Vyhledávání

Hledat v

Alba

Přibližně 15 753 výsledků (0,1238 sekund)

reklama
16 fotek, 22.9.2012, 177 zobrazení
43 fotek, srpen 2008 až srpen 2011, 296 zobrazení
Tentokrát navštívíme městečko Štramberk zvané "Moravský Betlém". Dominantou města je válcová věž zvaná Trúba, která je upravena jako rozhledna. Abychom se mohli pokochat nádherným výhledem do širokého okolí, musíme vystoupat po 159 schodech. Jaroňkova ulička pod hradem je provoněná medem a perníkovým kořením. V Perníkovce se pečou pověstné Štramberské uši. Unikátní je i množství dochovaných valašských roubených stavení. Navštívit můžeme nejen Muzeum Novojičínska, ale také muzeum malíře Zdeňka Buriana, nezapomeneme ochutnat štramberské pivo nebo si rovnou dopřejeme pivní lázeň v Lašských pivních kúpelích. Stoupáme-li po stezce na Kotouč, zavede nás k jeskyni Šipka. Je to světoznámé archeologické místo - r. 1880 zde gymnaziální profesor Maška našel čelist neandrtálského dítěte. Ze Štramberka si ještě vyšlápneme na Bílou horu. Na jejim vrcholu stojí věž - rozhledna, která svým tvarem připomíná šroubovici DNA. I odsud je překrásný výhled do okolí.
35 fotek, 11.11.2012, 103 zobrazení | rodina-přátelé
Přechod hor tentokrát s mírně upravenou trasou. Cíl nebyl jako obvykle v Harrachově, ale ve Špindlu. Užili jsme si tak údolí Bílého Labe i Labský Důl. Přestože jsme letos vyrazili až po změně času počasí nám přálo. Přespali jsme jako každoročně na Moravské Boudě. Uvidíme příští rok. Padl návrh vyměnit Krkonoše za české tředohoří a vystoupat třeba na Milešovku.
260 fotek, září až říjen 2003, 131 zobrazení
Střípky ze zájezdu do Blatnice a Blatničky.později budou i doprovodné dokumenty.

V Blatničce najdete krásná místa, která byste jinde marně hledali. Les a přilehlé louky Jasenové na Blatničkou jsou stvořené pro procházky přírodou. Dnes je obec v plném rozkvětu, jak v podnikatelské sféře, tak ve společenském životě. Lidé z Blatničky udržují staré zvyky, tradice, obnovují lidové kroje. Již od roku 2000 trvá úspěšná spolupráce s rakouckou obcí Falkenstein.

Obec Blatnička leží asi 10 km východně od Veselí nad Moravou na předhůří Bílých Karpat.
Historie a památky

