Hledání: 27.6.2014 Příjezd

Pro dotaz 27.6.2014 Příjezd jsme našli 5 987 výsledků.
AKCE -35 % s kódem
Sleva 35 %
Využijte slevu
na naše fotodárky.
Kód: OnaDnes2020
OnaDnes2020
gita49
Čt. 22.10 2020 - Krátký výlet , ještě před odjezdem z domova nám svítilo sluníčko, ale po přijezdu do Mariánské se počasí změnilo jen občas se na krátkou chvíli ukázalo, ale nevadí hlavně si užili krásnou podzimní přírodu...
více  Zavřít popis alba 
  • včera
  • 51 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
evanas
Dnes jsme nestíhali a motobandu jsme dohnali až na zřícenině. Příjezdová cesta jako motokrosová vložka sice dobrý, ale pěšky to bylo jistější. Nahoře stál rozhled za to. paráda. Dole jsme zjistili, že je tábor, kde Daví trávil své táborové chvíle. Prošmejdili jsme to tam, zavzpomínali na - "vždy připraven" - a u řeky Jihlavky a skálami okolo dali buřty. Zpět jsme mazali, protože déšť a vítr nabíral na intenzitě. Doma jsme schovali motorky a stihli před černou oblohou a deštěm zavřít jen tak tak dveře. Ale výlet bezva a díky za pěkný den
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 10.10.2020
  • 71 zobrazení
plajavm
Vyjíždí se z VM pozdě, 11,58 hod. Jedu přes V. Lhotu, Bystřičku, M. Bystřici, Vsetín, Janová, Hovězí Zastavuje se na zajímavých místech, projíždí údolí, fotí. Přibývá dřevěnic. Příjezd zpět 18,20 hod. Další část Vsacka bude pokračovat.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 10.10.2020
  • 76 zobrazení
sdhck
Místo události: okres Náchod - Červený Kostelec, ul. Náchodská
Datum a čas ohlášení: 08.10.2020 07:37
Typ zásahu: Dopravní nehoda - Uvolnění
Zasahovaly jednotky: JSDH Červený Kostelec (Město), HZS Náchod.
Popis zásahu: Jednotka vyjela na nehodu jednoho osobního automobilu a dodávky. Po příjezdu na místo bylo zjištěno, že došlo k nedobrždění jednoho z vozidel. Hasiči provedli protipožární opatření u obou vozidel a provedli zasypaní uniklých provozních kapalin sorbentem. Po zdokumentování nehody obě vozidla odtlačili mimo komunikaci a komunikaci uklidili. Nehoda se obešla bez zranění. Spolupráce s HZS Náchod, Městskou policií Červený Kostelec a Policií ČR.
Výjezd: RZA-L1 MB Sprinter (Město).
více  Zavřít popis alba 
  • 8.10.2020
  • 519 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
jsdhzehun
Dne 7.10.2020 v 19:47 KOPIS vyslal jednotku JSDH Žehuň s CAS 30 Scania na požár stohu do katastru obce Zbraň. Po příjezdu na místo události bylo průzkumem zjištěno kompletní zahoření uskladněných balíků slámy. Jednotka provedla nasazení dvou proudů C na uchránění vedle ložené slámy a další hromady balíků. Jakmile byla intenzita požáru snížena jednotka provedla sklizení materialu a po dohodě s velitelem zásahu se vrátila na základnu.

Následně ve 23:06 KOPIS vyslal jednotku JSDH Žehuň s CAS 30 Scania na dálkovou dopravu vody (Kyvadlovou) k požáru stohu do katastru obce Zbraň. Na míste požářiště byla místní jednotka provádějící dohled, které jednotka dodala průběžně 27000l vody. Po ukončení dopravy vody a dohodě s velitelem zásahu se jednotka vrátila na základnu.

