Hledání

1 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

mirka-s
Horní Blatná (okr. Karlovy Vary) je městečko v centrální části Krušných hor, v průměrné nadmořské výšce 888 m, nedaleko (asi 5 km) česko-německé státní hranice.

Vznikla jako jako saské horní město v roce 1532 za účelem těžby cínu a později i železné rudy (v r. 1544) ve svém okolí, kdy prvními osadníky byli horníci se Schneebergu. V roce 1547 se stala součástí Čech a o rok později královským horním městem. Počátkem 17. století se v okolí Horní Blatné těžily též kobaltové rudy a stříbro. Na začátku 19. století docházelo k postupnému rušení dolů a v roce 1850 nastal definitivní zánik dolování. V Horní Blatné byla v té době sklárna na výrobu kobaltového skla. Lidé se živili krajkářstvím, výrobou pocínovaných lžic, rukavičkářstvím ad. Na počátku 20. století ve městě fungovala dokonce střední škola paličkování. Začátek 20. století je v Horní Blatné spojen s těžbou rašeliny, rozvojem zimních sportů a turistiky. V roce 1913 byla na Blatenském vrchu postavena rozhledna s turistickou chatou. Na rozvoj turistického ruchu v kraji měla také vliv výstavba železnice, kdy byla dne 28. 11.1898 uvedena do provozu její první etapa z Nejdku do Horní Blatné a hned v následujícím roce do Johanngeorgenstadtu. Do konce 2. světové války žili ve městě převážně Němci, třeba v roce 1930 měla Horní Blatná 2 304 obyvatel a z toho bylo 2 228 Němců. Vše však změnil poválečný odsun. I když ještě v padesátých letech žilo v Blatné víc jak tisíc obyvatel, jejich počet v dalších letech rapidně klesal. K 1. lednu 2018 měla Horní Blatná 420 obyvatel.

Centrum tohoto horského městečka je chráněno jako městská památková rezervace. Ta patří k NEJZACHOVALEJŠÍM RENESANČNÍM CELKŮM v ČR. Několik krásných měšťanských domů (nejstarší z nich s pozdně-gotickým jádrem, převážně však barokní nebo zbarokizované), převážně v přízemí zděných a v patře hrázděných, doplňuje renesanční kostel sv. Vavřince, který byl postaven v letech 1593 až 1594 na čtvercovém náměstí Sv. Vavřince a jehož nynější pozdně barokní podoba pochází z roku 1754. Tomuto kostelu předcházel dřevěný kostel, který se zřítil poddolováním štolou svatého Ducha v roce 1542. K dalším zajímavým památkám města patří pozdně barokní hřbitovní kaple sv. Kříže z 18. století, pozdně barokní kaplička sv. Anny, chátrající evangelický kostel z přelomu 19. a 20. století či sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého na náměstí Sv. Vavřince. V blízkosti sloupu a kostela sv. Vavřince stojí pískovcová kašna a meteorologická skříňka. V krásném památkově chráněném měšťanském domě s hrázděným patrem z poloviny 18. století nedaleko náměstí sídlí muzeum, jehož expozice je zaměřena na historii města, těžbu a zpracování cínu ve městě a okolí.

Zajímavou technickou památkou je 13 km dlouhý BLATENSKÝ PŘÍKOP, který vede okrajem města a napojuje se zde na Blatenský potok. Byl vybudován nákladem blatenských těžebních společností mezi léty 1540 až 1544 stavitelem Štěpánem Lenkem za účelem přívodu dostatku vody do blatenských horních revírů. Blatenský příkop odvádí vodu z rašelinišť a z říčky Černé v blízkosti Božího Daru důmyslným systémem mírného samospádu po vrstevnicích. Podél Blatenského příkopu je z pravé strany vybudována ochranná zemní hrázka s obslužnou cestou v koruně hrázky. Cesta sloužící správci pro kontrolní prohlídky a údržbu díla je využita i pro částečně dokončenou naučnou stezku Blatenského příkopu, která spojuje dvě zajímavá místa Krušných hor - národní přírodní rezervaci Božídarská rašeliniště a památky na těžbu rud u Horní Blatné.

