Hledání: Domov

Pro dotaz Domov jsme našli 14 783 výsledků.
AKCE -30 % s kódem
📅 Naplánujte
celý nový rok.

Využijte 30% slevu na všechny kalendáře!
Kód: Kalendare2021
Kalendare2021
thomas
Byl to asi bláznívej nápad, najmout si tenhle škuner a chtít najít Strašlivýho Korsičana. Zprávy vo něm jsme měli už z naší suchozemský domoviny, ale nikdo nám neřek, že najedeme skoro 1500 mil po souši a pak se ještě budeme 350 mil houpat na vlnách Ligurskýho moře. Navíc posádku lodi tvořilo jen pět dospělejch lodníků a ten zbytek byly vyžlata pod 12. Strašlivýho Korsičana jsme hledali v přístavních putykách Elby i Capraie než nám došlo, že musíme přímo na Korsiku. Jeho stopy byly všude. Dokonce jsme vlezli do jeho chrámu a obepluli jeho trůn. Jak je ve skutečnosti velkej nám docvaklo až na Krvežíznivých ostrovech. Když byl, podle stop, jeden jeho krok od severu na jih ostrova! Všem bylo najednou jasný, že se s ním vlastně nechceme potkat osobně. V tichosti jsme se přes Bonifacio chtěli vrátit zpět k našemu povozu. On se to však domákl a zběsile se nám chechtal, díky tomu nebyla cesta zpět k Elbě jednoduchá. Sice jsme se schovali pod křídla Večernice, ale i tak jsme měli docela strach. Naštěstí Korsičanův dech nás nedohnal v plný síle a my strhaní dopluli do Salivoli a vrátili se domů. Korsičana však navštívíme znovu, nás nezastraší – vždyť ten jeho ostrov je tak krásnej.

FILM ZDE: https://www.youtube.com/watch?t=99&v=wrPd-2ZpYCk
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • léto 2015
  • 23 474 zobrazení
zdurna
Toto bola dovolenka, počas ktorej skončil môj nový mobil aj s fotkami vo vlnách Jadranu (musím si štuchnúť do vinníka :)), takže z celého pobytu máme len zopár záberov. A to nehovorím o Plitvických jazerách. Cestou domov sme sa na jeden deň zastavili aj v tomto národnom parku a... boli sme očarení... ale fotočku nemáme, možno nabudúce.
více  Zavřít popis alba 
  • léto 2009
  • 15 153 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
lusia-lusy
el mejor verano de mi vida:)) kde jsem našla druhou rodinu a nejúžasnějšího přítele :)))) Je to můj druhý domov:)))
více  Zavřít popis alba 
  • 6.8.2010
  • 11 235 zobrazení
cepice17
více  Zavřít popis alba 
  • březen 2012
  • 10 399 zobrazení
superfotograf
Tentokráte jsem byl pozván do rodiny a fotilo se v příjemném prostředí domova.
Těším se na příště, to už bude o jednoho člena víc. :D
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • listopad 2015 až únor 2016
  • 9 934 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
holovic
Přesun z "pralesního" vedra a vlhka ve Slovinsku jsme uskutečnili o den dřív, oproti původnímu plánu. Důvodem byly právě bouřky a prudké lijáky, které nebraly konce. V plánu byl dojezd a přenocování u Paklenice - na osvědčeném místě v "kempu u babky". Před pěti lety jsme tam nocovali - u starší paní v zahradě, kde bylo skromné, ale čisťounké zázemí - sprchy, wc a "babička" milá a přívětivá... Cesta byla vcelku napínavá, docházela nám nafta a pokud jsme náhodou v té pustině někde narazili na benzínku, byla zavřená. Na místo jsme dorazili kolem jedné ráno - Ondra to našel jen po kratičkém hledání - nechápu, já bych to nenašla, kdyby mě zabil... Vrata do zahrady byla tradičně otevřená, ale všude tma. Posvítili jsme si baterkou do míst, kde jsme se kdysi sprchovali a našli jen suché listí a střepy. Nebylo třeba rozmlouvat o pocitech - lítost jsme cítili oba a zároveň nám bylo jasné, co se stalo - "babička" tady už není.....
Při výjezdu ze zahrady jsme způsobili hluk, takže jsme probudili nového majitele domu, který nám vše potvrdil a zároveň doporučil kemp podobného charakteru, jen o pár desítek metrů dál.. Bylo neskutečné vedro, děti dávno spaly, my jsme dali rychlou sprchu ve dvě ráno a ulehli taky. Ráno, při mytí vlasů už kolem oxidoval majitel - no....když "rozhodím vlasy", vždycky někdo očumuje, tentokrát to ale bylo spíš ze strachu, abychom neutekli bez zaplacení. Sice přesně nevím, za co si těch v přepočtu 700 majitelé naúčtovali - přijeli jsme nad ránem, zdrželi se jen do devíti ráno, sprchy byly tak špinavé, že se nedaly použít a na wc jsem dětem zakázala byť jen nahlédnout. Opět jsem byla vděčná za naše zázemí s čisťounkou koupelnou a voňavým záchůdkem. Paní majitelka - Dragica se nám přišla představit v bílé krajkové halence. Chuti obdarovat ji savem ve spreji, okenou a hadrem jsem odolala. Překonal se i Ondra, kterému na oblíbenou lehkou skládací židličku při pití kávy usedl obtloustlý pan majitel, aby zapředl přátelský hovor na téma, jak jsou Češi nejlepší hosté a taky aby vysondoval, jak dlouho se zdržíme, potažmo, kolik z nás vyždímá. Jeho smutek z našeho odjezdu byl skutečný. V Paklenici jsme se nezdrželi - je 37° a lezecké vybavení zůstává tedy nevybaleno.
Periferně jsem zahlédla mávající paní Dragicu - sice jsem jí nezamávala, ale ani jsem jí neřekla, že je prase - učím se sebeovládání. Ondra kemp pojmenoval "U špinavýho cecku".
Asi rozladěním, smutkem z odchodu paní, ke které jsme měli namířeno a shodou dalších okolností, jsme jaksi pořád nenatankovali a v pustině opět trnuli, že někde zůstaneme stát, když se náhle před námi objevila informace, že benzínka je na obzoru - jakou radost dokáže způsobit taková hovadina.
Jenže......ehm....mělo se dostavit další překvapení. Že se něco děje jsem pochopila hned, kdy se Ondra po zaplacení mezi dveřmi benzínky zase otočil na patě a s ledovým klidem následně vrátil do auta. Chorvat se ani nesnažil hrát divadlo a peníze beze slova vrátil - v přepočtu šlo o rovných 800 Kč - asi běžné - nejspíš to zkouší na každého cizince spoléhaje na neznalost bankovek. Berte to jako varování. Obdivuji mého manžela nejen za to, že podobné situace řeší s ledovým klidem a bez emocí. Za co Ondru nechválím je nedbalost, s jakou nosí v hrsti štos bankovek a ukazuje tak lapkům, jak je snadné, nechat se obrat. Dobro došli!!! A dejte si majzla!
Míříme na ostrov Hvar, kde máme pronajatý celý dům - rovněž osvědčený. Je zde 5 ložnic, dvě kuchyně, tři koupelny s wc, obří balkon a terasa s krbem- takže si užijeme prostory, jaké nemáme ani doma. Ovšem.....až o den později, protože máme lehký náskok, musíme jednu noc strávit jinde. Máme domov na kolečkách, ale v tom vedru a při absenci stromů, které by poskytly stín, to teda není žádná hitparáda. Při hledání zázemí jsem objevila ukazatel na "Kemp Ivan". Jde o jmenovce, tedy to bude asi ono!! Co následovalo, se nedá popsat slovy a fotit jsem to nemohla, protože jsem si strachy ani nevzpomněla, že vlastním foťák. Silnice - polňačka - prudké klesání - že by se pěší bál, že upadne a bude se kutálet dolů, zátočiny v ostrých úhlech a to vše se stupňovalo a vedle "Macocha" bez svodidel...no a do toho můj řev a vzadu vyděšený děti.
"To fakt nedám!!" řekl Ondra. On řekl, že to nedá!! Cože? To nikdy neříká. No, tak to nedá, to je jasný. A jak vocaď vyjedeme? "Nevím." řekl zase on. On neví? On vždycky ví, tak to je jasný, to odtud nevyjedeme. Ani vynadat mu nemůžu, protože ten debilní nápad byl můj. Dostala jsem ho do toho já, zničila jsem mu život, nikdy mě neměl potkat..... "Ven!" vytrhává mě z úvah nad dalšíma hovadinama opět on. Vyhnal nás z auta, což nikomu z nás nevadilo, odkejval mi instrukce k případnému výskoku "z plavidla" a za půl hodiny jsme se dojatě objali.
No, dokázal to.....pak jsme to zapíchli na první odbočce mezi olivovníky, dali každý jedno pivo a usnuli se vším otevřeným (krom ledničky a záchodu), co se jen v tom autě otevřít dalo - bylo 27° celou noc.
Dalšího dne jsme už jen dojeli na zmíněnou "ubikaci" a bez komentáře jsme se smířili s tím, že za 3000 denně zde nejsou ani osušky a zásoby toaleťáku. Jak jsem už zmiňovala, vše mám s sebou, tudíž mě nemůže nic zaskočit.
Pokud se chystáte taky na ostrov, doporučujeme nakoupit potraviny před najetím na trajekt, na ostrově je jednak vše drahé, výběr nulový a jednak vás ještě natáhnou. U ovoce je zbytečná informace o ceně, jelikož na váhu stejně nevidíte - dva melouny, dva chleby (veky), dvě mlíka, dvě piva a šest jablek vyšlo skoro na 1000 Kč. Prodavač, jako by z oka vypadl pumpaři, o kterém píšu výše.
Abych jen nekritizovala.......moře je nádherné a plavat je příjemnější a efektivnější, než chodit běhat, potit se přitom a dejchat prach. Poskytuje tolik příjemného pohybu, že i jedinci, jež si potrpí na ultraštíhlou figuru můžou klidně v noci žvýkat "pršut", zapíjet ho pivem a před spaním sežrat kilovej kýbl tučné smetany - to mi teda bude chybět. No a komu by nechyběly noci s otevřeným oknem rovnou nad mořem, usínání při šplouchání a pleskání vln. O cikádách a čistém hvězdném nebi nemluvě.
Největší potěšení mi ale přinášel pohled na děti, které si blbnutí v moři užívaly nejvíc.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2017 až duben 2018
  • 9 880 zobrazení
sd-lobkovicak
Dnes jsme si opět užili moře a zaskákali jsme si na molu. Jako suvenýr si děti odvezou moře v malé skleničce. Při balení jsme si všichni říkali, že se těšíme domů, ale bylo to tu skvělé. Děti si užily závěrečnou diskotéku a další zábavné hry. Zítra se naposledy vykoupeme, dáme poslední zmrzlinku a v šest večer se vydáme k našim domovům. Plánovaný příjezd ke škole je okolo 11 hodiny dopoledne. Už se na vás moc těšíme :).
více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • 5.7.2013
  • 8 842 zobrazení
mysticsmile
Kdo o minulé sobotě a neděli navštívil Boskovice, zejména prostory kolem zámku, nestačil se divit. Ze všech stran voněla husí pečínka, ozýval se typický ruch starobylého jarmarku a z velkého pódia se linulo dunění hudby přerušované vřelým potleskem nebo smíchem dětí. To podle toho, kdo byl právě na jevišti. Zda hudebníci, či umělci s veselými pohádkami. A hlavně bylo všude obrovské množství lidí. Takové, že téměř nebylo k hnutí. Proč sem po oba volné dny směřovaly nekonečné davy?
Ve dnech 1. a 2. října 2011 proběhly tradiční Husí slavnosti, tentokrát již osmý ročník. Dvoudenní maratón zábavy a dobrého jídla zahájil starosta města společně s přáteli z belgického Frasnes-lez-Anvaing a polské Rawy Mazowiecke.
Poté se již program rozběhl naplno. A jaká by to byla lidová veselice bez národopisných písní a tanců. Také proto celý program otevřel folklórní soubor Velen působící při Kulturních zařízeních Boskovice. Letos oslavil úctyhodných šedesát let svého trvání. Hned po něm zaplnili hlediště improvizovaného amfiteátru v parku před zámeckým skleníkem naši nejmenší, aby shlédli pohádkové představení divadla Genus Brno s názvem Cirkus bude. Však to také cirkus byl. Děti se smály, tancovaly a o teplém slunečném dni to byl výjev jak o z Úprkových obrázků. Příznivci folku si přišli na své, když se na scéně představila skvělá boskovická kapela Prak. Začátek odpolední zábavy opět patřil dětem. Přijela za nimi dlouho očekávaná kapela Maxim Turbulenc a ti to teprve rozjeli. Z reproduktorů duněl hit za hitem a caparti se dosytnosti vyřádili. Slunce se pomalu chýlilo za lesy, stíny se prodlužovaly, tak byl čas na pomalé zklidnění a ukončení prvního dne Husích slavností. Důstojný rámec úvodního dne zajistila naše přední country a folková zpěvačka Věra Martinová s přáteli. Zahráli a zazpívali kromě zcela neznámých skladeb, jež se z rádií moc neslyší, též osvědčené hity jako třeba „Malý dům nad skálou.“ Své vystoupení zpěvačka skvěle zakončila středověkou pomalou baladou „Batalion“, jež je známá nejen z jejího repertoáru, ale též od jedinečných Spirituál kvintet či českobudějovických Minnesengrů. S posledními tóny tklivé starodávné písně se pomalu na celý areál snášel soumrak a spokojení diváci se počali rozcházet ke svým domovům. První den jich přišlo na 5200, což je absolutní rekord v osmileté historii Husích slavností.
Když se hned druhý den v neděli Slunce prodralo nad okolní lesy a hlediště se opět pomalu plnilo, moderátor ředitel KZMB PaedDr. Oldřich Kovář všechny opět přivítal a pozval na jeviště děti z folklórního souboru Borověnka, jehož zřizovatelem je Dům dětí a mládeže v Boskovicích. Připomenul, že toto těleso rozdává radost již dvacet let od svého založení. Malí tanečníci pod vedením Aleny Stloukalové, Báry Faltýnkové a Andrei Staňkové nastudovali a předvedli roztomilé pásmo tématicky zaměřené přímo na Husí slavnosti.
Potom v krátké pauze, která je nutná pro přestavbu scén a seřízení zvuku seznámil PaedDr. Oldřich Kovář s dalšími aktivitami, jež se v průběhu slavností konají na jiných místech: Jízdy na koních, Všehodílna Blanky Matuškové nabízela možnost výroby drobných dárků, skákací atrakce, ve skleníku probíhala ochutnávka pečínky, v muzeu gastrodílna a za muzeem velká soutěžní výstava chovatelů drobného zvířectva – tentokrát okresní. V neposlední řadě byla zpřístupněná i radniční věž.
V 11 hodin se hlediště opět zaplnilo dětmi, aby zhledli veselé pásmo pohádek Krejčík Honza. Umělci byli skvělí, hýřili vtipem, dobrými nápady, drobotina i s dospělými se výtečně bavili.
Po dobrém obědě, kdy mnozí neodolali husím specialitám byl čas jako stvořený pro dechovku. Představila se Boskovická kapela. Pod vedením Zdeňka Jindry zahráli muzikanti od podlahy známé „dechovkové hity“ a milovníci lidových tónů si přišli opravdu na své. Žánry se rychle střídaly, po dechovce pozval PaedDr. Oldřich Kovář do hlediště opět naše nejmenší k pokračování skvělého pásma Krejčík Honza divadla z Nymburka.
Koho nezaujal kulturní program mohl využít nedělní odpoledne k prohlídce velkolepé výstavy drobného domácího zvířectva. Však tu bylo podle slov vedoucího expozice Radka Blažka sto osmdesát králíků, sto holubů a šedesát voliér drůbeže. Zatímco dospělí obdivovali různé opeřence či ušáky v klecích, děti se zabavily jízdou na konících a to přímo v areálu výstavy. Ve vestibulu muzea se představila Střední a vyšší odborná škola Hybešova svou gastrodílnou, krásnými výtvory z melounů a na Hradní ulici si přišli na své milovníci historické i současné zemědělské techniky. Staré nádherné pečlivě naleštěné stroje z dob první republiky a těsně po válce zde udržovali v provozu pracovníci a studenti SOU André Citroëna Boskovice. Však pravidelné bafání stabilních motorů bylo slyšet již zdaleka. Současně zde vystavovali též ryse novodobá francouzská osobní vozidla, které prodávají a v rámci odborného výcviku též odborně servisují. Obří moderní traktory New Holland přistavil na obdiv nový sponzor Husích slavností Agrotechnic Moravia.
Ale blížila se šestnáctá hodina s ní i vyhlášení výsledků soutěže o nejlépe připravený kynutý houskový knedlík. Tak tedy rychle zpět na hlavní pódium u skleníku. Zde již bylo vše připraveno, na jevišti stály půvabné studentky Střední a vyšší odborné školy Hybešova, s nimi jejich ředitel Ing. Pavel Vlach, též profesionální kuchařka Lenka Svobodová. Nechyběla krajská radní JUDr. Marie Cacková a starosta Boskovic Ing. Jaroslav Dohnálek, kteří se ujali předání cen. A jak celá soutěž dopadla? Přihlásilo se pět restaurací. Třetí bronzovou příčku obsadila restaurace Sudický dvůr, stříbrná byla restaurace Záložna a konečně první místo za nejlepší knedlík získal Katolický dům. Všichni obdrželi diplom, láhev sektu a keramickou mísu na knedlíky z dílny manželů Růžkových, kteří tímto reprezentovali nedaleký Kunštát, kde se keramickému řemeslu velmi daří. Vítěz obdržel též zvláštní cenu, jíž byla živá husa. Však se také hlasitým kejháním ještě před začátkem slavnostního ceremoniálu prozradila.
A opět nastal závod s časem. Rychle se přesunout s fotografickou a televizní technikou přes davy lidí do areálu za muzeum, kde se opět vyhlašovaly výsledky. Tentokrát nešlo o knedlíky, ale i tak to mělo s jídlem cosi společného. Vrcholila soutěž mezi chovateli drobného zvířectva. A ještě se stihlo pogratulovat předsedovi základní organizace chovatelů v Boskovicích panu Jiřímu Musilovi k jeho pětasedmdesátinám. Je též nejdéle funkčně činným členem okresní organizace a všestranným chovatelem.
A jak soutěž dopadla: V kategorii králíků získala první místo ZO CSCH Boskovice s počtem bodů 1134. U drůbeže drží prvenství ZO CSCH Olešnice – 842 bodů a v holubech je též nejlepší a první místo získala ZO CSCH Olešnice - 1130 bodů.
„Chtěl bych poděkovat všem za uspořádání úspěšné výstavy. Věřím, že se zde v příštím roce u příležitosti Husích slavností opět v hojném počtu sejdeme.“ Těmito slovy uzavřel vyhlašování výsledků a tím i celou výstavu starosta Ing. Jaroslav Dohnálek. Krajská radní JUDr. Marie Cacková na sebe prozradila, že na tyhle akce chodí moc ráda. „Bohužel Vás již není mnoho, o to víc Vám děkuji a přeji mnoho dalších chovatelských úspěchů,“ zakončila své vystoupení. Úplně nakonec si vzal slovo ředitel Kulturních zařízení PaedDr. Oldřich Kovář: „Bez Vás chovatelů si nedovedu Husí slavnosti již představit. Díky Vám jsou rok od roku lepší. Ať se daří, hezký zbytek odpoledne.“
A jako na vojně, další zrychlený přesun v plné polní, tedy s foťáky, kamerami a stativy, zpět na hlavní pódium. Program letošních Husích slavností uzavírali známí zpěváci Láďa a Tereza Kerndlovi. Jenže jejich koncert už byl v plném proudu a dostat se přes masu lidí před pódium bylo zcela nemožné. Riskovat poškození drahé citlivé techniky v tlačenici jsem riskovat nechtěl, tak jsem se raději zastavil u stánku mistra kováře a pokochal se s mnoha dalšími jeho uměním. A pak jen rychle zdálky několik záběrů na film. Byl nejvyšší čas, vystoupení populární pěvecké dvojice právě končilo. K mikrofonu naposledy přistoupil ředitel Kulturních zařízení města PaedDr. Oldřich Kovář coby skvělý moderátor a mile se naposledy rozloučil: „Je dobojováno. Osmé Husí slavnosti v Boskovicích končí. Já Vám děkuji za Vaši návštěvu a přízeň, těším se, že se na některých dalších našich akcích potkáme. Přeji Vám krásný zbytek víkendu, buďte nám nakloněni. Mějte se krásně, máme Vás rádi. Nádherný večer.“
Na tomto místě se sluší ještě poděkovat všem sponzorům, kteří přispěli: Jsou to: Město Boskovice, Jihomoravský kraj, Maxprogress, Itab, Boskovické noviny, AŽD Praha, COOP Jednota, pivovar Černá Hora, SOŠ a SOU André Citroëna, SOŠ a VOŠ Hybešova, Agrotechnic Moravia, bezpečnostní služba Argus a Stavkom, spol.s r.o. Boskovice.
Více: www.boskovice.cz
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
  • 20.2.2007
  • 8 706 zobrazení
belishek
Kategorie: práce
více  Zavřít popis alba 
  • září 2006 až květen 2007
  • 7 780 zobrazení
petruno
Sedlo Bavela http://www.turistika.cz/mista/coll-de-bavella a výstup na pravou stranu do hor , překrásné lezení k oknu "Bombový kráter" http://www.korsika.name/jih/bavella.html a zpět do sedla , cestou do kempu , korida na polodivokých prasatech , Solenzara http://korsika.ikn.cz/mesta/sari-solenzara/ , kaskády Polischelu - úžasný kaňon http://vandr.hu.cz/korsika/korsika1.html , Několik dní jsme věnovali i koupání v moři a tak se nám dovča krátí, budeme se pomalu připravovat na cestu domů. Část účastníků zdolala nejvyšší horu Korsika Monte Cinto http://francie.orbion.cz/korsika/pruvodce/monte-cinto-538/ , někteří okusili vrcholovou trasu která vede téměř přes celou Korsiku GR 20 http://francie.orbion.cz/korsika/pruvodce/gr20-542/ .Závěrečný večírek, hurá na trajekt, ráno se probouzíme v Itálii. Nikam nespěcháme a tak zastávka v Benátkách http://cs.wikipedia.org/wiki/Ben%C3%A1tky je na trase k domovu. Komplikace v podobě poplatku za vjezd autobusu na parkoviště v Benátkách /450 E /nás donutila odjet do vedlejšího města a meziměstskou dopravou zpáteční lístek 2,5 E se nám zdál příjemnější obnos. Prohlídka města, v 19 hod odjíždí autobus zpět a teď už opravdu domů. Mezizastávka v Rakousku a ráno opět probuzení na rodné hroudě Ústí nad Orlicí neděle 10.7. 2011 http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Ast%C3%AD_nad_Orlic%C3%AD
odkaz na první část http://petruno.rajce.idnes.cz/Korsika_prvni_cast
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • červenec 2011
  • 7 086 zobrazení
sloupka
  • zima 2008/2009
  • 6 993 zobrazení
utulek-kh
  • leden 1980 až duben 2014
  • 6 200 zobrazení
ruda1
Na řecký ostrov Kréta jsme přiletěli 29.8.2012.Přistáli jsme v hlavním městě ostrova Heraklionu,pak jsme se přemístnili do místa našeho pobytu-hotelu Oceanis poblíž města Hersonisos.Tento ostrov se spoustou historických památek i přírodních zajímavostí měří 65x270km. Už z letadla byly vidět velké vlny v moři,které bylo takto živé téměř po celou dobu našeho pobytu,ale přesto jsme se denně koupali. Jeden den jsme měli vypůjčené auto,se kterým jsme objeli část ostrova.Nejdřív jsme jeli na Východ,cestou jsme se zastavili v klášteře sv.Jiří,v přístavním městě Agios Nikolaus a městečku Elounda,poblíž něj je ostrov Spinalonga,kam byli svážení malomocní z celé Evropy.Pak jsme se vraceli zpátky přes Heraklion,kde jsme byli náhodou svědky křtu malého děvčátka v pravoslavném kostele.Další den jsme jeli na výlet autobusem s řeckou průvodkyní,která studovala v ČR a poutavě nám vyprávěla o historii navštívených míst.Zastavili jsme se v moderní zpracovně vína na kopci s krásným výhledem, pak ve vesnici Gortyna, kde na nás dýchla historie např. ze zákonů vytesaných do kamene,které se staly základem evropského soudnictví, z kostela sv.Tita, z hudební školy Odeon,z asi 2000 let starých olivovníků a platanů.Navštívili jsme taky městečko Matala,které se na několik let stalo domovem Hippies,kteří bydleli v jeskyních ve skalách nad mořem.Bylo zde taky ideální místo k pozorování podmořského života.Cestou zpátky jsme se zastavili v jedné horské vesnici,pak jsme jeli přes Rethimon a Heraklion do našeho hotelu,kde na nás jako vždy čekala bohatá večeře a ochotný personál. Pobyt rychle utekl,byli jsme velmi spokojeni a zůstaly nám hezké vzpomínky.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • září 2012
  • 6 254 zobrazení
bele
ALB 437 - Z expedice LZB do Sardinie ve dnech 30.6.-9.7.2011 ze zpracovaných alb vypadlo městečKo Alghero, které leží na západním pobřeží Sardínie. Bylo naším dočasným domovém během celého pobytu, a je milé a malebné, s relativně příznivým klimatem oproti jihu, kde leží hlavní město Calgari.
Přezdívá se mu Malá Barcelona - jednak má katalánský vzhled, a také proto, že vzdálenost přes moře k Barceloně (španělská Katalánie) je 300 kilometrů.

V roce 1354 město dobyl král Pedro Aragonský a původní obyvatele nahradili noví obyvatelé z Katalánie a Aragonie. Údajně se zde dodnes mluví téměř čistou katalánštinou - keramické tabulky s názvy ulic jsou proto dvojjazyčné: nejen italsky, ale i katalánsky. V městečku Alghero je mezinárodní letiště, přístav, železnice a žije především z turistického ruchu. Je zde mnoho hotelů a restaurací, hodně služeb, hodně zábavy, což prý není na jiných místech ostrova až tak obvyklé.

Pro připomenutí přehled alb ze Sardinie do celého kompletu - třeba jako tip na dovolenou::

http://bele.rajce.idnes.cz/Lodi_na_Sardinii[/url]

[url=http://www.rajce.idnes.cz/a6997579]http://bele.rajce.idnes.cz/Bosa[/url]

[url=http://www.rajce.idnes.cz/a6998125]http://bele.rajce.idnes.cz/Grotte_di_Nettuno[/url]

[url=http://www.rajce.idnes.cz/a6998281]http://bele.rajce.idnes.cz/NIVOLA_vytvarnik[/url]

[url=http://www.rajce.idnes.cz/a6998321]http://bele.rajce.idnes.cz/Nuraghe_PALMAVERA[/url]

[url=http://www.rajce.idnes.cz/a6998482]http://bele.rajce.idnes.cz/Sassari[/url]

[url=http://www.rajce.idnes.cz/a6998546]http://bele.rajce.idnes.cz/Basilica_della_Santissima[/url]

[url=http://www.rajce.idnes.cz/a6998610]http://bele.rajce.idnes.cz/emoce_Sardinie[/url]

http://bele.rajce.idnes.cz/hlavni_mesto_Cagliari/#

[url=http://www.rajce.idnes.cz/a7004124]http://bele.rajce.idnes.cz/Sarda_plaze[/url]

[url=http://www.rajce.idnes.cz/a7004200]http://bele.rajce.idnes.cz/SARDA_tvare[/url]