Použitá technika:
Scania P440 CAS 30 8000/480 S2VH

Zprávu vypracoval:
Velitel JSDH Žehuň
Petr Krause
více  Zavřít popis alba 
  • 7.10.2020
  • 22 zobrazení
sdhmetylovice
3.10., 11:26 – Pstruží – požár – vyjelo 6 členů – Po příjezdu na místo události proveden průzkum, po dohodě s velitelem zásahu na stávající vedení HZS utvořeny útočné proudy 1xD a 1xC a byly použity při hašení jednoduché hasební prostředky na rozhrabávání. Při hašení došlo k protržení jednoho kusu hadice C o ostrou větev. Část zásahu probíhal v dýchací technice. Po likvidaci se jednotka vrátila na základnu.
více  Zavřít popis alba 
  • 6.10.2020
  • 120 zobrazení
kppturista
Turistický výlet
Po Hořicích a okolí
Trasa:
Hořice v Podkrkonoší, ČD-Hořice v Podkrkonoší,náměstí-Hořice v Podkrkonoší,Smetanovy sady-Hořice v Podkrkonoší,Gothard-Hořice v Podkrkonoší,Doubravka-Pod Doubravou-U Jeníkova-Dachovy-Hořice v Podkrkonoší,Masarykova věž samostatnosti-Hlohová kaple,rozc.,-rozhledna Hořický Chlum-Hořice v Podkrkonoší,pivovar Jungberg-Hořice v Podkrkonoší,náměstí-Hořice v Podkrkonoší, ČD
Popis:
Po příjezdu do Hořic v Podkrkonoší jsme se rozdělili na dvě skupiny, tým ,,,A,,, vedla Olga Svobodová, tým ,,,B,,, vedl pan Obruba. Tým ,,,A,,, šel přes vrch Gothard a Dachovy, kde jsme se občerstvili a pokračovali přes Masarykovu věž samostatnosti a Hlohovou kapli do Hořic. Já, Petr Kožený a kolega Zdeněk F. jsme si od Masarykovy věže samostatnosti trasu mírně prodloužili přes rozhlednu Hořický Chlum do minipivovaru Jungberg, kde jsme se Zdeňkem ochutnali jejich produkci. Po občerstvení jsme jsme pokračovali na náměstí, kde jsme potkali zbytek týmu ,,,A,,, a kousek před nádražím jsme potkali tým ,,,B,,, společně jsme pokračovali na nádraží a odjeli domů.
Tým ,,,A,,, nachodil cca 14 km, tým ,,,B,,, nachodil cca 9 km. Trasa se oběma ,,,týmům,,, líbila.
Dne 4. 10. 2020
Délka: 13,8 km
Vedoucí: Olga Svobodová
Foceno telefonem Xiaomi Mi Max 3
V albu jsou doplněny fotografie Jiřího Skotnici a Olgy Svobodové. Na konci alba jsou 3 fotografie od kolegy turisty Františka Černého, díky všem!
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 4.10.2020
  • 79 zobrazení
vlufte
více  Zavřít popis alba 
  • 4.10.2020
  • 21 zobrazení
jsdhzehun
Dne 2.10.2020 v 1:41 byl KOPIS vyhlášen poplach JSDH Žehuň na požár vozidla na dálnici D11, 60km směr HK. Jednotka vyjela v počtu 1+3. Po příjezdu na místo události již zasahoval HZS PS Ovčáry/TPCA. JSDH Žehuň ponechána na místě události v záloze. Po dohašení vozidla byla JSDH Žehuň velitelem zásahu poslána zpět na základnu.

