Hledání: Hodová mše 2019

Pro dotaz Hodová mše 2019 jsme našli 112 výsledků.

Náš tip

Stáhněte si Rajče do kapsy!
Rychlejší a jednodušší přístup
k vašim fotkám a videům.

peterson124
  • 25.8.2019
  • 370 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
vlcidoly
Vše začalo již mnohem dříve, ale to nejdůležitější lze shrnout do čtyř dnů. Ve čtvrtek jelo se pro parket na Dřínov, pro lavečky a stoly do Věžek a Morkovic, a taky pro proviant do Kroměříže. A tak se už pomalu začínalo chystat. Večer ještě pro guláš a - čekáme na pátek.

V páteční podvečer, před začátkem slavnostní schůze, začala se chata plnit nejen uniformovanými hasiči a hasičkami, ale i dalšími hosty. A začalo být celkem dost "horko" - jak venku, tak uvnitř. Najednou si nebylo kam sednout, provizorně byly ještě přesunuty stoly a přidávány lavky... Nakonec jsme to ale zvládli a schůze mohla s malým zpožděním začít, jako vždycky podle plánu - minuta ticha, poté trochu povídání a vzpomínání, ocenění těch, kteří si to zasloužii, trocha laskavých slov od našich hostů a pak už jen vzhůru do servírovaného hovězího guláše, který byl (dle mínění všech přítomných) luxusní. Následovala volná zábava proložená ještě krátkými vsuvkami s rozlévanou slivovicí na počest poslední, nedávno zemřelé zakládající členky Anežky Rumplíkové.
Sedělo se dobře, domů se nechtělo, ale blížila se již pomalu sobota a byl nejvyšší čas končit.

Sobotní ráno a dopoledne dolaďovaly se ještě drobné detaily - třeba "nová fasáda a střecha" na ukázkový domeček, které byly lehce poničeny větrem a deštěm (stejně ho ale nakonec čekal velice nehezký konec - shořel), či chystání prodejních míst uvnitř chaty i míst pro soutěže venku atd. Honem pak na oběd a ...

První sbor dorazil do naší obce překvapivě brzy, ještě před oficiálním časem stanoveným na pozvánce, další následovaly po chvilce a - kapela nikde! Naštěstí přišla zpráva, že vykládají větší věci na výletišti a k místu vítání dorazí pěšky. Fuj, to jsme si oddechli! Stejně ale pořád nešla a sborů přibývalo...
Určitě si všichni dovedete představit, co to provádělo s naší nervovou soustavou - začali se totiž scházet i spoluobčané a další návštěvníci, chtiví také být účastni této slávy. Kapela to však zvládla na čas (jakoby si ten pochod chtěli již předem natrénovat) a vítání mohlo v již uvolněné atmosféře začít. Následoval pochod (v čele s praporem Sdružení) dolů obcí k pomníku padlých, kde byla položena kytice s trikolórou a zahrána státní hymna. Poté vydal se opět průvod pochodem na výletiště, kde proběhlo ještě krátké přivítání všech přítomných sborů. A - volno. Někteří ke stolům pod po celém nádherném areálu rozestavěnými stany, jiní - jak už to bývá zvykem - přímo do šenku na něco ke svlažení hrdla... Zábava mohla začít. K tanci i poslechu hrála Záhorská kapela z Pavlovic u Přerova, a to písničky jak pro starší a pokročilé, tak i pro ty mladší a - taneční parket brzy nezůstal prázdný. Připraveny pro všechny přítomné byly taktéž soutěže: kroužky, kuželky, hod pivním sudem a pro náročné i golf. Pro děti překrásné dětské hřiště. Navíc dobrá grilovaná klobáska od "Mistra od grilu" Mildy a hranolky s bramboráčky od Toma. Velký úspěch sklidily u všech návštěvníků i nástěnky s fotkami mapujícími celou historii sboru od založení až po současnost, k tomu i krátké povídání s fotkami připomínajícími 640 let od první písemné zmínky o obci Vlčí Doly. Svou v záviděníhodném stavu udržovanou historickou hasičskou techniku předvedla jednotka "Staré gardy" hasičů z Nenkovic (od Kyjova). Při hašení požáru již výše zmiňovaného domku přesvědčila všechny přítomné také o plné funkčnosti této techniky z dob minulých - to když neplánovaně praskla hadice a k dohašení muselo být užito ručně poháněné dřevěné stříkačky. Aplaus si vysloužili také bratři a sestry ze spřáteleného sboru Soběsuky za tváře rozjasňující taneční vystoupení laděné v humorném duchu. Dovršením všeho byla bohatá tombola s celkem 155 cenami. Zkrátka nepřišli ani ti, kdož si zakoupili vstupenky, ať už v předprodeji či přímo při vstupu na výletiště - pěkné ceny čekaly ve slosování i na ně.

Čas běžel neúprosně vpřed... Záhorskou kapelu vystřídal se setměním "Vežecké cyrkus" s klasickým zábavovým bigbítem, což přilákalo další vlnu návštěvníků nejen z naší obce, ale i z Věžek. A taneční parket musel opět odolávat další vlně náporu tancechtivých milovníků tvrdších tónů. Výborná nálada pokračovala až do brzkých ranních hodin. Svítání mělo přijít už za chvíli, byl tedy nejvyšší čas jít domů alespoň na pár hodin ulehnout.

V neděli dopoledne probíhala před nově opravenou místní kapličkou hodová mše svatá, tentokráte za zemřelé vlčídolské hasiče. No a večer se už i tak trochu uklízelo. Zbytek úklidu proběhl až v pondělí ráno. Totiž na pondělní podvečer byla naplánována ještě schůze obecního zastupitelstva, takže všechno muselo být již v "cajku". A nikdo ani nepoznal. že ještě před pár hodinami to vypadalo jako po výbuchu :) Poděkování patří všem.

Byl to vskutku překrásný čas. Mimo domácích hasiček a hasičů účastnili se oslav i zástupci celkem 12 hasičských sborů... Takže - děkujeme a zase někdy příště na shledanou!
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2017
  • 281 zobrazení
farkob
  • 28.4.2019
  • 246 zobrazení
honza1950
Posvěcení nového oltáře brněnským biskupem Mons Th Lic. Vojtěchem Cikrlem.
více  Zavřít popis alba 
  • 7.7.2019
  • 148 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
baa94
Hodová mše, křest k 95. výročí založení hasičského sboru.
více  Zavřít popis alba 
  • 29.9.2019
  • 74 zobrazení
obecradotin
  • 6.10.2019
  • 66 zobrazení
farnostadamov
  • prosinec 2019
  • 46 zobrazení
radejovfotky
Pár řádků k Martinským hodům v Radějově. Obec Radějov s radějovskou chasou pořádala v sobotu 7. listopadu 2015 Martinské hody. V letošním roce byl stárkem Vojtěch Zubíček a stárkou Jitka Hájková. V pátek večer chasa postavila před Obecním úřadem májo. A v sobotu ráno v 9 hodin požádal stárek starostu Mgr. Martina Hájka o udělení hodového práva pořádat hody. K tomuto aktu zahrála mládežnická cimbálová muzika Včelínek z Radějova. Pak se krojovaná chasa odebrala za doprovodu dechové hudby Švitorka na mši svatou do kostela Svatých Cyrila a Metoděje. Po ukončení mše se chasa se Švitorkou vydala na zvaní po dědině. Hodový den byl zakončen zábavou ve sportovně společenském centru.

A jaká je vlastně historie Martinských hodů v Radějově. Z vyprávění pamětníků (mé maminky Marie Vítkové nar. 1926, paní Pavlíny Martinkové nar. 1929, paní Marie Kotkové nar. 1931, paní Marie Hrachovské nar. 1934) jsem se dozvěděla, že Radějovjané než postavili svůj kostel (v roce 1912) chodili pěšky do Strážnice do kostela Svatého Martina. Sloužila se tam hodová mše svatá. Na tento den hospodyně vykrmily husu. Marie Vítková uvádí: „Mamička vykrmila velikú husu, usmažila koblihy, napékla koláče syrné (tvarohové), trnkové (švestkové), s makem, takové překládané s ořechama. Upékla husu, z drobů navařila polévku, my jako děcka jsme dostaly husí játra.“

V předvečer hodů chasa postavila májo. Marie Kotková uvádí: „ Slavná mše byla v nedělu, všichni šli v kroji mladí i ženatí. Po mši stárek se stárků pověsili věnec na hospodu.“ Chasa potom chodila za doprovodu radějovské dechové hudby po dědině, zpívala, tancovala a zvala na muziku. Pavlína Martinková si vzpomíná, že hodová zábava byla v neděli odpoledne, v neděli večer a v pondělí večer.

Marie Vítková dále uvádí: „Stárek to celé řídil, organizoval zábavu, zodpovídal za všecko, aby byl pořádek. Muziku platili z toho, co si vyhráli po dědině. Dávalo sa jim pět korun, někdo aj deset korun. Pohostili jsme jich koláčkama, štamprlů. Stárek míval za klobúkem veliký dlúhý rozmarýn s pantličkama, mládci také a ostatní mládenci měli krátké rozmarýny. Stárka a druhé děvčice rozmarýn za kordulama. Stárek měl také dřevěnú palicu asi tak 1,5m dlúhú, která byla na konci rozšířená. Měl ju nazdobenú rozmarýnem a pantličkama. Stárek si mosel palicu hlédat, byla by to ostuda, kdyby ju někdo sebral. Jinak ju musel vyplatit. Mamička říkala, že musel dat zlatku. Děvčice na hody nosily sametové kacabaje, předničky (čipky kolem krku, vyšitý bílý pás drobných bílých kytiček kolem středních okrajů), kordulu bledě modrú, červenú, zelenú, která byla obšitá v horní části široků pantlú (nejčastěji červenú). Sukňu měly vlněnú tibetku (červený podklad s květama), pruhokvětku, somatovú červenů, harasku (červená s protkanýma žlutýma podélnýma pruhama). Zástěry byly modré nebo černé bohatě vyšívané. Dříve černé s bílú jednoduchú výšivkú. Na hlavu si děvčice uvázaly turecké šátky nebo bílé šlingrované (vyšívané) pod krk. Na nohách navrapené čižmy prošité u kotníka červeným, vysoké něco pod kolena. Mládenci na hody nosili černé nohavice, lajbl, pod lajbl bílú uzkú košelu, modrú, červenú nebo aj zelenú kordulu, vysoké kožené boty a na hlavě klobúk.“

Po první dekádě listopadu začínala zima a veškeré polní práce už byly hotovy. Byl čas na oslavování. Tradice Martinských oslav (hodů) vznikla na základě toho, že na svatého Martina končili čeledíni svoji službu nebo si domluvili pokračování na příští rok. V tento den bývali vyplaceni, což bylo spojováno s oslavami. Martinské hody se na našem území slavily hojně.
více  Zavřít popis alba 
  • 7.11.2015
  • 869 zobrazení
radejovfotky
Obec Radějov s radějovskou chasou pořádala v sobotu 10. listopadu 2012 Martinské hody. V letošním roce byl stárkem Dušan Helísek a stárkou Lenka Žurmanová, oba dva se krojových hodů již několikrát zúčastnili a tak mohli zúročit svoje zkušenosti. V pátek večer chasa postavila před Obecním úřadem májo. A v sobotu ráno v 9 hodin požádal stárek starostu Mgr. Martina Hájka o udělení hodového práva pořádat hody. K tomuto aktu zahrála mládežnická cimbálová muzika Včelínek z Radějova. Pak se krojovaná chasa a děti odebraly za doprovodu dechové hudby Švitorka na mši svatou do kostela Svatých Cyrila a Metoděje. Po ukončení se chasa s hudbou vydala na zvaní po dědině. Hodový den byl zakončen zábavou ve sportovně společenském centru. V letošním roce se sešlo něco přes 80 krojovaných (pokud počítáme i děti), což je na obec, která čítá něco málo přes 800 obyvatel velice slušný počet. Před několika lety to vypadalo, že krojované hody v Radějově zaniknou a zůstane jen Cyrilometodějská pouť, která je pořádaná každoročně 5. července. Na záchraně Martinských hodů se podílel i současný starosta Mgr. Martin Hájek se svojí rodinou, která již několik let obohacuje hody svoji 100% krojovou účastí.
A jaká je vlastně historie Martinských hodů v Radějově. Z vyprávění pamětníků (mé mamky Marie Vítkové nar. 1926, paní Pavlíny Martinkové nar. 1929, paní Marie Kotkové nar. 1931, paní Marie Hrachovské nar. 1934) jsem se dozvěděla, že Radějovjané než postavili svůj kostel (v roce 1912) chodili pěšky do Strážnice do kostela Svatého Martina. Sloužila se tam hodová mše svatá. Na tento den hospodyně vykrmily husu. Marie Vítková uvádí: „Mamička vykrmila velikú husu, usmažila koblihy, napékla koláče syrné (tvarohové), trnkové (švestkové), s makem, takové překládané s ořechama. Upékla husu, s drobů navařila polévku, my jako děcka jsme dostaly husí játra.“
V předvečer hodů chasa postavila májo. Marie Kotková uvádí: „ Slavná mše byla v nedělu, všichni šli v kroji mladí i ženatí. Po mši stárek se stárků pověsili věnec na hospodu.“ Chasa potom chodila za doprovodu radějovské dechové hudby po dědině, zpívala, tancovala a zvala na muziku. Pavlína Martinková si vzpomíná, že hodová zábava byla v neděli odpoledne, v neděli večer a v pondělí večer.
Marie Vítková dále uvádí: „Stárek to celé řídil, organizoval zábavu, zodpovídal za všecko, aby byl pořádek. Muziku platili z toho, co si vyhráli po dědině. Dávalo sa jim pět korun, někdo aj deset korun. Pohostili jsme jich koláčkama, štamprlů. Stárek míval za klobúkem veliký dlúhý rozmarýn s pantličkama, mládci také a ostatní mládenci měli krátké rozmarýny. Stárka a druhé děvčice rozmarýn za kordulama. Stárek měl také dřevěnú palicu asi tak 1,5m dlúhú, která byla na konci rozšířená. Měl ju nazdobenú rozmarýnem a pantličkama. Stárek si mosel palicu hlédat, byla by to ostuda, kdyby ju někdo sebral. Jinak ju musel vyplatit. Mamička říkala, že musel dat zlatku. Děvčice na hody nosily sametové kacabaje, předničky (čipky kolem krku, vyšitý bílý pás drobných bílých kytiček kolem středních okrajů), kordulu bledě modrú, červenú, zelenú, která byla obšitá v horní části široků pantlú (nejčastěji červenú). Sukňu měly vlněnú tibetku (červený podklad s květama), pruhokvětku, somatovú červenů, harasku (červená s protkanýma žlutýma podélnýma pruhama). Zástěry byly modré nebo černé bohatě vyšívané. Dříve černé s bílú jednoduchú výšivkú. Na hlavu si děvčice uvázaly turecké šátky nebo bílé šlingrované (vyšívané) pod krk. Na nohách navrapené čižmy prošité u kotníka červeným, vysoké něco pod kolena. Mládenci na hody nosili černé nohavice, lajbl, pod lajbl bílú uzkú košelu, modrú, červenú nebo aj zelenú kordulu, vysoké kožené boty a na hlavě klobúk.“
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 10.11.2012
  • 743 zobrazení
radejovfotky
Pár řádků k Martinským hodům. Přiznám se, že jsem v letošním roce nestihla připravit nové povídání od pamětníků, tak přikládám zápisky , které jsem napsala minulý rok. Aktualizovala jsem jen jména letošního stárka a stárky a počet krojovaných účastníků.
Obec Radějov s radějovskou chasou pořádala v sobotu 9. listopadu 2013 Martinské hody. V letošním roce byl stárkem Jakub Ševeček a stárkou Alena Randová. V pátek večer chasa postavila před Obecním úřadem májo. A v sobotu ráno v 9 hodin požádal stárek starostu Mgr. Martina Hájka o udělení hodového práva pořádat hody. K tomuto aktu zahrála mládežnická cimbálová muzika Včelínek z Radějova. Pak se krojovaná chasa a děti odebraly za doprovodu dechové hudby Švitorka na mši svatou do kostela Svatých Cyrila a Metoděje. Po ukončení se chasa s hudbou vydala na zvaní po dědině. Hodový den byl zakončen zábavou ve sportovně společenském centru. V letošním roce se sešlo 98 krojovaných (pokud počítáme i děti), což je na obec, která čítá něco málo přes 800 obyvatel velice slušný počet. Před několika lety to vypadalo, že krojované hody v Radějově zaniknou a zůstane jen Cyrilometodějská pouť, která je pořádaná každoročně 5. července. Na záchraně Martinských hodů se podílel i současný starosta Mgr. Martin Hájek se svojí rodinou, která již několik let obohacuje hody svoji 100% krojovou účastí.

A jaká je vlastně historie Martinských hodů v Radějově. Z vyprávění pamětníků (mé maminky Marie Vítkové nar. 1926, paní Pavlíny Martinkové nar. 1929, paní Marie Kotkové nar. 1931, paní Marie Hrachovské nar. 1934) jsem se dozvěděla, že Radějovjané než postavili svůj kostel (v roce 1912) chodili pěšky do Strážnice do kostela Svatého Martina. Sloužila se tam hodová mše svatá. Na tento den hospodyně vykrmily husu. Marie Vítková uvádí: „Mamička vykrmila velikú husu, usmažila koblihy, napékla koláče syrné (tvarohové), trnkové (švestkové), s makem, takové překládané s ořechama. Upékla husu, z drobů navařila polévku, my jako děcka jsme dostaly husí játra.“

V předvečer hodů chasa postavila májo. Marie Kotková uvádí: „ Slavná mše byla v nedělu, všichni šli v kroji mladí i ženatí. Po mši stárek se stárků pověsili věnec na hospodu.“ Chasa potom chodila za doprovodu radějovské dechové hudby po dědině, zpívala, tancovala a zvala na muziku. Pavlína Martinková si vzpomíná, že hodová zábava byla v neděli odpoledne, v neděli večer a v pondělí večer.

Marie Vítková dále uvádí: „Stárek to celé řídil, organizoval zábavu, zodpovídal za všecko, aby byl pořádek. Muziku platili z toho, co si vyhráli po dědině. Dávalo sa jim pět korun, někdo aj deset korun. Pohostili jsme jich koláčkama, štamprlů. Stárek míval za klobúkem veliký dlúhý rozmarýn s pantličkama, mládci také a ostatní mládenci měli krátké rozmarýny. Stárka a druhé děvčice rozmarýn za kordulama. Stárek měl také dřevěnú palicu asi tak 1,5m dlúhú, která byla na konci rozšířená. Měl ju nazdobenú rozmarýnem a pantličkama. Stárek si mosel palicu hlédat, byla by to ostuda, kdyby ju někdo sebral. Jinak ju musel vyplatit. Mamička říkala, že musel dat zlatku. Děvčice na hody nosily sametové kacabaje, předničky (čipky kolem krku, vyšitý bílý pás drobných bílých kytiček kolem středních okrajů), kordulu bledě modrú, červenú, zelenú, která byla obšitá v horní části široků pantlú (nejčastěji červenú). Sukňu měly vlněnú tibetku (červený podklad s květama), pruhokvětku, somatovú červenů, harasku (červená s protkanýma žlutýma podélnýma pruhama). Zástěry byly modré nebo černé bohatě vyšívané. Dříve černé s bílú jednoduchú výšivkú. Na hlavu si děvčice uvázaly turecké šátky nebo bílé šlingrované (vyšívané) pod krk. Na nohách navrapené čižmy prošité u kotníka červeným, vysoké něco pod kolena. Mládenci na hody nosili černé nohavice, lajbl, pod lajbl bílú uzkú košelu, modrú, červenú nebo aj zelenú kordulu, vysoké kožené boty a na hlavě klobúk.“

Po první dekádě listopadu začínala zima a veškeré polní práce už byly hotovy. Byl čas na oslavování. Tradice Martinských oslav (hodů) vznikla na základě toho, že na svatého Martina končili čeledíni svoji službu nebo si domluvili pokračování na příští rok. V tento den bývali vyplaceni, což bylo spojováno s oslavami. Martinské hody se na našem území slavily hojně.
více  Zavřít popis alba 
  • 9.11.2013
  • 629 zobrazení
radejovfotky
Obec Radějov s radějovskou chasou pořádala v sobotu 10. listopadu 2012 Martinské hody. V letošním roce byl stárkem Dušan Helísek a stárkou Lenka Žurmanová, oba dva se krojových hodů již několikrát zúčastnili a tak mohli zúročit svoje zkušenosti. V pátek večer chasa postavila před Obecním úřadem májo. A v sobotu ráno v 9 hodin požádal stárek starostu Mgr. Martina Hájka o udělení hodového práva pořádat hody. K tomuto aktu zahrála mládežnická cimbálová muzika Včelínek z Radějova. Pak se krojovaná chasa a děti odebraly za doprovodu dechové hudby Švitorka na mši svatou do kostela Svatých Cyrila a Metoděje. Po ukončení se chasa s hudbou vydala na zvaní po dědině. Hodový den byl zakončen zábavou ve sportovně společenském centru. V letošním roce se sešlo něco přes 80 krojovaných (pokud počítáme i děti), což je na obec, která čítá něco málo přes 800 obyvatel velice slušný počet. Před několika lety to vypadalo, že krojované hody v Radějově zaniknou a zůstane jen Cyrilometodějská pouť, která je pořádaná každoročně 5. července. Na záchraně Martinských hodů se podílel i současný starosta Mgr. Martin Hájek se svojí rodinou, která již několik let obohacuje hody svoji 100% krojovou účastí.
A jaká je vlastně historie Martinských hodů v Radějově. Z vyprávění pamětníků (mé mamky Marie Vítkové nar. 1926, paní Pavlíny Martinkové nar. 1929, paní Marie Kotkové nar. 1931, paní Marie Hrachovské nar. 1934) jsem se dozvěděla, že Radějovjané než postavili svůj kostel (v roce 1912) chodili pěšky do Strážnice do kostela Svatého Martina. Sloužila se tam hodová mše svatá. Na tento den hospodyně vykrmily husu. Marie Vítková uvádí: „Mamička vykrmila velikú husu, usmažila koblihy, napékla koláče syrné (tvarohové), trnkové (švestkové), s makem, takové překládané s ořechama. Upékla husu, s drobů navařila polévku, my jako děcka jsme dostaly husí játra.“
V předvečer hodů chasa postavila májo. Marie Kotková uvádí: „ Slavná mše byla v nedělu, všichni šli v kroji mladí i ženatí. Po mši stárek se stárků pověsili věnec na hospodu.“ Chasa potom chodila za doprovodu radějovské dechové hudby po dědině, zpívala, tancovala a zvala na muziku. Pavlína Martinková si vzpomíná, že hodová zábava byla v neděli odpoledne, v neděli večer a v pondělí večer.
Marie Vítková dále uvádí: „Stárek to celé řídil, organizoval zábavu, zodpovídal za všecko, aby byl pořádek. Muziku platili z toho, co si vyhráli po dědině. Dávalo sa jim pět korun, někdo aj deset korun. Pohostili jsme jich koláčkama, štamprlů. Stárek míval za klobúkem veliký dlúhý rozmarýn s pantličkama, mládci také a ostatní mládenci měli krátké rozmarýny. Stárka a druhé děvčice rozmarýn za kordulama. Stárek měl také dřevěnú palicu asi tak 1,5m dlúhú, která byla na konci rozšířená. Měl ju nazdobenú rozmarýnem a pantličkama. Stárek si mosel palicu hlédat, byla by to ostuda, kdyby ju někdo sebral. Jinak ju musel vyplatit. Mamička říkala, že musel dat zlatku. Děvčice na hody nosily sametové kacabaje, předničky (čipky kolem krku, vyšitý bílý pás drobných bílých kytiček kolem středních okrajů), kordulu bledě modrú, červenú, zelenú, která byla obšitá v horní části široků pantlú (nejčastěji červenú). Sukňu měly vlněnú tibetku (červený podklad s květama), pruhokvětku, somatovú červenů, harasku (červená s protkanýma žlutýma podélnýma pruhama). Zástěry byly modré nebo černé bohatě vyšívané. Dříve černé s bílú jednoduchú výšivkú. Na hlavu si děvčice uvázaly turecké šátky nebo bílé šlingrované (vyšívané) pod krk. Na nohách navrapené čižmy prošité u kotníka červeným, vysoké něco pod kolena. Mládenci na hody nosili černé nohavice, lajbl, pod lajbl bílú uzkú košelu, modrú, červenú nebo aj zelenú kordulu, vysoké kožené boty a na hlavě klobúk.“
více  Zavřít popis alba 
  • 10.11.2012
  • 600 zobrazení
stribrniceuh
hodová mše a svěcení kaple sv.Prokopa

Děkuji za pozornost...
více  Zavřít popis alba 
  • 7.11.2009
  • 576 zobrazení
farnosthluk
se slavnostním hudebním doprovodem - latinskou mší Missa Solemnis od Roberta Fuehrera.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2013
  • 563 zobrazení
sudky01
Sobota 2. června 2012 - Sudoměřské hody - Hodová mše sv. v kostele, povolení hodů u obecního úřadu, vystoupení ve vinařském areálu Starý potok a divadla Kačena.
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2012
  • 552 zobrazení
radejovfotky
Pár řádků k Martinským hodům v Radějově. Obec Radějov s radějovskou chasou pořádala v sobotu 11. listopadu 2017 Martinské hody. V letošním roce byl stárkem Radim Kašpar a stárkou Anna Marková ze Strážnice. V pátek večer chasa postavila před Obecním úřadem májo. A v sobotu ráno v 9 hodin požádal stárek starostu Mgr. Martina Hájka o udělení hodového práva pořádat hody. Pak se krojovaná chasa odebrala za doprovodu dechové hudby Švitorka na mši svatou do kostela Svatých Cyrila a Metoděje. Po ukončení mše se chasa se Švitorkou vydala na zvaní po dědině. Hodový den byl zakončen zábavou ve sportovně společenském centru.

A jaká je vlastně historie Martinských hodů v Radějově. Z vyprávění pamětníků (mé maminky Marie Vítkové nar. 1926, paní Pavlíny Martinkové nar. 1929, paní Marie Kotkové nar. 1931, paní Marie Hrachovské nar. 1934) jsem se dozvěděla, že Radějovjané než postavili svůj kostel (v roce 1912) chodili pěšky do Strážnice do kostela Svatého Martina. Sloužila se tam hodová mše svatá. Na tento den hospodyně vykrmily husu. Marie Vítková uvádí: „Mamička vykrmila velikú husu, usmažila koblihy, napékla koláče syrné (tvarohové), trnkové (švestkové), s makem, takové překládané s ořechama. Upékla husu, z drobů navařila polévku, my jako děcka jsme dostaly husí játra.“

V předvečer hodů chasa postavila májo. Marie Kotková uvádí: „ Slavná mše byla v nedělu, všichni šli v kroji mladí i ženatí. Po mši stárek se stárků pověsili věnec na hospodu.“ Chasa potom chodila za doprovodu radějovské dechové hudby po dědině, zpívala, tancovala a zvala na muziku. Pavlína Martinková si vzpomíná, že hodová zábava byla v neděli odpoledne, v neděli večer a v pondělí večer.

Marie Vítková dále uvádí: „Stárek to celé řídil, organizoval zábavu, zodpovídal za všecko, aby byl pořádek. Muziku platili z toho, co si vyhráli po dědině. Dávalo sa jim pět korun, někdo aj deset korun. Pohostili jsme jich koláčkama, štamprlů. Stárek míval za klobúkem veliký dlúhý rozmarýn s pantličkama, mládci také a ostatní mládenci měli krátké rozmarýny. Stárka a druhé děvčice rozmarýn za kordulama. Stárek měl také dřevěnú palicu asi tak 1,5m dlúhú, která byla na konci rozšířená. Měl ju nazdobenú rozmarýnem a pantličkama. Stárek si mosel palicu hlédat, byla by to ostuda, kdyby ju někdo sebral. Jinak ju musel vyplatit. Mamička říkala, že musel dat zlatku. Děvčice na hody nosily sametové kacabaje, předničky (čipky kolem krku, vyšitý bílý pás drobných bílých kytiček kolem středních okrajů), kordulu bledě modrú, červenú, zelenú, která byla obšitá v horní části široků pantlú (nejčastěji červenú). Sukňu měly vlněnú tibetku (červený podklad s květama), pruhokvětku, somatovú červenů, harasku (červená s protkanýma žlutýma podélnýma pruhama). Zástěry byly modré nebo černé bohatě vyšívané. Dříve černé s bílú jednoduchú výšivkú. Na hlavu si děvčice uvázaly turecké šátky nebo bílé šlingrované (vyšívané) pod krk. Na nohách navrapené čižmy prošité u kotníka červeným, vysoké něco pod kolena. Mládenci na hody nosili černé nohavice, lajbl, pod lajbl bílú uzkú košelu, modrú, červenú nebo aj zelenú kordulu, vysoké kožené boty a na hlavě klobúk.“

