Hledání

1 184 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

natalka1
  • červenec 2010
  • 10 451 zobrazení
  • 24
bassdozzer
  • 27.5.2010
  • 4 002 zobrazení
  • 7
ajakubaada
V Německu v Baudsenu,jezdili jsme na kolech okolo jezer- ujeli jsme za půl dne omylem 80 km:-),hraní na Liškově mlýně, cestou se podívat na přehradu,hraní na Relax Beach, podívat se v hájovně na Fialníku, s klukama na houbách, našli jsme hlavně krásné muchomůrky, bezva akce s klukama na oslavě u Sluků, spali jsme v obytňáku - kluci byli nadšení pomáhali točit pivo, nosit občerstvení..., na zámku Loučeň, kde je spousta labyrintů pro děti, kluci se vyřádili a byli spokojení, v Českých Bodějovicích nalepit ceduli na most, u Dáši v Bavorově a Budyni - grilovali jsme maso, krmili králíky a prasátka, byla nádherná duha, při focení kluků a holek pod nimi praskla houpačka, kluci pózují jako fotbalisti..
více  Zavřít popis alba 
  • léto 2010
  • 2 469 zobrazení
  • 0
mikepodhor
  • 10.6.2018
  • 2 387 zobrazení
  • 7
ruza007
  • 1.7.2007
  • 2 445 zobrazení
  • 5
zschrastice1011
Horký letní den spolu s posledním zvoněním našich vycházejících deváťáků byly výchozími prvky kombinace, která vyústila ve všeobecné vodní cákání, koupání, kropení, polévání atd. - prostě celá škola byla dnes ve znamení VODY!!!! Svůj příděl H20 obdržely i paní učitelky a také pan ředitel. Nikomu to ale zřejmě nevadilo, neboť za chvíli na sluníčku byl každý suchý... A přidáme-li ještě různé sporty, průlezky a houpačky či trampolínu, opalování a povalování, musíme říct, že to byl opravdu tak zábavný a mokrý konec školního roku, jaký snad ani nikdo nepamatuje!
více  Zavřít popis alba 
  • 29.6.2011
  • 2 337 zobrazení
  • 0
kyklop68
Po delších úvahách a plánování jsem se spolu se synem rozhodl pro stavbu v pořadí již třetího dětského kolejiště.První bylo ještě s plechovým kolejivem,druhé měl již kolejivo profilované a bylo na otočných ramenech sklopné směrem ke zdi.Toto značně omezovalo přístup do zadních partií a při každé zaklopení bylo nutné sejmout vždy všechna vozidla,což byla práce únavná a zdlouhavá.U této třetí verze jsme se rozhodli koncipovat kolejiště jako vytahovací ke stropu.Bylo třeba od počátku použít co nejlehčí materiály na stavbu,tzn.deska z překližky,kopce z polystyrénu.Aby se překližka neprohýbala,olemoval jsem celou desku rozměru 155x105cm hliníkovými L-profily 20x20mm o tloušťce materiálu 2mm.Boční kulisa na pravé straně je sklopná pomocí pantů,zadní čelo je nasunuté a levá bočnice je přišroubovaná pomocí L-konzolí.Jako tažné zařízení,sloužící k vytažení celé sestavy ke stropu jsem využil pohonu pro exteriérové žaluzie,který se skládá z U-profilu,v němž jsou nasunuta dvě(může být i více)ložiska s tažnou páskou ze speciálního pevného materiálu.Pohonnou jednotku tvoří žaluziový motor Geiger J5606 s koncovým vypínáním úvratí,vypínačem pro horní dojezd a s termostatickým vypínáním při přetížení.Protože se v oboru stínící techniky dlouhá léta pohybuji,nebyl problém vyrobit si z různých přebytků takovouto soustavu.Motor Geiger (230V,90W,6Nm,0,4A).Jinak i jiné výrobky od firmy Somfy či Elero,fungující na stejném principu a také o různých výkonech či Nm lze použít.jsou zpřevodovány do takové síly,že pouhou rukou nelze při spuštěném motoru tažnou pásku udržet .Celý hnací komplet je zasazen v držácích,které obepínají nosný profil a jsou přikotveny ke stropu pokoje. Pro zapřažení celého kolejiště k tažnému ústrojí slouží tažná lišta(vodící lišta pro venkovní lamelové rolety),která se spustí od stropu ke kolejišti,podvlékne se pod krátké úhelníky na bočnicích,zaaretuje se závlačkou nebo vrutem by se nesesmekla a může se jet nahoru.Aby jízda nahoru byla stabilnější,opatřil jsem zadní kulisu na každém kraji párem malých koleček a aby tako kolečka nelezla stále po zdi,přišrouboval jsem na zeď v dráze koleček na každé straně hliníkový L-profil20x40mm(větší plocha na zeď,mnší ke středu kolejiště),po kterém se kolečka odvalují a zároveň jsou hranou 20mm držena ve stabilní poloze co se týká stranového posunu.Při sjetí kolejiště do spodní(jezdící)polohy,pouze rozložím boční dvojdílnou podpěru,která má dva pantové klouby a celé kolejiště dosedne na tuto podpěru(je z hliníkových vodících lišt od rolet,jako tažná lišta) a zároveň na boční olemování přišroubované na zdi po zbylém obvodu.Aby bylo stabilní při bočním posuvu,lze osadit téměř kamkoliv nějaké trny či cosi(třeba i polepit styčné plochy gumou...),ale u mě je to stabilní dost i tak.Tažná lišta se poté vyvlékne a vyjede samotná ke stropu,aby nepřekážela.Při nutnosti oprav ve SN lze lehce kolejiště vysunout směren do místnosti,vyjmout zadní kulisu a opravovat.Aby nespadlo stačí sjet s tažnou lištou dolů a zapřáhnout ho a je jak na houpačce.
více  Zavřít popis alba 
  • 13.3.2012
  • 2 266 zobrazení
  • 1
bele
ALB 341 - NECKYÁDA 2013 Oskořínek je uvedena v šesti albech

