Hledání

44 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

kalenata
V sobotu 24. května se družina Bobrů vydala splnit podmínky odborky poutník. Kluci si sami zvolili cíl výletu, sepsali potřebné vybavení a naplánovali, co se bude vařit v kotlíku. Díky počasí vše dopadlo na výbornou. Poutníci se v mapě neztratili, i ohýnek z mokrého dřeva se nakonec rozhořel. Nechyběly ani lesní hry a památka na blízký kalenský kopec Rovně - torna plná vlastnoručně nasbíraných achátů.
více  Zavřít popis alba 
  • 24.5.2014
  • 68 zobrazení
  • 0
modryklic
trasa: Všeradice>Stožec>Voznice, Chouzavá>Mníšek pod Brdy; svačinu chystáme nějaké jiné skautce, Švábka a Škubi rozdávají nášivky Pěšáků a Draků na kroj, cestu do kopce nám ulehčuje pospisová hra, na Stožci se seznamujeme s Pepíčkem, celou výpravu stezkujeme (děkuji rádcům:)), doprovází nás Martina a těší nás svou speciální cukrářskou pečenkou, v něděli jsme želvičkujeme a fotíme se v družinách, těsně před Chouzavou zasedáme s celým SENÁTEM, obědváme "lesní párky v rohlíku" a nakonec směřujeme s malým zraněním Kiki do Mníšku na autobus.
více  Zavřít popis alba 
  • 13.9.2009
  • 150 zobrazení
  • 0
strediskoleknin
13. – 15. 3. jsme se vypravili ve složení Anička, Alča, Vendy, Martin, Verča, Vlasta a Kameníček do skautské klubovny Chrudimských skautů.
Sraz jsme měli v 16.40 u klubovny, Vlasta nám do auta vzal naše zavazadla a my se vydali na autobus. Kolem 18 hodiny jsme dorazili do klubovny. Chvíli jsme se rozkoukávali a vybalovali, někteří večeřeli. Zahráli jsme si nějaké hry, nejprve nějaké improvizační z pořadu partička, pak každý hádal co má na čele. Vlasta nám nakonec ještě pustil před spaním pohádku Tři bratři.
Druhý den ráno nejprve Vlasta a Kameníček vyrazili na nákup a kolem 8 byl budíček. Po snídani se část z nás vydala s Vlastou a Verčou do nedalekého bazénu, Kameníček mezitím chystal oběd. Odpoledne jsme se vydali na menší výšlap do Slatiňan a do městských lesů na Podhůru. Navštívili jsme např. zámecký park ve Slatiňanech, kočičí hrádek, kde se Kameníček s Vlastou pokoušeli dostat „hlavním vchodem“ do hrádku. Na to jak je malý, se to oběma, kupodivu, bez problému podařilo. Další zastávka byla na opravené vyhlídce na Chlumu, dále kolem lesní tělocvičny, ale tu jsme nemohli využít, jelikož nám nepřálo počasí a mrholilo. Poslední zastávkou byla rozhledna Bára a zbývaly poslední 3 km zpět do Chrudimi. Po příchodu jsme se usušili, převlékli a uvařili si čaj a odpočívali. Po večeři jsme si pouštěli písničky a tancovalo se. Před spaním jsme si pak ještě pustili film.
Druhý den jsme po snídani udělali velký úklid klubovny a hráli hru se slovy – kontakt. Před dvanáctou hodinou jsme vyrazili na autobus. Těšíme se na další výpravu.
více  Zavřít popis alba 
  • březen 2015
  • 79 zobrazení
  • 0
michalmkm
13. – 15. 3. jsme se vypravili ve složení Anička, Alča, Vendy, Martin, Verča, Vlasta a Kameníček do skautské klubovny Chrudimských skautů.
Sraz jsme měli v 16.40 u klubovny, Vlasta nám do auta vzal naše zavazadla a my se vydali na autobus. Kolem 18 hodiny jsme dorazili do klubovny. Chvíli jsme se rozkoukávali a vybalovali, někteří večeřeli. Zahráli jsme si nějaké hry, nejprve nějaké improvizační z pořadu partička, pak každý hádal co má na čele. Vlasta nám nakonec ještě pustil před spaním pohádku Tři bratři.
Druhý den ráno nejprve Vlasta a Kameníček vyrazili na nákup a kolem 8 byl budíček. Po snídani se část z nás vydala s Vlastou a Verčou do nedalekého bazénu, Kameníček mezitím chystal oběd. Odpoledne jsme se vydali na menší výšlap do Slatiňan a do městských lesů na Podhůru. Navštívili jsme např. zámecký park ve Slatiňanech, kočičí hrádek, kde se Kameníček s Vlastou pokoušeli dostat „hlavním vchodem“ do hrádku. Na to jak je malý, se to oběma, kupodivu, bez problému podařilo. Další zastávka byla na opravené vyhlídce na Chlumu, dále kolem lesní tělocvičny, ale tu jsme nemohli využít, jelikož nám nepřálo počasí a mrholilo. Poslední zastávkou byla rozhledna Bára a zbývaly poslední 3 km zpět do Chrudimi. Po příchodu jsme se usušili, převlékli a uvařili si čaj a odpočívali. Po večeři jsme si pouštěli písničky a tancovalo se. Před spaním jsme si pak ještě pustili film.
Druhý den jsme po snídani udělali velký úklid klubovny a hráli hru se slovy – kontakt. Před dvanáctou hodinou jsme vyrazili na autobus. Těšíme se na další výpravu.
více  Zavřít popis alba 
  • březen 2015
  • 44 zobrazení
  • 0
provencu
Zájezd vedla Maki Strnadlová. Mlha jako vždy,ale my si to i tak užili. Já se vydal se dvěma klienty na druhou stranu, sjezdovka Jáchymovská. Terén nesjízdný, tak z toho vzešla lesní výprava a zpět po staré 1-sedačce,která se má příští sezonu zavřít a místo ní bude nová 4-sedačka. Nakonec pár veselých skupinovek.
více  Zavřít popis alba 
  • 2.2.2014
  • 51 zobrazení
  • 0
corax
Výprava za šumavskými druhy. Cílovým druhem byl tetřev hlušec (Tetrao urogallus), podařilo se pozorovat jednu samici. Dále jsme pozorovali jednoho tokajícího jeřábka lesního (Bonasa bonasia) a v NPR Boubínský prales našli dva datlíky tříprsté (Picoides tridactylus).
více  Zavřít popis alba 
  • 2.4.2016
  • 44 zobrazení
  • 0
skaut-jevicko
- tradiční skautská vánoční výprava do hor - tentokrát se zúčastnily tyto oddíly Svazu skautů a skautek České republiky - 24. chlapecký Jiříkov, 28. chlapecký Jevíčko a 38. chlapecký Moravská Třebová. Z programu - SOBOTA - příjezd a zabydlení v klubovně vrchlabských skautů; NEDĚLE - celodenní výlet do Špindlerova Mlýna = bobování, pytlování, nadílka a zpívání koled lesní zvěři; večer slavnostní večeře, vánoční nadílka spolubratřím a následná hostina; PONDĚLÍ - výprava na Sněžku - startovali jsme v 7:30 ze Strážného (-8°C) přes Hříběcí boudy, Rennerovky, Chalupu Na Rozcestí (první výškový tábor), Výrovku, Luční boudu (druhý výškový tábor, který se stal cílem většiny účastníků) až na vrchol Sněžky (-14°C, vítr 7m/s) = celkem 26km, nastoupáno cca 1200m při převýšení 850m - jelikož jsme se z bezpečnostních důvodů museli vrátit za světla, tak si všichni sáhli na dno a někteří i hlouběji :); ÚTERÝ - velký úklid, balení a cesta domů...
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2009
  • 210 zobrazení
  • 1
bannditos
Druhý ročník předvánočního prkýnkování v Orlických horách ve skiparku Červená Voda. První den jsme si zajezdili na prkýnkách bez front na lanovku a přeplněných sjezdovek. Večer jsme se pobavili a popili ve společenské místnosti našeho útulného penzionu. Druhý den šla část výpravy znovu jezdit, ostatní jsme šli na procházku, avšak do namyšleného cíle se nám nepodařilo dostat, protože lesní cesta byla uzavřena nejspíš kvůli padajícím stromům.
více  Zavřít popis alba 
  • 21.12.2014
  • 159 zobrazení
  • 0
beruskyy
Tento rok byl tábor trocu jiný, neboť jsme putovali po Slovensku. První víkend jsme byli v Bratislavě. V neděli jsme se přesunuli na skautskou základnu do Zvolenské Slatiny, odkud jsme podnikali výpravy za poznáním Slovenska. Druhý týden jsme pak trávili společně s bratislavskými skauty na tábořišti v Oravské Lesné.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2018
  • 233 zobrazení
  • 0
atana
Dobytí jižního pólu.

