Hledání: Bouřky 15.8.2010

Pro dotaz Bouřky 15.8.2010 jsme našli 4 688 výsledků.
AKCE -35 % s kódem
Vytvářejte
fotodárky v akci!

Akce trvá do 30. 11.
Kód: BLACKFRIDAY2020
BLACKFRIDAY2020
jnd
2 komentáře
  • 15.8.2010
  • 837 zobrazení
boody
  • 15.8.2010
  • 326 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
matu
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
  • 15.8.2010
  • 218 zobrazení
robindus
Bouřka nad Prahou 15.8.2010
Kategorie: události
více  Zavřít popis alba 
  • 15.8.2010
  • 211 zobrazení
michalmato99
Kategorie: města
více  Zavřít popis alba 
  • 15.8.2010
  • 59 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
arenka
  • 15.8.2010
  • 54 zobrazení
danaeli16
Od zámku Štiřín do Kamenice ubahněnou cestou k hrobce barona Ringhoffera a pak do Jílového. Předpověď říkala silné bouřky po celé republice - do této lokality naštěstí nedorazily.
více  Zavřít popis alba 
  • 15.8.2010
  • 50 zobrazení
patricio11
Dnes se vyskytovalo v Česku několik silných bouřek a já jsem nafotil mammata u nás v Lipníku nad Bečvou.
Kategorie: ostatní
více  Zavřít popis alba 
  • 15.8.2010
  • 23 zobrazení
kejzlar
  • 13.8.2010
  • 19 zobrazení
angel-of-darkness
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
  • 15.8.2010
  • 15 zobrazení
iffine
112 komentářů
  • březen 2014
  • 46 251 zobrazení
dobrmanek
  • červen 2008
  • 21 280 zobrazení
tulaksamotar
....tak jako na každou předchozí dovolenou, i sem jsme přivezli každodenní déšť a bouřky...
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • srpen 2015
  • 19 265 zobrazení
mrazik-fotograf
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
87 komentářů
  • 24.5.2010
  • 12 098 zobrazení
dekjani
Kategorie: lidé
více  Zavřít popis alba 
  • 3.8.2019
  • 9 718 zobrazení
holovic
Přesun z "pralesního" vedra a vlhka ve Slovinsku jsme uskutečnili o den dřív, oproti původnímu plánu. Důvodem byly právě bouřky a prudké lijáky, které nebraly konce. V plánu byl dojezd a přenocování u Paklenice - na osvědčeném místě v "kempu u babky". Před pěti lety jsme tam nocovali - u starší paní v zahradě, kde bylo skromné, ale čisťounké zázemí - sprchy, wc a "babička" milá a přívětivá... Cesta byla vcelku napínavá, docházela nám nafta a pokud jsme náhodou v té pustině někde narazili na benzínku, byla zavřená. Na místo jsme dorazili kolem jedné ráno - Ondra to našel jen po kratičkém hledání - nechápu, já bych to nenašla, kdyby mě zabil... Vrata do zahrady byla tradičně otevřená, ale všude tma. Posvítili jsme si baterkou do míst, kde jsme se kdysi sprchovali a našli jen suché listí a střepy. Nebylo třeba rozmlouvat o pocitech - lítost jsme cítili oba a zároveň nám bylo jasné, co se stalo - "babička" tady už není.....
Při výjezdu ze zahrady jsme způsobili hluk, takže jsme probudili nového majitele domu, který nám vše potvrdil a zároveň doporučil kemp podobného charakteru, jen o pár desítek metrů dál.. Bylo neskutečné vedro, děti dávno spaly, my jsme dali rychlou sprchu ve dvě ráno a ulehli taky. Ráno, při mytí vlasů už kolem oxidoval majitel - no....když "rozhodím vlasy", vždycky někdo očumuje, tentokrát to ale bylo spíš ze strachu, abychom neutekli bez zaplacení. Sice přesně nevím, za co si těch v přepočtu 700 majitelé naúčtovali - přijeli jsme nad ránem, zdrželi se jen do devíti ráno, sprchy byly tak špinavé, že se nedaly použít a na wc jsem dětem zakázala byť jen nahlédnout. Opět jsem byla vděčná za naše zázemí s čisťounkou koupelnou a voňavým záchůdkem. Paní majitelka - Dragica se nám přišla představit v bílé krajkové halence. Chuti obdarovat ji savem ve spreji, okenou a hadrem jsem odolala. Překonal se i Ondra, kterému na oblíbenou lehkou skládací židličku při pití kávy usedl obtloustlý pan majitel, aby zapředl přátelský hovor na téma, jak jsou Češi nejlepší hosté a taky aby vysondoval, jak dlouho se zdržíme, potažmo, kolik z nás vyždímá. Jeho smutek z našeho odjezdu byl skutečný. V Paklenici jsme se nezdrželi - je 37° a lezecké vybavení zůstává tedy nevybaleno.
Periferně jsem zahlédla mávající paní Dragicu - sice jsem jí nezamávala, ale ani jsem jí neřekla, že je prase - učím se sebeovládání. Ondra kemp pojmenoval "U špinavýho cecku".
Asi rozladěním, smutkem z odchodu paní, ke které jsme měli namířeno a shodou dalších okolností, jsme jaksi pořád nenatankovali a v pustině opět trnuli, že někde zůstaneme stát, když se náhle před námi objevila informace, že benzínka je na obzoru - jakou radost dokáže způsobit taková hovadina.
