Hledání

6 731 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

manula1
V neděli pokračovala Mariánská pouť. Poutníky, kteří zcela zaplnili Piaristické náměstí, přivítalo sluníčko.
Hlavím kazatelem byl P.Lukáš Mocek,českotěšínský kaplan a novokněz Ostravsko -opavské diecéze.
Po mši čekalo poutníky pohoštění.
více  Zavřít popis alba 
  • minulou neděli
  • 279 zobrazení
  • 0
hofi01
Poslední letní prodloužený víkend jsme se zajeli vykoupat do Chorvatska.

1. den
Ve čtvrtek jsme vyjeli v půl 8 z domova. Kompletní cestu jsme chtěli jet mimo dálnic, takže Rakouskem kolem kláštera Göttweig, přes motorkářskou hospodu Kalte Kuchl, pak přes Leoben dolů k hranicím se Slovinskem, tam jsme to vzali na Pavličevo sedlo a dál k Logarské dolině (za 5 euro nic k vidění, jediný fotky který jsme udělali byly hned za mýtnou branou), pak přes Solčavu a Podvolovljek, cesta Podlom - Markovo byla šotolinová (na konci si Alča všimla, že z důvodu nebezpečí zákaz motorkám, ale ze severu značka nebyla) na Kamnik, kde jsme zakempovali..

2. den
Pátek jsme pokračovali celým Slovinskem i Chorvatskem mimo dálnic - 300 km = 6,5 hodiny čisté jízdy. Slovinsko pěkný, chorvatsko až k moři o ničem. Nakonec jsme dojeli až dolů pod Pulu do Medulinu a tam si užili zbytek odpoledne - to se v mém případě rovná vykoupání na cca 2 minuty a pak nějaká dobrá večeře :D..

3. den
V sobotu ráno jsme vyrazili zpět k domovu, tentokrát po dálnici - Chorvatskem i Slovinskem jsme se chtěli dostat co nejdříve zase do Rakouska, plán lehce narušily asi 3 kolony na dálnici, které mohly mít asi kolem 5 km každá. Jasně, předjeli jsme je, ale i tak to znamenalo znatelné zdržení.. V poslední koloně před slovinsko-rakouskou hranicí, kde jsme se prokousávali 5km zácpou a měli jsme za sebou asi 3 km, tak za námi majáky, slovinský policajt na motorce, uhnuli jsme mu, předjel nás a ukázal, ať ho následujeme. "Mrdat !!, kurva !!, už nás stahuje a vykostí nás", blesklo mi hlavou. Další myšlenky: "No snad nebude chtít víc jak 100 euro. Ale i tak, přece nebudu stát v koloně na dálnici, kde je 33 °C". Polda nás ale netáhne ke straně, jedeme dál kolonou. Před mýtnou bránou nás odvádí doprava na velké parkoviště. "Aha, tak už nás jde vykostit, aspoň že jsme ujeli další kus zácpy", bleske mi hlavou. Na parkovišti polda jenom přibrzdí a ukáže nám, že za parkovištěm už jsme na začátku kolony, respektive mýtné brány před tunelem. BOREC !! Zdvihám mu palec nahoru a nahlas volám : "Hvala". Polda přikývne a my jedeme dál. Prostě bourák. V Rakousku u Villachu máme v plánu vyjet nahoru po Gerlitzenalpenstraße. Je to pěkný výjezd s mýtem 8 euro, bohužel z této strany se nedá dostat až úplně nahoru, což zjištujeme právě až zde. I tak je to paráda. Cestou dolů neodoláváme a v jednom z penzionů s luxusním výhledem si zastavujeme na kávu a štrůdl. Byly fantastický, o ceně se ale raději zmiňovat nebudu :D Další výjezd je Hochrinelstraße. Najíždíme na něj od jihu, kus za Feldkirchen in Kärnten a už stoupáme luxusní krajinou nahoru až k motorkářské hospodě Gasthof Treffpunkt a odtud znovu dolů po Hochrindelstraße směr Deutsch-Griffen. Dole se domlouváme, že zkusíme dojet až do kempu u Erlaufsee. Tam dojíždíme v půl 9 večer, kemp plný, ale obsluha nikde, stavíme stan, restaurace pod kempem zavřená.. Trochu nepříjemné překvapení, zavírají už v 18 hodin. Nechápeme. Je sezóna v plném proudu..

4. den
Nedělní cesta domů vedla zpět do Mariazell, kde jsme zrovna natrefili nedělní svolávání na mši a zvony v katedrále zvonily přes 10 minut. Paráda. Pokračovali jsme přes Wildalpen a Hochkar, cestou, kterou mi poradil známý, motorkář z Rakouska, dál na Grein (naše oblíbené místo) a jeho luxusní zatáčky směrem na Dimbach. Ve Slavonicích proběhla závěrečná káva u Vladimíra v cukrárně na náměstí a na samotný závěr nečekaný test nové Yamahy Tenere 700 (díky Jarda Venera)..

Zkrátka, užili jsme si další luxusní víkend na motorkách. Najeli jsme 1651 km..
více  Zavřít popis alba 
  • minulý týden
  • 39 zobrazení
  • 0
videocars
Karoserie: VAN/dodávka/nákladní/užitkové
Rok výroby: 2004 Do provozu: 1/2005 od roku 5/2013 byl 1.majitel v ČR
Počet míst: 3 + Vzadu vestavené spaní...
Palivo: Nafta (60kw F9QU7) nejl. motor co kdy byl a je.... Kdo zná ten ví... Žádný (common rail) PD žádný DPF filtr minimum elekt. 1,9 DI 60kw je nesmtelný nenáročný držák.

Pokud se dodržují určité zásady - dochlazování, výměny oleje, nehonit to za studena...) tak motor je nezničitelný !!! V rodině máme tři 1.9 DI a obě mají na hrbu cca 578tkm a stále ve špičkové kondici.

