Vyhledávání

Hledat v

Alba

Přibližně 17 949 výsledků (0,0344 sekund)

reklama
455 fotek, podzim 2015, 380 zobrazení
10 fotek, 7.9.2015, 9 zobrazení
Letnie warstaty skoleniove 2015, Suleczyno, PL, 11.-26.7.2015

Od 11.7. do 26.7. se členové ZKS Poodří (pobočný spolek Sirius, z.s.) zapojili do aktivit v rámci výcvikového letního tábora pořádaného organizací Fundacja „Psi ratownicy“. Dopolední program byl zaměřen převážně na výcvik vodních záchranných prací, odpoledne se pro zájemce pořádaly tréninky vyhledávání v ploše (vedoucí instruktor výcviku Petr Svoboda), individuální konzultace k poslušnosti (Jana Stará), flyball nebo frisbee. Byly připraveny i různé relaxační zábavné činnosti a terénní hry (např. noční orientační běh skupin s plněním tematických zadání – práce na laně, první pomoc; sjezd na kajacích, turnaj v badmintonu, střílení z luku, táboráky, apod.). Dvakrát proběhl trénink na sutinovém trenažéru v Gdaňsku, který připravili profesionální hasiči ze Strazi pozarne Gdansk. Přes nabitý program byl prostor pro výlet k moři nebo poznávání blízkého okolí kempu.
138 fotek, 25.3.2015, 127 zobrazení
Vycházka do Ostravy - radniční vyhlídková věž,procházka Komenského sady k Památníku osvobození,cesta po Sokolské třídě do Ostravy .

z wikipedie:

info@ostrava.cz

Ostrava (polsky Ostrawa, německy Ostrau) je statutární a krajské město na rozhraní Slezska a Moravy na severovýchodě České republiky, poblíž hranice s Polskem. Ostrava je počtem obyvatel a rozlohou třetí největší město v České republice, druhé největší město na Moravě a největší město v českém Slezsku. Ostrava je rovněž významným univerzitním a průmyslovým městem.

Ostrava leží na soutoku Lučiny, Odry, Opavy a Ostravice v geomorfologickém celku Ostravská pánev. Délka místních komunikací činí 828 km. Město o rozloze 214 km2 tvoří celkem 23 městských obvodů, ve kterých žije asi 300 tisíc obyvatel. Hustota zalidnění je 1 500 obyvatel na km2.[5] Ostrava, sídlo Moravskoslezského kraje i okresu Ostrava-město, je třetím největším městem Česka. Ostravská aglomerace, tvořená obcemi Ostrava, Bohumín, Doubrava, Havířov, Karviná, Orlová, Petřvald a Rychvald,[6] má téměř 500 tisíc obyvatel[ a je tedy po pražské aglomeraci druhou největší v republice. Širší metropolitní oblast Ostravy pak v roce 2009 čítala (podle Eurostatu) 1,1 milionu obyvatel. Ostravsko je také součástí hornoslezské metropolitní oblasti o populaci 5,3 milionu obyvatel.

Sídlem magistrátu je Nová radnice. Ve městě sídlí též biskup ostravsko-opavské diecéze v budově biskupství na Kostelním náměstí u kostela svatého Václava. Na území Ostravy se nachází čtyři městské památkové zóny. V Ostravě se taktéž nachází Generální konzulát Polské republiky.

Tento článek pojednává o statutárním městě. Další významy jsou uvedeny v článku Ostrava (rozcestník).
statutární město Ostrava Logo města
Ostrava, pohled z Nové radnice 2.jpg
Ostrava – znak
znak

kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Ostrava-město (CZ0806)
historická země: Slezsko + Morava
katastrální výměra: 214,23 km2
počet obyvatel: 295 653 (bydlících dle ČSÚ)
304 357 (evidovaných dle MV) (1. 1. 2014[1][2])
rozpočtové výdaje: 7031 mil. Kč (2013[3])
zeměp. souřadnice: 49°50'8” s. š., 18°17'34” v. d.
nadmořská výška: 208–334 m
PSČ: 702 00
zákl. sídelní jednotky: 265
části obce: 37
městské části / obvody: 23
katastrální území: 39
adresa magistrátu: Magistrát města Ostravy
Prokešovo náměstí 8
729 30 Ostrava

info@ostrava.cz

www.ostrava.cz

Ostrava (polsky Ostrawa, německy Ostrau) je statutární a krajské město na rozhraní Slezska a Moravy na severovýchodě České republiky, poblíž hranice s Polskem. Ostrava je počtem obyvatel a rozlohou třetí největší město v České republice, druhé největší město na Moravě a největší město v českém Slezsku. Ostrava je rovněž významným univerzitním a průmyslovým městem.