19. Přední hlídka Royal Rangers – Příbram, uskutečnila o víkendu 15 – 17.2. 2019,
oddílovou výpravu na hájovnu Dědek u Rožmitálu pod Třemšínem.
Výpravu provázela po celou dobu hra – Dobytí jižního pólu. Dvě družiny, vždy po sedmi členech, představovali polárníky. Družiny – Norové a Angličané, podnikli nejen výstup a dosažení vrchu Třemšín – jižní pól, ale i mnoho doprovodných her a dovedností. Například: přepalování provázku, Lov na Tuleně, Blizárd, koulování a hry na sněhu, stavba nejvyšší věže ze špaget a gumových Medvídků a mnoho dalšího.
Zasněžené lesní prostředí bylo utvořeno pro rozličnou činnost. Ranní rozcvička ve sněhu a pod paprsky zářícího slunce, byla vždy v daném dni úvodem do dalších aktivit.
Pro mnohé děti bylo překvapením umývat se pouze ve studené vodě, nepřítomnost elektrického proudu a nutnost obstarat některé společné práce pro pohodový pobyt bylo však otázkou zvyku a překonání sama sebe.
Vždy v pozdním odpoledni a v podvečer, probíhal jak duchovní program, zpívání při kytaře, čtení slova z Bible i jeho výklad, ale také byl tento čas věnován dovednostním činnostem. Jeden den si mohli děti vlastnoručně svázat svůj zápisník. Někteří poprvé v životě měli v rukou jehlu a niť.
V nedělním dopoledni, poznali, jak je důležité naučit se spolupracovat při rozdělávání ohně pro vaření, nebo při chůzi v zasněženém neznámým lesním terénu.
Mnoho z nich poznalo svoje silné i slabší stránky.
V celé hře zvítězila družina Norů, tak jako Nor, Amundsen dobyl jižní pól, jako první.
Poděkování, patří Rožmitálským skautům za zapůjčení hájovny a všem dospělým, kteří vytvořili jedinečný program na víkend, jenž byl plný jarního slunce.

