Hledání

96 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

zuzkab
  • loni v létě
  • 41 zobrazení
  • 0
vaclavzdena
více  Zavřít popis alba 
  • 25.9.2018
  • 52 zobrazení
  • 1
hanavinterova
  • srpen 2017 až červenec 2018
  • 78 zobrazení
  • 1
sipek31
s pohodovou partou lidí-CK Alpina.Super delegátky Jana,Helena,Lucia.Rázná skvělá kuchařka Vendy.
4 noci v kempu Alivéty v CORTE.
3 noci v kempu Les Oliviers v PORTU
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • loni v létě
  • 1 714 zobrazení
  • 6
jjardas
hory + moře
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2018
  • 58 zobrazení
  • 0
alesrajsky
Památky, hory, moře, chrámy, sloni,
více  Zavřít popis alba 
  • loni na jaře
  • 62 zobrazení
  • 0
matuchovi
fotky z léta (Olomouc, filmový festival, holky v Itálii, voda...) a potom skvělá cyklo-turistická dovolená v Jižním Tyrolsku v údolí řeky Adige (včetně 3 dnů jízdy "natěžko"), odpočinek v Chorvatsku
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • červen až listopad 2018
  • 10 872 zobrazení
  • 28
kubajzsik
výstup na vrchol šumavského Svarohu - na jeden z vrholů mohutného Královského hvozdu v sousedstsví Jezerní hory. údolí Svarožné - Svaroh - historická Dámská cesta, kamenná moře Jezerní hory a Čertovo jezero
více  Zavřít popis alba 
  • 10.9.2018
  • 78 zobrazení
  • 0
jolmat
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2018
  • 1 047 zobrazení
  • 2
pastickar
Podzimní vandry bývají ty nejlepší, ale letos to už vypadalo, že se z časových důvodů nepojede nikam. Jenže jednou takhle v pátek jsme se sešli u táboráku, abychom společně zapili, že Milštejn už jede čtvrtý gumy. No a jak si tak sedíme u ohýnku a popíjíme, tak padlo rozhodnutí, že v pondělí ráno jedeme na pár dní do Jizerek. Pravda, s pivkem v ruce a rumem v žaludku se to plánuje líp než druhý den ráno… No, nakonec se Bobeš z práce neurval a Milhaus dorazil až v pondělí večer, ale jinak vše klaplo podle plánu a zařadil bych tento výlet mezi nejkrásnější vandry posledních let.
V pondělí 15. Října jsme se ještě za tmy sešli na roztockém nádraží. Bedy nařídil batohy naplnit Plzní, jelikož jedeme v totální mimosezonu a ještě začátkem týdne, takže bude všude všechno zavřený, to je přeci jasný. Ve Starém Městě pod Smrkem, kde jsme vystoupili z vlaku, nás hned pár kiláčků za městem čekala první hospůdka, kterou teda nečekal fakt nikdo. Na kraji lesa na nás vykouklo útulné posezení, které mělo otevřeno v pondělí v 10 ráno a příjemná servírečka nám ohřála polívku a měla i lahvovou Plzeň. To jsme pěkně posnídali. Čas letí a před námi, či spíše nad námi, je hora Smrk. Pan pomocný učitel ve výslužbě, řečený též Drdle (mimochodem tohle přízvisko jsem mu před drahně lety přidělil já) si musel na pomoc vzít berličku z klacku vyrobenou, jelikož to už také není žádný mladík, ale spíše fotbalista ve výslužbě, což mu zkušený Bedy věštil již před lety. Krásnou přírodou stoupáme výš a výš a pod námi se začínají rozprostírat úžasná panorámata. Lehce po poledni dobýváme nejvyšší vrchol tohoto pohoří. Pleškové z batohu přišlo vhod, ale ukrutná vichřice nás nenechala dlouho vysedávat. Odpoledne nás čekalo ještě pár skalních vyhlídek a pak už jsme podél potůčku slezli až do Hejnic, kde na nás čekal čerstvý čtyřicátník. V sedm večer jsme konečně otevřeli dveře hospody a dali si kus žvance a pivo. V nohách 30km a v hlavě spousta krásných zážitků. Kolem půlnoci jsme už chrněli nad městem u lesíka. Byla krásná a teplá letní noc.
Ráno jsme vstali ještě před východem slunce, čeká nás dlouhý pochod. Připadám si jako nejmladší z celé party, konečně. Není mi nic a mám sbaleno jako první. Bedna si ošetřuje do krve rozedřená třísla, bývalý fotbalista do sebe láduje dvojitou dávku brufenu a Milštejn je starej sám o sobě, tím jsem vlastně začínal tento elaborát. V ranním oparu se vysoko nad námi z mlhy vynořuje Frýdlantské cimbuří, skalní hřeben, který je naším dnešním cílem. Kolem vodopádu Černého potoka stoupáme a stoupáme, chvílema spíš lezeme, ale nakonec tam dolezeme. Vítr je stále dost silný, ale rozhledy do kraje jsou úchvatné. Vůbec jsem netušil, že mají Jizerky takhle krásné vrcholy a skály. Přes polední kameny pokračujeme dál po hřebínku a kocháme se podzimní přírodou a hlavně neuvěřitelným počasím. V druhé půlce října, tisíc metrů nad mořem a my se potíme v tričku a kraťasech. Odpoledne nám přišla vhod restaurace na Smědavě, gulášek a nějaké to pivko. Během poobědního karbanu jsme zaslechli servírku, kterážto povídala, že večer na Jizerce hraje živá muzika. Bylo nám do divný, takhle při úterku, ale šli jsme tam. Když jsme přicházeli k naší staré známé Pešákovně, tak si zrovna nějaký muzikantík vybaloval z auta kytaru. Dali jsme se do řeči, a ačkoliv se jednalo o soukromou akci, tak nás dovnitř pustili a opět jsme tu strávili krásný večer, stejně jako před lety. Z kamen vonělo dřevo a moc příjemný pan domácí nám nosil jednu Plzeň za druhou, tedy když zrovna nehrál na basu. Dovolil nám přespat hned za chatou a ráno nám ještě slíbil snídani.
Tak dnes tedy rozhodně teplá noc nebyla. Jizerka je zimou vyhlášená, takže nás ranní přímrazek ani nepřekvapil, dalo se to vydržet, zvláště když hned po probuzení stačilo dojít zpátky do hospůdky na míchaná vajíčka, čajíček a rumíček. To by se Bobešoj líbilo. Po snídani už špacírujeme k Protržené přehradě, jejíž tragédie se odehrála před více než sto lety. Světe div se, tady, uprostřed divočiny je kiosek, který je v mimosezoně sice bez obsluhy, ale přesto si tu můžete zakoupit veškeré občerstvení a peníze hodit do pokladničky, která není ani přidělaná a dokonce je i volně otevíratelná, aby si mohl unavený pocestný rozměnit peníze. Dobrý kraj, dobří lidé. Se skoro 70ti km v nohách slejzáme do Josefova Dolu, kde si dáváme jen rychlé pivko a polívku v bufetu u nádraží a pak už nás vláček veze domů. Letos nás čeká už jen vánoční vandřík do Drhlen a na únor Milča plánuje expedici na běžkách do Orlických hor, na což Ovál i Drdle odpověděli, že pokud nebude sníh, tak pojedou. To je partička…
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2018
  • 133 zobrazení
  • 0
pepina99
Léto u moře
více  Zavřít popis alba 
28 komentářů
  • srpen 2018
  • 217 zobrazení
  • 2
igorhlavinka
Igor Hlavinka- Hory a jiné bytosti - malby, plastiky a fotografie. Galerie Josefa Lieslera Kadaň. 8.-31.1.2016
Hory a jiné bytosti- malby a fotografie. Dům národnostních menšin Praha 11-24.6.2016
Hory, hlavy a hlavičky. Gal. Magna Ostrava 1.5.-3.6. 2018

Výstava Hory a jiné bytosti je pokusem propojit malby a fotografie hor. Cyklus maleb Ostrovy v oblacích začal vznikat v roce 2009. Snažil jsem se co nejjednoduššími prostředky evokovat můj zážitek z hor. Mohutnost a tíha hor v kontrastu ke stálým změnám světla v prostoru plném mraků a mlhy. Vždycky jsem rád snil nad malbami a poezií starých čínských a japonských mistrů štětce a tuše, ale i nad romantickými krajinomalbami C.D.Friedricha nebo Bedřicha Piepenhagena. Mnoho podnětů, především u prvních obrazů cyklu, jsem našel v čb fotografiích Krkonoš horolezce a fotografa Jiřího Havla. Hlavním zdrojem inspirace bylo mé vlastní putování po horách. Maloval jsem Krkonoše, Lužické hory, čínské posvátné hory Huangshan nebo vápencové kužele kolem řeky Guichun na hranici Číny a Vietnamu.
V posledních letech hory spíše jen fotografuji. Panoramata hor v mracích, vichry pokroucené stromy v mlze, bizarně propletené kořeny vývratů, průzračné bystřiny s tůněmi, peřejemi a vodopády, horské louky s růžovými obláčky kvetoucí trávy a tisíce dalších krásných motivů, které nenajdete jinde než na horách.(Igor Hlavinka 2015)

Proč jsem maloval hory ve kterých jsem nikdy nebyl
Mnoho obrazů tohoto cyklu jsou pohledy na Huangshan, posvátné hory v Číně, které už od starověku svým bizarním vzhledem přitahovaly poustevníky, poutníky, toulavé mnichy, básníky a malíře. Zachovaly se tisíce básní a maleb věnovaných tomuto pohoří, některé už z éry Tchangů. Horské hřbety připomínají hřbety zkamenělých draků, divoce rozeklané žulové hřebeny a skalní věže s pokroucenými prastarými borovicemi, úpatí strmých, skoro nepřístupných hor, většinu roku zahalené v mracích. Tím vším Huangshan dokonale naplňuje ideál hor tradiční čínské estetiky. Už ve starověké taoistické tradici jsou jeskyně či chýše v divokých nepřístupných horách vhodným příbytkem milovníka svobodného života, samoty a meditace, hledajícího věčný život. Tento ideál později převzal i zenbuddhismus.
Básně a malířství staré Číny mi bylo velmi blízké už od mládí, kdy jsem pro sebe objevil knihu Oldřicha Krále TAO Texty staré Číny(Odeon 1969.) Vedle zenových mnichů byly autory tzv. literáti, vzdělanci, úředníci, které oslovil taoismus nebo zen a tak snili o životě v ústraní. Někteří z nich svůj ideál realizovali z politických důvodů v dobách mongolské a mandžuské nadvlády. Odmítli pracovat pro okupanty a proto odešli ze svého úřadu v hlavním městě na venkov, do hor, do budhistického kláštera. Většina literátů ale svou touhu realizovala jen v poezii a tušové malbě. Jejich malby a básně věnované vysněnému životu v ústraní mě inspirovaly a když se mi dostala do ruky kniha fotografií o Huangsanu, začal jsem si ty hory kreslit a malovat, abych se jimi mohl procházet aspoň v duchu. Pokusil jsem se v obraze o spojení reálné konfigurace krajiny nalezené na fotografii s principy čínské tušové krajinomalby (2018)

INSPIRACE. TEXTY A BÁSNĚ O HORÁCH, O MRACÍCH, O PŘÍRODĚ...
,,.Jestliže v poezii a malířství Dálného východu, inspirované zenbuddhismem a taoismem, vrchol hory znázorňuje probuzení, vše, co horu zahaluje, jsou strasti provázející člověka na jeho cestě k osvobození. Stejně tak může být mrak symbolem zatemnělé mysli, která není schopna dohlédnout vrcholek hory -pravou podstatu bytí..” (Prázdné hory jsou plné větru a deště, Antologie korejské zenové poezie 2002 )

„Od kamenů a stromů se dozvíš to, co od žádného učitele...“(sv.Bernard)

Ó nepostižitelnosti Ó nezřetelnosti
ve vás jsou všechny formy!
Ó nepostižitelnosti Ó nezřetelnosti
ve vás jsou všechny věci!
Ó mlhavosti Ó temnoto
ve vás se tají všeho podstata!
(21 Tao Te Ting- Lao Tse, překl. Oldřich Král)

Pohybem Cesty Taa
je pohyb zpátky
Vlastností cesty Taa
je měkkost
A všechny věci, co jich je na světě
rodí se z bytí
bytí rodí se z nebytí
40 Tao Te Ting- Lao Tse, překl. Oldřich Král

Ten kdo ví, nemluví,
kdo mluví, neví,
tak zahraďte průchody
a zataraste dveře
otupte hroty,
rozvažte pouta
a ztlumte světlo-
buďte jen prach!
(51 Tao Te Ting- Lao Tse, překl. Oldřich Král)

Na světě není nic měkčího a poddajnějšího než voda
ale tu zas nic nepřekoná v tom
jak napře se na všechno tvrdé a silné!
A nic ji nedokáže v ničem změnit!
Tak poddajné vítězí nad silným
měkké vítězí nad tvrdým
a všichni na světě to ví
a nikdo to nedokáže uskutečnit!
Proto Světec pravil:
kdo vezme na sebe bláto země
ten je pán země a úrody,
kdo vezme na sebe neštěstí země
ten je nad všemi král!
(78 Tao Te Ting- Lao Tse, překl. Oldřich Král)

TAH DIVOKÝCH HUSÍ
A NAD OBRYSEM HOR
MĚSÍC – MÁ PEČEŤ
/Buson, překl. A.Líman/

Jak ledová je zima v hloubce hor odedávna, nejen v tomto roce.
Zubaté štíty, věčné sněhy,
temný les vydechuje chuchvalce mlhy,
tráva tu vyroste až po žních.
Listy opadají dřív, než přijde podzim,
poutník zde — zbloudilý vyhlíží, vyhlíží,
však slunce nezahlédne
(Chan-šan, Básně z Ledové hory, překl. O.Lomová)

AŤ JE RADOST
NEBO SMUTEK
TRÁVA ROSTE
/Santoka, překl. A.Líman/

HORY
KTERÉ UŽ NIKDY
NEUVIDÍM
SE ZTRÁCEJÍ V DÁLCE
/Santoka, překl. A.Líman/

JDU HLOUBĚJI
POŘÁD HLOUBĚJI
MODRÉ HORY
/Santoka/

MÉ SRDCE JE ZNAVENÉ
A HORY I MOŘE
TAK KRÁSNÉ
/Santoka, překl. A.Líman/

NAKONEC JE SMUTNÉ
BÝT SÁM
ZVADLÁ TRÁVA
/Santoka, překl. A.Líman/

NAKONEC JE DOBRÉ
BÝT SÁM
DIVOKÉ BÝLÍ
/Santoka, překl. A.Líman/

V HORÁCH SE DÍVÁM
NA HORY
ZA DEŠTĚ POSLOUCHÁM DÉŠŤ
JARO LÉTO PODZIM ZIMA
VČERA MI BYLO DOBŘE
A ZÍTRA BUDE TAKY
/Santoka, překl. A.Líman/