Ostrava leží na soutoku Lučiny, Odry, Opavy a Ostravice v geomorfologickém celku Ostravská pánev. Délka místních komunikací činí 828 km. Město o rozloze 214 km2 tvoří celkem 23 městských obvodů, ve kterých žije asi 300 tisíc obyvatel.[1] Hu

Znak a logo

Městský znak je blasonován: V modrém štítě na zeleném trávníku stříbrný kůň v poskoku se zlatým sedlem a červenou pokrývkou, provázený vlevo nahoře zlatou růží se zelenými kališními lístky a červeným semeníkem. Kůň ve znaku nemá uzdu. O původu znaku nejsou žádné zaručené informace. Jistě se ví jen to, že jeho nejstarší vyobrazení je na pečeti z roku 1426, barevný znak je doložen až v roce 1728. Kůň bývá vykládán jako symbol tranzitní polohy města nebo jako figura z erbu prvního fojta v Moravské Ostravě, zlatá růže zřejmě pochází z rodového erbu olomouckého biskupa Stanislava Thurza (k této verzi se současná historická literatura přiklání nejvíce). Dle jiné teorie udělil biskup Ostravským koně do znaku za pomoc Hukvaldským; jejich pomoc byla tak rychlá, že nepřátelé nestihli svým koním dát ani uzdu. Lze se také setkat s pověstí, podle které Ostravští vypustili během obléhání města koně bez uzdy branou, čím zmátli obléhající natolik, že se tito dali na útěk.[10]

Na zasedání zastupitelstva 24. září 2008 bylo schváleno a poprvé veřejně představeno nové logo města Ostravy, jehož autorem je Studio Najbrt. Logo se skládá ze světlemodrých písmen OSTRAVA doprovázených třemi vykřičníky v tmavomodré barvě.[11]
Historie

Související informace naleznete také v článku Dějiny Ostravy.

První zmínka o Slezské Ostravě pochází z roku 1229, kdy je zmiňována jako osada, zatímco Moravská Ostrava je zmiňována v roce 1267 a mluví se o ni jako o městečku.

Původně malá osada vznikla nad řekou Ostrá (dnes Ostravice), která jí dala jméno a dodnes ji dělí na dvě základní části, Moravskou Ostravu a Slezskou Ostravu. Poloha na zemské hranici v místě, kudy procházela jantarová stezka,[12][13] vedla ve středověku k rozvoji města; po třicetileté válce, kdy byla v rozmezí let 1621-1645 obsazena Švédy, však význam Ostravy upadl. V roce 1763 bylo ve slezské části Ostravy objeveno bohaté ložisko kvalitního černého uhlí, což předznamenalo výraznou proměnu města. V roce 1828 založil majitel panství, olomoucký arcibiskup Rudolf Jan, hutě nazvané po něm Rudolfovy. Později tyto hutě přešly do majetku rodiny Rothschildů a získaly název Vítkovice. Staly se jádrem rozsáhlého průmyslového rozmachu města, jehož odrazem byla i (ve druhé pol. 20. století) přezdívka města: ocelové srdce republiky. Po 2. Světové válce, kdy byla Ostrava osvobozena Rudou armádou, zde došlo k největšímu stavebnímu rozmachu v obytné výstavbě, nejprve menší zástavba jen na území Poruby (dnešní památkově chráněné domy v Sorele), později masívní urbanizace méně kvalitních budov v Porubě i na Jihu za účelem vylidnění a následné likvidace centra (kvůli těžbě).

