Hledání: Běh 2015

Pro dotaz Běh 2015 jsme našli 3 642 výsledků.

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

zvanecek
Dnešní výšlap vede přes Pancíř na Můstek a Prenet. Z Prenetu sestoupíme do Zelené Lhoty, kde překročíme řeku Úhlavku. Královským hvozdem se navrátíme zpět do Špičáku. Většinu dne budeme z výšky shlížet na historické královácké území mezi Špičákem, Pancířem, Hamry a Zelenou Lhotou.

A co že ti Králováci byli zač? Převážně šumavští Němci, kteří podobně jako Chodové hlídali státní hranici.

V nižších polohách Šumavy určitě žili již v 11. století. Od 12. století osídlili do té doby odlehlé končiny vyšších šumavských poloh. Mimo ostrahy hranic dohlíželi na bezpečnost stezek z Čech do Bavor. Byli hrdí na svou historii a na svůj stav. Měli pocit panské nadřazenosti. Břetislav I. je roku 1040 osvobodil od daní a poplatků, odměnou za pomoc v boji proti bavorskému králi Jindřichu III. Černému. Byli podřízeni přímo českému králi. Výsady jim znovu potvrdila i Eliška Přemyslovna v roce 1314. V roce 1617 je obdrželi písemně od krále Matyáše. S nelibostí nesli, když v roce 1848 byli osvobozeni od poddanství všichni obyvatelé Čech a oni částečně ztratili svou výjimečnost. Od roku 1850 přestalo královácké území oficiálně existovat.

Králováci měli dědičná práva: volit si rychtáře, lovit zvěř, těžit dřevo, vařit pivo, pálit kořalku, lovit na svých pozemcích a chytat ryby.

Živili se sklářstvím, těžbou dřeva, dřevovýrobou a papírnictvím. Žili ve svobodných dvorcích (freihofech) kolem devíti rychet: Svatá Kateřina (dnes část Chudenína), Hamry, Hojsova Stráž, Javorná (Seewiesen), Zhůří (Heidel), Kochánov, Nové Stodůlky, Staré Stodůlky a Stachy.

Jejich dvorce bývaly kamenné s roubeným vrškem. Převislé prkenné střechy zatížené balvany vytvářely ve štítu dřevěnou pavlač. Střechu zdobívala zvonička. Součástí bývala i kaple. Zvonilo se ráno, večer, při úmrtí, nebo za špatného počasí. Každý dvorec měl jméno podle majitele Berghof, Tomandlhof, …

Všude, kde žili, se v krajině objevují „umrlčí prkna“. Bylo na něj vyryto nebo vypáleno, kdo na tomto prkně ležel + jméno a příjmení, datum narození a úmrtí a svatý veršík. Sloužily k uložení nebožtíka během dlouhé zimy. Poté se instalovaly v krajině podél cest v blízkosti statku pod stromem vedle křížku.

Vzezřením se odlišovali od ostatního obyvatelstva. Měli svůj kroj s plstěnými klobouky se širokou střechou a pentlemi. Ženy nosily šátek, překřížený na zádech. V současné době funguje spolek Šumavští Králováci, který navazuje na dávné tradice.

