Hledání: Březno 30.10.2011

Pro dotaz Březno 30.10.2011 jsme našli 20 006 výsledků.
AKCE -35 % s kódem
Sleva 35 %
Využijte slevu
na naše fotodárky.
Kód: OnaDnes2020
OnaDnes2020
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
pruza2
Kategorie: auta
více  Zavřít popis alba 
  • 30.10.2011
  • 177 zobrazení
tonyavalon
Fotografie použité v kalendáři jsou od Obludy z T.O. Paběrky (obálka, únor, listopad, prosinec), Kapsy z T.O. Mňouci (leden a říjen), Pavlís (březen), Kameňáka (duben, květen, září), Holky House (červen), Školníka (červenec) a Petry (srpen).
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 30.10.2011
  • 1 843 zobrazení
argisek
  • 30.10.2011
  • 53 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
hillbilly
Po březnovém táboře u Popradského plesa ve Vysokých Tatrách a lezení v prostoru doliny Zlomísk jsme měli zimy a zimního lezení tak akorát. A tak jsme se domluvili na jednodenní výšlap na jarní Pálavu v půli dubna. Šlo nás 12 jako apoštolů. Ing. Mojmír Tichák – Kazimír, jeho žena Dana, sourozenci Honza a Hanka Klúglovi, Luboš Novák, Jirka Šteflíček – Kurýr, Michal Kryštof – Míša, Venca Šrůtka, Jirka Trnka – Čiki, Mirek Procházka, Míla Staněk – Ježek a Jura Švehla – Yetti.
více  Zavřít popis alba 
  • 30.10.2011
  • 470 zobrazení
mildaz
Letošní zimní dovolenou jsme měli až začátkem března. V Česku bylo málo sněhu, tak jsme vyrazili do Alp do Ramsau.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 15.5.2020
  • 186 zobrazení
jaroslavburda
Klíště obecné (Ixodes ricinus) - Jedněmi z nejčastějších "kamarádů", kteří mě s neochvějnou trpělivostí doprovázejí na mých expedicích za brouky, pavouky, pestřenkami a jinými hmyzíky, jsou roztoči, s oblibou parazitující především na kopytnících a šelmách, ale nepohrdnou prakticky nikým a na lidech si zvláště pochutnávají. S klíšťaty (ale také pijáky psími či vzácnými pijáky lužními) se setkáme již brzy z jara od března do listopadu po celém území ČR a to až do nadmořské výšky kolem 800 metrů. V literatuře se uvádí tzv. dvojvrcholový výskyt, s kulminací na jaře (květen) a na podzim (září).

Protože právě nadchází první kulminační období, napišme si několik řádků o tomto nepříteli všech houbařů, makrofotografů a milovníků přírody. U příležitosti focení koprofágních brouků hnojníků (Aphodius sp.), vyvíjejících se v srnčích exkrementech, jsem využil příležitosti a vyfotil samici klíštěte obecného, která mě bezpečně identifikovala jako svého hostitele díky hojně vydechovanému oxidu uhličitému. Skutečně! Klíšťata jsou totiž slepá, ale díky Hallerovu orgánu, který je umístěný na prvním páru končetin, svého hostitele registrují podle koncentrace CO2. A že já toho v horách vydýchám hodně.

Klíště se obratně pohybovalo směrem ke mně, aby se pomocí hypostomu (chobotek - sosák klíštěte, sloužící zároveň k přidržování se hostitele) provrtalo do kůže, nejlépe na nějakém vhodném místě, v záhybech kůže. Chobot kryjí přeměněné pohyblivé chelicery, které také napomáhají průniku do kůže. Do rány klíště vypouští anestetika proti bolesti, antikoagulancia (látky zabraňující srážení krve) i látky pro dokonalou fixaci v ráně. Další účinné složky slin ovlivňují imunitní systém – důležité jsou zejména proteiny, které vážou histamin a tlumí vnik zánětu. Do rány ale mohou taktéž zanášet velmi nebezpečné patogeny způsobující vážná onemocnění. Klíšťata jsou přenašeči mnoha chorob, v našich poměrech především klíšťové encefalitidy a lymeské borreliózy, ale nelze opomenout ani nebezpečí přenosu tularémie nebo ehrlichiózy, babesiózy, z rickettsioz u nás Q-horečky atd. 24 % klíšťat přenáší některou ze závažných nemocí. U téměř 40 % lidí se neobjeví typické příznaky onemocnění. Neodhalená nemoc přechází do dalších fází, kdy je jen těžko léčitelná.

Krev sají pouze samice, které se potřebují před pářením nasytit krví, aby měly dostatek živin na tvorbu vajíček; samci se živí rostlinnou mízou. Klíšťata se vyskytují ve čtyřech vývojových stadiích – mimo vajíčka je to šestinohá larva, osminohá nymfa a dospělé klíště, imago. Doba celého vývoje kolísá mezi 1–6 lety a každé přeměně musí bezpodmínečně předcházet sání. Jednotlivá stadia sají jen jednou, ale různě dlouhou dobu (larva 2–6 dní, nymfa 2–7 dní a dospělá samice 5–14 dní). Páření probíhá na hostiteli i mimo něj a plně nasátá oplodněná samice pak klade až 5000 vajíček.

Klíšťata přezimují v kterémkoliv stadiu vývoje, v hladovém i nasátém stavu. Probouzejí se už při teplotách nad 5°C (svědčí o tom nálezy v zimním období na lesní zvěři) a umí potrápit již v březnu či dubnu, jak jsem se přesvědčil na vlastní kůži. Zatímco jedna samice pózovala, druhá se mi zákeřně zavrtala mezi prostředníček a ukazováček pravé ruky. Inu stratégové :-)

Mezi metody boje s těmito nepříjemnými ektoparazity (vnější cizopasník, který žije na povrchu těla jiného organismu, tzv. hostitele) by měla patřit jejich plošná likvidace, užívání tělových repelentů a látek k ošetření oděvu a obuvi. Dostupné a účinné je očkování proti klíšťové encefalitidě, ale především je třeba dbát na důslednou kontrolu těla po návratu z přírody. Když už si klíště domů přinesete, řiďte se pokyny například ze stránky www.kliste.cz. Důležité je správné odstranění klíštěte, kterému babské a lidové povídačky příliš nepomáhají. Otáčení PO nebo PROTI chodu hodinových ručiček nemá význam a efekt jeho dušení olejem nebo mýdlovou vodou je minimálně sporný. Parazita šetrně uchopíme pinzetou směrem od zadečku za hlavohruď (nikdy ne prsty), kývavými pohyby ho pomalu uvolníme a postižené místo ihned ošetříme jodovou tinkturou.

Další zajímavosti:

Klíště obecné je jediné klíště, které aktivně vyčkává na svého hostitele, často na vegetaci blízko nad zemí v typickém posezu „s rozevřenou náručí“.

Hypostom je pokrytý četnými nazpět směřujícími háčky sloužícími k vlastnímu průniku kůží a k následné fixaci.
Zatímco u samce je tělo kryté chitinizovaným hřbetním štítkem (scutum), u samice dosahuje štítek do jedné třetiny těla. Zbytek těla samice je tvořen měkkým varhánkovitě složeným, kožovitým útvarem zvaným alloscutulum. Ten může po nasátí krve zvětšit svůj objem až 300x.

Klíště dokáže hladovět i déle než jeden rok.

Mapa aktivity klíšťat na území České republiky: https://www.kliste.cz/cz/mapa-aktivity

Kořenov, Martinské údolí, Jizerské hory, vyschlý mokřad
Mapovací čtverec: 5258
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + dvojitý difuzér (foceno z ruky)

Foto 2020 Jaroslav Burda
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 15.5.2020
  • 61 zobrazení
mirovavro
Svoje texty na Rajce si sťahujem na pamiatku k súboru fotografii z jednotlivých akcii. Preto sa možno niekomu zdá, že opisujem zbytočne aj zdánlivé podrobnosti.
Pôvodne som túto cestu plánoval vlakom a osvedčeným bicyklom. Keď som zistil, že do rýchlikov už treba povinnú rezerváciu a miestenku na bicyklel, tak chudák bajk zostal doma. Ani jemu by sa nepáčilo päťkrát prestupovať len do obce Kriváň za Detvou. Aj dnes som 5 x prestupoval do východiska Lom nad Rimavicou, odkiaľ som nastupoval k obidvom prameňom . Na to že bolo 13 - tého, tak som podozrivo ľahko ( po štyroch prestupoch) docestoval do Brezna. V predtuche som sa necítil celkom dobre. Taktiež posledný spoj busom do Lomu n. Rimavicou vyzeral sľubne. Na zastávke už čakal starší pán - t.j. dobré znamenie. Pre istotu som si tým zdravším očkom potvrdil odchod 9:45 na výveske CP. Bus prišiel presne, pán nastúpil, ja nie - spoj ide iba do Čierneho Balogu. Vraj za týmto ide ten môj bus. Čakám 10 min. a nič. To horšie očko lepšie pozrie na vývesku a príde šok - bus ide iba v sobotu a sviatok. Z hrôzou uvažujem čo teraz..Ďalší bus ide 11:20 a to už nemám čas na jediný návrat domov. Momentálne nejazdia ani nočné busy do Čiech, takže plán B nie je možný. Cestujem od 4:43 a teraz sa mám iba vrátiť domov? Premietam si v hlave ako som si doma preveroval tento spoj pre istotu na dvoch prehliadačoch - zmeny cez pandémiu boli bežné. Vysvetlením je, že platnosť vyveseného CP je od 10.5.2020 a na internete boli 12.5.20 ešte staré údaje. Dnes už je tam správný údaj..
Taxi stanovište nevidím, ani sĺpy nie sú polepené vizitkami na taxi. Našťastie na budove stanice vidím kontakt. O chvíľu už druhýkrát v živote sa veziem v taxiku - od roku 1977. Cez igelitovú medzistenu nevidím poriadne na cestu, iba na vysvietený taxameter ako naskakuje cena. Cena bola presne ako vzdialenosť t.j. 24 €. Vraj penzisti cestujú zadarmo..Šťastný sa rozbieham z Lomu nad Rimavicou k prameňu Ipľa, lebo vypočítaný čas na chôdzu k dvom prameňom sa zhoduje s mojim odchodom busa späť. Šťastie, že fenka Terka ma doma občas donúti behať s ňou a teraz to troška uplatním. Ani domorodec ma neznechutí, že Ipeľ je ďaleko. Po tom, že idem ešte k Slatine iba "chápavo" kývne rukou..
Kúsok pred prameňom Ipľa fotím miesto leteckej tragédie. Aj pochmúrne a studené počasie vystihuje túto tragédiu. Pri prameni ešte pár hltov dobrej vody na rozľúčku a letím dole do Lomu n. Rim. a nižšie po hlavnej ceste do osady Vrchslatina k prameňu Slatiny. Na stránkach obce Hriňová som si doma stiahol a vytlačil mapku so súradnicami upraveného prameňa Slatiny. Na tomto mieste nachádzam iba divočinu a mokraď. Už mi je jasné, že stiahnuté údaje sú mi na nič. Potom nemám byť frfloľoš..
Náladu mi cestou späť vylepší nádherná panoráma hriňovského chotára, posiata starými dreveničkami medzi bývalými políčkami a pasienkami. V Lome n. Rim. mám čas na bus 2:15... Odchod busa som si pre istotu preveril v obchode, ktorý je jediný fungujúci prvok pre turistu. Obec veľmi upadá..Rátal som aj s tým, že bez premávajúceho busa zavolám opäť taxík. Preto mi dal ráno k tomu taxikár aj navštívenku..V špinavej čakárni konečne niečo zjem, zohrejem sa čajom a kávou z termosky a pešo idem smerom na Brezno, aby mi čas ušiel a nemusel som sa triasť od zimy.
V buse mi vodič povedal, že k prameňu Slatiny vedie odbočka z hlavnej cesty, ale oveľa nižšie a hlavne ďalej ako som ja hľadal. Tak sa tam niekedy predsa vyberiem vlakom a bajkom z Kriváňa ako som plánoval.
Brezno bolo aj po návrate zakliate, keď vlak meškal s odchodom pre mňa dlhých 10 min. Problém bol v tom, že ma čakali ešte dva ďalšie prestupy s malou časovou rezervou. Už som rezignoval a hlavne, že tu neostanem trčať na noc - čakáreň je od 22:30 zatvorená do 4:00..Šťastie sa napokon 13 -tého predsa usmialo a doma som bol 20:38 tak ako som mal naplánované.
Teraz sa výborne cestuje, kupé alebo "štvorku sedadiel " máme iba pre seba. Ráno som bol jediný v celom vagóne rýchlika Casovia, ktorý sa pred pandémiou výstižne nazýval "geriatrický rýchlik." Sprievodca si iba bezkontaktne overí kód na cestovnom lístku.
více  Zavřít popis alba 
  • 14.5.2020
  • 113 zobrazení
zlatypotok
1 komentář
  • 14.5.2020
  • 47 zobrazení
petrastu
  • 12.5.2020
  • 300 zobrazení
likalika
Březen až duben 2020. Autor Jitur
více  Zavřít popis alba 
16 komentářů
  • 12.5.2020
  • 264 zobrazení
catthi
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
  • 11.5.2020
  • 24 zobrazení
jahodas
Kategorie: přírodazvířata
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 11.5.2020
  • 16 zobrazení
vaclavkofoto
Všechny možné rostliny, na které jsem natrefil během těchto měsíců v Českém ráji a nejbližším okolí.
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
  • 10.5.2020
  • 13 zobrazení
skrivanovo
B-31 (Iljušin Il-2M3), LX-17, letecký pluk 30, letiště Treinčanské Biskupice, březen - duben 1946

Model Tamiya 1/48 - předpokládaný vzhled předlohy

K 1.8.1945 v Praze-Kbelích se 3. československý bitevní letecký pluk reorganizoval na 3. letecký pluk. Podřízen byl 4. ld. Velitel pluku mjr. let. Mikuláš Guljanič asi do 5.8.1945.
Ve dnech 17.-23.8.1945 se přesunul na letiště Trenčianské Biskupice s letouny Il-2 a cvičnými UIl-2 a jedním kurýrním letounem Po-2.
Letouny pluku nesly označení: velitelský roj "HU", 1. letka "LX", 2. letka "MW" a 3. letka "NV".
K 22.1.1946 přejmenován na Letecký pluk 3
15.2.1946 byl LP 3 přejmenován na LP 30 VÚ 4614. Byl prozatím podřízen 4. ld, než bude podle plánu postavena nová bitevní 8. letecká divize (nebyla postavena).
Byl vyzbrojen bitevním letounem Il-2 a Il-2UTI. Měl 2 letky. Postupně docházelo v důsledku špatného technického stavu k jejich vyřazování. Proto je ve větším množství používán letoun C-2.
3.3.1948 rozkazem prezidenta republiky byl pluku udělen čestný název Ostravský.
Na jaře 1949 zůstalo u pluku jen 5 použitelných letounů.
6.5.1949 velení pluku požádalo představitele Ostravy o svolení používat na letounech pluku znak jejich města, což bylo schváleno 16.5.1949.

Československé letouny nesly zpočátku původní sovětskou kamufláž se třemi kamuflážními barvami na horních plochách a se šedomodrými spodními plochami, ale v průběhu roku 1946 byly opatřeny novým zbarvením tvořeným tmavě zelenou barvou (Smalt Avion 2036 Khaki MNO) na horních a světle modrou (Avion 2036.65) na spodních plochách. Výsostné znaky byly umístěny na obvyklých šesti pozicích - na horních a spodních plochách křídla a na SOP (rudé hvězdy byly přemalovány v srpnu 1945) Od 15. 3. 1946 bylo zavedeno nové trupové označení. Označení příslušnosti k letce bylo provedeno barevným odlišením přední části vrtulového kužele.
více  Zavřít popis alba 
  • 10.5.2020
  • 43 zobrazení
cernosovic
  • 9.5.2020
  • 81 zobrazení
qwentin
Rozhledna Jeřabina, Kurort Seiffen, Schwartenberg (789 m), Neuhausen, Litvínov, Strupčice-rozhledna Maják
více  Zavřít popis alba 
  • 9.5.2020
  • 11 zobrazení
Reklama