Hledání

757 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

cia
  • 27.12.2007
  • 136 zobrazení
  • 0
baronek
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 29.12.2007
  • 102 zobrazení
  • 0
slavka-vy
V programu Open Micu 57 vystoupili: Anna Vaverková a Standa Poslušný, David Alfík Dewetter (z Divišova), Bára Baronová s Katkou (ze skupiny Szmyrum a chechuum), Lenka Hamajdová s Honzou Šolcem, Jan Heinl, Dana Houdková (s Martinkou a Danuškou), v rámci Open Micu: Šantré (Tereza Bárová a Dušan Vainer), Tom (z Newcastlu, VB) s Michelem (z Itálie). Hostem večera byl Petr Linhart. Organizace, režie, průvodní slovo: Jan Řepka, zvuk: Pavel Rada. Kavárna POTRVÁ, středa 3. října 2012. Více na www.openmic.eu.
Kategorie: kulturazábava
více  Zavřít popis alba 
  • 3.10.2012
  • 150 zobrazení
  • 0
lotusesprit
Landštejn - Hrad Landštejn, jak již napovídá název, byl pomezní pevností na neklidné českorakouské hranici a střežil zemskou stezku do Vitorazska. Podle staršího názoru byli jeho staviteli rakouské rody hrabat z Raabsu a Zöbingu, Nejnovější archeologické výzkumy této lokality však nepochybně prokázaly, že starší rakouský hrad byl situován v dnešní vesnici Pomezí naproti Landštejnu a zachovala se z něj dodnes část románského kostela. Landštejn jako královský hrad spadal pod správu moravských Přemyslovců. Kdy a jak získali hrad a panství Vítkovci není známo. Víme však, že asi od roku 1259 byl pánem Landštejna Oldřich, pocházející nejspíše z třeboňské větve Vítkovců, po něm Sezema a Vítek, syn Ojíře z Lomnice. Vítkovci, píšící se podle hradu jako páni z Landštejna, si získávali osobní statečností stále větší politický vliv. Vítek z Landštejna (+ 1312) se vyznamenal při obraně města Znojma a mimořádnou statečnost projevil v zápase s míšeňskou posádkou Pražského hradu za krále Jindřicha Korutanského, kdy stranil Elišce Přemyslovně. Za Viléma z Landštejna (+ 1356) obnášelo landštejnské panství mimo hradu a Nové Bystřice ještě Třeboň, Lomnici a Nové Hrady. Po počátečních neshodách přijal Vilém z Landštejna roku 1317 lenní závazek a stal se rádcem krále Jana Lucemburského. Přátelství si udržel i s jeho synem Karlem IV., který se stal Vilémovým zastáncem v krvavém sporu s bojovným příbuzným Jindřichem z Hradce. Z Vilémových šesti synů zdědil Landštejn Litold, který však zemřel bez dětí a hrad připadl královské koruně. Roku 1381 získal landštejnské panství od krále Václava IV. Konrád Krajíř z Krajku, který zastával úřad nejvyššího hofmistra. Jmenování zemským hejtmanem v Korutanech v roce 1385 odvedlo Konráda od pražského dvora, jeho synové však v Čechách zůstali. Landštejn zdědil Lipolt a jeho syn Wolfgang pak hrad rozšířil a velmi nákladně přestavěl v pozdněgotickém slohu. Krajířové vládli Landštejnu téměř dvě století a jejich panování bylo poznamenáno velkým stavebním ruchem. Za tu dobu podstatně zesílili opevnění a vybudovali kolem pětiúhlého nádvoří výstavné renesanční paláce. Stavební činnost Krajíře však vyčerpala natolik, že po smrti Zdeňka II. prodala roku 1579 jeho dcera Anna, provdaná Roupovská, hrad i panství Rakušanu Štěpánovi z Eicinku. Vzápětí však hrad koupil jihlavský měšťan David Neumaier. Davidův syn Gottfried se postavil na stranu odbojných stavů a po jejich porážce na Bílé hoře mu byl majetek konfiskován. Panství pak rychle měnilo majitele. V roce 1621 se zde vystřídali Baltazar Marradas a Kristián Hübner, následujícího roku byl hrad prodán slavatovskému hejtmanovi Jakubu Keclovi z Rottendorfu, v dalším roce se Landštejn dostal do držení bratřím Maxmiliánovi a Ferdinandovi Mohrům z Leichteneggu. Od roku 1639 vlastnil panství Jakub Khuen z Belasy, v roce 1668 převzal vládu Humprecht Jan Černín z Chudenic a jeho syn Tomáš Zacheus. Roku 1685 koupil panství císařský generál Ferdinand Arnošt z Herbersteina. Landštejn, okleštěný o okolní vesnice, vydržel v majetku tohoto rodu až do roku 1816, kdy smrtí hraběte Josefa rod vymřel. To však byl hrad od roku 1771, kdy po úderu blesku do jedné z věží zcela vyhořel, pustý a sloužil jen jako sýpka. Zřícenina poskytovala stavební materiál širokému okolí. Dlouhý spor o dědictví po hraběti Josefu z Herbersteina skončil roku 1846, kdy panství zdědil baron Ferdinand Sternbach, v jehož rodu zůstala zřícenina hradu až do roku 1945. Dnešní Landštejn je jednou z nejzachovalejších ukázek středověkého fortifikačního systému. Nejstarší románská část hradu s palácem vestavěným mezi dvě obranné věže je v Čechách ojedinělá. Pozdější dostavba gotického opevnění s obytnou věží donjonem rozšířila hrad o další nádvoří. Vznosný čtyřpatrový palác Krajířů z Krajku s renesančním opevněním a barokní dělostřelecké bašty pak uzavírají průřez stavebními styly čtyř vývojových etap.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2017
  • 74 zobrazení
  • 4
nasichlapci
Requiescat in pace.
__________________________________________________________________________________