Použitá technika:
Scania P440 CAS 30 8000/480 S2VH

Zprávu vypracoval:
Velitel družstva
Pavel Dobrý
více  Zavřít popis alba 
  • 2.10.2020
  • 10 zobrazení
pisatelka
Dnes nás pár jelo na zájezd s klubem seniorů NsP do Brna , přesněji na Špilberk . Tvoří dominantu města , nachází se na stejnojmenném kopci .Po příjezdu jsme šli na prohlídku Kasematů . Šlo o úkryt vojáků před dělostřeleckým útokem, postupně ale začaly být tyto dvoupatrové klenuté chodby bez oken využivány jako vězení pro nejtěžší zločince .Nebylo to moc příjemné vidět jak lidé museli trpět . Pak jsme ještě navštívili muzeum kamene v podzemí v bývalém vodojemu . Nacházejí se tam cenné sbírky soch , náhrobků a kamenných ozdob ze zaniklých brněnskžch staveb . Všechno bylo zajímavé a nakonec jsme ještě vyšli na věž s rozhlednou . Den nám tak rychle uběhl , že jsme se ještě zastavili na oběd a pak už upalovali k domovu . Počasí nám přálo , pršet začalo až když jsme se blížili k domovu .Byl to super zájezd :::
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 30.9.2020
  • 34 zobrazení
sup69
Město Kraslice a krasličtí veteránisté pořádali na Den české státnosti výstavu historických vozidel.Členové našeho sdružení bohatických veteránistů se ráno dostavili k odjezdu skoro v kompetní sestavě se sedmi stroji: Chrysler 58 touring,Škoda 440 Spartak,Mercedes Benz W 113 Pagoda,Renault 4CV,Fiat 127,Fiat 600D a Ford Consul Cortina.Sraz účastníků byl v areálu Rotas Rotava.Po příjezdu jsem zjistil,že mám prázdné zadní kolo a musel jsem ho za vydatného kibicování kolegů vyměnit.Po jedenácté hodině jsme v rámci spanilé jízdy odjeli v koloně přes Rotavu do Kraslic na náměstí.Zde byla vozidla vystavena a my jsme čas využili k uspořádání malého pikniku.Diváci mezitím hlasovali o nejhezčí motocykl a automobil.Po sečtení hlasů proběhlo vyhlášení výsledků divácké ankety a předány byly i ceny starosty města.Hostem akce byl také kraslický automobilový závodník Petr Lisa a jeho Lotus.K vidění byly rozličné stroje od dvacátých let až po osmdesátá léta.Někteří majitelé vozidel umožnili divákům z řad místního obyvatelstva i usednutí za volant jejich strojů. Jeden z účastníků s dvanáctiválcovým Jaguarem dokonce dovolil místním dětem opakované tůrování motoru!!!Na tuto pro mě nepochopitelnou atrakci se dokonce stála fronta a nakonec se stalo to co většina z nás očekávala.Chlazení Jaguaru vypovědělo poslušnost a motor se uvařil.Na zpáteční cestě jsme ještě u Jindřichovic udělali malou zastávku a pak nejkratší cestou domů.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 28.9.2020
  • 79 zobrazení
atana
Dobrodružství na poloostrově.
25 – 27.9. 2020
Dobrodružství na poloostrově, uskutečnila 19. přední hlídka Royal Rangers o víkendu před svátkem svatého Václava.
V pátek, odjíždíme v odpoledních hodinách na naše letní tábořiště a to na Vystrkov u Orlické přehrady.
Příjezd do mírného deště a stavba stanů i přístřešků bylo samo osobě dobrodružné. Pršelo. Občas přestalo a zase začalo. Páteční večer, přinesl nejen společné posezení u táborového ohně s vyprávěním příběhů o odvaze dětí, ale i dobrodružnou cestou pro důkazní lístek. Cesta vedla samozřejmě do hluboké noční tmy a za neustálého deště. V dálce se občas ozvalo divoké zvíře, myslíme, že to byl Jelen.
Každý úspěšně cestu zvládnul a překonal tak sám sebe. Na závěr pátečního večera zazněli chvály a krátká modlitba.
Sobotní ráno přineslo od noci silný déšť, který nepřestával. Takže o nějakém pátrání po pokladu, zde na poloostrově nemohla být ani řeč.
Před ústupem do předem vybudovaných pozic – klubovna, byl každý vyzván ke zkoušce odvahy, vlézt do vln Orlického jezera. Jak už se nám stalo zvykem, nikdo neváhal a vstoupil do vody. Voda byla vzhledem k teplotě vzduchu o 10 stupňů Celsia teplejší. Takže jsme se i ohřály.
Po příjezdu do naší klubovny následuje pozdní oběd a přírodovědné i technické dovednostní soutěže. Chvilku vítězila družina chlapců a za chvilku zase družina dívek. Do konce dne, nikdo nevěděl, jak soutěž dopadne, kdo vyhraje.
Velkou radost, měli děti z lovu nejrůznějšího hmyzu, samozřejmě jsme se pro něj vypravily do okolí Příbrami a hmyzu se nesmělo nic stát. V takovémto lovu jednoznačně zvítězily dívky, do krabičky k jinému hmyzu vložily i dva velké pavouky. Po určení o jaký hmyz se jedná, byl tento navrácen do přírody.
Sobotní večer byl věnován hrám v klubovně, zpěvu s kytarou, povídání a na závěr dne byla pronesena nejedna modlitba.
Neděle, byla věnována balení a úklidu, následovalo i vyhodnocení dobrodružného pátrání po pokladu. Devět členů Royal Rangers Příbram, dle svého výběru, obdrželo hodnotnou odměnu, svítilnu, nůž, nebo uzlovačku či ručně vázaný zápisník.
Dobrodružný víkend s pořádným deštěm, koupáním za deště v Orlíku, s lovem hmyzu a dalšími aktivitami, přineslo mnoho osobních zážitků. Děti také na tři dny zapomněli na moderní technologické vymoženosti, jako jsou sociální sítě, mobilní telefony, PC hry.
19. přední hlídka Royal Rangers – Příbram
Adventure on the peninsula.
25 – 27.9. 2020
An adventure on the peninsula was carried out by the 19th Royal Rangers on the weekend before St. Wenceslas Day.
On Friday, we leave in the afternoon for our summer camp and Vystrkov near the Orlická dam.
Arriving in light rain and building tents and shelters was an adventurous person. It was raining. Sometimes it stopped and started again. Friday night brought not only a joint sitting by the campfire with stories about the courage of children, but also an adventurous journey for a ticket. The road led, of course, into deep night darkness and constant rain. In the distance, sometimes a wild animal sounded, we think it was a deer.
Everyone successfully managed the journey and thus overcame themselves. At the end of Friday night, there was praise and a short prayer.
Saturday morning brought heavy rain from night, which did not stop. So there was no question of a treasure hunt here on the peninsula.
Before retreating to the pre-built positions – the clubhouse, everyone was invited to a test of courage, to climb the waves of Eagle Lake. As has become customary, no one hesitated and entered the water. The water was 10 degrees Celsius warmer due to the air temperature. So we warmed up.
Arrival to our clubhouse is followed by a late lunch and science and technology skills competitions. For a moment, a group of boys won, and in a moment, a group of girls. By the end of the day, no one knew how the competition would turn out who would win.
The children were very happy to hunt various insects, of course we went to the surroundings of Příbram for him and nothing could happen to the insects. In such a hunt, the girls clearly won, and they put two large spiders in a box with another insect. After determining what kind of insect it was, it was returned to nature.
Saturday night was dedicated to playing in the clubhouse, singing with a guitar, talking, and many prayers were said at the end of the day.
Sunday was dedicated to packing and cleaning, followed by an evaluation of the adventurous treasure hunt. Nine members of the Royal Rangers Příbram, of their choice, received a valuable reward, a flashlight, a knife, or a knotter or a hand-bound notebook.
An adventurous weekend with heavy rain, swimming in the rain in Orlík, insect hunting and other activities brought many personal experiences. The children also forgot for three days about modern technological conveniences, such as social networks, mobile phones, PC games.
19th Front Patrol Royal Rangers – Pribram
více  Zavřít popis alba 
  • 27.9.2020
  • 45 zobrazení
pleskteamplasy
Plasy – Žatec (zde krátká prohlídka centra města, občerstvení – káva (www.mlsna-koza.cz)
Teplice – oběd v restauraci U kozičky (www.ukozicky.cz), vyjížďka kabriobusem na hrad Doubravka s rozhlednou a zpět (odjezd ve 14.30 h ze Zámeckého nám., cena 80 Kč, příjezd v 15.25 h) - ubytování Na Kovárně
více  Zavřít popis alba 
  • 26.9.2020
  • 34 zobrazení
fotanasitridy
první den-příjezd,ubytování,první aktivity,oběd,polední klid
více  Zavřít popis alba 
  • 21.9.2020
  • 82 zobrazení
jsdhzehun
Dne 21.9.2020 v 8:50 KOPIS vyslalo JSDH Žehuň s technikou CAS 30 Scania na požár rodinného domu do Městce Králové. Po příjezdu na místo událostí bylo průzkumem zjištěno kompletní zasažení celého domu. Na žádost velitele zásahu jednotka prováděla doplňování vody do CAS 20 Scania HZS Poděbrady. Po příjezdu výškové techniky byla voda doplňována i do ní . Následně došlo k doplnění vody v místní firmě a jednotka byla ponechána na místě zásahu v záloze. Následně po ukončení zásahu byla jednotka velitelem zásahu vrácena na základnu.

