zsmecin
  • 23.6.2020
  • 302 zobrazení
rybolovec
V červnu 2019 jsme se s kamarádkou Evčou zúčastnili 6. ročníku Mistrovství ČR v autostopu. Pro mě to byla už čtvrtá účast, pro Evču premiéra. Naším cílem bylo zvládnout co nejrychleji trasu bezmála 6 tisíc km, a to přes Skandinávii a Pobaltské republiky, s 24 hodinovou pauzou v Tallinu a splněním řady úkolů. Soutěž se nám nakonec podařilo vyhrát a zde naše bezprostřední zážitky a sumarizace cesty.

Byla to jedna velká stopařská jízda!
Píše se 28. červen 2019 a máme za sebou obrovské stopařské dobrodružství – právě jsme vyhráli 6. ročník Mistrovství ČR v autostopu! Zažili jsme za jediný necelý týden množství neskutečných setkání a okamžiků, které byly velkou zkušeností i obohacením. Byla to prostě jedna velká JÍZDA, ze které se zatím nemůžeme vzpamatovat, a mám pocit, že mám za chvíli jít někam stopovat, abych nevypadl z té vlny nadšení a euforie, která celou cestu provázela. A vše je umocněno úžasným pocitem z vítězství – nastavili jsme si to, že si to jedeme užít, a vše ostatní, co přijde je už jen bonus. Nutno říci, že krásný, zlatý bonus! A nikdy by to nebylo takové, kdyby člověk neměl vedle sebe podobně naladěného úžasného parťáka, proto děkuji, Evi! Za pohodu, souhru, nadšení, úsměvy, usměrňování, sdílení, plánování, vše, čím jsme se obohacovali a doplňovali!
Byla to má již několikátá zkušenost v soutěži, ale kombinace super parťák + skvělá parta stopařů a nadšených, pohodových lidí + nádherné země + úžasná setkání s milými, ochotnými lidmi + krapet štěstí je neopakovatelná a fakt jsem si tento ročník soutěže mimořádně moc užil!

A pokud by Vás zajímalo něco více o naší cestě, zde několik čísel.
- 6. ročník soutěže MČR v autostopu
- 12 soutěžních dvojic (tzn. 24 skvělých, podobně nadšených lidí, kteří víc než soupeři jsou přáteli, parta podporujících se a příp. (ne)úspěch sdílejících lidí).
- 1 číslo naší posádky (modrá barva – a modrá je přece dobrá!)
- 1. nejrychlejší posádka (3 hodiny před druhými, 10 a půl hodiny před třetími; příjezd poslední posádky 4 dny po nás)
- 6,5 dne na cestách (přesně 6 dnů a 8 hodin 30 minut od doby, kdy jsme vyrazili v sobotu ráno 22.6. v 9 hodin z Prahy a tam se v pátek 28.6. ve 17.30 vrátili; z toho 24 hodin pauza v Tallinu, pět 5ti hodinových pauz (nocování na benzínkách), čas na plnění úkolů
- 8 povinných průjezdních bodů a úkolů – Sevedstorp al. Bullerbyn (Švédsko), Umea (Švédsko), Tornio (Finsko), Sonkajärvi (Finsko), Helsinky (Finsko), Tallin (Estonsko), Križiu Kalnas (Litva), Bialowecki park narodowy (Polsko)
- 4 nepovinné úkoly (mj. návštěva Severního polárního kruhu v Rovaniemi, další viz mcrautostop.cz)
- 12.087 Kč na Konto Bariéry ♿ od našich fanoušků
- 8 zemí střední a severní Evropy (Německo, Dánsko, Švédsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko)
- 5.721 km, které jsme stopem ujeli (za 5 dnů a 8 hodin 30 minut)
- 1.069 km průměrně za den (některý den jen pár set kilometrů, nejvíce 3.den ve Švédsku a Finsku cca 1.400 km)
- 1300 km přibližná délka nejdelšího stopu (závěrečný vítězný stop z Kaunasu v Litvě přes plnění úkolu v Bialoweckém národním parku a druhý den společně přes Varšavu, Wroclaw až do Prahy)
- 800 m byl nejkratší trip (přesun z „blbé“ benzínky ke sjezdu na hlavní silnici)
- 210 km/h byla nejvyšší rychlost (paradoxně vůbec ne na dálnici, ale při stíhací jízdě napříč Švédskem s Robinem a jeho Audi RS5, se kterým jsme absolvovali skoro 900 km)
- 38 aut, se kterými jsme cestu zvládli – zastavilo 21 mužů (55 %), 5 žen (13 %), 8 párů (22 %) a 2 dvojice mužů (10 %)
- 15 značek aut (nejčastěji VW a Audi 6x, dále Škoda a Volvo 5x, Toyota 3x, Ford a Mazda po 2; 2x jsme jeli kamionem – DAF ve Finsku a Volvo v Lotyšsku)
- 14 národností řidičů (nejčastěji Finové 10x, Švédové 7x, Češi, Němci a Estonci 3x, Dáni a Rusové 2x, ostatní národnosti 1x – Polsko, Slovensko, Nizozemí, Litva, Lotyšsko, Pakistán, Kurdistán)
- Nepočítaně zážitků, krásných lidských setkání, poznávání lidí, jazykových zkušeností, úsměvů, chvil naplnění i drobných zoufalství, minimum spánku, dost únavy, maximum euforie… ALE STÁLO TO ZA TO!

Děkujeme všem, co nás sledovali (snad Vás to bavilo) a podporovali (snad Vás to moc nestálo). Byla to výzva, a díky, že jste s námi byli u toho.

P.S. Velké díky patří pořadatelům MČR v autostopu, jmenovitě Pavlovi (Pavel Zíka) za založení závodu, úžasnou myšlenku a také sponzorování, a dobrým duším 6. ročníku Klárce (Klára Kučerová) a Emilovi (Emil Patta) za skvělou trasu, úkoly, podporu a prostě vše. Daří se Vám úžasná myšlenka propojovat lidi a pomáhat dobré věci. Díky, jste úžasní!!!

Nějaké to povídání o našem putování v televizním a rozhlasovém éteru:

Zprávičky na Déčku (30.6.2019):
https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10265744641-zpravicky/219411000160630

Pořad Casablanca, radio Wave (21. 7. 2019):
https://wave.rozhlas.cz/lidi-nejsou-zli-naopak-shrnuji-mistri-cr-v-autostopu-eva-radilova-a-tomas-cech-8019955

Rádiožurnál (22. 7. 2019):
https://radiozurnal.rozhlas.cz/stopovani-je-blaznivy-napad-shoduji-se-vitezove-letosniho-rocniku-mcr-v-8018823?fbclid=IwAR17TSIzOYTz6J7llP31dpjzB17C0dZkfztZuEhNLf2f9YxLFSEKZCQhWEQ

Letní ráno, Televize seznam (6.8.2019):
https://www.televizeseznam.cz/video/rano-na-gauci/letni-rano-proc-nemame-radi-svou-praci-tridici-linka-i-sampionat-v-autostopu-63945591

Magazín rádia Petrov (31. 7. 2019)
https://www.radiopetrov.com/clanek/mistrovstvi-cr-v-autostopu?fbclid=IwAR1PvfDAI-Arv_aVRN4l_B8EUNHUgkAuO_KKhCvtYCOmOHFpSeyrx6Bl7j0
více  Zavřít popis alba 
  • 3.1.2021
  • 246 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
standanovacek
XXXI. Přehlídka vín znojemské vinařské podoblasti - ZNOJEMSKÝ KOŠT 4. 9. 2020 -------->

ŠAMPION VÝSTAVY
vzorek č. 465 Pálava roč. 2019, Výběr z hroznů
počet bodů… 95,1 b. Vinařství Ing. Saleta Antonín Višňové

ŠAMPION PŘÍRODNĚ SLADKÝCH VÍN (Výběr z bobulí, cibéb, slámové a ledové víno)
vzorek č. 530 Tramín červený roč. 2017, Výběr z cibéb
počet bodů… 94,8 b. Znovín Znojmo, a.s. Šatov

NEJLEPŠÍ VÍNO VELKOVÝROBCE
vzorek č. 531 Frankovka roč. 2015, Slámové víno Vinné sklepy Lechovice, Lechovice
počet bodů... 93,0 b.