Blanka Vítková (14. listopadu 1948, Praha - 24. dubna 2014, Praha) byla česká sólová operní
pěvkyně, mezzosopranistka.
Umělecká dráha:
Studium na pěveckém oddělení pražské konzervatoře u profesorky
Miloslavy Fidlerové zakončila v roce 1972 absolutoriem.
První scénou, kam byla angažována, bylo Hudební divadlo v Karlíně,
kde vystupovala již během čtvrtého ročníku studia na konzervatoři v
roce 1971. Pěvecké i herecké ztvárnění přidělených rolí brzy prozradilo
veliký talent a stalo se odrazovým můstkem pro přechod na naši první
operní scénu – operu Národního divadla v Praze (od roku 1972). Ještě
jako studentka dostala významnou koncertní příležitost účinkovat v
Requiem Ivana Jirků, které bylo provedeno na XXVIII. mezinárodním
hudebním festivalu Pražské jaro 1973.
Jako sólistka opery Národního divadla v Praze působila v letech
1973–1992 a v letech 1992 - 1994 jako sólistka Státní opery Praha.
Natočila rovněž řadu snímků pro Československý rozhlas a Československou televizi (mimo jiné v operách W. A.
Mozarta, O. Jeremiáše, I. Jirků a dalších).
Již za dob svého studia se úspěšně prosazovala na řadě domácích i mezinárodních pěveckých soutěží (např. vítězka
VII. pěvecké soutěže Antonína Dvořáka, Karlovy Vary, červen 1973, XI. Festival Internazionale Brescia e Bergamo,
Italiano, 1974). Zpívala v doprovodu předních hudebních těles, jako je Symfonický orchestr hlavního města
Prahy FOK, Symfonický orchestr Československého rozhlasu, Česká filharmonie, Německá filharmonie (pod
vedením sira Charlese Mackerrase) a dalších. Držitelka ceny Československého rozhlasu a ceny Supraphonu (mimo
jiné za provedení písňového cyklu Jana Hanuše na církevní texty).
Účinkovala v řadě zahraničních divadel ve Spolkové republice Německo, Rakousku, Švýcarsku, Itálii, Slovensku,
Rusku a dalších). V letech 1990 – 1994 se věnovala také pedagogické činnosti. Jako sólistka zpívala také s
Vysokoškolským uměleckým souborem Univerzity Karlovy v Praze. Uvedena v encyklopedii Who is Who. Inspiraci
pro svoji uměleckou tvorbu vždy čerpala především v kraji Bedřicha Smetany - na Loučeňsku a Svatojiřsku. Do své smrti žila střídavě v Praze a v městysu Loučeň.

