Hledání: Co mi padlo do oka

Pro dotaz Co mi padlo do oka jsme našli 95 výsledků.

Náš tip

Stáhněte si Rajče do kapsy!
Rychlejší a jednodušší přístup
k vašim fotkám a videům.

costache
Foceno kalkulačkou, ale s nadšením. 👨👱‍♀👶👧 = 👨‍👩‍👧‍👦🐌🦚
#travel#trip#cestování#holiday#dovolená#moře#žena#pávkorunkatý#pávmodrý
více  Zavřít popis alba 
12 komentářů
  • červen 2006 až leden 2020
  • 81 025 zobrazení
costache
Srdeční album 👨👱‍♀👶👧 = 👨‍👩‍👧‍👦❤ 🦚🐐
#travel#trip#cestování#holiday#dovolená#žena#pávkorunkatý#pávmodrý
více  Zavřít popis alba 
12 komentářů
  • leden 2004 až prosinec 2019
  • 62 990 zobrazení
costache
Dovolená - Moře - Hotelový bazén - Dinosauria park Kréta - Krétské aquarium - Přístav Gouves.
☀️🏝️🤽‍♀️🦕🦖🐙🦀🐟🐠🦈🐋🐳🐬⚓⛵👨‍👩‍👧❤️
#pláž#holiday#cestování#travel#trip#moře#bazén#žena#slunce
více  Zavřít popis alba 
28 komentářů
  • leden až červen 2019
  • 46 400 zobrazení
costache
☀🏝⛱🗻✈👨‍👩‍👧‍👦

#travel#trip#cestování#holiday#dovolená#moře#žena#děti

Memorabilia.
Everywhere I go
I take a little piece of you
I collect, I reject
Photographs I took of you
Towns that I passed through
I´ve got to have a memory
Or I have never been there
I have never had you, I have never had you (had you, had you)
I can´t remember
Give me a reminder
I collect, I reject
Memorabilia...
více  Zavřít popis alba 
19 komentářů
  • červen 2009 až duben 2020
  • 33 313 zobrazení
costache
😍🦚🦌🦆🌳
#žena#Karviná#Fryštát#KarvináJeStavMysli#travel#trip#cestování#holiday#dovolená#moře#pávkorunkatý#pávmodrý
Toužím...
chvíli vrátit se zpátky,
číst jen tak mezi řádky,
v knihách pradávných dnů.
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • leden 2004 až květen 2020
  • 14 066 zobrazení
costache
5 komentářů
  • leden 2003 až červen 2020
  • 13 491 zobrazení
costache
😍👨‍👩‍👧☃🐴
#travel#trip#cestování#holiday#dovolená#žena#děti
Jsou okraje lavóru, přes které skořápka se svíčkou nemůže.
Jsou okovy vzpomínek, přes které duše dál klopýtat nemůže.
Jsou brány a dvířka a zdi, přes které může se Tam - Zpátky se nemůže.
Jsou okovy vzpomínek, přes které duše dál klopýtat nemůže.
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • prosinec 2003 až březen 2020
  • 10 969 zobrazení
rencos
S Pepasem a Mikuldou jsme sobotu vyrazili do prosluněných hruboskalských stěn za prvními jarními lezeckými zážitky. Cestu nám trochu protáhlo získávání pomlázkových proutků z jedné staré vrby za Borkem, nakonec jsme se ale šťastně setkali v Sedmihorkách s Lonym a Radkou a vydali se vstříc dobrodružství na věžích Majáku a okolí. Jako první nám na rozlezení padla do oka Mézlova cesta za VI, ve které jsme ve trojici strávili příjemné horké dopoledne a v jejíž počáteční nejištěné mělké spárce jsem zanechal poslední zbytky zimního morálu. Pak jsme se přesunuli na krásnou klasickou Údolní stěnu na Blatník za V, ovšem zapadající slunce nám další lezecké zážitky toho dne již neumožnilo. Po večeři v Sedmihorkách jsme s Ondrou a Radkou přespali na Sahaře a v něděli dodělali svá unavená těla v Lámavé stěně za VI na Zlatou vyhlídku. Následoval přesun do Pece pod Sněžkou, odkud jsem zamířil za Sii na Klínovky a v pondělí jsme s Márou řádili s pomlázkami na okolních chalupách.
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2009
  • 2 585 zobrazení
barra96
Letošní dovolená se sice moc nevyvedla (díky blbé cestovní kanceláři a tomu jak se zachovala) nýbrž dovolenou jsem si užila, co to jen šlo. :) Fotky bohužel nejsou nic moc, jelikož si s novým foťákem stále ještě hraju a nejsem moc dobrý fotograf. Černou Horu jsem nikdy navštívit nechtěla, až mi jednou po přečtení krásného článku padla do oka. Musím říct, že jsem si to představovala trochu jinak. Věděla jsem, že to bude něco podobného, jako je v Chorvatsku, možná ještě lepší. Bohužel ne. S Chorvatskem se to podle mě moc srovnat nedá, jelikož Chorvati jsou na mnohem větší úrovni než Černohorci. Po příjezdu do této země mě jako první zaujal jejich bordel. Všude jsou odpadky, jelikož Černohorci asi moc neuklízí :D. Okolo mnoho rozestavěných domů a většina z nich na prodej. Ceny jsou tam fakt super, ve srovnání něco jako u nás. Určitě se zde bude líbit kuřákům, jelikož jsou zde cigára levnější cirka o 20 korun českých. Při výletu lodí na Boku Kotorskou jsem byla opravdu nadšená. Tento záliv na severu pobřeží se vůbec nedal srovnat s tím co jsem viděla na jihu. Všude krásné stavby, památky, uklizeno, akorát ceny trochu výše. Krásný zážitek mám z města Herceg Novi a taky z malého ostrůvku Gospa od Škrpjela, na kterém je malebný kostelík. Dozvěděla jsem se a poznala moc zajímavých míst. Věděli jste, že v Černé Hoře je jen jeden dětský domov ? Nevím, zda se do této země někdy vrátím, ale věřím, že je zde mnoho jiných zajímavých míst, nejenom binec a Jaderské moře.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 14.7.2015
  • 1 803 zobrazení
kisspanda
Spousta "drobných příhod", aneb jak je dobře chodit do ZOO mimo hlavní návštěvnický proud. Bikira opět přichází do říje, ale pářit se ji pokouší Shinda. Velbloudí mládě nereaguje na mámino volání, ta k němu přijde a šlápnutím a kopnutím ho naučí poslušnosti. Padang s Upitou si náramě padli do oka. Srovnání tří taxonů leguánů rodu Cyclura, staronově chovaný bažant Wallichův, krabovec sp., čírka sibiřská... Prostě v ZOO se nikdy nenudíte.
Kategorie: přírodazvířata
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 2.3.2011
  • 1 355 zobrazení
zdichy
směs pozdně letních fotek, které mě padly do oka...vlastně do bjektivu ?-)
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
275 komentářů
  • srpen až říjen 2016
  • 1 299 zobrazení
rencos
Poslední červnový víkend jsme se Síí vyrazili trošku natrénovat pískařskou techniku do Skaláku. Rozlézání jsme začali Normální cestou III na Zlatou vyhlídku, a protože jsme potřebovali vybrat místo na přenocování, vyzkoušeli jsme si i Starou cestu za I na vedlejší masív Cikána, který nám oběma padl do oka jako ideální flek na večer. Po přesunu k Majáku jsme pokračovali Koutovou cestou III na Zelenáče a Zadní cestou III na Manon a lezecký den jsme zakončili koupáním na Bažantníku, kde byl domluven sraz s Úhořem a Janou. Krásnou noc pod širákem jsme strávili na samém vrcholu Cikána za svitu luny v úplňku a v neděli nezbylo než ztrestat Čabelkovu cestu VI na Jeřabí a následně Západní hranu IV na Dívčí věž. Škoda jen, že jsme nepotkali ostatní Štikaře, kteří celý víkend škodili v Dračích skalách :-)
více  Zavřít popis alba 
  • 27.6.2010
  • 947 zobrazení
stanava
...namátkou vybrané obrázky co mi padly do oka bez nároku na uplnost či tak podobně.... reportáž příjde později...
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 23.8.2014
  • 910 zobrazení
sharka-68
Valinka je ani ne roční kočička, kterou srazilo auto a řidič prostě ujel..Valinka má zlomené kosti pánevní a museli jí odstranit kloubní hlavici na zadní noze. Statečná kočička bojuje a snad jí ten handicap život ovlivní jen malinko. Valinka bude už jen bytová kočička. Je to nádherná holčička, mazlivá,trpělivá,kontaktní...Rekonvalescence bude trvat cca 2 měsíce, rehabilitace bude následovat...
Po 14 dnech se Valinka postavil ana operovanou nožičku a i s polámanou pánví si ušl apár krůčků..nadále má omezený pohyb,aby dobře srostla, ale je na tom o 100% lépe než na začátku...děkuju všem, kdo přispěli...natočila jsem Vám, i video,abyste viděli..no skoro Lurdy...velký dík veterině v Gajerkách v HK.Valinka už na dalších videjkách vypadá zdravě, hraje si,dostane se na škrabadlo,ale pořád je hlídaná,aby si neublížila. Tak Valinka je "zdravá". Vyleze sama na skříň a opatrně z ní umí slézt.Už ví,že nemůže skákat..viděla jsme se s ní v sobotu a bulela radostí,jak vypadá..už má výraz dospělé kočky, loučila jsem se s ní,protože si ji odnese její nová posluha, se kterou si s Valinkou padly do oka. Ale kdyby se cokoli stalo,vezmu si Valinku k sobě....přidala jsem několik momentek a rozloučila se s touhle statečnou kočičkou..Měj se dobře, už jenom dobře..moje milovaná Valinko.
Valinka 9.5.2015 odešla za Duhu (zemřela)...
Valinka po kastraci zemřela . Psala mi její nová posluha: Měla jsem strach, aby jí při kastraci něco neprovedli s tou nožičkou, tak jsem nechala udělat kontrolní rentgen, Vše bylo v naprostém pořádku. 5.5. jsem s ní jela na kastraci a po kastraci se kočička velmi rychle zmátořila.8.5. se jí však udělalo zle a tak byla hospitalizovaná na veterině s tím, že je to vážný stav. 9.5. zemřela. Stále se z toho nemůžeme vzpamatovat. Prý u ní nastalo vnitřní krvácení do močového měchýře. Dokážu se smířit s tím, že zemře stará a nebo nemocná kočička. Takové mládí by nemělo odcházet!
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
14 komentářů
  • únor až březen 2015
  • 587 zobrazení
foster
Tak jsme se vydali opet do Zillertalu pojezdit. A nezustalo jen u toho..:)
Diky zajimave nadmorske vysce a nedavnemu vydatnemu prisnezeni byly snehove podminky vcelku dobre, misty vynikajici (az houlypowderovy). Luxusni slunecne pocasi, mraziva teplota a inteznivni vitr nas doprovazely po cele dva dny. V patek jsme sjeli vsechno, co nam padlo do oka, otocili se dole v aute pro cajk a uz kolem 17te hodiny varili caj a popijeli slivku na winterraumu Olperer hutte po skvelem sjezdu nedotcnenym terenem. V sobotu rano nastup pod Olperer (3476m), mrazivy a pohodovy vystup severnim hrebenem (PD/II) na vrchol, dolu stejne a nakonec temer 2km offpiste sjezd k autu.
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2008
  • 582 zobrazení
fogliczech
Tak jsme se vydali opet do Zillertalu pojezdit. A nezustalo jen u toho..:)
Diky zajimave nadmorske vysce a nedavnemu vydatnemu prisnezeni byly snehove podminky vcelku dobre, misty vynikajici (az houlypowderovy). Luxusni slunecne pocasi, mraziva teplota a inteznivni vitr nas doprovazely po cele dva dny. V patek jsme sjeli vsechno, co nam padlo do oka, otocili se dole v aute pro cajk a uz kolem 17te hodiny varili caj a popijeli slivku na winterraumu Olperer hutte po skvelem sjezdu nedotcnenym terenem. V sobotu rano nastup pod Olperer (3476m), mrazivy a pohodovy vystup severnim hrebenem (PD/II) na vrchol, dolu stejne a nakonec temer 2km offpiste sjezd k autu.
Vice fotek a srandy od fostera:)
Stejná oblast, cca 3 tydny nazpet
více  Zavřít popis alba 
  • 27.12.2008
  • 481 zobrazení
zvanecek
Dnes odpoledne se sjížděly do vsi Zahrádka bryčky a jiné povozy z celého okolí. Důvod byl jasný. Velkostatkář Hynek slaví padesátý věk svého požehnaného života. Je trochu samotář a podivín. Společnost mu v chalupě dělá jen fena Aluša, která dovnitř nikoho jen tak nevpustí. Statek je obehnán vysokou zdí a nikdo neví, co tam ten mudrlant stále kutí. Právě to již dlouhou dobu podněcuje zvědavost okolí. Pozvaných je mnoho a těžko si někdo nechá ujít příležitost nahlédnout do tajemných útrob páně Hynkovy pevnosti. Občas ho navštěvují dcery a je veřejným tajemstvím, že udržuje poměr s bordelmamá Pavlou, majitelkou vykřičeného domu „U mlsných koček“ v Milevsku. V poslední době je v uvedeném podniku až moc častým hostem. Snad ho ty lehké milevské holky nepřipraví o zdraví!

Ale vraťme se k hostům. Jako první přijel dráhou obchodní rada pan Martin Jasa, kterého na nádraží vyzvedl sám vašnosta Hynek. Současně s nimi přijela z Milevska madam Pavla se synem Matějem. Zkušená organizátorka ihned převzala od dcer roli hostitelky. Pantáta byl samý úsměv, zvlášť když z Pavliny bryčky vyskákalo i několik pracovnic od „Koček“. Po chvíli přijel na velocipédu starý přítel, zanícený fotograf, pan Zdeněk Vaněček, který se ihned ochotně jedné z holek, jménem Darina, ujal. Zhruba za hodinu se ve vratech objevil pan továrník Jindra Škoch, který si ihned padl do oka s další slečnou od „Koček“, Marcelou. Vzápětí za nimi přijel mlynář David Kubec s chotí Marcelou a rozkošnou dcerkou Šarlotkou. Starší pantátova dcera Veronika to odpoledne našla zalíbení v tovaryši Petrovi a zrodil se mezi nimi hezký vztah. Mladší Dominika má ještě na chlapce dost času a tak si hezky vyhrála s Pavliným synem Matějem. Z největší dálky, až z Bavor, dorazil pan Hans Adamec, toho času mnichovský gastarbeiter. Největší nával kulminoval kolem šesté, kdy povozy s hosty přijížděly v těsném sledu. Z význačných perzón musím ještě zmínit Martina Vlnu, elektrovynálezce, toho času experimentujícího s liščím ocasem a ebonitovou tyčí, a Miloše Fořta, konstruktéra kovových hlavolamů, který dorazil s chotí. Pozdě večer pak jako poslední přišla pěšky až z Milevska od Koček další holka Alča, která měla na odpoledne dohodnutého kunčofta a nemohla se ho dříve zbavit. Život se s ní moc nemazlí, přišla, chudák, celá zdrápaná.

Průběh odpoledne předčil očekávání všech. Stoly se prohýbaly pod tíhou koláčů a vepřového. Pantáta totiž nechal porazit prase. K tomu všemu z plna hrdla duli k tanci a poslechu muzikusové. Pivo, víno a kořalka tekly proudem. Jedinou závažnější kaňkou večera byl pád podnapilého obchodního rady Jasy do stoky, protékající dvorem. Oslavenec dostal krásné dary. Největším překvapením byl pro něj buben, který madam Pavla získala od vysloužilého tambora, který neměl na zaplacení útraty v jejím podniku.
K ránu se unavení spokojení hosté rozcházeli. Někteří do svých domovů, někteří se ukládali ke spánku přímo na statku. Všichni dokonale pohoštěni a pobaveni. Pro pantátu Hynka měli jen slova chvály a díků.
více  Zavřít popis alba 
23 komentářů
  • 6.9.2014
  • 454 zobrazení
garganulka
Co podnikem, nepojedem stanovat na Hlučín?! Do teď jsme pod stan jezdili jen s rodiči a už to začíná být otrava. Dohodli jsme termín, sehnali nějaké lidi a vyrazili jsme. Jedna část se skládala s rodinných příslučníků (garganulka, Bob, Niky, Market a Zuzanka), druhá část dojela ze severnějšího koutů Moravy na internetovou výzvu. Dle mého úsudku jsme si padli do oka hned u přivítání u brány do kempu, celý pobyt na přehradě byl moc fajn a všichni jsme si ho vesele užili.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2005
  • 419 zobrazení
barborawinklerova
82 obrazů, jedna socha a 109 ilustrací doplněných řadou knih - to je výčet všeho, co představuje na holešovském zámku od teď na dalších deset měsíců jeden z nejvýraznějších současných, nejen tuzemských ale i evropských výtvarníků, Prof. Boris Jirků. Rozsáhlá výstava zabírá pět sálů nově zrekonstruovaných prostor Zámecké galerie i zámeckou chodbu v prvním patře. „Vyšli jsme z daných prostor. Dorazila zde dvě velká auta s obrazy a dvě třetiny jsme nakonec umístili,“ zasmál se při vzpomínce na instalaci obrazů kurátor výstavy MUDr. Libor Gronský.