Známé cesty v Blatničce do neznáma. Nejstarší a nejvýznamnější - dnes již zaniklá se nazývala Uherská cesta. Byla to úvozová - do Blatničky od Dolních Uher ze Suchova přes současné Blatnické lúky, které byly počátkem 70. let tohoto století rozorány a cesta zavezena.
Druhá významná cesta byla Brodská, která vedla z Hrubé uličky šikmo přes hon Pod lúkama. východně od Hluku a západně od Dolního Němčí vedla do dřívějšího našeho správního a církevního centra Lucké provincie - do Vlčnova.
Teprve začátkem devadesátých let minulého století také na podnět blatnického faráře Mořice Růžičky byla postavena štětovaná silnice z Blatnice přes Blatničku do Boršic na původní hliněné cestě s výsadbou ovocných stromů.
Provolání císaře Františka Josefa I. "K mým národům" a tím vyhlášení mobilizace také v Blatničce bylo vyvěšeno na místní zvonici 1. 8. 1914. Do války povolával císař všechny muže do 38 let. Celkem se 1. sv. války zúčastnilo z Blatničky 99 mužů, z nichž se 7 již do Blatničky nikdy už nevrátilo. Zůstali na bojištích války a byl jim zbudován pomník před místní školou, který byl v roce 1973 přemístěn na místní hřbitov.
První známky osídlení 6500 - 4000 př. n.l., což dokazují nálezy sekeromlatů naposledy v roce 1930, které jsou uloženy v Moravském muzeu v Brně. Ve 4. stol. př. n.l. přišli na jihovýchodní Moravu Keltové kmene Kotinů, kteří nakonec z Moravy zmizeli. 1. - 5. stol. n.l. sídlili na Moravě Germáni z kmene Kvádů, kteří vytlačili Kelty. Dokládána nálezy mincí je také přítomnost Římanů. Doba příchodu Slovanů koncem 4. stol. z východu a jihu, tak jako vláda kupce Sáma i Velké Moravy měla na kraj velký vliv, ale památek nezanechala.
V rámci velké středověké kolonizace v pol. 13. stol. dochází k osidlování tohoto kraje, zakládání osad na luckém poli a k utváření moravsko-uherských hranic na hřebenech Bílých Karpat, které se prakticky do dnešního dne nezměnily.
V roce 1362 je první písemný dochovaný zápis o Blatničce při vybírání mýta u kunovické brány před vjezdem do Uh:Hradiště. Obec Blatnička je na této listině psána latinsky jako Platnicz Superior (Blatnice Horní). Obec náležela ostrožskému panství. V 16. století zde nastal rozvoj vinařství, které spolu s obilnářstvím a rybníkářstvím bylo výnosným odvětvím místního hospodářství. Blatnička a její okolí byla mnohokrát postižena neúrodou a vpády uherských a tureckých vojsk. V roce 1663 byla obec vypálena.

Mezi významné památky obce patří kaplička Panny Marie Sedmibolestné z roku 1866. Dominantou obce je kostel Nanebevzetí Panny Marie, jenž byl vystavěn v letech 1935 - 1938. V okolí bylo učiněno několik prehistorických nálezů.
Nejstarší dochovanou stavbou v Blatničce je v západní části obce kaplička u honu Zákapličí. Stranou za vesnicí opatrovaná a někdy i zapomínaná stavba však je o hodně starší a má větší význam, než se nám může na první pohled zdát. Je předchůdce současného kostela i víry v bytosti, které nevidíme, vnímáme, hledáme v nich oporu a uctíváme. Současná stavba byla postavena na žádost místních občanů na místě staré kapličky v 2. pol. 19 stol.. Dne 9.7. 1886 schvaluje sezení obecního výboru, že obec Blatnička bude udržovat nově vystavěnou kapličku u cesty na parcele č. 575. Velkou opravu kapličky bez nároku na odměnu z vlastní iniciativy provedli v roce 1995 starosta A. Minařík 161, Z. Mitáčková 133, P. Kubica 70 a J. Kubica /7.7. 1968 - 15.11. 1997/. Na kapličku byla dána nová střešní vazba, nová křidlice, opravena a natřena omítka.
Lidové tradice

Tradice Slovácka,o.p.s - Šití krojů Blatnička
Kroje – lidový oděv je dosud živá součást dnešního života. Aby tomu tak bylo i nadále, vznikla obecně prospěšná společnost Tradice Slovácka ,o.p.s Blatnička. Společnost se zabývá výrobou krojů tradičním způsobem. Na přání zákazníka ušijí ženy jakýkoliv kroj od nás i ze zahraničí. Kolektiv zručných vyšívaček a švadlen dokáže ve velmi krátké době ušít kompletní kroj pro jednotlivce i velké kolektivy. Předností šicí dílny je kvalita, komplexnost, dodací lhůty jeden až dva měsíce dle náročnosti výšivek. U dárkových předmětů jsou dodací lhůty ještě kratší.

