Hledání: Byl u nás Ježíšek

Pro dotaz Byl u nás Ježíšek jsme našli 4 606 výsledků.

Náš tip

Stáhněte si Rajče do kapsy!
Rychlejší a jednodušší přístup
k vašim fotkám a videům.

slivovo
Zámek Klášterec nad Ohří,penzion Betty Okounov,Bečov nad Teplou,hrad Loket,Cheb,Karlovy Vary,Boží Dar,Ježíškova cesta,Božídarské rašeniliště,Horní Blatná - Vlčí Jámy,štola Kryštof,Klínovec,porcelánka Thun Klášterec nad Ohří,Kadaň,Ostrov,Perštejn zřícenina,Jáchymov
více  Zavřít popis alba 
  • 28.6.2020
  • 33 zobrazení
lusika
Ježíškova cesta, Klínovec, Božídarské rašeliniště, důl Sauersack, rozhledna Blatenský vrch, Plešivec
více  Zavřít popis alba 
  • 9.6.2020
  • 241 zobrazení
podmalba
Svěcení obrázku v zaniklé obci Jedlice na Novohradsku. Boží muka už nejsou prázdná, místo střeží a krášlí Panna Maria záblatská, uctívaná tradičně rodem Buquoyů, též jako milostný obraz v Nových Hradech. Počasí nám až zázračně vyšlo.
Předlohou podmalby v hlavici sloupu je oltářní obraz z kostela sv. Petra a Pavla v Nových Hradech z roku 1678 . Obrázek Panny Marie Záblatské představující stojící postavu Panny Marie na půlměsíci s Ježíškem na levé ruce. Rytinu zachránil Karel Bonaventura Buquoy roku 1619 z hořícího domu v bitvě u Záblatí.
více  Zavřít popis alba 
  • 8.6.2020
  • 54 zobrazení
jaroslavburda
Za křehkými, nádherně olivově zelenými (ale i žlutými, žlutozelenými a hnědými) olivíny (peridot), jsem se s Petrou, sestřenicí a jejím mužem, kteří nám dělali šoféry, vydal do lomu ve Smrčí. Smíšené lesy kolem lomu skýtají útočiště různým broukům. Jen jsem se podíval pod první kámen, vykouknul na mě nádherně lakově černý střevlíček, jinde se lopotil ve zmoklé půdě chrobák lesní. U potoka nás pozorovaly žáby a vůbec, jsou zde zajímavá zákoutí. Po zjištění, že staré stezky k lomu, které se na satelitních mapách jevily jako schůdné, jsou po dešti nejen neschůdné a zarostlé, ale i poměrně nebezpečné. K lomu jsme se tedy dostali z bezpečné západní strany, kde stačilo pohodlně seběhnout do rozlehlé těžební lokality.

Olivíny se zde nacházejí v obrovském množství v tzv. peckách, přímo v těženém čediči. Nevýhodou je, že tyto drahé kameny jsou na našich nalezištích drobné velikosti a velice křehké a z tvrdého čediče se opravdu špatně vyjímají. Bez geologického kladívka je to prakticky nemožné (proto si o něj napíši ježíškovi k Vánocům :-) ). Drobné kousky olivových drahokamů lze nasbírat v suti a mezi kamením. Občas se podaří najít i nepatrně větší kousky a někdy stojí za to si odnést celý kus tmavého čediče, ze kterého svítí peridotové krystalky. Výpravu za olivíny je nejlépe naplánovat za slunečného počasí, kdy jsou drobné zelené drahokamy velice dobře vidět; nám počasí bohužel nepřálo. I tak to byla ale krásná expedice a do lomu ve Smrčí se určitě ještě podívám.

V lomu se nachází mnoho zajímavých rostlin, v tůňkách žijí žáby a když vykoukne slunce, tak se zde v těchto dnech dá najít i nádherný a velice rychlý brouk svižník zvrhlý (Cicindela hybrida). Tento druh svižníka jsem viděl vůbec poprvé; proháněl se po hrubých čedičových kamenech a bohužel se mi ztratil, než jsem jej stačil "odlovit" a vytáhnout fotoaparát. Zůstal mi aspoň důkaz na telefonu (včetně krátkého videa). V každém případě už nyní vím, že v tomto lomu se tito velice zajímaví svižníci nacházejí.