Použitá technika:
Scania P440 CAS 30 8000/480 S2VH

Zprávu vypracoval:
Velitel JSDHo Žehuň
Petr Krause
více  Zavřít popis alba 
  • 21.9.2020
  • 7 zobrazení
radekgre
Hrad Potštejn stával na strmém kopci nad Divokou Orlicí jižně od městečka Potštejna, kde se dodnes zachovaly jeho zříceniny. Býval nejmohutnějším a nejpevnějším hradem v celém Podorlicku. Hrad založil koncem 13. století Procek z rodu Drslaviců, pocházejících z Plzeňska, kteří v povodí Divoké a Tiché Orlice prováděli rozsáhlou kolonizaci. Poprvé je Potštejn připomínán k r. 1287 a pak k r. 1311, když byl za krátké a chaotické vlády krále Jindřicha Korutanského ve sporech pánů s pražskými měšťany zabit Procek z Potštejna. Prockův syn Mikuláš z Potštejna ze msty zavraždil bohatého a vlivného pražského měšťana Peregrina Puše, za což byl z rozkazu krále Jana Lucemburského uvězněn a r. 1312 postupně pokutován. Za nových bojů o českou korunu mezi Janem Lucemburským a vévodou rakouským Fridrichem Sličným se Mikuláš z Potštejna r. 1317 připojil k protivníkům krále Jana Lucemburského. Později Mikuláš z Potštejna mstil domnělou křivdu, napadal statky králových stoupenců, zneklidňoval široké okolí a zejména přepadal německé kupecké karavany.

Moravský markrabí Karel, tehdy i správce země, vytáhl r. 1338 proti Mikulášovi, dobyl jeho hrad Choceň i řadu dalších tvrzí. Mikuláš z Potštejna se královské moci sice pokořil, ale vzápětí výboje obnovil. V nové vojenské výpravě r. 1339 Karel po devítinedělním obléhání Potštejn dobyl a hrad pobořil. Mikuláš zahynul pod troskami podkopané věže. Ačkoliv odbojníkovo zboží mělo podle zemského práva propadnout panovníkovi, Karel vrátil r. 1341 jeho většinu Mikulášovým dědicům a konfiskoval pouze městečko Choceň s příslušenstvím a potštejnský hrad. Vzhledem k nesmírnému strategickému významu Potštejna v systému tehdejší zemské obrany Karel IV. hrad v l. 1355–1359 obnovil. R. 1355 jmenoval potštejnským purkrabím příslušníka panského stavu Půtu z Častolovic a pověřil ho zřejmě i řízením stavby. Protože hrad potřeboval i hospodářské zázemí, koupil Karel IV. r. 1356 od Jana z Potštejna celé panství a r. 1358 od Jana z Vartemberka a Veselí blíže neznámá práva k Potštejnu. V této kupní smlouvě je také první písemná zpráva o městečku Potštejnu, tehdy zvaném Potštejnek.

V dalších letech se Potštejn již připomíná jako královské zboží v držení různých zástavních pánů. Okolo l. 1371 až 1376 byl zde zástavním držitelem opavský kníže Bolek, po něm leslavský biskup Jan, dále knížata opolská Bolek, Jindřich, Bernard, Ladislav a těšínský kníže Přemek. Když král Václav IV. vyplácel ze zástavy všechny komorní statky, vyplatil v l. 1390–1397 i Potštejn.

