Hledání

866 vyhledaných výsledků

35% sleva na vše!
-35 % s kódem

Vytvořte fotoknihy, pexesa, plakáty... do neděle se slevou.
Kód: NakupyOnaDnes

35% sleva na vše!
smoulaci
foto: ElissaPhoto
místo: Bažantnice Ploužnice
více  Zavřít popis alba 
  • 4.10.2019
  • 176 zobrazení
  • 0
knihovny
Stánek milevské knihovny opět nechyběl na posvícení.
Děti si užily soutěže za knižní odměny a dospělí bojovali o Malého prince.
Děkujeme všem, kteří si k nám našli cestu!
více  Zavřít popis alba 
  • 26.8.2019
  • 66 zobrazení
  • 0
kockysos
13.8.2019 - Přijali jsme tuto kočku, byla nalezena v Hodoníně v Bažantnici na Erbenově ulici, hledá ji někdo?
více  Zavřít popis alba 
  • 14.8.2019
  • 30 zobrazení
  • 0
suchanci
  • 7.8.2019
  • 33 zobrazení
  • 0
bele
ALB 1356
Název rybníku Pardoubek, který se nachází ve východní části Lázní Bělohrad, je odvozen od „pár doubků“, které byly na hrázi rybníka vysazeny. Dnes jsou z doubků krásné statné duby. Ve 30 letech 20. století byl rybník Pardoubek, společně s blízkým parkem Bažantnice, vyhledávanou odpočinkovou lokalitou. Největší rozvoj nastal po roce 1932, kdy si rybník pronajal hoteliér z Bažantnice Leopold Křančil a nechal zde vybudovat plovárnu, která je dnes jen ve filmu pro pamětníky.

Částečná obnova Pardoubku se uskutečnila v roce 2001, kdy byl odbahněn. Po jeho obvodu v délce asi dva kilometry je příjemná procházka po upravené cestě, případně po haťovém chodníku. Po obvodu je rozmístěno 15 nápaditých dřevěných plastik z dílen mistrů dřeva pánů Roberta Musila z Hořic, Jana Paďoura z Jaroměře a Jaroslava Suchardy z Valdic. Díky :-)
více  Zavřít popis alba 
59 komentářů
  • 7.8.2019
  • 189 zobrazení
  • 18
metronom
  • 13.7.2019
  • 35 zobrazení
  • 0
bele
ALB 1350
Na výlety jezdíme o všední dny, když je všude méně lidí. Do Lázní Bělohrad si to už slibujeme dost dlouho, vždy jsme jen projížděli, tak jsme si z návštěvy udělali přednost.

V roce 1872 koupil bělohradské panství pražský průmyslník Dormitzer od hraběte Aichelburga. O skutečný vznik Anenských slatinných lázní se zasloužila roku 1885 pruská hraběnka Anna z Asseburgu, která provedla první úspěšné pokusy s léčivostí místní rašeliny. V roce 1888 byly lázně úředně uznány za léčivé a bylo jim povoleno užívat označení sirné slatinné lázně.

V roce 1901 byl v lázeňském parku Bažantnice úspěšně navrtán arzenoželezitý pramen, který byl pojmenován Annamariánský. Tato voda se svým složením řadí mezi železité kyselky. 1.května 1992 byla založena akciová společnost, která se vrátila k původnímu názvu Anenské slatinné lázně. V roce 2009 byl vybudován Spa resort Tree of Life a v roce 2011 došlo ke změně názvu na Lázně Bělohrad a.s.

