Hledání

43 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

marcelkagalerie
  • 11.12.2018
  • 36 zobrazení
  • 0
stoneman
  • 23.9.2018
  • 75 zobrazení
  • 0
martinduska
Vše ze sbírky Národní galerie
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 18.4.2012
  • 160 zobrazení
  • 0
jiri1946
  • 27.2.2013
  • 126 zobrazení
  • 0
dahliaji
Retrospektivní výstava děl Františka Kupky ve Valdštejnské jízdárně. Příprava této výstavy trvala tři roky. Jsou v ní zápůjčky z několika světových galerií a od soukromých sběratelů. Proběhla ve stenjém rozsahu v Paříži a bude následovat Finsko.
Kategorie: kulturaumělecké
více  Zavřít popis alba 
  • 8.1.2019
  • 90 zobrazení
  • 0
jiri1946
Galerie Moderna, Masarykovo nábřeží 24, Praha 1
více  Zavřít popis alba 
  • 28.1.2015
  • 175 zobrazení
  • 0
blanaturistka
Výstava představuje dílo Františka Kupky v celé jeho šíři, od raných prací z devadesátých let 19. století až po abstraktní práce z padesátých let 20. století. Díky spolupráci s francouzským partnerem se podařilo sestavit jedinečnou sbírku olejomaleb, prací na papíře, tiskovin a dokumentačních materiálů.Pražská výstava vedle děl ze sbírek NG uvádí četné práce ze sbírky pařížského Centre Pompidou, newyorského Guggenheim Museum nebo vídeňské Albertiny. Chronologicky koncipovaná výstava je členěna do tematických celků, které umožňují návštěvníkovi sledovat umělcovu cestu od symbolismu k abstrakci.Foto.Blanka Šťastná
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 14.1.2019
  • 63 zobrazení
  • 2
vladykac
František Gellner (19. června 1881, Mladá Boleslav – asi 13. září 1914, prohlášen za nezvěstného na haličské frontě 1. světové války) byl český nadaný básník, prozaik, kreslíř, karikaturista a ilustrátor, představitel tzv. generace anarchistických buřičů.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Gellner

https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Kupka

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Ha%C5%A1ek
více  Zavřít popis alba 
  • únor 2012 až červenec 2017
  • 200 zobrazení
  • 0
igorhlavinka
František Kupka * 1871 - † 1957, Česká republika, Francie
Český malíř a grafik František Kupka se narodil 23. září 1871 v Opočně. Byl nejstarším z pěti dětí notářského úředníka Václava Kupky. Na podzim roku 1872 získal jeho otec místo obecního tajemníka v Dobrušce, kam se následně celá rodina Kupkových přestěhovala.
Po ukončení základní školní docházky Kupka nastoupil do sedlářské dílny Josefa Šišky, kde se měl naučit sedlářskému řemeslu. Už jako učedník si ale přivydělával malováním vývěsních štítů obchodů, maloval také obrázky různých svatých a pivní tácky. Jeho mistr Šiška byl velkým spiritistou a pravidelně doma pořádal seance, čímž bezpochyby ovlivnil i mladého Kupku. I když se Kupka sedlářem nikdy nechtěl stát, získal 16. června 1887 výuční list.

Svému sedlářskému řemeslu se Kupka po vyučení nevěnoval – místo toho si založil maličkou dílničku, kde maloval. Jeho obrazů si tehdy všiml dobrušský továrník a majitel likérky Josef Archleb, který se za Kupku přimluvil u jeho rodičů, a ti mu nakonec povolili studovat malířství. Kupka tedy v roce 1886 odešel do Jaroměře, kde ho ředitel řemeslnické školy Alois Studnička připravil ke zkouškám na Akademii v Praze. Ještě v tom samém roce byl Kupka na Akademii přijat a při studiích se zabýval především historickými a vlasteneckými tématy.

V roce 1891 Kupka odešel do Vídně, kde studoval na Akademii der Bildenden Künste. Tam maloval hlavně obrazy se symbolickými a alegorickými náměty a také se zde seznámil s okultismem a spiritismem a dokonce byl i spiritistickým médiem. Díky svému talentu získal stipendium ke studiu v Paříži, kam odešel v roce 1895. V Paříži byl přijat na Académii Julian a později také na École des Beaux-Arts, nicméně ke studiu si přivydělával různě – maloval průmyslové plakáty, ilustroval knihy, vytvářel satirické skici a vyučoval theosofii – náboženskou mystickou nauku, která přikládala velkou váhu intuici. .."

,,..Kupkova výjimečná citlivost byla zesílena již v dětství, když mu jako desetiletému chlapci zemřela matka a druhá žena jeho otce neprojevovala příliš nadšení nad jeho výtvarnými sklony. Jeho zvýšené senzitivity si povšiml i jeho sedlářský mistr Josef Šiška a zavedl ho do společnosti spiritistů, kteří se u něj scházeli na spiritistických seancích. Kupka se brzy osvědčil jako výborné médium. Tato praxe se mu skvěle hodila o něco později v době studií na pražské Akademii, kdy jako úspěšné médium získával prostředky na živobytí. Jako spiritistické médium se živil i ve Vídni, kam přišel jako jednadvacetiletý. Kupka přišel do styku se spiritisty i v Paříži, která se mu stala domovem, a praktikoval spiritismus, jen s několika málo výjimkami, po celý svůj život. Celoživotní spiritistické „cvičení“ podmiňovalo Kupkovu vizuální schopnost, rozšiřovalo jeho vnímání o hlubší prostor vědomí, a i když většina médií si nepamatuje, co dělá, mluví či píše ve stavu médijního transu, pro něj tento častý a mnohdy zřejmě i dlouhotrvající ponor do změněného stavu vědomí znamenal extrémní citlivost k sobě samému a tím i stále snadnější schopnost navozovat podobné stavy vědomě. Vědomě vyvolané stavy rozšířeného vědomí produkovaly nádherné vize, které se staly nejdůležitějším zdrojem inspirace Kupkovy umělecké tvorby (viz níže).

Již ve Vídni se snažil nalézt potvrzení svých, jak zjistil, tak výjimečných osobních prožitků, v rozličné literatuře. Četl pojednání astrologická, teosofická i východních náboženství. V Paříži se naučil částečně hebrejsky, řecky a latinsky, jezdil studovat Schliemannovy nálezy do Berlína. Zajímal se o chaldejské a fénické vykopávky, četl knihy o starověku a Bibli. Na Sorbonně navštěvoval přednášky o fyzice, fyziologii, biologii. Cestoval často do Chartres, kde studoval raně gotické umění, a do Bretaně, kde studoval umění keltské. Mnoho času strávil prací na studiích prehistorických maleb v jeskyních v Moustieru (Dordogne), u Les Eyzies i jinde.

Ačkoliv spiritistické hnutí vypadá z dnešního pohledu jako velmi naivní a často zneužívaný pokus o aplikaci praktické duchovnosti, přesto to bylo pro tehdejší evropskou společnost ojedinělé a první všeobecněji rozšířené setkání se spiritualitou. Sám Kupka se přesto, že nezůstal u povrchních seancí a dostal se díky svému cvičení a systematické práci na sobě samém daleko dál, než kterýkoli jeho současník, ke spiritismu, o kterém již později neměl valné mínění, celý život vracel. O rozporuplnosti jeho postoje svědčí i následný citát z dopisu: „Bohužel – nebo to bylo také štěstí – seznámil jsem se opět se spiritisty…“. Kupka se svým hlubinně duchovním přístupem k životu i k umělecké tvorbě kromě vzácných výjimek nikdy nenašel odpovídajícího partnera k dialogu. Právě proto ve své práci média pokračoval celý život.

„Tvorba v umění začíná vizí.“ Kupka, 1913
Vzhledem k tomu, že zážitek vize je verbálně téměř nesdělitelný, je pochopitelné, že zaznamenání takovýchto událostí i niterné touhy po duchovní seberealizaci lze najít i v Kupkově písemné dokumentaci jen poskrovnu. Jedna z Kupkových nejkrásnějších vizí je dokumentována v dopise A. Roesslerovi z roku 1897: „… večer zažil jsem zkušenost rozdvojeného vědomí, přitom jsem měl dojem, jako bych se díval na Zemi zvenčí. Byl jsem v obrovském prázdném prostoru a viděl planety, jak mě klidně míjejí. Potom bylo těžké vrátit se k trivialitám všedního dne…“.

Zájem o spiritismus a tajná učení přivedl Kupku do styku s rakouskými a německými teosofy. Kupka znal Paracelsovy a Kalvínovy spisy a studoval mnoho filosofů od Platona až po Nietzscheho.
Východní filosofie jen potvrzovala nazarénistickou doktrínu kontemplace jako pramene umělecké inspirace. Jako malíř však Kupka zdůrazňoval potřebu sdělovat zkušenost. „Kontemplace je ctnost, poznáváme-li pravdu, ale stane se z ní neřest, jestliže pravdu nesdělujeme jiným.“ napsal v dopise z roku 1894. V roce 1895 se Kupka přestěhoval do Huttledorfu, do jakési komuna, která se řídila pravidly Diefenbachovy praktické filosofie. Patřil k nim vegetariánský život s denními slunečními lázněmi a tělocvikem, který lidé prováděli nazí, filosofické diskuse, kontemplace, hudba a malování. https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Wilhelm_Diefenbach

Kupka se od té doby náruživě oddával dennímu tělocviku nahý na zahradě, a to za každého počasí, v létě i v zimě, připisoval mu velkou důležitost a provozoval jej až do vysokého stáří.
Vyvozoval závěry o vlivu tělesné kondice, asketismu, spotřebě vína, nikotinu a kofeinu na vnímání barvy. Široce tuto teorii rozvíjel ve své knize v kapitole o barvě: „Poznal jsem sám na sobě pocity skvělé citlivosti k barvě, vyvolané výlučně hygienickou péčí. Ráno se sprchuji a potom, v létě v zimě, cvičím úplně nahý na zahradě. Je to zároveň otužování těla. Je to jako modlitba, s níž se obracím k vycházejícímu slunci, když je za krásného počasí jeho velký ohňostroj doprovázen zpěvem ptáků a do celého mého těla pronikají vůně a paprsky světla. Prožívám tak překrásné chvíle, které tryskají z obrovské klávesnice barev.“

Záblesky barevných skvrn a čar, které popsal svému vídeňskému příteli teosofovi v roce 1895, a které ho provázely celá léta, se neustále pokoušel zachytit v mnoha svých obrazech.
V roce 1924 psal českému příteli:

„Mohu nyní znázornit to, co se dříve v mém duchu pohybovalo jako tajemné, vzdálené vize, které jsem nemohl zvládnout a ani dokonale vnímat...“Vlasta Marek
https://www.citarny.cz/index.php/knihy-lide/autori-a-knihy/fotografie-fotografove/genialni-malir-vizi-frantisek-kupka
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2005 až prosinec 2018
  • 63 zobrazení
  • 0
strouhalovajana
Ve spolupráci s francouzským Reunion de musées nationaux Grand Palais a Ateneum Art Museum v Helsinkách připravila Národní galerie Praha retrospektivní výstavu František Kupka 1871–1957.

Výstava představuje dílo Františka Kupky v celé jeho šíři, od raných prací z devadesátých let 19. století až po abstraktní práce z padesátých let 20. století. Díky spolupráci s francouzským partnerem se podařilo sestavit jedinečnou sbírku olejomaleb, prací na papíře, tiskovin a dokumentačních materiálů, která byla na jaře 2018 prezentována v pařížském Grand Palais, v obměněné podobě je nyní v Národní galerii Praha a na jaře 2019 se přesune do helsinského Ateneum Art Museum. Pražská výstava tak vedle děl ze sbírek Národní galerie uvádí četné práce ze sbírky pařížského Centre Pompidou, newyorského Guggenheim Museum nebo vídeňské Albertiny.

Chronologicky koncipovaná výstava je členěna do tematických celků, které umožňují návštěvníkovi sledovat umělcovu cestu od symbolismu k abstrakci, u jejíhož zrodu Kupka stál. Retrospektiva se zaměří na jeho symbolistické malby, první expresionistické portréty, cestu k abstraktnímu umění, barevné vertikály, řeč tvarů a barev, mašinismus i geometrickou abstrakci. Četné práce na papíře představí Kupku jako satirického kreslíře a znamenitého ilustrátora, umělce se zájmem o filozofii, antiku, náboženství i vědu.
Kategorie: kultura
více  Zavřít popis alba 
26 komentářů
  • 29.9.2018
  • 114 zobrazení
  • 14
hush
František Kupka, 8.1.19
více  Zavřít popis alba 
  • 8.1.2019
  • 2 zobrazení
  • 0
maxulino
Inspirace František Kupka
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2014
  • 30 zobrazení
  • 0
mirabilia
Iva Bittová, František Drtikol, František Kupka
více  Zavřít popis alba 
12 komentářů
  • 6.1.2014
  • 650 zobrazení
  • 1
noname2
Výstava ve Valdštejnské jízdárně v Praze
Kategorie: kulturaudálosti
více  Zavřít popis alba 
  • 15.9.2018
  • 76 zobrazení
  • 0
bobo07
Začal hudební operní festival Smatanovy Litomyšle, jako vždy doprovodná záležitost pro návštěvníky je Smetanova výtvarná Litomyšl, je zde k vidění mnoho výstav . Letos jsou zde známé významné osobnosti jako je Kamil Lhoták, Julius Mařák, František Kupka, Adriena Šimotová a další ve více než deseti galeriích. Při nedělní procházce jsme malou část navštívili - Srdce pro Václava Havla, Perskou věž a plastiku Frederica Diaze, snad se mi podaří navštívit další
více  Zavřít popis alba 
165 komentářů
  • 17.6.2012
  • 120 zobrazení
  • 0
reklama