Vykoupený Potštejn Václav IV. postoupil r. 1395 Jindřichu Lacembokovi z Chlumu, Husovu průvodci do Kostnice. Lacembok zápisem z r. 1396 slíbil králi, že Potštejn opět vrátí, kdykoli mu bude nařízeno. R. 1398 zastavil král Václav IV. hrady Potštejn a Bezděz se všemi městečky a vesnicemi moravskému markraběti Prokopovi, za něhož byl hrad r. 1399 bezvýsledně dobýván vojsky panské jednoty, vedenými litomyšlským biskupem Janem, Bočkem z Kunštátu a Smilem Flaškou z Rychmburka. Po smrti markraběte Prokopa r. 1405 vrátil Václav IV. Potštejn opět Jindřichu Lacembokovi z Chlumu. V letech 1410–1425 byl hrad v držení královny Žofie, manželky Václava IV., po jejíž smrti r. 1425 připadl králi Zikmundovi.

Za husitských válek byl Potštejn od r. 1427 zápisným zbožím Půty mladšího z Častolovic, nesmiřitelného nepřítele husitů, kteří r. 1432 hrad oblehli. Posádka se vzdala až po půlročním obléhání. Po smrti Půty mladšího z Častolovic r. 1435 spravovala Potštejnsko, Kladsko i Minsterbersko jménem sirotků Aničky, Kateřiny a Anny vdova po Půtovi starším Anna, rozená kněžna osvětimská. Ta pak prodala všechny tyto državy Hynku Krušinovi z Lichtemburka, který je na Potštejně poprvé připomínán r. 1422. Jeho syn Vilém Krušina r. 1454 postoupil všechny zděděné statky správci a hofmistru Království českého Jiřímu z Poděbrad. Ten zastavil Potštejn náhradou za Kolín husitskému knězi a zakladateli Nového Tábora na Moravě Bedřichu ze Strážnice, který zde r. 1459 zemřel. R. 1472 zdědil Potštejn Jiříkův syn Boček z Kunštátu a po jeho smrti r. 1496 knížata minsterberská bratři Viktorin, Jindřich starší a Jindřich mladší, jinak Hynek. Kníže Viktorin r. 1472 a kníže Hynek r. 1474 přenechali svá práva na Potštejn knížeti Jindřichu staršímu, který jej ještě před r. 1478 postoupil své matce královně Johance, která jej ihned zastavila svému hofmistru Hynkovi z Valdštejna. V následujících letech 1483–1487 vládl Potštejnskem opět kníže Jindřich Minsterberský, který však r. 1488 opět hrad zastavil, tentokrát Mikuláši Hrdému z Klokočova. Vyčerpán finančními náklady na válku ve Slezsku proti uherskému králi Matyášovi r. 1488, byl kníže Jindřich Minsterberský nucen prodat okolo r. 1495 panství litické i potštejnské. Na doporučení krále Vladislava II. je koupil jako dědičný majetek Vilém z Pernštejna. Podle zápisu v zemských deskách z r. 1497 zahrnovalo potštejnské panství hrad Potštejn, městečka Kostelec nad Orlicí a Potštejnek a 13 vsí.

Za pánů z Pernštejna plnil hrad nejen funkci obranného a správního střediska rozsáhlého panství, ale stal se především honosným a reprezentačním sídlem renesančních velmožů. Po Vilémovi z Pernštejna zdědil r. 1521 Potštejn jeho syn Vojtěch, který sepsal pro svého hejtmana Albrechta Sudličku z Borovnice směrnice, podle nichž měl hrad i panství spravovat. Zakázal například trestat poddané bitím. Po jeho smrti r. 1534 získal Potštejn jeho bratr Jan z Pernštejna, držitel kladského hrabství. Za jeho i Vojtěchovy vlády nacházeli na pernštejnských statcích útočiště čeští bratři, kteří však byli z Potštejna r. 1547 vypuzeni Janovým synem Jaroslavem z Pernštejna. V jeho majetku zůstal Potštejn až do r. 1556, kdy jej musel pro dluhy prodat falckraběti rýnskému, knížeti bavorskému, arcibiskupu solnohradskému a biskupu pasovskému Arnoštovi, který ohromné potštejnské panství rozparceloval na pět dílů a po částech rozprodal.

Jeden díl s hradem Potštejnem prodal r. 1558 Václavu Hrzánovi z Harasova a na Jenštejně. Po jeho smrti r. 1570 vládl Potštejnskem za nezletilého sirotka Adama Šťastného Hrzána z Harasova poručník Mikuláš z Vildštejna. Po smrti Adama Šťastného r. 1598 držela Potštejn jeho dcera Anna Kateřina, vdova po Janu Burianu Kaplířovi ze Sulevic, podruhé provdaná za Jana Arnošta z Ullersdorfu, které byl Potštejn r. 1629 pro dluhy prodán císařskému plukovníkovi nizozemského původu, majiteli vambereckého panství Kašparu Grambovi. Po jeho smrti r. 1633 držela panství jeho žena Magdalena Grambová, která se r. 1640 podruhé provdala za Ottu Jindřicha Štose z Kounic. Sňatkem s její dcerou Františkou Magdalenou a zakoupením práv jezuitů z Hradce Králové, která získali odkazem Kašpara Gramba, získal r. 1666 Potštejn Václav Záruba z Hustířan. Zárubové drželi Potštejn do r. 1746, kdy jej Alžběta Zárubová z Hustířan, provdaná za hraběte z Hautois a podruhé za hraběte Cavriani, prodala slezskému emigrantu francouzského původu hraběti Janu Ludvíkovi Harbuvalovi-Chamaré, zkušenému hospodáři a průmyslovému podnikateli. Ten zřídil v Potštejně r. 1755 velkou plátenickou manufakturu s rozsáhlými bělidly, která dodávala výrobky až do zámoří. V Potštejně byla r. 1755 rovněž založena přádelní a tkalcovská škola pro poddané ze širokého okolí, která měla zvýšit kvalitu českého plátna. Po smrti Jana Ludvíka r. 1764 se ujal potštejnského statku jeho syn Antonín, který se pokusil i o zavedení hedvábnictví. Dal rovněž r. 1781 postavit naproti zámku lékařský dům pro chirurga (nynější faru), jenž měl vykonávat obvodní službu na území celého velkostatku. Do dějin hradu se Jan Antonín zapsal svými vykopávkami v podzemí zámku.

Za obou hrabat Chamaré došlo k zásadnímu zlomu i ve vývoji městečka Potštejna. Do poloviny 18. století mělo povahu původního podhradí s funkcí sloužit potřebám hradu hlavně řemeslnickou a dělnickou prací a sdílelo s ním i jeho osudy. Když byl hrad jako sídlo v 30. letech 17. století opuštěn, ztrácelo svou úlohu a hospodářský význam. Až opět od r. 1746 ožilo jako ústředí samostatného potštejnského velkostatku a manufaktury a opět se mu vrátila funkce služebnosti k sídelní vrchnosti, ale tentokrát již v uvolněnějším kapitalistickém vztahu. V této době také vznikly nové místní části obce Fabrika a Bělisko, typické jádro tehdejšího manufakturního Potštejna.

R. 1851 získal Potštejn sňatkem s Alžbětou Harbuvalovou Prokop Dobřenský z Dobřenic. V majetku Dobřenských zůstal Potštejn až do r. 1945, kdy přešel do vlastnictví státu.

Původní drslavický hrad zaujímal jenom vrchol hory, tedy prostor dnešního hradního paláce, a byl obehnán dvojím opevněním. V r. 1339 byl královským vojskem dobyt a rozbořen tak, že dnešní stavební zbytky zachovaly jeho podobu jen přibližně. R. 1359 jej dal Karel IV. obnovit. Z té doby pravděpodobně pochází i systém podzemních chodeb, sloužících obranným účelům. Tehdejší hradní palác byl postaven zřejmě v místech dnešní kaple a tvořily jej dvě věžovité budovy spojené zdí, jejíž zbytky jsou dosud částečně patrny v terénním stupni na nádvoří. V jižní části dnešního vnitřního hradu bylo patrně nádvoří, obehnané zdí s branou. Hrad byl obklopen parkánem s vysokou zdí, jejíž zbytky jsou dosud patrny vlevo od dnešní páté brány. Navíc bylo opevnění zesíleno valem a hlubokým příkopem, překlenutým v západní straně padacím mostem. Karlův Potštejn zaujímal tedy přibližně prostory dnešního vnitřního hradu.

Po husitských válkách bylo hradní opevnění zesíleno druhým kruhem hradební zdi, zpevněným dvěma okrouhlými vížkami severně od cesty z podhradí. V l. 1458–1459 zpevnil hrad král Jiří Poděbradský vybudováním dolního pásu hradeb, zesíleného osmi čtverhrannými baštami, vestavěnými do hradební zdi v odstupech 60–100 m. V 15. století byl hrad Potštejn vojenskou pevností prvního řádu.

Největšího významu však dosáhl v první polovině 16. století, kdy byl upraven na honosné sídlo pánů z Pernštejna. V době svého největšího rozkvětu byl hrad chráněn trojitým prstencem hradeb. Přístup do něho byl z východní strany po tzv. opyši. První brána byla zesílena příkopem a nízkou dřevěnou jednopatrovou vížkou, z níž se vycházelo na cimbuří ohradu, která z obou stran chránila 150 m dlouhou vozovou cestu, vedoucí k druhé bráně. Vížka byla dřevěná proto, aby v případě potřeby mohla být snadno stržena a svým materiálem alespoň na čas zatarasila útočníkům přístup do mezivalí. Toto mezivalí končilo u širokého, zděného příkopu, ze všech stran chráněného vysokými zdmi, přiléhajícími k prvnímu pásu hradeb. Přes příkop vedl zvedací most do druhé brány klenutého průjezdu, chráněné vpravo kamennou věží. Kromě brány byla zde ještě lávka a kamenná fortna pro pěší. Po levé straně brány stály kůlny pro vozy a různé hospodářské nářadí a kovárna. Odtud také vybíhal po obvodu celého kopce první hradební pás, zesílený osmi čtyřhrannými baštami.

Od druhé brány pokračovala cesta druhým mezivalím, opět po obou stranách chráněným pevnou hradbou. Po 250 m byla cesta překlenuta třetí branou s pevnou věží, která zde však měla i mimořádně důležitý úkol – ochranu hradní studny, zbudované asi 15 m vpravo od věže. Význam vody pro hradní posádku v případě obležení byl nesmírný. Proto byla nad studnou vztyčena ještě zvláštní ochranná věž, zpevněná mocnými opěrnými pilíři. Studna byla spojena s věží nad třetí branou krytou chodbou. K dalšímu zabezpečení studny sloužila zvláštní bašta, zbudovaná mezi ní a dolní hradbou.