ALB 1 - Neckyáda 2013 Oskořínek - 1.místo AUTO - 2.místo SANTA - 3. místo GRIPEN
https://bele.rajce.idnes.cz/NECKYADA_2013_-_Oskorinek

ALB 2 - Kolojízda - nejpomalejší vyhrává
https://bele.rajce.idnes.cz/Kolojizda

ALB 3 -Trakaření - nejrychlejší vyhrává
https://bele.rajce.idnes.cz/Trakareni

ALB 4 - První a poslední Oskořínská pomoc- tady vyhráváme všichni :-)
https://bele.rajce.idnes.cz/Prvni_a_posledni_Oskorinska_pomoc

ALB 5 - Souboj Titánů - vyhrává poslední
https://bele.rajce.idnes.cz/Souboj_TITANU

ALB 6 - Emoce sobotní pouti - zasloužená pohoda
https://bele.rajce.idnes.cz/EMOCE_SOBOTNI_POUTI

Snad si každý najde to svoje :-)

Pouť o víkendu 13.-14.7.2013 se předháněla v programu, který zejména v sobotu dával tušit nabité odpoledne. Ohrozit ho mohla jen soutěž hasičů, ale to my místní vidíme, že DOMA JE DOMA. Plakátů s nabídkou všeho možného jako stříhání psů nebo dovoz suchého uhlí si nikdo nevšímá.Ráno jsem si zajel na kole na obhlídku terénu a jen prázdná lahev svědčila o tom, že se tu v noci usilovně pracovalo :-)

Zašel jsem také na pouťové atrakce, které jen svědčily o tom, že je doba jinde. Tytam jsou fronty na kolotoč, houpačky nabo střelnici z dětství, zmrzlinář z Bobnic s dřevěnou bednou s ledem, který tvoříl krásné růže ze zmrzliny obyčejnou lžící a ještě se u toho usmíval pod vysokou papírovou čepicí. Jo jo, dětství bylo trochu jinak :-)