19. Přední hlídka Royal Rangers Příbram
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2007 až únor 2019
  • 20 zobrazení
  • 0
zbavitelovi
Radim s Jirkou se v úterý vypravili do Tatranské Lesné (penzion Karpatia). Odpoledne si udělali procházku kolem Studeného potoka přes Dlhý vodopád , kolem Rainerovy a Zamkovského chaty na Skalnaté pleso a potom dolů přes stanici Start do Tatranské Lomnice a na penzion do Tatranské Lesné. Druhý den nás probudilo nádherné "Babí léto", tak jsme vyrazili stejnou cestou až na Zamkovského chatu a pokračovali Malou Studenou dolinou na Teryho chatu. Po krátké zastávce zasněženou dolinou přes Priečné sedlo, kde se nám otevřely Tatry na všechny strany. Pokračovali jsme na Zbojnickou chatu a pak Velkou Studenou dolinou až do Tatranské Lesné. Ve čtvrtek byla jen krátká procházka kolem Štrbského plesa a jeli jsme domů připravit se na kolovou výpravu do Čech.
více  Zavřít popis alba 
  • září 2013
  • 72 zobrazení
  • 0
sonaajakub
Lesní porost, slatinné louky a rybník u železniční trati. Kousek ráje ve východních Čechách, která je zbytkem přirozeného lužního lesa pralesního typu. Rostou zde duby, které mají na svém životním kontě i kolem 300 let. Vyskytuje se zde mnoho druhů ptáků, měkkýšů a hlavně rostlin.

Tyto místa pamatují i zlé časy. A to v roce 1424 za husitských dob. V roce 1866 dne 21. června se zde odehrával nejtěžší boj této války mezi Rakouskem a Pruskem. Vedle hájenky je na památku památník v podobě ležícího lva. Památník je tento rok v opravě.