O tom, že nebyli vždy vnímáni bezvýhradně kladně, se mohli dočíst návštěvníci Šumavy v turistickém průvodci T. Cimrhanzla z roku 1878:
Horní a Dolní Eisenstrass (Hojsova Stráž) tvoří jednotlivé selské statky, takzvané statky „králováků“ nebo „dvořákův“ … Pozemky statků jdou obyčejně od vrchu až do údolí dolů a jsou z nahromaděného kamení udělanou zdí od sousedního statku odděleny. Statek králováků nalézá se obyčejně uprostřed majetku, kdežto malé chaloupky chalupníků všude roztroušeny jsou. Chalupníci tito jsou pravými nevolníky sedláků a musejí za byt a užívání malého kousku pole a louky po celý rok i s rodinou svou při statku pracovati … Velká část těchto dvořáků, kteří do dnes v paměti mají bývalá práva, a proto do dnes na sobě si zakládají, schudla nesmyslným prodáváním a kácením lesů. Obyvatelé tito jsou sice skromní a dobrosrdeční žijíce v spokojenosti ve svých horách se svými českými sousedy. O návštěvu škol málo dbají, za to však hledí každý, by již od mládí přivykl šňupání zvláštního tabáku Brisil zvaného, který si každý sám připravuje (máslo, vápno nehašené a rozetřené sklo, k tomu přidá něco čpavkové vůně). Barevná sklenička na tabák, u spodků kožených nůž a vidličky, nesmějí již ani výrostkům chyběti. Po prvním pozdravení nabízí ti již každý sklínku svou, bys klepnutím hrdélka na ruku vyrazil si z ní šňupec. Silným šňupáním tak ostrého tabáku naběhne nemálo každému nos a zohyzdí mu obličej. Zeny zase mají dědičné vole a jsou taktéž ohyzdné. Zvláštní zdrženlivosť ku každému cizinci zabraňuje nám, abychom dopodrobna poznali jeho spůsoby života, avšak poznáme některé na cestách svých, tak např. užívání prken na mrtvoly … Takto prkna pomalovaná nalézáme všude … činí nám nemilý dojem; zdá se nám jako by zbytky rakve byly po celé krajině roztroušeny …
více  Zavřít popis alba 
118 komentářů
  • 23.3.2020
  • 259 zobrazení
standavrtulnik
Upozornění!!! Není povoleno distribuovat ani kopírovat snímky bez předchozího souhlasu autora snímků.

Obyvatelstvo
Počet obyvatel: cca 8 milionů (včetně cca 187 000 Izraelců bydlících v oblasti Západního břehu, 20 000 obývajících okupované Golanské výšiny a asi 177 000 ve východním Jeruzalému; Průměrná doba dožití: 79,6 let; Průměrný počet potomků: 2,38 dětí na jednu ženu; Etnické složení: Židé 76,4 % (z toho 67,1 % rozených v Izraeli, 22,6 % v Americe nebo Evropě, 5,9 % v Africe a 4,2 % v Asii), Arabové 20 %, ostatní 4,3 % (nesemitští přistěhovalci ze zemí bývalého SSSR, beduíni, Drúzové a jiní); Náboženství: judaismus 76,4 %, islám 16 %, arabští křesťané 1,7 %, ostatní křesťané 0,4 %, Drůzové 1,6 %, ostatní 3,9 %
Jazyky: hebrejština (oficiální), arabština v rámci arabské menšiny; Nezaměstnanost: cca 6,5 % (2012); Gramotnost: 97,1 %

Politika
Typ vlády: parlamentní demokracie; Nezávislý stát od: 14. května 1948 (předtím pod správou OSN a mandátních vojsk Velké Británie); Hlava státu: premiér Benjamin Netanjahu (od 31. března 2009) vybírá kabinet, který je schválen Knessetem (parlamentem). Prezident Šimon Peres (od 15. července 2007) má z velké části ceremoniální roli a je volen na sedmileté období Knessetem

Ekonomika
Izrael má velký podíl průmyslu s vysokou technologickou náročností. Navzdory omezeným přírodním zdrojům je zemědělsky soběstačný s výjimkou obilnin. Asi u poloviny státního dluhu jsou věřitelem USA – hlavní zdroj ekonomické a vojenské pomoci.

HDP na hlavu: cca 30 000 USD; Obyvatelstvo pod hranicí chudoby: 21,6 % v roce 2005; Měna: nový izraelský šekel (NIS), 1 USD = cca 4 šekely; Zemědělská produkce: citrusy, ovoce a zelenina, bavlna, hovězí a drůbeží maso, mléčné výrobky; Průmyslová produkce: letectví, komunikace, výpočetní technika, optická vlákna, farmacie, chemie, textil, obuv.

STRUČNÉ DĚJINY
Podle prvních pěti knih hebrejské Bible (Pentateuchu) je třeba hledat původ Izraelitů v jediném rodu patriarchů. Tito zakladatelé údajně migrovali do Egypta a jejich počet se začal výrazně zvyšovat. Postupem času začali představovat hrozbu pro celý Egypt, proto faraon přistoupil k represivním opatřením a Izraelité byli nuceni Egypt opustit.

Po strastiplné cestě prošli pouští přes Sinajský poloostrov a dostali se až do biblické oblasti Kenaán. Na tomto místě pak dobyli mnohá města, zabrali zemi a trvale se v ní usadili. Náhled Bible na konstituování izraelského národa je však trochu odlišný. Podle chápání tóry se Izraelité ustavují především během svého putování pouští, kdy od Boha dostávají zákon a stávají se tak Božím lidem. Izraelité v Kenaánu žili nezávisle v kmenové organizaci, občasně je však spravoval soudce, který byl charismatickou osobností. Šlo většinou o zkušeného velitele schopného bránit samostatnost Izraele před nebezpečím okolních nepřátel. Tato organizovanost byla natolik příznačná, že dala název celému období – tzv. doba soudců.