Stav tach: Najeto originálních, poctivých 352 105km. S čistým svědomím podepíšu nikdy nestočené před 325 172km velký servis GO !!!
STK: 6/2021 Nová STK !!!
Obsah výkon: 1870 ccm, 60 kW (80koní)
Příprava směsi paliva: přímé vstřikování
Brzdový systém: Hydraulický

Spotřeba - kombinovaně 6.7 litrů na 100 km

►►►► Historie Vozu: ►►►►
Prodávám jako zprostředkovatel mému kolegovi při prodeji budou doloženy komplet doklady vč.ověřenné plné moci k převodu nebo převod zajistíme...
Vozidlo ve vlast. od roku 2018
Vždy bylo o něj řádně pečováno pravidelné výměny olejů po 15tis dochlazování turba a pravidelný servis.
Proinvestováno spoustu peněz co potřebovala to vždy dostala.
Startuje na otočení i v-20°C
Kosmetické vady jinak běžné provozní opotřebení a však plně funkční plně pojízdná ve špičkové kondici pravidelný tah a chod motoru. Celkový stav je velmi velmi seriozní pravidelný servis a údržba jsou zárukou spolehlivosti. Podvozek bez vůle pevný nemlátí/nevrže... Servisovaný. Dodávka využívána pro soukromé účely .... převozu čtyřkolky a moto a rybaření proto vest.postel na spaní. Tažné na 2 tuny

Majitel zakoupil nové vozidlo a proto čeká na nového majitele. Opel Vivaro/Movano/Renault Trafic/Nissan primastar/Ford Tranzit/Mercedes Vito/ vw/volkswagen/Transporter/Citroen
▬ ▬ ▬ ▬ ▬ ▬ ▬ ▬ ▬ ▬ ▬ ▬ ▬ ▬ ▬ ▬ ▬ ▬ ▬ ▬ ▬ ▬ ▬
10.06.2019 Pravidelná 351 566
25.05.2017 Pravidelná 332 180
19.05.2015 Pravidelná 306 415
06.05.2014 Evidencní 295 521
27.05.2013 Pred schvál. 290 249

★★★★ Za poslední rok 2017-2019 Historie oprav: ★★★★
V roce 2017/2019 servis za 32 883 Kč

✔️ Rozvody/SET INA/ 3D Geometrie
✔️ Regulační ventil plnicího tlaku VEMO
✔️ Repase alternátoru a startéru/Tlumiče zadního pérování
✔️ Žhavící svíčky NGK (5605) D-POWER4
✔️ Čepy řízení a stabilizační tyčky
✔️ Oleje a filtry Elf Evolution 10W-40 včetně filtrů současně pravidelná výměna oleje + napínací kladka klínového řemene a výměna regulačního ventilu,repas vysokotlakého naftového čerpadla
✔️ Nové repase vstřikovačů VDO 8/2019
✔️ Těsnění hlavy válců -VAG 047103383
✔️ Ventil Těsnění krytu -VAG 047 103
✔️ Zadní brzdové trubky a přední brzdy zadní ložiska kol/Turbo Garrett
✔️ Výměna vadných prvků na soustavě řízení

Cena po slevě 79 900 Kč na 64 900 Kč

Nedostatky posouzené automechanikem:
Při sešlápnutí spojky chrčí ložisko ničemu nebrání nemá smysl měnit ted ale až třeba za 2 roky až se někdy bude měnit spojková sada když už to bude rozebrané.

Vadu lze na přání vyřešit, ovšem za jinou konečnou cenu.

Reálné video vozu zde:
https://youtu.be/8s1E9SgmEmE
Kategorie: auta
více  Zavřít popis alba 
  • letos v srpnu
  • 7 zobrazení
  • 0
bier-rest-1-1-19-31-12-29
když jsem se já s manželkou rozhodl vylézt na nedaleký Žalý. Všichni jsme ve stejnou chvíli poznali, co dokáže počasí, na Sněžce to bylo dramatičtější, ale i my jsme si zažili peklo, když jsme vystoupali od Jilemnice na Žalý.
Naštěstí u rozhledny fungovala hospoda a provozovatel lanovky zachoval chladnou hlavu a držel vše v provozu, takže jsme se rychle dostali dolů do Herlíkovic a stihnuli jsme autobus zpět do Jilemnice.
Původně jsme chtěli ve Vrchlabí navštívit Krkonošské pivní slavnosti, ale pršelo by nám do piva a to by jaksi nebylo ono :)
Jilemnici zas tak 10 let vidět nemusím, takže ahoj příště v roce 2029 :)
více  Zavřít popis alba 
  • 10.8.2019
  • 27 zobrazení
  • 0
kstttstn
František Madva sa narodil v Skalici, v rodine chudobného remeselníka 14. septembra 1786. Už od samej mladosti sa zaujímal o prírodu a rastliny, najmä ich liečivé účinky. Štúdium medicíny však bolo v tých časoch veľmi nákladné. Nuž, nezostávalo mu nič iné, ako využiť bystrý um a schopnosti talentovaného chlapca na štúdium za kňaza.
Po štúdiu vystriedal viacero pôsobísk, až napokon v roku 1825 dostal Madva samostatnú faru v Nitrianskom Rudne. Bieda, sociálne nedostatky a zdravotné zanedbanie v tejto zabudnutej hornonitrianskej obci plodili mnoho chorôb a neduhov u pospolitého ľudu. Madva tu na každom kroku mal príležitosť pomáhať.

Prešlo sotva 15 rokov a chýr o Madvavi sa začal šíriť za hranicami župy a Slovenska. Jeho meno sa dostávalo do myslí mnohých významných osobností. K ním patril napr. vodca maďarskej revolúcie Lajoš Kossuth i maďarský politik Mikuláš Wesswlényi. Madvove zelinky a rozličné prášky a masti vyrobené z nich zaujali aj slávneho maďarského básnika Imre Madácha, ktorý návštevu u Madvu opísal v liste z 31. októbra 1843 priateľovi Szontághovi takto: Pokúsim sa Ti vykresliť tohto zázračného človeka: vysoký, chudý, čierny s okrúhlou tvárou a tenkým nosom na nej, s prenikavým pohľadom. Veľké ústa s úzkymi perami. Málo vlasov na hlave kryje farárska čiapka. Tú už značne poznačil zub času. Izba i fara sú veľmi chudobné. Tento človek hneď poznal v mojom ochorení lámku. Tým si získal moju veľkú dôveru. Predpísal mi Pulveres Privigenses (prievidzské prášky a odvar) ...

Madva prikázal Madáchovi liečiť sa plných sedem týždňov. Práve vtedy Madách napísal svoje najslávnejšie dielo: Tragédiu človeka.

Zdalo by sa, že Madva liečil len samé významné osobnosti vtedajšieho Uhorska. K jeho pacientom patrili však aj niekoľkí slovenskí národovci, medzi nimi aj Ľudovít Štúr i Ján Francisci. K obom Madva prechovával osobitné sympatie a záujem o ich prácu. Denne mal starosti vyše hlavy s desiatkami chorých, ktorých liečil bez rozdielu hodnosti, národnostného, spoločenského či náboženského postavenia.

Madva žil a liečil v Rudne spokojne a nerušene, až kým nesvitol rok 1848. Revolučný pohyb neobišiel ani utiahnutého Madvu. Jeho styky so slovenskými národovcami sa preniesli do otvoreného príklonu k ním. Pri dočasnom víťazstve Maďarov sa Madva dostal u kossuthovcov do nemilosti. Tí mu vyrabovali byt, ktorý bol ozdravujúcim útulkom toľkým trpiacim. Roku 1850 sa šesťdesiat ročný Madva, znechutený a unavený, utiahol do susedných Nitrianskych Sučian, kde 20. augusta 1852 zomrel.

Toľko o tomto vzácnom človeku, po ktorom pomenovali chodník, ktorý sme si vybrali na našu túru.Náučný chodník sa začína v Nitrianskom Rudne pri kostole, kde je aj jeho pamätník akde sme nastúpili na túru. Po asfalte sme sa dostali za obec, kde sa odhalil pohľad na masív Rokoša a ďalšie kopce. Po ľavej strane bralá Predného Rokoša, ktoré chodník obchádza, po pravej strane sa týči Košútova skala 840,5 m a pred ňou sa črtajú Biele skaly. prichádzame do doliny Rokošná, mierne stúpame popri potôčku Rokoška a občerstvíme sa v pekne upravenej studničke. Po hodine sme prešli na lúčku Horné Pažite, odkiaľ sa chodník driape do výšky strmými serpentínami. Dostali sme sa na Plevňu, náučný chodník pokračuje cez Malý Rokoš do Nitriaských Súčan, my odbočíme na sedlo Rokoš na vrchol Rokoš 1010. Odpočívama na lúke pri pomníku Štúra a Dubčeka. Po č. zn. pokračujeme ku Košútovej skale, kde sú dve možnosti zostupu, my sme si podľa plánu / v mape inak / vybrali chodník prudko nadol po žl. zn. do Nitrianského Rudna.Chodník z jednej strany lemovaný krásnymi skalnými útvarmi. Rýchlejší turisti sa stihli ešte okúpať v priehrade-boli spokojní, my pomalší sme si posedeli v reštike pri kofole- smäd veľký, veľa sme vypotili. Prešli sme asi 15 km, prevýšenie asi 800 m.
Naplánovanú trasu sme si skrátili, vynechali sme Malý Rokoš a na spiatočnej ceste sedlo Rázdelie a Pod Ostrou hôrkou- využili sme novú žltú značku vedúcu od Košútovej skaly do Nitrianskeho Rudna.
Text a foto : Daniela M a Marián M
více  Zavřít popis alba 
  • 10.8.2019
  • 134 zobrazení
  • 0
martinarob
Hlava ostrova Fyn
více  Zavřít popis alba 
  • 9.8.2019
  • 118 zobrazení
  • 0
marek3008
  • 9.8.2019
  • 8 zobrazení
  • 0
janulinkaso
procházka kolem lomů - Bretschneiderovo ucho, Ústa pravdy, Zlatý oči, Hlava XXII, památník Jaroslava Haška, hrad Lipnice nad Sázavou
více  Zavřít popis alba 
  • 9.8.2019
  • 12 zobrazení
  • 0
skolkasvatojanek
05. - 09. 08. 2019
Malí Ninjové
Umění boje je staré jako lidstvo samo. Každý velký bojovník se ale nejprve musí naučit bojovat hlavou a řídit se hodnotami, jako jsou – statečnost, věrnost a štědrost. V průběhu týdne se podíváme na ukázku bojového umění Taekwondo. Budeme se učit zvládat svou přebytečnou energii a ukážeme si, jak náročný život měli Ninjové.

Poznámka – Ninjovské téma nabízíme v Loděnici i v Rudné, liší se v náročnosti fyzických aktivit, kdy v Rudné jsou aktivity určeny pouze pro předškolní děti, kterých je tam převaha. V Loděnici bude program uzpůsoben pro mladší i starší děti (více se předpokládá účast starších dětí).

Více zde: https://svatojancizs.webnode.cz/primestsky-tabor/rudna/
více  Zavřít popis alba 
  • letos v srpnu
  • 14 zobrazení
  • 0
sdivokoukrvi
předpoklad krytí druhá polovina Srpna 2019.
Vrh bude odchovaný v Dolních Heřmanicich ( Vysočina)

COI : 2.66%
AVK: 91.93%

Vrh bude čistý na dwarf po rodičích.
Oba rodiče velmi kontaktní mazlivé povahy. Milující lidi bez rozdílu věku a pohlaví. Lehce ovladatelní.
U dětí předpokládáme stejně založenou povahu. Vrh vhodný do sportu, výcvik nebo na parťáka.

Hledáme takové majitele, kteří nechtějí čsv jen na okrasu, kteří hledají spřízněnou duši.
informace o nás http://www.sdivokoukrvi.cz/planovane-vrhy/chovatelsky-servis-s-divokou-krvi

Elessar Diamond Tichý stín
Bonitace: As K1 Oh P3/69 Xv53,6 Xf108,7
DM: N/A Dwarf: N/N
DKK: A/A DLK: 0/0

Elessar je vyšší pes na dlouhých nohách. Má krásnou klínovitou hlavu s krátkým uchem a jantarovým okem. V mladá ho měl světlě žluté. S věkem lehce ztmavlo. Psa znám osobně, má perfektní povahu. Je to pes který miluje lidský kontakt a mazlení. Jezdil s paničkou na výcvikové víkendy do jevišovic, kde předváděl i velké nadání pro výcvik, včetně obran.

Baghíra s divokou krví
Bonitace: As E1 Oc P3/61 Xv 53,3 Xf 108,2
DM: N/N Dwarf: N/N
DKK: A/A DLK: 0/0

Baghíra je kopii své matky. Vzhledem ( byt má lepší hlavu a suché pysky) ale hlavně povahou. Lehce ovladatelná , cvičitelná, žravá,milující a ještě stále v 6 letech nekonfliktní vůči fenám, nelovící a neutíkající z pozemku s nízkým plotem.
Vůči lidem je submisivní a příjemně mazlivá.
více  Zavřít popis alba 
  • letos v srpnu
  • 13 zobrazení
  • 0
skolkasvatojanek
29. 07. - 02. 08. 2019
Ninjové
Umění boje je staré jako lidstvo samo. Každý velký bojovník se ale nejprve musí naučit bojovat hlavou a řídit se hodnotami, jako jsou – statečnost, věrnost a štědrost. V průběhu týdne se podíváme na ukázku bojového umění Taekwondo. Budeme se učit zvládat svou přebytečnou energii a ukážeme si, jak náročný život měli Ninjové.

Poznámka – Ninjovské téma nabízíme v Loděnici i v Rudné, liší se v náročnosti fyzických aktivit, kdy v Rudné jsou aktivity určeny pouze pro předškolní děti, kterých je tam převaha. V Loděnici bude program uzpůsoben pro mladší i starší děti (více se předpokládá účast starších dětí).

Více zde: https://svatojancizs.webnode.cz/lodenice/
více  Zavřít popis alba 
  • letos v červenci
  • 60 zobrazení
  • 0
tjmrlinek
28.7.2019 – turnaj o "Pohár Zemské osy" 48.ročník - MUŽI – Mrlínek
Základní skupiny:
MRLÍNEK (III.tř. Kroměříž) – Branky na Moravě (II.tř. Vsetín) 1:1
Branka: Heryán Mojmír

výběr Bystřicka (KP Zlín) - Loukov/Pravčice (III.tř. Kroměříž) 6:1

MRLÍNEK – Horná Poruba (KP/I.A, Slovensko) 2:3
Branky: Machala Patrik, Holec Martin

výběr Bystřicka - Košecké Podhradie (I.A/I.B, Slovensko) 2:2

Branky na Moravě - Horná Poruba 0:6

Loukov/Pravčice - Košecké Podhradie 0:5

Tabulka-A:
1.Horná Poruba - 2 - 2-0-0 - 9:2 - 6bodů
2.MRLÍNEK - 2 - 0-1-1 - 3:4 - 1bod (brankový rozdíl -1)
3.Branky n/M - 2 - 0-1-1 - 1:7 - 1bod (brankový rozdíl -6)

Tabulka-B:
1.výběr Bystřicka - 2 - 1-1-0 - 8:3 - 4body (více vstřelených branek 8)
2.Koš. Podhradie - 2 - 1-1-0 - 7:2 - 4body (více vstřelených branek 7)
3.Loukov/Pravčice- 2 - 0-0-2 - 1:11 - 1bod

O konečném umístění ve skupinách rozhoduje:
1. počet získaných bodů, 2. vzájemný zápas, 3. brankový rozdíl
4. větší počet vstřelených branek, 5. střelba pokutových kopů

o 5.-6. místo: Branky na Moravě - Loukov/Pravčice 3:3 (pen. 4:5)

o 3.-4. místo: MRLÍNEK – Košecké Podhradie 1:0
Branka: Horák David

o 1.-2. místo: Horná Poruba - výběr Bystřicka 7:0

Sestava: Novák Radek, Vlasák Marek - Josinek Lukáš, Heryán Mojmír,
Horák David,Vlasák Ondřej, Šálek Ondřej, Hradil Tomáš, Zapletal Rostislav,
Žídek Radim, Rybka Ondřej, Hlava Martin, Holec Martin, Machala Patrik

Celkové umístění:
1.TJ FO Vápeč Horná Poruba (SVK, 9 účastí - 1 vítězství 2019)
2.výběr Bystřicka (9 účastí - 1 vítězství 2018)
3.TJ MRLÍNEK (48 účastí - 7 vítězství-poslední 2005)
4.TJ Slovan Koš. Podhradie (SVK, 6 účasti - 3 vítězství-2014,15,16)
5.TJ Loukov/TJ Sokol Pravčice (13 účastí - 0 vítězství)
6.TJ Sokol Branky na Moravě (nováček - 1 účast - 0 vítězství)

Rozhodčí: Žniva Lukáš - Zakopal Tomáš - Žmiják Radim

Večer zábava MINI KOSOVCI
více  Zavřít popis alba 
  • 28.7.2019
  • 169 zobrazení
  • 0
radimderolezec
Na přelomu července a srpna jsme vyrazili do Walliských Alp zdolávat nějaké ty 4kilometrové kopce. Sestava seznala změny. Jede Eva s Davidem a já s Jirkou. Jirka je pro nás tak trošku nováček a zároveň díky svému zaměstnání i dost kopci ošlehaný matador. Takže jsme asi všichni tak trošku zvědaví, jak nám to půjde.
Aklimatizace je nutné zlo, první kopec funíme jak tatra v blátě. Postupně si naše plíce, svaly i nohy v botech zvykají, mé o to déle, neb jsem si pořídil nové D boty a ještě jsem se s nima úplně nezkamarádil. Weisshorn je ideální destinace, i když dříve pohodový ledovec pod ním dostal teplem pěkně zabrat a začíná to být vcelku náročná ledovcová tůra.
V úterý jdem na Brittania hutte a kus za ní, na ledovci Allalin, spíme pod širákem ve 3tis m n.m. Aklimatizace se již projevuje pozitivně, přesto ve středu nám 7 km dlouhý ledovec až na vrchol Strahlhornu dává dost zabrat. Počasí se tak různě honí, přechází slabá studená fronta. Přesto ledovec odpoledne dost změknul, firn se propadá do trhlin a my do kaluží roztáté vody. Teprv expost se dozvídáme, že zde na tomto ledovci se v pondělí zabila alpinistka pádem do trhliny... Doklopítáme do Brittania hutte a jedno chlazené změkčí útrapy tohoto dne. Pak fofrem na lanovku do Saas Fee a do kempu. Hromady sušení propocených věcí, hromady jídla do hlavy, hromady piva před spaním...
Je čtvrtek a odpočinkový den. Odpoledne jdem do městečka Saas Grund a všímáme si divného režimu dopravy na hlavní třídě. A hle, průvod krojovaných hudebníků, za ním kupa povozů z místními řemesly...takové živé muzeum. Asi dvě hodiny se s davy turistů a místních koukáme na tuto veselici. O co jde? Google google, ty to víš? Ha, 1.8.1291 - vznik Švýcarska. Aha. Hudba, petardy a ohňostroj nás provází až do pozdních večerních hodin...
Pátek ráno a silně nejistá předpověd počasí. Dnes deštivo, bouřmo, zítra má být mnohem lépe... Taktizujeme a nakonec naryhlo rezervujeme ubytko na Mischabel hutte. Dupeme do vzdušnou čarou 1,5 km vzdálené chaty, která ale leží o 1000 metrů výš, nž kam se dá dostat s místní MHD...
V údolí se formuje bouřka, prší. Asi ve 2800m n.m. déšť přejde ve sněžení. O to příjemněji se stoupá. Není nic vidět (např. jak daleko je ještě na hutte), voda a chlad neumožní se tělu přehřát, člověk se nerozptyluje focením či výhledy... Odpoledne jsme tam. Večeře bude v 17:30, snídaně 3:30. Odpočíváme v lageru, večeře vcelku šla. V sedm jdem na kutě. Ve tři ráno hvězdy a zima, jak na Sibiři. Snídaně a vřazujeme se do vláčku guidů s klienty. Na ledovci se navazuejeme a jdem dál do sedla Windjoch. Zde pro mnohé alpinisti přichází šok, neb zde dost fučí, poletuje zmzlý sníh a je dost pod nulou. Za chvíli vyndaváme z báglu zimní rukavice a teplé bundy. Mnozí to asi ani sebou nemají a postupně to otáčejí a jdou dolů. Slunce se odlepilo od horizontu a pomalu zmírňuje mráz. Na vrcholu Nadelhornu se prostřídáme a hurá na další vrcholy v tomto hřebenu. Přichází vzdušný hřebínek a firnový hřeben k Hohbarghornu. Pár fotek a opět zpět a dolů na chatu. Tam povinné pivko a z báglu oběd. Počasí se každým metrem dolů vylepšuje, možná to lze označit i za vedro. Ještě že jsme si vzali kraťasy. V sobotním odpoledni táhnou na hutte davy. V neděli bude na kopcích plno. Darazivší do kempu jsme započali s balením a uklízením věcí, neb o nedělním ránu nám nezbylo, než si na deset hodin sednou do auta směr domů...
více  Zavřít popis alba 
  • letos v červenci
  • 62 zobrazení
  • 0
holovic
Po Dolomitech jsme se rozhodli absolvovat výlet do Milána, města módy - ani se nebudu červenat, když přiznám, že jsme se na to těšily především s Pájou a to nejen kvůli katedrále, kam se dá vyjít i na střechu, ale i kvůli módě a luxusním obchodům. Biobabu ze mě už nikdo neudělá - ani se o to nikdo nesnaží :-))
V Miláně jsou skutečně snad všichni elegantní - muži nosí hodně obleky - jezdí v nich i na skútrech, převažovaly ve všech případech dlouhé kalhoty, i když bylo 40° ve stínu - nikdo se zde nepotil, kromě nás, kteří jsme na takovou dardu nebyli připravení - klimatizace v obchodech a nejlepší zmrzlina na světě (před katedrálou) utrpení zmírnily. Naše Pája okouzlila nejen ochranku, ale i Nigerijce, kteří prodávali náramky pro štěstí - my jsme je dostali zadarmo, protože štěstí se za prachy koupit nedá. Pak už jsme jenom nemohli najít auto a v uličkách kolem nás kroužili zlodějíčci na kolech, které jsem odehnala několika prudkými otočkami, čímž jsem dala najevo, že o nich vím a obrat se nenechám. Všechny ženy mají na nohou kecky a to ke všemu - muži mají elegantní boty a ženský šmajdají v keckách a je fuk, že jsou od Gucci a za 700 Eur. Potěšilo mě, že v Miláně mají i Mango - obchod, kde nakupuju skoro všechno na sebe, jelikož u všeho, co tam koupím, mám pocit, že to šili na mě. Doporučuji hodně vysokým jedincům, co mají problém sehnat fakt dlouhý kalhoty nebo šaty v malé velikosti. Většina jiných obchodů počítá totiž s tím, že úměrně s výškou postavy přibývá i velikost prdele a bachoru. Ondrovi naše courání po obchodech nevadilo - byla tam totiž klimatizace :-)). Tolik k módě..
Po rozpáleném Miláně jsme zamířili k Pise - sen našich starších holek - vidět tu věž stojící nakřivo. Dojížděli jsme v nočních hodinách, silnici lemovaly polonahé prostitutky, Děti už po sprše naštěstí dáchaly v postelích - plánovali jsme vstát ráno v 7 a k věži dojít před otevíračkou, kdy tam nebudou lidi. Jelikož nad ránem se spí nejlíp (není vedro), záměr nevyšel a na fotkách krom nás jsou i davy turistů a fotky za moc nestojí - pořád se někdo motá před i za váma. Věž je fakt nakřivo - viděli jsme to na vlastní oči a jednou to stačilo.
Před odjezdem z Pisy se nám poprvé nepodařilo nastartovat obytňák, což se nám cestou směrem k Vesuvu stalo ještě několikrát, ale i v Pise se daly koupit startovací kabely - došlo i k výbuchu baterie - naštěstí vystříknuvší kyselina způsobila jen díry v Ondrových nejoblíbenějších kraťasech - na funkci rostlináře to nebude mít vliv. Baterii záhy vyměnil, aby cestou přišel na to, že ani ta stará chudák za nic nemohla a problém způsobuje dobíjení, takže jsme se dalších pár stovek kilometrů neobešli bez pomoci dobrých lidí. Poznali jsme přitom mnoho Italů, indiánů i Senegalce - rozdali pár českých piv a těšili se, jak složíme hlavy na Vesuvu s výhledem na noční Neapol - vyndáme pivo z ledničky a pak usneme tvrdým spánkem - mně se oči klížily už cestou - ha..ha...hahahahahaha...ha!
Tak za prvé - Neapol je největší smetiště, jaký jsme kdy viděli - odpadky všude, kam se podíváš - po zemi, na plotech, u silnic......kolik tam musí žít potkanů, to by asi taky bylo na rekord. Za druhé - zapomněli jsme na noční život Italů a to bez ohledu na to, že byl všední den - při výjezdu na Vesuv (už tak po úzkých cestách) sjíždělo dolů tisíce malých fiátků - v každém sedělo cca 5 ožralých lidí, spojka smrděla, klíňák řval a nebralo to konce. Nutno dodat, že když bylo třeba, z nějakého autíčka vždy vyskočil mladík a dokázal hravě zkorigovat celou situaci na milimetry - přeřval by i amplión - všichni se začali poslušně řadit a my se po centimetrech na ten Vesuv skutečně vydrápali. Neapol z výšky a rozsvícená skutečně pohledná je.
Vesuv - odpadky - a tučné vstupné - opět jsme se zachovali jako shnilý pracháči a zbývající asfalt až pod vrchol Vesuvu dojeli taxíkem - dělá to tak spousta lidí - většina. Pak se jde cca 1,5 km pěšky, ale před tím se platí 40 Eur vstupné - fakt se tam platí za vstup ke kráteru :-)) Zde jsme potkali slováky a spoustu snobů z výletních lodí. Nejlepší byly klasicky asiatky - štrasové sandálky, žabky - třpyt, lesk, bakelit. Ne, že by to bylo nějak náročné, ale např. naše kecky šly po této akci do pytle a půjdou do pračky. Na Vesuvu bylo překvapivě docela fajn - pofukovalo od moře - dost se prášilo a mě trochu zklamala velikost kráteru - teda - čekala jsem, že bude větší, když nadělal takovou spoušť. No a nedivila bych se, kdyby se znovu nasral a bouchnul, protože se na ten bordel dole třeba už nemůže dívat.
No a když Vesuvio, pak i Pompei..... Zde měly překvapivě všechny děti vstup zdarma - a to i Pája, ale nutili ji postavit se do fronty na volnou vstupenku a nás nechali stát s malými dětmi za vstupem. Všimla jsem si, že některé podobně "vyspělé" slečny pouští i bez volňáska, což mě rozezlilo natolik, že jsem začala hlasitě nadávat a rozhazovat rukama - přesně tak to totiž dělají Italové a situace byla ihned kladně vyřešena. Tímto si dovoluji stručně okomentovat charakter typického Itala:
Ital nemluví, Ital huláká - nevadí mu drzost - naopak - drzost je očekávána a respektována.
Ital nemluví jinak, než italsky - anglicky neumí nebo nechce komunikovat. Nikde nenajdete nic v angličtině, či jiném jazyce, než v italštině. Mýtná brána s vámi taky komunikuje jen italsky.
Ital nečučí neustále do mobilu, Ital se rozhlíží kolem.
Ital jí jen dobré a kvalitní jídlo.
Ital je stále v pohodě a usmívá se. Když huláká (mluví), dělá to přívětivě a srdečně.
Ital řidič - nepoužívá blinkry. Pokud blinkr náhodou použije, zapomene jej vypnout - vždy a každý!! Zásadně vjíždí do cesty - na dálnici i na stopkách - nikdy nerespektuje přednost danou pravidly - to samé očekává od vás - nevadí mu to.
Ital používá klakson a prostřeníček - troubí pořád - ze začátku máte pocit, že je to na vás - někdy ano, ale Ital troubí i jen tak, pro radost. Když mu ukážete prostředníček taky, má radost.
Porušuje všechny předpisy a nevadí mu ani, když je porušíte vy. No camper rovná se kempujte, kde chcete, nikdo vás nevyžene. Pokud zakempujete na soukromém neoploceném pozemku, Ital vás s úsměvem pozdraví - však mu nic neubude. :-))
Ital neumí plavat....teda jeden ze sta jo, ostatní postávají ve vodě a mluví - teda řvou.....hodiny a hodiny. Italy na pláži bych rozdělila na pózovače, postávače, žvaniče a procházeče.
Ital na pláži je upravený - má sexy plavky, sexy sestřih, když vousy, tak sexy, sexy voní, má sexy, vysportované tělo, má luxusní pánskou kabelku a dle teenagerů, se kterými se naše holky na dovolené seznámily, jsou z 90ti % 4% :-)) Ale je i možné, že jsou jen nároční na protějšky :-))
Každopádně Ital je milý, usměvavý pohodář - mně přišli všichni stejní, jak přes kopírák, proto jsem je taky nacpala do jednoho pytle.
Italky moc hodnotit nebudu - co se nelíbí mně, můžou jiní klidně obdivovat - jsou taky milé, usměvavé pohodářky, ale Sophia Loren je jen jedna. Nelíbí se mi, když se snědý holky snaží být za každou cenu blond a nemusely by mít všechno flitrový a lesklý - asi to k této části země nějak patří. Krásnou paní jsem tam ale potkala - bylo jí ale tak okolo 60ti a tu Loren mi fakt připomínala.
Italky se neopalují nahoře bez - tohle dělají jen české doroty - hlavně ty, co by si ty poklady měly spíš schovat.
Italky ale zcela jistě umí vařit - majitel domu jednou přinesl bednu čerstvé zeleniny, ovoce a kytici čerstvých bylinek - z toho usuzuji, že tady se směsi koření a dochucovadel nepoužívají.
Ale zpět k Pompejím - pro mě - překvapila mě velikost. Představovala jsem si cca hodinku mezi ruinami, ale je to ne celý den minimálně a co je fascinující - stále se tam pracuje, stále nové objevy.
Ondra dokonce prohlásil, že letecky si dá Pompeje klidně ještě jednou, projde je celé, ale s batůžkem, svačinkou, pitím a v jiné roční době, než ve 40°vedru, které tedy vůbec nemělo v úmyslu polevit.
O to víc jsme se těšili na moře. (Pokračování příště!!)
více  Zavřít popis alba 
  • léto
  • 293 zobrazení
  • 0
kyjsky
Ofensivní 7 vrstvé dřevo (5x wood + 2x carbon), hlava 157 mm x 150 mm, váha cca 85 gr, velmi dobrý stav - viz fota, origo prodejní krabici nemám
více  Zavřít popis alba 
  • 23.7.2019
  • 23 zobrazení
  • 0
taborytrnava
Dnešní den byl na zážitky opravdu plný. Ráno jsme se probudili do krásného slunečného pondělí. I letos držíme tradici ranní taneční rozcvičky, na kterou byli někteří natěšení tanečníci přichystáni dvě minuty po probuzení. Po snídani se větší táborníci vrhli na prozkoumání okolí a za menšími přijeli natáčet táborový díl Šikulové z ČT :D! Vyráběli jsme celkem tři výrobky. Celé dopoledne jsme si moc užili. Náš díl se bude vysílat na podzim. Jakmile budeme znát přesné datum, napíšeme to sem.

Odpoledne nás čekal trnavský lyžařský závod „Od smrka důle“. Někteří závodníci vsadili na jistou a bezpečnou jízdu pluhem, jiní střelci se do toho vrhli po hlavě a frčeli šusem dolů. Čekalo nás také překvapení na nedaleké louce. Každý z nás dostal balonek nafouknutý heliem, ke kterému připevnil vzkaz se svým přiděleným číslem. Zajímalo nás, kam až naše balonky doletí. První zpráva došla z nedalekých Kudlovic. Večer přišla zpráva ze slovenského Nového Mesta nad Váhom, kde další z balonků byl nalezen na zahradě rodinného domu. Překvapilo nás to a jsme zvědavi na další zprávy o našich balóncích.

Večer jsme si zazpívali několik písní ze zpěvníku, oslavili jsme narozeniny všech únorových táborníků a čekala nás romantická Valentýnská večeře. Byli jsme lehce nervózní. Holky se upravily a hezky oblekly, chlapci se navoněli, převlekli do čistého a čekali jsme, co přijde. Naše romantické menu se skládalo z pravé trnavské zabijačky. Ovšem nejprve jsme si všichni museli poskládat svého naporcovaného čuníka. Bylo to napínavé a o srandu nebyla nouze. Měsíc skončil, vládnoucí Únor předal službu Březnu a uleháme do spacáků. Co nám asi přinese další měsíc? To uvidíme zítra.
více  Zavřít popis alba 
  • 22.7.2019
  • 397 zobrazení
  • 0
rcg
V týdnu od 22. do 26. července se Sokolovna a její okolí opět proměnilo v indiánskou vesnici.
Velké bledé tváře na celých pět dnů svěřily své nejmilejší do rukou dvou rudých náčelnic a z jejich rukou si v pátek přebraly malé rudochy – špinavé, unavené, ale snad plné zážitků z celého týdne.
Velký Manitou nám seslal ukázkové počasí a tak mohlo dojít na všechny aktivity – suchozemské i vodní.
Pondělí: V pondělí děti „obsadily“ indiánskou vesnici, seznámily se se všemi jejími zákoutími, ochutnaly první indiánskou stravu… Ale největší překvapení na ně čekalo na zahradě, kde stálo pravé, nefalšované tee-pee. Aby se z dětí mohli stát na celý týden indiáni, tak bylo potřeba začít si připravovat indiánské „propriety“. Jako první přišly na řadu indiánské čelenky – děti si je nazdobily, vybraly si pírka. Šití přenechaly rudé náčelnici Janě, aby hned první den nedošlo k nějakému úrazu.☺️ Malí indiáni se také začali učit indiánskou říkanku doplněnou pohybem „Indi, indi, indi, indi, indiáni jdou…“.
Velké bledé tváře ji určitě za celý týden slyšely několikrát. ☺️☺️☺️
Úterý: Úterý začalo tréninkem spolupráce celého kmene při „ovládání“ padáku, indiáni zvládli překonat všechny nástrahy, které na ně padák připravil. Během dopoledne si ještě stihli nazdobit i indiánská trička (i když pro některé indiány menšího vzrůstu to jsou spíše maxišaty ☺️). Odpoledne se indiáni rozdělili do družstev a společnými silami zvládli vyplnit indiánské bingo a poté i „přikolíčkovat“ uloveným zvířatům jejich správné ocásky. Vyzkoušeli jsme i indiánské nástroje a byli jsme rádi, že už máme zvířata ulovená, protože po použití nástrojů bychom už minimálně celý týden žádné ani koutkem oka nezahlédli. ☺️☺️☺️
Středa: Středa byl pro naše malé indiány velký den – vyrazili jsme za hranice naší indiánské vesnice do světa velkých indiánů a kovbojů. Na cestu jsme využili plechového oře, který nás zdárně přepravil do „jejich světa“, jak jsme se dozvěděli z rozcestníku. Prohlédli jsme si mapu celého areálu a už si pro naše indiány přišel šerif, který nás zavedl do jejich ležení. Po důkladném občerstvení jsme měli možnost vidět představení, ve kterém se dětem asi nejvíce líbilo stádo koní, které poslouchalo tak, že se tomu skoro ani nechtělo věřit. Když se objevil velký černý bojovník, tak se někteří malí indiáni i trochu báli. Všechno ale dopadlo dobře a tak jsme se mohli vypravit na další průzkum – šerif nás jejich tajnou zkratkou dovedl k půjčovně koz, kde dětem za odměnu jednu na pohlazení půjčil i ven. Potom už jsme se sami vydali prohlédnout výběhy koní a celý zbytek areálu. Návštěva westernového městečka byla natolik vyčerpávající, že cesta zpět do našeho světa skoro celý kmen indiánů z Grygova ukolébala do spánku.
Čtvrtek: Čtvrteční dopoledne opět začalo trochou pohybu, při kterém jsme využili „pěnovou žížalu“ a zopakovali si známé indiánské i neindiánské písničky. Během dopoledne si ještě indiáni zvládli připravit lapače snů, které jim budou zahánět ty ošklivé sny a do hlavy pouštět jen ty příjemné. Odpoledne jsme opět vyrazili za hranice naší indiánské vesnice, protože jsme vyrazili na návštěvu kmene indiánů, který se místo lovu bizonů zabývá výrobou něčeho studeného, sladkého a moc dobrého. Prý se to jmenuje zmrzlina a moc nám to chutnalo. Výborně posilněni jsme se mohli vrátit do naší rozpálené vesnice a trochu ji i sebe svlažit deštěm, který neseslal sice manitou, ale i tak byl velmi příjemný.
Ještě musíme příště „vychytat“ jednu drobnost – a tou je, jak vyhnat to malé bzučivé s křídly a žihadlem. ☺️
Pátek: A přišel poslední den našeho indiánského týdne. Indiáni se během dopoledne vydali na indiánskou výpravu, při které si zopakovali všechny důležité indiánské dovednosti. Svou odvahu v táboře dokázali tím, že se nebáli prolézt „strachovým pytlem“. Zvládli spolupracovat jako kmen a dostat se do bezpečí přes nebezpečné území plné hadů, štírů a škorpionů. Jen to nebezpečné území na zahradě nám zase odpoledne při osvěžování se vodou dalo pořádně zabrat. Píchnutí včelkou bylo zase několik, ale alespoň jsme zjistili, že žádný indián, který byl tímto hmyzem „napaden“, není alergický.
Celý týden jsme si náramně užili a doufáme, že jsme vám vaše malé rudé tváře vraceli spokojené.

Indiánské náčelnice Vlaďka a Jana vzkazují dětem...byli jste ti nejbáječnější indiáni jaké si mohou náčelnice přát...WHAU. Děkujeme i rodičům za důvěru, že nám své děti na týden svěřili. Děkujeme i restauraci U Jelena za jejich týdenní starost o naše hladové žaludky. Děkujeme obci Grygov za místo k táboření, správci sokolovny za trpělivost a MAS Hanácké Království za finanční příspěvek.
Kategorie: dětizábava
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • letos v červenci
  • 213 zobrazení
  • 2
janaariel
JBC 4X Revelations 2019 – program
Sobota 20.7.2019
Oficiální tréninky a závod
15:00 – 16:30 oficiální tréninky
17:00 – 17:30 zahajovací ceremoniál JBC 4X Revelations
17:45 – 18:30 Revelations BIG AIR Contest (freestyle MTB contest)
18:30 – 18:45 Martin Šonka Red Bull Air Race exhibition
19:00 – 20:30 JBC 4X Revelations – hlavní závod
http://jbc4xrevelations.com/program/
edit :
Od roku 2013 v JBC bikeparku areálu Dobrá Voda můžeme být součástí této super akce,
se světovými závodníky fourcrossu..
Kde jinde může Jablonečan vidět létat nad hlavou Martina Šonku,
užasle pozorovat akrobaty freestyle,
vidět sjíždět kopec na své speciálně upravené čtyřkolce Michala Kosíka - ke kterému chovám osobně velký obdiv a respekt - http://www.nerodrinks.com/cz/heroes/michal-kosik/
kde jinde můžete vidět sjíždět trať na jednokolce velkého mága z Muerti ? než v bike parku :-) https://www.facebook.com/MUERTI-46506576877/
Ano, můžeme a jsme součástí partičky která má vychytané vše do detailu, počínaje skvělou atmosférou, upravenou tratí , doprovodným programem, dobrým jídlem a pitím , nervy drásajícími jízdami závodu, až po čisté toalety, uklizeným areálem sjezdovky a snahou o spokojeného návštěvníka, který této neskutečné partičce kolem Tomáše Slavíka přijde fandit ....
Vždycky když nahrávám videa z již ukončeného ročníku, těším se na další !!!!
Tož - za rok se potkáme opět na svahu :-)
Díky moc !!!!!!
více  Zavřít popis alba 
  • 20.7.2019
  • 51 zobrazení
  • 0
ostravsky-tulak
Chtěl sem naposled vidět toho dědka Smithovic hrát a zpívat na živo! A to i přes to, že tyhle masovky nejsou mým cup of tea. Holt, co v pubertě drápek v hlavě zatne, nedostaneš už z ní. Disintegration is the best album ever! Kyle Broflovski nekecal. Fotky jsou fifty-fifty dílem starého ájfounu a aplikace Camera+. A ségra, držím palce, ať ti to vyjde.
více  Zavřít popis alba 
  • 20.7.2019
  • 110 zobrazení
  • 2
mariemarcela
Nejhlubší bod sklepení je v 16 metrech, prohlídka tak hluboko není, jen 12 metrů. Pokud se rozhodnete tam jít, děsně to klouže. Téměř nikde žádné zábradlí a slabá světla tomu dodává tu správnou atmosféru. Provázel nás mladý kluk a bohužel, naše skupina byla hodně početná - kolem 40 lidí, takže nám toho moc neřekl. Pro mě to nejdůležitější bylo konstatování, že tam dole, v té zimě, žily často se zvířaty ženy s dětmi, které neměly střechu nad hlavou. Hrůza. Ač to bylo dávno, mrazí z toho i teď...
Kategorie: architekturaměsta
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 13.7.2019
  • 21 zobrazení
  • 3
papaaya108
Na Kryštůfkovy „#dinosauří#narozeniny“ maminka naplánovala celodenní #výlet do Vyškova.
Do #dinoparku se jede po silnici vláčkem od místní #zoo a projede se celé město. Kousek za je v lese to místo plné obřích dinosaurů, kteří hýbou hlavami, ocasy a „dýchají“. Nebýt ostatních návštěvníků, připadali jsme si opravdu jak v jiném světě! Takto ten pravěk vypadal vcelku mírumilovně. Vláčkem jsme se asi po hodině a půl vrátili zpátky do zoo a vyrazili na zvířátka.
Mají tu převážně domácí zvířectvo a potom pár exotických jako velbloudy, lemury a opičky... v obří voliéře krásné kanárky, mezi kterými jsme se procházet. Jedinečný zážitek! Oni se drželi v bezpečné vzdálenosti, k nám ale nepřiblížili.
V zadní části zooparku je ještě rozsáhlý #hospodářský#dvůr s ukázkou toho, jak se dřív žilo, a spousta interaktivních a naučných #her o #přírodě a #zvířatech. To jsme prošli tak letem světem. Je tu opravdu hodně věcí k vidění a ani jsme vše nestihli, protože už zavírali.

Kryštůfkův dino-den
Ráno jsme objevili z balkonu dinosauří stopy! ... na dveřích trošku pralesa, na lince drobky!
V ledničce se objevil dinodort! ...a byl rázem velkou atrakcí :D
V komoře nám ten noční návštěvnák zanechal tašku s dárečky - dinosamolepky a dinobonbony, dinopytlík na záda, dinokostým a dinohravé čtení od Albi.
Byla to velká dinojízda :)
Už čekáme, až se z vajíčka vylíhne mláďátko, aby byla naše prehistorická rodinka kompletní!
více  Zavřít popis alba 
  • léto
  • 83 zobrazení
  • 0
rastinka
1.den - Úvod - hra Jumanji přenášela táborníky do jednotlivých filmů. "Poznej svého kamaráda, o Tobě ať taky hádá, napiš o něm teď pár vět, spolu běžte zkoumat svět, za to like Vám všichni dají, a váš příběh hnedle znají"

2.den - Robinson Crusoe - "Na ostrov se vydej, zvesela se směj, na Pátka čekej, s ním Ti bude hej"

3.den - High School Musical - "Do tanečních bot teď obuj se, pak tanči, zpívej raduj se, vždyť na světě je přeci krásně, tak o tom i skládej básně"

4.den - Piráti z Karibiku - "Lebky, šavle, zkřížené hnáty, dej si pozor na Piráty! Chop se lodě, přepluj svět, zlatý poklad najdeš hned"

5.den - Sherlock Holmes - "Chytrá hlava musíš býti, chceš-li případ vyřešiti, nestačí jen štěstí míti, chce to v hlavě zatopiti"

6.den - Vinnetou - "Indiáni, ti se mají, co celý den si jenom hrají, skáčou hejsa hopsasa, chytají se do lasa. Potom vlezou do vigvamu, zavolají na svou mámu, Mámo mámo máme hlad, snědí vlka a jdou spát."
více  Zavřít popis alba 
  • letos v červenci
  • 60 zobrazení
  • 0
rumcaja
Letos vyrážíme společně podruhý.Nedávno jsme jeli Otavu ještě s Romčou..
Nelámu si hlavu s lokalitou toulky a berem bágly na hrb u nás doma.Vždyť je to tady pěkně zelený,kam se vrtneš...
Bylo nám dobře,ač je v kraji hodně zrušených hospod.Hlavně,že tady ještě není brouk...
více  Zavřít popis alba 
  • letos v červenci
  • 140 zobrazení
  • 4
reklama