NEJLEPŠÍ VÍNO DROBNÉHO PĚSTITELE
vzorek č. 368 Chardonnay roč. 2019, Výběr z hroznů
počet bodů … 93,0 b. Bc. Jelínek Marek Znojmo

KRÁL VÍN ZK – Rulandské bílé
vzorek č. 74 roč. 2017, Výběr z hroznů
počet bodů … 95,0 b. Znovín Znojmo, a.s. Šatov

PEČEŤ ZNOJEMSKÝCH MĚŠŤANU
vzorek č.7 Cabernet Sauvignon Rosé roč. 2019 Zemské
počet bodů… 90,7 b. Znovín Znojmo, a.s. Šatov

CENA ING. JINDŘICHA ŠEVČÍKA
vzorek č. 511 Aurelius ročník 2019, Výběr z hroznů
počet bodů ..91,3 b. Pekárek Tomáš Jaroslavice

NEJLEPŠÍ VÍNO ZAHRANIČNÍHO VYSTAVOVATELE
vzorek č.190 ročník 2019 Weinviertel DAC – Grüner Veltliner – Veltlínské zelené
počet bodů .93,8 b. Weingut Schnabl A - Retz

Nejlepší bílé víno zahraničního vystavovatele
vzorek č.185 ročník 2019 Weinviertel DAC – Grüner Veltliner – Veltlínské zelené
počet bodů… 92,3 b. Weinbaufamilie Graf A – Kleinhöflein

Nejlepší červené víno zahraničního vystavovatele
vzorek č.568 Zweigeltrebe, ročník 2018, Qualitätswein - – Jakostní,
počet bodů… 90,3 b. Winzerhof Schönhofer A – Zellerndorf

Přehled nejlepších vín v odrůdách
Cuvée bílé
Vzorek č. 95 roč. 2019, Výběr z hroznů , počet bodů: 89,3 b. Stočesová - Martínková Anna Slup
Ryzlink vlašský
Vzorek č. 124 roč. 2019, Pozdní sběr, počet bodů: 89,1 b. Gubík Miroslav Hrušovany n.J.
Neuburg
Vzorek č. 147 roč. 2019, Výběr z hroznů, počet bodů: 90,3 b. Doležalová Jarmila Znojmo

Veltlínské zelené
Vzorek č. 214 roč. 2019, Pozdní sběr, počet bodů: 89,3 b. Vinařství Líbal, s.r.o. Horní Dunajovice

Müller Thurgau
Vzorek č. 246 roč. 2019, Pozdní sběr, počet bodů: 86,7b. Šveda Miroslav Dobšice

Ryzlink rýnský
Vzorek č.299 roč. 2017, Výběr z hroznů, počet bodů: 90,7 b. Znovín Znojmo, a.s. Šatov

Hibernal
Vzorek č.316 roč. 2019, Pozdní sběr , počet bodů: 87,3 b. Pekárek Tomáš Jaroslavice

Rulandské bílé
Vzorek č.336 roč. 2019, Výběr z hroznů, počet bodů: 90,7 b. Víno Andrusiów Znojmo

Rulandské šedé
Vzorek č.398 roč. 2017, Výběr z hroznů, počet bodů: 92,0 b. Doležalová Jarmila Znojmo

Chardonnay
Vzorek č.376 roč. 2015, Výběr z hroznů, počet bodů: 91,5 b. Vinné sklepy Maršovice Maršovice

Sauvignon
Vzorek č.428 roč. 2019, Pozdní sběr počet bodů: 86,5 b. Vinařství Líbal, s.r.o. Horní Dunajovice

skupina Muškátů
Vzorek č.449, Muškát moravský, roč.2019, Jakostní, počet bodů: 92,3 b. Znovín Znojmo,a.s. Šatov

Pálava
Vzorek č.468 roč.2019, Výběr z hroznů, počet bodů: 88,3 b. Pekárek Tomáš Jaroslavice

Tramín červený
Vzorek č.493 roč. 2019, Výběr z hroznů, počet bodů: 86,3 b. Víno Náprava Nový Šaldorf

skupina ostatní bílé odrůdy
Vzorek č.520 Veritas, roč. 2018, Pozdní sběr, počet bodů: 90,0 b. Tasovické vinařství Tasovice

