Hledání

13 vyhledaných výsledků

35% sleva na vše!
-35 % s kódem

Vytvořte fotoknihy, pexesa, plakáty... do neděle se slevou.
Kód: NakupyOnaDnes

35% sleva na vše!
ikaa
Železniční most přes přítok Želivky poničený za druhé války tak, že se nedal použít, dva mosty přes ramena Želivky, které měly být dálnicí a opuštěný zámek Soutice
více  Zavřít popis alba 
  • 19.11.2018
  • 46 zobrazení
  • 0
jackal001
Bordeaux (vysl. [bordó] okcit. Bordeu vysl. [burdeu], latinsky Burdigala) je přístavní město na jihozápadě Francie, při ústí řeky Garonny do Atlantického oceánu. Živé obchodní a univerzitní město s bohatou historií je hlavním městem departementu Gironde a regionu Nová Akvitánie. Oblast Bordeaux je jednou z nejznámějších vinařských oblastí na světě s objemem asi 14,5 miliardy EUR. V oblasti je ale i významný průmysl, zejména letecký, technologický a informatický.
Historická část města se starým přístavem byla v červnu 2007 zařazena na seznam světového dědictví UNESCO.
Historie
Ve 3. století př. n. l. zde bylo město Burdigala, sídlo keltského kmene Biturges Vivisci, kteří zde razili zlaté mince. Roku 107 př. n. l. bylo v bitvě u Burdigaly poraženo římské vojsko, které bránilo své spojence Allobrogy, a jeho velitel, konsul Lucius Cassius Longinus v bitvě padl. Kolem roku 60 př. n. l. město ovládli Římané, kteří z přístavu dováželi olovo a cín. Stalo se hlavním městem Římské Akvitánie a vzkvétalo zejména ve 3. stol. Během 5. století bylo několikrát vypleněno a koncem 6. století se stalo sídlem hrabství a arcibiskupství v rámci merovejského království. V 8. století je vyplenili Arabové a po jejich porážce připadlo karolinské říši, muselo se však bránit nájezdům Vikingů a vzpourám Basků.
Město získalo na významu za vévodkyně Eleonory Akvitánské, která se stala francouzskou královnou a roku 1152 se po druhé provdala za Jindřicha Plantageneta, pozdějšího anglického krále. Za krále Eduarda, „Černého prince“ bylo hlavním městem nezávislého vévodství a 1453 bylo opět připojeno k Francii. Roku 1462 dostalo samosprávu a v 16. století k obchodu s vínem přibyl i zámořský obchod s cukrem a s otroky.
Roku 1653 je dobyl král Ludvík XIV. a v 18. století neobyčejně rozkvetlo. Velkolepá náměstí a asi 5 000 budov dnešního Bordeaux pochází z této doby. Baron Haussmann, dříve prefekt v Bordeaux, se inspiroval zdejším urbanismem při velkorysé přestavbě Paříže v 60. letech 19. století. Za Velké francouzské revoluce hráli liberální poslanci za Gironde – girondisté – významnou úlohu, než je radikálové začal pronásledovat. Za Napoleonských válek se začal stavět první kamenný most přes Garonnu, dokončený 1822. Roku 1858 bylo Bordeaux připojeno na dvojí železnici, severní a jižní, které se o dva roky později propojily mostem.
Za války v roce 1870 se sem uchýlila francouzská vláda, stejně jako za obou světových válek, za druhé války se však brzy přestěhovala do Vichy. V Bordeaux vznikla důležitá základna italského a německého ponorkového loďstva, které odtud operovalo v Atlantiku.[1] Po roce 1940 se vyznamenal portugalský konsul v Bordeaux, Aristides de Sousa Mendes, který vydal tisíce portugalských víz uprchlíkům před nacisty. Za války byla oblast Gironde jedním ze středisek odporu, koncem války se však jeho představitelé dohodli s místním velením Wehrmacht, že přístav a most nebudou vyhozeny do povětří, jak zněl Hitlerův rozkaz. Němečtí vojáci tak mohli bez překážek odejít, město však nebylo válkou téměř vůbec poškozeno.
Po válce prošlo město velkými změnami. Přístav byl přeložen blíže k moři, kam mohou vplouvat i kontejnerové lodi a tankery a poblíž vznikla nová rafinerie. Na pravém břehu vznikl nový průmysl (Ford, IBM, Siemens, Aérospatiale aj.), univerzita dostala nový kampus za městem, byly postaveny čtyři nové mosty a kolem města vznikla okružní dálnice. Od 80. let začala rekonstrukce starého města s omezením automobilového provozu a s podporou pěších, cyklistů i zeleně. Roku 1994 vznikl nový plán rozvoje města a od roku 2004 byla obnovena tramvajová doprava.
více  Zavřít popis alba 
  • 18.6.2018
  • 20 zobrazení
  • 1
mcanon
www.rockopera.cz

