Hledání

291 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

baruliiina
V první řadě Skizodelichalooween psy party:)..aneb počátek příběhu o tom, jak sem vytáhla Perchel na psytrance. Ujela v 11 ráno a mě málem trvalo dva dny než to přes Granadu a jedni párty vemu domů. Naštěstí sem se dostala domů v 8 večer se spacákem v batohu..vyhoď si z kopýtka..
Nějaký týden začátkem listopadu hurá na nejjižnější bod Špáňa... parádní noc v rozpalém baráku u pobřeží, noční pozorování měsíce a oriona nad hlavou, půlnoční probuzení že spíme už 4 hodiny a je čas na jídlo... A ranní pozdrav východu slunce a pohledu na afriku za znění šplouchotu vln,, mm paráda:))
Výšlap za opičákama na území anglie.... jo jsou drzí, chtějí vám sebrat korálek s dreadu a nenechají si vysvětlit, že to prostě nee....
A další týden výlet na nejvyšší bod do Sierry Nevady... od moře k sněhu.... přespání v Beneficiu opět pohladilo spánkové buňky, hele noha... Za doprovodu mrazivého větru slzami pozdravit tu nádheru. hurá do podprdy a pak rychle sníst poslední zbytky fazolý...Me gusto:)
více  Zavřít popis alba 
  • listopad 2014
  • 2 909 zobrazení
  • 3
uyvonne
Zde je fotodokumentáž sýra Labneh majoucí letitou tradici (po staletí).
K výrobě potřebujeme jen jogurt a sůl. Jogurt smícháme se solí metličkou, nalijeme do plachetky a necháme 24h odkapávat syrovátku.
Množství jogurtu záleží na vás, já bych doporučila 4x velké jogurty.
Sýr hotový dáme do chladu a spotřebujeme dle vašeho gusta. Lze použít i na pomazánku, jelikož chuťově se podobá klasické lučině.
TENTO SÝR ZVLÁDNE KAŽDÝ I TEN, KOMUJE KUCHYŇSKÉ PROSTŘEDÍ CIZÍ.
více  Zavřít popis alba 
  • 1 502 zobrazení
  • 0
barborawinklerova
Školní prázdniny a s nimi čas letních radovánek, dovolených a dětských táborů je u konce, ale ještě dříve než se tak stalo, tak jsem jedno čtvrteční odpoledne v mých oblíbených batikovaných šatech z viskózy a béžových nazouváčcích nabrala směr Rajnochovice. Mínila jsem nějaký ten tábor se spokojenými dětmi nejen nafotit, ale hlavně holky, kluky a jejich vedoucí trochu vyzpovídat. Zajímalo mne, jestli dnešní děti, které tráví spoustu času u počítače a jsou obklopeni samými technickými vymoženostmi, ještě jeví zájem o táborové pobyty, dokáží si jich náležitě užít a neberou je pouze jako nutné zlo. Záměrně jsem si vybrala Rajnochovice, ráj dětských táborů, který je vzdálen od mého bydliště necelých pětadvacet kilometrů a doufala, že budu při svém „lovu“ úspěšná.
Mnohým z rodičů a ročníků ještě starších vyvolá slovo letní tábor romantickou představu stanového kempu na louce, vlastnoručně vykopaných latrín v lese, polní kuchyně a rachtajících ešusů, čištění zubů v potoce a souboje táborů o vlajky. Mnozí z nás takové tábory zažívali jako děti a odnesli jsme si z nich zážitky na celý život. Je však současná realita letních táborů skutečně taková?
Jak se říká, proti gustu žádný dišputát. Táborů je nespočet tipů. Vývoj nikdo nezastaví a jak je vidět, nevyhýbá se žádné oblasti lidské činnosti. Ne všichni pořadatelé táborů jsou ochotni se přizpůsobit současné dětské pohodlnosti, a ne zcela všechny děti vyžadují komfort. Nicméně je ale spousta takových, které chatky s hmyzem, kadibudky a studená voda opravdu neláká. A proto je nepochybně správné, že existuje výběr a je pouze na každém, aby si vybral tu alternativu, která mu nejvíce vyhovuje.

Komfort v hotelu
První mou štací byla návštěva tábora pořádaného nejstarší základní školou v Holešově. V krásném areálu hotelu Zubříč na mne čekalo přes osmdesát dětí i se svými vedoucími. Děti právě dovařily kotlíkový guláš a s velkou chutí pověčeřely. „Naše škola pořádá tábory pravidelně. Jezdíme pokaždé na jiné místo. Levnější tábory v tak luxusním prostředí nikdo ve Zlínském kraji nepořádá, za tím si stojím,“ vysvětlila Dagmar Imramovská, družinářka 1. ZŠ a hlavní vedoucí tohoto tábora. Pobytu na Zubříči v Podhradní Lhotě se neúčastnily pouze děti z pořádající školy, ale i jejich kamarádi. Děti mimo spousty táborových her a výletů se tady navíc věnovaly i rozvoji svých výtvarných dovedností.
