Hledání: 56. ročník Štítu Radhoště, Dolní Bečva 2018, SDH Dolní Bečva

Pro dotaz 56. ročník Štítu Radhoště, Dolní Bečva 2018, SDH Dolní Bečva jsme našli 1 869 výsledků.

Náš tip

Objevte možnosti videa
Fotka vydá za 1 000 slov.
A co teprve video?

sdhdolnibecva
Foto: SH ČMS – SDH Dolní Bečva
(Vojtěch Kulišťák, Tereza Daňková, Hana Kotulková)
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2018
  • 361 zobrazení
ondrejhavelka
Z cestopisu Cesta k branám Damašku VÝCHODNÍ AFRIKOU.

K dostání online: https://www.bux.cz/afrika/cesta-k-branam-damasku-vychodni-afrikou-1?searchToken=a248af3e-6b1f-4ca2-84e6-9228ee968d32

Audio verze knihy: https://www.youtube.com/watch?v=0htWrgiSf5o

Starší žena, patrně jedna z náčelníkových manželek, nás zve k sobě do chýše. Důvěra nás moc těší a rádi pozvání přijímáme. Vstupujeme do kruhového prostoru. Než oči přivyknou tmě v chýši, vnímáme jen zápach, který je velmi silný. Okamžitě zjišťujeme, že Masajové žijí v chýších spolu se svým dobytkem. Očima už pomalu rozeznáváme obrysy postav. Jsou tady dvě ženy s maličkým, sotva týdenním dítětem a čtyři kozy se dvěma kůzlaty. Zvířata mají vyhrazenou pravou část chýše a od lidí je odděluje malá dřevěná ohrádka. Zápach je celkem nesnesitelný, ale byla by urážka teď z chýše odejít, a proto se ze všech sil snažíme vydržet.
Oči už přivykly šeru. Začínáme rozeznávat jednoduchou výzdobu, místa na spaní a ostatní zařízení chýše. Žije se tady velmi skromně. Za námi vstupuje dovnitř také mladá dívka, která
mluví anglicky. Teprve nyní se ptáme na její jméno. Jmenuje se Wougunte. Má úspěšně za sebou základní školu a nyní studuje ve městě Arusha střední školu. Odtud pramení její dobrá znalost cizího jazyka. Wougunte nám představuje malé miminko. Narodilo se před pěti dny. Je to holčička. Dali jí jméno Utu, po matce, která bohužel zemřela při porodu. Wougunte se tváří jako by to bylo běžné, bez větších emocí. Nám se z toho ale sevřelo srdce.

Tady u Masajů přichází děti na svět doma v chýších. Co zvládne porodní bába, to je řešitelné, ostatní je záležitost bohů. Masajové vnímají smrt jako přirozenou součást života. Ostatně lidé nežijí příliš dlouho. Průměrná délka života je tady 56 let. Toho se ale většina lidí nedožije. Když se zamýšlím nad délkou života, zjišťuji tady v Africe, že je to pojem velmi diskutabilní. Například my na své cestě prožijeme za týden mnohem víc než doma za měsíc. Nebojím se říci, že za měsíc cesty se
posuneme daleko dál než za šedivý rok strávený pracovním životem v Čechách. Někdy je prostě jeden nabitý rok více než dvacet jednotvárných let splývajících v jedno mlhavé neurčito. Kolik času v Evropě
věnujeme práci, která nás nebaví a neděláme ji rádi? Osm hodin denně? Nebo více? Kolik času unaveně pročekáme na dopravní prostředky, v zácpách, ve frontách. Kolik času setrvačně pročekáme na povýšení, na dovolenou, na zvednutí mzdy, na lepší časy?
Trpíme nespavostí a zíráme do nočního stropu. Bereme léky na tlak a na nervy, abychom čekali na nové auto nebo na dobu, kdy konečně splatíme hypotéky. Je to lépe prožitých osmdesát let než masajských padesát?

Wougunte se odmlčela. Přichází náčelník. Je oblečen stejně jako ostatní muži. Není ani největší, ani nejsilnější, ani nejstarší. Je to sympatický usměvavý chlapík.
Náčelník nám radostně tiskne ruce na znamení přátelství a zve nás k ohni, kde se připravuje jídlo. Dva
mladé chlapce zatím někam posílá. K našemu velkému překvapení za pár vteřin chlapci táhnou krávu
a jeden z nich v ruce svírá velkou dýku. Vypadá to, že kráva kvůli naší návštěvě dnes předčasně ukončí svou pozemskou pouť. To jsme nechtěli.

