Hledání: Fauna

Pro dotaz Fauna jsme našli 1 562 výsledků.

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

lipner1977
  • minulé úterý
  • 4 zobrazení
holbic1
  • 23.6.2020
  • 11 zobrazení
kata-shiftik
Fauna Horské Kvildy
více  Zavřít popis alba 
  • 23.6.2020
  • 6 zobrazení
xatko
Zvieratá z okolia Bratislavy...
více  Zavřít popis alba 
  • 22.6.2020
  • 13 zobrazení
reichmannka
  • 21.6.2020
  • 13 zobrazení
jindriska61
https://mapy.cz/turisticka?planovani-trasy&x=16.4865860&y=49.3153679&z=15&rc=9mAe8x8Y4FeqklMYevAhaifjng7LdB0h-4EqfBCfhxKEe8Ie5aev239JLNfdxgVqfhsgqMgRE&rs=traf&rs=coor&rs=coor&rs=coor&rs=coor&rs=base&rs=coor&rs=base&rs=coor&rs=coor&rs=addr&rs=pubt&ri=51550&ri=&ri=&ri=&ri=&ri=2120228&ri=&ri=1912860&ri=&ri=&ri=11149487&ri=15219061&mrp=%7B%22c%22%3A132%7D&xc=%5B%5D

Zlobice je pěšky dobře dostupná po červené turistické značce z Kuřimi kolem rybníku Srpek.
Jedná se o betonovou věž z roku 1972 s nadmořskou výškou 400 m n.m.. Oficiálně byla zpřístupněna až v roce 2009.
Věž původně sloužila armádním důstojníkům k pozorování cvičících vojáků, v místě totiž byl vojenský areál.

Přírodní památka Malhostovické kopečky o rozloze 2,6 ha. Území je tvořeno dvěma samostatnými vápencovými ostrůvky se společenstvy skalní teplomilné stepi a vyskytuje se zde silně ohrožený koniklec velkokvětý. Lokalita je významná i z hlediska fauny, vyskytuje se zde kudlanka nábožná, slepýš křehký, saranče modrokřídlé a další.

Kopeček Malhostovická pecka je tvořena vyvýšeným skalním útvarem devonského vápence s výškou 30 m a tvoří významnou dominantu v krajině.

Vedlejší menší útvar Drásovský kopeček je tvořen vápencovým obloukem.

Rozhledna Čebínka stojící na stejnojmenném kopci byla postavena roku 2002 a slouží jako telekomunikační věž pro telefonního operátora. Výška věže je 30 m a na vyhlídku vede asi 160 schodů.
Vyhlídka se otevírá na hřeben Baby, Drahanskou vrchovinu a lze vidět Dukovany či Pálavu.
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
20 komentářů
  • 17.6.2020
  • 25 zobrazení
kamera-lbc
KŘIŠŤÁLOVÝ CHRÁM JIŘÍHO PAČINKA - NOC KOSTELŮ 2020 – KUNRATICE U CVIKOVA
Text ze stránek http://www.pacinekglass.com/:
„Kostel Povýšení svatého Kříže - Kunratice u Cvikova pátek 12. června 2020
Sklo se jako ušlechtilý materiál objevuje v kostelích, bazilikách a katedrálách po staletí, kdy barevnými vitrážemi prochází paprsky slunce a přes tisíce malých střípků vstupují do duchovního prostoru, který kdysi stvořily myšlenky a vize panovníků, umění jejich architektů a ruce šikovných stavitelů…
Stejně magickým prostorem je sklářská huť, ve které se snoubí krása ducha a kreativních myšlenek s uměním sklářských mistrů, kteří do žhavého materiálu vtělují svůj dech, pot a náročnou, ale krásnou práci…
Křišťálový chrám Jiřího Pačinka je pak unikátním spojením všech těchto atributů a nabízí návštěvníkovi ojedinělý a intenzivní vizuální zážitek, spočívající v symbióze bezmála dvě sta let starého sakrálního prostoru a současného uměleckého skla.
Přijďte shlédnout spojení křivek klasicistní architektury a světla s velkorozměrnými plastikami Jiřího Pačinka a jeho sklářských kolegů, inspirovanými faunou i flórou, hru tvarů, barev a optických efektů. Noc kostelů poskytne tu nejhezčí atmosféru a příležitost ke slavnostní prezentaci tohoto originálního projektu, který chce vedle uměleckého zážitku přinést a generovat obnovu technického stavu tohoto kostela formou dílčí finanční částky ze vstupného, která bude měsíc, co měsíc odváděna na transparentní účet spravovaný Římskokatolickou farností ve Cvikově.
Součástí akce bude také večerní sklářská tvorba Jiřího Pačinka v sousedící sklárně, během níž budete moci od 21.00 do 23.00 hodin, tedy v čase naprosto netypickém pro sklárnu, sledovat absolutní souhru jeho sklářského týmu a zrod působivého křišťálového díla!“
Konec citace.
Měli jsme velké štěstí, že jsme ve čtvrtek zajeli kvůli červené chobotnici a malé Aničce do Kunratic. Všimli jsme si, že je kostel otevřený. Technici tam zkoušeli ozvučení a lasery. Proti našemu vstupu nic neměli. Díky tomu máte možnost vidět fotografie ze čtvrtečního odpoledne a pak z akce samotné. M. Porš
více  Zavřít popis alba 
  • 13.6.2020
  • 21 zobrazení
orliczek
Od severu až po hranici Ohňové země. Hraniční přechod jsme přešli pěšky a dostopovali do Purmamarky (trhy, sedmibarevný kopec Cerro de los siete colores), vzhledem k nedobrým podmínkám pro stopování na severu země mnoho fotografií pocestných členovců..živých i mrtvých, následuje Cordoba, druhé největší město Argentiny (katedrála, kapucínský kostel, zoo) a po pár dnech stopu se dostáváme na poloostrov Valdes (přírodní rezervace UNESCO), kde se ubytováváme v kempu v Puerto Pyramides a jelikož sezonu pozorování velryb jsme o dva týdny prošvihli, najmeme si spolu se sympatickou Španělkou Annou řidiče, který nám ukáže místní faunu (guanaka, nandu, "falešnou lišku" alias psa argentinského, pásovce, tučňáky magellanské, mary stepní, lachtany hřivnaté, sýčka králičího, hady, ptáky,...). Fantazie! Štědrodenní snídani odbudeme ještě na poloostrově a odpoledne dostopujeme do blízkého Puerta Madryn, kde strávíme několik dní lenošením a jezením. Poté se přesouváme do Trelewu - jen kvůli impozantnímu paleontologickému muzeu. Pak stopneme česko-estonský pár s nimiž cestujeme 2 dny, cestou navštívíme kolonii lachtanů, tučňáků i kormoránů...poslední fotky jsou u Laguny Azul - kousíček před hranicí s Chile a Magalhaesovým průlivem dělícím pevninskou část Jižní Ameriky od Ohňové země.
více  Zavřít popis alba 
  • 4.6.2020
  • 24 zobrazení
akras75
  • 30.5.2020
  • 5 zobrazení
hadlen
zřícenina, fauna a flora
více  Zavřít popis alba 
  • 30.5.2020
  • 24 zobrazení
hanahgedeon
více  Zavřít popis alba 
23 komentářů
  • 11.5.2020
  • 46 zobrazení
dee07
  • 7.5.2020
  • 6 zobrazení
xatko
Fauna máj 2020
více  Zavřít popis alba 
  • 6.5.2020
  • 8 zobrazení
xatko
Fauna - január február...
více  Zavřít popis alba 
  • 4.5.2020
  • 9 zobrazení
zimacek
Fotogalerie snímků ptáků a zvířat.
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
  • 3.5.2020
  • 0 zobrazení
trma
Přírodní rezervace Borkovická blata je chráněné území, které bylo vyhlášené z důvodu ochrany zachovalého fragmentu ekosystému ručně vytěženého rašeliniště přechodového pánevního typu s charakteristickou flórou a faunou. Rezervací prochází naučná stezka Blatská stezka. Nachází se v okrese Tábor, v severozápadní části Soběslavských Blat. K vyhlášení chráněného území došlo 18. září 1980, kdy bylo území prohlášeno za přírodní rezervaci.
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 2.5.2020
  • 44 zobrazení
xatko
Fauna - marec apríl
více  Zavřít popis alba 
  • 30.4.2020
  • 13 zobrazení
jaroslavburda
Tři dny v Jizerských horách jsem trávil ponejvíce vleže a na kolenou. Nohy a lokty už mám z kraje roku samý kráter, odřeninu a štípanec. Inu, za hmyzíky přes trní, ostré kamení i mravence! Několik záběrů z uplynuvšího víkendu; pro zajímavost se můžete podívat, kolik pozoruhodných "objektů" k focení můžete najít během několika málo hodin. A to jsem si našel ještě čas na básničky S. K. Neumanna, hledání nerostů, montování police a opalovačku na jarním sluníčku.

Ráno, kdy jsou jizerské lesy plné srn, zajíců a divokých prasat, se vydávám na nedaleký jílovitý plácek. Je plný kamení, které mezi načervenalou půdou a podběly, skýtá útočiště různým broukům a pavoukům. V ranních hodinách posvátný klid nenarušuje žádný člověk. Jen já a probouzející se příroda. Nad špicemi smrků krouží jakýsi dravec, z dálky se ozývá temné zvolání krkavců. Poobracím několik kamenů a objevuji schouleného mrchožrouta (Silphidae sp.). Temně černý brouk, který se specializuje na lov plžů (šneků). Pod dalším kamenem objevuji doupě pavouka punčoškáře (Coelotes sp.). Samička zrovna snídá - vysává pokročile rozložený výživný koktejl. Hlídá svůj čočkovitý bělavý kokon a nezajímá se ani o lakově černou mnohonožku, kterou jsem jí zkusmo předhodil.

Opodál se v mechu válí kus nádherného křemene a jiných nerostů. Na kamenitém svahu se s prvními paprsky otevírají žluté hlavičky podbělu, aby se namlsaly slunečního jasu. Na květy se slétají a hodují "trojúhelníkovité", hojně ochlupené dlouhososky a včely samotářky. Onde připlachtí přezimující černopláštík - babočka osiková (Nymphalis antiopa) - sedá mezi kamení, loňské listí a smrkovou kůru. Mezi listy si vyšlapuje slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata), asi má naspěch… Na louce pobíhá střevlík fialový (Carabus violaceus). Taktéž chvátá a ani mu nevadí, že má nakřápnutou pravou krovku. Při bližším pohledu objevuji v mechu tří milimetrovou muchničku (Bibio sp.) s velkýma očima blízko u sebe. Je chlupatá podobně jako například roupec, ale mnohem, mnohem menší.

Spoustu zajímavého se dá objevit i mezi srnčím trusem :-) Například nádherně červenočerný vrubounovitý (Scarabaeidae) brouk - hnojník obecný (Aphodius fimetarius). V jednom kompaktním shluku bobků lze najít i desítky těchto koprofilních brouků, kteří se exkrementy živí. Mezi početnou skupinou brouků jsem objevil červenočerného hnojníka obecného, zcela tmavého hnojníka černého a černohnědého hnojníka jarního. Jen neradi se fotografují. Jakmile je člověk vytáhne ze správně uleželého trusu (ve vysušeném se brouci nenalézají), ihned mají tendence se nořit hlouběji, jen aby unikli světlu a všetečnému pozorovateli. Naproti mi naopak přicházejí klíšťata, kterým se v dubnu daří. Jednu krásně vybarvenou samici fotografuji (a nevědomky si odnáším domů mezi prsty jinou). Chtějí se asi kamarádit.

O kus dál, u přítoku, roste a droboučkými hroznovitými kvítky kvete horská bylina potočnice (Nasturtium sp.). Je šťavnatě zelená s bílými květy. Opírá se o starý pařez a tvoří tak pěkný kontrast. Patří mezi naše vzácné, kriticky ohrožené druhy (za determinaci děkuji botanikovi J. Kameníčkovi). U Jizery objevuji mezi namočenými balvany droboučké, žlutavé kvítky. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že nejde o květy, ale o rozpuklé kulovité hlavičky, pravděpodobně nějakých hlenek. Tyto mimozemsky vyhlížející útvary jsem na svých expedicích ještě nezaznamenal. Droboučké, béžovohnědé kuličky jsou posazeny na zelenavém stonku, jenž je téměř transparentní. Ve stonku lze dokonce vidět vzlínající kapičky vody, které jím proudí. Ony "kvítky" tvoří do čtyř směrů rozpuklé kuličky. Uvnitř se nachází "houbovité spory", které vítr roznáší do krajiny. Velice zajímavý objev.

Inu, o zajímavou faunu a flóru není v Jizerských horách nouze…

Foto 2020 Jaroslav Burda
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
  • 29.4.2020
  • 33 zobrazení
ladislavkarlik
  • 28.4.2020
  • 8 zobrazení
jarda58
Cyklovyjížďka dlouhá 80km měla start v Kopřivnici a hlavním cílem byl kongresový a výstavní areál v Dolních Vítkovicích. Album obsahuje i fota čápů z Příbora (restaurace U čápa) a z obce Petřvaldík; dále jsou zde fota fauny a flóry u jistebnických rybníků, fota cyklostezky do Vyškovic okolo Odry, fota z centra Vítkovic.
více  Zavřít popis alba 
  • 26.4.2020
  • 14 zobrazení
enzer
  • 15.4.2020
  • 14 zobrazení
mechanicalbabe
V tuto chvíli je více než pravděpodobné, že požáry v Černobylské zóně jsou cíleně řízeny a snad i zakládány. Domněnky potvrzuje i řada významných lidí, mající přímou vazbu na Zónu. Podle všeho úřady systematicky klamou o situaci a vědomě zamlčují důležité informace. Podle nich je situace pod kontrolou, čemuž rozhodně neodpovídá skutečnost. Díky spojení několika lidí, kterým není situace v Zóně lhostejná, se skutečné a pravdivé informace dostaly také k prezidentovi Ukrajiny, který v tuto chvíli podniká důležité kroky pro záchranu Zóny.
Připomeňme si, že původní ohnisko požáru vzniklo úmyslně 4. dubna v severozápadní hranici Černobylské zóny. Zpočátku 20 hektarů, později oheň zachvátil již přes 130 hektarů. S ohněm v bojuje stovka požárních vozidel a těžké techniky, kolem čtyř set záchranářů, tři letadla, tři helikoptéry a několik dronů s termovizí. Nová ohniska vznikají poněkud nečekaně i na velmi vzdálených místech od původního ohniska. V současnosti také v bezprostřední blízkosti samotné ChNPP a Pripyati. Není tak vyloučeno, že se požár dostane i do města. V ohrožení je i úložiště vyhořelého paliva a další kritické objekty v zóně vyloučení. Velmi bychom chtěli pomoci, ale do Zóny v tuto chvíli nesmí ani média (to je také podle mě zvláštní), natož "cizí" dobrovolníci. Pokud vzniknou nová ohniska požáru také na levém břehu řeky Pripyať, znamená to, že budou ohroženy další lokality jako, Kryva hora, Zymovyshche, Krasne, nebo Mashevo. Shořely již mnohé významné lokality, jako Červený les, část vlakového nádraží Janov, bývalý dětský tábor "Smaragd" poblíž Černobylu, část známého památníku s radioaktivními roboty v Černobylu a také několik vylidněných vesnic mj. Kopači, Leliv, Čistogalovka atd. Odhaduje se, že požár se doposud prohnal celkovou plochou přes 3500 hektarů.
Položme si otázku, kdo a proč to nechal zajít tak daleko? Proč nebyla technika účinně nasazena hned ze začátku, tak jako obvykle? Můžeme jen domyslet, jak obrovský dopad to bude mít na celou Černobylskou zónu, včetně unikátní flóry a fauny, v mnohých případech vyskytující se v Červené knize ohrožených druhů. Co se asi stane s vzácnými koňmi Převalského, když se nebudou moci kde pást - pokud vůbec přežijí?
Položme si otázku, zda-li celá záležitost není systematickým krokem vyšších zájmů "někoho". Není přece možné, aby při tak velkém nasazení požární techniky, nebyly tyto požáry včas lokalizovány a zlikvidovány! Každoročně v Zóně vznikají požáry, ale jsou účinně eliminovány.
Radioaktivní emise, uvolněné během požáru do ovzduší nejsou tak velké (prozatím) vzhledem k celkovému místnímu radiačnímu pozadí, což samozřejmě umožňuje cíleně udržovat požáry z nějakého důvodu.
Sleduji důkladně celou situaci na všech úrovních a je mi z toho opravdu smutno. Ano, Černobyl hoří a s ním i důležitá část historie planety. Dříve nebo později se ale vše dozvíme a pravda vyjde najevo.
Jedno je jisté, Černobylská zóna už nikdy nebude tak, jak ji známe. Z historických map zmizelo mnoho významných míst.
#SaveChernobyl
#SaveChornobyl
více  Zavřít popis alba 
  • 14.4.2020
  • 35 zobrazení
Reklama