Co je ale úplně nové je to, že se tu lidé umí bavit sami a nečekají na umělce z Prahy (či odjinud), a zájem diváků tomu napovídal. Také je pravda, že počasí přálo a setkání se sousedy, na které není jinak čas, bylo velice příjemné a díky všem za to |:-)
více  Zavřít popis alba 
225 komentářů
  • 13.7.2013
  • 2 200 zobrazení
  • 1
bannditos
První letošní Bassproof šel na to pěkně zvostra. Poprvé se v Brně ukázal Brazilec BTK, který za pultem zabíjel, ale mezi fanoušky byl velice přátelský, s každým se rád fotil a pokecal. Reputaci Teddy Killerz přijel předvést premiérově DJ Garud. Lineup doplnili ostřílení borci nejen z Redrum crew. Avšak X.Morphův set bych vyzdvihnul, byla to výborná exclusivní nekonečná houpačka středního ucha. Druhá stage patřila frajerům z JumpUp.cz, kteří se rozhodně nenechali zahambit. V jedné chvíly bych řekl, že na této stagy bylo víc partypeople než na mainu... za mě velice vydařený večírek, díky! ... Kompletní fotoreport zde: https://www.facebook.com/pg/photobannditos/photos/?tab=album&album_id=1158684267576109
více  Zavřít popis alba 
  • 18.3.2017
  • 2 108 zobrazení
  • 1
besso
Nebo spíše... z houpačky do vody :DDD (4.8.2012)
více  Zavřít popis alba 
29 komentářů
  • 4.8.2012
  • 2 013 zobrazení
  • 3
kaciss
  • 18.8.2010
  • 1 377 zobrazení
  • 0
lanzhotaci
Vycházky, oslava 50. a 30. výročí, s Leonem venku, na houpačce
více  Zavřít popis alba 
  • březen 2012
  • 1 382 zobrazení
  • 0
mamy
Na koupálku v Kobylisích je hej a stahujou se tam matky s dětmi ze široka daleka, i z Břevnova.. :-) Vojta s Emčou se pěkně vyrochnili v bazénu, pohoupali na houpačce a proplazili trávou, vážně prima odpoledne!
více  Zavřít popis alba 
  • 19.8.2008
  • 1 339 zobrazení
  • 0
lusindova
Kategorie: zábava
více  Zavřít popis alba 
  • 14.2.2010
  • 1 313 zobrazení
  • 0
kopecek48
Všechny návštěvy nedorazily, do Milovického areálu jsme vzhledem k počasí nevyrazili a tak co dál. Velikonoční neděle, počasí jako na houpačce, vítr a teplota nic moc. Kam jít a moc nezmoknout. Nejblíž je skanzen Stará ves, který ukazuje historii života a zemědělství v podkrušnohoří a je součástí areálu chomutovského Zooparku. Človíčků v tomto počasí bylo málo a já jsem vždy čekal na lepší světlo, které se pravidelně střídalo s deštěm. Prošli jsme prázné expozice, podívali se jak děti barví vajíčka nebo dřevěné zajíčky a řehtačky, pánové se snažili pod dohledem moderátora "uplést" pomlázku, ženy vyráběly malé "Morany". Prohlédli jsme si funkční větrný mlýn, zamysleli se nad tím, jak byli naši předkové šikovní s jednoduchými nástroji a měli vše pěkně promyšleno. Možná proto, že neměli žádné chytré informační technologie a měli na vše čas. Grog nebo svařák nebyl nikde v dohledu a tak jsme vzali vše okružním tempem přes zoopark, kde jsem udělal pár záběrů novou "pětistovkou" a mazali jsme domů do tepla.
Kategorie: ostatní
více  Zavřít popis alba 
  • 17.4.2017
  • 1 173 zobrazení
  • 0
sieberovi
Tak první měsíc zpátky doma :) Filda je opět víc nemocný než zdravý - kašel a zase kašel :( Vendulka oslavila svůj svátek a dostala novou houpačku - moc se jí líbí a pořád ji musí někdo houpat. Také jsme byli okouknout rybičky do Mořského světa a navštívili Matějskou a také veletrh For Kids. Strávili jsme super víkend v Jindřichově Hradci s Adélkou a Matýskem. A doma? Práce na zahradě, koupání ve vířívce, grilování a také kola, tenis, trampolína. Také se nám podařily píšťaličky a nakonec jsme se chystali na Čarodějnice, kde jsme nakonec díky velké zimě nevydrželi ani do zapálení vatry :(
Kategorie: děti
více  Zavřít popis alba 
  • 1.5.2013
  • 1 088 zobrazení
  • 0
emikes
NA NÁMĚSTÍ SE SEDĚLO NA VZÁCNÝCH ŽIDLÍCH
Eva Mikešková
Bystřice pod Hostýnem / Happening s názvem Přines si svou thonetku! zaplnil bystřické náměstí židlemi. Účastnici si z domova přinesli výrobky z produkce firmy Thonet nebo TON, která slaví 150 let od svého založení.

Přestože zábavné odpoledne doprovázely dešťové přeháňky, zaplnilo se náměstí desítkami vzácných exponátů. Nejzajímavější nábytek z roku 1860 přinesl Stanislav Zábranský „Mám jen tři sta kusů židlí,“ dodal skromně sběratel thonetek. Dav Bystřičanů přišel pozdravit sám pan továrník Michael Thonet. Aby dokázal pevnost své židle, údajně ji shazoval dolů z Eifellovy věže.V Bystřici zopakoval pokus hodem z radnice. Nerozbitnost židle předvedl Thonet před zraky občanů.
A došlo i na další testování. Společně se starostou města předvedl výdrž dřevěné židle tzv. houpačkou podobně jako dělníci na dobových fotografiích. „Celou vahou své osobnosti demonstruji pevnost naší židle,“ kometoval Michael Thonet.
Zatímco dospělí zkoušeli poskládat thonetku ze šesti dílů na čas, děti si na dlažbě zahrály židličkovanou. Řízná dechovka Rusavanka hrála navzdory dešti a z kostelní věže pršely bonbony.
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2011
  • 1 028 zobrazení
  • 0
raky07
  • červenec 2013 až červenec 2014
  • 1 007 zobrazení
  • 0
badat
6.4. jsme kolem 17 hodiny přijeli na hotel, počasí nádherné, svítilo sluníčko, sněhu plno
7.4. dopoledne řádíme venku, je krásně, stavíme sněhuláky. Odpoledne jsme byli v tělocvičně a na bazéně a další program - plakát ke Dni Země 2016
8.4. přijelo středisko volného času Acatea - dopoledne aktivita vevnitř, odpoledne procházka po venku okruh cca 8 km. Večer jsme vytvářeli papírové Skřítky.
9.4. dopoledne opět Enviro program, odpoledne procházka na Kapličkový vrch,Turbína Müllerovy papírny a nakonec procházka na In line okruh a ke cvičícím strojům. 2. třídy šli na hotela my se procházeli dál, přes sjezdovku k hotelu asi jsme ušli 6 km. Večer kluci aktivita v tělocvičně a děvčata cvičila Aerobic.
10.4. poslední den Enviro dopoledne dodělávaní Morany a odpoledne závod na Kapličkový vrch. Večer diskotéka.
11.4. Dopoledne obchod, odpoledne vycházka za krásami přírody. Koukli jsme na Chráněné místo s názvem Morgenland a zakončení dne bylo na houpačkách a po večeři jsme šli hned do hajan.
12.4.Dopoledne procházka v Karlové Studánce, v místě, kde je nejčistější vzduch. Odpoledne jsme vytvářeli stromy pomocí barevných rukou. Kluci hráli fotbal a děvčata si vyzkoušeli Aerobic venku.
13.4. jsme šli na celodenní výlet na Praděd, počasí se měnilo jak na horách. Ale výlet se vydařil.
14.4. dopoledne učení a obyt venku. Odpoledne procházka na Skály pod Kopřivnou. celkem 6 km
15.4. dopoledne učení, odpoledne fáborkový běh a zakončení vyhlášení soutěží a diskotéka
16.4. odjezd domů
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2015
  • 990 zobrazení
  • 2
vekafun
1 komentář
  • červenec až září 2009
  • 908 zobrazení
  • 0
marcatko
Adélka, Lenička,Barborka a Martinka
více  Zavřít popis alba 
  • 18.6.2009
  • 901 zobrazení
  • 0
kristynkatynka
Letni cestovani aneb abychom to vsechno nezapomenuly:)

konecne tedy alepon par radku po vzoru zkusenych jedincu a jedinkyn, nez to vsechno zapomeneme, ze ano? a se zapominanim rozhodne trable nemame, takze uz zadne dalsi ostudne odkladani a vydejme se na cestu...hi hi, po trech ci vice tydnech co jsme tu?:))

Tedy cesta neboli kapitola prvni

...no, vlastne nic moc zvlastniho, vsechno v pohode, tentokrate trosicku jina trasicka, nez obvykle, ale rozhodne stala za to...i kdyz jsem si ji musela trosicku uminene vydupat, ale kdyz jsem se na to tak tesila, tak jsem si to zkratka nenechala vzit...njn, mami promin:)

ano, ano, jak uz napovidam, tentokrat jsem vyuzila toho, ze se sem mamina chystala taky a do radne preplneneho auta...to vite, ja kdyz balim, tak vzdycky pro vsechny pripady a co kdyby nahodou, takze jedna taska, neni nikdy jedna taska, ale mega tastice a jeste milion sto padesat tri tisic tasek k tomu, navic jsem jeste vezla na vraceni prepravni box od bernardyna, radne vydesinfikovany a vysaveny u dasi a esiii na zahradce…dekujeme;), dale sedacku na kolo, jidelni zasoby na tri stoleti, houpacku pour emile, million bot, odpadku, piti, plenky, dalsi plenky, cyklosedacku, ale to je asi ta stejna, jako sedacka na kolo, jestli uz jsem to psala, deky a ja nevim co jeste…no vlastne navrh jeste tedy mamincin kufeeerek a mamka samotna…ale klido by se tam jeste neco veslo;)

no, pote co se za nami mamina dobrodruzne dokodrcala a mi si s dasou jeste na osvezeni zadovadely u nich v bazenku, dorovnaly jsme auto az po strechu a vydaly se na nocni babskou jizdu:) trasa tedy byla vicemene jasna, trada na strazny, hned za hranicemi objizdka, takze cesta zacala slibne, nicmene aspon jsme se podivaly na sumavske vrcholky z nemecke strany a pak prijely do osvetleneho Passau asi s hodinkovym zpozdenim, nicmene o to byl rozzarenejsi a pak uz jen noc a pohodova dalnice( A3/E56 na Deggendorf a pak A92/E53 na Mnichov a dal). Jeste jsem si objela Mnichov…mmch, drncajici panelova dalnice a ukazatele na Dachau rozhodne moc na ceste nepovzbuzuji a obcas mi presel neprijemny mraz po zadech…a pak hezky sjet na A96/E54 smer Memmingen, Bregenz a predala jsem volant mamine;)

no, rozjezd byl trochu hrbolaty, ale ona si s tim poradi a tak vesele chrupat, at si pak muzu ve Suisse uzit vysokohorske zatacky:) vzbudila jsem se kousek pred rakouskem, mamina to bravurne odjela a pak jsem ji hezky nanavigovala do svycar smer na chur, pred nimz jsme se opet, po jeste chvili chrap, v rizeni vystridaly...mmch, v mistech kde uz zacinaji hory a neb jsem byla jeste chvili rozespala a vsude cernocerna noc, najednou naproti nam na nebi svetylka…takovy barevny oranzovy, zluty, modry, cerveny, vselijaky hrozne moc a ja jen…to je dobry:) nejdriv jsem si myslela, ze to jsou nejaky mimozemstansky obrazce, pak jsem si rikala, ze to asi bude nejaka megasportovni osvetlena hala sjezdovka, jako jsem videla jednou kdysi kdesi v nemecku, no a pak me mamina docela uzemnila, kdyz ledove bez jakehokoli nadseni pronesla jen…no dyt jsme v horach, ne?

takze uz jsme byly v horach, jupi, jupi…to mi nejak nedoslo! Tak jsem se plaaacla do cela, rekla no jooo!, zasmala se potutelne pod vousy a k no jooo dodala….jeee, vzdyt to jsou vesnicky :) pak jsme se hezky protahly, nadychaly cerstveho a sveziho horskeho dalnicniho vzduchu a ja se opet trosicku napjate chopila volantu, pac nas cekala paradni cesticka:) no, jen jsem sjela z dalnice a zacala stoupat do prvniho kopce, tak jsem si trochu nadala, neb pri poslednim stridani strazi jsem mela na pumpe natankovat a nejak jsem tomu neucinila, tak jsem si jen rikala, ze jsem zvedava, jak to vyjde, ale ono by to jiste nejak vyslo;) nejak tesne pote, co jsme odbocily na Flims jsme narazily jeste na jednu cerpaci stanici, doplnily provizorni zasoby paliva a vydaly se dale, vyse do hor.

Stale byla tma tmouci, takze videt nebylo nic, ale na te uzke klikate silnici byly srazy nahoru i dolu vice nez tusitelne a vysokohorske masivy budily tajuplny respekt i bez toho, aniz by se odhalily z nocniho zavoje. A stale to bylo nahoru dolu, doleva doprava, dva, tri, dva, tri, nekdy i jedna a ctyri, ale to jen zridka…myslim, ze autiko si to taky uzivalo.

No, pak mam malinkato zmatek v itinerari, neb mam takovy pocit, ze do Musteru jsme prijely jeste zasera, tzn. tesne nez se zacalo rozednivat a ze prvni pass, Oberalppass, jsme prekonavaly jen s rozednivajici se oblouhou…coz byla tedy parada, ponevadz hory uz vlastne byly videt a ten nejkrasnejsi usek cesty pred nami, se nam mel vyjevit v paprscich rozespale vychazejiciho slunicka…jenomze, jeste pred Disentis Musterem je vesnicka Sumvitg, kterazto mam pocit, ze jsem si rikala, ze zni norsky a ze si ji musim zapamatovat, pac jsme se tam zastavovaly a any tam vyrobila opravdu velmi kvalitni vyrobek, ale nejak se mi tato idée propleta jeste s dalsi zastavkou, ktera byla jiz za svetla, po prekonani vsech passu a nekdy okolo hodne pred sedmou, kdy jsme zastavily pred vonavou pekarnickou…aha, bychom se vystridaly za volantem, takze zmatek pryc…

…any se v podstate probudila po celonocni jizde az v tom vikingskem Sumvitgu, coz bylo jeste za relativni tmy tmouci a docela i ziminy…vyrobila krasnyho bobka, vysala ze me miii a vesele chrupala dal. Noc byla stale nocovata, i kdyz ne uplne tak cerna. pak nasledoval jiz zmineny Disentis Muster, Tavetsch, Oberalppass, ten jeste tedy vicemene nocni, pak sjezd do Andermatt…moc pekna vesnicko mestecka s drevenymi zdobenymi domecky, cela rozkvetla a barevne vyvlajeckovana a tise spici, no a pote tradaaa na Realp a vzhuru na Furkapass…

…rozvinula se diskuse na tema zvolene trasy, ze ktere jiz nebylo moc cesty zpet, natoz uniku, nez vzhuru nahoru dolu kupredu, tvrdosijne jsem si stala za tim, ze je to v podstate stejne, jako po dalnici, jen pomalejsi , ale mnohonasobne kratsi, na rizeni sice mene pohodlne, ale spotreba byla nizsi, nez kdyz to ficim po dalnici, a jak moc je co zatizene jinaaac, to posoudit nedovedu, takze proto poznamenavam, bych se mohla zeptati osoby prislusne odbornosti a pro priste byt o neco moudrejsi a pripadne mene tvrdosijnejsi;)

Tedy jak uz jsem zminila, Andermatt byl uz v takovem nocnim seru a cim vice jsme stoupaly, tim vice paprsku simralo nocni oblohu na upatich hor, by se probudila do noveho dne…obcas na nas ze zatacky vykoukla rohata krava, zacinkala zvoncem, my na ni zabucely a na jednicku stoupaly dal:)) jupi, jupi, byl videt snih a me se v hrudi rozleval hrejivy pocit, ze jsem se o ten krasny zazitek nenechala pripravit, protoze tohle je opravdu jedna z nejkrasnejsich cesticek!