Chlapci pokládají zvíře na bok. Jeden z nich přikládá dýku ke krční tepně a slabě řízne. Z místa okamžitě vytéká krev, ale ne v takovém proudu, jaký bych čekal. Druhý chlapec zatím přiložil pod tepnu nádobu a vytékající krev chytá. Za pár desítek sekund vše končí. Chlapec s dýkou tlačí na naříznuté místo a čeká, dokud se krev nezastaví. Mezi tím už je nádoba s čerstvou krví před námi a náčelník usměvavě kyne, abychom se napili. Byla by velká urážka odmítnout tento projev úcty a důvěry. Na druhou stranu je velmi nebezpečné pít v Africe krev. Co teď? Kdyby na mě nehledělo dvacet párů masajských očí, asi bych si troufl odmítnout, ale takto? V hlavě se mi mísí myšlenky na všemožné nemoci s myšlenkami na nebetyčnou urážku Masajů, kterou si rozhodně nepřeji. Ostré slunce mi pálí za krk. Potím se.
„Tak už se napij,“ říká najednou Míša. Nerozhodné váhy se přiklonily na stranu přijetí masajské nabídky. Beru mísu opatrně do ruky a naklápím si k obličeji nepříjemně vonící krev. Téměř jsem se nenapil. Jen jsem si teatrálně namočil rty, aby to vypadalo, a významně jsem pomlaskal a pokýval hlavou. Náčelník spokojeně ukázal na Míšu. Ta udělala podobné gesto jako já a poslala mísu s krví dál. Muži ji postupně vyprázdnili. Poslední doušek patřil náčelníkovi.

Wougunte nám překládá náčelníkova slova a doplňuje, že se nám dostalo velké cti. Nikdy
prý neviděla, že by náčelník takto uctil bělocha. Vlastně prý ve vesnici nikdy ani žádný běloch nebyl.
Ptáme se náčelníka, jestli si můžeme ve vesnici postavit stan a pár dní tady pobýt. Náčelník souhlasí
a je viditelně zvědav, co dva běloši předvedou. A není sám. Celá vesnice se sbíhá, aby sledovala, jak stavíme svůj jednoduchý malý příbytek. Pozorné jsou hlavně ženy, protože stavbu chýší tady mají na starost právě ony. Když náš stan během dvou minut stojí, asi to považují za zázrak. Obcházejí ho kolem dokola a nedůvěřivě se ho dotýkají. Nabízíme všem, aby si vlezli dovnitř. Jediná Wougunte se odhodlává a zalézá si do stanu. Hned zase vylézá s neurčitým, rozpačitě vykuleným výrazem ve tváři. Další Masajové naší nabídky raději nevyužívají.

Další den pozorujeme, jak to chodí u Masajů. Brzy ráno odcházejí všichni muži kromě náčelníka s dobytkem na pastvu. Ve vesnici zůstávají jen ženy. Nedlouho po odchodu mužů se z chýší vytrácejí malí Masajové ve školních stejnokrojích. Je to velmi zvláštní pohled. Toto bychom v domorodé vesnici opravdu nečekali. Tanzanská vláda nařídila všem obyvatelům bez výjimky povinnou školní docházku. Nařízení samozřejmě dolehlo i na Masaje. Wougunte nám už včera potvrdila, že policie dodržování školní docházky někdy kontroluje. Děti odešly pěšky do nejbližší školy. Půjdou hodinu a půl a vrátí se odpoledne. Ve vesnici zůstaly pouze ženy. Ty se starají o nejmenší
děti, připravují jídlo, opravují chýše... V průběhu dne vládne pomalá, líná,
nudná atmosféra. Tak jako u všech domorodých kmenů, které jsme měli možnost navštívit.