Mnoho archeologů i biblistů se pokoušelo tyto historické události datovat, k dispozici je však poměrně málo relevantních pramenných údajů. Jedním z mála vodítek je tak údaj o egyptských městech Ramses a Pitom, na jejichž stavbě se Izraelité ještě jako otroci podíleli. Tento údaj přitom hovoří o 13. století př. n. l. Dalšími nebiblickými prameny, vztahujícími se k této události, jsou el-amarnská korespondence (ve které se o Izraelitech ještě nemluví) a Merneptahova stéla, na které naopak nechybí zmínka o Izraeli jakožto usazeném lidu.

Vznik Izraele samotného se tedy klade mezi tato dvě období, a sice od poloviny 14. století do konce 13. století př. n. l. (tj. asi 1350–1200 př. n. l.). V této době byla ještě mnohá města kananejská, navíc přicházely na toto území další semitské kmeny (např. Aramejci). Oblast tedy nebyla konsolidovaná a trpěla častými rozbroji mezi jednotlivými kmeny. Ty dokázala občas sjednotit pouze postava charismatického soudce.

https://en.wikipedia.org/wiki/Negev
více  Zavřít popis alba 
  • 13.12.2018
  • 21 zobrazení
carlosjenny
V neděli 13. prosince 2015 se od 14.00 hodin v sále Dělnického domu konala tradiční Beseda se seniory. Po úvodním slově starosty pana Františka Přikryla, vystoupili žáci s dramatickým pásmem Adventní věnec. Vystoupení zakončili písní Bíly vánoční slon, kdy sólo krásně zazpíval Šimon Hladký. Pak následovalo vystoupení "roztleskávaček" Nely a Báry. O další program se postarala kapela Kozlaňáci, která hrála písně k tanci a poslechu. Během celého odpoledne bylo nachystáno bohaté občerstvení.
více  Zavřít popis alba 
  • 11.12.2018
  • 42 zobrazení
ms-tyrsova
Během letních prázdnin 2015 proběhla rekonstrukce chodby v MŠ a dokončeny stavební úpravy v kuchyni.
více  Zavřít popis alba 
  • 29.9.2016
  • 21 zobrazení
rosik
Rozsah aktivit se začíná rozrůstat :-) třeba jako fenomén biatlon
Kategorie: cestovánísport
více  Zavřít popis alba 
  • 17.8.2016
  • 83 zobrazení
alloy
Na Tenerife jsme vyrazily s kamarádkou Irenou s CK Poznání se zájezdem Španělsko, Kanárské ostrovy - Tenerife a La Gomera.

1. den, přílet k večeru (v letadle jsme dostaly oběd a svačinu, vždy při jídle byly turbulence, přesto, jsme nenechaly ani drobeček) a úžasná večeře v rámci polopenze (ty byly mimochodem úžasné vždy, takové večeře a snídaně také znamenaly v závěru těžší letadlo :.)), pro lepší trávení jsme podnikly večerní procházku podél moře (slunce zapadá v tomto období ve 20.00 hod.). Večer až do noci probíhalo v hotelu finále soutěže krásy Mrs. Europe 2015 a tak celým hotelovým komplexem zněly rytmy samby.

2. den, zahradou Casina Taoro, zahradou Aquatic a po pláži PLAYA JARDÍN se subtropickou zahradou tentokrát ve dne (hned ráno za rozbřesku a večer po procházce městem). Měly jsme štěstí a oceán byl celé první 4 dny naprosto klidný a ke mně, ne moc dobrému plavci přívětivý a navíc příjemně teplý, což pro nás obě bylo překvapením. V té době vládla kalima, tedy vanul horký vítr ze Sahary a nebyla úplně dobrá viditelnost (např El Teide byl zahalený a vše mělo nádech do oranžova), ale ve chvíli, kdy tento stav pominul, klidné moře se stalo bouřlivým a už mě plavat nenechalo. Odpolední procházka PUERTEm DE LA CRUZ s průvodkyní a ostatními účastníky.