)BLATNICE pod Svatým Antonínkem

Historie a popis poutního místa: Kopcovitý výběžek Bílých Karpat - Blatnická hora (350 m.n.m) s poutní kaplí sv. Antonína Paduánského (lidově zvaný Antonínek), řadí se k význačným poutním místům Moravského Slovácka a jeho význam daleko přesahuje hranice regionu. K popularitě v tomto století přispěl malíř Joža Úprka, kterého pro zhotovení proslulých obrazů zachycujících atmosféru blatnických poutí na přelomu století získal vlastenecký farář P. Mořic Růžička.
Podle pověstí bylo na Blatnické hoře staroslovanské pohanské obětiště; v době cyrilometodějské mise jedno z působišť věrozvěstů, kteří z posvátné studánky křtili naše slovanské předky.
Kapli sv. Antonína nechal vystavět majitel ostrožského panství kníže Hartman z Lichtensteina v r. 1668 jako poděkování za uzdravení svého syna: Vystavěl osmihrannou dosud zachovalou kapli, ve které je dnes hlavní oltář. První pouť se uskutečnila v r. 1671. Kaple byla pro množství poutníků záhy rozšířena (r. 1696). Z té doby pochází erb nad hlavním vchodem a vlysy nade dveřmi.

Historie.

V době josefínských reforem byla v r. 1786 uzavřena, odsvěcena, prodána a vydrancována. Díky žádosti blatnických občanů u císaře Františka I. bylo povoleno kapli obnovit; blatnická obec se písemně zavázala nejen k obnově, ale i k další péči o kapli "po všechny časy" (r. 1815). Do bohoslužebného provozu byla znovu uvedena v r. 1819. Od té doby církevní úřady v Olomouci povolily konání mší svatých i s kázáním po dobu letních měsíců o nedělích a svátcích.

Kaple jednoduchého jednolodního půdorysu není honosnou stavbou, její charakter je dán výzdobou místních lidových umělců, svou jednoduchostí působí však důvěrně a mile jako místo prosté a vroucí zbožnosti. Hlavní oltář (1904) je z bílého mramoru, nad ním je osazen amatérský reliéf Poslední večeře. Nad ním je obraz sv. Antonína s Ježíškem a anděly, vznášejícího se nad Blatnickou horou, který namaloval lidový umělec, samouk "pantáta maléř", blatnický kostelník Josef Hán; toto dílo je povýšeno na blatnický "poutní obraz". Význačný tvůrce církevního umění ak. malíř Jano Kohler ze Strážovic u Kyjova zvěčnil třemi obrazy: na evangelijní straně v presbytáři je to nedokončená skica k obrazu "Smrt sv. Antonína" a nad bočním oltářem Panny Marie svatohostýnské nástěnná malba "sv. Antonín káže rybám". Nad protějším oltářem sv. Josefa je obraz "sv. Antonín káže v Padově" s umělcovým autoportrétem (rytíř opírající se o meč vlevo dole). Obrazy jsou z r. 1937. U jižního průčelí je otevřená kaple s polním oltářem a sochou sv. Antonína. Zde se konají služby boží pro tisíce poutníků o hlavních poutích, kdy Blanická hora rozkvétá opět krásou slováckých krojů. K této tradici přispívá nejen vnější kolor, ale především víra.