Po první dekádě listopadu začínala zima a veškeré polní práce už byly hotovy. Byl čas na oslavování. Tradice Martinských oslav (hodů) vznikla na základě toho, že na svatého Martina končili čeledíni svoji službu nebo si domluvili pokračování na příští rok. V tento den bývali
více  Zavřít popis alba 
  • 11.11.2017
  • 557 zobrazení
radejovfotky
Pár řádků k Martinským hodům v Radějově. Obec Radějov s radějovskou chasou pořádala v sobotu 10. listopadu 2018 Martinské hody. V letošním roce byl stárkem Josef Možnar se stárkou Michaelou Chludovou ze Strážnice. V pátek večer chasa postavila před Obecním úřadem májo. A v sobotu ráno v 9 hodin požádal stárek starostu Mgr. Martina Hájka o udělení hodového práva pořádat hody. K tomuto aktu zahrála dechová hudba Švitorka. Pak se krojovaná chasa odebrala za doprovodu dechové hudby Švitorka na mši svatou do kostela Svatých Cyrila a Metoděje. Po ukončení mše se chasa se Švitorkou vydala na zvaní po dědině. Hodový den byl zakončen zábavou ve sportovně společenském centru.

A jaká je vlastně historie Martinských hodů v Radějově. Z vyprávění pamětníků (mé maminky Marie Vítkové nar. 1926, paní Pavlíny Martinkové nar. 1929, paní Marie Kotkové nar. 1931, paní Marie Hrachovské nar. 1934) jsem se dozvěděla, že Radějovjané než postavili svůj kostel (v roce 1912) chodili pěšky do Strážnice do kostela Svatého Martina. Sloužila se tam hodová mše svatá. Na tento den hospodyně vykrmily husu. Marie Vítková uvádí: „Mamička vykrmila velikú husu, usmažila koblihy, napékla koláče syrné (tvarohové), trnkové (švestkové), s makem, takové překládané s ořechama. Upékla husu, z drobů navařila polévku, my jako děcka jsme dostaly husí játra.“

V předvečer hodů chasa postavila májo. Marie Kotková uvádí: „ Slavná mše byla v nedělu, všichni šli v kroji mladí i ženatí. Po mši stárek se stárků pověsili věnec na hospodu.“ Chasa potom chodila za doprovodu radějovské dechové hudby po dědině, zpívala, tancovala a zvala na muziku. Pavlína Martinková si vzpomíná, že hodová zábava byla v neděli odpoledne, v neděli večer a v pondělí večer.

Marie Vítková dále uvádí: „Stárek to celé řídil, organizoval zábavu, zodpovídal za všecko, aby byl pořádek. Muziku platili z toho, co si vyhráli po dědině. Dávalo sa jim pět korun, někdo aj deset korun. Pohostili jsme jich koláčkama, štamprlů. Stárek míval za klobúkem veliký dlúhý rozmarýn s pantličkama, mládci také a ostatní mládenci měli krátké rozmarýny. Stárka a druhé děvčice rozmarýn za kordulama. Stárek měl také dřevěnú palicu asi tak 1,5m dlúhú, která byla na konci rozšířená. Měl ju nazdobenú rozmarýnem a pantličkama. Stárek si mosel palicu hlédat, byla by to ostuda, kdyby ju někdo sebral. Jinak ju musel vyplatit. Mamička říkala, že musel dat zlatku. Děvčice na hody nosily sametové kacabaje, předničky (čipky kolem krku, vyšitý bílý pás drobných bílých kytiček kolem středních okrajů), kordulu bledě modrú, červenú, zelenú, která byla obšitá v horní části široků pantlú (nejčastěji červenú). Sukňu měly vlněnú tibetku (červený podklad s květama), pruhokvětku, somatovú červenů, harasku (červená s protkanýma žlutýma podélnýma pruhama). Zástěry byly modré nebo černé bohatě vyšívané. Dříve černé s bílú jednoduchú výšivkú. Na hlavu si děvčice uvázaly turecké šátky nebo bílé šlingrované (vyšívané) pod krk. Na nohách navrapené čižmy prošité u kotníka červeným, vysoké něco pod kolena. Mládenci na hody nosili černé nohavice, lajbl, pod lajbl bílú uzkú košelu, modrú, červenú nebo aj zelenú kordulu, vysoké kožené boty a na hlavě klobúk.“

Po první dekádě listopadu začínala zima a veškeré polní práce už byly hotovy. Byl čas na oslavování. Tradice Martinských oslav (hodů) vznikla na základě toho, že na svatého Martina končili čeledíni svoji službu nebo si domluvili pokračování na příští rok. V tento den bývali vyplaceni, což bylo spojováno s oslavami. Martinské hody se na našem území slavily hojně.
více  Zavřít popis alba 
  • 10.11.2018
  • 539 zobrazení
Reklama