Hledání

166 905 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

fotky-kratka
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2011 až duben 2012
  • 105 zobrazení
  • 0
bugabooess
Na úvod omluva za počet obr. přesahující 100.
Starý Orhei a Tiraspol
30. 9. 2012
Ranní pozitiva: spíme do 6 hod., tudíž si nemusíme svítit, mám pravidelnou ranní stolici, u mě nevídané, dnes do kukuřice vedle civícího mladého dobytčete. Balím suchý stan.
Negativa: obě včera demontovaná kola jsou ráno prázdná, chlapi mění duše.
Míříme na poutní místo v meandru řeky Raut v katastru obce Botuceni. Kdysi zde stával starý Orhei. Je neděle a je nádherná. Z kopce, kde stávala pevnost, které chránila město před Turky, užasle hledíme na obrovský a hluboký ohyb řeky Raut. Na ostrohu nad ní na protějším svahu se hrdě tyčí pravoslavný poutní kostel. Míří k němu davy věřících na mši. Kolmé stěny svahu jsou skalnaté. Jsou v nich vykutané jeskyně, ve kterých žili mniši.
Sjíždíme k řece Raut. Ta je na mnoha místech přehrazena proutěnými mřížemi. Uprostřed je propust. V místě propusti líčí rybáři své čeřeny či vrše. Trávíme den mezi místními věřícími a turisty. Putujeme ke kostelu, prolézáme skalní kobky i jeskynní kapli, kde dosud žije jeden mnich. Je krásně. Na hradbách pevnosti si dáváme piknik.
Neděli si skutečně užíváme. Pak v jedné vísce popíjíme před krámem pivečko, jsou na to zařízení. Mají tu plastové židle a stolky – prostě předzahrádku. Panuje dobrá nálada.
Nakonec táboříme u opuštěné stavby poblíž dalšího hraničního přechodu do PMR. Obsadili jsme místo dvěma bezprizorním psíkům. Jeden strachy utekl a druhý mi projevil absolutní oddanost, jen co jsem mu dala svůj chleba s paštikou a pohladila ho. Na několik hodin se ode mne ani nehnul. V noci mi střežil stan. Byl mladý, zdravý v dobré kondici s velikýma tmavýma důvěřivýma očima. Kdybych ho potkala doma, měl by Denda nevlastního brášku. Takhle jsem mu tam mohla nechat jen kousek svého srdce.
Criuleni, 31 km
1. 10. 2012
Opět míříme na druhý břeh Dněstru. V nárazníkové zóně postávají ruští vojáci se samopaly. Po již známé hraniční proceduře vjíždíme do první obce, která nese hrdý název Dzeržinskoje. Brrr!
Kdo to neví, připomínám, že V. I. Lenin koncem roku 1917 jmenoval Felixe Edmundoviče Dzeržinského prvním šéfem ruské bezpečnostní služby tzv. ČEKY, předchůdkyně KGB. Felix se sadistickými sklony se stal otcem červeného teroru. Díky své funkci měl právo popravovat odpůrce režimu bez soudu. Docházelo k masovým popravám popů, žen i dětí. V období 1917 - 1923 zlikvidoval půl milionu lidí.
U dalšího přechodu se ptám mladé placaté čepice v uniformě, zda si mohu vyfotografovat jejich státní vlajku. Je rudá s podélným zeleným pruhem uprostřed a v levém horním rohu má srp a kladivo. Jde se poradit s nadřízenými, aby mi sdělil: „NE!“
Jedeme jakousi šedesátikilometrovou kondiční jízdu po hlavní silnici do hlavního města PMR Tiraspolu. Cestou není nic zajímavého k vidění. V Tiraspolu na ulici, před sídlem prezidenta tahám foťák a budovu si fotografuji. V tu ránu je u mě placatá čepice a dere se mi do foťáku. Snímek, který jsem pořídila, je běžně přístupný na internetu, já jsem ho musela vymazat
To mě totálně otrávilo, hloupá malá země, kterou uznávají jen stejně hloupé sestry Jižní Osetie a Abcházie. Každý druhý tam má uniformu. Fuj, to ne!
I epizoda při opouštění PMR byla příšerná. Na přechodu zase odevzdáváme bumážky a celník na nás ječí, že na nich nemáme razítko. Divíme se. Huláká, zda snad neumíme číst rusky. Prý kdo stráví více, než 9 hod. v PMR musí jít na úřad v Tiraspolu a požádat o razítko. Aby demonstroval svou pravdu, vede nás k tabuli s místními předpisy a zjišťuje, že je tam 10 hod. Pak počítá na prstech, jak dlouho jsme tam vlastně byli. Kolegyně celnice zachmuřeně pozoruje, jak je směšný a my jedeme dál. Opět míjíme zemljanky s maskovacími sítěmi a ruské ozbrojence. Zemi jsme nazvali Absurdistánem a jedna zkušenost s ní nám stačí po zbytek života.
Calfa, 87 km
více  Zavřít popis alba 
224 komentářů
  • září až prosinec 2012
  • 332 zobrazení
  • 1
igorhlavinka
(keltské slovo Gabréta neboli Pohoří kozorožců je nejstarší jméno Šumavy )