V OČÍCH VÁŽKY
SE ZRCADLÍ
VZDÁLENÉ HORY
/Issa, překl. A.Líman/

Slunce zašlo za temné hory; jako mrak černý vystupovaly vrcholky jejich na obzoru země české, a za horami protějšími vycházela slunce světů jiných; v rozsedlinách mezi horami již byla černá noc, na rovinách se ještě šeřilo; města co bílá znamínka vyhlížela z šerých stínů; nad ními se kroužil lehký kouř a sníživ se plížil se po tváři tichých jezer, v nichž se zhlížely vycházející hvězdy, sem tam je barvila zář malých plamínků hořících po hrázích temných. Večír byl jasný a čistý, jak jen na horách bývá, měsíc byI blízký ouplňku a záře jeho stříbřila osněžená čela zmodralých hor, jenž z temné noci strměly co zesinalé hlavy mrtvých králů, korunované stříbrnými vínky. Dlouho tak stál jinoch zapomenutý hledě v krajinu tichou; všecky hvězdy již slavily krásnou noc, on ještě dlel na osamělém skalísku; - bylo chladno, studený vítr skučel mezi horami a zdola hučely lesy a řeky pospíchající z pustých hor do krajin ourodných; měsíc stál vysoko na dráze své a jinoch ještě posuď nepokročil z místa svého.
K.H.Mácha – Pouť krkonošská
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • září 2009 až duben 2018
  • 232 zobrazení
  • 2
elisa2
Ostrovu Hovden se říká též Barekstad a dá se na něj dostat asi čtyřikrát denně lodí z města Floro. Po jeho východní části vede štěrková cesta a stojí tam pár domků, ale západní část je zcela neobydlená. Přešli jsme ostrov právě po této zápaní části, přenocovali jsme u neobývaného majáku Kvanhovden a druhý den se vraceli do přístavu středem ostrova, přes "hory". V albu jsou též fotky z města Floro a z výletu do hor na pevnině severně od Floro.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2017 až leden 2018
  • 42 zobrazení
  • 0
frantapetra
Dva týdny na horách Černé Hory (z Rožaje do Gusinje) plus poslední dva dny pobytu u moře v Budvě. Letěli jsme z Budapešti, takže na začátku ještě pár fotek od tama. Ke konci je sbírka několika černohorských bizarností, na které jsme po cestě natrefili. A bylo tam moc krásně, žádní turisti, milí lidé, super příroda a hory, takže velmi doporučuju!!! (narozdíl od černohorského moře, to nedoporučuju vůbec, viz potom fotky)
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • červenec až říjen 2018
  • 65 zobrazení
  • 1
milvot1
Rozloučili jsme se s mořem, v Povile jsme dali večeři a vyrazili přes hory ( kde ještě přenocujeme ) domů.....
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 22.7.2018
  • 91 zobrazení
  • 5
ovyt
Letos jsme netradičně na Vánoce vyrazili do Izraele. Být na Štědrý den v této Svaté zemi asi lákalo hodně zájemců, protože nás do této země odletělo nakonec 15! A být na Štědrý večer v Betlémě u místa, kde se Ježíš narodil, to je okamžik, ze kterého mě mrazí ještě i teď po návratu domů... Prošli jsme Svatou zemi jen částečně, nejdéle se zdrželi na plážích u Rudého moře v Eilatu, ale kromě těchto okamžiků jsme zajeli i do Jeruzaléma (zde se mj. podívali do starého města do Židovské čtvrti se Zdí nářků, prošli Via Dolorosu a vystoupali na Golgotu, i na horu Sion, shlédli Jeruzalém z Olivové hory či čtvrť ortodoxních Židů - Mea Sharim či muzeum holocaustu Jad Vashem), Štědrý večer a noc strávili v palestinském Betlémě..., vykoupali se v Mrtvém moři a zastavili se v kaňonu Mizpe Ramon... Propozice akce najdete zde: www.ovyt.cz/nase-akce2/vanoce-u-rudeho-more-v-izraeli/
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2018
  • 150 zobrazení
  • 0
lordsnape
Dovolená na ostrově Giglio obklopeného Tyrhénským mořem a cesta zpět přes jezero Garda a výlet na hory v okolí Monte Baldo.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • září 2018
  • 203 zobrazení
  • 0
skeld
Cyklistické soustředění v horách a u moře
více  Zavřít popis alba 
  • loni v létě
  • 2 406 zobrazení
  • 3
danabar
Dovolená s kamarády za mořem. Kanada, Britská Kolumbie. Všechno jsme si vymysleli, zařídili a zorganizovali sami. Autem jsme najeli celkem cca 1450 km, pěšky nachodili 140 km, na kole ujeli 50 km. Města, moře, jezera, hory ... 1. část - Vancouver, Whistler, Squamish.
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • loni v létě
  • 184 zobrazení
  • 8
celestecascata
Brela jsou malé turistické město na Makarské riviéře. Bohatstvím Brel je křišťálově čisté moře, 6 km přírodních oblázkovitých pláží, vůně a krása borovicového lesa, jenž je z větší části chráněnou památkou kulturního přírodního dědictví. Jsou zde četné pěší stezky, které se navzájem proplétají od promenády podél moře a vedou přes stare vísky, (pyšnící se starou dalmátskou architekturou), až k samotným vrcholkům hory Biokovo.
více  Zavřít popis alba 
  • 3.9.2018
  • 97 zobrazení
  • 0
vlastakaja
Brela jsou malé turistické město na Makarské riviéře. Bohatstvím Brel je křišťálově čisté moře, 6 km přírodních oblázkovitých pláží, vůně a krása borovicového lesa, jenž je z větší části chráněnou památkou kulturního přírodního dědictví. Jsou zde četné pěší stezky, které se navzájem proplétají od promenády podél moře a vedou přes stare vísky, (pyšnící se starou dalmátskou architekturou), až k samotným vrcholkům hory Biokovo.
více  Zavřít popis alba 
  • 3.9.2018
  • 46 zobrazení
  • 0
frantapetra
Desetidenní roadtrip napříč Slovinskem ve znamení objevování jeho krás. A že jich nebylo málo! Velkolepé hory, průzračné smaragdové řeky (všechny české bych vyměnila za jednu Slovinskou! :) ), krásná městečka, čistá jezera, úchvatné vodopády, kopce, vesničky, vinařské oblasti, ale i hrady, pobřeží, moře či soutěsky. Od všeho něco. :)
více  Zavřít popis alba 
  • léto 2017
  • 48 zobrazení
  • 1
rybicka30
Slunečná je rozhledna, která se nachází na vyvýšenině a v turistickém areálu 225 metrů nad mořem u jihomoravské obce Velké Pavlovice ve vinařské trati Nadzahrady na cykloturistické stezce Modré hory.
více  Zavřít popis alba 
22 komentářů
  • 29.9.2018
  • 85 zobrazení
  • 7
aspekt11
Jeruzelám + staré město, Mrtvé moře + Massada, Rudé moře - Eilat, Negejská poušt, Nazareth, hora Tábor, lyžařské středisko Hermon, Haifa, TelAviv, Jaifa, Betlém, Jericho
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2018
  • 48 zobrazení
  • 0
reklama