Smrčí u Semil, čedičový lom
Mapovací čtverec: 5357
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Nikkor 10-20mm (foceno z ruky)

Foto 2020 Jaroslav Burda
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 3.5.2020
  • 59 zobrazení
hanakzhor
Vzpomínkové toulání městečkem na soutoku Vrbenského potoka a říček Krupé a Telčavy, pod Kralickým Sněžníkem, Rychlebskými horami a Hrubým Jeseníkem. Původní obec Goldek (Zlatý Kout) je poprve připomínaná v r. 1325, kdy ji již jako městečko, rytíř slezského původu Jan Wüstehube daroval i se všemi zlatými a rudnými doly slezskému cisterciánskému klášteru v Kamenci. V r. 1336 navštívil městečko moravský markrabě Karel I., budoucí císař Karel IV., který městečko povýšil na svobodné horní město a dal mu do znaku horníka bojujícího s medvědem. Ve 14. stol. nabýval na důležitosti nedaleký Kolštejn (Goldstein), dnešní Branná a k vůli podobnosti jmen se začalo městečko Goldek nazývat jako "staré" (Antiqua Goldek). Název Staré Město se začal používat v 15. stol., kdy v důsledku husitství se začala prosazova čeština. V následujícím období se majitelé často střídali, r. 1425 město obsadili husité a těžba postupně ztratila na významu. Z r. 1575 jsou zmínky o nálezištích zlata, stříbra, mědi a železné rudy. Nyní těžba grafitu a dolomitického vápence. Hornictví bylo později nahrazeno plátenictvím. V letech 1617-18 nechala Alžběta Petřvaldská z Petřvaldu postavit protestanský farní kostel sv. Anny, upravený r. 1689. Konfiskovaný majetek po r. 1622 získali Lichtenštejnové, kteří zde vládli až do r. 1848. V letech 1618-19 byla vystavěna Adamem Hankem vystavěna renesanční radnice se stylovou věží, kterou i s městem vypálili r. 1645 Švédové. Po požáru v r. 1725 byla radnice obnovena a upravena v r. 1895. Radnice je sídlem také informačního centra, jehož součástí je i malé místní muzeum. Z vyhlídky radniční věže je vyhlídka na město i jeho okolí. Na náměstí byly vybudovány městská kašna s Neptunem z poč. 19. stol., barokní sousoší P. Marie s Ježíškem a sv. Janem Křtitelem z r. 1780 a sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1820. Je zachovaná i řada starobylých barokních a klasicistních měšťanských domů. V letech 1895-99 byla na vrcholu Kralického Sněžníku, kladskou sekcí Moravskoslezského sudetského horského spolku vybudována 33,5 m vysoká kamenná rozhledna podle návrhu vratislavského architekta Felixe Henriho, který se inspiroval středověkou architekturou. V r. 1912 nechal odbor německého turistického spolku Staré Město postavit u pramene řeky Moravy Lichtensteinskou srubovou chatu a v r. 1932 byla u chaty umístěna nevelká žulová socha slona. Zchátralá chata i rozhledna byly v letech 1971 a 1973 zbourány. Poblíž vrcholu se nachází trojmezní kámen Českého království, Moravského markrabství a Kladského hrabství. Důlní závody společnosti Buhl-Alberti a. s., založené r. 1828, patřily r. 1938 k největším v Evropě. Převážně německé obyvatelstvo bylo po 2. světové válce odsunuto a město dosídleno také reemigranty z Rumunska a Maďarska. Nedávnou minulost připomínají desítky betonových pevnůstek, které kolem města a okolí tvořily souvislý pás opevnění. Některé pevnůstky jsou v současné době přístupné prohlídkám, kolem šesti pevnostních tvrzí vede Naučná stezka dlouhá 7,5 km. V areálu bývalých kasáren