(převýšení 920 m)
Hledání: 25. klubová výstava 2018 - foto Mgr. Jana Matušková
AKCE
-30
%
s kódem
📅 Naplánujte
celý nový rok.
Využijte 30% slevu na všechny kalendáře!
Kód: Kalendare2021
celý nový rok.
Využijte 30% slevu na všechny kalendáře!
Kód: Kalendare2021

- {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
kimecek
POZAR PRUMYSLOVE,ZEMEDELSKE OBJEKTY,SKLADY Lanskroun pozar po svareni Vendel. Tech: CAS 25/2500/400-LIAZ - HUO591
více
Zavřít popis alba
- 8.11.2020
- 97 zobrazení
- 0
handysto
Otevření sportovního okruhu Zámiš - Bažantnice
v sobotu 31. října, byl otevřen sportovní okruh Zámiš - Bažantnice. Budou jej moci využívat cyklisté, inline bruslaři, běžci, pěší a v zimě za příznivých podmínek také lyžaři - běžkaři.
"Původně jsme měli v plánu uspořádat první slavnostní společný běh po okruhu. Vzhledem k aktuální situaci a opatřením musíme společnou aktivitu bohužel zrušit. Sport a procházky ale zakázané nejsou, takže lidé mohou nově otevřenou dráhu s čistým svědomím využívat," uvedl starosta města Pavel Pacal.
Asfaltový okruh měří 3,5 kilometru, šířka je 3 metry. Součástí okruhu jsou tři parkoviště pro celkem 25 aut a také dvě odpočívky, kde jsou stoly, lavice, stojany pro kola, odpadkové koše a informační tabule.
projekt je podpořen Krajem Vysočina
v sobotu 31. října, byl otevřen sportovní okruh Zámiš - Bažantnice. Budou jej moci využívat cyklisté, inline bruslaři, běžci, pěší a v zimě za příznivých podmínek také lyžaři - běžkaři.
"Původně jsme měli v plánu uspořádat první slavnostní společný běh po okruhu. Vzhledem k aktuální situaci a opatřením musíme společnou aktivitu bohužel zrušit. Sport a procházky ale zakázané nejsou, takže lidé mohou nově otevřenou dráhu s čistým svědomím využívat," uvedl starosta města Pavel Pacal.
Asfaltový okruh měří 3,5 kilometru, šířka je 3 metry. Součástí okruhu jsou tři parkoviště pro celkem 25 aut a také dvě odpočívky, kde jsou stoly, lavice, stojany pro kola, odpadkové koše a informační tabule.
projekt je podpořen Krajem Vysočina
více
Zavřít popis alba
50 komentářů
- listopad 2020
- 49 zobrazení
- 10
jura1972
Na dušičkovou neděli se nás po nějakém čase opět vypravila skupinka, tentokrát osmičlenná, do západního výběžku Moravskoslezských Beskyd, Veřovických vrchů, a vydali jsme se na nádhernou klasickou hřebenovku s neustálým nabíráním a ztrátou výšky z hostašovického nádraží do Frenštátu pod Radhoštěm. Nejdříve jsme po červené TZ vystoupali k památníku partyzánského odboje skupiny Javor na Trojačce a poté jsme hore dole postupně přecházeli přes vrcholky s turistickými altánky Oprchlice (639 m), Trojačky (709 m), Huštýna (747 m), Široké (766 m), Krátké (767 m) a Dlouhé (860 m) na rozcestí Kamenárka (745 m), z něhož jsme se doslova vyšvihli na vrchol Kamenárky (862 m), kde nás přivítala hustá mlha. Z Kamenárky pak následoval sešup po neznačené pěšince opět na červenou TZ na rozcestí Pod Kamenárkou a přechod k pramenu Jičínky (690 m) s dalším hezkým altánkem, kde jsme i udělali podobně jako na vrcholu Huštýna krátkou přestávku na svačinku. Poté jsme vystoupali na rozcestí pod Malým Javorníkem, kde už se opět mlha začínala přelévat, a po výstupu na vrchol Velkého Javorníku (918 m) k rozhledně už nás pohltila zcela, takže na vyhlídkové plošině devítipatrové dřevěné rozhledny, zbudované v roce 2013 ve valašském stylu, jsme byli v 26 metrech nad terénem rádi, že vidíme sebe navzájem. Z boku turistické chaty, která byla na vrcholu otevřena již v roce 1895 a ta současná má podobu z roku 1935, jsme si dopřáli pivečko, kávu, utopence či hranolky a podstoupili závěrečný sestup po zelené TZ přes Horečky a kolem lurdské kaple s Mařenčinou studánkou do Frenštátu pod Radhoštěm, kde jsme si do odjezdu vlaku prohlédli náměstí míru s kostelem svatého Martina a radnicí a někteří využili možnost občerstvení v jediném otevřeném podniku ve městě, bistru tureckého kebabu.