2. díl antického cyklu
Metalová opera Milana Steigerwalda a Pavly Forest o sourozenecké rivalitě a závisti, která přeroste ve velké válečné tažení podle antických tragédií Sofokla a Aischyla.
Premiéra 18. 04. 2013 v RockOpeře Praha.
Oidipus na Kolónu (1. dějství)
Člověk mezi vinou a vykoupením.
Děj opery:
7 proti Thébám je metalová opera o lásce, zradě, touze po bohatství a moci. První polovina představení vychází ze Sofoklova "Oidipa na Kolónu" (přemýšlivé, filozofické dílo), druhá polovina je inspirována Aischylovým dílem "Sedm proti Thébám" (oslava hrdinů, akce).

Po odchodu Oidipa z Théb ho doprovázely jeho dcery na cestě do míst, kde nalezne smír. Došli na posvátné místo, kde nikdo nesmí přebývat. Oidipus zde odpočíval a starci mu přišli říct, že je to svaté místo. Když zjistili, kdo to je, litovali ho. Oidipus je poprosil, aby nechali poslat pro svého vládce. Po zemi se rychle rozneslo, že se zde Oidipus nachází a prosí si zavolat vladaře. Když se to doneslo k Théseovi, athénskému králi, neváhal a vydal se k Oidipovi. Starci mezitím prozradili Oidipovi modlitby, které musí pronést na tomto posvátném místě, aby zde mohl zůstat. Oidipus, starý, vyčerpaný a slepý stařec, svěřuje Théseovi své proroctví. Ze země byl vyhnán svojí rodinou a jen jeho dcery zůstaly s ním v bídě, nyní Kreon bude se ho snažit do města dostat zpět, neboť mu to bude ku prospěchu. A poté i jeho synové budou se ho snažit přimět na svou stranu v boji o trůn.
Oidipus prosí Thésea, aby ho bránil a nenechal ho odvést z této země a nechal ho zde umřít, slibuje, že se jemu a celé jeho zemi dobře odvděčí. Vladař se mu zaručil svým slovem. Jak Oidipus řekl, stalo se. Přišel nejdříve jeho švagr Kreon a zprvu vlídnými slovy, poté násilím, snaží se ho přemluvit, aby se s ním vrátil do své rodné vlasti, odkud byl vyhnán. Kreon unáší Oidipovy dcery, Théseus dal Oidipovi své slovo a přivádí je zpět. Oidipus mu děkuje. Poté přichází k Oidipovi jeho prvorozený syn Polyneikés a prosí otce, aby se k němu přiklonil, neboť on má právo na trůn jakožto prvorozený. Oidipus ho však zavrhl, jelikož mu nepomohl a nebyl s ním, když byl vyhnán, a proklel ho. Jeho osudem je zemřít v boji s bratrem, který umře též. Antigona se snaží bratra přemluvit, aby se vyhnul osudu a nebojoval, ale ten přijímá osud a vrhá se vstříc smrti.
Nedlouho potom si Oidipus nechává zavolat Thésea, neboť poznal, že přichází jeho čas. Pověděl, že si sám najde místo smrti a nikdo nesmí jít s ním a vědět, kde je, kromě Thésea. Toto místo musí být uchráněno před vpády vojsk a utajeno před všemi, aby zemi nikdy nepotkala žádná pohroma. Oidipus se rozloučil se svými dcerami a potom jim poručil odejít. Théseus slíbil, že se postará o ně a o jejich blaho. Potom se ozval hlas, to Bůh si volal k sobě Oidipa, otevřela se země a Oidipus zmizel. Dcery jeho truchlily a chtěly vidět, kde jest jeho hrob, Théseus jim ale tuto prosbu upřel, neboť to slíbil starci, avšak plní jejich přání a pomůže jim zastavit boj jejich bratří.