Cuvée Červené
Vzorek č.541 An+RM+ZW 2018 Jakostní, počet bodů: 82,5 b. Ing. Petr Čepička Suchohrdly
Svatovavřinecké
Vzorek č.560, roč.2012, Pozdní sběr, počet bodů: 88,7 b. Vašina Jan Tasovice
Zweigeltrebe
Vzorek č.565, roč.2019, Pozdní sběr, počet bodů: 86,3 b. Matějka Jiří Hrušovany n.J.
Frankovka
Vzorek č.594, roč.2017, Výběr z hroznů, počet bodů: 91,3 b. Modrý sklep Nový Šaldorf
Rulandské modré
Vzorek č.609, roč.2018, Výběr z hroznů, počet bodů: 84,3 b. Znovín Znojmo,a.s. Šatov
Skupina Cabernetů
Vzorek č.627 Cabernet Sauvig., roč.2015, PS, barique, body: 89,5 b. Ing. Matouš Pavel Olbramovice
Ostatní odrůdy červené
Vzorek č.634 Regent, roč. 2018, Jakostní, počet bodů: 85,5 b. . Ing. Hájek Ladislav Chvalovice
více  Zavřít popis alba 
  • 5.9.2020
  • 417 zobrazení
fotohruska
VOC Znojmo se rozrostlo o 17 nových vín s označením vína originální certifikace. Rozhodla o tom komise degustátorů na úterním zatřiďování vín. Z 19 přihlášených vín jich 17 obdrží pásku VOC Znojmo. Nově zatříděná vína včetně těch z dubnového zatřídění, ale i starší ročníky, ochutnají návštěvníci 5. 9. na Festivalu vína VOC Znojmo, který letos nemohl proběhnout v tradičním termínu 8. 5. „Držte pěsti, ať 5. 9. vše klapne a potkáme se na festivalu,“ říká František Koudela, předseda VOC Znojmo. Pro vinaře je označení VOC Znojmo velmi prestižní, svá vína proto pečlivě připravují. Ze srpnové komise vyšlo nejvíce nově certifikovaných vín odrůdy Ryzlinku rýnského (7), následuje Veltlínské zelené (5) a v těsném závěsu Sauvignon (4). Vinaři zatřídili také jedno cuvée. Vína VOC Znojmo ze srpnové komise ponesou na svých lahvích Chráněné označení původu (dále CHOP). „Právo užívat tuto značku máme jako jediné VOC, a to od roku 2011, ale až nyní využijeme značení na identifikačním pásku přímo na lahvi. CHOP je označení výjimečného zemědělského produktu nebo potraviny z daného regionu či místa, jejichž jakost nebo vlastnosti jsou dány zvláštním zeměpisným prostředím. Uznání značky VOC Znojmo coby produktu s Chráněným označením původu výrazně posiluje naše postavení na trhu s víny, neboť nabízíme zákazníkům víno s jasným a čitelným rukopisem. Označení CHOP to jen potvrzuje," dodává Koudela. „Vinař obdrží pro svá vína přesně tolik pásků, kolik lahví vína VOC Znojmo měl v době odběru vzorků vín k zatřídění,“ připomíná Koudela a upřesňuje: „Na identifikační pásce nalezne každý zákazník kód výrobce, číslo šarže, kód rozhodnutí a počet lahví v dané šarži.“ Pro spotřebitele je tato kontrolní páska garancí původu a výjimečnosti vín z vybraných viničních tratí znojemské vinařské podoblasti. Hodnocení královských ryzlinků: Hodnotilo se také v rámci Královské řady vín VOC Znojmo. Celkem šlo o čtyři vína, a to dvě v prvním kole a dvě v kole druhém, po němž následuje uvedení na trh. Označení kandidáta získali oba uchazeči – Ryzlink rýnský od VINO HORT a od vinařství Waldberg ročníku 2018 a 2019. Pokud projdou i finálním hodnocením, budou tato vína uvedena na trh 28. září 2021 a 2022. Ve druhém kole šlo o ročníky 2017 taktéž od VINO HORT a od vinařství Waldberg. V hodnocení vína uspěla, a tak budou uvedena na trh již v letošním roce. „Jako jediný spolek VOC máme od roku 2016 vlastní exkluzivní Královskou řadu vín, na kterou jsme neskutečně pyšní. Dosud jsme těchto exkluzivních vín uvedli na trh šest. Znojemská vína odrůdy Ryzlinku rýnského mají velký potenciál ke zrání na lahvi – v čase se vyvíjejí k dokonalosti, a tak se jedná opravdu o vína světové kvality. Královské ryzlinky se vždy uvádějí na trh symbolicky 28. září, neboť svatý Václav je patronem vinařů,“ vysvětluje Koudela. Hrdlo jejich lahve zdobí speciální páska ve zlato-červeném provedení. ZATŘÍDĚNÁ VÍNA DLE VINAŘSTVÍ - SRPEN 2020: Sauvignon 2019: THAYA VINAŘSTVÍ, SPOL. S R.O.// Vinné sklepy Lechovice, spol. s.r.o.// ZNOVÍN ZNOJMO, a.s.// Vinice - Hnanice s.r.o. Ryzlink rýnský 2019: Ing. Josef Dobrovolný - Vinný sklep – 2x – šarže 17-19 a šarže 15-19// Vinařství Piálek & Jäger s.r.o.// Vinařství LAHOFER, a.s. – 2 x – šarže 17319 a šarže 17519// VINO HORT s.r.o.// Vinice - Hnanice s.r.o. Veltlínské zelené 2019: Vinařství LAHOFER, a.s.// Vinné sklepy Lechovice, spol. s.r.o.// VINO HORT s.r.o.// Vinice - Hnanice s.r.o.// Vinařství HANZEL. OBECNÉ INFORMACE K ZATŘIĎOVÁNÍ VÍN: Pro vína, která se uchází o označení VOC, platí striktní pravidla. Ještě přísnější, než jaká definuje zákon. Označení VOC totiž cílí v první řadě na spotřebitele, který má díky němu jistotu, že si kupuje opravdu kvalitní víno, typické pro danou oblast. Pro Znojemsko jsou to vína odrůd Sauvignon, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené, případně jejich cuvée. Aby ve vínech ještě více vynikl terroir, a vína tak byla ještě charakterističtější pro Znojemsko, musí mít zatřiďovaná vína zbytkový cukr maximálně 15 gramů na litr.
více  Zavřít popis alba 
  • 18.8.2020
  • 103 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
hanakzhor
Hradec nad Moravicí je usazen v kopcovitém terénu na předhůří Nízkého Jeseníku. Protéká jím řeka Moravice, která v úseku od Kružberku po Hradec nad Moravicí tvoří jedno z nejkrásnějších říčních údolí v České republice, Přírodní park Moravice. Na důležité obchodní cestě do Slezska vznikla v 8. - 9. stol slovanská osada, kterou v pol. 11. stol. nahradilo na hradecké ostrožně slovanské hradiště u kterého bylo v r. 1078 doloženo mýto. Ve 12. stol. Hradec převzal funkci správního i církevního střediska bývalé holasické provincie a střežil hranici se Slezskem. Po r. 1275 zde byl vybudován gotický hrad s velkou hlavní věží. Po r. 1280 zde žila kněžna Kunhuta, vdova po králi Přemyslu Otakaru II., která se zde tajně provdala za Záviše z Falkenštejna. V r. 1318 se Hradec stal sídelním místem opavských Přemyslovců a správním centrem opavského knížectví. Koncem 14. stol. byl vybudován zámek v Opavě a význam Hradce klesl. R. 1460 koupil část Opavska s Hradcem Jiří z Poděbrad, který je předal svým synům. V roce 1481 mu byl přiznán statut města, znak a právo trhu. Od počátku 16. stol. město bylo několikrát zastavováno a majitelé se často střídali. V roce 1585 získal Hradec do dědického majetku Kašpar Pruskovský z Pruskova, který zahájil přestavbu hradního areálu na renesanční sídlo s okrasnou zahradou a lesoparkem. Moderní kvalita bydlení ovlivnila i úroveň rodinného a společenského života v Hradci. Působila tu řada domácích hudebníků a od třetiny 18. století známá zámecká kapela, v divadelním sále byly dávány dokonce opery. V roce 1778 přešlo hradecké panství na pruskou knížecí rodinu Lichnowských z Voštic, kteří po požáru v roce 1796, zámek empírově přestavěli. V 2. pol. 19. stol. došlo k rozšíření areálu o novogotický tzv. Červený zámek ve stylu středověkého hradu s konírnami, kočárovnou a hradební zdí. Byl zrušen starý opevňovací systém, svahy vyrovnány a založen vynikající přírodně-krajinářský park. V blízkosti zahradního traktu poté přibyla poslední stavba areálu, pseudogotická Bílá věž. Knížata a hrabata Lichnowských měli mimořádné vzdělání, zájmy, schopnosti a vybrané styky. To vše napomohlo společensko-reprezentačnímu postavení hradeckého zámku i spektru a úrovni jeho sbírek. Vedle panovníků, hodnostářů evropských dvorů, politických a společenských celebrit hostil také mnohé veličiny kulturního světa. Hradec navštívil m.j. Ludvig. v. Beethoven, F. Liszt, J. Mánes. Přátelské vztahy udržovali Lichnowští s W. A. Mozartem, N. Paganinim, A. von Humboldtem, V. Hugem, R. M. Rilkem, M. Twainem, P. Picassem či O. Kokoschkou. V květnu 1945 bylo panství konfiskováno ve prospěch československého státu a zámek záhy poté otevřen veřejnosti.
Město Hradec mělo ráz spíše venkovský a zemědělský. Většímu rozvoji nepřál malý prostor na ostrohu a hlavně blízkost rušné a hospodářsky čilé Opavy. Za 30leté války přišel o status města, který záskal až za Pruskovských z Pruskova v r. 1702. V r. 1725 byl Hradec s 19 domy nejmenším ze 160 slezských měst. Po vzniku ČSR se Hradec stal do r. 1927 posádkovým městem, kde sloužil i Klement Gottwald. Městská památková zóna byla vyhlášena v roce 2003. Tvoří ji historické centrum města na ostrožně nad řekou Moravicí. Součástí zóny je i zámek a rozlehlý zámecký park z 18. století, ve kterém najdete řadu památníků a obelisků. Kostel sv. Petra a Pavla byl vybudován v renesančním slohu. V roce 1780 rozšířen. Na přelomu 18. a 19. stol. byly upraveny fasády a zvýšena kostelní věž. Výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého byla postavená podolskými občany na popud faráře Leiferta. Tři barokní sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Šebestiána a sv. Floriána a dvě menší plastiky andělů pocházející z 18. stol., byly opraveny a vybarveny v r. 1988. Kostel sv. Jakuba byl postaven Kašparem Pruskovským současně se založením nového hřbitova. Oltář maloval opavský malíř Ignác Günter. V kapli se nachází několik náhrobních desek knížat Lichnowských. Pivovarské sklepy jsou pozůstatek knížecího pivovaru, ve kterém se vařilo pivo do roku 1882. Městské muzeum Hradce nad Moravicí nabízíme expozici předmětů z historie města, kuchyňských potřeb a papírových betlémů. Kulturním akcím dominuje mezinárodní hudební soutěž mladých interpretů Beethovenův Hradec. Její první ročník se konal v roce 1962 a v posledních letech se stala mezinárodní tribunou mladých hudebníků. Křížová cesta Slezská Kalvárie-na vrchol Kalvárie stoupá pěšina lemovaná 13 kapličkami. Zdejší křížovou cestu založila roku 1764 Anna Marie Magdaléna Thomagniniová. Vyhlídka Rondela, kamenná bašta, která dříve sloužila ke snadnějšímu průjezdu kočárů, nabízí výhled na řeku Moravici a louky pod zámeckým parkem. Vyhlídka Bellaria je vyhlídka na skalnatém výběžku, ze které je krásný pohled do údolí řeky Moravice a na Papírenský náhon. V 19. století si údajně lidé na vyhlídce šeptali bella ria, což znamená krásná řeka. Vyhlídka je také na Žimrovické skále, kousek pod vrcholem kopce zvaným Skála (348 m). Z místa je výhled na Žimrovice. Odpočinout si můžete na dvou terasách s lavičkama z přírodního kamene nebo v nedalekém altánku. Z dřevěné Bezručovy rozhledny z konce 19. stol. na místě, které bylo dříve nazýváno Výšina císaře Viléma, je z výšky 4 metrů pohled na město společně se zámkem. V bývalém dolu Slepetné se v 11. a 12. století těžilo stříbro. Dnes můžete na jeho místě vidět pozůstatky pěti důlních jam. Vedle je štola Kajlovec-nepřístupná. V místní části Kajlovec je kaple Nejsvětější Trojice zbudována v letech 1909-10 svépomocí místních občanů. V interiéru jsou původní sošky Panny Marie, sv. Barbory a sv. Josefa a vyobrazení křížové cesty. Je zde i kemp Kajlovec. Památky jsou i v dalších místních částech Hradce. Ve Filipovicích je kaple Nanebevzetí Panny Marie z poč. 20. stol., v Benkovicích kaple sv. Cyrila a Metoděje z r. 1868. Současný zvon zakoupili občané v r. 1958, v Domoradovicích stojí kaple sv. Barbory v místě, kde v 18. stol. stála dřevěná zvonička, později nahrazena malou zděnou kapličkou. Roku 1845 byla přestavěna do dnešní podoby. Stavba v barokním slohu, věž měla původně cibulový tvar. Roku 1905 byla z důvodu borcení opravena do nynější podoby, kdy má tvar jehlanu, v Jakubčovicích je kaple Navštívení Panny Marie z let 1863-69. Kolem Hradce je i několik přístupných obranných opevnění. U Jakubčovic je šance Pod Příletem s nejzachovalejšími zbytky jednoho z několika vojenských opevnění tzv. Jakubčovických šancí z 18. století, chránící silnici Opava - Jakubčovice - Nový Jičín. Na okraji opevnění stojí rozhledna Šance. Šance je také na vrcholu kopce Hanuše, kde se nacházejí zbytky opevnění, pocházejícího z období slezských válek. Na pohlednicích si můžeme prohlédnout město Hradec a jeho okolí v průběhu jednoho století.
více  Zavřít popis alba 
  • 17.6.2020
  • 52 zobrazení
wendulcino
9. ročník
více  Zavřít popis alba 
  • 1.1.2020
  • 135 zobrazení
mmblack
28. ročník České Tourist Trophy, byl doplněn celkem čtyřmi závody neoficiálního mistrovství Evropy na přírodních okruzích – IRRC.
Neskutečná palba a divácký zážitek od začátku až do konce ve třídách SSP a SBK. V šestkách si ani jedno vítězství nenechal vzít francouz Matthieu Lagrive (st.č. 45), ke kterému pokaždé vyhoupl na stupně vítězů také němec Christian Schmitz (st.č. 104) a k obrovské radosti domácích fanoušků v prvním závodě Kamil Holan (st.č. 274) a ve druhém závodě Petr Wiesenberg (st.č. 58).
V silnější třídě SBK byla na prvním místě v obou závodech situace jako přes kopírák pouze s tím rozdílem, že vavříny vždy pobral nováček (!) a letošní vedoucí muž britský jezdec Davey Todd (st.č. 9). Vynikající závod zajela naše stálice Marek Červený (st.č. 45) a tyto dva jezdce na stupně vítězů doprovodili v prvním závodě brit Danny Webb (st.č. 99) a ve druhém závodě němec Didier Grams (st.č.26).
Pánové paráda a děkuji za skvělé zážitky.
více  Zavřít popis alba 
  • 22.8.2019
  • 68 zobrazení
monikash
Příznivci ČSFD se sjeli do Boskovic poosmé
Ve dnech 9. až 11.8 uspořádali členové ČSFD ve spolupráci s KZMB – sekce kina již 8. ročník Filmového víkendu ČSFD. Tentokrát se v letním kině promítaly filmy Parazit, Mrtví neumírají, John Wick 3, Avengers: Endgame v rozšířené režisérské verzi, Spider-man: Daleko od domova a The Beach Bum. Začínalo se promítat vždy kolem 21:30 a končilo se k ránu. Jako bonus připravili pořadatelé na sobotní odpoledne promítání Nočních můr z temnot v kině Panorama. Návštěvníci měli k dispozici kemp, který pro ně vznikl v podzámeckém parku a kde jim pořadatelé zajistili nejen lepší hygienické podmínky než loni, ale i snídani. Pro prvních sto příchozích byly připraveny DVD dle vlastního výběru a pro všechny k rozebrání 4.000 plakátů z filmů, které běžely v kinech v posledním roce. Přijevši mohly zdarma vystoupat na radniční věž nebo se smočit se slevou v místním koupališti na Červené zahradě. Opět byla přichystaná bohatá tombola. Letošní návštěvnost trochu zhatil sobotní déšť, ale i přes to 8. Oba dva večery, či spíše noci, opět moderovali Martin Pomothy a Adam Švancara. Filmový víkend navštívila po oba večery zhruba tisícovka diváků a to z celé naší bývalé federace.
více  Zavřít popis alba 
  • 11.8.2019
  • 181 zobrazení
tomaskucera
- V sobotu 22. června 2019 se v Křivsoudově konal na tamním fotbalovém hřišti II. ročník Hasičských proměn spojený se soutěží v požárních útocích O pohár starosty Křivsoudova, která byla druhým kolem XI. ročníku Benešovské hasičské ligy. Zúčastnilo se 31 týmů, 13 družstev žen a 18 družstev mužů.
Zmiňované Hasičské proměny byly celodenním kulturním programem, který také zahrnoval vyhlídku z hasičské plošiny a zábavu pro děti. Akce byla podporovaná městysem Křivsoudov a Středočeským krajem
Před odjezdem chmelenští hasiči ještě potrénovali a dopoledne si doma dvakrát zkusili útok, pak se mohlo vyrazit. Než byla soutěž zahájena, předvedla požární útoky tři dětská družstva. Výsledky této kategorie byly vyhlášeny při zahajovacím nástupu, který začal krátce po půl jedné. Organizátoři rozdali ceny těm nejmladším, seznámili závodníky s průběhem soutěže a celého odpoledne.
Jako vždy, šly první na start týmy mužů. Chmelná měla startovní číslo 2, proto se šlo z nástupu hned k přípravnému platu ke kontrole vybavení, a když odběhl první tým, domácí Křivsoudov, šlo se na základnu. Příprava byla rychlá a tak nic nebránilo tomu postavit se na startovní čáru. Z ní se vybíhalo, po jednom ulitém startu, dvakrát. Na platě také neproběhlo všechno hladce, protože nastala komplikace s béčkovým spojem a následně se spojováním savic. Vše se ovšem zdárně povedlo napravit a naměřený čas 19:88 vteřiny byl 9. nejrychlejším v mužské části soutěže.
Sezóna je sice stále na začátku, ale už po dvou závodech může tabulka průběžného hodnocení naznačit, v jaké formě týmy do sezóny vstoupily.
Kategorii mužů zatím po dvou vítězstvích suverénně vede vicemistr z roku 2018 Špona Chářovice. Pozadu ale nezůstávají ani Tomice po dvou "bednových" umístěních. Za nimi opět rozjíždí bitvu o třetí příčku loňští rivalové první poloviny sezóny - Daměnice a Drahňovice, na paty jim ale dýchá také Ctiboř. O šesté místo se zatím dělí Chářovice B a Malovice, o pouhý bod za nimi je Chmelná a také Odlochovice, které se dostaly do průběžné TOP 10 vůbec poprvé. Nejlepší desítku zatím uzavírá Křížkový Újezdec.
V kategorii žen mají zatím nejlépe rozjetou sezonu Malovice. Za nimi jsou s deseti body loňské mistryně z Daměnic, o druhé místo se ale dělí s družstvem Radošovic. Těsně pod medailovými příčkami se drží Chlum společně s Šebířovem. S bodovou ztrátou za nimi jsou Louňovice. Desítku bodovaných družstev doplňují Ratměřice, Makov, Martomice a Zdislavice.
Pořadatelsky bylo vše perfektně zvládnuto a na občerstvení bylo vidět, že bylo připravováno s láskou a zkušenými odborníky, protože pečené maso, hermelín a další dobroty byly bezkonkurenční. Také okolní atmosféra a celkově příjemná nálada i počasí přímo vybízely zůstat i po závěrečném nástupu a vyhlášení výsledků.
více  Zavřít popis alba 
  • 29.6.2019
  • 125 zobrazení
obecdobratice
V sobotu 15. června se uskutečnil 9. ročník tradičního sportovního klání Sdružení obcí povodí Morávky. Akce se kromě deseti sdružených obcí zúčastnila rovněž naše partnerská obec Zabiedovo ze Slovenska. Celkově se soutěžilo dle věku ve čtyřech soutěžních disciplínách pro děti od 6 do 15 let a čtyřech pro ostatní zúčastněné (např. hod vejci, skoky v pytli apod.). Bohužel naší obci zůstaly stupně vítězů vzdáleny, jelikož se umístilajako sedmá v pořadí. Na druhou stranu nás může těšit, že právě partnerská obec Zabiedovo celou soutěž vyhrála. Druhé a třetí místo obsadily Vyšní a Nižní Lhoty. Na čtvrtém až šestém místě se umístily obce Vojkovice, Morávka a Krásná. Za námi pak zůstala Dobrá, Nošovice, Raškovice a poslední Pražmo. Do příštího ročníku nám nezbývá než více potrénovat a pokusit se dosáhnout na stupně vítězů.

Text Lukáš Lisník
Foto Radovan Otipka
více  Zavřít popis alba 
  • 20.6.2019
  • 171 zobrazení
zstatenice
Vodácký výlet : 29.5. – 31.5. 2019 Ve spolupráci s Gymnáziem Lanškroun se žáci 9. ročníku naší školy zúčastnili třídenního výletu s dvoudenní jízdou na kánoích a raftech po řece Vltavě. Autobusem pana Šilara, který nás po celou dobu doprovázel, jsme jeli společně s 3. ročníkem Gymnázia Lanškroun. První den jsme navštívili zámek Červená Lhota, kde se mimo jiné natáčela pohádka Zlatovláska. V odpoledních hodinách jsme dorazili do ubytovny Vltavan v Českém Krumlově. Druhý den nás autobus zavezl do Rožmberku nad Vltavou, kde po vyzvednutí vodácké výbavy jsme zahájili plavbu s cílem v Českém Krumlově. I přes chladnější počasí byla cesta velmi příjemná. V odpoledních a večerních hodinách jsme si pak prohlédli památku UNESCO, historické město Český Krumlov. Nezapomněli jsme také navštívit světoznámé přírodní divadlo s otáčivým hledištěm. Třetí den – v pátek – jsme po sbalení a předání pokojů vyrazili po Vltavě do Zlaté Koruny. Cestou jsme překonali pět jezů, které prověřily naše vodácké umění. Po dobře odvedené „vodácké práci“, využili mnozí z nás zpáteční cestu k odpočinku a spánku. Domů jsme přijeli ve večerních hodinách. A H O J !!!
více  Zavřít popis alba 
  • 6.6.2019
  • 350 zobrazení
hazena-horka
TURNAJ V MINIHÁZENÉ
LITOVEL MINICUP 2019 - starší minižactvo

Na přelomu května a června se náš klub TJ Sokol Horka nad Moravou zúčastnil 3 denního velkolepého turnaje minižactva v házené 4+1. Měli jsme tu v zastoupení dvě družstva a to jedno mladších a jedno starších minižáků. Letošního již 7 ročníku se zúčastnilo hodně kvalitních družstev z celé České republiky. Zvučná jména házenkářských klubů jako Dukla Praha, TJ Chodov, Lions Hostivice, Sokol Telnice, Velké Meziříčí, Kostelec na Hané atd. Celkem se tu představilo 12 družstev, které předvedli krásné boje. Naše družstvo starších minižáků TJ Sokol Horka nad Moravou postupně porazila všechna družstva z celkovou bilancí 11 vítězství v řadě se skórem 241:113 a stalo se poprvé v historii klubu celkovým vítězem letošního 7.ročníku Litovel Mini Cup 2019.

Výsledky:
TJ Sokol Horka nad Moravou – Sokol Sokolnice 25:9 (11:3)
TJ Sokol Horka nad Moravou – HK Ivančice 29:10 (16:2)
TJ Sokol Horka nad Moravou – Sokol Kostelec na Hané 17:16 (8:7)
TJ Sokol Horka nad Moravou – Tatran Litovel 17:6 (10:4)
TJ Sokol Horka nad Moravou – Valašské Meziříčí 34:5 (16:3)
TJ Sokol Horka nad Moravou – Velké Meziříčí 18:8 (7:4)
TJ Sokol Horka nad Moravou – Telnice 18:14 (9:6)
TJ Sokol Horka nad Moravou – SK Žeravice 24:16 (14:8)
TJ Sokol Horka nad Moravou – Lions Hostivice 15:9 (10:5)
TJ Sokol Horka nad Moravou – TJ Chodov 20:12 (10:6)
TJ Sokol Horka nad Moravou – Dukla Praha 24:8 (11:6)

Konečná tabulka:
1. TJ Sokol Horka nad Moravou 11-0-0 241:113 +128 22
2. Sokol Telnice
3. Sokol Velké Meziříčí
4. Lions Hostivice
5. Sokol Kostelec na Hané
6. TJ Chodov
7. SK Žeravice
8. HK Ivančice
9. Tatran Litovel
10. Dukla Praha
11. Sokol Sokolnice
12. Valašské Meziříčí

Na závěrečném ceremoniálu byl jako nejlepší brankář celého turnaje zvolen náš Martin Rusler…Gratulujeme !!!!
Všichni hráči a hráčky si zasloužili velikou poklonu a bouřlivý potlesk za předvedenou hru a jsme právem na ně hrdí a pyšní.
Také děkujeme všem rodičům za skvělou atmosféru při fandění !!!

Hráči/branky/: Spáčil Václav 89, Skřivánek Šimon 80, Hanáček Matěj 30, Hrachovinová Sára 12, Drozd Jakub 6, Vánský Radim 3, Halouzková Julie 1
Brankáři, branky/úspěšnost: Rusler Martin 3/58%
Trenér: Němec Petr,
Vedoucí: Kräuter Jiří
https://minicup.tatranlitovel.cz/horka-nad-moravou/2019-starsi

LITOVEL MINICUP 2019 - mladší minižactvo

Uplynulý víkend (31. 5. – 2. 6. 2019) jsme se zúčastnili v pořadí již sedmého ročníku turnaje Litovel Minicup 2019. Družstva ve svých skupinách odehrála 11 zápasů, a pro všechny to byl vyčerpávající turnaj plný zážitků. Hrálo se ve dvou kategoriích – mladší miniházená a starší miniházená – kluci i holky dohromady. Každé utkání trvalo 2 x 10 minut a hrálo se podle pravidel ČSH pro miniházenou 4+1 s počítáním skóre. Pro zpestření turnaje organizátoři připravili hvězdné exhibiční utkání trenérů a rozhodčích proti mužstvu Tatranu Litovel, dětské kino, soutěže, skákací hrad a diskotéku. Samozřejmostí bylo bohaté občerstvení. Každý z účastníků měl možnost zakoupit si i tradiční turnajové tričko.

V pátek po příjezdu jsme se ubytovali v prostorné třídě a hned na nás čekaly 4 zápasy, a to s družstvy Praha Chodov, TJ Náchod B, Dukla Praha a TJ Náchod A. První dva zápasy nás bojovně nastartovaly; jak v utkání proti Chodovu, tak proti TJ Náchod B děti předváděly krásnou hru. V dalších dvou utkáních toho dne už jsme neměli tolik štěstí, ale přesto jsme statečně odolávali silným družstvům Dukly Praha a TJ Náchod A, která nakonec ve skupině získala první a druhé místo. Po vydatné večeři měly děti volnou zábavu a možnost shlédnout filmové představení Avengers Infinity War.

Výsledky pátečního dne byly následující:

TJ Sokol Horka nad Moravou – TJ Chodov 12:12 (4:5)
TJ Sokol Horka nad Moravou – TJ Náchod B 14:6 (7:3)
TJ Sokol Horka nad Moravou – Dukla Praha 18:23 (7:13)
TJ Sokol Horka nad Moravou – TJ Náchod A 10:16 (4:8)

V sobotu jsme zápolili se Sokolem Telnice, Tatranem Litovel, Kostelcem na Hané a Velkou Bystřicí. S družstvem, které skončilo na celkovém třetím místě, tj. se Sokolem Telnice, jsme bohužel prohráli. Následně si děti udělaly radost výhrou nad Tatranem Litovel a v posledních dvou utkáních nás porazila družstva Kostelce na Hané i Velké Bystřice.

Výsledky sobotního dne:

TJ Sokol Horka nad Moravou – Sokol Telnice 15:24 (6:14)
TJ Sokol Horka nad Moravou – Tatran Litovel 31:15 (24:9)
TJ Sokol Horka nad Moravou – Kostelec na Hané 13:20 (8:8)
TJ Sokol Horka nad Moravou – Velká Bystřice 12:21 (4:9)

Jelikož v sobotu měly děti svátek (Den dětí), udělali jsme si společně s naším vítězným družstvem starších minižáků procházku na zmrzlinu, kterou všem dětem i trenérům koupil pan Jiří Skřivánek. Večer si opět děti užily volnou zábavu, a kdo chtěl, měl možnost zatančit si na diskotéce a vyhrát drobné ceny v tanečních soutěžích, do kterých se některé naše děti statečně zapojily. Po sobotě byl náš tým v průběžném pořadí na 10. místě.

V neděli jsme se probudili se správnou bojovnou náladou a rozhodli jsme se vylepšit si naše skóre a soupeřům nedat nic zadarmo. Tato nálada nás neopustila, a hned první zápas nad HK Ivančice jsme vyhráli. Správně naladěni jsme se postavili čelem k utkání se Sokolem Sokolnice (v té době na průběžném 6. místě) a předvedli jsme krásný vyrovnaný zápas, plný ukázkových akcí a zákroků, čímž jsme viditelně hráče Sokolnice překvapili. Po dobrém obědě nás čekal poslední zápas turnaje s družstvem SK Žeravice, do kterého jsme po předchozích úspěších z nedělního dne, nastoupili s jediným cílem – vyhrát. To se také podařilo a vítězství dětem zajistilo postup na krásné sedmé místo v turnaji.

Výsledky závěrečného turnajového dne:

TJ Sokol Horka nad Moravou – HK Ivančice 17:13 (8:7)
TJ Sokol Horka nad Moravou – Sokol Sokolnice 16:16 (10:11)
TJ Sokol Horka nad Moravou – SK Žeravice 15:8 (6:4)

Konečná tabulka:
1. Dukla Praha
2. TJ Náchod A
3. Sokol Telnice
4. Házená Velká Bystřice
5. TJ Praha Chodov
6. Sokol Kostelec na Hané
7. TJ Sokol Horka nad Moravou 4-2-5 173:174 -1 10
8. Sokol Sokolnice
9. HK Ivančice
10. SK Žeravice
11. TJ Náchod B
12. Tatran Litovel

Za trenéry děkuji všem dětem za jejich bojovnost, odvahu, emoce, které v zápasech projevovaly a nás trenéry dojímaly snad víc, než samotné hráče. Někdy se dětem dařilo lépe, někdy méně, určitě máme ještě hodně co zlepšovat, ale jejich radost ze hry, odhodlání bojovat až do konce, i když se někdy zdálo vše ztracené, ale také smutek po prohrách nebo nevydařených akcích, to je to, co nás všechny společně naplňuje, stmeluje a tlačí nás dál k lepším a lepším výkonům. Družstvo mladších minižáků je skvělá parta dětí, která dělá čest horeckému oddílu házené.

Také děkujeme všem rodičům za obrovskou podporu a skvěle vytvořenou atmosféru při fandění!!!

Sestava mladší minižáci:
Hráči/branky/: Jenš David/48, Matušek Šimon/37, Niessner Matyáš/25, Hoferek Matěj/23, Šrot Sebastián/15
Brankáři, branky/úspěšnost: Rusler Lukáš 19/65%, Dokoupil Milan 5/58%
Trenéři: Hrachovinová Andrea, Iva Ulrychová

https://minicup.tatranlitovel.cz/horka-nad-moravou/2019-mladsi
více  Zavřít popis alba 
  • 3.6.2019
  • 262 zobrazení
guanoapes1979
V Ostrovské pivnici Kolečko se v pátek 10.května pořádal již šestý ročník Májové šipky. " O putovní pohár starosty města Ostrov ". Staronový starosta našeho města se turnaje tentokrát nezúčastnil. Tento velmi prestižní a speciální šipkový turnaj se z důvodu obsazených a nabitých termínů musel bohužel odehrát již pátek. Turnaj je sice všem veřejně přístupný, ale kvůli svým důvodům zase není tolik medializován. Májová šipka je prostě jedna z nejoblíbenějších, na kterém se schází takřka jen domácí ligový hráči, rodáci a nebo ti co mají s našim městem něco společného. Proto je vždy počet účastníků oproti jiným turnajům nižší, ale zase taková pohodovová, přátelská a hlavně uvolněná atmosféra se nedá srovnat s žádným jiným turnajem v širokém okolí! Každoroční návštěva se tak pohybuje kolem 20-ti šipkařů. Letos to bylo přesně 20. Přesnějí 15 můžů a 5 žen. Ti ostrováci kteří nedorazili, přišli skutečně o hodně. Hokej se dal sledovat i na Kolečku :-) Prohry v turnaji bral každý velice sportovně a převážně s úsměvem. Tentokrát byli pro ty nejlepší připraveny uzeniny, lahvinky, reklamní předměty od místní pivnice a spousta propagačních předmětů a knížek o našem krásném městě. Nesmíme opomenout ani spousta pohárů po ty nejlepší - včetně toho putovního. Nikdo však neodešel s prázdnou. Každý dostal nějakou tu cenu a to je vždy hlavní motto tohoto speciálního turnaje! Na Májové šipce jsou závěrečné hry díky systému 3 vítězné legy náročnější a celkový vítěz tak musí opravdu projevit své herní kvality. Mezi posledníma co skončili v turnaji a byli tak obdařeny zvláštní cenou byl David Cicvárek a Tomáš Hudeček. Nejlepší ženou v turnaji se stejně jako vloni stala Peterková Petra hrající za domácí Kolečko a taktéž ženský tým Šikovnej Úlet Ostrov, který letos poprvé ovládl karlovarskou ligu žen a dostal se tak i do celorepublikového finále, který se odehraje na začátku června v Králíkách u Nového Bydžova! Všichni jim tak nesmírně držíme palce. Tou druhou nej ženou se stala Domáčková Karolína a třetí Ogorková Kateřina. Všechny jmenované jsou ze stejného ženského teamu. Na celkovém a společném 7.-8. místě skončili Pospíšil Jirka a Hochmann František. Dělené páté a šesté místo patřilo nejlepší ženě Petře Peterkové a Petru Kováčovi. Pro bramboru - čtvrté místo si došel Míra Fiala. Bydlící v Sokolově, hrající však za domácí ostrovské Škodíky. Ve finále levé strany si to na tři vítězné legy rozdali vítěz prvního ročníku Mrenica Jan a ostrovský Štěpán Tunkiv, který pro změnu hraje za karlovarský Průšvih. Z pravého finále pro změnu na ně čekal obhájce posledních dvou turnajů Petr Fiala. Za stavu 2:0 pro Štěpána se již zdálo, že utkání bude mít rychlý konec. Nakonec to bylo ještě veliké drama se vším všudy. Škodík Mrnďa skvělou hrou srovnal stav utkání na 2:2. V rozhodujícim legu měl dokonce i dvě šipky na vítěztví, ale bohužel v ten nejnevhodnější moment ho zcela zklamala doposud takřka pevná ruka na doublech. Toho tak po té Štěpán hned první šipkou využil a dostal se tak do svého prvního finále na Májové šipce. Finálové utkání bylo přehlídkou skvělých náhozů a pevné mušky při zavírání. Oba borci tak zcela po právu sklízeli mohutný aplaus snad po každých odhozených třech šipkách. Štěpán Tunkiv dokázal překvapivě Pedra ve finále porazit 3:1 a tak se muselo rozhodnout až v superfinále. Petr Fiala alias Pedro už vedl 2:1 a byl tak jen malý krůček od vytouženého„hattricku“. Štěpán Tunkiv však v závěru zařadil ještě vyšší rychlost a skvělou hrou nakonec zápas otočil ve svůj prospěch na 3:2. Dokonal zcela nečekaný obrat ve svůj prospěch a zcela po právu tak mohl zvednout nad hlavu ten „nejcennější“ putovní pohár starosty města. Minimálně na rok tak bude mís svého nového majitele. Předávaly se i poháry a ceny za nejvyšší zavření a bingové krále. Cenu za nejvyšší zavření a to s krásným číslem 126 si domů odnesl vítěz dvou ročníků Májové šipky Zdeněk Štěpánek. Bingový král pro změnu putoval k poraženému finalistovi Pedrovi, který ten večer hodil celkem 4 x 180! Všichni zúčastnění byli s podařenou akcí velmi spokojeni a náramně se bavili až do pozdních nočních hodin. Pivnici Kolečku, jejímu skvělému personálu a hlavně všem sponzorům děkujeme za pěkné ceny! Kdo z místních šipkařů nedorazil, tak může opravdu a pouze jen litovat! Už teď se všichni zúčastnění těší na další ročník, na který Vás všechny srdečně zveme.