Ušlapali jsme celkem slušným 25 kilometrů s převýšením 1100 metrů a ani nám tolik nevadilo při zpáteční cestě zpoždění rychlíku Moravan, který kvůli poruše lokomotivy na osobní soupravě jedoucí před námi výjimečně mezi Přerov a Otrokovicemi zastavoval na každé zastávce, nicméně nařízený návrat domů do deváté hodiny jsme zvládli a už se těšíme na sobotní expedici do Rychlebských hor.
Mapa: https://mapy.cz/s/favotudoja
Ušlapali jsme celkem slušným 25 kilometrů s převýšením 1100 metrů a ani nám tolik nevadilo při zpáteční cestě zpoždění rychlíku Moravan, který kvůli poruše lokomotivy na osobní soupravě jedoucí před námi výjimečně mezi Přerov a Otrokovicemi zastavoval na každé zastávce, nicméně nařízený návrat domů do deváté hodiny jsme zvládli a už se těšíme na sobotní expedici do Rychlebských hor.
Mapa: https://mapy.cz/s/favotudoja
více
Zavřít popis alba
- 1.11.2020
- 119 zobrazení
- 1
jura1972
V neděli při přechodu chřibských vrcholů jsme se operativně domluvili, že středeční Den vzniku samostatného československého státu oslavíme v Jeseníkách a projdeme si údolí Bílé Opavy s vodopády. A tak nás trojice (řidička Pavla Paldanová, já coby horský vůdce a Karel Trávník) vyrazila o šesté autem z Hodonína, ve Strážnici jsme přibrali Andrejku s Xendou a přesunuli se přes Olomouc, Šternberk a Rýmařov, kde nám již dle předpovědi začalo krásně svítit sluníčko, do Karlovy Studánky za penzion Na Hubertově ke vstupu do Údolí Bílé Opavy a před půl desáté mohli vyrazit na zamýšlenou trasu, aut už zde parkovala spousta.
Nejdříve jsme prošili souběžně s modrou a žlutou TZ na rozcestí Na paloučku, odkud jsme pokračovali po žluté TZ do kaňonu Bílé Opavy s chodníkem zajištěným dřevěnými můstky a žebříky, který už by na některých místech vyžadoval rekonstrukci a občas nějaký řetěz navíc, hlavně na kluzkých skalách či balvanech. Jsme však zkušenými lezci, a tak jsme si mohli vychutnávat nádherné peřeje a kaskády Bílé Opavy s nejvyšším 8 metrů vysokým vodopádem. Na závěr jsme ze sevřeného údolí vystoupali na křižovatku s modrou značkou Nad vodopády Bílé Opavy, pokračovali na rozcestí Pod Ovčárnou a vystoupali po žluté TZ podél vleku Malý Václavák na Ovčárnu, která byla zavřená, jen výdejní okénko před chatou Sabinka bylo v provozu, které jsme však nevyužili a v závětří Ovčárny jsme posvačili, nutno však dodat, že se tady oproti údolí podstatně ochladilo.
Odpočati a plní sil jsme pak po Ovčárenské silnici vyrazili okolo Barborky a Kurzovní chaty za krásných pohledů k Dlouhým stráním, Králickému Sněžníku a masívu Keprníku na nejvyšší moravský vrchol Praděd (1491 m), kde jsme vrcholový vysílač obešli dokola a vychutnali si pohledy třeba i na Vysokou holi s Kamzičníkem a Velkým Májem či k Jeseníku se Lví horou a Otmuchovským jezerům v polském Horním Slezsku.