Hlavní role:
• Čipra (Cikánský baron)
• Veřejné mínění (Orfeus v Podsvětí)
• Minerva (Orfeus v Podsvětí)
• Hugetta (Král tuláků)
• Katěrina Ivanovna (Bratři Karamazoví)
• Panna Róza (Tajemství)
• Ježibaba (Rusalka)
• Třetí žínka (Rusalka)
• Káča (Čert a Káča)
• Varvara (Káťa Kabanová)
• Azucena (Trubadúr)
• Quickly (Falstaff)
• Olga (Evžen Oněgin)
• Suzuki (Madame Butterfly)
• Hostinská (Mistr Jeroným)
• Anna Schillingová (Copernicus)
• Marta (Faust a Markétka)
• Háta (Prodaná nevěsta) - v této opeře účinkovala společně se svým synem Richardem, který vystupoval v dětské
roli
• Ludmila Krušinová (Prodaná nevěsta)
• Carlotta (Mlčenlivá žena)
• Babička Zuzčina (Zuzana Vojířová)
• Paní Quickly (Falstaff)
• Martinka (Hubička)
• Panna Pošetilá (Hry o Marii)
• Ulrika (Maškarní ples)
• Radka (Šárka)
• Zpěvačka madrigalu (Manon Lescaut)
• Pásková, Datel (Příhody lišky Bystroušky)
• Kameny (Kamenný kvítek)
• Věštkyně (Ohnivý anděl)
• Babička (Její pastorkyňa)
• Pastuchyně (Její pastorkyňa)
• Marcellina (Figarova svatba)
• Erda (Zlato Rýna)
• Ježibaba (Perníková chaloupka)
• Žnec (Libuše)
• Zuzka (Eva)
• Dáma (Kouzelná flétna)
• Maddalena (Rigoletto)
• Hostinská (Boris Godunov)
• Dryjáda (Ariadna na Naxu)
• Šenkýřka (Zbojnická balada)
• Matka (Silnice)
• Hraběnka (Piková dáma)
• Lotynka (Jakobín)
• Věštkyně (Ohnivý anděl)
• Děva (Šárka)
• Mladá zpěvačka (Viva la Mamma)
• Komorná (Věc Makropulos)
• madrigal k baletu Šeherezáda
• Stařenka Buryjovka (Její pastorkyňa)
• Bohatá vdova (Tvrdé palice)
• Viola (Viola) - také televizní zpracování
• Iokasté (Oidipus Rex)
• Soňa (Vojna a mír)
• Dívka (Polovecké tance)
• Glaša (Káťa Kabanová)
• Mladá žena (Coriolanus)
• Mladá zpěvačka (Viva la Mamma)
• Mrs. Sedley (Peter Grimes)
• Frosja (Semjon Kotko)
• Hlas matky (Hoffmanovy povídky)
• Magdaléna (Mistři pěvci norimberští)

Koncertní činnost
• Stabat Mater - oratorium
• Beethovenova 9. symfonie s Ódou na radost

Televizní tvorba
• Giroflé - Giroflá - (Charles Lecoq) - Československá televize Praha, 1991, režie: Ladislav Váňa, scénář: Ladislav
Váňa, kamera: Jiří Kadaňka, choreografie: Otto Šanda, výroba: 5. tvůrčí skupina ČST
• Figarova svatba - (W. A. Mozart) - Československá televize Praha, 1989, stopáž 170 minut, divadelní režie: V.
Věžník, kamera: I. Bojanovský, režie televizního záznamu: T. Šimerda
• Cikánský baron (J. Strauss) - Záznam představení Hudebního divadla v Karlíně, 1972, stopáž 128 minut, dirigent:
M. Homolka, divadelní režie: F. Paul, kamera: I. Bojanovský, televizní režie: M. Macků

Reference
[1] www.narodni-divadlo.cz (http:/ / www. narodni-divadlo. cz/ Default. aspx?jz=cz& dk=umelec. aspx& ju=4064)
více  Zavřít popis alba 
  • únor 2006 až červenec 2014
  • 371 zobrazení
  • 1
jolecka
Výstava Regiony připomněla významné výročí/Listy 4/2018

Letos si kromě 100. výročí vzniku samostatného československého státu připomeneme i v našem městě řadu důležitých mezníků. O některých jsme Vás informovali v předchá- zejících vydáních Listů. Jedním z těch důležitých je rok 1718, kdy se spojily rody Swéerts a Špork. Z historie se dovídáme, že František Antonín hrabě Špork (1662–1738) nezanechal mužské potomky. Svou mladší dceru Annu Kateřinu (1689–1754) provdal dne 17. 4. 1712 s papežským svolením za svého synovce (a jejího bratrance) Františka Karla Rudolfa barona Swéerts-Reist (1688–1757), kterého v roce 1718 adoptoval a ustanovil svým dědicem. František Karel Rudolf byl dekretem císaře Karla VI. ze dne 15. 12. 1718 povýšen do hraběcího stavu a přijal jméno Swéerts-Sporck. Proslavil se jako pokrokový hospodář a svůj majetek znamenitě rozšířil, byl hejtmanem boleslavského kraje. Tomuto pro Lysou a Kuks významnému datu budou na území našeho města věnovány dvě akce. Jednak výstava Regiony, která na lyském výstavišti proběhne ve dnech 12. až 15. dubna, a Šporkovy slavnosti 25. srpna v By- šičkách. Na výstavu Regiony 2018 přijali pozvání i zástupci bývalých držav hraběcího rodu z České republiky, Polska a Ukrajiny, kteří se zúčastní i slavnostního zahájení ve čtvrtek 12. dubna od 10 hodin. Přítomni by měli potomci slavného Šporkova rodu, zástupci partnerského Kuksu, polského velvyslanectví a v neposlední řadě hraběcí pár v podání Jaroslava Bittnera a Věry Škvrnové. V barokním duchu se ponese vystoupení Šporkova tria a další doprovodný program, který pro Vás město ve spolupráci s výstavištěm na celý víkend připravuje. Město Lysá bude mít s pozvanými obcemi – bývalými dr- žavami – společný stánek. Budeme moc rádi, když k nám během výstavy zavítáte. Během veletržního víkendu můžete také navštívit vý- stavy Elegance a Narcis.