Tento rok byl cílem naší výpravy prstnatec májová (Daktylorhiza majalis), který je ohroženým druhem naší květeny. Ukrytá louka mezi starými stromy, skrývá záplavu růžových květů s tmavými skvrnami na jejich listech. Na velké louce pomalinku vystrkoval kvítka prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), bílé fousy vystavoval suchopýr, hadilku obecnou (Ophioglossum vulgatum) se nám nepodařilo tentokrát najít. V odvodňovacích kanálech se lebedila kuňka ohnivá (Bombina bombina) a vítr nám přinesl otakárka fenyklového (Papilio machaon), který ne a ne posedět.
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • květen 2018
  • 47 zobrazení
  • 2
vcelojedi
Poslední výprava s tradičním názvem Vánoční poslednička se uskutečnila od soboty 6. prosince do neděle 7. prosince 2014. Jak již tradice napovídá, vypravili jsme se na pomoc do Záchranné stanice pro živočichy ČSOP Vlašim.
Protože počasí v sobotu nepřálo našemu přechodu do stanice, zůstali jsme na noc v Podblanickém ekocentru, kde jsme vyráběli tuková krmítka, doplňovali keš ze série Lesních pokladů a hráli společné hry. Nechybělo ani tradiční zajištění stravování v našem podání - podávala se bramborová kaše s kuřecími kousky, krupicová kaše a špagety se sýrem a kečupem. Sobotní večer jsme zakončili společným filmem a večerkou.
Druhý den ráno nás čekal časný budíček a přesun do stanice, kde na nás čekala práce u ježků, které jsme vyčistili a nakrmili. Po obědě nám ještě zbyla chvíle času na práci, proto jsme vyčistili slepice a připravili jim novou podestýlku. Poté již nás čekalo tradiční zdobení stromečků pro zvířata v okolí stanice. Po celou dobu nám dodávalo sílu cukroví a dobroty z našich domovů.
Za dobrovolnou činnost mladých ochránců přírody mnohokrát děkujeme a těšíme se na další spolupráci v novém roce!
více  Zavřít popis alba 
  • 7.12.2014
  • 70 zobrazení
  • 0
partacihvozdna
Je začátek září a to znamená, že Parťáci startují!
První schůzka na hřišti......spousta nových - malých Parťáků (15 nových členů).......hry, soutěže, pravidla, rituály....snad jsme zvládli všechno? .........a nechybí rychlé špunty na oslavu nového roku s Parťáky a všem kamarádům na zdraví!
Druhý den, v sobotu ráno, vyrážíme na první výpravu za humna. Zkusíme poprvé oťukat nožky malých turistů. Startujeme v klubovně, nabalíme svačiny do batohů a vyrážíme. Kroky vedou na Osmek za "stolárnu", kde startuje dopolední lesní hra. Děti jdou po dvojicích podle fáborků a v lese je čekají jednoduché úkoly na 11 stanovištích. Poznávají zvířata, stromy, musí zvládnout lehké fyzické úkoly....dřepy, hod šiškou.....poznat 10rozdílů......
Náš dnešní cíl je ZOD Delta Štípa a jejich stroje na pole! :-) U vrátnice už nás očekává pan Čmelák, který se nám věnuje.....ale my máme ve svých řadách svého odborníka.....Kuba Gabrhelík, odborník na slovo vzatý, nás provází a komentuje dnešní exkurzy!!! Děti, včetně děvčat, zkouší stroje, volanty a veškerou techniku na vlastní kůži. Ostré sluníčko nad hlavami nás dnes provází celý den.................a proto odměna od "družstva" ve formě nanuků přichází právě vhod. Lízání ve stínu, foto u kraviček a poděkování panu Čmelákovi..........a další směr před námi. Štípa - Kostelec................. a v parku u lázní nás čeká měkká tráva a delší odpočinek. Vybalujeme svačiny, doplňujeme energii i tekutiny, válíme se v trávě........ještě jedna zmrzlá točená odměna ...........a šlape se dál.....jeden větší kopec a šup jsme na horizontu, už jen rovinka lesem k domovu. My si, ale zpestříme lesní procházku malou hrou k seznámení. Děti prochází kolem šesti stanovišti a vypráví o sobě ......jak se jmenují, co dělaly o prázdninách, jaký mají rádi sport, které je jejich oblíbené jídlo a čeho se bojí. Celý dnešní den nás samozřejmě potkávají molekuly, bomby, povodně a střílení.......... Poslední zastávka je na začátku pevné cesty v lese, kde se zavázanýma očima děti hledají svého pohádkového kamaráda. A již už míříme směr Hvozdná........s výhledem na Hvozdnou dáme kamínek, co dnes se nám líbilo a unavené nožky už šlapou po stezce k ceduli Hvozdná.....jedna bomba na zem a rodiče vítají svá robátka!
Ahóóój příště! :-)
více  Zavřít popis alba 
  • 10.9.2016
  • 371 zobrazení
  • 0
lotusesprit
Berchembogen - Vznikl ve druhé polovině 19. století jako lovecký zámek na území tehdejšího panství Chodová Planá. Jeho majitel, Jan Arnošt Berchem-Haimhausen, ho tehdy nechal vystavět jako místo pro občasný pobyt při loveckých výpravách. Zámek Berchembogen sloužil majitelům až do čtyřicátých let. Po roce 1945 připadl do majetku státu, který ho předal k užívání národnímu podniku Státní lesy. Jeho prostory obhospodařovala lesní správa až do počátku devadesátých let, poté v něm zřídila pohostinské zařízení. Jeho stavba byla projektována počátkem sedmdesátých let 19. století, pravděpodobně v souvislosti s Arnoštovou stavební aktivitou, pokračující budováním zámků Neuhaimhausen a Jalový Dvůr u Broumova a vrcholící výstavbou nového zámku přímo v Chodové Plané. Její dokončení bylo plánováno již na rok 1875, neboť toto datum nesla původní verze chronogramu, který měl být umístěn na budově. Vzhledem k prodloužení termínu dokončení stavby do roku 1876 však musel být samozřejmě změněn. Dvoupatrová zámecká stavba členitého půdorysu se vstupem pod ozdobným balkonem s několika nárožními rizality a arkýři byla završena dvěma příčnými sedlovými střechami se stupňovitými štíty. Podobu tohoto pseudogotického sídla dotváří množství profilovaných ostění a obdobných architektonických detailů, jakož i zaklenutí a výzdoba interiéru. V současné době v soukromém vlastnictví.
více  Zavřít popis alba 
  • 17.12.2018
  • 52 zobrazení
  • 0
pavel2015
Bílá skála, rozhledna Štěpánka

Polární výprava

Dítka se nechala slyšet, že na Velikonoce se rozjedou do všech končin tož jsem zůstal v Praze. Karlštejn byla turistická jednohubka by se neřeklo a člověk netrčel na bytě. Plány jsem spřádal na dalekou výpravu do končin, které moc proturistikované nemám. Navíc měla jet kamoška takže o zábavu a focení postaráno. Díky třem dnům v Praze jsem stihl výprodeje ve Sportissimu a nová, sytě oranžová bunda na modré obloze byl foto úspěch zaručen. Jenže jak to bývá člověk míní a osud/vyšší moc mění. Kamošku jsem napínal a neřekl kam se jede. Jen že to je vysoko a jedná se o světový unikát. Výsledkem sms-kové hry samá voda/přihořívá zůstala samá voda. :-D Jenže večer došla smutná zpráva bolesti v krku a hlavy. Ach jo. "Klasika" kdy něco člověk moc chce a nevyjde to. Ráno jsem se za ní přesto stavil, dary a drobnosti plné symboliky byly směněny za svatební koláčky. Aneb je dobré mít kamošku vypomáhající na svatbě hubnoucí do plavek. Výslužka zaručena. :-D

Vysněnou lokalitu jsem odsunul na jindy a nastoupil plán B. On je v merku i plán C neb tamní kraj ... to bude hafol návštěv. První odbočku po lesní cestě jsem nenašel tož na počest bloudění v mlze a druhé překročení 50-té rovnoběžky jsem postavil pidi sněhuláka (parafráze na Cimrmanovo Dobytí Severního pólu). Jeho dlouhý nos znamená - lesní cesta - tůdle nůdle / houby s octem. Ráno při baleni jsem dal rukavice stranou ... mno, chvilku by se šikly. Užívání sněhu super do momentu kdy člověk v nekotníčkových botech zapadne do sněhu nad kotník. I tak to bylo zábava. Když jsem dorazil na Bílou skálu, chtělo se mi brečet. Špica počasí, modré nebe bez mráčku super prolízačka s bambiliónem možností na focení a já zde trčím sám. Mimo turistickou stezku sem lezou jen hodně zapálení nadšenci. Hořekoval jsem něco ve smyslu to mi ten osud dělá schválně i jal jsem se alespoň slézti skálu. Tu na kterou jsem odložil modrý batoh focený z mnoha stran. Pak jsem vylezl za ním a ... ve mě zatrnulo, krve by se nedořezal. Já se zašprc a nemohl zpět. Panika na druhou, srdce bušilo až v krku. Nešlo o mediální humbuk - zavolat si hasiče na sejmutí ze skály (dítka by pukla smíchy), ale o neodhadnutí vlastních schopností a už bych nikam nevylezl. Leda tak na patrovou postel v dětské výšce. Nikde ani živáčka, pomalu sundavši foťák, sundání do batohu jsem šrotoval jak ze šlamastyky ven. Jeden pokus ... zpět. Druhý, zpět. Třetí se zadařil, batoh na dosah a kombinace širokého úchytu a pomalu vystrkující nohy se dílo zadařilo. Ufff. Přitáhnout batoh, přeskočit několika metrovou hloubku a hajdy na pořádný kus země/skály. Při odeznívání adrenalinu se zjevil pár mého, mladého věku. Začátek delšího povídání a společného focení jsem začal já: "Ani nevíte jak rád vás vidím." Každého napadne možnost se vyfotit. Mě ještě tlouklo srdce ze skalního masivu kde jsem se nemohl dostat dolů. Ono by stačilo kdyby mi někdo navigoval, kolik cenťáků chybí či kde se chytnou. To již nebylo potřeba a následovala "jízda" neb s paní jsme si padli do noty, alespoň co se týká ptákovin. Holubička byl její nápad a bez brýlí měla v očích rarášky s potutelným úsměvem. Přítel jevil o fous menší nadšení, ale též pro každou srandu. Všici jsme se shodli, že sem lezou jen blázni netušíce, že za chvíli dorazí procesí i s pejskem. Vzniklo spousta vzájemných fotek. Maje povolení - paní nemá s focením problém a při mé záruce výběru jen vhodných záběrů jsem pár dal na rajce. Vznikla i řada ryze soukromých, které jsem nepublikoval, zato sbalené poslal mailem. Maje na sebe kontakt jsem zato zkusit společnou turistiku ve čtyřech. Víte co se dá udělat ptákovin ve dvou párech? Ukecám-li kamošku, jsem pro. :-D Oni jsou ze severu, my z jihozápadu, sraz někde na půli cesty.

Plán trasy pro zvídavé byl upraven skutečností, že jedna lesní cesta je pouze na mapě a ve skutečnosti samá voda.
https://mapy.cz/s/3rzpT

P.S.
Synchronicita v praxi. S paní jsme dostali stejný nápad (ona o trochu dřív) s motivem: "Společná fotka pro kamošku". Došlo k ní při mých slovech: "Ještě mám jeden nápad ... " nevědouce jak to navlíknout, mě paní doplnila: "... společnou?" :-D

P.P.S.
Na titulní fotce ukazuji na Ještěd. Díky dobré viditelnosti bylo v dálce na horizontu i České středohoří. Nebo to byla "vlčí mha"? ;-)

P.P.P.S.
Páru děkuji za prima společnost a špica fotky. :-D

P.P.P.P.S.
Opraven plán trasy a přidána jedna fotka.
více  Zavřít popis alba 
  • jaro
  • 37 zobrazení
  • 0
vladar006
Zvláštní, jak jsou všechna jara stejná, plná totožných květů, barev i vůní, a přitom každé přináší jinou sestavu a jinou náladu. To letošní kromě několika slunných, horkých dnů, patří mezi posledními roky rozhodně k těm chladnějším a snad trochu méně příjemným, ale zase nás květy a díky vhodnému vlhku i patřičná svěžest těší o to déle.
Album je sestaveno ze dvou výprav, kdy první mířila tradičně nejen za hlaváčky a konikleci do Českého krasu a druhá, jak jinak, do Bílých Karpat. Tam jsem čekal v půli dubna, na velikonoce, pokročilejší kvetení, zvláště zpočátku se zdálo, že se s kvetoucími vstavači bledými ani nesetkám. První vstavače byly jen v poupatech, a byl jsem tak dost zklamaný, navíc letos mají svůj lesní rok - takže na loukách je jejich hledání téměř marné (kupř. na Drahách jsem nalezl jen 2 kvetoucí rostliny, jindy jich je tu mnoho desítek), zato v lesích jedou na plno, tam to kvete skoro vše. Jelikož jsem se procházel místy dobře známými, šel jsem na jistotu, ale jal jsem se bloumat i místy novými a zadařilo se mi tak nalézt řadu nových lokalit, zvláště na svazích a úpatí Studeného vrchu. Docela zabolí tamní holoseče, přímo v místech s výskytem vstavačů. Přesto se zdá, že se jim tam dlouhodobě daří a druhdy je lze nalézt právě na stanovištích jaksi pozměněných, třeba v těsném sousedství mladé smrčiny (překvapivě často), v jasenině či javořině - drobných enklávách v jinak přirozených buko-dubo-habro-lipových lesích. Ale tak jako tak, krásně tam bylo...
více  Zavřít popis alba 
12 komentářů
  • duben 2017
  • 56 zobrazení
  • 3
vru
V září 2009 jsme pozvali ke mě a Jorikovi na návštěvu sestřiny děti - Marťu, Jiříka a Anežku. První odpoledne jsme se byli koupat v Mariánském údolí, ale byla celkem zima. Děcka našli v rouře žábu a různě ji lákali ven. Druhý den dopoledne jsme hráli Duchy, Démony a Draky a odpoledne jsme se vydali (inspirováni včerejším večerním promítáním Gymplu) na legál. Doma jsme si nachystali šablony a sotva jsme dětem vysvětlili, jak zmáčknout sprej, byla celá zeď zbombená. Třetí den dopoledne jsme si udělali průzkumnou výpravu s baterkama do jeskyní na Bílé hoře. Ujela nám zpáteční šalina, ale všude okolo rostli švestky, špendlíky a hroznové víno, tak se nám čekalo příjemně. Naobědvali jsme se na Lesné u babičky a celé odpoledne hráli minigolf. Večer nás pak Bob zavezl do Blanska. Děti říkali, že se jim návštěva moc líbila, my s Jorikem jsme ještě pár dní leželi doma vyčerpaní :-)).
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2007 až září 2008
  • 109 zobrazení
  • 0
flesna
Elen ze spolča mladých vypráví: Do Mariazell dne 8. května 2012 (na svátek Panny Marie Prostřednice všech milostí) se pořádala tradiční pouť naší farnosti Brno-Lesné již po sedmé. Trasa vedla přes Brno, Znojmo, údolí Wachau, Mariataferl, Mariazell a zpětně přes Liliendfeld, Znojmo a Brno. První zastávka byla v Mariataferl, které je druhým největším poutním místem v Rakousku, v barokním stylu. Před bazilikou byl nádherný výhled do údolí Dunaje.
Následoval hlavní cíl naší pouti- Mariazell, největší poutní místo ve střední Evropě. Milostná soška je dodnes nazývána Magna Mater Austriae (tj. Velká Matka Rakouska) a Matka slovanských národů. Jako pozdrav do Mariazell z Brna jsme přivezli svíčku s obrázkem Panny Marie Svatotomské (ochránkyně Brna), která byla vytvořena sestřičkami klarisek ze Soběšic. Zde jsme prožili krásnou mši svatou s otcem Hovězem, otcem Ignácem (z farnosti Husovic) a dalšími kněžími z jížních Čech, celkem bylo sedm kněží. Také ministranti z Lesné ministrovali. Při mši svaté hrála na varhany naše paní varhanice Mgr. Jana Kubová a také mládež hrála a zpívala kytarové písně. Bazilika byla plná poutníků, protože z farnosti Brna-Lesné byly dva autobusy a z jižních Čech pět autobusů. Po mši svaté byla možnost nabrat vodu z pramene, účastnit se křížové cesty a obdivovat nádherné prostředí.