Výsledková listina 🎯
🥇🏆 Tunkiv Štěpán - Průšvih Karlovy Vary
🥈Fiala Petr - Nikola Kraslice
🥉 Mrenica Jan - Škodíci Ostrov
4. Fiala Miroslav - Škodíci Ostrov
5. Kováč Petr - Škodíci Ostrov
6. Peterková Petra - Škodíci Ostrov
7. Hochmann František - Škodíci Ostrov
8. Pospíšil Jirka - Šviháci Jáchymov
9. Ogorek Miroslav - Škodíci Ostrov
10. Zelenka Michal - Škodíci Ostrov
11. Domáčková Karolína - Škodíci Ostrov
12. Štěpánek Zdeněk - DOMINO Ostrov
13. Peterka Michal - Škodíci Ostrov
14. Ogorková Kateřina - Škodíci Ostrov
15. Hlůžek Robert - Škodíci Ostrov
16. Spruzsanský Tomáš - Škodíci Ostrov
17. Vrtilová Petra - Škodíci Ostrov
18. Schmiedová Jindřiška - Škodíci Ostrov
19. Hudeček Tomáš - Škodíci Ostrov
20. Cicvárek David - Škodíci Ostrov
více  Zavřít popis alba 
  • 12.5.2019
  • 67 zobrazení
meteosvatonovice
V sobotu 11. května 2019 se konal 44. ročník pochodu Babička z Velkých Svatoňovic do České Skalice. Vybrali jsme si trasu 25 km z Velkých Svatoňovic přes Vartu, Úpici, Krákorku, Devět křížů, Boušínskou lávku, Boušín, Slatinský mlýn, Červený a Bílý most, Viktorčin splav, Staré bělidlo, zámek Ratibořice do České Skalice. Návrat zpět vlakem. Vyrazili jsme z hřiště TJ Sokol Velké Svatoňovice v 8:30 (teplota +11,1°C / polojasno. První kontrolou v Úpici na Sychrově jsme prošli v 9:20 (+14,4°C). Následovala kontrola na Krákorce v 10:00 (+17,4°C) a u Slatinského Mlýna v 11:45 (18,8°C / zataženo). Kolem Viktorčina splavu jsme prošli ve 12:40 (17,8°C / zataženo) a do cíle jsme dorazili po 24,97 km u muzea Boženy Němcové v České Skalici ve 13:50 (17,4°C / zataženo, slabý občasný déšť). Mapa a profil trasy: https://mapy.cz/s/3s6JT
více  Zavřít popis alba 
  • 11.5.2019
  • 447 zobrazení
zdehor
46. Velikonoční pochod 2019 - přenádherné počasí a účast 92 turistů!!

Sobota 20. dubna 2019

Tradiční jarní výšlap nás letos z Dolního Bousova provede krajinou
rybníků na Střehom a hrad Kost. Druhá polovina výletu bude sledovat
Zlatou stezku Českého Ráje na Krásnou Vyhlídku a nakonec tradičně na

Olšinu.

Trasa měří pouhých 19 km.

Věřím, že letošní krátká a nenáročná trasa naláká i ty, kteří dosud nenašli odvahu

vyrazit s TJ Stonožka. Rádi vás uvidíme J.

Odjezd vlakem ze Březiny 9:39 hod (Loukov 9:36hod, Mn. Hradiště 9:45 hod) do zastávky Dolní Bousov
(s 20min. přestupem v Bakově) a dále pěšky (po modré) na Střehom, (občerstvení), po žluté až na Kost
(občerstvení). Zde se napojíme na červenou, kterou budeme sledovat přes Srbsko (občerstvení) až na
Hynštu. Tady přehodíme výhybku na modrou, která nás zavede na chatu Krásná Vyhlídka
(občerstvení). Nakonec už nás čeká jen seběhnout dolu po modré a žluté značce, do obce Olšina
kde akci společně zakončíme v restauraci Pod Hrady (závěrečné občerstvení J).

Pro přesný přehled trasy naskenujte QR kod

Věřím, že vás trasa zaujala a uvidíme se na velikonoční sobotu. Za TJ Karel Horáček ml.
více  Zavřít popis alba 
  • 21.4.2019
  • 140 zobrazení
horstyn
21.11.2018

O památky v Plzeňském kraji ve správě Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích je stále velký zájem i když v letošní návštěvnické sezoně došlo u většiny k mírnému poklesu.
Jako stabilní v návštěvnosti stále zůstává hrad Rábí, který je nejvyhledávanější památkou v našem kraji. Za něj se řadí co do počtu návštěvníků hrad Švihov a Velhartice. Hrad a zámek Horšovský Týn se s 26 tisíci návštěvníky řadí na krásné čtvrté místo.
Během letošní návštěvní sezony proběhlo, jako každý rok, na zámku mnoho kulturních akcí. Připomeňme si slavnostní přejmenování zámeckého kina na Divadlo Václava Vorlíčka, kterého se za přítomnosti známých osobností sám zúčastnil. Setkání proběhlo na nádvoří zámku a doprovodný program pak v Erbovním sále. Od poloviny června do poloviny září si mohli návštěvníci zámku prohlédnout výstavu kostýmů z pohádek Zdeňka Trošky/ Princezna ze mlejna, O Jasněnce a létajícím ševci, Z pekla štěstí a další/. Celkem ji shlédlo šest tisíc lidí. Během červencových svátků se uskutečnil 1.ročník Trauttmansdorffských slavností s bohatým programem a slavnostním plesem. Jako každoročně i letos připravil zámek několik speciálních prohlídek jako byly Zpětohledy, prohlídky sklepení se svíčkou, nebo cyklus Jak se co dělá, letos věnovaný projektu Šlechta českých zemí v evropské diplomacii. Již tradiční mezinárodní filmový festival pro děti a mládež Juniorfest proběhl od 9-15.11.2018. Další akce ještě na návštěvníky zámku čekají- např. degustace Svatomartinských vín, adventní koncerty, Živý betlém nebo vánoční prohlídky. Po celou dobu návštěvnické sezony byla nově volně zpřístupněna jižní zahrada a také nádvoří zámku. Pro turistickou sezonu 2019 připravuje vedení zámku několik dalších novinek; jaké to budou, je zatím tajemstvím.
více  Zavřít popis alba 
  • 22.11.2018
  • 58 zobrazení
vkcs
O tom, že se pustím do premiérového ročníku vrchařské koruny Českého středohoří, jsem měl od začátku jasno. Jako malý jsem trávíval své prázdniny nedaleko Peruce a Stradonic, a kopečky jako Hazmburk, Raná či Milešovka mi byly velice blízké.
Nicméně k první vyjížďce jsem se dostal až ve druhé polovině letošního srpna.