Po rozsáhlém útlumu hutního a chemického průmyslu v kombinaci se zavíráním dolů (na území města se od 30. června 1994 netěží) a rozsáhlými investicemi do nápravy škod na životním prostředí se Ostrava výrazně pročistila. Více na důrazu nabírá strojírenská aktivita a další obory. Zároveň se stává výchozím bodem pro turistické regiony Jeseníky a Beskydy. Vedle stovky hektarů rekultivovaných ploch má město celou řadu původních přírodních lokalit, z nichž je celá řada udržovaných jako chráněná území. Jedná se např. o oblasti Polanský les a Polanská niva, které jsou součástí chráněné krajinné oblasti Poodří. K přírodním raritám na území města patří také bludné balvany ze švédské žuly (původem ze Skandinávie). Dalším unikátem je halda Ema.
Významné historické události v datech
Ostrava v roce 1728, tehdy Moravská Ostrava.

1229: zmíněna ves (Slezská) Ostrawa v listině papeže Řehoře IX.
1267 (29. listopadu): zmíněna osada (Moravská) Ostrava v závěti olomouckého biskupa Bruna (1205?–1281)
před 1279: povýšení Moravské Ostravy na město, první písemné doklady o kostele svatého Václava
1297: poprvé se písemně připomíná slezskoostravský knížecí hrad
1763: objev uhlí (údolí Burňa)
1828: založení železáren (Rudolfova huť, pozdější Vítkovické železárny)
1889: dokončena stavba kostela Božského Spasitele
1919: založeno Národní divadlo moravskoslezské
1922: založen SK Slezská Ostrava
1924 (29. ledna): vzniká Velká Ostrava
1928: založen SSK Vítkovice
1930: postavena Nová radnice
1941 (1. července): pokračování integračního procesu města – připojení 8 slezských a 4 moravských obcí k Moravské Ostravě
1946 (28. června): Moravská Ostrava se výnosem ministerstva vnitra číslo 1522/1946 Ú. l. I přejmenovává na Ostravu, později potvrzeno vyhláškou číslo 123/1947 Sb.
1953: založena Vyšší hudebně pedagogická škola v Ostravě, od roku 1959 konzervatoř, roku 1996 propůjčen název Janáčkova konzervatoř
1954: vznik Janáčkovy filharmonie Ostrava z rozhlasového orchestru
1955: ostravské studio Československé televize vstupuje do vysílání jako druhé televizní studio na území Československa (i dnešního Česka)
1959: vznik Pedagogického institutu, ze kterého se v roce 1964 stává samostatná Pedagogická fakulta, od roku 1991 Ostravská univerzita; otevřeno letiště Ostrava-Mošnov
1996: vznik ostravsko-opavské diecéze bulou Ad Christifidelium spirituali
1997: stopadesátiletá povodeň na Odře, Opavě a Ostravici, zaplavena většina níže položených částí Ostravy
2000: vznik Ostravského (od roku 2001 Moravskoslezského) kraje se sídlem v Ostravě
2007: okres Ostrava-město rozšířen o některé okolní obce

Další podrobnosti o městě viz wikipedie.

Vedoucí: Danuše Hanáková

Foto: Hana Papežová
80 fotek, 15.9.2018, 15 zobrazení | sport
267 fotek, 19.9.2018, 125 zobrazení | sport
201 fotek, 16.9.2017, 22 zobrazení
73 fotek, 16.9.2017, 164 zobrazení
237 fotek, září 2017, 211 zobrazení
80 fotek, 24.9.2016, 140 zobrazení
248 fotek, 27.9.2016, 206 zobrazení
106 fotek, 24.9.2016, 160 zobrazení
208 fotek, 4.8.2018, 188 zobrazení
64 fotek, 13.5.2017, 172 zobrazení
Běh  0 | sensai2
223 fotek, květen 2015 až prosinec 2016, 33 zobrazení
12 fotek, březen až červen 2016, 162 zobrazení
Běhám furt a běhám ráda ... :-D
běh  0 | tsara
5 fotek, listopad 2015, 37 zobrazení
běh  0 | janabu1
10 fotek, srpen až listopad 2014, 95 zobrazení
běh  0 | tumajcb
2 fotky, 26.12.2013, 80 zobrazení
531 fotek, 3.8.2013, 71 zobrazení
Běh  0 | loberito
1 video, 14.9.2013, 33 zobrazení

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron