Hledání: Chřiby a Ždánický les

Pro dotaz Chřiby a Ždánický les jsme našli 6 výsledků.

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

arous
Tentokrát jsme týdenní pobyt zvolili v opomíjených Chřibech a Ždánickém lese. Týden se vyznačoval vysokými teplotami, ale celá oblast Chřibů je porostlá stromy a tak zde bylo vcelku příjemně. Večer jsme se scházeli k povídání a doplnění tekutin na terase u penzionu Domov, Pája s Honzou nás bavili hraním na kytaru a Pája nám zahrál i na trubku.Oblast má hodně kulturních, historických i přírodovědných zajímavostí. Krásný je hrad Buchlov, zámek Buchlovice a nedaleký Velehrad, hodně zajímavostí je i ve Ždánicích. Zde mají pěkné malé muzeum, které stojí za zhlédnutí. Ve Střílkách je unikátní barokní hřbitov s mohutnou kaplí a bohatou sochařskou výzdobou, budovaný v letech 1730 až 1743. Je považován za skvost stavitelského a sochařského barokního umění. Hřbitov má spodní otvory pod celou plochou hřbitova. Nad obcí je v lese torzo Ctiborova prastarého dubu a ze Stříleckého hradu zbyly už jen zbytky kamenných zdí. Je z nich pěkný výhled do okolí. Nad Koryčany je zřícenina hradu Cimburk, který se opravuje a vaří zde dobrou kávu. Na tu jsme si také dojeli na nejvyšší vrchol Chřibů, na kamennou rozhlednu Brdo. Pan správce si při vaření kávy nasadil čapku, aby vypadal jako Turek. Cestou jsme potkávali informační tabule o težbě ropy a plynu a také hojně těchto zařízení na těžbu. V Bukovanech mají rozhlednu Bukovanský mlýn se stálou expozicí, mimo jiné také staré recepty na tradiční moravská jídla, která dostanete v místní Mlynářské restauraci. Smrďavka, zvaná také Leopoldov, jsou lázně a malá osada. Pramení zde sirovodíkový pramen, který byl využíván už od 16. století a dal místu své typické jméno. Na rybníčku je množství různých ptačích obyvatel. Pěšky jsme se také vydali na poutní místo na Hoře sv. Klimenta, kde bývalo starověké hradisko. Nyní je zde kaple. Chřiby stojí opravdu za návštěvu.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2017
  • 119 zobrazení
marijika
Toulky jsme s Vendulkou započaly za slunečného počasí, ale už po hodině nastal obrat k horšímu - zatáhlo se a foukal studený vítr. Všude samé bláto dokreslovalo tajuplnou atmošku toho dne. Chtěla jsem najít hradiště Haluzice, ale nevím jestli jediný - dlouhý val byl původně místem bývalého hradiště. Celkově celá trasa na mě působila tak opuštěně.... I bývalý mlýn v Haluzicích ( o něm jsem se dozvěděla až nyní, jinak bych jej pořádně zdokumentovala ) jsem si myslela, že se jedná o malou osadu, zela opuštěností. Také až po výletě jsem se dočetla, že v něm má sídlo duchovní Domov manželů Karaimi a Viktora Motyčkových http://rryoutube.com/?v=hVCXDLO1ekY&suggestions=1&l=en No nevím, každý si o něm může udělat vlastní úsudek poslechem záznamu. Nic pro mě. Také cítím, že do této oblasti se mi nechce vracet.... Nebo se budu muset ještě někdy vrátit, abych našla víc krás této oblasti a nekřivdila jí :-)
více  Zavřít popis alba 
124 komentářů
  • 14.2.2016
  • 241 zobrazení
preacher
...putování po Chřibech a Ždánickém lese - 8.6.2012
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2012
  • 79 zobrazení
davkli
Výlet s Misou Baumrukovou a psama do Chřibů a Žďánického lesa - sobota v měsici lednu 2011, celkem chladný den. Za foto dekuji Michaele Baumrukove.
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 30.1.2011
  • 57 zobrazení
pcupr
V sobotu ,15.2.2020, měl v Nemochovicích pohřeb poslední partyzán ze skupiny Olga pan Ladislav Verner. Skupina Olga byla součástí I.partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova. Pan Ladislav Verner se narodil se 23.6.1926 v Dobroměřicích u Loun. Vyučil se stolářem . V létě 1944, jako osmnáctiletý, se dověděl z vysílání BBC o partyzánech na Slovensku . Nechal doma napsaný vzkaz rodičům „Vrátím se po válce“ , a odjel bojovat na Slovensko proti německým fašistům. Vlakem dojel do Vsetína a na druhý pokus se mu podařilo přejít hranice na Slovensko. Už tento přechod byl životu nebezpečný, neboť podle rozkazu K.H. Franka, měl být každý kdo byl zadržen při pokusu o přechod hranic , na místě zastřelen. Po dvacetidenní cestě se dostal na Turiec, do Sklabině v podhůří Velkolůcké Malé Fatry. Ve Sklabiňském podzámku byla základna slovenských, sovětských a francouzských partyzánů, kteří již týden před počátkem SNP vyhlásili Sklabiňu za svobodné území a součást obnovené Československé republiky a vyvěsili československou vlajku. A Ladislav Verner byl u toho. 21.srpna 1944 u Sklabině seskočila organizátorská skupina „Ušiak“ ze Sovětského svazu, která byla zárodkem , později zorganizované , „I.čs.partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova“, která pod velením Dajana Bajanoviče Murzina vstoupila 2.5.1945 do Zlína.
Úkolem skupiny“Ušiak“ a později brigády bylo přenést partyzánský boj i na Moravu. Češi a Moraváci , kteří byli mezi partyzány byli vyzváni ,aby vstoupili do této jednotky. Tak se stal jejím členem i Ladislav Verner.
Dále cituji ze článku p. Jiřího Tesaře z facebookové skupiny „Vize 70plus“ - „Přeplaval Váh a dostal se až do Štiavniku na slovenské straně Javorníků, kde se stal v Nemčákově horárni řádným členem oddílu „Ušiak“. Zúčastnil se několika průzkumných výprav přes hřeben Javorníků na moravskou stranu.
Po útoku Němců na Štiavnik 10.10.1944 přešel přes hranice protektorátu do prostoru Vsetín-Liptál, kde se zapojil do partyzánského boje na Moravě.
Koncem října 1944 byl ve skupině partyzánů, která vyrazila z Liptálu na pomoc štábu oddílu Jana Žižky v Beskydech. Pronikli uzávěrou akce Tetřev a několikrát se střetli s německými vojáky. 17. Listopadu 1944 byli obklíčeni Němci na pasekách Kladnatá na Horní Bečvě. V přestřelce měli partyzáni padlé i zraněné, ale podařilo se mu uniknout na Slovensko, kam se dostal s omrzlinami nohou. U partyzánského oddílu na Slovensku v osadě Magale u Makova se mu podařilo zvládnout omrzliny. Nabídku, aby se k oddílu připojil, ale odmítl s tím, že už je členem oddílu Jana Žižky a s několika dalšími partyzány se vydal zpět na Moravu. Znovu se dostal do prostoru Vsetín-Liptál. Ve Švehlově loveckém srubu pod Vartovnou u Seninky se setkal s Josefem Houfkem, Olgou Františákovou a Jugoslávcem Matem Baierem (Mato Braco). Kolem 20.12.1944 vyrazila Houfkova skupina, v níž byl i Ladislav Verner, z Valašska přes řeku Moravu, Chřiby a Ždánický les směrem na Českomoravskou vysočinu. Tam ale skupina nepronikla a chtěla se vrátit na Valašsko. Zastavili se ale v Nemochovicích pod Chřiby, kde vznikl partyzánský oddíl Olga. Ladislav Verner byl zakládajícím členem tohoto partyzánského oddílu.
Oddíl se aktivně zapojil do boje s německým vojskem. Jeho akce byly velmi razantní a způsobil nepříteli značné materiální i lidské ztráty. Do konce války měl ale také 19 padlých.
5. února 1945 byl při přestřelce v hájovně Zlatý jelen vážně zraněn do ruky, ale odmítl amputaci (dodnes má ruka omezenou hybnost).
V noci z 25. na 26. února 1945 oddíl provedl úspěšnou sabotáž na nádraží Morkovice, kde partyzáni z vagónů vypustili 512 tisíc litrů nafty a oleje.
19. dubna 1945 byl Ladislav Verner u toho, když jeho skupina na zámku Hoštice zajala generálmajora von Müllera, velitele 16. pancéřové divize. Zajatec byl později předán sovětské armádě. 1. a 2. května 1945 se společně s rumunskými vojáky podílel na osvobození Velehradu. Potom byl jeho partyzánský oddíl včleněn do svazku 13. gardového pluku 10. gardové divize RA a vyrazil na pomoc Praze. Zapojili se do bojů na trase Ostrovačice, Velká Bíteš, Velké Meziříčí, Havlíčkův Brod a Benešov, kde je zastihl konec války.
V poválečných týdnech se Ladislav Verner s ostatními partyzány jejich oddílu zapojil do bezpečnostní jednotky, která vznikla v Kroměříži, a byli vystáni na severní Moravu, kde vykonávali strážní službu u vodních zdrojů apod.. Dostali se i do střetů s ozbrojenými Němci jednotek Wervolf.
Ladislav Verner je jako člen 1.čs. partyzánské brigády Jana Žižky nositelem Válečného kříže 1939.“ Konec citace článku p. J. Tesaře
Pana Ladislava Vernera jsem potkal loni při příležitosti loňských oslav osvobození obce Velehrad a bojových ukázek z osvobození Velehradu. Poprosil jsem jej zda by mě nepodepsal knihu o skupině Olga „V dvojím ohni“. I když byl na této akci centrem pozornosti , každému věnoval chvilku a snažil se odpovídat na všechny otázky. Viděl jsem jej tehdy poprvé a bohužel naposledy. Popel Ladislava Vernera byl uložen do hrobu, kde jsou pohřbeni i další příslušníci part.oddílu Olga. Po pohřbu ,nás pan starosta Nemochovic, pan Lubomír Hofírek, pozval na vzpomínkové setkání , kde byl promítnut film, který natočili příslušníci skupiny Olga těsně po válce a další dokumenty z akcí, kde se zůčastnil i Ladislav Verner.
Čest jeho památce
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • duben 2019 až únor 2020
  • 235 zobrazení
Reklama