Hlavním cínovým dolem na nad městem se tyčícím Blatenském vrchu (1 043 m n. m.) byl Wolfgang, který byl v provozu už v roce 1532 a byl jedním z největších dolů v Hornoblatenském revíru. Dosáhl hloubky až 85 m, což byl na tu dobu značný rozměr. V jeho místě jsou dnes tzv. VLČÍ a LEDOVÉ JÁMY, které vznikly kombinací povrchového a hlubinného dobývání greisenových žil Wolfgang a Jiří. LEDOVÁ JÁMA je až 15 m hluboká a velmi úzká propadlina, vytvořená těžbou cínové rudy. Jedná se o pozůstatek dolu Jiří, dnes z části zasypaného kameny uvolněnými ze stěn. Podle historických pramenů důl dosahoval hloubky až 50 m. Vzhledem k profilu této průrvy se zde vytváří teplotní režim s velmi nepatrným oběhem vzduchu, takže i v letním období se v Ledové jámě uchovává tzv. jeskynní led. Staré zprávy zaznamenávají, že zde bylo vytěženo 6 fůr ledu pro ošetření vojáků raněných za bitvy národů u Lipska roku 1813. Ledová jáma je zákonem chráněná jako přírodní památka. VLČÍ JÁMA je lokalita nazvaná podle původního jména dolu Wolfgang. Tato propadlina ukazuje zbytky starých zřícených chodeb a komor. Je přes 120 m dlouhá, široká asi 14 m a hluboká až 25 m.

K dalším památkám na těžbu cínu v okolí Horní Blatné patří pinka cínového dolu Zuzana mezi Blatenským vrchem a zaniklou obcí Háje, rýžovnické sejpy při Kozím potoce směrem na obec Potůčky, propadliny cínových komor dolu Vavřinec na Blatenském vrchu.

Za výhledy lze vyrazit na ROZHLEDNU NA BLATENSKÉM VRCHU (1 043 m n. m.). Ta je tak nejmladší ze čveřice rozhleden české části centrálních Krušných hor (Klínovec, Plešivec, Tisovský vrch, Blatenský vrch). O její vznik se zasloužil Spolek pro zimní sporty z Horní Blatné, který chtěl poblíž města vybudovat turistické a lyžařské středisko. Stavba podle projektu chebského architekta Karla Matusche byla zahájena v roce 1912. Ještě před zahájením zimní sezóny byl 5. července následujícího roku horský hotel s restaurací a vyhlídkovou věží slavnostně otevřen. Rozhledna byla pojmenována Zitina vyhlídka na počest arcivévodkyně a budoucí poslední rakouské císařovny Zity Bourbonsko-Parmské. Horský hotel byl velmi oblíben a v roce 1927 byl rozšířen o přístavbu sálu. Po druhé světové válce byl objekt obsazen pohraničním vojskem a zcela zchátral. Hotel s restaurací musel být stržen a zůstala pouze samostatně stojící kamenná rozhledna, memento a vzpomínka na staré časy. Jednadvacet metrů vysoká vyhlídková věž je postavena z kamene a dřeva. Odměnou za výstup po 85 schodech je kruhový výhled na nejvyšší vrcholy Krušných hor - Klínovec (s rozhlednou a televizním vysílačem), Fichtelberg, Božídarský Špičák a také na Plešivec a Tisovský vrch (oba s rozhlednami).

Zajímavým cílem mimo turistické značky jsou pověstmi opředené skály NA STRAŠIDLECH/JINDŘIŠSKÉ SKÁLY - Heinrichstein (913 m n. m.), které též nabízejí částečné výhledy na krajinu Krušných hor. Jedná se o dva související, typicky krušnohorské, rozsáhlé skalní výstupy s balvanitými sutěmi. Skály jsou tvořeny prvohorními horninami, formovanými ve čtvrtohorních meziledových dobách mrazovým zvětráváním. Tvoří tzv. mrazové sruby a skalní hradby, výška skalních stěn dosahuje až přes 20 m. V současnosti jsou skály oblíbeným turistickým cílem a mimořadně působivým krajinným prvkem s vysokou estetickou hodnotou.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • červenec 2018
  • 148 zobrazení
  • 2
reklama