Jen bohům dáno je, ?že nezmírají nikdy, ani nestárnou,
v?še ostatní vš?ak maří Čas, jen? vládne v?šem.
I zemská síla hyne, hyne tělesná, i věrnost zmírá, pučí bujně nevěra;
tak také svorný duch ni mezi přáteli v?ždy nevládne, ni ve dvou městech sousedních,
vž?dyť jedněm teď a druhým zase později se přízeň mění v odpor a zas v přátelství.
Sedm proti Thébám (2. dějství)
Válečné tažení proti Thébám.

Po odchodu Oidipa doš?lo ke sporům o trůn. S pomocí strýce Kreonta oba bratři doš?li k dohodě, že se o vládu rozdělí tak, ?že ka?dý bude vládnout jeden rok a poté vládu předá. První usedl na trůn Eteoklés. Kdy?ž vš?ak rok končil, odmítl bratrovi vládu předat a nakonec jej vyhnal z Théb.
Polyneikés naš?el útoči?tě i porozumění v Argu, kde byl vlídně přijat králem Adrástem. Ve stejné době na?šel azyl v Argu také Týdeus, syn kalydónského krále Oinea. Týdeus byl z Kalydónu vyhnán, proto?že zavra?ždil své bratrance. Týdeus byl znám jako divoký, krutý a nelítostný bojovník. Při?šel o mož?nost usednout na trůn po svém otci a hledal spojence, který by mu pomohl k návratu do Kalydónu.
Adrástos je oba přijal a také oběma přislíbil pomoc při znovuzískání jejich postavení. Vě?štba Adrástovi doporučila, aby ?zapřáhl do svého dvoukolého vozu kance a lva, co se perou v jeho domě?. Nevěděl si s tím rady, ale brzy pochopil: kalydónský Týdeus měl ve znaku kance, thébský Polyneikés lva. Tak se stali ?ženichy v Argu: Týdeus dostal Adrástovu dceru Déipylé a Polyneikés Argeiu.
Začala se organizovat armáda a bylo rozhodnuto vyrazit jako první proti Thébám, které byly blíž?e. Město bylo obehnáno pevnými hradbami, v nich sedm velkých bran. Proti nim vytáhlo sedm velitelů se svými vojsky. Předpovědi úspěchu nebyly valné, jeden z účastníků, věš?tec Amfiaráos, dokonce věděl, ž?e vš?ichni kromě Adrásta při dobývání Théb padnou. Proto se nechtěl výpravy zúčastnit, ale Polyneikés nabídl jeho man?želce Erifýlé vzácný náhrdelník, po pramáti rodu Harmonii, a to nakonec zlomilo Amfiaráův odpor. Do války se vypravil, ale předtím je?ště poručil svým synům, aby zabili svou matku v případě, ž?e se Amfiaráos nevrátí ?živý. Prý to splnil Alkmaión, syn který bojoval v druhé válce s Epigony. Taž?ení mělo podporu bohů, ale také jejich výhrady a varování. Přízeň v?šak netrvala dlouho a bohové opustili zpupné a vychloubačné bojovníky a nechali je na pospas smrti.
Thébané vš?echny přípravy na válku pečlivě sledovali a byli připraveni k obraně města. Když? vojsko přitáhlo, útočníci viděli, ?že město jen tak nedobudou. Adrástos obránce vylákal ven z hradeb a tam jim způsobil citelné ztráty. Nato se Thébané opět stáhli za brány a tam vytrvali.