Ve stejném rytmu proběhly tři dny. Přišel čas rozloučit se s Masaji a pokračovat v cestě. Díky nim budeme na Tanzanii nahlížet v lepším světle. Než sbalíme stan, jdeme za náčelníkem, abychom se rozloučili. Ten ale nechce o odchodu ani slyšet a volá Wougunte, aby nám překládala. Dozvídáme se, že zítra vypukne dlouho očekávaný obřad obřízek mladých chlapců a my smíme zůstat a být u toho. To je samozřejmě nabídka, se kterou nelze než souhlasit.
Celý dnešní den je ve znamení příprav. Deset mladých chlapců podstoupí bolestivý rituál. Přihlížet bude asi stovka Masajů, kteří dorazí i z okolních vesnic. Ženy pečlivě uklízejí chýše a zametají celou vesnici. Muži zatím odešli za vesnici, kde je zabíjačka. Zvali mě s sebou, ale já tyto věci nevyhledávám. Celý den pokuřujeme tabák, popíjíme bílý čaj a sledujeme rušné přípravy na zítřejší obřad emuratta. Večer je velmi klidný. Vše je hotovo a každý šel brzo spát.

Ráno nás budí nevšední ruch. Ve vesnici už jsou desítky Masajů z okolních vesnic, a to teprve vychází slunce. Ohně už hoří, maso se porcuje, vyšňořené ženy dokončují poslední přípravy a mladé dívky nazdobené těmi nejkrásnějšími masajskými šperky pokukují po mladých bojovnících. Po rychlé snídani odcházíme trochu stranou, abychom masajský rituál příliš nerušili svou přítomností. Asi hodinu po východu slunce vylézá z jedné z chýší desítka chlapců v černých oděvech s pomalovanými obličeji. Jsou mezi nimi i dva Sikóliové, které jsme potkali před návštěvou vesnice. Ve tvářích chlapců je vidět strach a stud, ale také hrdost a odhodlání. Každý pohled prozrazuje jinou emoci, které se v chlapcích rychle mísí. Jeden z Masajů, patrně kněz, pronáší rituální řeč. Dva stařešinové si zatím chystají své náčiní. Placatý kámen, jednu žiletku a hadřík. Chlapci se seřadili před stařešiny. Náčelník utišuje přihlížející a vybízí prvního chlapce jménem. Chlapec přistupuje ke stařešinům a svléká se do naha. Nervozita a stud na chvilku vítězí v jeho očích, potom se ale podívá na bojovníky, kteří ho nabádají k odvaze a v jeho tváři zaplane statečnost a odhodlání. Ženy a dívky vykukují přes ramena mužů, kteří svou hradbou zabraňují pohledu na nahého chlapce. Náčelník dává znamení. Chlapec přistupuje ke stařešinům. Pokládá penis na placatý kámen a hledí do nebe. Jeden ze stařešinů chytá jeho penis za předkožku a natahuje. V tu chvíli druhý stařešina seká žiletkou a předkožka zůstává v ruce. Chlapec sebou sotva znatelně trhnul. Stařešina mu podává hadřík a jeden z bojovníků odvádí chlapce do chýše, kde bude omyt a ošetřen. Lidé jásají.