ŠUMAVAVTICHU srpen2017
Týden sezení a chození v mlčení , bdělé pozornosti a ztišení. Týden meditace/ kontemplace na 200 let staré chalupě na samotě u lesa blízko Dešenic, který vedl Elva Frouz a Katka Slabová. Skvěle se doplnovali. Bylo nás i s nimi jen osm, což bylo moc fajn. Elva s Katkou se střídali v tom, kdo povede meditaci a kdo má na starost vaření a ohřátí vody v lázni. Chalupa po Němcích, Elvův táta s přáteli trempy ji koupili snad uz v 60.letech a moc to nemodernizovali, jen tam udělali spoustu paland aby se tam vešly všechny jejich rodiny. Nevede tam elektřina, solarni panel stačí jen na takove slabé osvetleni. Nádherná stará cihlová podlaha v kuchyni, ze které jsme vystěhovali stůl a židle a stala se z ní meditačni mistnost. Bylo pěkné počasi, tak jsme mohli snídat a večeřet venku za domem , pod pergolou porostlou révou. Většinu dne jsme chodili po horách. Ráno a večer se pár hodin meditovalo vsedě, resp. vpolosedě na klekačkách. Nádherné ticho, přes den jsme slyšeli jen cvrčky na louce a v noci potok, protože nejbližší vesnice i silnice je několik kilometrů daleko.

Chodit po louce naboso v rose
hřát se v prvních paprscích slunce
jen dýchat
sedět
kráčet
jíst
usínat
a probouzet se v tichu
naslouchat svému dechu
slyšet cvrčky
občas plaché šramocení myšky v koutě kuchyně
učit se být teď a tady
nemuset nic
občas ochutnat kapku věčné radosti .

PRÁŠILY srpen2017
Pak jsme v chození v tichu pokračovali jen ve dvou s Alenkou další týden individuálně. Bydleli jsme v roubeném panském domě ,,doktorhausu" z r.1777, nejstarším zachovalém domě v Prášilech . A protože jsme s Alenkou bydleli v Prášilech a chodili po stejných místech jako kdysi v 30.letech Josef Váchal, přidávám několik nádherných úryvků z Váchalovy podivuhodné knihy Šumava umírající a romantická : ,,V těchto končinách bloudil jsem se svojí přítelkyní malířkou M. Bylo 8. září, pouť v hauswalderské kapli: mimo bud s perníkem stály tam dva vozy s hlávkovým Zelím, stůl se svatými obrázky a dost. Lidí hodně a stále ještě přicházeli ze všech stran lesními pěšinami, lidé hodlerovského typu, bez volat sic, avšak s maultuchy na ústech. Dali jsme se černou bahnitou stezkou, po níž nejvíce lidí přicházelo. Cesta vedla kol bahnitých lokáčů, poloslatí a mrtvých kalužin, s oázami Černých jalovců uprostřed plavuní a kapradě stojících, později obcházeli již četnými svými odbočkami a rameny lučiny a plesa vznikajícího tam potoka Stillseifenského. Po nějaké době stezka se ztratila nadobro: sem tam jen jakýs v houstnoucím hvozdu průsek jsme znamenali co cestu, po tlejícím mechu a hnijící trávě houpavou, s dnem slizké černé rašeliny, zabloudili jsme tu během dvou hodin dokonale..."

