jirina
Zvláštní krátká turistika - výstup na haldu u Tuchlovic
více  Zavřít popis alba 
  • 2.10.2021
  • 13 zobrazení
lubossvacha
  • letos v červenci
  • 176 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
lubossvacha
  • 15.7.2020
  • 352 zobrazení
lubossvacha
  • 17.7.2019
  • 100 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
azave
Kazdonovorocni vychazka na nejakej kopec, tentokrat na haldu byvaleho dolu Tuchlovice ...
Foceno mobilem, pac jsem nechal doma fotak ...
a skoro mesic mne trvalo, nez jsem prisel na to, jak fotky dostat do pocitace a pak na Rajce ...
no co no ...
více  Zavřít popis alba 
  • 1.1.2018
  • 147 zobrazení
jopu
Procházka na rekultivovanou haldu bývalého dolu Nosek v Tuchlovicích za hezkého počasí s poměrně dobrou viditelností.
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 29.9.2013
  • 493 zobrazení
flp
Prížďka k haldě Tuchlovice a večerní slejvák
Kategorie: koníčky
více  Zavřít popis alba 
  • 6.8.2013
  • 133 zobrazení
jirka-suchomel
Dominanta v podobě haldy tu stále ještě je. Ovšem těžní věž vystřídali dva dva vysílače, holt taková je doba. Aspoň, že krajina je tu krásná.
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 8.7.2012
  • 112 zobrazení
jopu
Nebo spíše jen to co z něj po komletní demolici zbylo, čož je opravdu jen halda, která je rekultivována a zarůstající nádrže pro vyčerpanou důlní vodu.
http://www.hornictvi.info/histhor/lokality/kladno/20.htm
více  Zavřít popis alba 
  • 10.7.2011
  • 534 zobrazení
drahovo
Třídenní cykloturistika západním okolím Prahy. - mapa - Beroun.rozhledna Lhotka u Berouna, novohrad Červený Újezd, Unhošť, rozhledna Kožova hora u Kladna, Kladno, uhelný důl Mayrau - Vinařice, Vinařická hora (stratovulkán), Smečno (zámek), přemyslovské hradiště sv. Jiří - Libušín, uhelný důl Schöller - Libušín, Svatováclavský dub - Stochov, Lány - prezidentský zámek, expozice sportovních vozů, halda Tuchlovice, vápenné pece Kladno, národní památník Lidice 1942, letiště Praha - Ruzyně u Dobrovíze, klášter Hájek u Prahy, replika středověké obce Řepora v Praze - Řeporyjích, přírodní rezervace Radotínské údolí (lomy,vápence Barrandienu).
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2010
  • 48 zobrazení
oda965
23.7.2006
více  Zavřít popis alba 
  • 23.7.2006
  • 411 zobrazení
lopata79
více  Zavřít popis alba 
  • 9.10.2021
  • 24 zobrazení
profesordv
23.-24.9.2021 proběhla první část česko-polského projektu Vrchlabí a Kowary - napříč generacemi, Geologická exkurze do Krkonoš. Deváťáci ZŠ Školní a žáci dvou kowarských základek nejprve navštívili hornické muzeum v Černém Dole, nahlédli do lomu na dolomitický vápenec a pak v českopolských týmech vyplňovali pracovní listy na naučné hornické stezce Berghaus. Večer DJ Gedži (Jitka Absolonová) uspořádal pro účastníky projektu diskotéku. V pátek si žáci rozšíříli obzory o geologii a geomorfologii Krkonoš na přednášce M. Skalky v ekocentru Správy KRNAP KRTEK a na venkovní expozici v zámeckém parku. Odpoledne byl projekt zakončen návštěvou podzemí v hornickém muzeu v Harrachově a návštěvou Mumlavských vodopádů. Na začátku října pokračovalo geologické i mezilidské seznamování v okolí polských Kowar. V dopoledních hodinách jsme navštívili Kolorowa - barevná jezírka (žluté, purpurové, blankytné), která zatopila oblast bývalé těžby pyritu a chalkopyritu, rud mědi a železa. Na okraji Kowar jsme, se svítilnami po boku, sešli do podzemí, kde se v minulosti těžilo železo a uran. V odpoledních hodinách žáci české i polské skupiny poznávali interaktivně zajímavosti lesa v domě přírody v Bukowci. Tamtéž se také dozvěděli základy z polské historie, zejména Dolního Slezska v muzeu stodola. Program zakončilo povídání u táboráku o společných a odlišných výrazech českých i polských a opékání klobás. Po večerní návštěvě Biedronky jsme se vrátili kolem žacléřských hald po dobývání uhlí do Vrchlabí. Projekt Vrchlabí - Kowary - napříč generacemi byl spolufinancován z prostředků EFRR prostřednictvím Euroregionu Glacensis.
více  Zavřít popis alba 
  • podzim
  • 84 zobrazení
marcelpoko
V Ostravě jsem stihl jak složit,tak naložit a v rámci časové úspory mi Chozé poradil výlet na haldu Ema.Nejdříve jsem projel čtvrtí plnou cikánů ,až jsem měl strach.Byla to tlupa v počtu asi 150 lidí popíjející alkoholické nápoje,včt.jejich dětí,traumatizující zážitek.Taky jsem to zpět už vzal oklikou o kilometr delší.
více  Zavřít popis alba 
  • 19.8.2021
  • 14 zobrazení
tsander
Prohlídka doli Michal (Cingr), výplaz na haldu Emu s výhledem na ostravský kraj a pak sestup i s posilkou ve městě i courek kolem hradu aj s koupelí v Ostravici a den zakončený v hospůdce Spolek......
více  Zavřít popis alba 
  • 14.8.2021
  • 36 zobrazení
alepa01
Ostrava, halda Ema, Slezský hrad, šlapáci, Krnov
více  Zavřít popis alba 
  • letos v srpnu
  • 57 zobrazení
brondo
Cyklovýlet - Staříč - Lysůvky - Olešná - Palkovice - Metylovice - Frýdlant - Pržno - Baška - Hodoňovice - Paskovská halda - ujeli jsme 70 km
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • 7.8.2021
  • 51 zobrazení
naceste
  • 6.8.2021
  • 25 zobrazení
mioniwi
  • 29.7.2021
  • 4 zobrazení
marketadocekalova
  • 14.7.2021
  • 475 zobrazení
jlabus
Fota Tomáš;
Tentokrát beze mne; S Tomášem a spol.-Trutnov-cyklostezkou Poříčí-Petříkovice-Chvaleč-Radvanice-pod Haldou-Stárkov-Dřevíč-Na Mýtě (občerstvení)-Dřevíč-Rokytník-Bohdašín-Rtyně-Batňévice-Velké Svatoňovice-Končiny-Bohuslavice-Poříčí-Trutnov.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.7.2021
  • 22 zobrazení
tridaakce
  • 28.6.2021
  • 55 zobrazení
lucislava
Hlavně na tu vrátnicu,kde šel pustit větřák a cvakaly hodiny příchodu a odchodu.Místo toho nás čekaly haldy suti.Tak jsme zamáčkli slzu a jeli domů.
více  Zavřít popis alba 
  • 5.6.2021
  • 22 zobrazení
modrasci43
  • 30.5.2021
  • 102 zobrazení
finedays
Název Psáře je zřejmě odvozen od ošetřovatelů loveckých psů – psářů. První písemné zmínky o Psářích jsou z roku 1352, o Dubovce z roku 1471. V Psářích byla původně tvrz. Tvrz byla založena někdy v polovině 11. století na skalce v údolí pod poplužním dvorem a dodnes se zde dochovaly výrazné terénní pozůstatky. Především se jedná o hluboký okružní příkop, který byl původně napouštěný vodou z rybníčku chránícího tvrz na severní straně. Ve 13. století patřily Psáře Šternberkům. Po usazení lovčího ve Šternberku ztratili psáři u tvrze na významu a zanikli, název však zůstal. V roce 1406 byli v Psářích husité. Když roku 1629 hrabě Jan Oktavián Kinský prodával Kácov, byly Psáře součástí tohoto panství. V roce 1864 byla provedena obnova kostela a byla přistavěna věž se zvoničkou a márnicí. Funkce psářů
Psářova funkce nebyla tak jednoduchá, jak se může zdát. Psáři zaujímali tenkrát jistě významné postavení. Cestování se psy ale prováděli vodiči psů, tak zvaní "holoti", a to jenom v době lovu. Psáři měli svá stálá sídliště, protože na ně odkazují místní jména některých vesnic. Psáři patřívali již v dávných dobách k nejhlavnějším loveckým činitelům, protože právě pes býval nejdůležitější pomůckou při lovu, a psář lov vedl. A proto lze také s jistotou říci, že psáři dostávali za své služby znamenité výsady. Dostávali k užívání statky, byli svobodní a stávali se z nich šlechtici. V době župního zřízení se vyvinul ze stavu psářského úřad vrchního lovčího.
Rozvoj těžby na této lokalitě lze dát do souvislosti s rozvojem průmyslu v 19. století, kdy byla patrná snaha o využití všech možných zdrojů nerostného bohatství a to i lokálních zdrojů. První zmínka o kutání u Psářů je z roku 1873. Důl byl situován na jih od obce Psáře u silnice Tehov – Kácov. Bylo zde několik štol a mělkých šachet. Vytěžená surovina byla odvážena do Vlašimi do „plavírny“, ze které později vznikl Kulíkův mlýn (dnes je zbořen a je zde areál prádelny). Tady se grafit čistil, mlel a posléze pral. Potom následovalo sušení ve speciálních žlabech v kůlně. Vysušený polotovar se pak odesílal k dalšímu zpracování do Českých Budějovic. Dnes je už část pozůstatků těžby zahlazena, zbytek je roztroušen v blízkém okolí Psářů a samoty Veselka. Asi 140 m severovýchodně od kostela ve Psářích byla v poli šachta. Na poli jsou úlomky grafitické ruly.
U potoka si všimněte výrazné štolové haldy o půdorysu cca 50 x 30 m. Je zde také zářez, který může ukazovat na zavalené ústí štoly. Na haldě jsou četné úlomky navětralé ruly a úlomků grafitu.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 29.5.2021
  • 34 zobrazení
hokina
19.5.20201 Ostrava, Halda Ema a Zoo
více  Zavřít popis alba 
  • letos v květnu
  • 99 zobrazení
Reklama