Hledání

11 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

jitka-jince
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
169 komentářů
  • 30.3.2019
  • 182 zobrazení
  • 34
motylsey
  • březen 2016 až červenec 2017
  • 26 zobrazení
  • 0
frantisekrasocha
Do Podyjí jsme přijeli už v březnu, kdy se začíná ukazovat ohnivec rakouský. Houbu jsme sice našli, kalichy ale byly poměrně malé, asi se projevilo celkové sucho. Motýlů ještě moc nebylo, jeden perleťovec, a taky pár vyhublých ještěrek. Duben byl poněkud lepší, ukázalo se pár pestrokřídleců, a taky babočky jilmové, ostruháčci ostružinoví a opět ještěrky zelené, kterých bylo víc než v březnu.
Květen je zatím pro focení motýlů docela nepříznivý, zima a děšť, ale i tak se našlo pár dnů, kdy jsme mohli vyrazit. Navštívili jsme louku přímo pod vinicí Šobes, a pak jsme se vydali na louku za Lipinskou lávkou. Našim hlavním cílem byli jasoni dymnivkoví. Pod Šobesem jich moc nebylo, za Lipinskou lávkou jich bylo více, ale jen samci, samici jsme viděli jen jednu. Bylo tam také více pestrokřídleců.
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • jaro
  • 74 zobrazení
  • 2
anquetil
Bujaré hody předchází ukrutánský půst. Ale trpělivost přinesla růže v podobě dvou baboček – jilmové a pavího oka. Škoda jen že ta první se ládovala šíííleně vysoko v koruně stromu…
více  Zavřít popis alba 
36 komentářů
  • 29.3.2011
  • 1 500 zobrazení
  • 0
jarojaromer
Malá, ale o to roztomilejší je motýlí stráňka nedaleko Náchoda, nad železniční tratí mezi Stárkočí a Vysokovem. V květnu a červnu zde roste bylinek až přechází zrak a loučka pulzuje životem, setkat se tu můžete i se vzácnější babočkou jilmovou. Aby tomu tak bylo i nadále, tak jsme do ni před několika dny zasekli nože našich křovinořezů.
více  Zavřít popis alba 
  • 19.10.2017
  • 94 zobrazení
  • 0
ramboxb7
Babočka kopřivová
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Podkmen: šestinozí (Hexapoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Podtřída: křídlatí (Pterygota)
Řád: motýli (Lepidoptera)
Podřád: Glossata
Čeleď: babočkovití (Nymphalidae)
Podčeleď: babočky (Nymphalinae)
Rod: babočka (Aglais)
Dalman, 1816
Binomické jméno
Aglais urticae
(Linné, 1758)
Poddruhy[1]
Aglais urticae ichnusa
Aglais urticae urticae
Synonyma
Nymphalis urticae (Linné, 1758)[1]
Babočka kopřivová (Aglais urticae (Linné, 1758), synonymum: Papilio urticae Linné, 1758, Nymphalis urticae (Linné, 1758)[1], ve starší české literatuře babočka žahavková[2]) je druh motýla z rodu baboček, patřících do čeledi babočkovitých (Nymphalidae). Svoje druhové jméno dostal podle živné rostliny housenek – kopřivy dvoudomé (Urtica dioica).
Jde o jednoho z nejhojnějších motýlů,[3] který se vyskytuje v celé Evropě, přes Rusko, Asii po Japonsko,[4] od nížin až po vysoké hory. Létá od března do října.[5] Není vázaný na žádný konkrétní typ stanoviště a tak jej lze nalézt v zahradách a parcích, na okrajích lesů a luk, v příbřežní vegetaci, vzácní nebývají ani ve velkých městech.[3]
Nepatří mezi velké motýly, protože délka předních křídel je 23 až 30 mm.[6] Křídla mají typickou oranžovo-červenou barvu s černými skvrnami, především na okraji předních křídel. Dolní okraje křídel jsou lemovány modrými skvrnami na černém pozadí. Od podobné babočky jilmové se liší bílou skvrnou na předním okraji křídel u jejich špičky, což umožňuje jejich snadné vzájemné rozlišení.
