jaroslavburda
Kněžice mlhovitá (Rhaphigaster nebulosa) - Ploštice řadíme do řádu Hemiptera - polokřídlí a kněžnici mlhovitou do čeledi Pentatomidae - kněžicovití. Ploštice se stávají pravděpodobně nejčastějším terčem omylů a drtivá většina laiků je považuje za "nevábné brouky, kteří smrdí". Přitom jde v mnoha případech o skutečně nádherně vybarvené živočichy (například barevně působivá červenozelená kněžnice chlupatá, hnědozlatá vroubenka smrdutá či červenočerné polokřídlé druhy - kněžnice pásovaná, ruměnice pospolná či ploštička luční). Kněžnice mlhovitá, pravda, nepatří mezi nejbarevnější jedince, ale za to se řadí mezi naše zdomácnělé největší ploštice - 13,5-16 mm a taktéž na jejím těle nalezneme unikátní dlouhý trn, který nenajdeme u žádného jiného druhu evropské kněžice. Báze zadečku vybíhá dopředu v podobě silného a dlouhého trnu dosahujícího až mezi přední kyčle (viz foto bříška, kde si trnu můžete povšimnout, stejně jako dlouhého savého bodce).

Kněžice mlhovitá je u nás známa už z 80. let 19. století, svým výskytem však byla vázána téměř výhradně na teplé oblasti jižní a střední Moravy a středních Čech. Původně jde o zavlečený subtropický druh šířící se na sever – dnes je znám mimo jiné z jižní Anglie, Německa, Polska a dalších středoevropských států. V 60.-80. letech 20. století se v České republice tento druh stal postupně velmi vzácným, od 90. let se však s postupujícím oteplováním kněžice mlhovité opět objevují a stávají se poměrně hojným druhem.

Kněžnice mlhovitá je prakticky nezaměnitelný druh ploštice. Vzdáleně může připomínat např. kněžici chlupatou (Dolycoris baccarum) nebo invazivní druh - kněžici mramorovanou (Halyomorpha halys), kterou v ČR pozorujeme teprve od roku 2018. Jde taktéž o zavlečený druh, tentokráte z Asie.

Kněžnice mlhovitá se vyvíjí na nejrůznějších druzích ovocných keřů a stromů, ale i na jiných dřevinách nebo bylinách. Příležitostně přijímá také živočišnou potravu (například larvy mandelinek a jiný hmyz) nebo ptačí trus. Místy znehodnocuje plody a oslabuje stromy. V ovocných školkách znehodnocuje stromky; pochutnává si na drobném, bobulovitém ovoci.

K páření a posléze ke kladení vajíček dochází na jaře. Dospělci další generace se objevují na přelomu srpna a září. K přezimování se dospělci často uchylují do přirozených úkrytů ve starých stromech či padlém dřevě nebo s oblibou využívají lidská obydlí, kde se na podzim vyskytují i ve velkých počtech (podobně jako jiná invazní ploštice - vroubenka americká, Leptoglossus occidentalis). Kněžnice mlhovitá patří mezi velice zdané letce.

Jablonec nad Nisou, zahrada
Mapovací čtverec: 5257
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazky (foceno z ruky)

Foto 2020 Jaroslav Burda
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
  • 7.4.2020
  • 153 zobrazení
Reklama