3. den, vydáváme se s účastníky zájezdu na celodenní výlet do NP LAS CAŇADAS s nejvyšším vrcholem Španělska PICO DEL TEIDE (3 718 m). Bohužel lanovka kvůli větru nejezdila a viditelnost byla stejně mizivá. Pokračovali jsme tedy autobusem kaňonem v gigantických monumentálních skalách LOS GIGANTES, půvabnou horskou vesničkou MASCA, kde Irena poprvé ochutnala slavnou kanárskou Baraquito (tedy kávu s kondenzovaným mlékem, mléčnou pěnou, skořicí, citrónem a likérem 43), prohlédli si lávou zničené město GARACHICO, podívali se k 650-750 letému dračinci v Icodu de los Vinos, kde jsme si také zakoupili úžasné kozí sýry jako dárky z dovolené.
A hlavně naučili se, že není problém přivolat ještěrky a to kdykoli, stačí jako když důchodci krmí holuby, vrhnout pár drobků do blízkého okolí, které se zdálo být prázdným a v tu ránu bylo objektů k fotografování habaděj, jen byli zase hned pryč, ta rychlost s jakou uchopí drobek a zmizí se snad ani změřit nedá:.))

4. den, dopoledne jsme si s Irenou zakoupily trekingovou túru Mascou a odpoledne uskutečnily i s průvodkyní polodenní výlet místní dopravou (poprvé jsme použily slevovou kartu BONO via) do krásného koloniálního města LA OROTAVA. Procházka historickým centrem kolem radnice, kostelů, zahrad, návštěva katedrály a slavných „balkónových domů“ byla moc hezká. Město patří k nejpůvabnějším na Tenerife a k jednomu z nejvíce „kanárských“ míst na ostrově. Zpět jsme už razily po vlastní ose a nechaly se odvézt autobusem k Botanické zahradě v Puertu de la Cruz, ta mi přišla krásná ve své přirozenosti.

5. den, celodenní výlet na poloostrov ANAGA do města LA LAGUNA (UNESCO), původního hlavního města ostrova, s dochovanou středověkou architekturou, někdo si vylezl na věž, my se s Irenou rozhodly, že máme měst dost a do Santa Cruz a na pláž Teresita nepojedeme, ale že zůstaneme v Cruz del Carmen a uděláme si výlet po svém. I když se průvodkyně bála nechat nás svému osudu, nenechaly jsme se přesvědčit a udělaly si příjemnou procházku vavřínovými lesy po Cestách smyslů. Delší výlet nepřipadal v úvahu, čekali nás v autopůjčovně, kde jsme si den předtím zaplatily 30 Eury na den malé autíčko Pandu.

6. den, vyrážíme autem (řídila Irena), jen samy dvě do národního parku za El Teidem, od brzkého rána je krásně zřetelný bez mráčků a doufáme tedy, že lanovka bude jezdit, nejela, prošly jsme si tedy trasu č. 3 kolem Roques de García, počasí bylo nádherné a už po cestě jsme viděly, že je lanovka v provozu, tu hodinku jsme si počkaly ve frontě, ale stálo to za to. Bolela mě sice hlava z výškových rozdílů, ale pohledy na šlehačku a Starouška jsou nezapomenutelné. Ostatní se účastnili výletu na Gomeru.

7. den, nejnáročnější túra našeho pobytu, Masca. Bylo nás jen devět Čechů z našeho zájezdu (ostatní byli na katamaránu podívat se po velrybách nebo v Loro Parku), zbytek se skládal ze skupinky Rusů, Němců, Angličanů a vedly nás dvě na Tenerife žijící Španělky, komunikující naprosto perfektně jak anglicky tak německy. Vykládaly při přestávkách, nechaly nás ochutnat gofio a hlídaly své stádečko pečlivě. Měly s sebou vysílačky, každému zkontrolovaly obuv, teplé oblečení a množství pití s tím, že náhlá změna počasí může nebezpečně ohrozit naše životy prudkou záplavou barranca a my budeme muset přečkat nějaké hodiny bez možnosti úniku. V ústí rokle nás čekala lodička, na ní bohatý oběd, někdo si zaplaval na širém moři (já ne, do moře by mě na volném moři nikdo nedostal, Irena si zaplavčila) a hlavně, viděli jsme delfíny, 3 skutečné živé skákající delfíny, fakt zážitek, nádhera.