Klienti přijíždějí do lázní převážně s onemocněním pohybového ústrojí. Jde hlavně o revmatické choroby, bolesti páteře, Bechtěrevovu chorobu, artrózy, stavy po úrazech a ortopedických operacích, kořenové syndromy při onemocnění páteře a chabé periferní obrny. Další indikací je léčba deformujících jizev po úrazech a popáleninách.
více  Zavřít popis alba 
22 komentářů
  • 8.7.2019
  • 101 zobrazení
  • 15
suof
Jedu na Třebíčsko. Zítra se koná oheň k 55. výročí třebíčských STO. Přestup v Brně z dolního na hlavní jsem stihl díky dochvilnosti vlaků perfektně. Jen ve Studenci, poslední zastávce před výstupem, jsme „zastydli“ 10 minut. Ale už su ve Vladislavi, kde mě čeká Kinda, dopravený Karlosem. Vyrážíme na flek pěšky, je pěkné počasí, tak se zastavujeme v pivovarské hospodě ve Vadislavi. Za chvíli se zastavuje i Kindova choť s dcerou. Po doplnění tekutin pokračujeme už jen krátkou procházkou na Dobrou Vodu. Třebíčští kamarádi mají plno práce. Lesáci zbořili, kvůli rekonstrukci, mostek přes Markovku, tak se staví provizorní lávka ze dvou klád. Večer trávíme před zapůjčenou skautskou základnou se zpěvy a tóny kytary kamarádky Dariny. Jdu spát kolem půlnoci. Přímo na fleku spíme jen tři.
Sobota. Na jediném úzkém a rovném fleku nad skalou jsem se vyspal dobře, noc byla vlahá, Kinda říká, že na “zdechnutí“, už si neměl co vysvléct.
Po snídani se vydáváme s Kindou na výšlap po okolí. Silnicí do Pozďátek, kde mají na návsi altánek se zvonicí. Za vsí odbočujeme polní cestou k zalesněnému Střížovskému potoku. Už z dáli vidíme všechny smrčiny suché, blízké bory jakbysmet. U potoka cesta končí, pěšina je zarostlá, tímhle „klíšťovištěm“ se prodíráme až před Střížov. Zde odbočujeme do leva okolo bažantnice po kraji lesa, všude se naskýtá katastrofický pohled na hnědé jehličnany. Dolů kopcem vcházíme opět mezi stromy. Přes louku a okolo chat jsme u Jihlavky, podél níž se vracíme.
Je odpoledne, přípravy na večerní oheň vrcholí, sjíždí se desítky kamarádů od nejmladších až po hodně pamatující zakladatele spojených osad.
Začínají soutěže. První, střelba ze vzduchovky, se ruší z technických důvodů. Zakoupené diabolky jsou velkého kalibru. Následuje hod podkovami na cíl v podobě kolíku. Další soutěží je hod noži do špalku.
Po soutěžích už se hraje na strunné nástroje, kamarád Šedý vlk z úbočí potlachového kotle zahraje na trubku.
Blíží se večer. Množství kamarádů dosahuje 80- 100 hlav. Šerif Simba volá oheň, jehož zapálení, jak už to bývá, doprovází zpěv vlajky z úst všech zúčastněných. Simba vzpomene zesnulých kamarádů, kteří s námi už nemohou být. Jeho řeč je delší, protože připomíná historii třebíčských osad a přivítá i prvního šerifa SOT. Je jmenován ohnivák, takže o oheň je postaráno, o občerství taktéž, točí se Polička. Může začít zábava, přerušená jen předáváním placek úspěšným soutěžícím. Množství písniček, zpěváků, i nástrojů je přehršel. Zlatým hřebem večera je komponovaná scéna "Mám břicho jak sud" na Darinina slova k původní hudbě a v tanečním podání dobře vypadajících kamarádů v čele opět se Simbou, při kterém se chlubí svými kulatými bříšky.
Zábavu a oheň přerušuje noční déšť, který přichází okolo půldruhé. Kapky mi bubnují na plachtu až do rána. Přestává asi před osmou hodinou. Využiji toho hned ke sbalení. Měl jsem „v nose“ opět prší, to už su s třebíčskými kamarády schovaný pod včera preventivně nataženou plachtou. Na fleku jsme+; dospali opět jen tři, čtvrtý v noci sbalil a utekl. Pořadatelé spali na skautské základně a většina účastníků odjela ještě v noci, což je dost nezvyklé. Kinda mi už nachystal i kafé, tak můžu posnídat zbylou slaninu s chlebem.
Déšť naštěstí dlouho netrval, ale Kinda přesto zavolal Karlosovi, ať pro nás přijede. Ještě jsem oponoval, že půjdeme pěšky. Ale to už byl Karlos za chvíli v Dobré Vodě. Před nádražím zalomíme palce a vystupuji. Na vlak si musím počkat víc než hodinu. Přijíždí na čas. Celou cestu, a dalekým přestupem v Brně jedeme bez zpoždění a po více jak třech hodinách su spokojen doma. Potlach se vydařil. Ahoj.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 26.6.2019
  • 136 zobrazení
  • 0
toulafky
Jak jsem cestoval na FTP do Horního Jelení