Z Pradědu jsme pak seběhli na Švýcárnu, ze které jsme po krátké přestávce (chata byla uzavřená) krátce vystoupali na Malého Děda (1368 m), z něhož jsme prudce klesli na rozcestí Černík (1200 m) a pokračovali v dalším místy prudkém sestupu okolo Jiřího chaty s pěknými zpětnými pohledy k Pradědu do údolí Střední Opavy, odkud jsme pak neznačeně po svážnici opět nabrali výšku k 1050 metrům a kolem Sokolí skály a prostředního vrchu přešli na kótu 1004 metrů, nejvyšší bod na tzv. Videlské silnici z Bělé pod pradědem do Karlovy Studánky. Na závěr jsme po silnici a stezce vedoucí nad ní sestoupali zpět k výchozímu místu nad Karlovou Studánkou u ústí Údolí Bílé Opavy.
Byl to opět krásný výlet podobně jako na jaře, když jsme pochodovali od motorestu Skřítek přes Praděd do Koutů nad Desnou, a určitě se do Jeseníků zase rádi vrátíme. Celkem absolvováno za nádherného slunečného počasí 25 kilometrů s převýšením 1000 metrů, večerní návrat do nočního zákazu vycházení jsme přes rozkopaný Přerov zvládli v pohodě.
Mapa: https://mapy.cz/s/lamobuhade
Nejdříve jsme prošili souběžně s modrou a žlutou TZ na rozcestí Na paloučku, odkud jsme pokračovali po žluté TZ do kaňonu Bílé Opavy s chodníkem zajištěným dřevěnými můstky a žebříky, který už by na některých místech vyžadoval rekonstrukci a občas nějaký řetěz navíc, hlavně na kluzkých skalách či balvanech. Jsme však zkušenými lezci, a tak jsme si mohli vychutnávat nádherné peřeje a kaskády Bílé Opavy s nejvyšším 8 metrů vysokým vodopádem. Na závěr jsme ze sevřeného údolí vystoupali na křižovatku s modrou značkou Nad vodopády Bílé Opavy, pokračovali na rozcestí Pod Ovčárnou a vystoupali po žluté TZ podél vleku Malý Václavák na Ovčárnu, která byla zavřená, jen výdejní okénko před chatou Sabinka bylo v provozu, které jsme však nevyužili a v závětří Ovčárny jsme posvačili, nutno však dodat, že se tady oproti údolí podstatně ochladilo.
Odpočati a plní sil jsme pak po Ovčárenské silnici vyrazili okolo Barborky a Kurzovní chaty za krásných pohledů k Dlouhým stráním, Králickému Sněžníku a masívu Keprníku na nejvyšší moravský vrchol Praděd (1491 m), kde jsme vrcholový vysílač obešli dokola a vychutnali si pohledy třeba i na Vysokou holi s Kamzičníkem a Velkým Májem či k Jeseníku se Lví horou a Otmuchovským jezerům v polském Horním Slezsku.
Z Pradědu jsme pak seběhli na Švýcárnu, ze které jsme po krátké přestávce (chata byla uzavřená) krátce vystoupali na Malého Děda (1368 m), z něhož jsme prudce klesli na rozcestí Černík (1200 m) a pokračovali v dalším místy prudkém sestupu okolo Jiřího chaty s pěknými zpětnými pohledy k Pradědu do údolí Střední Opavy, odkud jsme pak neznačeně po svážnici opět nabrali výšku k 1050 metrům a kolem Sokolí skály a prostředního vrchu přešli na kótu 1004 metrů, nejvyšší bod na tzv. Videlské silnici z Bělé pod pradědem do Karlovy Studánky. Na závěr jsme po silnici a stezce vedoucí nad ní sestoupali zpět k výchozímu místu nad Karlovou Studánkou u ústí Údolí Bílé Opavy.
Byl to opět krásný výlet podobně jako na jaře, když jsme pochodovali od motorestu Skřítek přes Praděd do Koutů nad Desnou, a určitě se do Jeseníků zase rádi vrátíme. Celkem absolvováno za nádherného slunečného počasí 25 kilometrů s převýšením 1000 metrů, večerní návrat do nočního zákazu vycházení jsme přes rozkopaný Přerov zvládli v pohodě.
Mapa: https://mapy.cz/s/lamobuhade
více
Zavřít popis alba
- 29.10.2020
- 662 zobrazení
- 0
libkak
2 komentáře
- 25.10.2020
- 42 zobrazení
- 3
kkatty95
- 25.10.2020
- 30 zobrazení
- 0