Adrástos své vojsko rozdělil, ka?ždý ze sedmi vůdců měl zaútočit na jednu z bran. Boj se v?šak pro útočníky nevyvíjel dobře. První v boji zahynul Kapaneus, po něm Parthenopaios, Týdeus i Hippomedón... Válku měli rozhodnout thébš?tí bratři, v souboji vš?ak zahynuli oba.
Thébané pod vedením Kreonta vyrazili do útoku a zahnali argejské na útěk. Amfiaráios prchal ve svém voze, pronásledovatelé už? ho málem dostali svými o?těpy, kdy?ž zasáhl Zeus, udeřil do země bleskem, a Amfiaráos zmizel pod zemí, kde prý dále vládl ??živý mezi mrtvými?. Ž?ivý se z bojů dostal jenom král Adrástos, který vyskočil na svého okřídleného koně Ariona a zmizel.

Tak neslavně skončila výprava proti Thébám, tragická a zbytečná. Válečná řež? byla jenom kulisou pro bratrovraž?edný boj, končící smrtí obou.

Navazuje poslední díl antického cyklu, rocková opera Antigona.
více  Zavřít popis alba 
  • 2.3.2018
  • 47 zobrazení
  • 0
mcanon
www.rockopera.cz

2. díl antického cyklu
Metalová opera Milana Steigerwalda a Pavly Forest o sourozenecké rivalitě a závisti, která přeroste ve velké válečné tažení podle antických tragédií Sofokla a Aischyla.

7 proti Thébám je metalová opera o lásce, zradě, touze po bohatství a moci. První polovina představení vychází ze Sofoklova "Oidipa na Kolónu" (přemýšlivé, filozofické dílo), druhá polovina je inspirována Aischylovým dílem "Sedm proti Thébám" (oslava hrdinů, akce).

Oidipus na Kolónu (1. dějství)
Člověk mezi vinou a vykoupením.
Po odchodu Oidipa z Théb ho doprovázely jeho dcery na cestě do míst, kde nalezne smír. Došli na posvátné místo, kde nikdo nesmí přebývat. Oidipus zde odpočíval a starci mu přišli říct, že je to svaté místo. Když zjistili, kdo to je, litovali ho. Oidipus je poprosil, aby nechali poslat pro svého vládce. Po zemi se rychle rozneslo, že se zde Oidipus nachází a prosí si zavolat vladaře. Když se to doneslo k Théseovi, athénskému králi, neváhal a vydal se k Oidipovi. Starci mezitím prozradili Oidipovi modlitby, které musí pronést na tomto posvátném místě, aby zde mohl zůstat. Oidipus, starý, vyčerpaný a slepý stařec, svěřuje Théseovi své proroctví. Ze země byl vyhnán svojí rodinou a jen jeho dcery zůstaly s ním v bídě, nyní Kreon bude se ho snažit do města dostat zpět, neboť mu to bude ku prospěchu. A poté i jeho synové budou se ho snažit přimět na svou stranu v boji o trůn.
Oidipus prosí Thésea, aby ho bránil a nenechal ho odvést z této země a nechal ho zde umřít, slibuje, že se jemu a celé jeho zemi dobře odvděčí. Vladař se mu zaručil svým slovem. Jak Oidipus řekl, stalo se. Přišel nejdříve jeho švagr Kreon a zprvu vlídnými slovy, poté násilím, snaží se ho přemluvit, aby se s ním vrátil do své rodné vlasti, odkud byl vyhnán. Kreon unáší Oidipovy dcery, Théseus dal Oidipovi své slovo a přivádí je zpět. Oidipus mu děkuje. Poté přichází k Oidipovi jeho prvorozený syn Polyneikés a prosí otce, aby se k němu přiklonil, neboť on má právo na trůn jakožto prvorozený. Oidipus ho však zavrhl, jelikož mu nepomohl a nebyl s ním, když byl vyhnán, a proklel ho. Jeho osudem je zemřít v boji s bratrem, který umře též. Antigona se snaží bratra přemluvit, aby se vyhnul osudu a nebojoval, ale ten přijímá osud a vrhá se vstříc smrti.
Nedlouho potom si Oidipus nechává zavolat Thésea, neboť poznal, že přichází jeho čas. Pověděl, že si sám najde místo smrti a nikdo nesmí jít s ním a vědět, kde je, kromě Thésea. Toto místo musí být uchráněno před vpády vojsk a utajeno před všemi, aby zemi nikdy nepotkala žádná pohroma. Oidipus se rozloučil se svými dcerami a potom jim poručil odejít. Théseus slíbil, že se postará o ně a o jejich blaho. Potom se ozval hlas, to Bůh si volal k sobě Oidipa, otevřela se země a Oidipus zmizel. Dcery jeho truchlily a chtěly vidět, kde jest jeho hrob, Théseus jim ale tuto prosbu upřel, neboť to slíbil starci, avšak plní jejich přání a pomůže jim zastavit boj jejich bratří.

