pavelstejskal
Cyklodovolená v Triglavském národním parku v Julských Alpách - Bohinj, Bled, Vogel
konec června 2014
1.kolem jezera Bohinj v horách 2.Vogel a hřebenovkou na horskou boudu-sýrárnu 3.vodopády Savica 4.kolem jezera Bled
Pokračování slovinské dovolené - moře Chorvatsko (ostrov Koversada)
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • léto 2014
  • 24 287 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
panrh
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • červen 2018
  • 23 044 zobrazení
terhy
Zcela neplánovaná dovolená. Na hyperslevy.cz jsem našla zájezd od Adrialand za výhodnou cestu i s plnou penzí. Poslala jsem odkaz kamarádce a protože je stejný blázen do cestování jako já, tak jsme si zájezd zakoupily. A za 3 týdny jsme vyrazily. A určitě jsme neudělaly chybu, stálo to za to.

Ubytované jsme byly ve stanech v kempu Porat v Povljaně, pár metrů od pláže. Přijemní a ochotní lidé.

V Povljaně je hned několik pláží, jak oblázkových tak písečných - Duborvník, Malý Dubrovník, Perilo, Livada, Obatnica, Stara Povljana. V blízkosti pláže Dubrovnik ve stínu borovic je jezírko Segal s léčivým bahnem. Nejvhodnější pláže pro děti je Perilo, Obatnica a Stará Povljana, je zde písek a pozvolný přístup do moře.

Výlety jsme si organizovaly na vlastní pěst, dopravovaly jsme se autobusy. Doprava tu není dobrá, jezdí pouze 3 autobusy denně a to ráno, odpoledne a večer a jsou drahé. Ale za tu nádheru co jsme viděly to určitě stojí.