Několik slov o sv. Antonínu Paduánském - knězi, řeholníku a učiteli církve (1195-1231). Původem portugalský šlechtic, žil v době sv. Františka z Assisi, do jehož řádu vstoupil. Pověst divotvůrce a patrona ztracených věcí mu získala mimořádnou oblibu. Jeho život lze shrnout do stručné charakteristiky: chudoba, učenost a velký dar výmluvnosti byly jeho velkými přednostmi. Neplatila tedy pro něho stará latinská sentence: "Učenost bez výmluvnosti je jako meč v rukou ochrnutého a výmluvnost bez učenosti jako meč v rukou bláznivých."
60 fotek, 27.3.2012, 355 zobrazení | architektura, cestování, dokumenty, města, ostatní
První zmínka o Náměšti nad Oslavou pochází z roku 1234, kdy náměšťský hrad patřil do majetku rodu Mezeříčských z Lomnice. Z této doby by měla pocházet okrouhlá věž v areálu zámku. Kolem roku 1304 měla být Náměšť zničena kumánskými hordami a také obsazena Lipoltem Krajířem z Krajku. V roce 1408 měl být hrad dobyt Lackem z Kravař, páni z Kravař se tak stali jeho majiteli. Byli jimi i za husitských válek a vzhledem k tomu, že byli víry podobojí, tak byla Náměšť drancována Zikmundovými vojsky. Dalším majitelem panství byl Ctibor Tovačovský z Cimburka, jež se za vlády Vladislava I. stal moravským zemským hejtmanem a byl významným právníkem, který vyložil zemské právo v Knize Tovačovské. Roku 1481 se opět mění majitel panství a znovu se jimi stávají pánové Mezeříčtí z Lomnice a Václav z Lomnice zřizuje na zámku tiskárnu, kde byla vytištěna první česká gramatika Beneše Optáta z Telče a Petra Gzela z Prahy.
Po letech vlády pánů z Lomnice získává panství Jan starší ze Žerotína, za jeho vlády se tehdejší hrad přestavěl na zámek a tiskárnu českých bratří nechal přesunout z Ivančic do Kralic nad Oslavou, kde později byla vytištěna tzv. Bible kralická. Jeho syn Karel po bitvě na Bílé hoře odešel do exilu a v roce 1628 prodal panství Albrechtovi z Valdštejna. Dalším majitelem byl zanedlouho Jan Křtitel z Verdenberka. Ten se zasloužil žádostí o povýšení Náměště na městečko s vlastním městským znakem, Verdenberkové vlastnili panství až do vymření po meči v roce 1733. Náměšť zdědil Václav z Enkenvoirtu a roku 1752 panství prodal Bedřichu Vilému Haugvici.
O sedm let později město vyhořelo a také byl založen Bedřichem Vilémem kapucínský klášter, v roce 1795 byla v jeho místě zřízena výrobna látek. V této době již vládl náměšťskému panství Jindřich Vilém Haugvic. Založil zámeckou kapelu, udržoval kontakt s hudebníky z Vídně, znal se osobně se skladateli jako byli Christoph Willibald Gluck či Antonio Salieri. Jeho syn Karel Vilém (převzal panství v r. 1834) byl zase přítelem Johana Strausse a byl také hudebníkem a skladatelem. O několik let později se Náměšť stala sídlem okresního soudu a stala se sídlem soudního okresu (byla součástí politického okresu Třebíč) a v roce 1886 bylo město napojeno na železnici do Zastávky a dále do Brna. V roce 1923 se Náměšť nad Oslavou stala městem. Mezi lety 1949 a 1960 bylo město součástí okresu Velká Bíteš.
12 fotek, 17.1.2016, 85 zobrazení | lidé, města
Bílá hora v Brně je kopec (300 m n. m.) v Šlapanické pahorkatině nacházející se nad bývalou obcí Juliánov pokrytý vegetací lesoparkového typu. Na jejím vrcholu se nachází Památník založení dělnického hnutí. Z vrcholu je dobrý rozhled na Brno, což během druhé světové války využila německá armáda k vybudování několika pozorovatelen, sloužících k monitorování spojeneckých náletů na průmyslové oblasti východního Brna. Menší jižní část kopce má status přírodní památky.
32 fotek, 30.10.2014, 24 zobrazení
63 fotek, 23.9.2012, 83 zobrazení | koníčky, události
23.9.2012 Praha 6 letohrádek Hvězda (7 fotek) a rekonstrukce bitvy na Bílé hoře 1620
2 fotky, 5.2.2011, 12 zobrazení
69 fotek, 22.5.2012, 259 zobrazení
29 fotek, 12.9.2011, 69 zobrazení
10 fotek, prosinec 2010, 77 zobrazení
4 fotky, 91 zobrazení
22 fotek, 28.10.2009, 97 zobrazení
30 fotek, 19.9.2009, 263 zobrazení | události
14 fotek, 5.3.2008, 89 zobrazení
74 fotek, 16.9.2007, 752 zobrazení
89 fotek, 24.4.2018, 19 zobrazení | krajina, města, události
Podle mapy se zdálo, že od obory Hvězda je to k pomníku na Bílé hoře co by kamenem dohodil. No možná katapultem ano, ale procházka to byla hezká. Počasí přálo a tak se dobře šlapalo i fotilo. Jen to značení u cíle by mohlo být lepší.
47 fotek, 17.9.2016, 28 zobrazení
27 fotek, 18.9.2016, 28 zobrazení

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron