Hledání

Miška vzala hvězdičku do Harachova. První den jsme se ubytovaly v hotelu. Večer jsme šly na Bouling. Druhý den jsme se vydaly na procházku k Mumlavským vodopádům. Moc se nám líbily. Později jsme si daly oběd a vrátily se zpázky na pokoj. Hvězdičce se výlet k vodopádům moc líbil.

sobota - odjezd, příjezd na chatu, posezení v hospodě "u Pašeráka", seznamovací večírek na Buchtovně,. Neděle - půjčení běžek, Rokytnice, Lysá hora, Labská bouda, Vosecká bouda, Mumlavské vodopády, Harachov, vrácení lyží, Buchtovna.

http://cestovani.idnes.cz/za-nejhezcimi-partiemi-jizery-vylet-na-kterem-nedate-fotak-z-ruky-p94-/tipy-na-vylet.aspx?c=A110519_114745_igcechy_tom
http://www.region-jizerskehory.cz/turisticke-zajimavosti/zajimava-mista/vodopady-na-ricce-cerna-desna/#!
K vodopádům Černé Desné je ideální vyrazit z městečka Desná po červené turistické značce proti proudu. Postupně budeme míjet vodopád Plotnový, za kterým následuje vodopád Dlouhý, Bukový a nakonec i Hrncový. Říčka Černá Desná má v tomto úseku značný spád. Koryto je plné žulových peřejí, kaskád, kotlů a především větších či menších vodopádů, které vodní proud vymodeloval do fantaskních tvarů.
Josefo dolská přehrada je největší a zároveň nejmladší přehradou v Jizerských horách. Sestává se ze dvou sypaných hrází s výškou 43 m a délkou okolo 720 m. Obě hráze poskytují ideální podmínky in-line bruslařům.
Údolní přehrada Souš (Darre), ležící na říčce Černá Desná, byla postavena před první světovou válkou jako součást systému retenčních nádrží, majícího chránit oblast pod Jizerskými horami před povodněmi. Od roku 1974 slouží jako vodárenská nádrž pro zásobování Jablonecka pitnou vodou. Hráz je sypaná zemí.
Rozhledna Královka se vypíná nad střediskem Bedřichov (859 m n. m.). Je vysoká 24 metrů a na vyhlídkovou plošinu vede 102 schodů. Z rozhledny je překrásný výhled na Jizerské hory, Krkonoše, Polsko i Německo, Český ráj, Ještěd a Jablonec nad Nisou.
Slavná dřevěná horská chata prošla kompletní rekonstrukcí, která ji vrátila do původní podoby z první poloviny minulého století. Zmizely všechny materiály jako umakart či sololit, které byly použity při úpravách hlavně v 70. letech.
Osada Jizerka. Sklářská osada Jizerka se rozprostírá v malebném údolí říčky Jizerky, nad nímž se vypíná kopec Bukovec (1005 m.n.m.). Jizerka je významnou turistickou křižovatkou, představuje ideální základnu jak pro pěší turistiku, tak pro horskou cyklistiku a v zimě se její okolí mění na ráj pro běžkaře.
http://cestovani.idnes.cz/po-nejhezcich-mistech-jizerek-od-nejstarsi-osady-pres-vzacna-raseliniste-1l9-/tipy-na-vylet.aspx?c=A100930_121502_igcechy_tom
Osada Orle, leží ve výšce zhruba 825 m.n.m. kousek od českých hranic, které jsou v těchto místech tvořeny korytem řeky Jizery.
Věhlas této Jizerskohorské osady sahá do 18. století, kdy zde byla v roce 1754 založena jedna z nejslavnějších skláren Carlsthal. V současné době tu osadu Orle, symbolizuje jediná budova, která dnes slouží jako především jako bufet pro turisty a cyklisty. Osada Orle je strategickým bodem při plánování výletů v Jizerských horách pro turisty, cyklisty a běžkaře.
http://www.jizerky.eu/polsko_orle.php

Šámalova chata, ve které je oblíbená restaurace. Lokalita je významnou křižovatkou jizerskohorských letních i zimních turistických cest.
V letech 1756 - 1817 stávala na Nové louce sklářská huť. Později dům odkoupil slavný jizerskohorský sklář Riedel a v roce 1844 jej přestavěl hrabě Clam-Gallas na lovecký zámeček. Přízemní roubená budova je krytá mansardovou střechou s věžičkou. Je vzácnou památkou na minulost severočeského sklářství a na horské louce tvoří malebnou dominantu. Později se budova stala vládní chatou a byla pojmenována po kancléři Šámalovi. Odtud se traduje název Šámalova louka, který se někdy používá dodnes.
http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/samalova-chata-na-nove-louce.aspx
Mumlavské vodopády. Dravá řeka Mumlava vytváří poblíž Harrachova, v Mumlavském dole, vodopád tvořený stupňovitými žulovými bloky. Asi 10 m vysoký skalní stupeň v žulovém řečišti se nachází nedaleko centra Harrachova v západní části Mumlavského dolu.
http://www.harrachov-info.cz/cz/harrachov/mumlavske-vodopady/
Sklárna Harachov. Sklárna Novosad a syn je nejstarší fungující sklárna v Čechách a pravděpodobně i na světě. Dochovala se zde tradiční ruční výroba sklářskými píšťalami a foukání do dřevěných forem, tedy techniky, které nebyly dodnes překonány.
http://www.harrachov-info.cz/cz/aktuality/harrachovska-sklarna-historicky-klenot-mesta-pivni-lazne-harrachov-a-pivovar-harrachov-175.html

Letošní společné narozeniny jsme se rozhodli oslavit na Labské boudě. Výstup jsme si naplánovali v neděli 27.4 z Harachova, kolem Mumlavského vodopádu, řeky Mumlavy až ke Krakonošově snídani. Od ní jsme změnili trasu a nešli na Voseckou boudu, ale rovnou na Labskou. Cestou jsme potkali jen několik turistů, Krkonoše byli skoro liduprázdné. Sem tam se ještě objevovaly poslední zbytky sněhu a zpod něj začala vykukovat první jarní kvítka. Na Labskou jsme dorazili v odpoledních hodinách. Bylo fajn, že jsme si mohli po výstupu odpočinout. Večer na nás čekala báječná večeře, pivo Paroháč! Protože byla neděle večer, tak jsme byli jediní hosté v boudě:-) Po večeři jsme šli ještě k Labskému vodopádu a trochu jsme blbli...a regulovali tok řeky Labe. Byla to docela legrace:-) V noci byla všude kolem tma tmoucí a kolem půlnoci přišla dokonce bouřka.
Druhý den ráno na nás čekala bohatá narozeninová snídaně, která se do nás nemohla skoro vejít. Jen co jsme se rozloučili, tak začala znova pěkná bouřka a déšť na sebe nenechal dlouho čekat. Sestupovali jsme svižně z hřebene dolů asi půl druhé hodiny. Až u Krakonošovi snídaně se objevilo zase sluníčko:-))). Po rychlém sestupu jsme byli ještě odměněni. Tím že bylo právě po dešti, tak vodopády na Mumlavě byly o to krásnější.

Odjezd z Benešova,Jilemnice, cestou Trosky z auta, Harachov,Čertova Hora, prameny Labe, Labská bouda a cesta Labským dolem. Mumlavské vodopády a Hrnce. Nádhera.

Letošní zimu nedávaly zprávy z hor ani předpověď počasí moc šancí na zasněžené svahy. Přesto jsme nakonec lyže zabalili a nebylo to zbytečně. Jak tedy jarňáky probíhaly?

V sobotu jsme vystoupali na chatu na Studenov a ubytovali se. Před večeří jsme se ještě stihli podívat do studenovského sedla - a zjistili, že tam sníh ještě je. Večer si každý vybral stát, který chce reprezentovat na XXII. zimních studenovských hrách.

Neděli a pondělí jsme strávili na lyžích. Starší sjeli na sjezdovkách na Rýžoviště (Harrachov), mladší sešli na menší sjezdovku dolů do Rokytnice.

V úterý jsme vyrazili na běžky směrem na Ručičky, starší pokračovali na Dvoračky. Spíš než po sněhu jsme jezdili po ledu, který na cestě zbyl.

Ve středu jsme naposledy vyrazili na sjezdovky, mladší opět do Rokytnice, starší do Harachova. Sjezdovky jsme uzavřeli závodem ve slalomu. Večer jsme si vyráběli vlastní voskové svíčky.

Čtvrteční původně plánované běžky jsme s ohledem na podmínky nahradili pěším výletem - mladší se vydali na Čertovu horu, starší absolvovali okruh přes Jablonec nad Jizerou, Stráž a Huťský vodopád. Odpoledne a večer na došlo na turnaj ve stolním hokeji.

Poslední den jsme všichni vyrazili společně k Mumlavským vodopádům a podívali se do Harrachova. Večer proběhla soutěž ve vaření dezertů, které osobně ohodnotil Gordon Pohlreich. Následně došlo na vyhlášení celkových výsledků studenovských her dle počtu získaných medailí - nejůspěšnější byli: 1. David (Jamajka) a Růža (Rusko), 2. Klárka (Amerika), 3. Tonda (Německo).

.