8. den, dopoledne jsme strávily u moře, pak Irena odletěla, celé odpoledne jsem prospala :.), po večeři jsem šla na procházku a bylo mi divně, byla jsem sama.

9. den jsem vyrazila na výlet v Orotavském údolí, Camino de la Orilla del Monte, okružní trasou z Caldery, krásný a voňavý výlet zase v úplně jiném složení lesa, který jsem snad měla jen sama pro sebe :.). Odtud jsem jela busem na zastávku El Rincón, 1 stanici bohužel přejela (řidiči, když člověk nezazvoní, tak stanicí projedou, jenže když to tam neznáte, jak máte vědět, že máte zazvonit, stanice bohužel nehlásí :.))
(změna - v roce 2016 již má většina autobusů nainstalované ukazatele stanic)
a vracela se (díky tomu jsem zase vyfotila nádhernou divokou trávu) a zamířila strmě dolů za nejkrásnější pláží, kterou jsem zatím viděla, El Bollullo. Bylo víc než 28 °C a já věděla, že ta horší cesta mě teprve čeká. Bohužel mi zastavilo s nabídkou svezení auto jen směrem dolů, když jsem se drápala nahoru, nikoho to nenapadlo :.).

10. den, odpočinek, cesta k vyhlídce k hotelu Maritim a podél pobřeží, nakrmit ještěrky a fotit a fotit a fotit.

11. den, Anaga, Cruz del Carmen k Punta del Hidalgo přes Chinamadu, když jsem vystoupila v Cruz, pršelo, pršelo ještě tak 10 min a pak už jen mizely mlžné záclony a já s díky tomu někomu, možná tam nahoře, byla vděčná té nádheře. Nejdříve ty zvukové vjemy tekoucí vody v pralese a pak ta modrající se obloha a výhledy, které člověku lámou srdce. Za celých 10 km trasy jsem potkala jen několik lidiček jdoucích či běžících v protisměru (běhat do kopce, vyběhnout si 1000ku je prý teď moderní). Několik lidí projevilo starost, že jdu sama.

12. den, výlet do Candelarie, ti Guančové museli být pěkní mužští :.)), úžasná zmrzlina.

13. den, Caldera - Chimiche, super výlet, ovšem vyhnala mě z lesa pohádková nebo spíš hororová mlha, byla jako živá, požírající a ochlazující a děsivá. Díky tomu jsem zjistila, že navigační systém a mapy v mém tabletu jsou super a určitě jen díky nim jsem unikla :.)). Vydala jsem se tedy do Orotavy a znovu prošla město. Doufala jsem, že pořídím nějaké dárky, ale žádné oříšky mě po cestě do nosu necvrnkly.

14. den, Národní park a No. 2 Arenas Negras, pokrytá sopečným prachem žlutošedé barvy jsem navštívila Centrum pro návštěvníky, fotila zase ještěrky a potkala Čechy :.), Jediná možnost návratu z parku, když nepočítám stopování, je autobusem v 16.00, v tu dobu už je pěkně cítit pokles teploty, byla jsem zachumlaná ve všech vrstvách včetně pletených rukavic a stejně mi na větru bylo chladno.

15. den, hledání pošty, její nalezení - zavřeno, sakryš, odhlásit se z hotelu (pohledy poslány, ovšem z 5 jich dorazily adresátům 2, nefunguje tenerifská nebo ta česká, no možná spíš ta španělská (z Finska dorazily pohledy po 5 měsících, tak třeba po roce? mě to nepřekvapí), pak zbytek hodin u moře, zbylé drobné na Červený kříž a zpět pro batožinu a adiós Tenerife, za rok se vrátím :.)) takže vlastě Hasta Luego!
více  Zavřít popis alba 
13 komentářů
  • 16.7.2016
  • 652 zobrazení
radimturista
pozustatky hradu z 15. století v oblasti přírodního parku Džbán, mezi vesnicemi Pnětluky a Domoušice(2km od vlakového nádraží).Hrad byl především administrativním centrem panství, kam patřilo několik vesnic a městečko Ročov. V roce 1533 na Pravdě, využívané tehdy nejspíše jako lovecký hrad, sídlil lobkovický úředník Jan z Mlékovic.Způsob bydlení na Pravdě postupně přestal odpovídat nárokům šlechty a mimoto ležel hrad stranou důležitých komunikací. Proto se jeho lobkovickým majitelům nevyplatilo investovat do jeho opravy. Už v roce 1593 je uváděn jako "zámek pustý, který slove Pravda". Roku 1681 připadl pustý hrad do divického panství, s nímž roku 1802 přešel do majetku Schwarzenbergů. V druhé polovině 19. století se stal hrad Pravda, zřejmě i kvůli symbolické síle svého názvu, jedním z poutních míst českého národního obrození a konaly se zde tábory lidu, například 12. července 1868 za účasti několika tisíc lidí. V dnešní době se hrad stal cílem turistů a trampů, kteří na nádvoří často táboří, a místem konání různých setkání a festivalů. Během 20. století se stav hradu výrazně zhoršil, Společnost hradu Pravda se pokoušela ho stabilizovat.(zdroj Wiki)
více  Zavřít popis alba 
  • 24.5.2016
  • 75 zobrazení
atletikajm
  • 18.5.2016
  • 25 zobrazení
slavek-m
V roce 2015 jsem moc jasných nocí neměl příležitost fotit - zde je průřez většiny toho, co jsem stihl během roku tam nahoře zachytit :-)
více  Zavřít popis alba 
67 komentářů
  • 7.4.2016
  • 162 zobrazení
tomaskucera
– V sobotu 22. srpna 2015 se ve Zdislavicích na tamním fotbalovém hřišti v Bolinsku konal V. ročník Memoriálu Josefa Moudrého v požárních útocích, který byl zároveň devátým kolem Benešovské ligy, na který se sjelo 24 družstev mužů a 13 družstev žen.
Na soutěžích zařazených do Benešovské ligy začínají, až na výjimky, muži na 3 hadice B. Je to kvůli přestavování tratě pro útoky se dvěmi hadicemi B, se kterými soutěží ženy a se kterými se běhají i závěrečné rozstřely obou kategorií.
Soutěž byla tedy zahájena kategorií muži. Chmelenští hasiči startovali z deváté pozice a všichni v týmu se těšili, jak to všem ve Zdislavicích ukáží. Před Chmelnou šli ze sedmé pozice Zdislavice A, za které běhá rozdělovač člen chmelenského sboru Tomáš Martínek ml. čp. 39 a tak jsme plni očekávání sledovali požární útok domácích. Ti měli vše rozeběhnuté dobře, jen béčkař neroztáhl hadice, tím vykrátil celý předek a proudaři nemohli dostat na terče. Svůj pokus nedokončili a tak na domácí půdě odcházeli s eNkem.
Také náš útok byl zpočátku bezchybný, na základně bylo vše odbyto rychle, voda šla z mašiny v osmé vteřině, hadice byly roztaženy a výstřik byl 16:85 s. Jenže levý proudař napojoval proudnici pod vodou a pravý měl problémy se signalizací terčů, které osvěcovalo sluníčko a zdály se jako zasažené, ale ve skutečnosti nebyly. Náš tým podal protest a složil 200 Kč, protože čárový rozhodčí měl v tu chvíli také zvednutý bílý praporek, což soutěžící brali jako ukončení pokusu. Po poradě rozhodčích byl vynesen verdikt, že zvednutý bílý praporek neznamená konec pokusu, a tím byl tedy požární útok hodnocen jako neplatný.
Do hodnocení seriálu Benešovské hasičské ligy SDH Chmelná nezískaly na této soutěži ve Zdislavicích žádný bod a počítají se tedy dále jen 2 body z Křivsoudova, 1 bod z Daměnic, 12 bodů z Načeradce a 10 bodů z Louňovic pod Blaníkem, celkem 25 bodů v průběžném pořadí Benešovské ligy 23. místo z 50-ti družstev.
více  Zavřít popis alba 
  • 6.3.2016
  • 64 zobrazení
tomaskucera