Po loňské velmi zdařilé výstavě obrazů Jožy Úprky, která se nesla v duchu tradicí Moravského Slovácka, po výstavě obrazů, plakátů a kreseb ke sto padesátému výročí narození Alfonse Muchy, zapadá expozice Borise Jirků přesně do plánů, které si před několika lety předsevzali představitelé našeho města. "Výstava je pokračováním toho, co jsme si kdysi vytyčili – vytvořit z holešovského zámku velké kulturně-společenské centrum. Proto jsme sáhli momentálně k tomu nejlepšímu, co výtvarné umění nabízí. Pevně věřím, že i tato výstava bude mít minimálně těch deset tisíc návštěvníků jako v případě Alfonse Muchy," neskrýval radost Mgr. Pavel Chmelík, ředitel MKS Holešov.
Pětapadesátiletý akademický malíř Boris Jirků se věnuje volné kresbě, malbě, grafice, ilustraci (k jeho nejznámějším dílům patří ilustrace knih Gabriela Garcíi Márqueze a nejnověji například ilustroval knižní podobu díla Michala Horáčka Kudykam), dřevěné i kovové plastice a výtvarným realizacím v architektuře. Jeho dílo je zastoupeno v českých i zahraničních sbírkách. "Měl jsem kus štěstí, s Borisem Jirků jsme si hned při našem prvním setkání padli do oka," zavzpomínal na seznámení s tímto vyjímečným umělcem Chmelík.
Velkolepá výstava, která svým rozsahem prozatím nemá v Holešově obdoby, odstartovala ve čtvrtek 21. října úderem páté hodiny odpolední slavnostní vernisáží. Bohužel termín vernisáže nebyl dán ve známost široké veřejnosti pro velký počet pozvaných hostů z řad sponzorů, odborníků a osobností našeho mikroregionu. Nicméně o to více si na ní pořadatelé dali záležet a holešovské veřejnosti bude k dispozici až do konce letních prázdnin.
Úvodní slovo měl iniciátor výstavy, a jak poznamenal starosta Holešova PaeDr. Zdeněk Janalík - duše všech zámeckých výstav, Pavel Chmelík a posléze si pomyslný řečnický pult předávala jedna osobnost za druhou. Svou přítomností zpestřil podvečer mimo jiné i populární Ivan Hlas se svým triem. Malou třešničkou na dortu byl na samý závěr všech oficialit křest knihy Borise Jirků Ilustrace. Kmotrovské role se v tomto případě s grácií a francouzským šarmem zhostila půvabná Chantal Poulain. „Jsem Borisova obdivovatelka, vlastním několik jeho děl,“ svěřila se paní Chantal.
více  Zavřít popis alba 
  • 21.10.2010
  • 399 zobrazení
romca22
  • leden až květen 2016
  • 400 zobrazení
harijf
Pár fotek z letošního ročníku již vyhlášené střevověké bitvy a doprovodného programu v Libušíně. Foceno bez ambicí zachytit dějovou linku hlavní bitvy, prostě jen tak co mi padlo do oka :-). Počet účinkujících neznám, ale zdá se mi, že letos mohl být i rekordní - oba tábory byly úplně plné a to je jistě dobře, alespoň je toho víc k vidění. Díky pořadatelům a ať se daří i nadále !
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 26.4.2015
  • 343 zobrazení
makulenka21
... nejvíc jsem čučela na petrklíče. V lednu to je fakt úlet. :-)
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
  • 12.1.2014
  • 353 zobrazení
kastanci
Po několika dnech hledání práce usuzujeme, že najít nějakou práci teď před Vánoci je opravdu problém. Všichni nám řikaji ať se zastavíme na novej rok, že bude práce dost. No co s nima máme dělat, když nás nechtěj nechat dělat, tak si budeme ještě užívat a cestovat řekli jsme si.