Fishpicnic jsme si rezervovaly v Pagu za 280 kun. Vyplouvá se v půl 10 a zpět se vrací v 18 hod. Jsou 4 zastávky - v Caska, Metajna, Beritnica a u jeskyni, kterou můžete prolézt. Určitě doporučuji si zařídit, je to úžasný zažitek.
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • červenec 2017
  • 21 062 zobrazení
petr0404
7 komentářů
  • červen až červenec 2013
  • 20 707 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
tomasteska
2 komentáře
  • květen 2017
  • 20 898 zobrazení
pepajosef
Oslava v domácím prostředí v rodinném kruhu. Půl století od svatby (přesně na den), 3 děti, 4 vnučky (samé holky).
více  Zavřít popis alba 
  • 13.8.2016
  • 20 355 zobrazení
premyk
Ostrov Pag 2015
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2015
  • 18 329 zobrazení
domca2008
Ac se to nezda, je tu cerven, konec cervna, konec skolniho roku. No mazec...Mamka Verca byla v Parizi a vsichni kluci na koupalku na Slavii.. Bylo nadherne... Kvido slavil ve velkem narozky u nich na chate, moc jsme si to uzili... a hned potom jsme jeli na Food Fest na Vitkov, kde toho bylo taky hodne k videni. A pak? Pak uz jen vysvedceni, oslava v kempu a priprava na prazdninyyyyyyyy....
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • léto 2016
  • 16 085 zobrazení
kobra44
Fotky ze 4.turnus Mořského koníka v Poseidon beach Chalkidiki
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2014
  • 15 445 zobrazení
panrh
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • červen 2017
  • 12 509 zobrazení
tymonek
Slovácký rok je národopisná slavnost pořádaná v Kyjově od roku 1921 a patří mezi nejstarší folklorní festivaly v České republice. Od roku 1971 se opakuje po čtyřech letech, zpravidla trvá tři dny. Jednotlivé obce slováckého Kyjovska zde představují své lidové kroje a zvyky – jízdu králů (Skoronice), stavění máje (Bukovany) apod. Probíhá také přehlídka dechových a cimbálových kapel, taneční zábavy, jarmark, výstavy, přehlídka dětských souborů, krojovaný průvod aj. Festival probíhá po celém městě (náměstí, park, ulice, muzeum, stadion, letní kino...). Běžně zde účinkuje přes 3 000 lidí.
Na rozdíl od jiných tradičních folklorních slavností v okolí Slovácký rok nevychází z žádné náboženské tradice nebo svátku patrona obce. Členové Sokola a Národních jednot chtěli původně ukázat všechny místní lidové zvyky tak, jak probíhají během celého roku na Slovácku a probudit zájem o slovácké kroje, které se tehdy už značně vytrácely z běžného života. Dodnes tak přispívá k udržování lidových tradic na Slovácku. Jde o slavnosti pouze kyjovského Dolňácka.
Poprvé byl Slovácký rok uspořádán 14. a 15. srpna 1921 na počest 50. výročí založení místního Sokola. První den se nesl v duchu sokolských oslav. Župních cvičení se zúčastnily sokolské soubory z Francie, Jugoslávie a USA. Druhý den dopoledne sokolská jednota z Vlčnova předvedla Jízdu králů. Odpoledne prošel městem krojovaný průvod a pak na cvičišti u sokolovny byly předvedeny lidové zvyky: Dožínky (obce Ježov, Kelčany, Žádovice), zahájení hodů (Lanžhot), věnec (Bukovany, Sobůlky), stínání berana (Bohuslavice), mlácení kačera (Boršov, Nětčice), šlahačka (Vlkoš), svatba (Milotice, Šardice) a kácení máje (Svatobořice). Slavnosti doplňovala velká národopisná výstava, divadelní představení dramatu Maryša Aloise a Viléma Mrštíků a krojovaná Jízda králů. K popularizaci slavností přispělo i jejich filmování a následné promítání v Evropě i USA. Odhaduje se, že slavnosti zhlédlo až 30 000 návštěvníků. Přítomni byli i někteří zahraniční novináři a spisovatelé.
Pro příznivé ohlasy byl Slovácký rok opakován hned 4. a 5. června 1922, pak 5. a 6. června 1927, 28. a 29. června 1931. Další slavnosti byly plánovány na rok 1939, ovšem kvůli nepříznivé politické situaci nakonec zrušeny. Po pětadvacetileté přestávce se Slovácký rok znovu konal 23. a 24. června 1956, 18. srpna 1957, 1961 a 1971. V tomto roce bylo rozhodnuto o pořádání Slováckého roku pravidelně každé čtyři roky.
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • srpen 2015
  • 12 306 zobrazení
business1
  • zima 2015/2016
  • 12 125 zobrazení
toulavej68
Západočeská metropole Plzeň se svojí Škodovkou a významným železničním uzlem byla během 2. světové války důležitým centrem nacistické Třetí říše. V letech 1940 až 1945 se stala terčem několika spojeneckých náletů. Posbíral jsem pár desítek fotografií toho posledního, uskutečněného na samém konci války, ale snad nejničivějšího..
V noci z 16. na 17.4.1945 provedly bombardéry RAF z Velké Británie nálet na seřaďovací nádraží v Plzni (Ranžír). K úderu byly určeny posádky No. 5 Group RAF. Ze základny v jihovýchodní Anglii vzlétlo 227 bombardérů Lancasterů a 11 Mosquitů. Letouny letící v čele formace shazovaly kovové proužky k vyřazení německých radarů. První značkaři od No. 463 Squadron RAAF a No. 630 Squadron RAF, kteří měli za úkol vyhledat a označit cíl, byli nad Plzní v 3:58. Orientačním bodem byly lesknoucí se hladiny boleveckých rybníků. Ti označily cíl barevně hořícími pumami, osvětlení a další označení cíle provedly letouny No. 627 Squadron RAF a No. 97 Squadron RAF. Pak se jako hrůzná bouře přivalilo od severu 208 těžkých Lancasterů hlavního svazu, který tvořilo zbylých 14 Squadrons. Osvětlovací fléry proměnily noc v den, podle pamětníků se v jejich záři daly číst noviny. Během 17 minut (!) všechny letouny shodily 891 tun trhavých a 4 tuny zápalných bomb! Zcela konsternovaní Němci se nezmohli na žádnou účinnou obranu, žádné z útočících letadel nebylo zasaženo, ani jinak poškozeno. Cílem útoku bylo hlavní nádraží a přilehlý železniční uzel ze kterého se stalo úplné šrotiště německé techniky směřující na frontu, lokomotiv, vagonů a pokroucených kilometrů kolejí, výbuchy rozmetaly nástupiště i všechny pomocné provozy, pohnuly kopulí odbavovací haly, zničeno bylo na 2 tisíce vagonů a 85 lokomotiv, zkázu znásobil výbuch vlaku s municí. V místě, kudy denně projíždělo okolo 370 převážně vojenských transportů se zastavil život, do konce války se Němcům nádraží nepodařilo uvést do provozu. Na nádraží i v okolí zahynulo 624 osob, z toho bylo asi 500 německých vojáků a uprchlíků, kteří se snažili skrýt ve výstupních tunelech nádraží. (www.vrtulnik.cz)
Na seřaďovacím nádraží se podařil spojencům možná jeden kousek, o kterém sami ani nevěděli. Ve vlacích zde čekali na únik na západ i vysoce postavené osoby Třetí říše. Němečtí generálové a členové štábu s úředníky gestapa nálet přežili, protože jejich vlak, který v době náletu také stál na nádraží, byl náhodně odstaven až na kolejích za Bolevcem. Zničeny ale byly nákladní vagony, jimiž odváželi svůj majetek i naloupenou kořist. A právě při náletu došlo ke zničení uměleckých děl, která kořistníci chtěli přepravit do Německa. Mezi cennými obrazy, sochami, porcelánem a historickým nábytkem měly být dle ústních vyprávění i ztracené insignie Karlovy univerzity. Tato legenda, která sice nemá prakticky žádný reálný podklad, čas od času nesměle vystrkuje hlavičku z hájemství otazníků. Kdo ví? Pocit, že v některém ze starých plzeňských sklepů či pod železničním náspem odpočívá poklad, dokáže zajímavě šimrat kolem žaludku.
V Jateční ulici, nedaleko seřaďovacího nádraží, dopadla jedna z bomb přímo do plně obsazeného krytu. Byl to pouze kryt ze dřeva zasypaného hlínou a ne příliš hluboký. Nikdo z přítomných neměl šanci na přežití. A protože do krytů utíkaly hromadně celé rodiny, byl to pěkný masakr, kdy během chvilky zahynuli někomu všichni příbuzní. Kolik lidí a kdo v krytu zahynul se nedalo ani tehdy přesně určit. Po začátku náletu se sem seběhli i uprchlí zajatci z transportu smrti, jejichž vlak stál na již zmíněném seřaďovacím nádraží. Kryt byl po náletu pouze zahrnut jako hromadný hrob. Na jeho místě stojí dnes malý pomníček, ke kterému se příbuzní obětí a očití svědkové události každoročně scházejí. Uctívají památku zemřelých a vyprávějí svoje svědectví o tehdejší hrůze. Mezi oběťmi náletu byla mj. i třída 38 dětí i se svou učitelkou, jejichž památku dnes připomíná pamětní deska v chodbě Konzervatoře poblíž Habrmannova náměstí, kde k tragédii došlo.
O smyslu náletu se hodně diskutovalo a spory se vedou dodnes. Zejména komunisté podsouvali západním spojencům zlé úmysly a zničení průmyslu budoucího socialistického státu dva týdny před koncem války, zřejmě již tehdy měli jasnozřivé schopnosti vědět, kdy válka skutečně skončí. V době útoku se ještě tvrdě bojovalo u Chebu a na Moravě, vyřazení plzeňského nádraží a výroby ve Škodovce nejspíše opět přispělo ke zkrácení války. Škody v továrně nebyly zase až tak fatální, o této skutečnosti svědčí původní zastaralé strojní zařízení, které se ve Škodovce používalo další dlouhá desetiletí..
Kategorie: dokumentyudálosti
více  Zavřít popis alba 
22 komentářů
  • 21.11.2014
  • 12 009 zobrazení
mrkosek
malebné místečko u Zlatého potoka s parádníma lidičkama
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • červenec 2018
  • 11 794 zobrazení
saricas
  • červenec 2013 až listopad 2015
  • 10 304 zobrazení
haltoffi
1 komentář
  • léto 2014
  • 8 751 zobrazení
kawasakis
RUMUNSKO (ROMANIA)
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • srpen 2013
  • 8 488 zobrazení
sylva0606
  • léto 2013
  • 7 455 zobrazení
bele
ALB 376 - POZOR
Vždy, když dojdete ke splavu, tak si dávejte pozor, kterou rukou vám prodávají Algidu.