– V sobotu 30. května 2015 pořádal Sbor dobrovolných hasičů Chmelná soutěž v požárních útocích nazvanou Pohár obce Chmelná, která se konala u příležitosti 80-ti let od založení sboru a byla v tomto roce jednou z hlavních akcí k tomuto výročí.
Od 12:00 hodin se už začala sjíždět první soutěžní družstva, kterých bylo celkem 11 z toho 4 družstva žen. Na soutěži byla tato družstva mužů: Chmelná, Zdislavice A, Zdislavice B, Kuňovice, Dubějovice, Rataje, Ctiboř, družstva žen byla: Chmelná, Dub, Radošovice, Zdislavice. Hlavním rozhodčí soutěže byl pan Petr Míka.
Po nástupu, přivítání soutěžních družstev a slavnostním zahájení soutěž začala. Každé družstvo mělo dva pokusy, z nichž se do celkového hodnocení počítal ten lepší. Požární útoky byly měřeny elektronickou časomírou od Zděňka Kubíka ml. z Kuňovic Nejprve oba útoky provedly družstva mužů a na závěr družstva žen. V obou kolech se mužům ze Chmelné vedlo dobře, první útok byl za 22:86 vteřin, druhý za 21:12 vteřin. Do výsledků se tedy počítal druhý pokus. Bohužel to ale nebyl nejrychlejší čas na této soutěži a domácím stačil na celkové 3. místo. První byly s časem útoku 18:06 vteřin Zdislavice A, kteří v roce 2014 byli vítězi Benešovské hasičské ligy s Ferdinandem.
Po přestávce a přestavění tratě byly na řadě útoky žen. První šlo na startovní čáru domácí družstvo, které mělo v prvním kole čas 22:86 vteřin a ve druhém se nepodařilo pravé proudařce přesně zasáhnout terč, takže byl pokus neplatný. Počítal se jim tedy čas 1. pokusu. Ale ani v této kategorii tento čas domácího týmu nebyl tím nejrychlejším a stačil na druhé místo za děvčaty ze Zdislavic, kterým se počítal čas 21:95 vteřiny. Úspěch zdislavických holek byl jistě nemalou měrou dán i díky obsazení tohoto týmu dvěma děvčaty ze Chmelné.
Po sedmnácté hodině proběhl závěrečný nástup, poděkování zúčastněným a vyhlášení výsledků. Po předání cen a zařazení velitelů družstev byl předán putovní pohár obce Chmelná nejlepšímu družstvu soutěže a to družstvu Zdislavice A – muži. Pak následovalo rozloučení, ukončení soutěže a pozvání na další program, čímž bylo pokračování v hudební produkci Chmelařinky a navečeru došlo i na malé fotbalové utkání na jednu bránu a hromadný běh několika zájemců přes hřiště. Počasí po celé odpoledne nebylo moc pěkné, bylo chladno a občas zapršelo, ale k večeru se to o trochu zlepšilo, a tak se mohli zbylí jedinci bavit až do pozdních nočních hodin.
více  Zavřít popis alba 
  • 3.3.2016
  • 89 zobrazení
kibic
Během loňského roku jsem na svých výletech nafotil mnohé zajímavosti, jako i pár postřehů ze svého okolí, ale v žádném albu jsem je nepublikoval. Vytvořil jsem z nich proto album nazvané kaleidoskop jen proto, že je poskládané ze střípků krás i zajímavostí, které stály za povšimnutí. Ne vždy jsem ale měl při ruce aparát, proto jsou některá fota i z mobilu.
více  Zavřít popis alba 
591 komentářů
  • 5.2.2016
  • 537 zobrazení
hoves
Před Štědrým dnem jsem si dal závazek, že se do konce roku každý den budu věnovat alespoň trochu sportu. Tím "alespoň trochu" myslím ujetí alespoň 50 km na kole, absolvování pěší túry v horském terénu s délkou okolo 20 km nebo běh na cca 5 km. Závazek jsem splnil :), dva dny jsem strávil na kole, jeden den na horách a poslední tři dny roku jsem v Londýně vyrazil na běžecké kolečko do Hyde parku. Šest fotek tohoto alba bylo vyfoceno 30. 12. mobilním telefonem, za běhu, bez zastavení. Tomu odpovídá samozřejmě jejich kvalita. Tři kopie obrazovek na závěr alba dokumentují proběhnuté trasy v parku v průběhu tří dnů a výsledky výpočtu parametrů běhu z aplikace v telefonu.
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 1.1.2016
  • 56 zobrazení
hurikan
beze slov...
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
  • 31.12.2015
  • 51 zobrazení
jiriteam
  • 31.12.2015
  • 128 zobrazení
foto-katerina
31. ročník Silvestrovského běhu ve Svatém Mikuláši
více  Zavřít popis alba 
  • 31.12.2015
  • 162 zobrazení
netta-h
  • 31.12.2015
  • 19 zobrazení
Reklama