherne divoká, za ostrou zákrutou sme vošli do hlbokého lesa a ja som ako odušu napredovala, poháňaná túžbou zazrieť výhľady. Z lesa som vyšla na lúky, kde som si oddýchla a počkala na Rastíčka. Gorka sa hneď chopila príležitosti a s hlavou sklonenou k zemi číhala a skúmala okolie. Neskôr som sa vybrala s Gorkou ďalej po cestičke, ktorá sa kľukatila bokom od nás do diaľky, až som prekvapene prišla priamo do Sedla pod Vtáčnikom. Tam sa mi otvorili ešte krajšie výhľady a moja radosť nemala konca kraja, keď som v diaľke zbadala tatranský Kriváň.
I čakala nás cesta naspäť. Pred koncom doliny, kde sme pôvodne odbočili smerom do Sedla pod Vtáčnikom, sme sa však vybrali až na jej úplný koniec. Drevenými mostíkmi a úsekom s niekoľkými schodmi zabezpečenými reťazami sme sa dostali k nádhernej úzkej rokline s názvom Tiesňava Za dierou. Vznikla silou vody Čutkovského potoka, ktorá si našla svoju cestu cez odolné vápencové a dolomitové podložie. Tento takmer 50 metrov dlhý kaňon sa stal domovom vzácnych druhov machov a papradí a okrem strmých skalných stien a žblnkotajúcej bystriny tu možno obdivovať malé vodopádiky tvorené vodou stekajúcou z vysokých skál.
Po návrate 6,1 km dlhou Čutkovskou dolinou naspäť, sme zakotvili v dedinke U dobrého pastiera, konkrétne v kolibe Richtárka, kde sme sa výborne najedli. A keďže sme boli hodinku od Vysokých Tatier, no nezájdite pozrieť priateľov do Tatranskej Lomnice a pozdraviť Kriváň, ktorému som kývala zo Sedla pod Vtáčnikom... ;-)
více  Zavřít popis alba 
  • 27.10.2020
  • 113 zobrazení
Reklama