Popis trasy:

Pardubice hl. n.-Uhersko - vlakem ČD

Uhersko, ČD-Uhersko,potraviny Obilka-PR Bažantnice v Uhersku-Trusnov, bus - PĚŠKY

Trusnov-Uhersko-Holice a Holice-Horní Jelení - BUS

Dne 24. 5. 2019
Délka pěší trasy: 3 km
více  Zavřít popis alba 
  • 23.5.2019
  • 61 zobrazení
  • 0
kreativnifotografie
  • 26.4.2019
  • 111 zobrazení
  • 2
11111444
15 km okruh, Ratibořice, Žernovské lávky, Žernov rozhledna, Rýzmburk - vyhlídka, Viktorka, Bažantnice, Česká Skalice
více  Zavřít popis alba 
  • 13.4.2019
  • 31 zobrazení
  • 0
pakli
Zámek Milotice vznikl přestavbou gotické tvrze na konci 16. století na jednopatrový renesanční objekt. V letech 1719-25 a 1738-43 za Karla Antonína Serényi byl barokně přestavěn do dnešní podoby. V okolí zámku se nachází rozsáhlý francouzský park a bažantnice. Řadí se mezi nejunikátněji zachované komplexy budov a zahradní architektury z období baroka.
více  Zavřít popis alba 
  • 5.4.2019
  • 13 zobrazení
  • 0
atletickyklubbilina
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 17.3.2019
  • 13 zobrazení
  • 0
atletickyklubbilina
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 16.3.2019
  • 19 zobrazení
  • 0
lotusesprit
Podzemní pískovna Indiánka - Původ pískovny Indiánky lze odhadnout odobně jako založení dalších menších či větších povrchových a hlubinných pískoven v blízkém (podkovovitý lom Bažantnice) i vzdálenějším (celý pískovcový pás mezi Hloubětínem a Letňany) na 2. polovinu 19. století. Tedy období, kdy docházelo k masivnímu rozšiřování Prahy a potřebě stavebních hmot, mezi které patřil také místní písek. Těžba pravděpodobně skončila v polovině 20. století a objekt zůstal opuštěný a nevyužívaný až do počátku 21. století, kdy se v něm zabydlelo několik lidí bez domova. Protože postupně došlo k zavalení několika vstupů, v současné době zůstává přístupný pouze jediný. Lom v pískovcovém masivu je tvořen v zásadě jedinou chodbou, vedoucí přibližně rovnoběžně s úbočím lomu, na jeho východní straně. Tato chodba se po délce (cca 50 m) rozšiřuje do čtyř menších sálů se stropem podpřeným neodtěženými pískovcovými pilíři. Podle skupiny speleologů (Jiří Bruthans, Michal Kolčava, Štěpán Křtěnský, Petr Novák, David Kaifoš), která v roce 1994 pískovnu zaměřila, byly nazvány sály postupně Vstupní síň, Myslivecká síň a Bezdomovcova síň (poslední sál zůstal bez názvu). Z hlavní chodby o výšce okolo 2 m vybíhá nepravidelná změť slepých odboček převážně východním směrem.
více  Zavřít popis alba 
  • 4.3.2019
  • 200 zobrazení
  • 2
toulafky
Turistický výlet s KČT Slovan Pardubice
Okolím Chlumce nad Cidlinou
Dne 3. 2. 2019
Délka 20 km
Vedoucí: Luboš Ďatko
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 2.3.2019
  • 92 zobrazení
  • 0
blankahra
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 26.2.2019
  • 65 zobrazení
  • 1
reklama