Více v knize Cesta k branám Damašku VÝCHODNÍ AFRIKOU.
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • říjen 2008 až prosinec 2017
  • 9 845 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
cowdy
4 komentáře
  • 14.8.2008
  • 8 543 zobrazení
hadu
Stavba větrných elektráren ve Vítězné - Kocléřově, směr Pilníkov.
GPS: 50°30'9.54"N, 15°47'56.41"E
Nadmořská výška 550 m.
Výška stožáru 119 m, celková výška stavby 175 m.
VESTAS V112-3.0MW má délku lopatky rotoru 56 m, je vybavena systémem
OptiSpeed®. Pomocí tohoto systému muže rotor pracovat s variabilním počtem otáček. Jde o
pomalobežný stroj s otáčkami v rozmezí 9÷14,9 min-1. Z toho lze spočítat obvodovou rychlost konce lopatky 190 - 315 km/h. Zapínací rychlost větru je 3 m/s,
průmerná pracovní rychlost je 12 m/s, vypínací (maximální) rychlost větru je 25 m/s. Po
překrocení této rychlosti dojde k automatickému zabrždení a odstavení stroje.
Větrná elektrárna je vybavena zařízením OptiTip®, zvláštním regulacním systémem
naklápení, firmy VESTAS. Pomocí zařízení OptiTip® jsou úhly nastavení listu rotoru stále
regulovány, takže je úhel nastavení listu vždy optimálně přizpusoben příslušným větrným
podmínkám. Tímto je optimalizována výroba energie a vývoj hluku.
Více zde: http://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX0hLSzUxMl9vem5hbWVuaURPQ18xLnBkZg/HKK512_oznameni.pdf
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • říjen 2014
  • 4 455 zobrazení
sdhck
Místo události: okres Náchod - Stolín x Olešnice, č.p. 5460
Datum a čas ohlášení: 04.11.2018 13:56
Typ zásahu: Dopravní nehoda - Železniční
Zasahovaly jednotky: HZS Náchod, JSDH Červený Kostelec (Město)
Popis zásahu: Jednotka vyjela na dopravní nehodu vlaku a osobního automobilu. Při příjezdu jednotky na místo události bylo zjištěno, že v osobním vozidle cestoval pouze řidič a byl zraněný. Hasiči provedli předlékařské ošetření zraněné osobě. Hasiči provedli průzkum vlaku, zda nejsou zranění cestující. Ve vlaku nikdo necestoval a strojvedoucí byl v pořádku. Hasiči provedli protipožární zabezpečení u osobního vozidla. Spolupráce s HZS Náchod, ZZS Náchod, Městskou Policií Červený Kostelec a Policií ČR.
Výjezd: VEA VW, CAS 20 TATRA
více  Zavřít popis alba 
  • 4.11.2018
  • 4 314 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
sdhck
Místo události: okres Náchod - Lhota za Červeným Kostelcem, ul. Devět křížů
Datum a čas ohlášení: 08.08.2016 14:56
Typ zásahu: Dopravní nehoda - Vyproštění osob
Zasahovaly jednotky: HZS Náchod, JSDH Červený Kostelec (Město)
Popis zásahu: Hasiči vyjeli na dopravní nehodu jednoho osobního automobilu a jednoho nákladního automobilu, který převážel zvířata. Po příjezdu první jednotky bylo průzkumem zjištěno, že v OA se nachází jedna zraněná a zaklíněná osoba. Hasiči osobě poskytli předlékařskou pomoc a s pomocí hydraulických vyprošťovacích nástrojů uvězněnou osobu vyprostili. Zraněná osoba byla předaná do péče lékaře, který pacienta připravil na transport. Hasiči pomohli s naložením pacienta do LZS Hradec Králové. Z nákladního vozidla, kde cestovali dvě osoby, nebyl nikdo zraněn. Nákladní automobil poškodil přípojku na sloupu a tak na místo byla vyslána posádka ČEZ, která přípojku opravila. Hasiči pomohli odtahové službě s naložením obou vozidel. Spolupráce s HZS Náchod, ZZS Náchod, LZS Hradec Králové, Městskou policií Červený Kostelec, Policií ČR a pracovníkem ČEZ.
Výjezd: TA VW, CAS 20 TATRA
více  Zavřít popis alba 
  • 9.8.2016
  • 4 089 zobrazení
luciefojtikova
  • 10.7.2010
  • 3 225 zobrazení
lasermodely
  • březen až červenec 2014
  • 2 660 zobrazení
robynson
Chorvatsko léto
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • srpen 2005
  • 2 483 zobrazení
hynekmyto
Měřítko 1:4,2,rozpětí 2 500mm,motor ROTO 35 Vi
více  Zavřít popis alba 
20 komentářů
  • leden až květen 2013
  • 2 140 zobrazení
bigboy6
2 komentáře
  • červen 2006 až leden 2020
  • 3 373 zobrazení
vsolecci
oslava dědových narozenin (56.), na svatbě Aleše a Lenky...
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2014
  • 1 977 zobrazení
meo-1928-nord
Na řadu přichází první z atraktivních zápasů na domácí půdě, hostíme mužstvo Vsetína. V úvodu utkání domácí fans roztahují plachtu 4x4 m inspirovanou švédskou reprezentací. Na ní se vyjímají tři korunky a upravený nápis MEO KRONOR. Po obou bocích je rozmístěno celkem 56 modrých křížů v žlutých polích. Hlavní část valachů dochází v půli 1/3 .Celkem se v sektoru objevuje 70 zelenožlutých. Co je pro všechny šokem vyvěšují ukořistěnou vlajku, my netušíc jak změnila majitele!! V 1/3 je support z naší strany mizerný. Aby toho nebylo málo během první pauzy hosté díky hlouposti několika jedinců ukořisťují i 1 mávací vlajku. OBROVSKÁ OSTUDA dnes na naší straně!. S postupně narustajícím skóre stoupá i hlasitost fandění, ale velká černá kaňka vše přebíjí. Hosté se baví po svém a během utkání je je solidně slyšet.
více  Zavřít popis alba 
  • 25.9.2010
  • 1 775 zobrazení
lutre
  • červenec 2011
  • 1 739 zobrazení
dufici
  • 2.7.2009
  • 1 526 zobrazení
trempoviny
Na Srbárně pod Alkazarem se do Staré řeky – Berounky vlévá potok Kačák. Párkrát se mě na lávce u jeho ústí do řeky lidé ptali, odkud ten potok teče. Mysleli, že od obce Loděnice, když se mu také říká Loděnice. Odpovídám, že Kačák je nejdelší potok v Česku, protože pramení až někde ve vrchovině Džbán na Lounsku a Žatecku. Úředně má Kačák délku toku přes 61 km; např. Kocába má délku jen 47 km , řeka Nežárka měří 56 km ... Litavka 54 km ... Tak jsem si řekl, že si celý tok Kačáku projdu. Ovšem, abych nešel do kopce do míst neznámých, půjdu naopak z kopce do míst známých. Cestou jsou tři separátní trempské oblasti (okolí Buckého rybníka, oblast Poteplí-Podkozí a Srbárna. Projít se podle celého Kačáku mohu vřele doporučit. Dále ať hovoří fotky:
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 25.9.2010
  • 1 407 zobrazení
datavideomedia
Budějický "tropický půlmaraton"....Výsledný čas: 1:35:08.
Celkově 117. místo z 2.500 lidí, doběhlo 2.097... .
Jaké to bylo ? Inu horké , tropické... .
Teplota 30 stupňů...
Jak jsem se původně těšil, že bych rád zaútočil na čas pod 1:30...už tři dny předem jsem pochopil , že v 32 stupňovém teplíčku asi "opravdu nebude prostor" na zlepšení osobáku... .
Jak jsem se ale dočetl , nebylo v 19.hodin už 32 , ale jen cca 28 Celsia :-).