Zpáteční cesta nám rychle utíkala, neboť jsme ji měli podbarvenou hudbou a zpěvem (v rytmu Hosany, moravských i country písní).
Dá-li Pán, v hojném počtu pojedeme znovu na tradiční pouť 8.května 2013 :-)
více  Zavřít popis alba 
  • 8.5.2012
  • 163 zobrazení
  • 0
jnburian
Na páteční sraz opravného termínu Karpatského vandru se díky zásahům vyšší moci nakonec dostavily jen tři kusy, ale stejně byl bus tak narvaný, že do Buchlovských kopců supěl krokem. V Kloboukách byl však načas a tak jsme na kempovací rozhlednu Královec doskotačili před soumrakem. Z prozaicko-prostatických důvodů jsme zabydleli jen čtvrté, nikoliv poslední patro, ráno ale nezaspali a tak na východ sluníčka již bylo pohlíženo z nejvyšší galerie a s hrnkem kafe k tomu. Už za světla jsme s využitím dalekého výhledu a za pomocí všech orientačních výdobytků stanovili kurs a vyrazili, cestou krom vyhlídek občas neodolali ozobávání ostružin či přerostlých keříčkových "borůvek". Při polední pauze byla zjištěna ztráta hodinek, proto Pepa zůstal na stráži u batohů a vyčkával návratu záchranné mise. Ta byla natolik úspěšná, že krom postrádaného časoměřiče objevila i pěkný hříbek (který skončil v ešusu s těstovinami, kdežto hodinky se vrátily majiteli a formu nálezného zdokumentovala večerní skupinovka z Vršateckého podhradí (v kalíšcích byl nápoj vcelku stylový - karpatská hořká)). V pozdním odpoledni jsme schovali bágly u druhého kempu při Brezovej kaplnce, dali se do gala a zašli okouknout bradla a utrácet ojra na Vršatec, večerní program pak zakončil ohýnek. Přes noc se zatáhlo a po poklidném sbalení tábora padly s prvním krokem i první dešťové kapky, které hned přešly v slušný slejvák, až se stezka záhy změnila v soustavu bystrých potůčků, proto jsme potlačili romantické pudy a panoramatickou žlutou značku vyměnili za štěrkovou lesní cestu. Tu před Brumovem doplnilo ovocné stromořadí a hned bylo i co ochutnávat. Po návratu do civilizace byla kvůli nedokonalým antidešťovým pomůckám dána před návštěvou hradu přednost restauraci pod hradem, když v jejím interiéru došlo k stabilizaci stavu výpravy a my zamířili na hrad, mohli jsme kvůli polední pauze obdivovat pouze řetěz na vstupní bráně. I přes deštivou vložku a hradní nezdar se ale nálada účastníků vandru udržela až do konce v pozitivním levelu.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 30.8.2013
  • 137 zobrazení
  • 0
d-hfoto
Hlásím se Vám s dalším z mích cestopisných vyprávění, původně jsem avizoval na sociální síti cíl zámek Molitorov a Diblíkov ,ale nebyl bych to já,abych špatně neuhnul. Ale nic na plat jak již napovídá název alba špatně sem zabočil a na křižovatce nad Košicemi nastal čas na rozhodnutí nové trasy a posléze i nového cíle.
Rozhodl sem se pro zlatou střední cestu tudíž rovně za nosem tedy na Žandov, překásná lesní krajina dobrá silnice,takže to pelášilo samo. Nic méně kdyby sem se rozhodl pro cestu v pravo vyšlo by to nastejno jen bez té krajiny novým cílem se pro dnešní cestu stal Hrad Český Štemberk který byl zařazen do budoucích cílů, inu proč tedy ne zrovna dnes. Přez Žandov s Sudějov jsem to šinul a Uhlířské Janovice, dále přes Mitrov až do Nechyby kde sem se trhl směrem na obec Zalíbenou kterou jen okrajově míjím a řítím se dáll a dál do nedalekého cíle aby jsem dobil určený posázavský hrad pánů Štenberků.
Dále následovala cesta zpět do Hor Kutných,ale opět to nebyla cesta leda jaká namířil sem svou cestu přes Drahoňovice a jejich hasičskéhoho muze dále na Bělokozy a do známého sklářského města Sázavy pro políbení od své drahé. Bez delšího zastavení aby jsem neztuhl pokračuji na Talberk kde projíždím uzavírkou v jejímž konci míjím Silniční kontrolu naštěstí plně vytíženou abych se mohl zastavit přímo v obci Talberk u překrásného skalního masivu, pár snímků a hurá dál na Úžice. při výjezdu z poslední jmenované vsi se rozhoduji zda známou cestou rovnou dom...
Netrvalo dlouho a padl mi do oka název obce přímo přede mnou nese název Smrk krásný název krasné obce, bez delšího zdržévání projíždím směrem tam "Kde domov můj" jak nese nápis na průčelí domu spolu s bystou Praotce Čecha a jeho družinou. Zastavuji se až v daším městečku kde se nachází další zámek a tím je zámek v Zásmukách kam se blíže podíváme v jedné z příštích výprav. Čas se pomalu nachýlil a já začínal pociťovat lehkou bolest nohou tak sem bez jakýchkoliv dalších zastávek zamířil přes Suchdol přímo dom. Mějte se fajn zas a těším se u dalších cyklotoulek po Čechách se mnou.
více  Zavřít popis alba 
  • 24.5.2014
  • 100 zobrazení
  • 0
klubctyrlistek
Nesmysly v Kocourkově