Letní pobytový tábor z holešovských škol toto léto neuspořádala pouze 1. Základní škola. Letošní premiéru si již v červenci odbyla i nejmladší holešovská základní škola na ulici Družby. A rovněž v Rajnochovicích, ovšem ne v hotelu, ale ve stanech. „Bylo to bezva, příští rok pojedeme určitě znovu,“ ujistila Ivona Vávrová, učitelka z 3. ZŠ a jedna z obětavých vedoucích na onom táboře.

Tématické letní tábory jsou v módě
Velkým hitem posledních let jsou tématické tábory. Ať už je to výuka jazyků, taneční školička, sportovní tábory, pobyty u koní či letní tábory ve znamení oblíbených dětských filmů. Ty všechny se setkávají s velkým úspěchem. „Děti velmi táhnou jejich oblíbení hrdinové ve spojení s letním pobytem a rodičům se zase líbí tábory spojené s nějakou výukou, takže my se už několik let tímto trendem řídíme a servírujeme rodičům i dětem takovou nabídku, aby si vybrali,“ potvrzuje, že i tábory podléhají módě, Jarmila Vaclachová, vedoucí holešovského volnočasového střediska.
Já jsem v tomto směru měla štěstí, protože v hotelovém komplexu Ve dvoře v Rajnochovicích právě probíhal letní dětský pobyt u koní pod vedením manželů Novosadových. Přes třicet dětí nejenže trávilo čas ježděním na konících a koňských bryčkách, ale také se učily starosti o tyto čtyřnohé krasavce a dozvěděly se spoustu užitečných rad spojených s chovatelstvím. „Já jsem tu už podruhé a tento tábor se mi velmi líbí. Příští rok pojedu určitě zase,“ chrlila ze sebe osmiletá Lucka Hejmalová ze Zlína.
Velmi oblíbené, jak ostatně potvrdila Jarmila Vaclachová, jsou tábory spojené s nějakým oblíbeným filmem. Já jsem v rekreačním středisku Ondráš narazila na letní tábor s Asterixem a Obelixem. Ten uspořádalo Centrum volného času Hustopeče Pavučina a zúčastnilo se ho přes sedmdesát dětí. „Naše tábory mají tradici a každý rok si vybíráme jinou lokalitu, aby to bylo pestré a pro děti zajímavé,“ vysvětlila Ingrid Florusová, pedagožka z pořádající organizace a hlavní vedoucí na tomto táboře. „Je to tady super a strašně dobře nám vaří,“ sklonila poklonu vedoucím Barunka Štýblová.

Latrína a chatky - pionýrská klasika
Oblíbený pionýrský tábor Vojtková směrem z Rajnochovic na Tesák je jako vystřižený z knížky Jaroslava Foglara. Stany, kadibudky, umyvadla i sprchy venku v přírodě a neodmyslitelný stožár s českou vlajkou uprostřed. Této lokality využilo během letošního léta spousta organizací, včetně již zmíněných dětí z 3. Základní školy v Holešově, které zde pod vedením družinářky Ivety Dvořákové a jejích pomocníků strávily deset dní.
Na mne v tomto areálu čtvrteční podvečer čekali pionýři ze zlínské pionýrské skupiny Klubovna Čtrnáctka. „Každý rok máme nějaké téma a letos jsme zvolili Kocourkov,“ usmál se hlavní vedoucí Radek Pobuda. Na tomto klasickém stanovém táboře samozřejmě nemohla chybět celotáborová hra a stejnokroj v podobě vlastnoručně batikovaných triček. Třiadvacet spokojených dětí mi sdělovalo jedno přes druhé své zážitky z pobytu a přidávaly k lepšímu své boje s mravenci a pavouky. No prostě tábor, jak se patří.

Závěrečné resumé
Prošla jsem čtyři tábory a každý byl úplně jiný. Ale jedno měly všechny společné, a to spokojené děti a obětavé vedoucí, kteří na úkor svého volna a za minimální peníz – a někteří úplně zadarmo - se snažili udělat možné i nemožné, jenom aby jejich svěřenci byli spokojení a plni zážitků. Vždyť holky a kluci na „svůj“ tábor budou vzpomínat následujících deset školních měsíců.
A co jsem si z té mé „táborové tour“ odnesla já? Jedno včelí žihadlo, několik komářích kousnutí a úplně odrovnané béžové pantoflíčky. A také skvělý pocit z toho, že táborům hrana nezvoní a dětem k životu pouze počítačové hry, internet a DVD nestačí a snad ani nikdy stačit nebudou, jak se nám snaží ze všech stran vsugerovat.
více  Zavřít popis alba 
  • 19.8.2010
  • 1 645 zobrazení
  • 1
mysticsmile
Husí slavnosti pokračovaly hned druhý den dalším skvělým programem. Z Masarykova náměstí se linuly řízné tóny kapely Papaya Band, jež dopoledne zopakovala repertoár ze sobotního večera v letním kině.
Já jsem to v neděli 23. září dopoledne vzal obloukem přímo směr areál Husích slavností kolem již obležených krámků v parku do amfiteátru letního kina. Počasí bylo o hodně lepší a slibovalo celý den bez deště. Na jevišti právě koncertovala dětská rocková kapela Kaštánci. Pocházejí z nedaleké Horní Lhoty a vede je Jana Pernicová. Zahráli skvěle, jen zvuk byl občas zbytečně silný a zpěv se ztrácel. Což ovšem není vina muzikantů, ale techniky. Zřejmě si zvukaři mysleli, že je obecenstvo hluché. Ale hudba šlapala skvěle. Když jsem rozbaloval stativ, abych pořídil krátký film, spustili Myší příběh a pak jeden hit za druhým. Kytarista Filip Souček zazpíval známou Okno mé lásky (Olympic 1980), pak zazněla jejich vlastní Prázdniny. Martin Štěpánek překvapil přednesem písně Halelujah kanadského básníka, prozaika a písničkáře Leonarda Cohena (1934). S touto baladou soutěžil vloni na Československo má talent. Český text si složili Kaštánci sami. A zněly další pecky V peřinách, Katapult, od Arakainu Zimní královna. Slunce proráželo mezi mraky, oteplovalo se a s tím pomalu přibývalo publika. Plný kotel je pro každou kapelu nejlepší odměnou. A Kaštánci si přízeň publika právem zasloužili. Návštěvníkům poděkovali další smrští bigbítu. Hlupák váhá, Osmý den od Olympiku a jako poslední Kaštánci zahráli Hej, no tak hrej!
Asi za půl hodiny se ujal slova opět Petr Janoušek: „Vítejte na pokračování programu Husích slavností v Boskovicích, které probíhají za účasti hlavních organizátorů Kulturních zařízení města, Základní organizace Českého svazu chovatelů a Města Boskovice. Vítám mezi námi dětský národopisný soubor Borověnka při Domě dětí a mládeže v Boskovicích.“ Děti za doprovodu vlastní živé muziky předvedly krátké roztomilé pásmo Řemesla. V programu představily dávno zaniklé profese, které byly kdysi úplně běžné a lidé se jimi dovedli skromně živit. Soubor pracuje pod vedením Aleny Stloukalové, Báry Faltýnkové a Andrei Staňkové již dvacet let.
Na jevišti se začali připravovat muzikanti Boskovické kapely. A protože dechovku jsem komentoval v prvním dílu, vydal jsem se na prohlídku celého areálu. Hned na horní cestě měla stanoviště Ing. Jitka Slámková s Jezdeckým sdružením. Dva koníčci trpělivě vozili děti sem a tam. V obležení nejmenších byla improvizovaná kovárna, kde si prckové mohli zazvonit na okrasná cingrlátka. Blížilo se poledne, zašel jsem na galerii Zámeckého skleníku zhlédnout situaci v sále. Všude to vonělo husími specialitami a všechny stoly byly obsazené. Pořídil jsem z okna dva snímky a spěchal dál, abych stihnul zmapovat aspoň něco. Hned u vchodu do areálu učila Blanka Matušková děti vyrábět drobné dárečky a plést košíky. Venku u nafukovacího mostu kejhaly v kleci dvě kusy. Snad aby hlásaly, že jsou zde každoroční slavnosti. Pak jsem sestoupil prudkým kopcem na prostranství za Muzeem Boskovicka. Zde tradičně probíhá dvoudenní okresní výstava drobného zvířectva. V dlouhých řadách klecí byli k vidění nutrie, holubi, králíci, slepice, kohouti, krocani ve všech možných exemplářích. Musel jsem uznat, že výstava je letos mnohem větší. Však také přesahovala hranice okresu. Což mi potvrdil předseda pan Jiří Musil: „Je zde 72 vystavovatelů, 220 králíků, 80 voliér drůbeže, 130 holubů.“ Jednatel Radek Blažek k tomu dodal: „Každým rokem je výstava větší, přibývá plemen. Město pro nás uvolňuje jistou finanční částku, která je zde opravdu vidět. A navíc děláme prospěšnou činnost pro občany. Děkujeme!“
Ve volné chvíli před slavnostním předáním cen jsem zašel vedle do školní zahrady, kde se děti vozily na ponících. Hodná zvířata byla k neutahání. Navštívil jsem též zadní chodbu Muzea Boskovicka, kde byla malá výtvarná dílna pro děti a výstava Památky očima mladých. V levé křídle přízemí jsem několika zájemcům ukázal nedávno otevřenou výstavu Inspirace k vidění krásy. Před budovou rezidence bafaly naleštěné stabilní motory a traktory. Některé stroje mají skoro sto let a stále bezchybně pracují. Zde je vidět um dělníků a techniků především v období mezi válkami. SOŠ a SOU André Citroëna zde kromě těchto exponátů vystavovaly též nové moderní francouzské osobní vozy. A nad historickou expozicí byly k vidění ryze současné mohutné traktory a kombajn New Holland autorizovaného dovozce Agrotechnic Moravia a.s. Olomouc.
Blížila se patnáctá hodina a s ní vyhodnocení okresní soutěže chovatelů. Vrátil jsem se tedy za Muzeum Boskovicka. „Vážení hosté, vážení chovatelé,“ spustil z plných plic jednatel ZO Boskovice Radek Blažek. „Dovolte mi, abych ukončil okresní soutěž a vyhlásil výsledky. Vítám starostu Boskovic Ing. Jaroslava Dohnálka, místostarostku Ing. Jaromíru Vítkovou a předsedu Okresní organizace Blansko Ing. Krále. Ten přednesl výsledky soutěže: „Dovolte, abych vás pozdravil jménem Okresní organizace českého svazu chovatelů. Děkuji všem členům ZO Boskovice za uspořádání této akce, dále členům z Blanska, Letovic a Lysic, kteří s organizací též pomohli. Děkuji zástupcům města Boskovice, kteří nad výstavou převzali záštitu, za nezištnou finanční pomoc a také Kanceláři hejtmana Jihomoravského kraje. Všechno zde máme díky příspěvkům nové, což ocenili i posuzovatelé a konstatovali, že tak kvalitní zvířata jinde nemají. Před čtrnácti dny jsme přivezli z celostátní výstavy mladých králíků a mladé drůbeže z Hodonína jedenáct čestných cen, což je historický úspěch našeho chovatelství. Okres Blansko má v současné době jen jedenáct základních organizací. Sedm jich máme zde. Letovice a Boskovice obsadily všechny tři odbornosti. A nyní výsledky kategorii králíků. Čtvrté a páté místo ZO Rájec Jestřebí – 0 bodů. Stejné Blansko – 0 bodů. Třetí Letovice - 1127,5 bodu. Druhé Lysice – 1129 bodů. Vítězem je ZO Boskovice – 1130 bodů.“ Předseda ZO Boskovice pan Jiří Musil pak převzal od starosty Ing. Jaroslava Dohnálka pohár. A pokračoval Ing. Král: „V soutěži holubů startovalo šest ZO. Poslední šesté Blansko – 0 bodů. Páté Letovice 745 bodů. Čtvrtá ZO Sloup – 751 bodů. Třetí loňský vítěz Olešnice – 1120 bodů. Druhé Boskovice – 1120 bodů a tři čestné ceny. První ZO Sebranice 1123 bodů.“ Předseda tamní organizace převzal z rukou místostarostky Ing. Jaromíry Vítkové pohár pro vítěze. Poslední odborností je drůbež. Opět Ing. Král: „Sedmé Lysice – 0 bodů. Šesté Sebranice – 278,5 bodu. Pátý Rájec Jestřebí – 830 bodů. Čtvrté Blansko – 840,5 bodu. Třetí Letovice – 847,25 bodu. Druhá loňský vítěz Olešnice – 850 bodů. První ZO Boskovice 857,25 bodů.“ Pan Jiří Musil pak převzal od Ing. Jaroslava Dohnálka druhý pohár. Tím vyhodnocení skončilo. Ing. Jaroslav Dohnálek: „Děkuji za pozvání na vyhodnocení, jsem zde již po několikáté. Je vidět Vaše úsilí a práce na výstavě. Já tomu nerozumím, mně se líbí všechna zvířata a dal bych jim plný počet bodů. Děkuji za Vaši práci, výstava k tradici Husích slavností patří. Přeji vše dobré, chovatelské úspěchy a hodně vítězství.“ Ing. Jaromíra Vítková se přidala: „Děkuji za výstavu a Vaši průběžnou práci. Studovala jsem toto zaměření a vyrůstala v tom. Je to každodenní péče, starost. Pro dnešní děti je to zajímavé. Někteří ani neví, jak domácí zvířata vypadají. Blahopřeji všem za ocenění. Děkuji.“
Protože zde vše skončilo, přesunul jsem se opět do amfiteátru letního kina. Ve spěchu jsem se zastavil u flašinetáře Jindřicha Holečka, jenž otáčením kliky navozoval pravou trhovou atmosféru. Z jeho přístroje se právě linula melodie ze známého filmu Přednosta stanice. Dostat se pak k pódiu bylo nadlidské úsilí. Připadal jsem si „proti všem“. Lidé se právě hrnuli z ukončeného koncertu Jakuba Smolíka a podle těch davů musel mít hlediště nabité.
Na jevišti se vše počalo chystat k vyhlášení soutěže o nejlépe připravená husí játra. Mikrofonu se naposledy ujal Petr Janoušek: „Startovalo osm restaurací, vyhlásili jsme tři nejlepší. Prosím na jeviště starostu Ing. Jaroslava Dohnálka, místostarostu Blanska - kandidáta na hejtmana Jihomoravského kraje Ing. Jiřího Crhu a generálního ředitele Argus, spol.s.r.o Praha pana Karla Murína.“ Ing. Jaroslav Dohnálek: „Krásné nedělní odpoledne jsme ve finále. Jsem rád, že to celé vyšlo a že Husí slavnosti mají svou tradici. Děkuji pořadatelům, Vám za účast a jistě se již všichni těšíme na jubilejní desátý ročník. Krásný podvečer a vše dobré.“ Ing. Jiří Crha: „Jen doplním, že Váš pan starosta je na kandidátce se mnou. Chci Vám poblahopřát za krásnou akci. Dnes je to již regionální záležitost. Husí slavnosti si zaslouží podporu. Hezký večer.“ Karel Murín: „Děkuji zástupcům města Boskovice, že zde naše společnost může již podruhé trávit krásné dva dny, něco pro to udělat. Čeká nás desátý jubilejní ročník, opět zde budeme jako generální partner. Hodně zdaru a krásný návrat domů. Nashledanou, děkuji.“
A jak soutěž v přípravě husích jater dopadla? Třetí bronzovou příčku obsadila Restaurace Eden, stříbrná byla Slávie u nádraží a pochoutku nejlépe připravili kuchaři nové restaurace Pod zámkem. Cenu a živou husu převzal majitel pan Bohumil Hauzar.
A byl konec celé dvoudenní parády. Petr Janoušek ještě poděkoval sponzorům: „Jsou to firma Stavkom, spol.s r.o., Maxprogres, s.r.o., Argus, spol.s.r.o., Itab Czech republic, s.r.o., SKS, s.r.o., Pivovar Černá Hora, Agrotec Moravia a.s., Vyšší odborná škola Boskovice, Listy regionu, Rádio Petrov.“
Program dvoudenních Husích slavností důstojně zakončila kapela Brouci (Revival Beatles). Mají za sebou 800 úspěšných koncertů po celé Evropě. Ve všem kopírují originál. Používají i dobové kostýmy. Vystupovali ve Španělském sále Pražského hradu za účasti presidenta. V Polsku na festivalu Revivalových kapel získali první místo. Účinkovali při otevření Sazka arény a Palládia v Praze.
Na samý závěr je třeba poděkovat všem, jak již zaznělo, ale především Kulturním zařízením Boskovice za skvělý výběr účinkujících po oba dva dny. Každý návštěvník si mohl vybrat dle svého gusta.
více  Zavřít popis alba 
  • 24.9.2012
  • 986 zobrazení
  • 0
trempoviny
První červencovou sobotu se tradičně konal výroční oheň T.O. Údolí Oddechu. A tak jsem tradičně navštívil Chicago Bar v Podkozí, tradičně jsem se potkal se známými kamarády a tradičně si u ohně poslechnul i zazpíval trampské písně. S kamarády jsme také navštívili Lone Star, kde pětadvacetiletý Jenda Korda dokončil v roce 1929 píseň Vlajka, která se stala od druhé světové války trampskou hymnou. Někteří "historici" tvrdí, že Vlajka vznikla v krajině jižně od Prahy, ovšem velmi se mýlí. Vlajka vznikala v Praze a dokončena byla právě v boudě T.O. Lone Star a poprvé veřejně zahrána v Podkozí v roce 1929. Také jsou na to místní patřičně hrdí. Avšak, není zase tak podstatné, kde naše trampská hymna vznikla, ale to, že jsou s ní zahajovány stále početné trampské akce. Bohužel, občas se stává, že někteří lidé při zapalování ohňů i při Vlajce mívají na hlavách klobouky či čepice, zajisté nevědomky, ale kazí tím důstojnost zahajované akce. Kamarádky a kamarádi, kteří stojíte poblíž těchto lidí, upozorněte je, aby při zapalování ohňů, hymně, minutách ticha apod. vždy smekli. Jinak se výroční oheň UO podle mého pocitu tradičně vydařil, ovšem, těžko lze očekávat stejnou atmosféru výročáků na známém frekventovaném místě a výročáků ukrytých někde v hloubi lesa daleko od civilizace. Každá trampská akce má svá specifika a kdo má jiné představy, může uspořádat svůj potlach podle svého gusta.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • červenec 2014
  • 798 zobrazení
  • 1
katchenn
Hron, to je moje gusto...
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2005
  • 746 zobrazení
  • 0
miravy
...řekni,kde ty kytky jsou-V PRDELI-dnes jsem si zafotil dle mého gusta,fotky svých sousedů v roli fotbalových fandů mě baví,zrovna nemám ani náhodou chuť zabývat se makřením přiblblých kytiček.Třeba mě to do příštího týdne přejde.Zatím ahoj,odjíždím makat Mira. Fotky jsou dílem naší autorské dvojice M&M
Kategorie: lidésportzábava
více  Zavřít popis alba 
262 komentářů
  • 19.10.2014
  • 689 zobrazení
  • 22
zbavitelovi
Dne 1.11. 2008 jsme se sešli s nejbližšími kamarády v útulném Country Clubu v Těrlicku, abychom oslavili 50. narozeniny Radima. Celý večer se nesl v duchu trampské, folkové a hlavně country hudby. Do tance a pro dobrou náladu nám hráli Santa Fé a Luthy Band a postupně se přidávali další kamarádi i personál Country clubu. Radim obdržel spousty hodnotných i srandovních dárků, ale ten největší dárek byl překvapením pro všechny. Divoké kočky (Galina, Šárka, Evka a Terka) nacvičily a v dobových kostýmech zatancovaly kankán a podle filmu Limonádový Joe pak večer pokračoval v rytmu Whisky, to je moje gusto. A když v báru houstl dým, tak Tornádo Lou (Galina) našla svého srdce šampióna (Radima). Děkujeme všem za příjemnou zábavu po celý večer a noc. Tak za dalších 50....
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2008
  • 649 zobrazení
  • 0
jaksik
Dostal jsem možnost nafotit svou první svatbu a zde je výsledek mé práce. Jsem si vědom drobných chyb a nedostatků, ale na těch zapracuji a příště to bude ještě lepší. :)
Kategorie: události
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 10.11.2012
  • 555 zobrazení
  • 0
hugi
...aneb variace na provedení naší ložnice (parádní obklad!) a především hrátky s tapetami Lars Contzen (na několika zdech chodby). Majitelé (brňáci...) nejen stránek, ale především parádně rekonstruovaného bytu - přesně podle našeho gusta - nám napsali, že na nás náhodou narazili a hezky se pobavili - spousta podobně provedených částí, stejně umístěných květin...obrazů... I pro nás zajímavá inspirace, koukněte sami... Na chodbu a kuchyň se chystáme za 2 roky...takže tohle může být jeden z tipů :)
http://picasaweb.google.com/ondrej.krutilek/RekonstrukceChodbyALoNiceSrpen2008
Kategorie: architektura
více  Zavřít popis alba 
  • 3.12.2008
  • 542 zobrazení
  • 0
karhu
Tradiční Myslivecký ples, tentokrát ve stylu Limonádový Joe.
Whisky to je moje gusto, bez whisky mám v srdci pusto,...
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • leden 2011
  • 459 zobrazení
  • 0
hornysi
Kátiny fotky (dik) z nečekaného Oldova nocování se Sárou, prostě nepřišel domů z úterního cvičení s tatínkem:) a evidentně se měl dobře...a oplatou Sára u nás -aby viděli doma, že se taky měla:))
a pořád sněhohrátky a pořád mráz...a lyžování (střídáme se u dětí = nefotíme:)
Ivánek 6 .měsíc, karneval, divadlo
memoriál Gusty Lamky
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2010 až únor 2012
  • 446 zobrazení
  • 0
barborawinklerova
Sobotní večer 5. února nechal opět po roce přítomné hosty nahlédnout do historie holešovského zámku. Na pořadu dne byl již 3. Velký zámecký ples občanského sdružení Castellum Holešov. Letos si Castellum ke spolupráci přizvalo Technické služby Holešov a občanské sdružení Klub umění a řemesel. Svou troškou do mlýna přispěli i místní šachisté.
„Naším cílem je, aby se náš ples od těch ostatních odlišoval, takže každý rok veřejnosti odhalujeme nějakou zajímavou historickou událost spojenou s touto holešovskou dominantou,“ prozradila Jarmila Pokorná, která se letos ujala úvodního slova místo vážně zraněného Jiřího Zapletala, tahouna, nestora a hlavně srdce a duši všech kulturních akcí spojených s Castellem Holešov.
Tentokrát se zámecký ples nesl v duchu počátků dvacátého století a posledního vlastníka tohoto panství Rudolfa Kristiána, plným titulem říšského hraběte Vrbny - Kounice z Riedberku, Questenberku a Bruntálu.
K tanci a poslechu hrál v hlavním sále stejně jako loni Showband Pavla Březiny a v malém sálku své příznivce rozhodně nezklamal holešovský Retrospekt, jedna z nejoblíběnějších regionálních plesových kapel. Během večera vystoupili i dva členové Lipské filharmonie Linda Leharová a Martin Smýkal, taneční skupina Colorado se svým chytlavým kankánovým vystoupením na píseň Whisky, to je moje gusto z Limonádového Joea a holešovský soubor Corda Magico. Hvězdnou tváří sobotního večera byl jednoznačně Eduard Hrubeš, který stejně jako v loňském i předloňském roce slovem a především pak vtipnými glosy celý večer provázel. A jak již loni prozradil Jiří Zapletal, Castellum míní spojit tradici svých plesů s tímto populárním moderátorem a chce, aby se pan Hrubeš stal tváří tohoto plesu. Nicméně otázkou je, jestli nějaké příště ještě bude. Lidé v dnešní době ekonomické krize ztrácí zájem o návštěvu zámeckých plesů, které jsou přece jenom o něco dražší než ostatní plesy v sokolovnách, tělocvičnách a kulturních domech. Navíc koncentrace plesů v holešovském mikroregionu je opravdu velká a dělat ples na holešovském zámku pro ani ne dvě stovky plesajících, když se výdaje pořadatelů šplhají až ke sto tisícům, je otázka do pranice.
Na závěr bych chtěla podotknout, že pevně věřím, že ještě nějaké příště bude, protože úroveň plesu pořádaného Castellem Holešov je opravdu vysoká, svým programem se navíc liší od všech ostatních zámeckých plesů a jak poznamenala choť Eduarda Hrubeše: "Je potřeba dělat i plesy pro náročnější diváky, pro milovníky umění a vážné hudby především, jinak by lidé už úplně spustli."
více  Zavřít popis alba 
  • 5.2.2011
  • 430 zobrazení
  • 0
berkofka
můj několikaletej sen..Macarát.. a vlastně to nebylo tak těžký..stačilo pár sms a všechno bylo zařízený..akce doslova LUXUSNÍ. účastnila jsem se já - arachnofobik (zapomněla jsem totiž na to, že pod zemí by mohly být některý osminohý potvůrky) a kačí - klaustrofobik (diagnóza byla nejistá, v průběhu se potvrdilo, že káča je klaustrofobik opravdu miniaturní) ..a naši hlavní průvodni lukáš a gusta..vyvozuju závěr, že taková ta oblíbená věta, co všichni chytrouši říkaj: když se něčeho bojíš, tak jdi a sáhni si na to ..je úplná blbost, protože já nebyla daleko infarktu :) avšak zážitek byl intenzivní a o to šlo především..Macarát nás uvítal super zmrzlotinama, protože byla docela kosa..a to, že si káča chvilkama chtěla hrát na hanče a vrbatu beru jako blábolení z vysílení:)
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 3.1.2009
  • 404 zobrazení
  • 0
fotolady85
Fota co ráda fotím,moc se mi tento styl líbí:-)
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
173 komentářů
  • březen až říjen 2011
  • 397 zobrazení
  • 1
streka
http://www.michalkupsa.cz/galerie/to-dlouha-streka-vitani-jara/vitani-jara-na-krehuli-1934.html

VÍTÁNÍ JARA
16.-17. Měsíce Vran
Na Křehuli

Loni po vánocích jsem všude vykládal, že zima bude ještě v dubnu. Jak se ukázalo, nebyl jsem daleko od pravdy. To musím poznamenat hned na začátek, kdybych na to v průběhu psaní náhodou zapomněl…
Přípravy na první jarní potlach na Vysočině jsou každoročně věcí ustáleného počtu lidí, ustáleně vrtkavého počasí i malých překvapení. Týden před ohněm tiše předla „motorovka“ na zbytcích sněhu a my doufali, že Pajda i Křehule vyslyší naše jarní volání a bude po zimě. Slušnou hromádku dříví jsme měli hotovou raz dva, což přikládám jako důsledek k informaci, že jeden soudek zdarma poskytne Kamil a Jiřča. Velkou měrou tomu přispěla i naše loňská brigáda na páně správcově pozemku, takže v tomhle ohledu jsme hógo fógo osada.
V pátek před potlachem si tak Bláža lebedil v zánovním vagóně a tvrdil, že si musí po pracovním týdnu krapet dáchnout. Nedalo se nic dělat, musel jsem mu občas dloubancem do žeber připomenout, aby se v dopravním prostředku ČD choval kulturněji a bavil se s náma. Za Jihlávkou se odpojil na vlastní štreku Cake s Marvinem a psem a v Klátovci už zvonili plechoví kohouti na střeše, že se žene trempskej blizard. Nechali jsme bez povšimnutí jejich zrádné volání a namířili si to rovnou na flek. Tam nás mladickým úsměvem, optimismem sobě vlastním a se srdcem na dlani čekalo vítací družstvo ve složení: Hezoun, Myšice s Bačou a Kremla:“no to je dost, kde se flákáte!“ Jirka vzal pro jistotu lopatu a jal se debužírovat na 30cm vrstvě sněhu, ale začalo k tomu sněžit takže šel raději postavit vigvam. S šerem se objevil Hugo se svým kamarádem námořníkem a jeho squaw, kteří dovezli proviant a pochodně na večer. Uvolněné místo v autě hned zaplnil Kremla a to se mu stalo osudným. Na zpáteční pěší cestě si zlomil kotník. Klátovecká klubovna nám byla akorát, píva byl obdobný počet, muzika hrála břinkala, až se Gusta Bromu na plakátě usmíval. Nebo to byl jeho zeťák?...kdo ví. Pravda, slyšet nás moc nebylo, ale vzali jsme na vědomí Jirkovu poznámku, že čím víc do toho budeme mlátit, tím víc budou řvát ? Do rána se na flek všichni dostali a někteří pak, jako netopýří osada Podběl, půl dne prospali.
Ráno nás uvítalo jiskřícími paprsky slunce na sněhu, les nabíral k další severské rozprávce a do Nunova pobafávání se Křehulí zmožení kamarádi třásli u ohně. Kremla si zavolal odvoz na chirdu a den mohl začít. Doplňovali jsme hranici chvojím a sebe horkými nápoji co nám síly stačily. Přesto vyrazil hlavní voj na vycházku až k jedenácté. Předsunuté hlídky vyšly s elánem o hodinu dříve, ale zato do Horního Bolíkova, kdežto my šli do Řásné. Inu, chybička se vloudí. V každém případě je výhled ze světelských luk balzámem na duši. Když se k tomu přidá modrá obloha, čerstvý vzduch a veselí lidé, ej…U „Pařezáku“ si nás vyčíhal Jeff a šlo se občerstvovat česnečkou a pívem. Nazpět pro změnu trochu zakufroval Dědek, takže si pak Danča s Bručounem dali večerní bojovku, aby jej dovezli na flek. Tam už se Hugo náležitě staral o novinku v gastrodějinách Křehule, totiž o svařák. Kolem ohně se nesly libé vůně uzenin, polévek, slivovice, česneku a očekávání. Najednou byla tma jak v ranci pod ledovými nebeskými ozdobami. Na to se nemohli dívat Dana s Jiřinou, Bača a Lapťa se smolnými sirkami, které mohl Bláža vybídnout k zapálení hranice.
více  Zavřít popis alba 
  • březen 2013
  • 395 zobrazení
  • 0
lenkasib
z fotaku SONY od Gusty
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2009
  • 364 zobrazení
  • 1
lietava
Ďalšia várka fotiek zo "Dňa otvorených dverí 2010", ktoré v tento skvelý deň zdokumentovali Šnurka a Katka. Plus som k týmto fotkám neskôr pridal aj pár záberov od kolegu Gustíka.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2010
  • 369 zobrazení
  • 0
resurgo
Gusta je ožralá piča.
více  Zavřít popis alba 
  • 13.10.2008
  • 361 zobrazení
  • 0
paulatreid
Krásná, byť emočně náročná dovolená na Jižní Moravě. Prochodili jsme pálavské vrchy s příslušnými hrady, křížem-krážem prošmejdili Mikulov, kolmo zbrousili Lednicko-Valtický areál, zavítali do velkomoravských Mikulčic, navštívili pravěké Věstonice. Děti přežily všemožná muzea, skorohorské tůry a jiné rozmary rodičů. Kryštof si s gustem neustále odíral kolena, Lukýs do všeho šťoural tak dlouho, až z toho byla ledová koupel v sudovém víně. Dovolená, na jakou se zapomíná opravdu jen velmi těžko.
Kategorie: děti
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2012
  • 360 zobrazení
  • 0
hujeri-hujeri
více  Zavřít popis alba 
  • 5.2.2011
  • 357 zobrazení
  • 0
reklama