A jak vůbec probíhal den ?
No po pravdě- ráno brzy jsem vstal s tím ,že jsem slíbil malému Eňovi, že s ním půjdu v Praze na Dvě míle s úsměvem- závod , který oba (ano píšu OBA , NE POUZE JÁ :-)... ) máme moc rádi- ráno sice brzy vstáváme ale odměnou pro nás je krásný ranní park Stromovka, hezký a perfektně připravený závod , sportík a SAMOZŘEJMĚ LÍVANCE :-)... .
Ač byl tzv. "můj týden" (tzn. že mám v péči Éňu ), před časem si jej vyžádala jeho máma s tím , že jej chce nicméně až v pátek jsem zjistil, že Enricův program prý naplní babička (kterou má mladej moc rád). Nabídl jsem se, že můžu babičku vzít s sebou jak na naše pravidelné plavání, tak i na ranní běh (aby viděla, jak její vnuk krásně skáče do vody šipky a umí plavat + jak mu jde i běh). Babi odmítla, ale dohodli jsme se, že ráno v 8. hod. bude Éňa připraven a pojedu s ním na závod. Chtěl jsem udělat "legrácku , aby to měl mladej i s humorem :-)" a tak jsem si připravil s sebou velkou paruku.. . Bohužel ráno přišla babi s Éňou s tím, že Enrico "pokašlává a prý nikam nepůjde". Přišlo mi to líto, i on byl smutný, moc se na závody těšil... .No nic, tak jsem tedy vyrazil sám... .

Dvě míle proběhly v pohodovém tempu , běžel jsem na "pohodu" 3,2km za 14:00... . Jediný problém ? "Trošku je v té paruce horko"... . Na závodě jsem se potkal s Katkou Kratinovou a Alešem Hudcem+ našimi starými známými... .

No a po spořádání 4 lívanců (bylo moc dobré a díky organizátoři !) jsem vyrazil s Ondřejem Zítkem a jeho maminkou jejich krásným červeným Káčkem do Budějic. Cesta probíhala (až do Benešova) v pohodě , zde se opět projevila "česká slabost " - neumění se zapojovat do zipu, takže s banální situace se vytvořila cca 3km fronta... .Dále cesta plynule v pohoidě, dokonce jsme stihli kafíčko.. .