Vyjížďka č.1, 19.8.2018
První vrcholy jsem zdolal vlastně tak jakoby „náhodou“. Jejich dosažení bylo jakýmsi vedlejším produktem plánovaného cyklovýletu z Prahy do Loun. Začátek trasy byl pro mě rutinní, stezku z Prahy podél Vltavy přes Klecany, Řež, Kralupy, Nelahozeves, a po silnici pak dále přes Ouholice a Straškov téměř pod Říp jsem jel už tolikrát.. Rovina a nuda.. Dále jsem pokračoval po silnici přes Mšené lázně do Stradonic, a pak už směr Louny. V tomto městě jsem jednak navštívil pivovar Lounský žejdlík, samozřejmě místní náměstí, ochutnal jsem pramen Luna, ale především jsem zavítal k obřímu modelu jízdního kola u pivovaru Zichovec. No a co dál? Zde, po více než 100km jízdy začala vrchařská pasáž. Nejprve mě čekal výšlap na rozhlednu Červený vrch. Nízký a krátký, ale pekelně strmý úvod. Ale nic to nebylo oproti dalšímu kopci, Oblíku. Bylo něco po 14h, parné srpnové odpoledne, a já se začal sápat po klikaté cestičce na tento 509m vysoký vrchol. Dal mi pořádně zabrat, ale výhled byl dokonalý. Mimo jiné jsem pohlížel na nedalekou Ranou, následující cíl. A dostat se nahoru mi vzalo opět plno sil, ale odměnou byl opět překrásný výhled. První vrchol VKČS byl v kapse. Původně jsem měl v plánu zdolat i na Milou, ale to jsem vzdal, začínal jsem mít pořádnou krizi, ozývaly se nohy, které nebezpečně tuhly. V parném odpoledni mě spasila hospoda v Bělušicích, kde do mě prakticky na ex zahučel litr ledové Kofoly a nalil mi potřebnou energii do žil. Na Číčov jsem se tak dostal poměrně bez problémů, jen jsem nevěděl, s čím se vlastně vyfotit, vrcholová cedule žádná. Ale výhled opět pěkný. Druhý vrchol zdolán, a já si řekl že pro tento den toho bylo až až a začal jsem myslet na „navrátila“. Ale rozhodně jsem to neměl ještě kousek. Čekala mě cesta přes Lovosice a do Litoměřic, kde jsem si v místním minipivovaru Labuť chvíli odpočinul u výborného pivečka. A pak ještě asi 20km do Roudnice, kde jsem už sedl na vlak do Prahy. Byl to dlouhý den, na tachometru mi svítilo 180km…
Vzdálenost: 180km, převýšení: 2 291m, povinné vrcholy: 2 (Raná, Číčov), bonusové vrcholy: Červený vrch, Oblík

Následně jsem VKČS na delší dobu přerušil a věnoval se jiným cyklo výletům, v září jsem pak na 10 dní vyrazil do Jeseníků, kde jsem si vyjezdil i zdejší vrchařskou korunu. K té Středohořské jsem se vrátil po dlouhé odmlce až v poslední zářiový den..

Vyjížďka č.2, 30.9.2018
Září se v poslední den rozloučilo takřka letním počasím, takže jsem měl o to víc chuti konečně zas zdolat pár kopečků ve Středohoří. Pocitově tento den shledávám jako nejtěžší vyjížďku v rámci VKČS. Ráno jsem si dokonce přivstal na vlak natolik, že jsem už byl v 8h v Lovosicích a mohl jsem vyrážet. A úvod to byl hodně ostrý, od Labe se vyšvihnout na vrchol Lovoše. Trvalo mi to asi hodinu, většinu cesty na vrchol jsem kolo vedl. Ale výhled byl dokonalý, Lovoš je podle mě kopec s jedním z nejhezčích výhledů u nás. Mám ho i radši než ten z vyšší Milešovky. Bylo 9 ráno, sluníčko svítilo, a dole se v mlžném oparu probouzely Lovosice i polabská „placka“. Následně mě čekal stejně tak prudký sjezd, a v ranním lese jsem skoro zalitoval, že nemám dlouhé rukavice, celkem by se snesly. Kopcovitou krajinou mě čekal výšlap na zříceninu hradu Košťálov, opět s krásnými výhledy na okolní krajinu. A pak nadešel strašák, Solanská hora, jelikož na ní nevede žádná značená cesta a já se bál pátrání, abych hledáním vrcholu neztratil moc času. Ale nakonec s pomocí map v telefonu vše klaplo. Na vrcholu jsem si chvíli odpočinul a nad svačinou jsem se rozhlížel po okolí. A dalším cílem byla Hradišťanská louka. Cesta na ní se mi nijak zvláště nelíbila, ale samotné místo bylo jak z pohádky, téměř horská loučka s břízou uprostřed, a nikde nikdo, parádní relax. Čekal mě sjezd do Štěpánova, a v nadcházejících kopcích se začaly ozývat nohy, kterým se už nechtělo pokračovat. Nicméně dojel jsem do Milešova, a čekala mě královna Milešovka. Vyjel jsem kam se dalo, ale přiznám se, že většinu cesty jsem po červené značce kolo vedl. Na cestě i vrcholu byl provoz, plno lidu, někteří na mě nechápavě hleděli co tam dělám s kolem. Hlavně pak na vrcholu, někteří se mě ptali, jestli jsem to nahoru vyjel, případně jestli se chystám sjíždět dolů. V obou případech byla odpověď ne. Na vrcholu jsem pohlížel na nedaleký Lovoš, kterým jsem začínal ráno. Než jsem seběhl dolů z Milešovky, bylo 16h. Tudíž 8 hodin od ranního startu, a já měl najeto asi jen 45km. No ale jakých! Teď mě čekala svižnější silniční část, z Velemína přes Lovosice, Terezín, Roudnici nad Labem a do Kralup nad Vltavou. To abych alespoň něco najel. Tady jsem už ale sedl na vlak směr Praha.
Vzdálenost: 107km, převýšení: 2 485m, povinné vrcholy: 5 (Lovoš, Košťálov, Solanská hora, Hradišťanská louka, Milešovka)

A opět následovala několikatýdenní odmlka. Závěr října se blížil, a já si říkal, že to takhle téměř v polovině přece nevzdám. Klíčový byl víkend 20.-21.10.2018…

Vyjížďka č.3, 20.10.2018
Stejně jako u druhé vyjížďky, jsem i tento den nasedl na ranní vlak z Prahy a v 8h jsem už začal šlapat v Lovosicích do pedálů. Úvod byl zahřívací, po rovině podél Labe, asi 14km do Dolních Zálezlů. Ale zde se začalo hned dost prudce stoupat směr Moravany. Zahřívacím prvním bodem byla vyhlídka Skalky, moc pěkné místo, s výhledem na zákrutu řeky Labe. V údolí se akorát rozpouštěla ranní mlha. Pokračoval jsem přes Stebno a Milbohov, a dojel jsem až na Větruši nad Ústím nad Labem. Tady jsem byl poprvé, konečně, vždycky na ní jen koukám od řeky. Sjel jsem dolů do Ústí, a opět se kousek přiblížil po rovině po silnici, tentokrát do Neštěmic. Odtud mě čekalo další stoupání od řeky přes Ryjice na zříceninu hradu Blansko. Následující pasáž byla hodně nahoru a dolu, a vzala mi plno sil, takže na dalším vrcholu, Javorském vrchu, jsem usedl na lavičku, a snědl jsem svůj svačino oběd. Hezky už bylo vidět do Děčína, zdál se tak blízko, ovšem mě ještě na cestě čekalo několik kopcovitých překážek. Nejprve jsem sjel dolů do Jílového, a odtud mě čekal výšlap na Děčínský Sněžník. Ten jsem si opět zařadil jako bonus, ale podívat se sem jsem plánoval už tak dlouho, že jsem dnes prostě musel. A stálo to za to! Dole pod kopcem krásně žloutly listnaté lesy, letošní podzim je vážně dokonalý! Parádní byla také občerstvovna pod rozhlednou, vůbec jsem nepočítal, že by mohlo mít něco koncem října otevřeno. Chvíli jsem si sedl do tepla na dvě velké Kofoly a koukal do mapy co dál. Ze Sněžníku mě čekal snad 15km sjezd na Děčínské nábřeží, při němž jsem ztratil přes 550 výškových metrů. Ale brzo mě čekalo další stoupání, nejprve na rozhlednu Velký Chlum, na kterou teda vedla z Děčína po červené hodně mizerná cesta, a pak už po silnici přes Březiny a Dobrnou k rozhledně Sokolí vrch, která už ale měla zavřeno. Bylo krátce po 17h. Sjel jsem tedy do Děčína a vyběhl jsem ještě alespoň na Kvádrberk, a vychutnal si tu nádherný západ slunce. Za tmy jsem pak už jen dojel na vlakové nádraží a zamířil do Prahy.
Vzdálenost: 94km, převýšení: 2 661m, povinné vrcholy: 5 (Skalky, Blansko, Javorský vrch, Velký Chlum, Sokolí vrch), bonusové vrcholy: Děčínský Sněžník, Kvádrberk