je zřízeno Vojenské Muzeum, kde jsou k vidění dvě expozice věnované historii československého stálého opevnění z let 1935-38 a československé armády. V druhé budově se nachází tři expozice: Českolslovenských legií, Stálé opevnění na Staroměstsku v letech 1935-38 a Osvobození ČSR v r. 1945. Dominantou okolí Starého Města je Kralický Sněžník (1424 m) s pramenem řeky Moravy a sochou slůněte. Z vrcholu jsou překrásné výhledy na Hrubý Jeseník, Orlické hory, Krkonoše a do rovin Kladska a Slezska. Na pohlednicích si můžeme prohlédnou město i jeho okolí v průběhu několika desetiletí.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 12.4.2020
  • 25 zobrazení
dfsvzk
Během prosince 2019 Valášek vystupoval:
- 3.12.2019 Ostrava - Vánoční trhy Masarykovo náměstí
- 14.12. + 15.12. Souznění 2019 Kozlovice, Frenštát
- 17.12.2019 akce Ježíškova vnoučata: Domov Beskyd Frýdek-Místek
Kategorie: kultura
více  Zavřít popis alba 
  • 10.4.2020
  • 20 zobrazení
msnepomuk
Foto a vložila LK
více  Zavřít popis alba 
  • 3.4.2020
  • 31 zobrazení
hanakzhor
Vzpomínkové toulání městem založeném jako správní středisko v r. 1295 na soutoku čtyř řek Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy v sousedství osady Malice, které nahradilo výhodnější polohou nedalekou Starou Plzeň, dnešní Starý Plzenec. Město bylo postaveno na pravidelném šachovnicovém půdorysu s centrálním náměstím. Jádro města bylo uzavřeno dvojitým hradebním pásem. V r. 1468 byla vytištěna v Plzni Trojánská kronika, první vytištěná česká kniha. Na rohu Smetanovy a Bezručovy ulice je pamětní deska. Za husitských válek město zůstalo katolické. Na počátku 17. stol. bylo dobyto stavovským generálem Mansfeldem a v r. 1621 obsazeno císařskou armádou. V r. 1634 v Plzni došlo ke schůzkám Albrechta z Valdštejna s hlavními důstojníky jeho armád. V pol. 19. stol. došlo k průmyslovému rozvoji města. R. 1842 založili majitelé právovarečných domů Měšťanský pivovar (Prazdroj). Následovaly v r. 1859 železárny založené Arnoldem z Valdštejna, které zakoupil v r. 1869 ing. Emil Škoda, který zde vybudoval strojírenský závod světového významu. V historickém jádru města je zachováno mnoho významných gotických, renesančních a barokních měšťanských domů. Dominantou města je na náměstí kostel sv. Bartoloměje z pol. 15. stol. s nejvyšší kostelní věží v ČR, vysokou 103 m. Na hlavním oltáři je Plzeňská madona (1390)-opuková socha P. Marie s Ježíškem. Součástí kostela je Šternberská kaple ze 16. stol. Renesanční radnice na náměstí je z l. 1554-58 a morový sloup z r. 1681. Vedle radnice je tzv. Císařský dům ze 17. stol.,který byl na čas rezidencí císaře Rudolfa II. V Plzni je Velká synagoga, třetí největší synagoga postavená v maurskorománském slohu na světě. Ve františkánském kostele Nanebevzetí P. Marie z let 1300-70 je zřízeno Diecézní muzeum se sbírkami gotických, renesančních a barokních soch. Klášter dominikánek z l. 1712-14 sloužil také jako gymnázium a dnes jako vědecká knihovna. V Plzni je mnoho církevní památek, kostelů, kaplí a soch, ale i světských památek a budov moderní architektury. Na Mikulášském náměstí je hřbitovní kostel sv. Mikuláše z r. 1406, přestavěný v 16. a 18. stol., se hřbitovem na němž je pochovaný J. K. Tyl a profesoři J. V. Sedláček a J. F. Smetana. Vodárenská věž z r. 1532 v Pražské ulici, bývala součásti městského opevnění. V Plzni v letech 1840-43 studoval B. Smetana, Mikoláš Aleš vyzdobil v l. 1893-1903 řadu budov svými sgrafity. V l. 1873-1908 zde učil spisovatel K. Klosterman a Josef Skupa zde v r. 1917 založil loutkové divadlo, později známé jako Špejbla a Hurvínka. Najdete zde několik muzeí např. Západočeské, Národopisné, Pivovarské, Muzeum Škoda a také galerií a výstavních síní. Přístupné je i plzeňské podzemí, které je pod celým historickým jádrem města. V Plzni je také Velké a Komorní divadlo, Plzeňský rozhlasový orchestr a Plzeňská filharmonie. Plzeň má i Západočeskou univerzitu a řadu odborných škol. V Lochotínském parku je zoologická a botanická zahrada, její částí je i zábavní a vzdělávací Dinopark. V sousedství je přírodní Lochotínský amfiteátr, největší v ČR. Plzeň má mnoho významných rodáků z oboru, umění, historie, kultury, umění i vědy, např. dramatik Emil František Burian, malíř Jiří Trnka, herci Jindřich Plachta a Miroslav Horníček, divadelník Jiří Suchý, herečka Jana Hlaváčová, cestovatel Miroslav Zikmund, Karel Gott a další. Na pohlednicích si můžeme prohlédnout Plzeň a jeho okolí s mnoha rekreačními rybníky a památkami v průběhu jednoho století.
více  Zavřít popis alba 
  • 20.3.2020
  • 47 zobrazení
klkate
  • 16.3.2020
  • 466 zobrazení
klkate
  • 16.3.2020
  • 1 077 zobrazení
klkate
  • 16.3.2020
  • 406 zobrazení
klkate
  • 16.3.2020
  • 304 zobrazení
sunkacek
Vánoční dárky aneb "děkujeme Ježíšku".
První návštěva muzea ocelových figurín, jež se nachází ve spodní části Václavského náměstí. Druhá návštěva byla o něco později a o něco výše na Václavské náměstí, v muzeu fantastických iluzí.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 15.3.2020
  • 17 zobrazení
bastlil
... aneb jak se Ježíšek plácnul přes kapsu! Díky děcka! 😀
více  Zavřít popis alba 
  • 2.3.2020
  • 22 zobrazení
mmotylcii
Přišel k Nám Ježíšek :-)
více  Zavřít popis alba 
  • 26.2.2020
  • 11 zobrazení
zsamsvidochov
Předvánoční Praha
Den před vánoční nadílkou ve škole jsme s žáky opět navštívili naše hlavní město. Tentokrát nás nečekala poznávací procházka, ale pohodový den plný kultury a vánoční atmosféry. Jelikož jsme se spojili ještě s 5. ročníkem ZŠ Stará Paka, byla nám v rámci spolupráce zasponzorována i doprava od MAP Novopacko.
Dopoledne jsme navštívili divadelní představení Český Betlém v Divadle Palace. V poutavém příběhu o narození Ježíška se našlo i spousta humorných scének, takže jsme si kulturní pohárky naplnili dostatečně. Po představení jsme dětem slíbili návštěvu "Mekáče", vydali jsme se tedy do nedalekého Palladia na doplnění dalších pohárků, tentokrát chuťových. Počítali jsme s tím, že během doby oběda tu bude asi větší koncentrace lidí, ale že to bude takové mraveniště, to asi nečekal nikdo. Naštěstí jsme to s dětmi skvěle zvládli a mohli jsme si tak odškrtnout další položku na seznamu výletu. Teď už zbývala jen položka poslední - návštěva vánočně vyzdobeného Staroměstského náměstí, kde jsme si prohlédli vánoční strom, trhy, někteří si koupili trdelník či drobné dárečky pro rodinu.
Výlet to byl opravdu opět krásný a pohodový. Děti vše zvládly na jedničku s hvězdičkou. Jsme tak plni dalších nových zážitků ze stověžaté Prahy.
více  Zavřít popis alba 
  • 25.2.2020
  • 9 zobrazení
Reklama