Od třetí brány pokračovalo mezivalí až ke čtvrté bráně, chráněné mohutnou dvoupatrovou věží, v jejímž průjezdu vpravo byl příbytek vrátného, vlevo písárna, kde byly vyřizovány běžné úřední záležitosti. K této bráně, dodnes ozdobené pernštejnskou zubří hlavou, se přimykal prostřední hradební pás, obepínající vrchol kopce. Toto opevnění bylo na severní straně posíleno dvěma kulatými věžemi, chránícími přístupové mezivalí i jádro vlastního hradu.

Na východní straně hradby byly umístěny konírny. Jižní strana pak byla chráněna mocnou plošinnou baštou, výhodnou pro umístění hrubé střelby. Vedle stály hospodářské budovy neznámého účelu. Na západní straně zesilovala hradbu kulatá bašta. Volný prostor, do něhož se mezi druhým a třetím hradebním pásem rozšiřovala příjezdová cesta, sloužil jako shromaždiště a cvičiště hradní posádky.

Od čtvrté brány se východním směrem zatáčela příkrá cesta přes hradební „plac“ k páté hradní bráně, uzavírající poslední vnitřní opevnění tvaru podkovy, obrácené obloukem k jihu. Brána byla opět zesílena mocnou věží stojící v místech, kde r. 1339 v troskách tehdejší věže zahynul Mikuláš z Potštejna. Napravo od vchodu byl čeledník, nalevo světnice vrátného. Po celé délce severní strany vnitřního opevnění stály byty úředníků a spižírny. Nahoře byla hradba zpevněna dřevěným podsebitím. Naproti těmto budovám, přistavěna na vnější zeď hradního paláce, stála kuchyně se spižírnou a pod ní napravo cisterna na vodu. Jižní část hradby zesilovala mohutná kulatá věž, bývalá věznice, na jejímž místě dnes stojí kaple Božího hrobu, východní stranu menší čtyřhranná bašta. Všechny fortifikační složky vnitřního opevnění dokazují, že zde bývala nejstarší hradní část.

Od páté brány vedla cesta ke hradnímu paláci parkánem po severní a západní straně až k jeho jižnímu konci, kde byla poslední brána. Cesta byla pravotočivá proto, aby útočník, držící zbraň v pravé a štít v levé ruce, byl ze strany paláce odkryt střelám. Šestou branou, zpevněnou příkopem, padacím mostem a věží, se vcházelo na podkovovité palácové nádvoří, obklopené dvěma křídly jednopatrového paláce, jehož konce na severní straně spojovala silná zeď s cimbuřím. V paláci byly komnaty panstva, pokoje pro hosty, byt purkrabího, ložnice služebnictva, kaple, zbrojnice, spižírny a sklepy. V prvním patře každého křídla byly slavnostní síně a sedm dalších pokojů nestejné velikosti. Síň v levém křídle paláce byla spojena dřevěným můstkem s věží nad pátou branou, která měla být posledním útočištěm zbytků posádky. Odtud byl také jeden ze vstupů do podzemních chodeb. V místech bývalého hradního paláce stojí dnes rozvaliny kostelíka sv. Jana Nepomuckého. Ve východním rohu paláce je ve výši 5 m nad zemí na jednom kvádru vytesán gotickým písmem latinský, dnes již nečitelný nápis. Archeolog Karel Josef Biener z Bienenberga jej r. 1778 četl takto: Signata instes, caritas extirpat hostes. (Na poznamenaném začni hledati). Toto čtení přejal také Alois Jirásek do své povídky Poklad, v níž vypráví, jak hrabě Jan Antonín Harbuval-Chamaré na základě nápisu hledal v podzemních chodbách hradu poklad. Jde však zřejmě o latinský verš, obsahující zbožnou průpovídku. Kámen dnes není na svém původním místě. V bývalém hradě tvořil pravděpodobně hořejší příčnou část kamenného portálu.

Poslední stavební úpravy spolu s kamenickou a malířskou výzdobou se na Potštejně prováděly koncem 16. století za Adama Šťastného Hrzána z Harasova, který se tím značně zadlužil. Adam Šťastný byl také posledním majitelem, který na Potštejně sídlil. Ještě r. 1635, při dělení pozůstalosti po Kašparu Grambovi, konstatuje zápis, že „…hrad, zámek Potenštejn leží na vysokém vrše nad městečkem Potenštejnem, někdy velikým nákladem od kamene vystavěný, na díle cihlou a na díle šindelem přikrytý, trojími zdmi kamennými a baštami a blochourmi (sruby) okolo obehnaný. V kterémžto pokojův, světnic, komor, pavlačí sklepů klenutých, jak nahoře suchých, tak dole pro vína a piva, kuchyně, špižírně a maštalemi, obilnicemi, studnice široká a tesaným kamenem od vrchu až dolů vůkol obezděná… i jiných všelijakých potřeb se vším dostatkem jest …“.