Máme za sebou báječný týden v nejmoudřejším a nejbláznivějším městečku na světě, v Kocourkově.
Sešla se nás skvělá parta kluků a holek, tedy vlastně zastupitelů města v čele s nejdůvtipnější starostkou Monikou a nejváženějším místostarostou Davidem.
Hned první den po stavbě přístřešku a prvním zasedáním městské rady, kde jsme se navzájem představili, jsme vyřešili zapeklitý problém – jak se dostat do města Kocourkova. Ve dvou týmech jsme postavili železnici kolem celého města, koleje se na druhé straně dokonce podařilo propojit.
Následující den jsme se věnovali stavbě radnice, tedy několika radnic, ale protože ani jedna neměla okna, bylo potřeba do nich světlo v ešusech a jiných nádobách co nejrychleji nanosit. A protože zvídaví občané zjistili, že místostarosta David má tento den dvacáté narozeniny, bleskově jsme upekli chutný dost z kamení a listů a David si sfoukl klacíkové svíčky.
Ve středu byli vybráni vhodní občané do kocourkovské gardy. Přijímacím řízením prošli všichni a tak byl započat výcvik. Svoji udatnost gardisté prokázali na výpravě k lesnímu jezírku. Tam se ale většina gardistů proměnila v rybáře.
Ve čtvrtek jsme si nachystali chutné menu z přírodních materiálů a řádně posilněni jsme se následně věnovali sportovním soutěžím na Kocourkovské olympiádě. Proběhly disciplíny jako hod pírkem, golf s kostkou, přetahování se stromem nebo kolik dětí se pověsí na Davida. Odpoledne jsme využili slunného počasí a vyrazili k místnímu rybníku.
Pátek jsme pojali jako velkolepé vyvrcholení celého týdne. Hned ráno jsme se oblékli do slavnostních oděvů z přírodnin a všeho, co jsme po ruce měli a pak jsme se vypravili na honbu za pokladem. Odpoledne jsme opět vyrazili k vodě.

Každý den jsme samozřejmě podnikali výpravy po místním lese, během kterých jsme hráli spousty dalších her. Hledali jsme věci, co do lesa nepatří, chodili se zavázanýma očima, putovali po steskách vyznačených fáborky a plnili zašifrované úkoly.
Byl to zkrátka týden plný her, bláznivých soutěží a dobrodružných výprav jako v Kocourkově. Věříme, že si všichni odnesli spoustu skvělých zážitků.
Monika
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2018
  • 90 zobrazení
  • 1
reklama