Jen bohům dáno je, že nezmírají nikdy, ani nestárnou,
vše ostatní však maří Čas, jen vládne všem.
I zemská síla hyne, hyne tělesná, i věrnost zmírá, pučí bujně nevěra;
tak také svorný duch ni mezi přáteli vždy nevládne, ni ve dvou městech sousedních,
vždyť jedněm teď a druhým zase později se přízeň mění v odpor a zas v přátelství.

Sedm proti Thébám (2. dějství)
Válečné tažení proti Thébám.
Po odchodu Oidipa došlo ke sporům o trůn. S pomocí strýce Kreonta oba bratři došli k dohodě, že se o vládu rozdělí tak, že kadý bude vládnout jeden rok a poté vládu předá. První usedl na trůn Eteoklés. Když však rok končil, odmítl bratrovi vládu předat a nakonec jej vyhnal z Théb.
Polyneikés našel útočitě i porozumění v Argu, kde byl vlídně přijat králem Adrástem. Ve stejné době našel azyl v Argu také Týdeus, syn kalydónského krále Oinea. Týdeus byl z Kalydónu vyhnán, protože zavraždil své bratrance. Týdeus byl znám jako divoký, krutý a nelítostný bojovník. Přišel o možnost usednout na trůn po svém otci a hledal spojence, který by mu pomohl k návratu do Kalydónu.
Adrástos je oba přijal a také oběma přislíbil pomoc při znovuzískání jejich postavení. Věštba Adrástovi doporučila, aby zapřáhl do svého dvoukolého vozu kance a lva, co se perou v jeho domě. Nevěděl si s tím rady, ale brzy pochopil: kalydónský Týdeus měl ve znaku kance, thébský Polyneikés lva. Tak se stali ženichy v Argu: Týdeus dostal Adrástovu dceru Déipylé a Polyneikés Argeiu.
Začala se organizovat armáda a bylo rozhodnuto vyrazit jako první proti Thébám, které byly blíže. Město bylo obehnáno pevnými hradbami, v nich sedm velkých bran. Proti nim vytáhlo sedm velitelů se svými vojsky. Předpovědi úspěchu nebyly valné, jeden z účastníků, věštec Amfiaráos, dokonce věděl, že všichni kromě Adrásta při dobývání Théb padnou. Proto se nechtěl výpravy zúčastnit, ale Polyneikés nabídl jeho manželce Erifýlé vzácný náhrdelník, po pramáti rodu Harmonii, a to nakonec zlomilo Amfiaráův odpor. Do války se vypravil, ale předtím ještě poručil svým synům, aby zabili svou matku v případě, že se Amfiaráos nevrátí živý. Prý to splnil Alkmaión, syn který bojoval v druhé válce s Epigony. Tažení mělo podporu bohů, ale také jejich výhrady a varování. Přízeň však netrvala dlouho a bohové opustili zpupné a vychloubačné bojovníky a nechali je na pospas smrti.
Thébané všechny přípravy na válku pečlivě sledovali a byli připraveni k obraně města. Když vojsko přitáhlo, útočníci viděli, že město jen tak nedobudou. Adrástos obránce vylákal ven z hradeb a tam jim způsobil citelné ztráty. Nato se Thébané opět stáhli za brány a tam vytrvali.