Vyjížďka č.4, 21.10.2018
Hned druhý den ráno jsem se vlakem vydal pokračovat tam, kde jsem v sobotu skončil – tedy do Děčína. Dnes mě čekaly ty nejvzdálenější body od domova, především vyhlídka Češka. Ale od začátku. Ráno byla v Děčíně pěkná mlha, a pěkně dlouho jí trvalo, než se přes den rozplynula. Zamířil jsem nejprve do Benešova nad Ploučnicí, a odtud na Markvartice. Cesta na vrchol rozhledny Triangl byla trochu hledání, především v závěrečné části. Z vrcholu jsem si cestu zkrátil polem, a dokonce i přes kravský výběh, abych se dostal do Kerhartic. Odtud už jsem pokračoval po silnici, zato pořádně do kopce do Kamenického Šenova a na vyhlídku Češka. Zde jsem byl už letos v dubnu, byla totiž i jedním z vrcholů vrchařské koruny severu. Dnes jsem se tu příliš nezdržel a po vyfocení se jsem sjel zpět k Panské skále, kde jsem usedl na lavičku a dal si jídlo. Pak jsem pokračoval do Žandova, chvíli nahoru, chvíli dolu, ale pak už jen nahoru na rozhlednu Strážný vrch. Bohužel byla zrovna nepřístupná kvůli opravě. Po modré značce jsem přes Valkeřice vyšlápl na nedalekou rozhlednu Kohout, ta sice přístupná byla, ale zas je už poměrně obklopená vzrostlými stromy a není toho z ní moc vidět. Po silnici jsem pak pokračoval směrem na Verneřice a udělal jsem si dobrovolnou zajížďku k vysílači Buková hora, kde jsem se i porozhlédl z Humboldtovy vyhlídky. Nelitoval jsem. Po návratu do Verneřic mě čekal dnešní pátý vrchol, rozhledna Náčkovice, kde jsem dal rychlou odpolední sváču cca v 17h. A pak přišlo peklo, takový profil jsem absolutně nepředvídal. Úsek od rozhledny přes Homole u Panny, Proboštov, Horní Zálezly a Malečov, stále nahoru a dolu, ale takový krpály! Začínala být tma i zima, a nohy už toho měly hodně dost. Tahle pasáž mi vážně utkvěla v hlavě, krize. Z Malečova jsem se po zelené vydal na Vysoký Ostrý, ale fotil jsem se tu před 19h, za totální tmy, dole byly vidět jen světýlka rozsvíceného města Ústí nad Labem. Mrzelo mě to, musí to být určitě krásný výhled odtud, ale tak někdy příště. Čekal mě už jen strmý sešup za tmy do Ústí na nádraží, a vlakem šup do Prahy. Dle počtu vrcholů a převýšení nejnáročnější etapa.
Vzdálenost: 117km, převýšení: 2 872m, povinné vrcholy: 6 (Triangl, Češka, Strážný vrch, Kohout, Náčkovice, Vysoký Ostrý), bonusové vrcholy: Buková hora/Humboldtova vyhlídka

Vyjížďka č.5, 31.10.2018
Zbývaly mi poslední dva vrcholy koruny, Hradiště a Varhošť, oba poblíž Litoměřic, takže bylo fajn, že už mě nečekalo žádné velké přemisťování. Využil jsem nenadálého krásného počasí, vzal si den volna v práci, a rozhodl se korunu dorazit v poslední říjnový den. Vlakem jsem dojel z Prahy do Roudnice nad Labem, a odtud jsem krátce před 10h vyjížděl. Úvodních necelých 20km bylo na pohodu a kopírovalo po rovince tok Labe, ostatně tuhle část Labské stezky do Litoměřic znám moc dobře. Z Litoměřic mě ale čekal poměrně ostrý výšlap přes Mentaurov na vrchol Hradiště. Od tohoto vrcholku jsem moc nečekal, o to víc mě příjemně překvapil, protože výhled byl nádherný. Na Říp, Radobýl, Hazmburk, ale i Lovoš, Milešovku, a další kopečky. Bylo vtipné říkat si na tomhle jsem byl, na tom taky, … Po žluté jsem seběhl do obce Hlinná, a to už jsem mířil na poslední vrchol co mi zbýval, na Varhošť. Jen cesta na sedlo byla náročná, a pak ještě po žluté značce k rozhledně. Dnes mi to do kopce moc nejelo, nohy ztuhlé jak z kamene. Ale výhled z rozhledny byl parádní, překvapilo mě, že bylo vidět už i na Ústí nad Labem. Hotovo, pomyslel jsem si, 20 vrcholů zdoláno! Můj den ale ještě nekončil, bylo krásně, a tak jsem pokračoval ještě dál přes Kamýk na Kalvárii a vyhlídku Tři kříže, tam mě to teda také uchvátilo. A pak přes Žernoseky a Michalovice, a vyšlápl jsem si ještě na Radobýl, ten už znám z loňského září, takže jsem věděl na co se těšit. Z Radobýlu jsem sjel opět do Litoměřic, a díky posunu času mi zbývala už asi jen hodina a půl světla. Po stezce 2A jsem pokračoval přes Terezín do Roudnice, a odtud už za tmy po silnici přes Rovné, Ctiněves, Mlčechvosty, Ouholice, a Nelahozeves do Kralup na vlak do Prahy, tak jako při návratu u vyjížďky č.2.
Vzdálenost: 100km, převýšení: 1 654m, povinné vrcholy: 2 (Hradiště, Varhošť), bonusové vrcholy: Kalvárie/Tři kříže, Radobýl

Shrnuto, celkově jsem najel 598km a nastoupal téměř 12 000 výškových metrů. Tahle koruna hodně bolela, a můžu směle říct, že je obtížnostně srovnatelná s těmi horskými (které jsem letos absolvoval v Beskydech, Jeseníkách, nebo Jizerkách+Krkonoších). Kopce jsou ve Středohoří sice nevysoké, ale strmé, a vzhledem k okolní rovinaté krajině člověka hodně potrápí. Na druhé straně na prakticky každém z nich zůstanete okouzleni, jakým vás odmění výhledem.
V rámci letošního ročníku jsem poznal plno krásných nových míst, o kterých jsem dosud vůbec nevěděl, nebo na které jsem se chystal, a tohle mě alespoň rozhoupalo podívat se na ně. Kromě Lovoše, Milešovky a Češky jsem byl na zbývajících 17 vrcholech úplně poprvé. Byl to parádní souboj s kopcovitou přírodou a moc jsem si ho užil, ke všemu mě ve všech vyjížďkách provázelo krásné počasí. Jsem zvědavý, jaké vrcholy budou zařazeny v příštím ročníku, a moc se těším!
Přeji hodně zdaru,
s přátelským pozdravem

Petr Holička, Praha, 33let
více  Zavřít popis alba 
  • 17.11.2018
  • 273 zobrazení
pleskteamplasy
Po snídani jsme vyrazily po modré směr jezero Laka. Naše zážitky umocnilo slunečné počasí a neváhaly jsme pokračovat po červené do Prášil. Protože jsme k snídani nedostaly kávu a cestou až do Prášil nebyla občerstvovací stanice, v cukrárně Papeliška v Prášilech jsme si jí konečně vychutnaly. Pak následoval přesun přes hlavní silnici do Restaurace u Michala. A měli kulajdu. A výbornou. Do příjezdu autobusu jsme ještě stihly prohlídku výběhu zubrů a botanickou zahradu. Ušly jsme ten den krásných 15,59 km. Velmi slušný výkon.

---------------------------------------------------------------------------------------
Instrukce od HŠ:
Sobota 29. 9.: po snídani se vydáme pěšky po modré turistické značce na jezero Laka, odtud po červené a v závěru případně po žluté do Prášil (celkem cca 14 km); zde se lehce občerstvíme a dojedeme zpět do penzionu autobusem v 18.33 hodin
více  Zavřít popis alba 
  • 30.9.2018
  • 148 zobrazení
sportuj-s-nami
4. Dětský triatlon Boskovice 2018 - 4. třídy
V sobotu 8. září 2018 pořádal spolek Sportuj s námi v areálu Červená zahrada v Boskovicích 4. ročník Dětského triatlonu.
Kategorie čtvrtých tříd absolvovala plavání, jízdu na kole a běh. Startovalo 9 chlapců a 9 dívek. Vyhrál Jáchym Šafránek z Doubravice n. Svitavou z Boskovic a Adéla Zavřelová ze Sloupu.
Výsledkovou listinu najdete zde
http://www.championchip.cz/results/2018090840/Vys1Kat.pdf
Foto: Monika Šindelková a Jaroslav Parma
více  Zavřít popis alba 
  • 8.9.2018
  • 360 zobrazení
elanus
V sobotu 9. června 2018 proběhl v Pivovaru Velké Popovice již 26. ročník tradičních oslav piva Den Kozla.
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • 24.7.2018
  • 133 zobrazení
mirektengler
V Hradci Králové to v sobotu 16. června opravdu žilo. Na náměstí u muzea slavil své 95. narozeniny Český rozhlas. Když jsem přišel, koncertoval právě zpívající právník Ivo Jahelka. Až na místě jsem zjistil, že vody řeky Labe dnes nebrázdí jen parník s výletníky, ale u městských lázní se koná již 82. ročník Hradeckého kilometru, což je závod jednočlenných a dvoučlenných lodních posádek. Tak jsem se chvíli díval. Na nedalekém Eliščině nábřeží pak krátce po druhé hodině odpolední odstartoval 9. ročník populární akce Nábřeží šlapadel, což je veselý závod majitelů rozličných šlapacích vozítek. No, a po cestě domů jsem se ještě zastavil u budovy Univerzity Hradec Králové, kde její studenti společně s členy Československé obce legionářské pořádali akci pod názvem Nábřeží 20. století. Připomínali tak návštěvníkům nejen osud členů československých legií za 1. světové války, ale také oběti obou totalit 20. století. Svůj program pak předvedli studenti Vojenské střední školy a hradecké členky Sokola, které ukázaly nacvičenou sestavu pro letošní Všesokolský slet v Praze. Den to byl doslova nabitý rozličnými akcemi, které spolu měly na první pohled máloco společného. Přesto by se ale něco našlo - a tím byl úsměv na tvářích všech, kdo ten den do centra města přišli. A to není málo, to je hodně! :-)
více  Zavřít popis alba 
  • 18.6.2018
  • 55 zobrazení
Reklama