Hledání

4 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

slavek-m
Stejně jako u jasoně, i zde se po třech letech vracím mrknout se na vzácné prstnatce plamaté. Ač bylo jasno a slunce pálilo, rozhodl jsem se, že se letos zase podívám k Jestřebí na Dokesku . Na jaře tu vykvétá prstnatec májový a v létě pak bohatá populace prstnatce plamatého pravého spolu s naším stenoendemitem, prstnatcem českým. Jak už to bývá zvykem, všechny tři tyto druhy se mohou křížit, a tak tu najdeme i jejich křížence prstnatec Procházkův, p. jestřebský a p. Vermeulenův. Pravděpodobně i několikanásobné křížence. Často se těžko poznávají, takže je velmi pravděpodobné, že ne každé určení, které u obrázků s prstnatci je, je trefa do černého. Na konci pak je ještě pár prstnatců, které jsou dle mne zvláštní a k těm jsem ani nálepku žádnou nedával a jsou buď označení jen jako neurčený prstnatec (Dactylorhizia sp.) nebo Dactylorhiza agg. maculata (prstnatec z okruhu plamatého). Po pravdě, po nějaké době strávené s odhadem při určování, co je co, už mi všechno přijde stejné (krom čistých bohemek), a nejraději bych je všechny označil jako "prstnatec"...
více  Zavřít popis alba 
19 komentářů
  • 18.6.2018
  • 117 zobrazení
  • 10
tommy-harold
Prstnatec plamatý pravý (Dactylorhiza maculata subsp. maculata) je rostlinou kriticky ohroženou. Při vstupu do Jestřebských slatí, jeví se tento fakt jako jeden z mnoha veselých botanických šprýmů.
Prstnatec plamatý pravý jest jedním ze třech poddruhů prstantce plamatého, jež možno v ČR objeviti. A jediný zástupce český. Bydlí zejména v oblasti kol Doks. Jakés lokality zmiňovány jsou v horách Krušných. Zbylé dva naleznem na Moravě. Prstnatec plamatý sedmihradský (Dactylorhiza maculata subsp. transsilvanica) zejména v Beskydech Rožnovských cos poté i v Bílých Karpatech. Prstnatec bez jména českého, jehož učeně zoveme Dactylorhiza maculata subsp. averyanovii pak (prozatím) na dvou pidilokalitkách u Rejvízu v Jeseníkách.
Prstnatec plamatý pravý je druhem relativně nezaměnitelným. Botanik-elév může zmýliti si jej pouze s prstnatcem Fuchsovým pravým (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii). Zatímco prstnatec Fuchsův má pysk hluboce trojlaločný s výrazným prostředním úkrojkem, prstnatec plamatý pak tento mělce trojlaločný s prostředním úkrojkem malým až titěrným. Rozdíly jakés uváděny jsou i v listech. As nejvýznamnějším jest ten, že zatímco fuchsák spodní listy na vrcholu má zaokrouhlené, prstnatec plamatý pak výrazně špičaté. Dlužno podotknouti, že morfologická variabilita obou druhů je obrovská...
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • letos v červnu
  • 42 zobrazení
  • 3
tommy-harold
NPP Jestřebské slatiny pravým rájem botanickým jsou. Rostinstvo pravzácné, čarokrásné i roztodivné zde nalézti možno v míře nevídané. Botanik, jež pociťovati začíná, že z ušních boltcků lístky okvětní začínají mu vyrážeti, prohlédnouti si může pozůstatky hradu středověkého na Konvalinkovém vrchu či toho jež ve vísce jež slove Jestřebí se nachází. Nedaleko též řady ŘOPíků prvorepublikovích možno prozkoumati a taktéž v blízkosti Máchovo jezero leží. Máchovo jezero jest místem přímo kouzelným. Po parném dni červnovém možno zde v chladné vodě osvěžiti se, prach a pot z těla smýti, nohy ucaprtané na chvíli natáhnouti a, v neposlední řade, před výpravou samotnou ženu svou odložiti. Žena důvtipná záhy pochopí, že botanik k Mácháči nejezdí, coby slušný člověk, sluniti se a vodním radovánkám oddávat, však za šťovíky jakýmis blonckati se, leč žena vskutku moudrá záhy usoudí, že lépe je jí ležkati zde nežli u kačáku na návsi. Místo toto jest významnou oblastí rekreační se znamenitým dopravním spojením. Nemůže-li se botanik v busu jež do Prahy směřuje zbaviti dojmu vtíravého, že cos mu chybí, vklidu vystoupí, dalšího spoje vyčká a drahou svou na břehu jezera Máchova vyzvedne. Nepřizná-li se botanik k roztržitosti své a prohlásí, že zbloudil a ztracen byl v kraji cizím, lání sic jakés vyslechne si, však nakonec, tváří-li se řádně zkourmouceně i jakýs pišingr k útěše své dostane. I, při příležitosti nejbližší, je mu opětovná návštěva kraje Máchova navržena...
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • červen 2018
  • 38 zobrazení
  • 2
slavek-m
Přírodní památka s hezkým názvem Pod Juráškou (název kopce) se nachází v údolí potoka Kněhnyě v Okrese Vsetín. Jde o podmáčenou rašelinnou louku na okraji lesa vyhlášenou za chráněné údolí především z důvodu výskytu rosnatky okrouhlolisté, což bylo tehdy jediné místo výskytu v Pobečví. Dnes ji tu však již nenalezneme, rosnatka tu totiž v důsledku změn v hospodářství vymřela. Kochat se tu však můžeme bohatou populací mečíku střechovitého a orchidejí. Především populace prstnatce fuchsova pravého a prstatce plamatého sedmihradského (roste v ČR pouze v Bílých Karpatech a Beskydech; má bílé květy, občas narůžovělé a bez kresby na rozdíl od nominálního poddruhu známého v ČR pouze z Českolipska; jiný bělokvětý prstnatec z okruhu toho plamatého = Dactylorhiza maculata agg. - prstnatec Fuchsův Soóův může kresbu mít, i když mnohdy nezřetelnou a má typický Fuchsácký tvar květu a bílé až žluté brylky). Zajímavostí je však také výskyt křížence těchto dvou orchidejí, někdy uváděného jako poddruh tzv. "p. Fuchsův besydský". Jeho původ a zařazení je však nejisté a bývá také rozřazován jako p. fuchsův pravý nebo p. plamatý sedmihradský dle toho, jaké znaky rodiče převažují. No, posuďte sami, kde je pravda. Na tu objektivní si budeme muset počkat na nějakou přesvědčivou taxonomickou analýzu, která bude vzhledem k prakticky neomezené možnosti zpětného mezi-křížení mezi všemi formami dosti obtížná. A jak tento asi-kříženec vypadá? Ty nejhezčí exempláře mají výrazně oddělené krajní růžové části spodního pysku, zatímco střed zůstává bílý.

P.S.: Nakonec jsem změnil hlavní fotku alba ze sedmihraďáka na toho beskydského, přeci jen bude výraznější a v seznamu alb nebude mást se Soóvým ;-)
více  Zavřít popis alba 
40 komentářů
  • 13.6.2018
  • 92 zobrazení
  • 13
reklama