Hledání: Domov

Pro dotaz Domov jsme našli 14 493 výsledků.

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

mirovavro
Do Nitrických vrchov plánujem ešte jednu túru z Kšinnej cez sedlo Čierný vrch s pokračovaním po červenej hrebeňovke na Košútovu skalu a zostup k priehrade Nitrianske Rudno. Tentoraz by to časovo malo stačiť aj na kúpanie, ktoré nám minule nevyšlo. Vtedy ako som písal nás zaskočilo oplotenie ATC Nitr. Rudno.
Preto som sa rozhodol vopred zistiť či sa dá dostať k bufetu a na pláž ako minulý rok. Ako vhodný "prieskumník" ma napadol bicykel v spojitosti s cyklobusom. Napísal som našim cykloturistom svoj zámer a dnes ráno sme sa štyria stretli v osobnom vlaku do Trenčína. V osobnom vlaku netreba riešiť povinnú rezerváciu na bicykel.
V Trenčíne sme si čakanie na cyklobus skrátili tradične na tradične slabej káve, cez ktorú vidieť aj inak neviditeľný Ostrý vrch smerom na východ. Pri nakladaní bajkov na príves busa si sprievodca dovolil nemiestnu poznámku na Julkové cyklotašky, že či to má so sebou poľnú kuchyňu...Aspoň sme sa mali na čom smiať skoro celú trasu.
Ranný zjazd z Homôľky po Nitrianske Rudno bol dosť studený vzhľadom na včerajšie a nočné ochladenie. Zohriala nás teplá polievka, ktorú sme si dali v bufete pri priehradnom múre. Prístup k vode aj do bufetu je nezmenený, takže nabudúce berieme aj plavky na kúpanie . Nič lepšie nie je ako zaplávatiť si po túre a potom dobré občerstvenie. Berte to ako prípadnú pred - pozvánku do týchto končín. Naspäť sme si vybrali cestičku okolo vodnej plochy do obce Liešťany a potom v osade Klin sme odbočili na Zliechov. Aj tu sme vnímali krásnu dolinu s potôčikmi a kvalitnú cestu. Stúpanie do sedla pred Zliechovom nebolo také zlé, ako ho opisujú niektorí cyklisti. Tu nám začal príjemný, skoro 20 km zjazd do cieľa v Košeci. Cestou sme si dali nedeľný sviatočný obed v reštaurácii sv. Hubert v krásnom prírodnom prostredí. V Košeci sme zistili, že máme 2 hod. času na vlak, preto sme pokračovali do Tr. Teplej a nakoniec až na osobák do Trenčína. Ten pokračoval z N. Mesta n. Váhom do Myjavy a tak aj Jožko B. sa dostal pohodlne až domov do Čachtíc.
více  Zavřít popis alba 
  • včera
  • 50 zobrazení
pejsekzjimlina
Děkujeme za sdílení.
www.utulek-jimlin.cz
V útulku od června 2020.
Azorek (č. 6009 místo odchytu Bílina), nejspíše kříženec pinč, asi 2 roky starý pes, váha při příjmu 5.5 kg, v kohoutku cca 33 cm, nalezenec. Azorek byl přijat do útulku již v září 2019, ale podařilo se mu utéct a dlouho se toulal po okolí. K cizím lidem je nedůvěřivý a tak opakovaný odchyt byl oříškem. Také k nově příchozím venčitelům bývá Azorek zpočátku opatrnější, ale dokáže se celkem rychle s každým spřátelit. Pozorujeme u něj také sklony k fixaci na lidi. Azorek na vodítku chodí dobře, z povelů zvládne sedni a také umí dát pac. Snášenlivost s ostatními psy a fenami nutno vyzkoušet, pokud však zvažujete rozšířit vaši stávající smečku právě o našeho svěřence Azorka, doražte do útulku i s vaším stávajícím psem či fenou.
Psi ani feny nejsou určeni k další reprodukci (osvojitel to stvrzuje podpisem adopční smlouvy). Obecné informace k adopcím najdete v popisu alba "Aktuální nabídka pejsků". Pro více informací kontaktujte přímo útulek. Pejsek je čipovaný, očkovaný a odčervený. Vydán bude pouze do dobrých rukou.: Pro osvojení pejska si pozorně přečtěte podmínky adopce na našich webových stránkách: http://utulek-jimlin.cz/index.php?p=co-a-jak. Poplatek za adopci je 400,- Kč. Stránky útulku najdete na internetu. Všichni jsou vítáni, těšíme se na Vás. Volejte od 8 do 18:00 www.utulek-jimlin.cz Tel.: 604451258 Foto: Lucie Zahradníčková ---- Podmínkou adopce je přečíst si podmínky v albu "Aktuální nabídka pejsků". Adopcí se rozumí poskytnutí DOŽIVOTNÍHO domova pro naše svěřence. Jako samozřejmost bereme, že potencionální osvojitel je seznámen s tím, co obnáší chov psa. Při adopci jste informováni o charakteru psa, který je nám znám z pobytu psa v útulku. Útulek požaduje, aby po čase v novém domově osvojitel informoval zprávou a případně fotografiemi o stavu psa v novém domově. Pokud tak osvojitel neučiní sám o své vůli, může být k tomu vyzván zaměstnancem či dobrovolníkem, popřípadě dojde k osobní návštěvě v místě držení osvojeného zvířete.
více  Zavřít popis alba 
  • minulou sobotu
  • 6 zobrazení
pejsekzjimlina
Děkujeme za sdílení.
www.utulek-jimlin.cz
V útulku od června 2020.
Nexie (č. 6208 místo odchytu Žatec), nejspíše kříženec ohař a borderkolie, asi 4 roky stará fena, váha při příjmu 26 kg, v kohoutku cca 58 cm, nalezenec, zlomené některé zuby. Nexie je krásná psí holka, která je k lidem velmi nedůvěřivá. Nexie je na vodítku teprve začátečnice, na povely zatím nereaguje. Uvítá páníčka, který bude mít zkušenosti se psy a pozitivním přístupem, páníčka který jí dá výcvik a doplní mezery v socializaci. Ostatních psů si spíše nevšímá, pokud však zvažujete rozšířit vaši stávající smečku právě o naši Nexie, doražte do útulku i s vaším stávajícím psem či fenou.
Psi ani feny nejsou určeni k další reprodukci (osvojitel to stvrzuje podpisem adopční smlouvy). Obecné informace k adopcím najdete v popisu alba "Aktuální nabídka pejsků". Pro více informací kontaktujte přímo útulek. Pejsek je čipovaný, očkovaný a odčervený. Vydán bude pouze do dobrých rukou.: Pro osvojení pejska si pozorně přečtěte podmínky adopce na našich webových stránkách: http://utulek-jimlin.cz/index.php?p=co-a-jak. Poplatek za adopci je 400,- Kč. Stránky útulku najdete na internetu. Všichni jsou vítáni, těšíme se na Vás. Volejte od 8 do 18:00 www.utulek-jimlin.cz Tel.: 604451258 Foto: Lucie Zahradníčková ---- Podmínkou adopce je přečíst si podmínky v albu "Aktuální nabídka pejsků". Adopcí se rozumí poskytnutí DOŽIVOTNÍHO domova pro naše svěřence. Jako samozřejmost bereme, že potencionální osvojitel je seznámen s tím, co obnáší chov psa. Při adopci jste informováni o charakteru psa, který je nám znám z pobytu psa v útulku. Útulek požaduje, aby po čase v novém domově osvojitel informoval zprávou a případně fotografiemi o stavu psa v novém domově. Pokud tak osvojitel neučiní sám o své vůli, může být k tomu vyzván zaměstnancem či dobrovolníkem, popřípadě dojde k osobní návštěvě v místě držení osvojeného zvířete.
více  Zavřít popis alba 
  • minulou sobotu
  • 9 zobrazení
kockysos
10.7.2020 - Dnes jsme přijali další kotě z Čejkovic. tentokrát je to 3 měsíční kocourek a oznamovatelka ho našla plakat na ulici, obešla sousedy, ale nikomu nepatřil. Myslíme si, že si ho určitě někdo vzal, aby mu dal domov, ale nepostaral se tak, jak by měl a nechal kotě na dvoře či zahradě. Mnoho lidí dělá tuto chybu a tato zbloudilá koťata se pak vyděšená, hladová dostávají do útulků ... Kocourek dostal jméno Disney a je umístěn do karantény.
více  Zavřít popis alba 
  • minulý pátek
  • 22 zobrazení
2zsmilevsko
  • minulé úterý
  • 6 zobrazení
jana1951
Barča s Vojtou si staví domov
více  Zavřít popis alba 
  • 5.7.2020
  • 22 zobrazení
venceniutulek
Aktuální nabídku útulku najdete na stránkách www.utulek-jimlin.cz Foto: Lucie Zahradníčková. Fotky jsou majetkem útulku Jimlín a podléhají autorskému právu. Šířit, sdílet a kopírovat je povoleno za účelem nalézt nový domov pro svěřence útulku.
více  Zavřít popis alba 
  • 5.7.2020
  • 22 zobrazení
svata-km
Pokoronáčová návštěva této perly Jadranu. Trochu jiný svět, než bývá v létě zvykem. Naše putování po Chorvatsku jsme začali na Plitvických jezerech. Národní park Plitvice je od roku 1979 na seznamu světového přírodního dědiství Unesco. Plitvická jezera je soustava 16 jezer a je zde na 140 vodopádů a kaskád. Starigrad Paklenica byl náš dočasný domov, odkud jsme vyráželi na výlety do národních parků a také na různá místa na pobřeží Jadranu.
více  Zavřít popis alba 
  • minulý týden
  • 45 zobrazení
hofi01
Dneska luxusní den, po roce jsme se podívali do Rakouska k Dunaji, nejdříve jsme ovšem mrkli na zahájení sezóny U Kajdače v Otíně u Jindřichova Hradce, kde jsme si dali malý oběd. Odtud přes Schrems, Weitru, Arbesbach do Greinu na rozhlednu Gobelwarte, pak dolů k Dunaji k Schörgimu na kafe. Tady se nám ozval Jarda, že jedou zrovna od Wachau a už kousek za Greinem míří k domovu. Neměli to daleko, vrátili se zpět, poseděli jsme a pak zbytek cesty jeli spolu. Zatáčky mezi Greinem a Dimbachem jsme si užili na 100%, zastavili se u železných soch v Pehendorfu a po luxusních rakouských silnicích dojeli až k domovu. Opět jsme zakončovali ve Slavonicích na zmrzlině. Slunečných 307 km nás nabilo pozitivní energií.
více  Zavřít popis alba 
  • 4.7.2020
  • 23 zobrazení
tomdvoris
Po 15-ti letech odjíždí do nového domova v Jižních Čechách
více  Zavřít popis alba 
  • 4.7.2020
  • 7 zobrazení
pavouckej
Protože začaly prázdniny a my, rodiče dětí jsme se jich nachvilku zbavili, rozhodli jsme se s Bobrem využít alespoň polovinu víkendu a vyrazili na půl cesty ze svých domovů na vandřík. Vzhledem k omezenému času a trvajícímu vedru jsme i vymysleli bezva cíl. Zamířili jsme do Lobče, kde je opravený parostorjní pivovar (tedy, budovy, co z něj zbyly) s funkčním pivovárkem i pivovarskou hospodou. A byl to moc dobrej plán. Nikdo z kamarádů se k nám nepřidal, tak jsme si po hodně dlouhý době užili komorní vandřík ve dvou. A dobrý to bylo. Hodně dobrý! :-)
více  Zavřít popis alba 
  • 4.7.2020
  • 44 zobrazení
jirca6
Šumava je naše zamilovaná země, a proto se sem s Renčou občas na výpravy vracíme. Vyrážíme v pátek 3. července. Naše východiště bude na samotě u Peckova, co by kamenem hodil a zbytek došel od hory Javorník. První výprava vede do okolí Kvildy, na jelení a rysí stezku. Rysa jsme opravdu viděli, ale nestačili jsme vytáhnout ani dalekohled, ani foťák a byl v trapu. Jeleni měli asi dovolenou, a tak jsme se přemístili k Jezerní slati. Od naší minulé návštěvy trochu zarostla a přišla mi sušší. Ale Šumava na nás dýchla svoji nazaměnitelnou atmosférou a tak se těšíme na zítřejší celodenní vejšlap.
Sobota hned po ránu, přesun do Rejštejna. V plánu máme horu a říčku Křemelnou. Den začíná pěkným vedrem, a tak jsme rádi, že mizíme v porostu. Že si nakrátíme cestu individuálně mimo značku, se nakonec ukázalo jako chyba, neboť jsme místo na Křemelnou vystoupali na Radkovský vrch. Holt Sněžné jámy a Setonův památníček někdy jindy. Vracíme se do údolí k Čeňkově pile. Kolem řeky Vydry je kouzelná stezka. Občerstvovací pauzu děláme v Turnerově chatě a pokračujeme proti proudu dál. Na Antýglu si děláme oběd a odbočujeme k Rokytě a Klostermannovou stezkou na vyhlídku. Cestu lemuje spousta květin, což Renča potřebuje. U Horních Hrádků neplánovaně odbočujeme na vlčí stezku. Je to oblast, kde mají svůj domov a pozorovatel si může i z ptačí perspektivy prohlídnout jejich teritorium. Zahlédli jsme čtyři, prostě paráda. Opouštíme oblast a v nejbližším Srní si dáváme limču a kafe. Po modré se vracíme slušným sešupem k Čeňkově pile. Podél náhonu pak ještě k soutoku Křemelné s řekou Vydrou. Cestou zpátky prozkoumávám lesní jezírko, vypadá jako zatopený lom. Je to bývalý křemenný důl, jmenuje se Nový Kýz a opravdu tu jsou krásné kousky křemene ještě k nalezení. Taky jsme tady našli dvě hrstě lišek. Moc hezký den to byl.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • minulý týden
  • 132 zobrazení
eva-ivo
Zveme vás na návštěvu do našeho dočasného domova
více  Zavřít popis alba 
  • 30.6.2020
  • 18 zobrazení
lotusesprit
Sklady jaderných zbraní JAVOR 50 - Obec Bílina, leží 25 kilometrů vzdušnou čarou od Ústí nad Labem. Právě v její blízkosti byl, v rámci Akce Javor, na konci šedesátých let vystavěn jeden z trojice areálů, které měly sloužit k uložení jaderných zbraní a území Československé socialistické republiky. Přestože má právě bílinský areál, v celkovém číslování areálů, číslo nejnižší, jeho označení bylo Javor 50 a další dva sklady nesly číslování 51 a 52, byl ze všech tří skladovacích areálů dostavěn jako úplně poslední. Výstavba depotů, která měla být ukončena do 31. prosince 1967 se totiž oproti původnímu plánu značně zpozdila a tak zatím co první dva jaderné depoty československá strana předala sovětským speciálním jednotkám v dubnu 1969, třetí objekt v Bílině byl sovětům do užívání předán až v prosinci 1969. Areál Javoru 50 se svým fungováním nelišil od zbylých dvou areálů. Na ploše kolem 150 hektarů se nacházelo malé kasárenské město, s kapacitou ubytování až 170 vojáků i s jejich rodinami, autoparkem a dalšími obslužnými budovami. Bílinský útvar také podléhal přímé kontrole Moskvy, konkrétně Generálnímu štábu v Moskvě, 12. hlavní správě Ministerstva obrany SSSR. I u Javoru 50 tak o zavážení či případném vydávání skladovaných zbraní, se tedy rozhodovalo mimo území Československa a na chod objektu neměla vliv nejen vláda ČSSR, ale ani Československá lidová armáda a dokonce ani tak zvaná Střední skupina sovětských vojsk, umístěná po srpnu 1968 na Československém území. Sklady pro jadernou munici byly železobetonové, zapuštěné v zemi a na zničení takového objektu nepřítelem by byla nutná jaderná nálož o síle 3 megatuny. Československo po celou dobu existence těchto tajných skladů zajišťovalo bezplatně dodávku elektřiny, vody a paliva. Existence těchto objektů byla předmětem přísného utajení. Za tím účelem byla vypracována krycí legenda - objekty byly podle oficiální verze spojařské. Celkový počet sovětských vojáků byl stanoven na 660, kromě toho zde byli také občanští pracovníci a rodinní příslušníci. U každého objektu byla také zabezpečovací jednotka ČSLA s 9 vojáky, ostatní osazenstvo bylo výhradně sovětské. V případě válečného konfliktu se Západem by sovětská strana vydávala jadernou munici československým raketovým vojskům. Sovětská armáda tyto objekty využívala až do svého odchodu z území Československa v roce 1990, kdy byly předány československé straně. Není prokázáno, zda byly v těchto skladech jaderné hlavice někdy skutečně uloženy. Česká republika se v případě válečného konfliktu měla proměnit v jaderné bojiště a přední obrannou linii. Naopak první útočná linie měla vycházet z MLR a NDR. Životnost ČSLA byla odhadována na 72 h. Dále se s její účastí v bojích nepočítalo. V jednom se z dnešního pohledu ale bílinský Javor přeci jen liší. Uvnitř samotných podzemních skladovacích objektů se totiž stále zachovaly originální popisky v ruském jazyce. Díky nim si tak lze udělat jasnější představu o fungování skladů a jejich jednotlivých částí. Celkově ale areál Javoru 50 nedopadl nejlépe. Zatím co západočeský Javor 51 byl od roku 1993 využíván nejprve Českou národní bankou, která v něm po rozdělení federace uložila několik tun vyřazených mincí a bankovek, později, v roce 2006, v něm našly dočasný odpočinek ostatky 3800 německých vojáků, kteří na území Československa padli v průběhu druhé světové války a dnes najdeme v areálu muzeum, tak zbylé dva areály, včetně areálu v Bílině, takové štěstí neměly. Areál Javoru 52 ( https://lotusesprit.rajce.idnes.cz/sklady_jadernych_zbrani_javor_52/ ) v Bělé pod Bezdězem sice slouží jako uprchlický tábor, respektive jako Zařízení pro zajištění cizinců, provozované Ministerstva vnitra, samotné sklady ale byly nejprve vykradeny, jeden vypálen a vstupy do nich byly nakonec zahrnuty. Z obslužných zařízení zbyly pouhé betonové fragmenty. Areál Javoru 50 v Bílině dopadl ještě o něco hůř. I zde sice od roku 1990 fungoval uprchlický tábor, v roce 2006 ale byl uzavřen a od té doby se areál potýká se seriózností jednotlivých nájemců i vlastníků. Současným vlastníkem je občanské sdružení Soltán (v současnosti spolek), které původně deklarovala záměr přebudovat bývalá kasárna na domov důchodců či ústav sociální péče. V roce 2012 se ale ukázalo, že záměry sdružení jsou mírně jiné a ze zařízení se postupně stala klasická ubytovna. Sklady i obslužné objekty bílinského areálu byly postupně vykradeny a většina areálu v rozvalinách.
více  Zavřít popis alba 
  • letos v červnu
  • 516 zobrazení
zussok
Ve školním roce 2019/2020 nám v tanečním oboru ZUŠ dělaly radost dobře fungující třídy a práce nám šla od ruky.
V prosinci 2019 se k příležitosti Slavnostního koncertu ZUŠ spojily dvě taneční třídy, 1. ročník a 6. ročník, aby společně připravily choreografii "Lásko, měsíčku".
V únoru se konal Ples ZUŠ, kde děvčata z tanečního oboru představila choreografii "Obrazy domovů" a "Fotbalový kuzelník".
V březnu byly taneční třídy ve finální přípravě na Krajské postupové přehlídky současného tance. Naplánované bylo závěrečné představení celého tanečního oboru v divadle Moving Station. Těšili jsme se na velký happening ZUŠ Open.
Bohužel se v souvislostí s pandemií COVID-19 plošně po celé ČR zavřely školy a výuka přešla do domácího vzdělávání. A tak i naše tanečnice prostřednictvím distanční výuky dostávaly různá kreativní zadání, pohybové výzvy, točily videa, fotily, vzdělávaly se v historii tance a udržovaly svoji pohybovou připravenost.
V červnu se situace malinko zlepšila a taneční třídy se opět mohly setkávat.
Školní rok jsme společně s dětmi a rodiči ukončili na přestavení Logarytmus v rámci festivalu Tanec Praha.
více  Zavřít popis alba 
  • 29.6.2020
  • 14 zobrazení
pozkoc
  • 27.6.2020
  • 7 zobrazení
tom-sedmicka
Jak vznikal tábor - náš táborový domov 2020
více  Zavřít popis alba 
  • 28.6.2020
  • 87 zobrazení
hofi01
V sobotu ráno jsme dorazili na smluvené místo - Benzinu v Jihlavě, kde jsme se potkali s Martinem a vyrazili na sever do Orlických hor. Na sraz nás pozval kamarád Jirka, a to i přesto, že nevlastníme ono kultovní kladivo - Suzuki DR 800 Big ! Proč kladivo ? Big má největší jednoválcový motor, který se kdy do motorky dával. Cestou jsme nedělali žádné velké zastávky, v plánu bylo dojet na místo ještě před obědem, neboť ve 12 hodin se vyjíždělo na společnou vyjíždku. Z minulosti víme, že Jirka trasy plánovat umí, právě proto jsme se chtěli vyjížďky zúčastnit. Stihli jsme to ! Dojeli jsme na místo srazu - chatu Horalka, postavili stany a akorát se vyjíždělo. Trasa vedla podél hranic směrem na jih, projeli jsme kolem nádherného kostela v Neratově, Zemské brány, Pastvinské přehrady a zastávku udělali na Kašparově chatě u Petroviček, kde jsme se občerstvili. Cestou zpět jsme měli zastávku u menhirů v Říčkách. Odtud jsme se vraceli zpět. Bylo to moc příjemných 170 km. Po návratu jsme neodolali a šli na krátký vyhlídkový let vrtulníkem, byl to pro nás nový a nutno říct, že příjemný, žážitek. Večer jsme si poslechli Vojtu Vlasáka, který nám povyprávěl o své 4-měsíční cestě na Bigu do Japonska (před 14 dny na Černé Louži jsem už nějak neudržel pozornost 😃 ). Ráno jsme pobalili a protože jsme spěchat nemuseli, zajeli jsme se podívat na pevnost Skutina. Odtud jsme popojeli na kafe na krásné náměstí, které mají v Novém Městě nad Metují. Odsud jsme se už otočili k domovu, tedy pomalu, s několika zastávkami. První a náhodná byla rozhledna Anrlův Chlum, ke kterému jsme se parádně svezli serpentinami s kvalitním asfalem. U Nového Města na Moravě jsme se zastavili mrkli na přírodní rezervaci Vávrova skála, v Novém Městě na Moravě došli na výborný oběd do restaurace Kozlovna - U dvou koček. Pak jsme zvládli mrknout na motokrosovou trať v Dolních Heřmanicích. Poslední zastavení bylo u kostela svatého Gotharda a Nanebevzetí Panny Marie v Budišově. Ten je zajímavý tím, že má na věži druhou největší otočnou korouhev na světě. Tady jsme se rozloučili s Martinem a dotáhli to domů. Počasí vyšlo skvěle, zapršelo nám jenom v době přednášky, kdy jsme byli v sále a potom později, když jsme zalehli do stanu, takže ideální stav. 600 slunečných kilometrů bylo bonusem. A to mi ještě pár kilometrů před barákem padlo krásný číslo. Brzy budeme slavit výročí - první stovečku 😃
PS: Příběh knížky Cesta za sluncem, kterou mám spoustu let a podívala se až do Maroka do oázy Cafe de Sud (bohužel nikoliv se mnou) a napsal jí před mnoha a mnoha lety právě onen pořadatel - Jiří Světelský, se posunul zase o kousek dál a to tím, že mi do ní Jirka napsal krásné věnování. Takže Jiří, díky za to a za perfekní sraz dvojnásob !!
více  Zavřít popis alba 
  • 28.6.2020
  • 43 zobrazení
sup69
První část trasy sobotního výletu tentokrát vedla přes Chodov ,Vintířov a Habartov do Chlumu sv.Maří .Další zastávka byla u přírodní zajímavosti Hartoušovské mofety.Po prohlídce tohoto úkazu jsme pokračovali směrem na Milhostov,Kopaninu a Nový Kostel.Před Novým Kostelem na parkovišti u Kopaninské kyselky jsme si uspořádali malý piknik.Poté nás cesta zavedla do Lubů,kde část naší výpravy nepohrdla občerstvením ve formě zmrzliny.Dále trasa pokračovala na Krajkovou a Oloví.Začalo hrozit že zmokneme a tak po krátké poradě bylo rozhodnuto jet nejkratší cestou k domovu. V Chodově nás zastihl vydatný déšť a pršelo až domů.Délka výletu 122 km.
více  Zavřít popis alba 
  • 27.6.2020
  • 52 zobrazení
zdehor
Místo tradiční otevřené loděnice, kterou na konec června pořádáme již několik let jsme letos uskutečnili kvuli nejisté koronavorové situaci pouze akci v menším rozsahu. Protože tomuto datu předcházely silné deště, louka v Pyšatce byla podmáčená a nebylo možné posekat ji větší technikou. Nastoupit tak museli naši členové a větší část louky posekali svépomocí již den předem. Menší děti s rodiči, větší již samostatně za dohledu vedoucího spluli Jizeru z Přepeř do Březiny. Na místo startu je členové naší TJ dopravili soukromými auty. Zatímco malí i velcí vodáci pluli po Jizeře, na tábořišti panoval čilý ruch. Naše členky vařily na ohni kotlíkový gluáš. Pro všechny přihlášené posádky byly připraveny i špekáčky na opékání, a nakoupeny nealkoholické nápoje a meloun. Po občerstvení na děti čekaly soutěže a podvečerní hra s hledáním světélek. Večerní bouřka s poryvy větru a silný déšť část lidí, kteří přišli s námi posedět u ohně, rozhenala do svých domovů. Ti, kteří na tábořišti nocovali přečkali déšť pod střechou svých příbytků a v noci pod hvězdami poseděli s kytarami a basou u táborového ohně. Jizeru splouvalo 15 vodáků, celkově se na tábořišti pohybovalo přes 30 lidí.
více  Zavřít popis alba 
  • letos v červnu
  • 112 zobrazení
unokct
Ani zataženo nízkou oblačností, která se rozpustila až v odpoledních hodinách, neodradilo pětici cyklistů od nenáročného okružního výletu po krajině plnou rybníků v okolí "Kujebiny". Příjemná rovinatá trasa nás vedla po vesnických silničkách a polních cestách tak, abychom se potkali s co největším počtem rybníků - Velkozálešský, Lačnovský s bývalým vodím mlýnem Betlém, Heřmanický (Dolní, Prostřední, Horní), Netřebský, Tisovský, Bačův a největší z nich - Chobot s úctyhodnou plochou 49 ha. Bohužel, některé byly vypuštěné, takže k vidění bylo pouze vysychající bahno na jejich dně :-( A protože se světlo začalo pomalu vytrácet, vydali jsme se mnohokrát ojetou cestou ke svým domovům. Ahóóóój, krásný podzime !!!!!
více  Zavřít popis alba 
  • 26.6.2020
  • 12 zobrazení
lenjessie
Tak sme teda vycestovali... Za hranice všedných dní, i za tie naše - slovenské. Až do nádhernej zeleno-zelenej krajiny - do Slovinska a neskôr na naše - priam posvätné miesto, do chránenej krajinnej oblasti na samom cípe Istrie - na divokrásny Kamenjak. Našich osem nôh putovalo na prekrásne miesta, naše oči zhliadli neskutočnú nádheru a dych berúce pohľady a naše srdcia ostali opäť naplnené fantastickými zážitkami...
V Slovinsku to bolo nielen krásne jazero Lake Jasna, ale aj najvyšší vodopád tejto krajiny - 106 metrov vysoký a 30 metrov široký vodopád Boka, ktorý bol v tomto období majestátny. Od neho sme prešli k vodopádu Virje, ktorý má dve ramená a ktorý sa halil do tajomného závoja oparu. Ponad nádhernú tyrkysovú rieku Soča sme sa všetci traja prešli po hojdajúcom sa lanovom moste a už na sklonku dňa sme smerovali do nášho hotela Alpina v Kranjskej Gore. Tým pádom Gora nielen bola v Gore, ale i jedla v Gore, i spala v Gore... i kadečo iné... :-D ;-)
Na ďalší deň nás čakal výlet do svetového lyžiarskeho strediska Planica Nordic Centre so skokanskými mostíkmi, kde sa nachádza aj jeden z dvoch najvyšších mostíkov na svete a kde sme si pozreli v priamom prenose skoky na lyžiach bez snehu. ;-) Odtiaľ sme už smerovali na priesmyk Vršič, ktorý je vlastne najvyššou cestou v Slovinsku a v celých Julských Alpách. Z tohto sedla sa môžete vybrať rôznymi smermi a my sme si tentokrát vybrali výstup na vrch zvaný Slemenova Špica (1911 m n. m.). Cesta naň bola čarokrásna, rozprávková, občas strmá, občas nebezpečná, a hlavne pod vrcholom zelená, zelenšia a najzelenšia. :-) Mnohé pohľady cestou i zo samotného vrcholu sú veľmi fotogenické, či už sú to vysoké strmé steny Mojstrovky, či pohľad na Jalovec - prezývaný aj slovinský Matterhorn, ale najfotogenickejšia bola opäť moja Gora. ;-)
V tejto krásnej krajine nás však čakalo ešte jedno nádherné miesto, s ešte krajším názvom - Mesečev zaliv alebo Moon bay - čiže Mesačný záliv. Nachádza sa v Národnom parku Strunjan a musíte si k nemu z mestečka Piran najskôr vyjsť a potom zísť a naspäť to isté. :-) Magické, pokojné miesto...
Pred nami bola ešte hodina cesty, ktorou sme smerovali k šíremu a ešte priezračnejšiemu moru než obvykle - k moru Kamenjaku. Tu sme zažili tri nádherné západy slnka, ktoré tam končilo svoju púť až krátko pred deviatou hodinou večernou, keďže dni boli práve najdlhšie. Gorka sa mohla na mori popýšiť svojím novým veľkým člnom, ktorý mi blahosklonne dvakrát požičala. :-) V modrých papučkách na labkách, v člne, na pláži, či plávajúc v mori vyčarila úsmev nejednému človeku. :-)
More Kamenjaku bolo nádherne priezračné a i ďaleko od brehu sme dovideli do jeho hlbín. Bolo pokojné a jeho náruč sme si všetci dosýta užili.
Ale to nebolo všetko! ;-) Z Istrie sme sa opäť vracali do Slovinska, aby sme zhliadli najnižší bod Triglavského národného parku - roklinu s názvom Tolminska korita. Cesta vedie strmými úsekmi a schodmi v divokých korytách riek Tolminka a Zadlaščica, ktoré sa spájajú do jedného sútoku. Najkrajšie miesta v rokline majú názvy Medvedia hlava, Diablov most (vysoký 60 metrov), jaskyňa Zadlaška, ktorá má svoje druhé meno podľa básnika Dante Alighieriho a nachádza sa tu aj termálny prameň s vodou teplou 18 - 20 stupňov Celzia. V tiesňave bolo príjemne, ale i teplo a dusno.
Ešte predtým, ako sa spustil dážď, sme sa stihli prejsť k nádhernému sútoku riek Tolminka a Soča. Každoročne sa tu koná metalový festival Metaldays, ktorý bol však tento rok zrušený. Všade bolo krásne a tajomné ticho a Gorka prešťastná, že opäť cíti sladkú vodu, ktorá sa dá piť, sa tu dostatočne vyjašila. :-) Už za sprievodu dažďových kvapiek sme prišli k autu a čakala nás dlhá cesta domov, avšak to by sme neboli my, keby sme sa ešte niekde nestavili. :-D A tým miestom bolo opäť Lake Jasna z úvodu výletu, kde sa nám nádherne ukázalo slniečko. Keď odbila polnoc, práve sme prichádzali domov a za nami vyše 2050 kilometrov. S mocnými zážitkami, pri ktorých sa ešte veľakrát zasnívame a s vyše 1200 fotografiami ktoré som - ani neviem ako - zrobila. :-P Tak poďte si pozrieť aspoň zopár z nich... ;-)
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • letos v červnu
  • 49 zobrazení
Reklama