Hledání

15 vyhledaných výsledků

35% sleva na vše!
-35 % s kódem

Vytvořte fotoknihy, pexesa, plakáty... do neděle se slevou.
Kód: NakupyOnaDnes

35% sleva na vše!
zsmsujezd
  • 16.9.2016
  • 87 zobrazení
  • 0
srdcemprokocky
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • leden 1980 až březen 2012
  • 133 zobrazení
  • 0
zajimavostinabrdech
Desátá Brdská zajímavost. " V Neumětelích se věřilo a věří, že zde Šemík, věrný kůň rytíře Horymíra zakopán leží"
Památkově chráněný Pomník Horymírova koně Šemíka se nachází v parčíku za hřbitovem, u silnice. Pomník byl zhotoven roku 1887, nákladem 185 zlatých, které věnoval kníže Schwarzenberg. Byl opracován v lomech obce Lounína, kamenickým mistrem Velíkem ze Tmaně. Pomník je v obci ve velké vážnosti, vztahují se k němu i různé pověry, např.: „kdyby někdo s kamenem pohnul, stihlo by obec velké neštěstí„ nebo „blíží-li se nějaké nebezpečí, varuje kámen osadníky klepáním a rachotem". V obecní kronice je zaznamenáno, že „když v letech 1813-1815 chtěli Rusové hrob otevříti, šturmovali v obci na zvony, seběhli se místní a vojáky vyhnali". Se zlou se potázal v roce 1860 i pražský archeolog, který chtěl hrob Šemíka zkoumat a který byl z obce vyhnán.
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1331. Neumětely, vesnice typicky zemědělská již od pradávna, jsou známé především díky pověsti o Horymírovi a jeho koni Šemíkovi. Pověst byla v 16. století poprvé zapsána v Kronice české, letopiscem Václavem Hájkem z Libočan. Později koncem 19. století byla převyprávěna spisovatelem Aloisem Jiráskem ve Starých pověstech českých, a ty jsou dodnes školní četbou. Tak se stalo, že obec Neumětely znají již od školních let téměř všichni, jako sídlo bájného rytíře Horymíra, jehož věrný kůň Šemík tu byl svým pánem pochován před vraty jeho tvrze.
Památkově chráněná, celodřevěná zvonice krytá šindelem byla postavena po roce 1763, nákladem hraběte Kaunice z Osova, který zakoupil v tom roce Neumětely od Vratislava z Mitrovic, pána na Lochovicích. Má čtvercový půdorys o rozměrech 6m x 5m, dřevěná stavba je na zděné podezdívce, která dosahuje na západní straně výšky 2 m. Celková výška zvonice je necelých 7 m. Před dveřmi jsou dva schody tvořené velkými balvany, údajně z Plešivce. Velké kameny v dávných dobách sloužily jako náhrobní kameny, kryjící pohanské hroby na kostelním návrší. Uvnitř zvonice je na dřevěné konstrukci zavěšen jediný zvon, který se zachoval až do dnešních dnů. Na stěně zvonu je nápis G.W.Z.M. ANNO. 1637. S. PETRVS. Na okraji zvonu je další nápis ANTONI. ARNOLT . G , zřejmě jméno zvonaře. Dnes se zvoní pouze při úmrtí a při pohřbu.
více  Zavřít popis alba 
  • 17.2.2015
  • 308 zobrazení
  • 1
speedskater
Poznání Prahy, rytíř Horymír a Šemík
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2018
  • 24 zobrazení
  • 0
jirka-suchomel
Protipól Pražského hradu, dominanta pravého břehu při vstupu do Prahy, sídlo českých knížat, místo odkud údajně skočil Horymír na Šemíkovi....to je všechno Vyšehrad. Dnes místo přímo vybízející k odpočinku, s mnoha zajímavými stavbami a krasnými výhledy na Prahu.
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • červen až červenec 2014
  • 54 zobrazení
  • 0
mssulanskeho
Děti navštívily divadlo U Hasičů, byla to slavnostní událost. Pěkně se oblékly, učily se společenskému vystupování v opravdovém divadle. Pohádky ze staré Prahy hráli Jan Přeučil a Eva Hrušková. Byly o tom, kdo to byl Faust, Golem, Horymír se Šemíkem a další.