[url=http://www.rajce.idnes.cz/a7004274]http://bele.rajce.idnes.cz/SARDA_zare
více  Zavřít popis alba 
393 komentářů
  • červenec 2011
  • 5 876 zobrazení
zilvar-bullsara
Psal se rok 2011 a my oslavovali Celosvětový den odzbrojení, Výročí vyrobení prvního Trabanta, narození Ericha Honeckra, dvacáte osmé narozeniny malého IFAnka a již šestý RETROvíkend. Tradičně se retro odehrávalo na úpatí Jizerských Hor v Bílém Potoce. Byli jsme vyzbrojeni kompletní koupelnou ze 70 let. Nechyběly prací prášky značky Radeon, Tix, Azur, mýdlo s Jelenem, východoněmecký fén Komet, východoněmecký holící strojek Bebo Sher, spousta bakelitu a dobových plakátů na kosmetiku. Toaleta byla vybavena stimulačním strojkem značky Vibro s několika nástavci, které zaručovaly úplnou spokojenost každé z dam přítomných na retru. Dále pro pány hojně ilustorvaná brožůra o východoněmeckých nuda plážích FKK a pro obé pohlaví byl nachystán originální toaletní papír z roku 1968 o vysoké tvrdosti a voskovém povrchu. Bohužel fotografie interieru nebyly dochovány.
n.p. Jednota podával první den řádně okoralé chlebíčky, druhý den byla servírována bramboračka domácí výroby. Stakánky ruské vodky jsme zapíjeli žlutou bo červenou limo z kolínských sodovkáren.
Taneční parket byl osvícen dvěma barovými retrolampami, hudební doprovod tvořili takové stálice jako Jan Cézar se svojí vyzitkou, Helenka a diskohrátky, J.Kratochvílová "já nebo ty, oba my jsme z jednoty" a mnoho dalších národních umělců. Jen Snad na soudružku Pelikánovou a její recitaci nedošlo...škoda
Večerní disko mocně pohybovalo se vším silonem, krepsilonem, tesilem, dederonem, plesnivou džínovinou. Každá hlava byla osazena brýlemi z n.p. OKULA Nýrsko. Ruská vodka tekla proudem, retro postavy se zmítaly ve svitu neonů z retrolamp.
Na druhý den delegátka Čedoku zorganizovala prohlídku továrny na Silon (původně rakouskouherská spřádelna pozn. redakce). Jaké překvapení bylo, když jsme do objektu dorazili a retro prostředí nás bouchlo ihned na vrátnici. Staré píchací hodiny od Elektročasu napojené na mateční hodiny nás na vstupence upozornily v jaký čas přicházíme. Ve vrátnici nechyběla lednice z n.p. Elektorsvit a jednovařič z Hlinska na dobrou zrnkovou kávu. Na věšáku vysela uniforma lidových milicí.
Manželé Šerclovi nas provedli krásným historickotechnickým objektem. Jenž byl plný dobových artefaktů. V druhém patře byla expozice leteckých motrů. Mezi obřími motory se krčil ve výklenku malý OZAP mlýnek na zrnkovou kávu z roku 1987. Majitel si jeho schopnosti nemohl vynachválit. Celá prohlídka byla nesmírně zajmavá a poučná, jistě se sem v dohledné době ještě vrátíme.
Po prohlídce proběhl retro oběd na Bártlově Boudě. Pan vrchní v kožené vestičce nám přeléval polévku do talíře ze servírovacích hrnečků . Bohužel oproti minulému roku chyběly lžíce Jednota.
Po návratu proběhlo přezkoušení malého IFÁnka proškoleným pracovníkem z veb Trabant Zwickau Automobilwerke s pobočkou v Příšovicích. Večer volná zábava ve společnosti Stolichnaye a východoněmeckých vypalovaček na gramodeskách od firmy Amiga.
Třetí den jsme nasedli do svých lidových východoněmeckých automobilů a vydali se ke svým domovům.
Kategorie: autakulturaoslavy
více  Zavřít popis alba 
  • léto 2011
  • 5 787 zobrazení
vyrabimesdetmi
  • únor 2006 až duben 2014
  • 6 395 zobrazení
blanulik
narodila se: 17. 3. 2011 plánovaným císařským řezem ve spinále, protože seděla v bříšku jako buddha - byla zadečkem dolů. 3050g, 50 cm uuuuřvaného neskutečného štěstí. Tatínek příseděl celému porodu. Porod proběhl nádherně dobře, jen maminka se z bolavé jizvy pár dní vzpamatovávala. Ale nalitá prsa a jejich usilovné sání bolí více :o) Obě jsme ale v pořádku. Z porodnice nás pustili na první jarní den a krásně svítilo sluníčko :o) Nyní si celá novopečná rodinka zvykáme na domov ve třech... tedy čtyřech, promiň, Čertíku ...a užíváme si malého hodného človíčka :o)

- první 3 měsíce:
Kategorie: děti
více  Zavřít popis alba 
  • březen až červen 2011
  • 5 079 zobrazení
srdcemprokocky
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • březen 2013 až květen 2015
  • 4 752 zobrazení
dani333
více  Zavřít popis alba 
446 komentářů
  • jaro 2014
  • 4 734 zobrazení
utulek-kh
  • leden 2004 až duben 2013
  • 4 544 zobrazení
dejavu26
Našli domov - fotogalerie
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • podzim 2007
  • 4 473 zobrazení
laco12
  • prosinec 2014 až duben 2015
  • 3 929 zobrazení
Reklama