Hledání: 27. neckiáda 2013

Pro dotaz 27. neckiáda 2013 jsme našli 20 002 výsledků.
AKCE -35 % s kódem
Vytvářejte
fotodárky v akci!

Akce trvá do 30. 11.
Kód: BLACKFRIDAY2020
BLACKFRIDAY2020
polnichrcice
  • červenec 2013
  • 298 zobrazení
polnichrcice
  • 27.7.2013
  • 174 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
kurtteplice
5 komentářů
  • září 2012
  • 47 828 zobrazení
amaliemikusova
19. - 27. 7. 2014
Dovolená v Beskydech na chatě u tety Radky. Vyrazily jsme na týden s mamkou, tetou Pavlínou, kamarádkou Gabčou a malým Ríšou.
So 19. 7. - příjezd, koupání na chatě na zahradě
Ne 20. 7. - hrad Hukvaldy, Exotic zoo
Po 21. 7. - Řípovi na chtě - Gabča teplota, my s mamkou v dětském parku v Bílé (stihl nás strašný liják), odpo Karviná u babi Alenky
Út 22. 7. - ZOO Ostrava
St 23. 7. - do Karviné (prší), herna na náměstí, u tety Bohunky
Čt 24. 7. - Ostrava JoJo herna, Ikea
Pá 25. 7. - Dinopark Ostrava
So 26. 7. - dětský park v Bílé - lanvkou na Bílou, pohádkovou cestou dolů, dětský park
Ne 27. 7. - k babi Alence na oběd na zahradu a šupem domů...
Amálka zůstala u babičky a další den šla na pár dní k babičce Lídě.
Kategorie: děti
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • červenec 2014
  • 24 369 zobrazení
marekgerhard
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 26.7.2019
  • 20 041 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
nikolastyblova
3 komentáře
  • 26.8.2013
  • 13 785 zobrazení
vrtulea
25.-27. 7. 2014 za Nelinkou na Záborčí, Besedické skály, kemp Sedmihorky, hrad Valdštejn
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2014
  • 12 234 zobrazení
martoska
Po dlouhém zvažování všech pro a proti jsem se nakonec rozhodla jít za svým snem i letos... Opět ve čtyřech jsme podnikli sólo cestu tentokrát napříč Botswanou, Zimbabwe a Namíbii. Přílet i odlet jsme měli z Johannesburgu v JAR. Auto jsme si půjčili stejné jako loni a ujeli neuvěřitelných 9.259km. Letos nás přivítalo velmi příznivé počasí a dá se říct, že až na 2-3 noci, kdy jsem pro neskutečnou zimu téměř oka nezamhouřila, jsme měli počasí pohádkové. Přes den 35° vedra, v noci příjemných 20°C (až na jednu 27°C výjimku).
Tohle album je věnováno Namibii. Další nádherná země, plná vlídných, usměvavých a krásných lidí. Žije zde hodně různých afrických kmenů, mnozí z nich stále svým "primitivním" životem, i když i k těm se již dostaly moderní vymoženosti. I tak pro mne osobní setkání s nimi byl nepopsatelným zážitkem. Překrásná příroda, která se stále mění a pořád je cestou na co koukat. I zde žije nepřeberné množství zvířat, která je možno vidět i mimo NP. Navštívili jsme toho hodně. Od Caprivi výběžku, přes Epupa Falls na hranicích s Angolou, až po termální lázně v Ai-Ais, kde jsme si dopřáli relax před odjezdem zpět do JAR. Mj. jsme zde zažili nejteplejší noc (Epupa Falls), kdy v noci bylo asi 27° a nedalo se v tom ani spát a nejchladnější noc (Keetmanshoop), kdy byly snad 3° a pro velkou zimu jsem také oka nezamhouřila :) Časový postun oproti ČR -1 hod.
Navštívili / viděli jsme: africký kmen Sanů (Křováci) u Tsumkwe, Hoba meteorit u Grootfonteinu (kde jsme měli náš první a zároveň i poslední defekt), NP Etosha, africký kmen Himba u Kamanjabu, Opuwo (zde se mísí několik místních kmenů), Epupa Falls na hranicích s Angolou, skalní malby a skalní varhany u Twyfelfontein, zkamenělý les u Khorixasu, Cape Cross (největší lachtaní kolonie v Africe), Spitzkoppe, pobřeží Atlantiku u Swakopmundu, kolonii plameňáků a dunu 7 u Walvis Bay, namibijskou poušť Namib (Sossusvlei, Deadvlei, Hiddenvlei, duna 45 a Sesriem kaňon), Lüderitz, město duchů v Kolmanskopu, les aloí rozsochatých u Keetmanshoopu, Fish River Canyon (2. největší kaňon na světě) v Hobas a termální lázně v Ai-Ais.
Datum: 26. 6. - 16. 7. 2015
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • červenec 2015
  • 11 217 zobrazení
lolenka
  • 25.10.2011
  • 10 874 zobrazení
klarusiska-petusiska
  • září 2011
  • 10 572 zobrazení
rybnicci
  • květen 2018
  • 10 159 zobrazení
holovic
Přesun z "pralesního" vedra a vlhka ve Slovinsku jsme uskutečnili o den dřív, oproti původnímu plánu. Důvodem byly právě bouřky a prudké lijáky, které nebraly konce. V plánu byl dojezd a přenocování u Paklenice - na osvědčeném místě v "kempu u babky". Před pěti lety jsme tam nocovali - u starší paní v zahradě, kde bylo skromné, ale čisťounké zázemí - sprchy, wc a "babička" milá a přívětivá... Cesta byla vcelku napínavá, docházela nám nafta a pokud jsme náhodou v té pustině někde narazili na benzínku, byla zavřená. Na místo jsme dorazili kolem jedné ráno - Ondra to našel jen po kratičkém hledání - nechápu, já bych to nenašla, kdyby mě zabil... Vrata do zahrady byla tradičně otevřená, ale všude tma. Posvítili jsme si baterkou do míst, kde jsme se kdysi sprchovali a našli jen suché listí a střepy. Nebylo třeba rozmlouvat o pocitech - lítost jsme cítili oba a zároveň nám bylo jasné, co se stalo - "babička" tady už není.....
Při výjezdu ze zahrady jsme způsobili hluk, takže jsme probudili nového majitele domu, který nám vše potvrdil a zároveň doporučil kemp podobného charakteru, jen o pár desítek metrů dál.. Bylo neskutečné vedro, děti dávno spaly, my jsme dali rychlou sprchu ve dvě ráno a ulehli taky. Ráno, při mytí vlasů už kolem oxidoval majitel - no....když "rozhodím vlasy", vždycky někdo očumuje, tentokrát to ale bylo spíš ze strachu, abychom neutekli bez zaplacení. Sice přesně nevím, za co si těch v přepočtu 700 majitelé naúčtovali - přijeli jsme nad ránem, zdrželi se jen do devíti ráno, sprchy byly tak špinavé, že se nedaly použít a na wc jsem dětem zakázala byť jen nahlédnout. Opět jsem byla vděčná za naše zázemí s čisťounkou koupelnou a voňavým záchůdkem. Paní majitelka - Dragica se nám přišla představit v bílé krajkové halence. Chuti obdarovat ji savem ve spreji, okenou a hadrem jsem odolala. Překonal se i Ondra, kterému na oblíbenou lehkou skládací židličku při pití kávy usedl obtloustlý pan majitel, aby zapředl přátelský hovor na téma, jak jsou Češi nejlepší hosté a taky aby vysondoval, jak dlouho se zdržíme, potažmo, kolik z nás vyždímá. Jeho smutek z našeho odjezdu byl skutečný. V Paklenici jsme se nezdrželi - je 37° a lezecké vybavení zůstává tedy nevybaleno.
Periferně jsem zahlédla mávající paní Dragicu - sice jsem jí nezamávala, ale ani jsem jí neřekla, že je prase - učím se sebeovládání. Ondra kemp pojmenoval "U špinavýho cecku".
Asi rozladěním, smutkem z odchodu paní, ke které jsme měli namířeno a shodou dalších okolností, jsme jaksi pořád nenatankovali a v pustině opět trnuli, že někde zůstaneme stát, když se náhle před námi objevila informace, že benzínka je na obzoru - jakou radost dokáže způsobit taková hovadina.
Jenže......ehm....mělo se dostavit další překvapení. Že se něco děje jsem pochopila hned, kdy se Ondra po zaplacení mezi dveřmi benzínky zase otočil na patě a s ledovým klidem následně vrátil do auta. Chorvat se ani nesnažil hrát divadlo a peníze beze slova vrátil - v přepočtu šlo o rovných 800 Kč - asi běžné - nejspíš to zkouší na každého cizince spoléhaje na neznalost bankovek. Berte to jako varování. Obdivuji mého manžela nejen za to, že podobné situace řeší s ledovým klidem a bez emocí. Za co Ondru nechválím je nedbalost, s jakou nosí v hrsti štos bankovek a ukazuje tak lapkům, jak je snadné, nechat se obrat. Dobro došli!!! A dejte si majzla!
Míříme na ostrov Hvar, kde máme pronajatý celý dům - rovněž osvědčený. Je zde 5 ložnic, dvě kuchyně, tři koupelny s wc, obří balkon a terasa s krbem- takže si užijeme prostory, jaké nemáme ani doma. Ovšem.....až o den později, protože máme lehký náskok, musíme jednu noc strávit jinde. Máme domov na kolečkách, ale v tom vedru a při absenci stromů, které by poskytly stín, to teda není žádná hitparáda. Při hledání zázemí jsem objevila ukazatel na "Kemp Ivan". Jde o jmenovce, tedy to bude asi ono!! Co následovalo, se nedá popsat slovy a fotit jsem to nemohla, protože jsem si strachy ani nevzpomněla, že vlastním foťák. Silnice - polňačka - prudké klesání - že by se pěší bál, že upadne a bude se kutálet dolů, zátočiny v ostrých úhlech a to vše se stupňovalo a vedle "Macocha" bez svodidel...no a do toho můj řev a vzadu vyděšený děti.
"To fakt nedám!!" řekl Ondra. On řekl, že to nedá!! Cože? To nikdy neříká. No, tak to nedá, to je jasný. A jak vocaď vyjedeme? "Nevím." řekl zase on. On neví? On vždycky ví, tak to je jasný, to odtud nevyjedeme. Ani vynadat mu nemůžu, protože ten debilní nápad byl můj. Dostala jsem ho do toho já, zničila jsem mu život, nikdy mě neměl potkat..... "Ven!" vytrhává mě z úvah nad dalšíma hovadinama opět on. Vyhnal nás z auta, což nikomu z nás nevadilo, odkejval mi instrukce k případnému výskoku "z plavidla" a za půl hodiny jsme se dojatě objali.
No, dokázal to.....pak jsme to zapíchli na první odbočce mezi olivovníky, dali každý jedno pivo a usnuli se vším otevřeným (krom ledničky a záchodu), co se jen v tom autě otevřít dalo - bylo 27° celou noc.
Dalšího dne jsme už jen dojeli na zmíněnou "ubikaci" a bez komentáře jsme se smířili s tím, že za 3000 denně zde nejsou ani osušky a zásoby toaleťáku. Jak jsem už zmiňovala, vše mám s sebou, tudíž mě nemůže nic zaskočit.
Pokud se chystáte taky na ostrov, doporučujeme nakoupit potraviny před najetím na trajekt, na ostrově je jednak vše drahé, výběr nulový a jednak vás ještě natáhnou. U ovoce je zbytečná informace o ceně, jelikož na váhu stejně nevidíte - dva melouny, dva chleby (veky), dvě mlíka, dvě piva a šest jablek vyšlo skoro na 1000 Kč. Prodavač, jako by z oka vypadl pumpaři, o kterém píšu výše.
Abych jen nekritizovala.......moře je nádherné a plavat je příjemnější a efektivnější, než chodit běhat, potit se přitom a dejchat prach. Poskytuje tolik příjemného pohybu, že i jedinci, jež si potrpí na ultraštíhlou figuru můžou klidně v noci žvýkat "pršut", zapíjet ho pivem a před spaním sežrat kilovej kýbl tučné smetany - to mi teda bude chybět. No a komu by nechyběly noci s otevřeným oknem rovnou nad mořem, usínání při šplouchání a pleskání vln. O cikádách a čistém hvězdném nebi nemluvě.
Největší potěšení mi ale přinášel pohled na děti, které si blbnutí v moři užívaly nejvíc.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2017 až duben 2018
  • 9 080 zobrazení
bigboy6
1 komentář
  • květen 2003 až březen 2019
  • 7 848 zobrazení
tunger
  • únor 2016
  • 7 533 zobrazení
waverka
Ahoj, toto album nafotili účastníci srazu, celkem nás bylo 27. Příští VIII. FOTOSRAZ plánujeme na KOKOŘÍNSKO 13. - 15. května 2016. Podařilo se zamluvit penzion v Holanech pro ubytování 35 osob. Bohužel, už jsme penzion zcela osadili. Kolegové, kteří se přihlásí později si budou muset ubytování zajistit sami.
Na programu je focení a turistika na Kokořínsku, plán bude určen především počasím a výběr z několika variant si udělá každý dle svých zájmů. Na sobotní večer připravujeme prezentaci snímků účastníků - promítání obrázků se slovním doprovodem - si připravte v maximálním rozsahu 5 minut na navržené téma: Čím potěším své kolegy...
Zde je tabulka, kam se mohou zájemci o náš jarní fotosraz předběžně zapsat: https://goo.gl/Ri6aC6
Prosím, připište se do tabulky i v případě, že máte jen zájem s námi vyrazit na některý z výletů či sobotní prezentaci. Waverka
#fotosrazy
více  Zavřít popis alba 
1 150 komentářů
  • podzim 2015
  • 7 472 zobrazení
calwen
  • srpen 2015
  • 6 711 zobrazení
vrtulea
20. - 27. 6 . 2015 Hotel Jerba Sun Club, Midoun
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • červen 2015
  • 6 376 zobrazení
tonda1200
Rodinná, odpočinková dovolená v Chorvatsku. Počasí přálo - naštěstí nebylo moc velký vedro - pěkně okolo 30 - 32°C, moře 27°C. Přes den s dětma, večer "pařbičky" s přáteli :-).
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2016
  • 5 916 zobrazení
r0seek
PIVOVAR ROŽNOV -- 27/2/2019
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 28.2.2019
  • 5 918 zobrazení
pafatiti
naše dovolená v Nové peci proběhla naprosto úžasně :) Moc jsme si ji užili a toto místo doporučujeme všem.
Koupání, kolo, procházky, grilování na zahradě a vlastní hřiště.
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • léto 2012
  • 5 703 zobrazení
khaar
Několik zmatečných fotek z prvních pár dní doma z nemocnice.
Kategorie: lidé
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2019
  • 5 536 zobrazení
Reklama