Adrástos své vojsko rozdělil, každý ze sedmi vůdců měl zaútočit na jednu z bran. Boj se však pro útočníky nevyvíjel dobře. První v boji zahynul Kapaneus, po něm Parthenopaios, Týdeus i Hippomedón... Válku měli rozhodnout thébští bratři, v souboji však zahynuli oba.
Thébané pod vedením Kreonta vyrazili do útoku a zahnali argejské na útěk. Amfiaráios prchal ve svém voze, pronásledovatelé už ho málem dostali svými otěpy, když zasáhl Zeus, udeřil do země bleskem, a Amfiaráos zmizel pod zemí, kde prý dále vládl živý mezi mrtvými. Živý se z bojů dostal jenom král Adrástos, který vyskočil na svého okřídleného koně Ariona a zmizel.

Tak neslavně skončila výprava proti Thébám, tragická a zbytečná. Válečná řež? byla jenom kulisou pro bratrovražedný boj, končící smrtí obou.

Navazuje poslední díl antického cyklu, rocková opera Antigona.

Tvůrčí tým:
Hudba: Milan Steigerwald
Libreto: Pavla Forest
Režie: Roman Štolpa
Choreografie: Zuzana Dovalová
Bojové choreografie: Petr Stehlík
Kostýmy: Lucie Konopíková
Scénografie: Pavla Forest
Projekce: Linda Fait
Grafika: Michaela Fišerová
Lighting desing, světelná režie: Vladimír Neubauer
Zvuková režie: Ondřej Ondra Martínek
Masky, líčení: Hana Poršová
Asistent režie: Eva Eva Petraskova
Jevištní technika, rekvizitář: Jana Eichlerová
Garderoba: Adriana Pítrová
Media relations: Tomáš Kopečný
Inspicient: Luboš Vayhel