Furkapass je nekde v 2431 m.n.m., tedy docela vysoko a okolo vas vsechny ty vysoke a silne hory jako na dlani… pak uz pekne a v pohodicce cik cak (nebo zik tzak?) doluuu, do udoli, do Valais…musim rict, ze kdyz jsme sjizdely do Gletsch a naproti mely obdobne sestupujici cestu z Grimselpass, tak jsem si vzpomnela na Troli cestu v Norsku, velikou a uchvacujici atrakci teto severske zeme…v podstate to vypadalo uplne stejne, akorat to tu bylo nejmene jednou tak dlouhe a desetkrat tak klikatejsi a nebylo to tu vubec zadnou vyjimecnou raritou. Co ale podobne zaujima, je zeleznicni trat, prekonavajici tyto horske masivy a naprosto neuveritelnym zpusobem se klikatici temer stejne, jako silnice…uprimne nevim, co pak budi vetsi respekt, jestli stoupani nahoru, ci spaaad dolu, rozhodne ale chapeau!, pac to se take jen tak nekde nevidi.

Z Gletsch se uz pak jede v podstate po rovince napric Haut Valais, kde se rozpinaji zelene pastviny a nad nimi nejdriv krasny smrkovy les v kopci a pak uz zase jen skalnaty horsky masiv hrajici vsemi odstiny sedi a pocukrovany snehovou spickou…okolo pred sednou jsme se s maminou vystridaly v rizeni, ja si jeste na chvi li zdrimla a mam dojela jeste pred dalnici…tam jsme se opet prohodily a prijezd k dominante Valais byl na mne…zase na nas vykoukly ty dva vele velbloudi hrby s Tourbillon a Valere a uz jsme to sjizdely do ulic Sionu, kde jsem mamku vysadila a padila rychle na snidani do St Germain…samozrejme ze jsme jeste s any daly protahujici se prochazecku, nez si mamka vyneslea kufr a prisla nas mlasknout, nocnik no a ted se podrzte, pac kdyz jsme davaly plinu, tak co oci nevidi, normalne se nam za cestu vyklubaly dva uplne novy zuby :) takze uz mame i obe jednicky nahooore…a ja co to porad vrze a to any zkousela prorezat rezaky:)

Nu, takze jsme v poradku dojely, cesta nam trvala rekneme standartnich deset hodin a jsem moc rada, ze jsme to zvladly tudy tudyma:) dekujeme spolucestujicim a spoluridicim, vita nas slunecne tropicke pocasi a prejeme krasny a nicim neruseny pobyt;)

Kapitola druha

Inu a jak to bylo po prijezdu? No to vite, nejdrive takovata aklimatizace po cestovani, takze pohodicka na zahradce, opalovani a nicnedelani, ktere zahrnuje spani a jedeni se vsemi viditelnymi nasledky (stav po dvou tydnech je asi +5kg a rudy rak v porovnani bledule). Nastesti upllne necinne nicnedelani moc dlouho nevydrzelo, takze po prijemne prochazce, kdy jsme se opet ocitly v privetive naruci saviese-skych hladive zelenych vinic, mezi vrcholky milovanych hor a nasledne v ulickach malebne malovanych drevenych domecku, rozzarenych nejruznejsimi barvami kvetouciho kviti, jsme zacaly planovat, co vse mame stihnout omrknout;)

Mrk prvni…Val d’Anniviers

Byt je sezona sklizne a zavarovani v plnem proudu, diky neunave hrejicimu slunicku se toho pres den na zahradce ni nad kastroooly v kuchyni mnoho vydrzet neda, tudiz veskere zahrivaci prace jako sber nejruznejsich mnam plodu od rybizu, pres maliny po vsechny ostatni bobule, a jejich nasledne zpracovavani, jsou odsunuty spise do podvecernich svezich hodin, tudiz huraaa vyse do hor, kde je o par stupinku chladneji.