V Budějovicích už na mě čekala squadrra ve složení : Martin, Natálie, Pája, Monča a Jirka. Děvčřatům se podařilo sehnat SUPER UBYTOVÁNÍ za pár korun a HLAVNĚ KOUSEK OD STARTU - poprvé jsem se nemusel honit na start, měl jsem ho cca 120m od pokoje ;-)... .
Po dobrém společném obědě, jsme si šli vyzvednout čísla a pak byl "individuální program" - já s Ondrou jsem se šel projít po mém milovaném městě a do cukrárny na pohár, kam mě brala Simona Schneiderová a Lenka Schneiderová. Ostatní členové šli na pokoj- děvčata do postele a hoši koukali na frmol na náměstí z našich oken ... .

Blížil se start, teplota přes 30 stupňů a moc lidí pobíhat venku moc vidět nebylo ... .Napadlo mě si zajít na tejpy , byl čas , nikdo nikde , proč toho nevyužít (zpětně si tak říkám, zda mi pomohli , ale vím , že mi určitě neuškodili).

Vlastní závod ?
Nic jsem si od toho nesliboval, ač mne trochu mrzelo, že se nepoběží na super časy... .Ale už jsem dostatečně (doufám ) rozumný :-), že se kvůli tomu nezblázním, abych kvůli času o jednu až dvě minuty lepší , nezblázním , asi ten závod stejně nevyhraji , že :-)... .
Řekl jsem si : budu rád za 1:35, a aby to moc nebolelo.. .
Běžel jsem z koridoru A, krásné místo to napohled... .
CCA 3sekundy před startem jsem "objevil" ve VIP zoně fotící Zoru Hrdinovou, fotící tým sklárny A je to a ...START !

Po po prvních čtyřech kilometrech to vypadalo velmi dobře, stále to vypadalo na 1:30 ale pak jsem si začal říkat : "Vole , nespěchej, klídek ! " a radši jsem trochu zpomalil... . V hlavě se mi to pořád mlelo...chuť běžet rychle byla ale rozum brzdil... .
(ještě taková technická: pár lidí mi říkalo, že jim chyběla voda hlavně na začátku závodu...)
Nicméně mě "zchladil" 7- 8.km. - hned za závorami následovalo táhlé stoupání , sakra ... . Na desátem kilometru jsem se rozloučil s dobrým časem ( měl jsem již skluz cca 2 minuty na 42:40, viz čas na 1:30hod.).
Nicméně jsem již byl "vyklidněný a smířený :-) "a jak se běželo PĚKNĚ !
Řekl jsem si: uvidíme, jak to půjde a zkusím od 16km zrychlit ...No a ono...to šlo ...:-)

Od 17.km jsem si to opravdu užíval, a když jsem viěl, že jsem na 17 a vidím jak na 20km běží ještě dámy ze špičky, říkám si : "Hele, to zas nebude tak špatný výsledek !"
Poslední 2 kilometry díky euforii diváků- ty mě v Budějkách baví nejvíce (s dětmi si tleskáte, lidi fandí ostošet...)jsem běžel ve slušném tempu, poslední kilometr 3:56 :-)... .
A hlavně : stihl jsem konečně celé vyhlášení vítězů ! :-) ne jenom Čechy...:-)
Po doběhu masáž a dobré pivko a pěkný hudební a taneční zážitek s doprovodné skupiny v zázemí !

Závěrem ?
Škoda jen toho horka, byl jsem dobře připravený ale jsem spokojený , je to zkušenost , zase mě to posunulo trochu dále . Mezi námi : kdo by šel běhat do skoro třiceti stupňů , že ? ....:-)

..aa zítra s Ěňou vyrážíme na Memoriál Josefa Odložila....:-)

aaa a co "tisk" ?
V tropických podmínkách zvítězilo keňské duo Abraham Cheroben a Rose Chelimo

7. 6. 2015

Favorité závodu Abraham Cheroben a Rose Chelimo suverénně ovládli Mattoni 1/2Maraton České Budějovice.

Držitel pátého nejrychlejšího půlmaratonského času všech dob Abraham Cheroben zvítězil v čase 1:01:24, Rose Chelimo vyhrála již čtvrtý půlmaraton v řadě a do cíle doběhla za 1:12:01. Útokům na rekord závodu nakonec zabránily vysoké teploty, které ještě v sedm hodin večer na startu dosahovaly 27 stupňů. Pro vítězství mezi českými muži si doběhl Jiří Homoláč, mezi ženami překvapila Valérie Soukupová.

Abraham Cheroben nerad sám udává tempo na čele závodu, čemuž odpovídal i mezičas na pátém kilometru 14:36, svou sílu však ukázal, když se vytvořila skupina čtyř běžců, která míjela označení desátého kilometru v čase 29:19. Rychlejší tempo se snažil udávat Chesari Jacob, zatímco vítěz nedávného rotterdamského maratonu Abera Kuma se držel v pozadí spolu s Benjaminem Ngandu.

Se zrychlujícím se tempem navyšoval i Cheroben svůj náskok. Pátnáctý kilometr protínal v čase 43:40, více než půl minuty před Benjaminem Ngandu a Abrahamem Kumou. Do cíle na náměstí Přemysla Otakara II. dobíhal s velkorysým předstihem jedné a půl minuty před Benjaminem Ngandu. Abera Kuma v závěru zpomalil a skončil třetí.

Abraham Cheroben je muž mála slov a stručně shrnul i svůj výkon: „Byl to velmi náročný závod, ale když jsem se trhnul od soupeřů, věřil jsem, že vyhraji.”

Cesta Rose Chelimo do Česka nebyla jednoduchá. Kvůli potížím s vízy dorazila do Českých Budějovic až dnes. Přesto podala v horkém počasí vynikající výkon a doběhla si pro vítězství. Celý závod se držela ve vedení a svůj náskok na Violu Jelagat postupně navyšovala. V cíli byla za 1:12:01, Viole Jelagat nakonec nadělila více než dvě minuty. Mattoni 1/2Maraton České Budějovice byl po lisabonském půlmaratonu jejím už čtvrtým vítězstvím na této trati v řadě. Ke svému osobnímu rekordu 1:08:22 se zdaleka nepřiblížila, mohlo za to především velké horko. „V takových podmínkách je obtížné běžet sama na čele závodu. Po čtyřech vítězných půlmaratonech si dám asi pár týdnů volna. Chtěla bych se připravit na příští rok na maraton,” uvádí vítězka. Třetí místo na stupních vítězů obsadila Etiopanka Mame Feyisa. Nejlepší Evropankou se stala britská běžkyně Susan Partridge, která skončila v celkovém pořadí pátá.

Čeští muži si pořadí Homoláč, Pechek, Míč udrželi od pátého kilometru až do cíle závodu. Jiří Homoláč protnul cílovou pásku v čase 1:10:58. Za svým osobním rekordem zaostal o více než tři minuty, vzhledem k náročným klimatickým podmínkám však byl se svým výkonem v cíli spokojen. „Dneska to bylo těžké, ale diváci mi hrozně pomohli. Byli úžasní,” pochvaluje si podporu budějovických fanoušků český vítěz Mattoni 1/2Maratonu České Budějovice a zároveň nejlepší Evropan závodu.

Zatímco výsledky českých mužů odpovídaly papírovým předpokladům, první místo české ženy bylo velkým překvapením. Nejrychleji byla v cíli Valérie Soukupová, běžkyně, která se do této chvíle věnovala spíše kratším běhům na dráze do 10 000 m. „Vypadá to, že půlmaraton mi svědčí více,” usmívá se vítězka. “Trasa se mi moc líbila, hlavně proto, že ubylo partií s dlažebními kostkami. Nevyhovují mi pouze ostré otočky, ale ta byla jen jedna na třetím kilometru,” pochvalovala si trasu běžkyně pocházející z Písku. Druhou příčku obsadila zkušená atletka Radka Churaňová, třetí doběhla čerstvá mistryně ČR v maratonu Šárka Macháčková.

Výsledky

Muži:

1. Abraham Cheroben – Keňa – 1:01:24

2. Benjamin Ngandu – Keňa – 1:02:57

3. Abera Kuma – Ethiopie – 1:04:17

4. Festus Talam – Keňa – 1:05:42

5. Thomas Lokomwa – Keňa – 1;06:07

6. Ayele Abshero – Ethiopie – 1:06:10

------

10. Jiří Homoláč - ČR - 1:10:58

11. Petr Pechek - ČR - 1:11:35

12. Robert Míč - ČR - 1:14:24

Ženy:

1. Rose Chelimo – Keňa – 1:12:01

2. Viola Jelagat – Keňa – 1:14:38

3. Mame Feyisa – Ethiopie – 1:15:03

4. Marta Lema – Ethiopie – 1:16:58

5. Susan Partridge – Velká Británie – 1:18:03

-------

7. Valérie Soukupová - ČR - 1:23:31

8. Radka Churaňová - ČR - 1:24:12

9. Šárka Macháčková - ČR - 1:27:40

Kompletní výsledky na www.runczech.com.
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2015
  • 1 479 zobrazení
vasikaverunka
  • léto 2017
  • 1 456 zobrazení
petrriha
Super Cup v plážovém volejbalu na kurtech Beachklubu Ládví v Praze-Kobylisích v sobotu 16. 6. 2018 od 13:09 do 16:52 h.
1) kurt č. 1, utkání č. 19: 12:40 (cca ? – 13:16) Martina Maixnerová, Marie Sára Štochlová - Natalie Kolderová, Anna Šotkovská 0:2 (-21, -10); foto: 13:09:12 – 13:16:42 (62 fotek)
2) kurt č. 4, utkání č. 20: 12:40 (cca 13:23 – 13:55) Iva Hauptová, Ivana Cebáková - Anna Dostálová, Silvia Poszmiková 2:1 (17, -17, 13); foto: 13:23:08 - 13:55:06 (211 fotek)
3) kurt č. 1, utkání č. 21: 13:30 (cca ? - 14:09) Anna Komárková, Nicole Dostálová - Michaela Knoblochová, Michaela Bláhová 2:1 (-16, 18, 14); foto: 13:57:20 – 14:09:06 (56 fotek)
4) kurt č. 4, utkání č. 22: 13:30 (cca 14:00 – 14:49) Tereza Vaňková, Hana Klimešová - Diana Žolnerčíková, Eva Klimešová 1:2 (-17, 19, -5); foto: 14:10:34 – 14:49:08 (196 fotek)
5) kurt č. 1, utkání č. 14: 14:20 (cca ? – 15:17) Stanislav Vachoušek, Petr Beneš - Ondřej Kolder, Martin David 2:1 (11, -14, 10); foto: 15:09:26 – 15:17:30 (17 fotek (vč. rozcvičky Kolocové))
6) kurt č. 1, utkání č. 17: 15:10 (cca 15:27 – 16:01) Michala Kvapilová, Kristýna Kolocová - Tereza Kotlasová, Daniela Resová 2:0 (14, 16); foto: 15:18:10 - 16:01:58 (265 fotek)
7) kurt č. 4, utkání č. 18: 15:10 (cca ? – 16:52) Eliška Davidová, Tereza Pluhařová - Šárka Nakládalová, Martina Bonnerová 1:2 (20, -18, -13); foto: 16:03:00 – 16:52:30 (192 fotky)
Kategorie: lidésport
více  Zavřít popis alba 
  • 16.6.2018
  • 1 373 zobrazení
burizonka79
4.12.2011 - 3.1.2012
Kategorie: děti
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2011
  • 1 246 zobrazení
pohranicnituristika
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU (026-SUM): pohraniční rota první linie (1-10, z toho baráky roty Soutok 1-5, škola roty Račín 6-10), pohraniční roty druhé linie od Svaté Kateřiny po Spáleniště k dislokačnímu roku 1984 (11-29), průseky po elektrifikovaném drátěném zátarasu (30-41), prvky konstrukce elektrifikovaného drátěného zátarasu (42-49, z toho dřevěný kůl 42-43, betonový sloupek 44-45), linie po signálních stěnách (50-56, z toho pozorovatelna 55-56), objekt polní obrany státních hranic (57-73, z toho Bučina 57-59, Silnice 60-63, Silnice s jednotlivými fázemi odkrývání 64-73).
více  Zavřít popis alba 
  • 1.8.2017
  • 1 376 zobrazení
kubicekbadura
  • červenec 2011
  • 1 135 zobrazení
sdhck
Místo události: okres Náchod — Červený Kostelec – ul. Husova
Datum a čas ohlášení: 09.04.2015 14:56
Typ zásahu: Požár nízké
Zasahovaly jednotky: HZS Náchod, JSDH Červený Kostelec (město, Stolín, Lhota)
Popis zásahu: Jednotky vyjely na požár verandy v rodinném domě. Při příjezdu jednotky bylo zjištěno, že se požár nachází ve druhém patře rodinného domu. Hasiči nasadili jedno vedení proudu C a požár uhasili. V objektu se nenacházela žádná osoba a nikdo nebyl zraněn. Škoda a příčina požáru jsou v šetření. Spolupráce s Městskou policií Červený Kostelec, Policií ČR a HZS Náchod
Výjezd: CAS 20 TATRA
více  Zavřít popis alba 
  • 9.4.2015
  • 1 109 zobrazení
Reklama