Jde o dvou (ve střední Evropě) až tří generační, solitérně žijící druh s otevřenými populacemi. Poslední generace těchto motýlů je hojnější[7] a přezimovává a na jaře opět založí další generaci. Přestože jsou jedinci geneticky velmi rozmanití, není mezi nimi v rámci Evropy podstatný rozdíl. Pouze populace ze Sardinie a Korsiky bývá někdy považována za samostatný druh Aglais ichnusa.[4]
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 21.7.2012
  • 96 zobrazení
  • 0
slavek-m
Poslední ze Šumavských alb. Bohužel za celý týden se mi nepodařilo fotograficky odchytnout ani jednoho ze šumavských motýlů, které jsem chtěl vyfotit - žluťásek borůvkový, perleťovec severní a perleťovec mokřadní. Ale od správy NP jsem se dozvěděl, kde bych měl největší šanci je vidět, takže příští rok už to bude na jistotu. Snad. Jak už sjem psal předtím, každý den jsem potkával batolce - tentokrát to byl "německý" batolec červený a mé první setkání s babočkou jilmovou, i když mi ukázala jen rub křídel. Nejzajímavějším však je nenápadná samička ohniváčka modrolesklého.
více  Zavřít popis alba 
122 komentářů
  • červenec 2013
  • 206 zobrazení
  • 0
vrbamiroslav
Dne 28.7.2015 jsem v NP Podyjí fotil velké okáče. Jednalo se o okáče medyňkového, ovsového a kostřavového. Zcela chyběl okáč voňavkový, který již zřejmě estivuje - zachoval si životní cyklus obvyklý ve Středomoří, odkud se k nám rozšířil. Nepříznivé letní období, kdy je vegetace uschlá vlivem velkých veder a sucha a motýli ani housenky namají dostatek potravy, přečkává dospělý motýl ve stavu letního spánku. Opět se probudí s příchodem chladnějšího počasí koncem srpna a začátkem září, kdy teprve samice začínají klást vajíčka, která jim teprve nyní začínají dozrávat. Tuto estivaci prodělávají i některé naše druhy - žluťásek řešetlákový, babočka osiková a babočka jilmová. Ty však přečkávají zimu jako dospělí motýli a vajíčka kladou až na jaře příštího roku. Hybernují proto z jiného důvodu.
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 28.7.2015
  • 115 zobrazení
  • 1
vrbamiroslav
Návštěva NP Podyjí 6.6.2018 byla návštěvou v motýlým ráji. Za padesát let, kdy pozoruji motýly, jsem něco podobného nezažil. Poletovaly zde desítky a stovky velkých nápadných motýlů, kteří se jindy vyskytují pouze jednotlivě nebo v menším množství. Jednalo se hlavně o batolce červeného, babočku jilmovou, perleťovce stříbropáska a babočku bílé C. Nejsou to žádné vzácné druhy, lze se s nimi celkem běžně setkat. Navíc došlo k tomu, že se všechny druhy začaly lihnout ve stejnou dobu. Překvapující však bylo i jejich množství. Při cestě z Hnánic na Lipinskou louku jich poletovaly stovky kusů. Vysvětlení tohoto masového výskytu je poměrně jednoduché - vhodné klimatické podmínky, především teplo a sucho, které motýlům a jejich vývojovým stadiím neobyčejně vyhovují a které trvají již několik let - od r. 2015. Lze však předpokládat, že tento stav nebude trvat věčně a je zřejmě přechodný a krátkodobý. I při dalším trvání vhodných klimatických podmínek dojde rovněž k rozvoji různých chorob, parazitů a predátorů, kteří populaci všech druhů motýlů zredukují. Příroda vždy hledá rovnováhu.