,,Jinak voní slať, jinak prales a stráně kolem vod.
Ti, kteří cítí ustavičnou potřebu přijímati do svého těla žár slunečních paprsků a spěchati z míst vlhkem zamořených, nikdy neucítí ničeho a vůní nerozlišují, takovým pouze vlhkost na plíce sedá a shnilinu cítí. A přec, bez nadsázky, i tento svět mokra má své typické vůně. Jasmínem voní celý tok Vydry, je-li aspoň čtvrt míle lidské stavení vzdáleno, Křemelná voní silnou kávou, na pohraničních potocích vyluzuje kapradí a tlení nikdy nesklizené trávy hru pachů jako z lihovarů se linoucí, na horách Spálená a Martina Luthera medovou vůni prhy cítíš a na hoře Ždánovské šeřík. Cestou kol potoka roklanského pronásleduje mne vždy v podmračných vlhkých dnech vůně fialek. Na Luzném měděnku cítím, a jinde jiné čistě subjektivní vůně. Za dnů slunečných čichové požitky jsou suchopárnější: cítíš jen pryskyřici, lesní ozón, borůvčí a dosychající vřes. Kde palouk lesní k jihozápadu obrácen, k slunci, obyčejně pln zmijí v létě, balvany rozpálené kvečeru voní stiraxem, žádná z květin kol kvetoucích nevoní tak sladce a mdle. K dojmům zrakovým velkolepých scenérií krajinářských na Šumavě, a krom sluchových za činnosti živlů, čichové náležejí nikoliv k požitkům nejmenším."

,,..Slunce ještě opíjí se vlastním vedrem, nahrazujíc tak úbytek teploty pohlcený časnými ranními mrazy: když však tvář svou schová, tím žalostněji kraj předtuchu nastávající zimy vyvolává. Přibývá barvitosti zemi. Je tklivá příroda stále více, řekl bych však, že čistší, a jako křesťan po zpovědi. Příroda chová se jako zbožný před smrtí, cítíc zimu v zátylí. Zdá se ve vzpomínkách již jen tráviti zbytek zbývajících jí krásných dnů, ve vzpomínkách, jimiž jsou nesčetné závoje a jednotlivé niti pavučin, natažených mezi stonky vysokých trav a spojujících černající se natě jahodin. Běl a hebkost těchto přeumných sítin vyplní kdejaký prostor, a prosáknuta démanty rosných krůpějí, purpur tlumí i červeň plavuní, osladičů i malinišť. 0živí matně se rdící vřes, plný duh pozdního babího léta.
Mnoho však je ještě překrásných zářijových dnů! Obloha vždy vyrovnána, s kopulí svojí modrosti přímo bezednou. Jaké barvy hrají po vysokých trávách, od světlých bohatých škál až k lomenostem jívy a kleče, tratících se v dálce do sytých a těžkých úderů slatí, černých bříz, bobulí lesního bezu - až k ostrosti hýřícího, podzimem zbarveného listí, v hroznech jeřábů plá růžové, ladné světlo do stínů sytě bronzových.
Počasí však když se změní a hustá masa ohromných šedých mraků zakryje úsměv slunce, tomuto kraji vydere se z útrob první táhlý sten. Vichr..." O knize a jejich nádherných barevných dřevorytech http://www.vachal.cz/sumava.html
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2017
  • 70 zobrazení
  • 0
dapr
Den Země- Spolupráce s MŠ a ZŠ Horní Datyně
Kategorie: země
více  Zavřít popis alba 
  • 22.4.2010
  • 84 zobrazení
  • 0
terezzzzka
Nebo spíš většinou fotky pro Klárku, aby si hezky poznávala.
Kategorie: země
více  Zavřít popis alba 
  • 21.4.2009
  • 218 zobrazení
  • 0
dancatop
Kategorie: země
více  Zavřít popis alba 
  • 17.4.2010
  • 24 zobrazení
  • 0
daniskova
Kategorie: země
více  Zavřít popis alba 
  • 17.4.2010
  • 104 zobrazení
  • 0
zs-kostany
Žáci 6. třídy a jejich den země.
Kategorie: země
více  Zavřít popis alba 
  • 238 zobrazení
  • 0
deti5
Kategorie: dětizemě
více  Zavřít popis alba 
  • 25.4.2012
  • 106 zobrazení
  • 0
zslipence
Jak jsme slavili svátek Země :)
Kategorie: přírodazemě
více  Zavřít popis alba 
  • 27.4.2017
  • 33 zobrazení
  • 0
skola77
Kategorie: dětizemě
více  Zavřít popis alba 
  • 22.4.2010
  • 89 zobrazení
  • 0
fotkyweb
Perfektní akce pro děti ZŠ Radim - nejenom jarní vycházka , ale i soutěž ve sběru odpadků, dříve, než vše zakryje tráva.
více  Zavřít popis alba 
  • 26.4.2012
  • 194 zobrazení
  • 0
broumovska
po výrobě posterů a prezentací jsme se přidali k akci Clean up the world a uklidili okolí školy
Kategorie: přírodazemě
více  Zavřít popis alba 
  • jaro 2015
  • 276 zobrazení
  • 0
juda
kampa párty a miliarda pět set dobrých lidí, pinďové ve střešním vokně, žlutavá vršovická oblaka, na střeše a v útrobách sv. václava
Kategorie: země
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • leden 2005
  • 237 zobrazení
  • 0
majduse
Kategorie: země
více  Zavřít popis alba 
  • 15.3.2010
  • 37 zobrazení
  • 0
ir
Opět Andermatt, průsmyk Julier, vláček, hromady ledovců a Sv. Mořic, město snobů a boháčů
Kategorie: země
více  Zavřít popis alba 
  • 8.8.2008
  • 89 zobrazení
  • 0
ir
Naše cesta za Alpami
Kategorie: země
více  Zavřít popis alba 
  • 2.8.2008
  • 46 zobrazení
  • 0
raa
síla
Kategorie: země
více  Zavřít popis alba 
  • 16.3.2008
  • 88 zobrazení
  • 0
corrado
Má skvělá kamarádka Verča se mi téměř před rokem a půl odstěhovala. Od té doby jsme se viděli párkrát, sic to k ní mám hodinku cesty. A tak jsme se na naše Jarní prázdniny domluvili, Verča si mě ráno vyzvedla, a jelo se :) Ve Zloníně na mě čekal její pejsek (NO) Sam, a pejsci od Zuzky Laplkové a jejího mažela - fena plemene Golden Retriever Míša, a anglický buldoček Angelína z Jasmínového nebe :) Hned, jak jsme přijeli, převlékli se, šli jsme se psi ven. Hlavním objektem jejich pozodnosti se stala veeeelikánská kaluž na poli, kde jsme byli. Dá se říct, že Míša z ní téměř nevylezla - pouze, když se šla " vyválet " v listí :D... Když byli pejsci vyvenčeni, vyrazili jsme ven s Verči malým bráškou Adámkem, a poté jsme vytáhli ven Sama, na pole, kde sio hrál s míčkem, a s Verčou trénovali přivolání :) Bohužel, počasí nám celý den nepřálo, až při poslední bycházce se Samem konečně vykouklo sluníčko.
Kategorie: země
více  Zavřít popis alba 
  • 3.3.2010
  • 95 zobrazení
  • 0
zsruska
Sázení keřů v rámci Dne Země
Kategorie: přírodazemě
více  Zavřít popis alba 
  • 21.4.2010
  • 380 zobrazení
  • 0
jooovy
Kategorie: země
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2008
  • 226 zobrazení
  • 0
colorado001
odpadky, odpadky a zase odpadky
Kategorie: země
více  Zavřít popis alba 
  • září 2018
  • 34 zobrazení
  • 0
reklama