Polyneikés (antihrdina): Jan Toužimský
Oidipus (otec Polyneika a Eteokla) / Apollón (bůh Slunce): Lukáš Písařík (alt. Kamil Střihavka)
Amfiaráos (věštec a bojovník): Jiří Zonyga
Kreon (vládce Théb): Viktor Dyk
Erifýlé (žena Amfiaráa): Pavla Forest
Théseus / Morfeus (athénský král / thébský věštec): Josef Šutara
Antigona (dcera a průvodkyně Oidipa): Žántí
Isména (dcera a průvodkyně Oidipa): Daniela Langerová
Moira Klóthó (bohyně osudu předoucí): Michaela Gemrotová
Moira Atropos (bohyně osudu neodvratná): Miroslava Časarová
Hádés (bůh Podsvětí): Petr Opava
Eteoklés (bratr Polyneika): Jiří Valeš
Matěj (opožděný divák): Matěj Kohout
Zuzana (opožděný divák): Zuzana Dovalová
Peró (královna z Arga): Helena Kubelková
Athéna (bohyně vítězství): Aneta Aberlová
Týdeus (krutý švagr Polyneikův): Petr Semerád
Heró (Pýthijská věštkyně) / thébanka: Andrea Šebek Zuzana Procházková
posel Smrti: Natálie Lenka Ryšavá
Adrástos (král Argu) / théban: Petr Stehlík
Áloeoyci (dcera Erifýlé) / thébanka / vestálka: Žofie Dařbujánová
Argeia (žena Polyneikova) / thébanka: Adéla Kubelková
Déipyla (žena Týdeova): Marie Steigerwaldová
Kapaneus (bojovník) / athénský veršotepec: Jiří Švec
Parthenopaios (bojovník) / muž z Argu / théban: Lukáš Jindra
Hypomedón (bojovník) / mladý Polyneikés: Jakub Štolpa
Tityos (bojovník) / mladý Eteoklés: Matěj Štolpa
thébanka / žena z Argu / vestálka: Adriana Pítrová
thébanka / vestálka: Jana Jiroušková
thébanka / žena z Argu / vestálka: Rewoten Dee
thébanka / vestálka: Šáren Makovcová
dospívající Polyneikes: Pavel Nyč
dospívající Eteokles: Daniel Fajmon / Petr Lochschmidt
tanečnice: Lenka Krenková
více  Zavřít popis alba 
  • 10.5.2017
  • 207 zobrazení
  • 0
jirka-suchomel
Při vstupu do horního závodu ČKD od Ouvalovy ulice, lze spatřit po levé straně u vrátnice, pomník obětem druhé války. Nad pomníkem ční dominanta areálu...komín se zásobníkem.
více  Zavřít popis alba 
  • 24.1.2015
  • 92 zobrazení
  • 0
speleoklub1-08
Díky odstávce a revizi (a teké Petru Kříži - díky!) jsme mohli navštívit laboratoř vysokých rychlostí u Nového Knína. Laboratoř využívá průzkumné štoly č. 1 a 2 coby zásobník vakua. Prouděním vzduch zpět do štoly se v aerodynamických tubusech zkoumá obtékání různých věcí - lopatek turbín, čerpadel, ale také modelů měst či aut. Štoly byly vyraženy v letech 1914 - 1923 v domění, že podfárají staré práce v kopci Chvojná, kam byl mylně lokalizován středověký velmi bohatý důl "Mladá Kamlová". Po vyražení více jak 800 metrů překopů a sledných zjistili havíři svůj omyl a práce byly zastaveny. Za druhé války byl opět proveden průzkum, proběhly ražby v objemu desítek metrů. Nalezené zrudnění ale nepostačovalo k obnovení těžby (max 7,6 g Au/tunu, průměrně pod 2 g/t). Od 60. let minulého století je komplex štol využíván pro laboratoř aerodynamiky AV ČR.
více  Zavřít popis alba 
  • 22.12.2014
  • 172 zobrazení
  • 0
atnelav
Tak se mi nějak udělal volný den a vyrazil jsem na vycházku. Busem jsem dojel na Troják, kde jsem si dal výborný gulášek a poté vyrazil na západ. Cestou jsem vyfotil pár památníčků, připomínajících boj partyzánů za druhé války, navštívil bývylý bunkr U hrubé jedle - dnes bohužel jen zbytky, byl rozbořen, ale pamatuji ho v původní kráse - a poté kolem Tří kamenů došel na Klapinov a Pardus. Odtud sestoupil do údolí Rusavy, vystoupal na Ondřejovsko a pohodlnou hřebenovkou došel na zříceninu hradu Křídlo. Odtud to bylo jen kousek na vlakovou zastávku v Hlinsku, odkud mě vlak dovezl s jedním přestupem domů.
více  Zavřít popis alba 
21 komentářů
  • 4.10.2013
  • 201 zobrazení
  • 0
mataspeleo
V vyrazil s adamovským buránkem Oldou do Beskyd sjet si Bystřičku - je to nářez - jeden skok za druhým, válce a peřeje :-) -fotky jsou jen ze břehu-tentokrát, jsem se musel věnovat jen kormidlu - na focení z kánoe čas nebyl.....
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 25.5.2013
  • 298 zobrazení
  • 0
antikvarium
  • 20.1.2013
  • 23 zobrazení
  • 0
alesmora
50. výročí vylodění v Normandii 1994
D-Day 50th anniversary 1994
WWII, Začátek konce zasranejch fašistickejch skopčáků v druhé válce,
Existujou jen 2 Češi na světě, kteří se vylodily přesně na minutu po 50 letech v Normandii. Já jsem jeden z nich.. :o)
více  Zavřít popis alba 
  • 26.8.2012
  • 73 zobrazení
  • 0
scots
  • 30.4.2011
  • 105 zobrazení
  • 0
mr-desert-storm
Pevnostni linie na Sumave, obrana proti napadeni republiky pred druhou valkou ... bohuzel Mnichov 1938 rozhodl jinak ..linie okolo Kristanovickeho rybnika smer udoli pod Libinem
Kategorie: dokumenty
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2010 až srpen 2013
  • 141 zobrazení
  • 0
reklama