Jinak největší úspěch měla sprostá pohádka o Viktorce u splavu a jiných příhodách ze starých časů :-)
Doufám, že sem dostanu její e-verzi

Oskořínek 7.9.2013 – 3.ročník Sokolského turisticko-poznávacího zájezdu do pevnosti Josefov a Babiččina údolí. Tématicky je to rozděleno do 6 ALB:

1 – Jak jsme dobyli pevnost JOSEFOV
https://bele.rajce.idnes.cz/Jak_jsme_dobyli_pevnost_JOSEFOV

2 - Jak jsme rekonstruovali bitvu u PIAVY
https://bele.rajce.idnes.cz/Jak_jsme_rekonstruovali_bitvu_u_PIAVY

3 - Jak měla VIKTORKA konkurenci
https://bele.rajce.idnes.cz/Jak_mela_Viktorka_konkurenci

4 - Co BABIČKA neviděla na Rudrově mlýně
https://bele.rajce.idnes.cz/Co_babicka_nevidela_na_Rudrove_mlyne

5 - Jak bylo NA ZÁMKU a v podzámčí
https://bele.rajce.idnes.cz/Jak_bylo_na_zamku_a_v_podzamci

6 – SOKOL 2013 – účastníci zájezdu
https://bele.rajce.idnes.cz/SOKOL_2013_ucastnici_zajezdu
více  Zavřít popis alba 
93 komentářů
  • 8.9.2013
  • 7 294 zobrazení
snebule
  • jaro 2015
  • 6 984 zobrazení
Reklama