300 let od získání hraběcího titulu a rozšíření rodového jména do podoby von Swéerts und von Sporck, a protože i Vaše město Glogów Malopolski, Kańczuga, Tryňcza byla od roku 1718 državou tohoto rodu, byli bychom rádi, pokud byste se zde představili v rámci expozice rodu Šporků.
více  Zavřít popis alba 
  • 12.4.2018
  • 45 zobrazení
  • 1
biblos
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1399. V 15. století se v okolí těžila železná ruda, která zde byla zpracovávána až do počátku 20. století a po jejím vytěžení následoval rozvoj sklářství. Byla založena dlouholetá tradice ve výrobě uměleckého skla (n.p. Český křišťál, sklářská škola).

V tomto městysu je dost památek:

Zámek Chlum u Třeboně, postaven 1710 rodem Fünfkirchenů, od roku 1834 patřil rodu Stadion-Tannhausen a od roku 1861 arcivévodům rodu d´Este. Zámek začátkem 20. století neobarokně upraven. V parku se nachází vzácný strom - Liliovník tulipánokvětý. Zahrada i zámek však byly uzavřeny.

Poutní a farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, zvaný „Malá Mariazell“, postaven roku 1745 jako votivní baronem Janem Františkem z Fünfkirchenu (jeho jméno je zakomponováno přímo do tvaru stavby - kostel má pět věžiček) na poděkování za záchranu života. Roku 1804 rozšířen jeho potomkem. Do tohoto kostela chodili také příslušníci rodu Habsburků, kterým panství náleželo od roku 1861. V oratoři kostela se dozvěděly děti o zavraždění svých rodičů Františka Ferdinanda d´Este a jeho manželky Žofie z Hohenbergu v Sarajevu roku 1914. Prvním farářem v Chlumu byl P. Jan Kubiska, který tu působil v letech 1901–1948 a je vymalován na fresce v kostele, jak vede procesí ke kostelu. V pondělí a ve čtvrtek jsou zde komentované prohlídky, dozvíte se mnoho nejen o stavbě samotné, ale i osobách, které s ní byly spjaty, nebo podrobnosti o zmíněné fresce.

Kamenné sochy světců kolem kostela: sv. Antonín Paduánský, sv. František z Pauly, sv. Alois, sv. František z Assisi, sv. Dominik, sv. Josef, sv. Ignác, sv. Florián, sv. František Xaverský, sv. Jan Nepomucký, kolem pol. 18. století.

Křížová cesta z 2. poloviny 18. století, vedoucí od zámku ke kostelu.

Barokní sochy svatého Jana Nepomuckého a svaté Anny na hrázi rybníka Hejtman.
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • 10.7.2017
  • 87 zobrazení
  • 2
sikulkas
  • 26.10.2007
  • 212 zobrazení
  • 0
baronmax
  • leden 2004 až leden 2019
  • 10 zobrazení
  • 0
mischan
  • květen až červenec 2017
  • 41 zobrazení
  • 1
jinopo
  • 17.4.2017
  • 17 zobrazení
  • 1
baronins
  • 15.4.2016
  • 20 zobrazení
  • 2
kulica1
  • srpen 2015
  • 73 zobrazení
  • 1
prusikova
  • 2.10.2013
  • 53 zobrazení
  • 1
luca199
  • zima 2012/2013
  • 48 zobrazení
  • 2
banyrova
Kategorie: zvířataPes dne
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 9.10.2012
  • 16 zobrazení
  • 1
fallingstar
Ivan Korec, Plzeňský, Baron, Labradorský retrívr, 12 let
více  Zavřít popis alba 
  • 28.9.2012
  • 14 zobrazení
  • 1
kokusek
Baronuš
více  Zavřít popis alba 
  • 15.9.2012
  • 21 zobrazení
  • 1
razafi
bubák a jeho nejbližší
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • září 2010 až srpen 2012
  • 37 zobrazení
  • 1
dante-kolinec
byl prvním novofundlandím členem naší rodiny, v našich srdcíh je stále a nikdy na něj nezapomeneme...
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2006 až prosinec 2011
  • 40 zobrazení
  • 1
kolika
  • 6.5.2011
  • 16 zobrazení
  • 1
odbilelane
  • duben až srpen 2010
  • 76 zobrazení
  • 1
trombik
1 komentář
  • únor až květen 2010
  • 26 zobrazení
  • 1
dejwid
  • únor až červen 2010
  • 113 zobrazení
  • 1
reklama