A protože nám už začiná bejt smutno tak jsme vyrazili tam, kde vám budeme nejblíž a to na Far North což je takovej ten pindík tam nahoře na tej mapě Zelíandu. Poněvač jsme nikdy neviděli opravdovou poušť, tak výběr prvního místa, který ve Farnorthu navštívíme, byl jednoduchej. Hned po příjezdu na nás bafnul nějakej australan, kterej vypadal jako krokodýl Dandý, že prej jestli si nechceme půjčit nějaký fošny na sjiždění těch dun. Chvíli jsme váhali, ale nakonec jsme mu řekli , že si to nejdřív vočíhnem jestli ftom nejni náhodou nějaká australská kulišárna. Toho písku je na ty duny potřeba fakt hodně a tatrovkama to sem vozit by byla asi dlouhodobá brigáda, tak štěstí, že to už udělal někdo před náma. Jako první nám hned v dáli padla do oka samozřejmě největší duna. Byla, ale tak daleko, že tam nikdo nechodil, to nám moc nevadilo spíš naopak. Když jsme se konečně dostali k jejímu úpatí, tak jsme jen nevěřícně žasnuli, jak můžou ty duny bejt strmý. Čert hned před započetím výstupu měl věcný dotaz jestli existujou i písečný laviny, pokrčil jsem rameny se slovy ať chvíli počká a pak jí to s jistotou zdělím. Ne, že by byla touhle odpovědí nadšená, ale po chvíli se vydala v mojich stopách nahoru, tak jí to asi stačilo. Zkoušeli jsme ty laviny všelijak zhora utrhnout, ale moc se nám to nedařilo, mojí snahu můžeš zkouknout na fotce. Tak laviny tedy ne, ale když se tam nahoře zvedne ten větřík, tak je to náramná sranda, až se za obnažené části těla popadáte a naříkáte. No tý technice to tam taky nedělá moc dobře, tak těch obrázků jsme tam namalovali jen pár. Ty fošny jsme nakonec vzdali, pač když jsme viděli, jak se na tom ostatní trápí a nejede jim to. Navíc by nám to prkno na naší dunu stejně nepučil! Když odjíždíme, tak máme všechny dutiny a zákoutí plný písku, a tak volíme směr nějaká voda.
Nakonec jsme zajeli k misu Cape Reinga, kde je takovej maják a spousta lidí si myslí, že je to zároveň nejbližší místo k našemu domovu. No blízko to vskutku nejni, jak můžeš vidět na rozčestí, ale my jsme byli už z Bůrovanský počty upozorněný, že když nám bude nejvíc smutno, tak máme vyrazit na lalůček zvanej North cape a tam, že odsud to bude domů už jen, že bys Čertem dohodil. Maličkým problémem bylo to, že jsme museli k tomu místu nejdřív dojít. Ty místní klucí maorský opálený si tu dělaji na tuhle půdu nějaký nároky a nechtěji tam nikoho pouštět. Tak jsme celejch těch 40km museli absolvovat po svojich ťapkách a ještě po špičkách, aby nás nás nějaký ty opálenci nevyhmátli. No je pravda, že to taky mělo svojí romentiku, aspoň jsme tam za celou dobu nikoho nepotkali a mohli si uživat ty přírody úplně sami. Jen škoda toho počasí, který se nám tu krapítek posralo a dost na nás padaj ty howna z nebe. Když už jsme fakt byli nešťastný a nadávali na to počasí tak, že to i ten Maorskej bůh musel slyšet a vyjasnilo se, tak jsme zjistili, že opalovací krém na nás poslušně čeká v našem autí, tou dobou vzdáleném cca 20km. No mělo to i svoje výhody, aspoň jsme se nemuseli zpáteční cestou bát, že nás tu ty černoušci poženou, páč jsme byli k nerozeznání od nich. Vono to sluníčko je tu fakt ostrý, ono ani neopaluje, ale spíš sežehává, tomu odpovídaji i opalovací krémy, který se tu dají sehnat s nejnižším faktorem 30 a pokračuje to až někam ke 100 (to už je asi specíální směs s azbestem :). Nu tak my se pokusíne zase někdy ozvat, ale je to tady bída jak s tim telefonním signálem a ještě horší s internetem. Tak pro jistotu Vám všem přejeme hezké a klidné prožití svátků vánočních a hodně těch dárků i když sami dobře víte, že jste celej rok zlobili, tak toho stejně nejspíš dostanete prd. Jo kdybyste byli hodný jako my, tak tu jste teď za odměnu s náma ?!
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • prosinec 2010
  • 322 zobrazení
Reklama