Potom ale přestal být nepohodlný hrad sídlem vrchnosti a vzhledem k pokroku ve válečnictví již nevyhovoval ani jako pevnost. Opuštěný a neudržovaný objekt pozvolna chátral a v r. 1673 je uváděn jako pustý. Zkázu hradního areálu dovršil v l. 1747–1782 hrabě Jan Antonín Harbuval-Chamaré, který v podzemí marně hledal legendární poklad loupeživého Mikuláše z Potštejna. Vykopávkám padly za oběť i některé doposud zachovalé části hradního objektu. Avšak kromě starých klíčů, podkov, ostruh, pečetidla městečka Potštejna a dalších drobností, nenalezl nic. Nálezy pocházejí vesměs ze 16.–17. století a jsou dnes uloženy v Pamětní síni Jiráskova Pokladu v Potštejně. Jediným výsledkem výzkumu je plán podzemních chodeb, pořízený r. 1762 hrabětem Harbuvalem-Chamaré.

R. 1766 dala postavit v opuštěných hradních rozvalinách hraběnka Anna Barbora Harbuval-Chamaré rokokový kostelík sv. Jana Nepomuckého, z něhož se dnes zachovalo jen obvodové zdivo. Při kostelíku zřídila i obydlí pro kapucínské mnichy, kteří se tu ale nikdy neusadili. Na dolním nádvoří byla později vybudována kaple Božího hrobu, která se zachovala dodnes.
více  Zavřít popis alba 
  • 19.9.2020
  • 35 zobrazení
hasicimestotouskov
Výjezd 12.9.2020 16:24 hodin
Na dopravní nehodu se zraněním vyslalo operační středisko jednotky SDH Město Touškov a PS Nýřany za Město Touškov.Po příjezdu na místo události hasiči provedli předlékařskou pomoc posádce vozu ,dále také provedli protipožární zabezpečení automobilů a řízení dopravy.Příčina nehody byla předána policii ČR.
více  Zavřít popis alba 
  • 18.9.2020
  • 20 zobrazení
martinabe
1)Příjezd autem do Ružomberku, autobusem do Donoval, pěšky na útulnu pod Kečkou
2) Utulna pod Kečkou - utulna Ďurková
3) Ďurková - Čertovice - domeček horské služby
4) Čertovice - Andrejcová utulna
5) Andrejcová - Telgart
více  Zavřít popis alba 
  • letos v září
  • 20 zobrazení
kockysos
13.9.2020 - Dnes zavolala oznamovatelka, že v Hodoníně na nám. B.Martinů je už třetí den kočka, vyčerpaná, sotva se drží na nohou a dnes už jen leží. Po příjezdu na místo zjištěno, že se jedná o cca dvouletého nekastrovaného kocoura, totálně vyčerpaného, dehydrovaného a hladového. Od lidí sedících u hospody jsme ještě dostávali rady - "Nesahejte na něho, je nemocný!" ... Můžete se všichni stydět, že vás nikoho ani nenapadlo dát kocourovi aspoň vodu ... Kocourka jsme vzali k nám a umístili do karantény, chuť na jídlo má a baští dobře, tak věříme, že bude v pořádku.
více  Zavřít popis alba 
  • 15.9.2020
  • 66 zobrazení
honestveteran
Výstava historických vozidel a soutěže.
Program:
1. do 10:00 Příjezd a prezence historických vozidel parkoviště hypermarketu Globus Opava.
2. 11:00 - 12:00 Oběd v restauraci Globus.
3. 12:30- 13:30 Doprovodný program: DJ Prolux, Soutěže pro posádky vozidel.
4. 14:00 Vyhlášení soutěže elegance.
5. 14:30 Ukončení výstavy, odjezd vozidel.
“ Globus Opava hrdým partnerem “
více  Zavřít popis alba 
  • letos v září
  • 126 zobrazení
blanaturistka
Dlouhé stráně a Velké Losiny) dne 12.9.2020
6:15 usazení v Ex 113 na vyhrazená místa a v 6:23 odjezd vlakem z Prahy, hl. n. směr Warszawa. Příjezd do Zábřehu na Moravě v 8:22. Možnost nákupu ranní kávy a pečiva. V 9:00 odjezd autokarem přes Velké Losiny do Koutů nad Desnou. Od 10 hodin exkurze na přečerpávací vodní elektrárně Dlouhé Stráně (elektrárna - Návštěvnické centrum, podzemí elektrárny, autobusem kolem spodní nádrže až na horní nádrž do výšky 1350 m.n.m.).
v 13:00 příjezd autokarem do Velkých Losin, procházka lázeňským parkem, možnost prohlídky zámku nebo historické papírny. Možnost koupání v termálních lázních Velké Losiny - 18:07 odjezd vlakem v Velkých Losin přes Zábřeh na Moravě (přestup na Ex 112 - místenky zajištěny) do Prahy .V 21:39 příjezd na pražské hlavní nádraží Cestovali jsme s CK Futura a byli jsme moc spokojeni.Velký dík patří organizátorkám, bývalým kolegením Milušce, Martě a Dáše z as.Svoboda.Foto Blanka Šťastná
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 13.9.2020
  • 60 zobrazení
Reklama