A tak jsme se vydaly do stareho, dobreho Val d’Anni…no nejak cim dal tim vic neverim tomu, ze jsem tohle vse kdysi jezdivala na kole:)) V Missionu to nevypadalo o mnoho svezeji a tak pote, co jsme se rozrochnily v klasicke drevene grange, prebudovanou na ututlny horsky chalet, vydaly jsme se o par metro nadmorske vysky vyse:) proklickovaly jsme podel jedne steny horskeho udoli az k Zinalu a ousek za nim zastavily na nenarocnou prochazecku podel potucku v pastvinach smerujicich ke konci udoli. Bublajici potucek, vysoko k nebi se tycici horske vrcholky, sem tam schovane pod snehovou cepici, kvetouci vonave louky, hrajici zvony slavnych cernych, rohatych kraloven, obcas fssst svist-martmotte a hladive paprsky rozzareneho slunicka, ohromovali vsechny nase smysly.

Any sice bimbajici kravske zvonce ukolebavaly, lec kdyz jsme presly pres potucek, usoudila, ze si je uzije i za stavu bdeleho a tak to bylo same buuu a hu a sranda nejvetsi, i kdyz kravy na kocar koukaly mozna jeste o neco vyvoraneji, nez rozespala anulka na ne:) any kravickam a pipi pekne zamavala a pospichaly jsme zpet k Tzoucdana, na kaficko-kakaicko, na svacinku a bobek. Jenomze…

…posledni jmenovana zalezitost se povedla opravdu na jednicku, s tim uz anezka opravdu problemy nema, a kdyz se kolem nas sebehly kuzlata a slepice, malem jsem any ani nenandala ksandy a uz bezela I za ostatni po restauraci pobihajici haveti…ovecce udelala nyny a berany duc, kacenam papa, konickum a osliku ha no a kdyz to vsechno obesla a ja peclive nakrajela mnaminu, bych ji nakrmila, v nestrezenem okamziku mi jednou sousto z ruky vyzobla slepice, misto any…no ja jsem se teda lekla, pac se priplizila tise a nenapadne jak vinettou ze zapadu, ale any z toho mela dalsi priiima zazitek.

Nad udolim se zacla stahovat mracna a vitr se jal pofukovat mene prijemne a tak jsme se pomalu vydaly zpet do missionu, radne se tam dosvacit, pac jedna broskvicka je svacinou vice nez nedostatecnou;) po dosyceni se jala any objevovat vsechny patra a zakouti chaticky, az se priblizila hodina vecere a aspon jednu raclette jsme si nemohly nechat ujit;) any dostala obligatni vecerni kasi, po chvilce zapaseni jsme vycouvaly(no vlastne -i:()na hlavni a pak uz si to klikatily hezky dolu z kopce a domuuu.

Inu, tolik ve strucnosti nektere zazitky z protejsiho udoli a zase priste dalsii odjinud;)

Mrk dalsi a dalsi

A odkud bychom na vas mohly mrknout ted? No tak predevsim v ramci rekreace ze zahradky, kde se valime, honime, oskubavame rybiz, maliny a jine dobrotky, ze kterych se pak vyrabi moc mnam marmeladky;) zkratka pohodicka:)

Ale to by zase uplne jen takhle neslo, tudiz jsem si tfuj do dlani a jdu si hrat na montera mechanika;) hezky jsem vystrachala zpod ruzneho haraburdi stare dobre kolo, z kufru konecne vyprostila sedacku a imbusak a slo se na to. Na druhy pokus se podarilo sedacku bezpecne ukotvit. Lec stav pneumatic byl vice nez zalostny, tudiz zase supky dupky do garaze, vystrachat pumpicku a pak druhou, pac kazdy kolo ma jiny dofukovaci system, no byl to zazitek, any si to taky uzila, cerne od mazu jsme byly snad od hlavy az k pate, ale nakonec se to vse podarilo…

…byla jsem na sebe opravdu pysna, tadyty technicky rukodelne prace, to mi vzdycky vstava hrebinek na hlave, kdyz uspesne dojdu ke kyzenemu cili;) no a pak hezky trada na prvni zkusebni cyklo okruh…no tradaaa! Na kole jsem nejela ani nepamatuju, s any v zavesu nikda, takze rozjezd byl velmi velmi opatrny a malinko vravoravy, nicmene jak jsme se rozjely, uz to jelo jako po masle a byla to parada. Zvyknout si musela i any, to totiz neni jako v kocarku, ze by si mohla vykukovat, poskakovat a vyklanet jak chce. Ale je to holka sikovna, takze za chvili uz umela klopit zatacky lip, jak motorkari na markete;)