Z důvodů autorských práv jsme během představení nefotografovali.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.6.2016
  • 148 zobrazení
  • 0
ddmsymfonie
Byli jsme jedni z posledních návštěvníků Národního muzea před jeho uzavřením z důvodu rekonstrukce. A co jsme viděli? Krásnou výstavu Staré pověsti české, kde se děti hravou formou seznámily s těmito pověstmi. Vyzkoušely si lézt na horu Říp, nosit kance jako Bivoj, dívat se z Vyšehradu jako Horymír se Šemíkem a spoutu dalších zajímavostí...
více  Zavřít popis alba 
  • 1.7.2011
  • 90 zobrazení
  • 0
skolkasenohraby
Na Vyšehradě jsme si prolédli hradby, brány, rotundu sv. Martina, čertův sloup, nakoukli jsme na hřbitov Slavín, u baziliky sv. Pavla a Petra jsme si koupili zmrzku, podívali jsme se odkud skákal Horymír se Šemíkem a nakonec jsme si pohráli na zdejším skvělém hřišti. Naše děti se staly atrakcí pro turisty . Výlet se vydařil. Za to také děkujeme Báře Tvrdé a Janě Růžičkové, které nás doprovázely.
více  Zavřít popis alba 
  • 17.5.2017
  • 76 zobrazení
  • 0
alenka52
Dnes jsem šla popřát Kiburkovi k narozeninám <3 K obědu koule. Pak šly gorilky ven na zahradu a tuze jim to slušelo. :-D Kluci dováděli. Odpoledne Nuru dorážel na Biki a ta ho několikrát povozila na zádech, Nuroslav byl legrační, seděl na ní jako Horymír na Šemíkovi. Kiburek opět před odchodem utekl ven a rodinka čekala, kdy se vrátí, Richard pro něho došel, a to mazal rychlostí blesku. :-D
více  Zavřít popis alba 
61 komentářů
  • 24.4.2015
  • 187 zobrazení
  • 23
skolkaklecany
Ve čvtvrtek 11. 10. 2018 se Berušky vypravily na Vyšehrad, kde se chtěly na vlastní oči přesvědčit odkud by mohl skočit Horymír na Šemíkovi ze skály do Vltavy. V záři jsme si totiž Berušky četly Staré pověsti české a hodně si povídaly a pracovaly na toto téma. Počasí bylo nádherné, jenom na focení byl trochu opar a fotky nejsou tak pěkné, ale i přesto je na nich vidět naše krásná Praha a také dětské hřiště, které jsme si hodně ale opravdu hodně užili. Cestu MHD jsme také zvládli na jedničku.
více  Zavřít popis alba 
  • 11.10.2018
  • 39 zobrazení
  • 0
japra
Konečně jsem se odhodlal důkladně prolézt Vyšehradskou skálu. Horymíra s Šemíkem jsem ovšem nenapodoboval - hlavním programem bylo focení tařice skalní, která byla právě v plném květu. Neznám žádnou jinou kytku s tak neuvěřitelně žlutými květy, z toho až bolí oči. Vyšehradská skála je zajímavá i z hlediska ostatní vegetace, hostí klasickou skalní vegetaci včetně např. silně ohroženého hvozdíku sivého (Dianthus gratianopolitanus), který znám odjinud z Prahy už jen z Modřanské rokle. Bylo by dobré zařadit skálu mezi přírodní památky - plně si to zaslouží a třeba by přestalo docházet k excesům, jako bylo v zimě pokrytí části skály pletivem (i když tařici to evidentně nevadí).
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2008
  • 224 zobrazení
  • 0
bobika1965
Do skal jsou tu pod širým nebem vytesány postavy z českých dějin, výjevy z církevních bájí a pověstí, doplněné verši. Prvními sochami, které zde Vojtěch Kopic začal roku 1939 tesat byli sv. Václav a prezident Masaryk. Mimo postav zde objevíte také zvířata, např. lva se skleněnýma očima Kopic vytvořil poté, co navštívil ZOO ve Dvoře Králové. Jako správný vlastenec vtesal Vojtěch Kopic do pískovců především národní motivy – Mistra Jana Husa, sv. Václava, Horymíra se Šemíkem, kněžnu Libuši, Cyrila a Metoděje, Karla IV...mimo národní motivy tu najdete i varhany, nebo lidovou chalupu či Krista, sv. Máří Magdalenu, sv. Annu a další. Galerii chtěli po válce zakázat, že prý hyzdí skály.K výročí Národního Divadla chtěl ještě udělat sérii soch, stihl však už jen jedinou - Libuši. Hned po jejím dokončení v roce 1978 zemřel. Hrob má v Kacanovech. Většinu reliéfů doplňují rozmanité lidové moudrosti, verše a citáty..
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 23.7.2009
  • 78 zobrazení
  • 1
bystricko
PRAPOVĚSTI PEREM A ŠTĚTCEM
Eva Mikešková
Bystřice pod Hostýnem / „Podle knihy Jiráskovy píši příběh zcela nový a mnohé, co bude čteno, je v něm značně nadlehčeno,“ tak píše v prologu své knihy Zdeněk Železný. Spolu s malířem Karlem Krabatem pokřtili v bystřické knihovně Prapověsti naše s trochou vtipné kaše.
„Tahle knížka mě bavila už před tím, než jsem viděl, jak budou vypadat obrázky,“ prohlásil na úvod autor. Vyškovský spisovatel a bystřický malíř se sešli nad českými pověstmi, výsledkem je barevná publikace plná vtipných až lechtivých ilustrací. „Jsou namalovány v souladu s textem, moc mě potěšilo, jak je pan Karel vykreslil,“ pochválil kolegu spisovatel. Železný vybral ilustrátora své knihy z mnoha dalších adeptů, uchvátila ho zejména kresba Horymíra se Šemíkem.
A jak se autorská dvojice dala dohromady? Oba poslouchají Český rozhlas, kde se Železný zpovídal, že hledá ilustrátora své nové knihy. „ Sebral jsem odvahu a zavolal jsem mu přímo do rádia,“ popsal Krabat, který ale není žádným nováčkem. Na svém kontě má již několik knižních ilustrací a výstav.
I jméno Zdeňka Železného najdeme mezi vydávanými autory. „Začal jsem s říkánkami pro děti. Snažím se psát spisovnou češtinou, občas použiju výrazy omladiny, aby to bylo čtivější,“ komentoval své veršované pověsti.
Oba umělci věří v další spolupráci. Křest jejich prvního společného díla provedly osoby nejpovolanější - sestry Kazi, Teta a Libuše, dorazil i samotný Praotec Čech.
více  Zavřít popis alba 
  • 2.10.2013
  • 120 zobrazení
  • 0
emikes
PRAPOVĚSTI PEREM A ŠTĚTCEM
Eva Mikešková
Bystřice pod Hostýnem / „Podle knihy Jiráskovy píši příběh zcela nový a mnohé, co bude čteno, je v něm značně nadlehčeno,“ tak píše v prologu své knihy Zdeněk Železný. Spolu s malířem Karlem Krabatem pokřtili v bystřické knihovně Prapověsti naše s trochou vtipné kaše.
„Tahle knížka mě bavila už před tím, než jsem viděl, jak budou vypadat obrázky,“ prohlásil na úvod autor. Vyškovský spisovatel a bystřický malíř se sešli nad českými pověstmi, výsledkem je barevná publikace plná vtipných až lechtivých ilustrací. „Jsou namalovány v souladu s textem, moc mě potěšilo, jak je pan Karel vykreslil,“ pochválil kolegu spisovatel. Železný vybral ilustrátora své knihy z mnoha dalších adeptů, uchvátila ho zejména kresba Horymíra se Šemíkem.
A jak se autorská dvojice dala dohromady? Oba poslouchají Český rozhlas, kde se Železný zpovídal, že hledá ilustrátora své nové knihy. „ Sebral jsem odvahu a zavolal jsem mu přímo do rádia,“ popsal Krabat, který ale není žádným nováčkem. Na svém kontě má již několik knižních ilustrací a výstav.
I jméno Zdeňka Železného najdeme mezi vydávanými autory. „Začal jsem s říkánkami pro děti. Snažím se psát spisovnou češtinou, občas použiju výrazy omladiny, aby to bylo čtivější,“ komentoval své veršované pověsti.