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
  • 6.6.2018
  • 87 zobrazení
  • 5
slavek-m
Po návštěvě bohaté lokality bledulí jsem se rozhodoval, kam se pojedu podívat na sněženky. Nakonec padla volba na Úpor, přičemž mi Iva poradila, kam je nejlepší rovnou vyrazit, aniž bych musel "zbytečně" prohledávat celou přírodní rezervaci - ta má totiž rozlohu lehce přes 877 a rozkládá se nejen na soutoku Labe a Vltavy, ale také dále proti proudu Labe na obou březích řeky až k Neratovicím. Pořádný kus země! :-) Tato PR vznikla v roce 2014, ne však jako nové chráněné území, ale spojením několika menších (Úpor z roku 1957, Černínovsko z roku 1950 a Kelské Louky z roku 2002). Toto území bylo již předky bohatě využíváno - aby ne, setkávají se zde dvě naše největší řeky. Louky v okolí soutoku poskytovaly bohaté úrody sena a pole zase plodin. Úrody a osídlení však ohrožovaly od nepaměti povodně a ukládání štěrkových sedimentů, náplavy. Koryto bylo tedy již od 13/14. století upravováno a stejně tak i okolí soutoku. Důvodem ochrany se zde staly zbytky původních především doubravy jilmové a topolové lužních lesů a slepých ramen řek. Ze stromů zde roste krom topolů topol černý, jilm vaz a habrolistý a jabloň lesní. Z nežádoucích, nepůvodních druhů pak např. jasan pensylvánský, dub červený či jehličnany. Lokalita je významná výskytem dřevních hub, ale oku návštěvníka asi nejvíce upoutají na jaře koberce sněženek. Krom mé první návštěvy přírodní bohaté lokality sněženek má tento výlet také ještě jedno prvenství - konečně se mi poštěstilo potkat a vyfotit s otevřenými křídly babočku jilmovou, ač jde o dobře rozšířený a běžný druh motýla.
více  Zavřít popis alba 
48 komentářů
  • 17.3.2019
  • 43 zobrazení
  • 11
vrbamiroslav
Babočka osiková je naše největší babočka a zároveň je i jedním z našich největších denních motýlů. Nepatří mezi vzácné nebo ohrožené druhy a vyskytuje se na celém našem území od nížin do hor v lesních oblastech. Žije však solitérně, takže nikdy nenajdeme více jedinců na jednom místě. Zároveň má i velké výkyvy v početnosti a v některých letech se s ní vůbec nesetkáme. Jedná se o jednogeneračního a dlouhověkého motýla, který žije téměř jeden rok. Má podobný životní cyklus jako další naše velká babočka - babočka jilmová a žije i na stejných místech. U nás je hojnější spíše ve vyšších polohách než v nížinách. Souvisí to s tím, že se jedná o kontinentální druh přizpůsobený mrazivým zimám s dostatkem sněhu a teplým suchým létům. Letošní rok patřil k těm, kdy její výskyt byl hojnější. Viděl jsem ji i přímo v Jihlavě. 1 ks na sídlišti, 1 ks v ulici nedaleko centra a jeden kus mi přiletěl v okrajové části Jihlavy na zahradu. Byl to nejpočetnější výskyt za posledních padesát let, kdy motýly pozoruji. Nebo jsem na ně měl velké štěstí. Svědčí jim poslední suchá a teplá léta, přestože nepanují mrazivé zimy se sněhem. Za svou dlouhověkost vděčí tomu, že většinu svého života prožije v hybernaci. Letos jsem je viděl po vylíhnutí v červenci aktivní pouze několik dní, ve velkých vedrech přešly ihned do letního spánku - estivace. V některých letech se ještě objevují při ochlazení na konci léta, kdy sají s ostatními babočkami šťávy na přezrálém a spadaném ovoci. Letos jsem je však na podzim již neviděl. Zřejmě přešly plynule z letního spánku do zimního. Možná proto, že se žádné větší ochlazení nekonalo a bylo stále teplo. Základní barva křídel je tmavě vínová až tmavě hnědá. Světlý lem je po vylíhnutí babočky nažloutlý, po přezimování se vlivem otěru mění na bílý. V údolí Brtnice bylo letos vidět přezimované babočky osikové v dubnu a květnu, letošní generace se začala líhnout v červenci.
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • duben 2017 až červenec 2018
  • 84 zobrazení
  • 4
reklama