Jenže......ehm....mělo se dostavit další překvapení. Že se něco děje jsem pochopila hned, kdy se Ondra po zaplacení mezi dveřmi benzínky zase otočil na patě a s ledovým klidem následně vrátil do auta. Chorvat se ani nesnažil hrát divadlo a peníze beze slova vrátil - v přepočtu šlo o rovných 800 Kč - asi běžné - nejspíš to zkouší na každého cizince spoléhaje na neznalost bankovek. Berte to jako varování. Obdivuji mého manžela nejen za to, že podobné situace řeší s ledovým klidem a bez emocí. Za co Ondru nechválím je nedbalost, s jakou nosí v hrsti štos bankovek a ukazuje tak lapkům, jak je snadné, nechat se obrat. Dobro došli!!! A dejte si majzla!
Míříme na ostrov Hvar, kde máme pronajatý celý dům - rovněž osvědčený. Je zde 5 ložnic, dvě kuchyně, tři koupelny s wc, obří balkon a terasa s krbem- takže si užijeme prostory, jaké nemáme ani doma. Ovšem.....až o den později, protože máme lehký náskok, musíme jednu noc strávit jinde. Máme domov na kolečkách, ale v tom vedru a při absenci stromů, které by poskytly stín, to teda není žádná hitparáda. Při hledání zázemí jsem objevila ukazatel na "Kemp Ivan". Jde o jmenovce, tedy to bude asi ono!! Co následovalo, se nedá popsat slovy a fotit jsem to nemohla, protože jsem si strachy ani nevzpomněla, že vlastním foťák. Silnice - polňačka - prudké klesání - že by se pěší bál, že upadne a bude se kutálet dolů, zátočiny v ostrých úhlech a to vše se stupňovalo a vedle "Macocha" bez svodidel...no a do toho můj řev a vzadu vyděšený děti.
"To fakt nedám!!" řekl Ondra. On řekl, že to nedá!! Cože? To nikdy neříká. No, tak to nedá, to je jasný. A jak vocaď vyjedeme? "Nevím." řekl zase on. On neví? On vždycky ví, tak to je jasný, to odtud nevyjedeme. Ani vynadat mu nemůžu, protože ten debilní nápad byl můj. Dostala jsem ho do toho já, zničila jsem mu život, nikdy mě neměl potkat..... "Ven!" vytrhává mě z úvah nad dalšíma hovadinama opět on. Vyhnal nás z auta, což nikomu z nás nevadilo, odkejval mi instrukce k případnému výskoku "z plavidla" a za půl hodiny jsme se dojatě objali.
No, dokázal to.....pak jsme to zapíchli na první odbočce mezi olivovníky, dali každý jedno pivo a usnuli se vším otevřeným (krom ledničky a záchodu), co se jen v tom autě otevřít dalo - bylo 27° celou noc.
Dalšího dne jsme už jen dojeli na zmíněnou "ubikaci" a bez komentáře jsme se smířili s tím, že za 3000 denně zde nejsou ani osušky a zásoby toaleťáku. Jak jsem už zmiňovala, vše mám s sebou, tudíž mě nemůže nic zaskočit.
Pokud se chystáte taky na ostrov, doporučujeme nakoupit potraviny před najetím na trajekt, na ostrově je jednak vše drahé, výběr nulový a jednak vás ještě natáhnou. U ovoce je zbytečná informace o ceně, jelikož na váhu stejně nevidíte - dva melouny, dva chleby (veky), dvě mlíka, dvě piva a šest jablek vyšlo skoro na 1000 Kč. Prodavač, jako by z oka vypadl pumpaři, o kterém píšu výše.
Abych jen nekritizovala.......moře je nádherné a plavat je příjemnější a efektivnější, než chodit běhat, potit se přitom a dejchat prach. Poskytuje tolik příjemného pohybu, že i jedinci, jež si potrpí na ultraštíhlou figuru můžou klidně v noci žvýkat "pršut", zapíjet ho pivem a před spaním sežrat kilovej kýbl tučné smetany - to mi teda bude chybět. No a komu by nechyběly noci s otevřeným oknem rovnou nad mořem, usínání při šplouchání a pleskání vln. O cikádách a čistém hvězdném nebi nemluvě.
Největší potěšení mi ale přinášel pohled na děti, které si blbnutí v moři užívaly nejvíc.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2017 až duben 2018
  • 9 055 zobrazení
magyna
  • 19.3.2008
  • 7 951 zobrazení
rencos
Na svátky Cyrila a Metoděje jsme původně chtěli prostoupit Cassinovou cestou na Piz Badile. Potom se plán změnil na Ortler, ale z důvodu hrozících víkendových bouřek a špatného počasí v celých Alpách nakonec jako náhradní cíl volíme italské Arco. V konečném složení já, Silva a Michal nabíráme v Praze Pepase a notoricky známou trasou se nocí probíjíme až k Lago di Garda. V sobotu ráno pak vyrážíme ztrestat plotny na Corno di Bo a stáváme se tak němými svědky závodů plachetnic snad všech kategorií na hladině blízkého rybníka. A vypadalo to fakt dobře. Kromě rozlézací linie tak za 4b úplně vpravo si se Síí dáváme pětidélkovou cestu za 5a v pravé části stěny až ke sloupu. Zbytek horkého dne trávíme už jen pod hladinou jezera. V neděli Pepa vybírá oblast Muro dell'Asino v západní stěně Monte Colodri. Po první cestě Bart 5a s převislým nástupovým bouldříkem dáváme další 5a za klukama, potom cestu za 5b hned vedle a na závěr Síí poprvé sama vytahuje jedno 4c. V pondělí leje, tak jedem domů.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • červenec 2009
  • 5 895 zobrazení
superfotograf
Kategorie: lidézábava
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • srpen 2014
  • 5 176 zobrazení
kabjar
Litomyšl - spoušť po bouřce z 25.6.2008
více  Zavřít popis alba 
  • 26.6.2008
  • 5 131 zobrazení
Reklama