Vyfunela jsem montee de zambotte, nevim, jestli jsem se vic zalykala hanbou, jak mi to neslo nebo nedostatkem objemu plicnich alveoluuu, a hezky pomalinku sjela rovinku k centru granois…tam jsme pak sjely smer chateau de la soie…kam jinam by mely vest nase prvni cyklokroky, nez na zamek, byt je to zricenina hradu:)… a kdyz si to tak jedeme po rovince, najedno mi neco tlaci do zad…ze by any delala berany, berany duc?:o no, ku hradu to bylo uz jen par metro, tak posledni sjezd, any se mi pekne oprela do zad a kdyz jsme zastavily, co oci nevidi, any mi normalne na kole zachrapla:) asi ji taky zdolal ten vyslap! Takze hezky siesticku, mama si taky odfuni a pak budeme pokracovat ;)

Jo jinak dnes ma ma frangine narozeninky, v sobotu bude oslava, dixieme edition, jupi, jupi, to zas bude legrajda:) a mnam grillade a gateau aux framboise:P jo a any vylezl dalsi zub…dvojka v pravo nahore a ta vlevo se tam taky rysuje…vypada to, ze any bude mit nahore ctyri a dole jeden a bude to moc krasne asymetricke:)

Navrat z hradu jsme zvladly, jeden kopec jsem ted vytlacila pesky, pac byl zkratka moc raide a nechtela jsem delat nejaky salta po zadu, na to vybaveny nejsme, dokonce jsme zvladly pipi na zricenine a to bez nocniku, jen hezky do krovicka, any je proste nejvetsi sikulka, po me asi moc ne, pac me pri tom trosilinku pocurala, jeste ten uchop budu muset vychytat :) no a od ted kazdy den alespon jedna mala okruzni jizda, abychom se udrzely ve forme…trasy pravidelne stridame, podle casu a fyzicke kondice, tak nekdy je to na hrad, nekdy do granois na hriste, nekdy k migru na hriste a podle sil jen rovnou tam nebo po okruhu vinicemi a snad brzy prijde nejaky dobrodruznejsi vylet, ale to chce nejdriv radny trenink ;)

Sobotni oslava se vydarila, byla to opravdu parada, jako vzdy hrozilo zamracene pocasi, ale jako vzdy se nastesti vyjasnilo a grilovani na zahradce se mohlo rozjet v plnem proudu…jednim z nejvetsich zazitku bylo grilovani kukurice, kdy marie-christine temer hodinu tvrdila, ze jeste neni hotova a po hodine se vrchni grilovac dovedel, ze kukurice byla odpoledne uvarena, takze mort de rire, ca on se rappelera meme a la 40e edition que le mais était déj? bien cuit…enfin, jak malo staci k detske radosti ;)

Byt se oslava nijak zvlast neprehanela, rano se radne dospavalo a v ramci odpocinkoveho dne jsme sjeli s laure a devis chvilinku se povalet aux iles…jj, paradicka, zase ten krasne zeleny travnicek, tyrkysova vodicka, sumici topoly a jejich mihotajici se stiny, hory stale uchvatne ohromujici a okouzlujici, zkratka idylka :)

V pondeli jsme se rozhodly pro hromadnou damskou horskou vychazku, takze po obidku trada na sanetch. No trada, znate to nase vypravovani! kdyz jsme konecne vystoupaly k barrage du sanetch, jeste pred tour okolo lac si any vyzadala trun…no byla to vazne parada, videt ji trunit v 2050 m.n.m. any usla radny kus a vypada to, ze z ni bude spravna horalka;) no jeste aby se ji to nelibilo, krasna vodicka, prima kameny, po nichz se da pradne splhat a skakat z nich na mamu, za temi nejvetsimi balvany stale jeste zbytky snehu, vonave louky posete vsemi barvami hrajicimi kytiii, obcas i uchvacujici modr horcu, a nad tim vsim ti vysoci stari velikani…tu ostra spicka se snehovou cepici a pod ni kamenita lavinova skluzavka, tu zaoblena, svrastela pohori pripominajici kuzi tlustokozcu, ale slon ci hroch tak milion sto padesat tri tisickrat zvetseny, na obzoru do dali se rozpinajici ledovec…

J’en suis tjrs d’ autant stupefier et emerveiller…asi nikdy me neprestane tadyta krasa brat dech ;) po prochazce okolo jezera jsme vysplhaly jeste k lanovce, bychom se koukly na moleson a k horam ostatnich kantonu a pak k blaznivemu jean maurice na cokoladicku ;) any to tam vse radne prozkoumal, jelikoz je to tam jak ve sbernem muuuzeu, tak rozhodne mela co objevovat a pak pomaloucku zpatky. Po ceste jsme se jeste zastavily u source de la sarine, ta pak proudi az do canton de fribourg, kde je mj. zasobarnou pitne vody. No a pak jeste v horske syrarne, bychom nazasobily qq fromage de l’alpage…un vrai delice ;)

A tak tu ubihaji nase prvni letni dny…krasne, klidne, vonave, slunecne, radostne, hrejive…jako v pohadce :)
více  Zavřít popis alba 
  • léto 2009
  • 864 zobrazení
  • 0
reklama