Oba umělci věří v další spolupráci. Křest jejich prvního společného díla provedly osoby nejpovolanější - sestry Kazi, Teta a Libuše, dorazil i samotný Praotec Čech.
více  Zavřít popis alba 
  • 2.10.2013
  • 187 zobrazení
  • 0
coloraaa
" V Neumětelích se věřilo a věří, že zde Šemík, věrný kůň rytíře Horymíra zakopán leží"
Památkově chráněný Pomník Horymírova koně Šemíka se nachází v parčíku za hřbitovem, u silnice. Pomník byl zhotoven roku 1887, nákladem 185 zlatých, které věnoval kníže Schwarzenberg. Byl opracován v lomech obce Lounína, kamenickým mistrem Velíkem ze Tmaně. Pomník je v obci ve velké vážnosti, vztahují se k němu i různé pověry, např.: „kdyby někdo s kamenem pohnul, stihlo by obec velké neštěstí„ nebo „blíží-li se nějaké nebezpečí, varuje kámen osadníky klepáním a rachotem". V obecní kronice je zaznamenáno, že „když v letech 1813-1815 chtěli Rusové hrob otevříti, šturmovali v obci na zvony, seběhli se místní a vojáky vyhnali". Se zlou se potázal v roce 1860 i pražský archeolog, který chtěl hrob Šemíka zkoumat a který byl z obce vyhnán.
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1331. Neumětely, vesnice typicky zemědělská již od pradávna, jsou známé především díky pověsti o Horymírovi a jeho koni Šemíkovi. Pověst byla v 16. století poprvé zapsána v Kronice české, letopiscem Václavem Hájkem z Libočan. Později koncem 19. století byla převyprávěna spisovatelem Aloisem Jiráskem ve Starých pověstech českých, a ty jsou dodnes školní četbou. Tak se stalo, že obec Neumětely znají již od školních let téměř všichni, jako sídlo bájného rytíře Horymíra, jehož věrný kůň Šemík tu byl svým pánem pochován před vraty jeho tvrze.
Památkově chráněná, celodřevěná zvonice krytá šindelem byla postavena po roce 1763, nákladem hraběte Kaunice z Osova, který zakoupil v tom roce Neumětely od Vratislava z Mitrovic, pána na Lochovicích. Má čtvercový půdorys o rozměrech 6m x 5m, dřevěná stavba je na zděné podezdívce, která dosahuje na západní straně výšky 2 m. Celková výška zvonice je necelých 7 m. Před dveřmi jsou dva schody tvořené velkými balvany, údajně z Plešivce. Velké kameny v dávných dobách sloužily jako náhrobní kameny, kryjící pohanské hroby na kostelním návrší. Uvnitř zvonice je na dřevěné konstrukci zavěšen jediný zvon, který se zachoval až do dnešních dnů. Na stěně zvonu je nápis G.W.Z.M. ANNO. 1637. S. PETRVS. Na okraji zvonu je další nápis ANTONI. ARNOLT . G , zřejmě jméno zvonaře. Dnes se zvoní pouze při úmrtí a při pohřbu.
V Neumětelích byl kostel vystavěn ve 14. století. Dnes památkově chráněný, farní kostel sv. Petra a Pavla, ohrazený kamennou hřbitovní zdí, je v jádře gotický, barokně byl přestavěn v polovině 18. století. Nejstarší částí stavby je na východní straně presbytář s úzkými gotickými okny po stranách hlavního oltáře. Původně byl sklenut paprsčitou žebrovou klenbou, žebra však byla osekána. U severní zdi je přistavěná sakristie. V jednolodním kostele, který byl vyzdoben v barokním stylu, se nacházejí varhany z roku 1887. Dnes je vnitřek kostela ve značně neutěšeném stavu po řadě krádeží v posledních letech. Co nebylo ukradeno, bylo poničeno. Tak jako všechno v tomto státě!!!
Počasí: +20°C, slunečno a bezvětří.
více  Zavřít popis alba 
14 komentářů
  • 12.6.2013
  • 271 zobrazení
  • 0
reklama